život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
2.2 Školství v českých zemích Chceme-li plně pochopit význam zavedení češtiny ve školství Rakouska-Uherska, musíme se vrátit hlouběji do historie a uvědomit si, že kupříkladu na pražské univerzitě byly kromě německých (a dřívějších latinských) přednášek povoleny české až v roce 1848. Tehdy se však čeština prosazovala velice obtížně. Na podnět ministerstva kultu a vyučování vyšel roku 1853 Německo-český slovník vědeckého názvosloví pro gymnázia a reálné školy, přípravu jeho vydání řídil Pavel Josef Šafařík 68 . V roce 1860, kdy do zemského sněmu vstoupili čeští politici, bylo zrovnoprávnění školství jedním ze základních požadavků. Na univerzitu přicházeli studovat absolventi českých gymnázií a kolem studentských sdružení - jakým byl např. od roku 1861 vytvořený a o rok později úředně schválený Spolek pro volné přednášky z mathematiky a fysiky 69 , změněný posléze v roce 1869 v Jednotu českých mathematiků a fysiků – přibývalo mladých odborníků. Roku 1880 byl založen německými nacionalisty spolek Deutscher Schulverein, jehož hlavní úlohou bylo zakládání a podpora soukromých německých škol. Jako jeho protiváha vznikla o několik měsíců později Ústřední matice školská 70 . Obě organizace zřizovaly školy nejen pro české (v případě Schulverein pro německé) děti, ale snažily se pomocí různých výhod , včetně finančních podpor nebo darů, získávat i žáky druhé z uvedených národností. Počet spolků i jimi zřizovaných škol rostl. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. ze dne 11. dubna 1881 vznikly v Praze z jedné původní dvě rovnoprávné univerzity – německá a česká Karlo-Ferdinandova. Čeští poslanci na Moravě navrhovali k schválení tzv. Perkův 71 zákon, jenž by zakazoval přijímat do škol děti, které by neuměly vyučovací jazyk 72 . V tomto okamžiku je 68 HAVRÁNEK, Jan. Národní jazyky ve školství a jejich význam pro dosažení plné vzdělanosti všech středoevropských etnik. In Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii 1867 - 1918. Sborník z konference. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, společné pracoviště ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. Práce z dějin vědy – svazek 11. Část 1. Národní jazyky v kontextu dobového práva, vzdělanosti a vědy, s. 28. 69 JINDRA, Jiří. České vědecké společnosti exaktních věd v 19. století. In Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii1867-1918. Sborník z konference. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, společné pracoviště ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. Práce z dějin vědy – svazek 11. Část 2. Věda, vědci a národní jazyky, s. 401. 70 Bělina a kol., 1993, s. 129. 71 JUDr. Václav Perek (1859 - ) - zakládající člen a první předseda Československé společnosti rukopisné, zakládající člen Šachového klubu v Prostějově, advokát a poslanec; prosazoval zákon, aby každé české dítě chodilo do české školy. 72 KYOGOKU, Toshiaki. Národní agitace a obecní školství na Moravě na přelomu 19. a 20. století. In Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii1867-1918. Sborník z konference.
nezbytné připomenout výsledek zasedání Moravského zemského sněmu 73 ze dnů 16. až 22. listopadu 1905, jímž byl přijat tzv. moravský pakt. Jednou ze čtyř císařem schválených zákonných osnov byla právě zásada rozdělení školství, kdy žáci měli zakázáno navštěvovat školu, jejímuž vyučovacímu jazyku by nerozuměli. Poslancem Perkem navrhovaný zákon požadoval, aby děti již při přijetí do škol uměly vyučovací jazyk. V případě pochybností o jazykových schopnostech se dítě muselo podrobit zkoušce. V monarchii však nebyla výjimečná dvojjazyčnost, zvláště v příhraničních oblastech se jazyky navzájem silně ovlivňovaly a mnoho výrazů jedné řeči se stalo součástí slovní zásoby jazyka druhého. Výnosem rakouského ministerstva kultu a vyučování č. 34/180 ze dne 8. srpna 1908 byl zaveden další typ střední školy – reálné gymnázium; výuku řečtiny nahradila francouzština, součástí osnov se staly přírodovědné předměty. 2.3 Školní léta Františka Živného Do poměrů skomírající rakousko-uherské monarchie se císaři Františku Josefovi I. v Záboří nad Labem v rodině železničního dělníka Živného narodil 6. srpna 1902 další poddaný – František, jenž měl dva sourozence. V letech 1908 až 1913 navštěvoval malý František Živný obecnou školu v Borohrádku (viz Příloha č. I). Po skončení obecné školy nastoupil ke studiu do prvního ročníku na osmileté reálné gymnázium v Náchodě (viz Příloha č. II), jež se transformovalo v roce 1909 z původní reálky založené již roku 1897. Poslední absolventi reálky konali závěrečné zkoušky naposledy v roce 1915; roku 1916 maturity neprobíhaly, až teprve v následujícím roce přistupovali ke zkouškám první abiturienti reálného gymnázia. Dívky začaly ve škole studovat od roku 1908, avšak několik let byly hospitujícími privatistkami - ač do školy většinou chodily pravidelně a mohly být při hodinách vyvolávány, nebyly zkoušeny. Veškerá klasifikace probíhala pouze v rámci pololetních zkoušek, což bylo poměrně náročné. Prvních pět dívek skládalo maturitní zkoušku v roce 1912. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, společné pracoviště ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. Práce z dějin vědy – svazek 11. Část 3. Český jazyk ve výchově a školství, s. 571. 73 Údaje byly uvedeny na straně 17 této práce.
