život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

školy, kde byl zřízen pro její potřeby i internát. V roce 1950 byl název školy zákonem
o úpravě jednotného školství 45 změněn na základní odbornou školu.
Školní rok 1951/1952 byl prvním, kdy se nabídka oborů rozšířila o obory
hutní: valcíř, tavič a slévač, a to pro Bohumínské železárny Gustava Klimenta. Stav trval
až do roku 1964, kdy bylo založeno odborné učiliště železáren 46 , které si začalo zajišťovat
přípravu učňů ve vlastní budově. Ve své době bylo s tisícovkou žáků největším
vzdělávacím zařízením v okrese Karviná.
K 1. lednu 1953 se základní odborná škola změnila v učňovskou školu místního
hospodářství. Jejím nadřízeným orgánem se stalo Krajské ředitelství učňovských škol
místního hospodářství v Ostravě. V jeho působnosti zůstala škola do roku 1958, kdy přešla
pod Okresní národní výbor v Karviné. Tehdy se výuka zaměřila na učební obory strojní,
elektrotechnické, hutní a chemické. Po čtyři roky zde byli také školeni absolventi
jedenáctiletých středních škol jako televizní technici a radiotechnici. Od roku 1965 školu
řídil Krajský národní výbor v Ostravě, který preferoval obory elektromechanik,
elektromontér, montér výtahů, chladírenský mechanik, chemičky prádelen a čistíren
a prodavačky potravinářského zboží. V roce 1970 začala výuka železničních pracovníků.
Rokem 1981 se zřizovatelem školy staly Čistírny a prádelny města Ostravy.
Po změně společenských a politických poměrů se škola od 1. ledna 1991 stala
samostatným právním subjektem, jejím zřizovatelem byl odbor učňovského školství
Ministerstva vnitra České republiky. O téměř dva roky později převzalo zřizovatelství
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, škola se stala státní a nesla název Střední odborné
učiliště řemesel a služeb. V průběhu devadesátých let se rozšířilo spektrum oborů o profese
v oblasti služeb: truhlář, stolař, čalouník, sklenář, brusič, chemik, obuvník, krejčí,
kadeřník, malíř skla a keramiky. Jednalo se o tříleté učební obory, které bylo možno
doplnit o dvouletou nástavbu ukončenou maturitní zkouškou. Roku 1994 byl zaveden
stupňovitý studijní obor obchodník, jehož absolventi měli po třech letech možnost získat
výuční list a po dalších dvou letech maturitní vysvědčení 47 . K 1. červenci 1997 došlo
ke sloučení obou bohumínských učilišť, tehdejší název školy zněl Střední odborná škola a
Střední odborné učiliště. V současné době ve škole – fungující pod názvem Střední škola
45 Zákon č. 95/1948 sb., o základní úpravě jednotného školství, ze dne 21. dubna 1948.
46 Od roku 1958 již přejmenovaných na národní podnik Železárny a drátovny Bohumín.
47 Demel, 1997, s. 78.