život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

3 Období mezi dvěma válkami
Uznání svrchovaného Československého státu a vymezení jeho hranic záviselo
na výsledku mírové konference, jež byla zahájena 18. ledna 1919 v Paříži. Otázky hranic
řešila samostatná komise, jíž byly předkládány československé požadavky formou
memorand. Zajištění hranic bylo součástí Versailleské mírové smlouvy s Německem,
podepsané v červnu téhož roku, a smlouvy s Rakouskem, jež byla ratifikována o tři měsíce
později v Saint-Germain-en-Laye.
Složitá byla situace na Slovensku. Maďarsko deklarovalo v březnu 1919 Republiku rad
a předalo ultimativní nótu o posunutí hranic. Na Slovensku bylo vyhlášeno stanné právo
a československé vojsko obsadilo území k nové demarkační linii. Došlo ke konfliktu,
při němž maďarská vojska dobyla oblast až po polské hranice. Smlouvou z Trianonu
z června následujícího roku, kterou uzavřel stát s Maďarskem, bylo nakonec
Československu postoupeno území Slovenska a Podkarpatské Rusi 79 .
Ze správního hlediska byla republika členěna na země Českou a Moravskoslezskou 80 ,
Krajinu Slovenskou (dále dělena na župy) a Podkarpatskou Rus.
Prezident Masaryk se ujal úřadu po návratu do Prahy dne 21. prosince 1919.
Hospodářská politika vlády se zaměřila na odstraňování následků války a vytváření
podmínek pro hospodářskou samostatnost státu. Vedle dalších rozhodnutí došlo
k vytvoření nové československé měny. Na základě měnové reformy z února 1919 byly
okolkovány dřívější rakousko-uherské bankovky a v poměru 1:1 zavedena koruna
československá 81 . Radikálním zásahem do majetkových poměrů se stala pozemková
reforma, kterou byla za náhradu vyvlastněna jakákoliv půda nad 250 hektarů, zemědělská
pak nad 150 hektarů. Takové pozemky byly následně prodány menším zemědělským
výrobcům, což vedlo k oslabení sociálních rozporů na vesnici 82 . Tehdejší sociální politika
se řadila k nejpokrokovějším v Evropě. Zákonem byla stanovena osmihodinová pracovní
doba, podpory v nezaměstnanosti či nemocenské a úrazové pojištění. Nezanedbatelná byla
existence závodních rad, jejichž prostřednictvím mohli dělníci ovlivňovat vedení podniků,
79 Od roku 1944 oblast přejmenována na Zakarpatskou Ukrajinu.
80 Zákonem č. 125/1927 Sb. ze dne 14. července 1927 bylo sloučeno území československého Slezska
s Moravou do jednoho správního obvodu, jehož řízením byl pověřen Zemský úřad se sídlem v Brně
(ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003, s.322-323).
81 BĚLINA, Pavel a kolektiv. Dějiny zemí Koruny české. II. díl. Praha: Paseka, 1993, s. 167.
82 POKORNÝ, Jiří. České země 1918-1994. Praha: Práh – Martin Vopěnka, 1994, s. 11.