- Page 1 and 2: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pe
- Page 3 and 4: Děkuji panu Mgr. Pavlu Neumeistero
- Page 5 and 6: 6 Epocha budování socialismu a zl
- Page 7 and 8: Historickými mezníky se při zpra
- Page 9 and 10: přírodovědná a odvětví těles
- Page 11 and 12: yla v době krále Přemysla II. Ot
- Page 13 and 14: a bohumínské panství připadlo v
- Page 15 and 16: k polské 718 osob a k jiným, neko
- Page 17 and 18: Ze smíšené obecné školy vznikl
- Page 19 and 20: akouský císař a český a uhersk
- Page 21 and 22: 1.2.3.2 Elementární školství V
- Page 23 and 24: České školy podlehly polské oku
- Page 25 and 26: školy, kde byl zřízen pro její
- Page 27 and 28: tříletá, od následujícího šk
- Page 29 and 30: letech 57 ). Byly zrušeny volební
- Page 31: knihy o české minulosti, české
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47 and 48: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 49 and 50: na bezplatných lékařských prohl
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63 and 64: kde první písmena tvořila anagra
- Page 65 and 66: kvůli přesídlení Pobaltských,
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77 and 78: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 79 and 80: československých spisovatelů k o
- Page 81 and 82: následující rok: počátkem roku
nezbytné připomenout výsledek zasedání Moravského zemského sněmu 73 ze dnů 16. až<br />
22. listopadu 1905, jímž byl přijat tzv. moravský pakt. Jednou ze čtyř císařem schválených<br />
zákonných osnov byla právě zásada rozdělení školství, kdy žáci měli zakázáno navštěvovat<br />
školu, jejímuž vyučovacímu jazyku by nerozuměli. Poslancem Perkem navrhovaný zákon<br />
požadoval, aby děti již při přijetí do škol uměly vyučovací jazyk. V případě pochybností<br />
o jazykových schopnostech se dítě muselo podrobit zkoušce. V monarchii však nebyla<br />
výjimečná dvojjazyčnost, zvláště v příhraničních oblastech se jazyky navzájem silně<br />
ovlivňovaly a mnoho výrazů jedné řeči se stalo součástí slovní zásoby jazyka druhého.<br />
Výnosem rakouského ministerstva kultu a vyučování č. 34/180 ze dne 8. srpna 1908 byl<br />
zaveden další typ střední školy – reálné gymnázium; výuku řečtiny nahradila<br />
francouzština, součástí osnov se staly přírodovědné předměty.<br />
2.3 Školní léta Františka Živného<br />
Do poměrů skomírající rakousko-uherské monarchie se císaři Františku Josefovi I.<br />
v Záboří nad Labem v rodině železničního dělníka Živného narodil 6. srpna 1902 další<br />
poddaný – František, jenž měl dva sourozence.<br />
V letech 1908 až 1913 navštěvoval malý František Živný obecnou školu<br />
v Borohrádku (viz Příloha č. I).<br />
Po skončení obecné školy nastoupil ke studiu do prvního ročníku na osmileté reálné<br />
gymnázium v Náchodě (viz Příloha č. II), jež se transformovalo v roce 1909 z původní<br />
reálky založené již roku 1897. Poslední absolventi reálky konali závěrečné zkoušky<br />
naposledy v roce 1915; roku 1916 maturity neprobíhaly, až teprve v následujícím roce<br />
přistupovali ke zkouškám první abiturienti reálného gymnázia. Dívky začaly ve škole<br />
studovat od roku 1908, avšak několik let byly hospitujícími privatistkami - ač do školy<br />
většinou chodily pravidelně a mohly být při hodinách vyvolávány, nebyly zkoušeny.<br />
Veškerá klasifikace probíhala pouze v rámci pololetních zkoušek, což bylo poměrně<br />
náročné. Prvních pět dívek skládalo maturitní zkoušku v roce 1912.<br />
Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, společné pracoviště ústavu pro soudobé dějiny AV ČR<br />
a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. Práce z dějin vědy – svazek 11. Část 3. Český jazyk ve výchově a<br />
školství, s. 571.<br />
73 Údaje byly uvedeny na straně 17 této práce.
Change language