život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

knihy o české minulosti, české časopisy, cenzura stála za kontrolou divadelních repertoárů
a učebnic, docházelo k uzavírání školních knihoven.
V roce 1916 byl poprvé na území Rakouska-Uherska použit letní čas. Dne 30. dubna toho
roku obyvatelé posunuli čas o jednu hodinu dopředu a v noci z 30. září na 1. října opět
o hodinu zpátky k pásmovému (středoevropskému) času.
Dne 6. ledna 1918 se v pražském Obecním domě konalo shromáždění
tzv. generálního sněmu, jehož se účastnili poslanci říšské rady a zemských sněmů
Království českého. Jeho výsledkem bylo přijetí tzv. tříkrálové deklarace, zdůrazňující
požadavek sebeurčení národů a spojení českých zemí se Slovenskem. Reakcí na toto
zasedání bylo setkání německých poslanců z českých zemí, kteří ve Vídni schválili
rezoluci, v níž žádali odtržení pohraničních území od vnitrozemí monarchie a následné
vytvoření samosprávné provincie Deutschböhmen 66 .
16. října téhož roku Národní rada československá oznámila ustanovení prozatímní
československé vlády. O dvanáct dní později, 28. října, kolem desáté hodiny dopoledne byl
na tabuli redakce Národní politiky na Václavském náměstí v Praze zveřejněn text nóty
rakousko-uherského ministerstva zahraničí, v níž byla vyslovena ochota zahájit okamžité
jednání o příměří, což bylo pochopeno jako faktická kapitulace monarchie. Zpráva se stala
impulsem k spontánním demonstracím a vyhlášení československé samostatnosti.
Dne 11. listopadu 1918 císař Karel I. podepsal abdikační listinu 67 , tímto aktem
zanikla Rakousko-Uherská monarchie.
O pouhé tři dny později proběhla první slavnostní schůze Národního shromáždění,
na níž došlo k vyhlášení republiky, ustavení první vlády a volbě prvního prezidenta, jímž
se aklamací (veřejným hlasováním) stal Tomáš Garrique Masaryk.
66 Ačkoliv rakouská vláda rezoluci schválila, k uskutečnění tohoto plánu došlo pouze částečně 29. října 1918,
kdy němečtí poslanci vyhlásili severní pohraničí Čech za provincii Deutschböhmen s centrem v Liberci
a následně oblast začlenili jako autonomní jednotku do Německého Rakouska, ustaveného 21. října toho
roku. Dne 30 října oznámili němečtí poslanci z Moravy a Slezska vytvoření provincie Sudetenland s hlavním
městem Opavou. I tato oblast měla náležet Německému Rakousku. Zástupci Němců na jižní Moravě
3. listopadu deklarovali provincii Deutschsüdmähren s centrem ve Znojmě a šumavští Němci týž den
vytvořili další rakouskou provincii Böhmerwaldgau se střediskovým městem Prachaticemi. Provincie neměly
dlouhého trvání – od 29. listopadu probíhalo jejich obsazování, jež bylo ukončeno ještě před závěrem roku,
kdy území začala spravovat nová česká vláda.
67 Dle názoru Josefa Pejřimovského, člena Kruhu přátel blahoslaveného Karla I., podepsal císař pouze
manifest, kterým odstoupil z výkonu vládní moci, avšak neabdikoval jako panovník. (Převzato z článku Císař
a jeho národy, dostupného na http://sweb.cz/mariaterez/i011.html.)