život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
k polské 718 osob a k jiným, nekonkretizovaným národnostem 404 osoby 16 . Pro cestující<br />
do Německa platila v Bohumíně celní a pasová prohlídka. Úřady ve městě byly zastoupeny<br />
okresním policejním komisařstvím, československých a německým říšským celním<br />
úřadem, finančním inspektorátem, ředitelstvím slezských zemských drah, odborem<br />
pro udržování dráhy, správou výtopny, německou výpravnou zboží a vojenskou posádkou.<br />
Co se průmyslových závodů na území obce týkalo, existovala zde městská plynárna,<br />
smolárna, chemické závody, průmysl minerálních olejů, železárny a drátovna. Průmysl byl<br />
hodnocen jako „rozmanitý a bohatý“. Školské poměry byly označeny jako „velice složité“.<br />
V Bohumíně tehdy fungovalo 9 československých škol (mezi něž autor počítá<br />
československé reformní reálné gymnázium, 2 obecné a 2 měšťanské školy, rodinnou<br />
školu, hudební a pěveckou školu Slezské Matice osvěty lidové a mateřské školy).<br />
Německých škol bylo osm a patřilo mezi ně reformní reálné gymnázium, obecná<br />
a měšťanská škola a mateřské školy. Polské obecné školy byly ve městě tři. Ubytování<br />
zajišťovaly tři hotely (Lustig – 27 postelí, Glaser – 12 postelí a Wiener – 10 postelí)<br />
a nádražní restaurace (4 postele). V jedné z českých obecných škol byly nabízeny noclehy<br />
pro mládež. Ve vestibulu bohumínského nádraží – tehdy největšího v republice – byla<br />
umístěna turistická mapa Beskyd. Železniční stanice měla 120 kolejí s důležitou<br />
křižovatkou. Původní město Bohumín 17 , založené ve 13. století, leží zhruba 3 km<br />
severozápadně od nádraží. Na území starého města je zmiňován kostel z roku 1264 a starý<br />
zámek. V té době byla městská doprava zajišťována pouliční elektrickou drahou. Při vtoku<br />
řeky Olše 18 do Odry se nacházel styčný bod Československa, Německa a Polska, k němuž<br />
bylo možné z Bohumína dojít procházkou asi za tři čtvrtě hodiny.<br />
16 Pokud se údaje jeví zkresleně, je nutné si uvědomit, jaká politická situace v republice tehdy panovala.<br />
17 Nyní městská část Starý Bohumín.<br />
18 Tehdy ještě nesla název Olza.