život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

2 Léta 1902 – 1918
28. června 1902 v Berlíně zástupci Německa, Itálie a Rakouska-Uherska 52 , jemuž
od prosince 1848 vládl František Josef I., potvrdili podpisem obnovení Trojspolku,
uzavřeného roku 1882. Dohoda byla v nezměněné podobě potvrzena na dvanáct let
a vypověditelná kteroukoliv stranou nejdříve po šesti letech.
Již 17. února 1901 předložili zástupci Mladočechů vládě premiéra Koerbera
požadavky v oblasti kulturní a školské, jenž byly podmínkou ke konstruktivní opoziční
politice. Jednalo se například o zřízení druhé české univerzity v Brně 53 , realizaci projektu
kanálu Labe-Odra-Dunaj či zřízení galerie moderních umění v Praze. V témže roce vznikl
stálý a samostatný orchestr Česká filharmonie. Dle návrhu architekta Josefa Fanty byla
zahájena stavba secesní budovy Nádraží císaře Františka Josefa v Praze 54 . Secese 55
do českých zemí přichází v druhé polovině devadesátých let 19. století, největšího
rozmachu dosahuje v prvním desetiletí 20. století. Kromě budovy nádraží lze v Praze
k secesním stavbám počítat i Obecní dům (architekti Osvald Polívka a Antonín Balšánek),
Mozarteum či vodárenskou věž v Michli (architekt Jan Kotěra), případně výstavní
pavilony. Secesní styl se projevoval také ve výtvarném umění (malíři Alfons Mucha,
Mikoláš Aleš, grafik a sochař František Bílek), v užitém umění (vitráže, bytové zařízení)
i v literatuře (český básník a prozaik Otokar Březina 56 ).
Politický život byl od 26. ledna 1907 ovlivněn schválením všeobecného, rovného
a přímého volebního práva do říšské rady, jež se týkalo mužů od 24 let věku (pasivní právo
bylo od třicátého roku věku s podmínkou rakouského občanství v posledních třech
52 Rakousko-Uhersko bylo vytvořeno Habsburskou monarchií po prohrané rakousko-pruské válce v roce
1867 jako unie dvou států: Předlitavska (oficiální titul zněl Království a země na říšské radě zastoupené)
a Zalitavska (tj. uherského království).
53 První českou univerzitou byla od roku 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze.
54 V letech 1918 až 1938 se nazývalo Wilsonovo nádraží – na počest amerického prezidenta Woodrowa
Wilsona, za Protektorátu Čechy a Morava bylo označováno jako hlavní; po skončení druhé světové války se
znovu přejmenovalo na Wilsonovo, poté bylo označeno opět názvem hlavní nádraží. Po roce 1989
se uvažovalo o vrácení názvu Wilsonovo, z plánů ovšem sešlo pro finanční náročnost. Od listopadu 1990 byl
k názvu stanice „Praha hlavní nádraží“ přidán dovětek „nádraží prezidenta Wilsona“, celý název je však
používám zvláště v odborných publikacích o železnici.
55 Secese – z lat. secessio, znamená oddělení, odštěpení; v Německu hnutí nazýváno Jugendstil = styl
mladých, mládí. Vznikla jako reakce na průmyslovou civilizaci, snaha o návrat k řemeslné výrobě,
k přírodním tvarům (listy, květy, větve, zvířata, lidské tělo), v reliéfech náměty vlastenecké a národní.
Hlavním znakem secesního slohu je především ornamentálnost, plošnost a záliba v barvách a estetickém
využití rozmanitých materiálů.
56 Vlastním jménem Václav Jebavý, v letech 1924 a 1928 kandidát Nobelovy ceny za literaturu.