život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

a dle plánů nových nechala vést dráhu bažinatým terénem v katastru sousední obce
Šunychlu. Tak bylo v lese, na pustém místě, postaveno nádraží. První parní vlak přijel
na nádraží Bohumín-Šunychl 1. května 1847. Rok 1848 znamenal ve správním vývoji
podstatnou změnu – mezi jinými bylo Slezsko obnoveno jako samostatná země v rámci
habsburské monarchie. Nejvýznamnějším dnem pro město se však stal 1. říjen 1848, kdy
došlo k napojení na dráhy pruské, což znamenalo vznik jednoho z důležitých železničních
uzlů ve střední Evropě. V roce 1871 byla dobudována železnice z Bohumína do Košic.
Křížením trati z Vídně na území dnešního Polska s tratí Berlín – Košice se z Bohumína
stala jedna z nejdůležitějších železničních křižovatek v tehdejším Rakousko-Uhersku.
V okolí nádražní budovy se začaly stavět železničářské domky, postupně přibývaly domy
řemeslníků, obchodníků, školy a úřady, ale také továrny, přilákané blízkostí ostravskokarvinského
kamenouhelného revíru a výhodným umístěním u dopravního uzlu. Okolní
obce, především Šunychl a Pudlov, zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren
obrovský rozmach.
V letech 1850-1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu, mezi lety 1855-1868
zároveň i sídlem okresního úřadu. Roku 1924 byl Bohumín povýšen na město. V letech
1910-1948 přináležel do politického okresu Fryštát, s výjimkou doby nacistické okupace,
kdy byl součástí okresu Teschen (Těšín). Pak od roku 1949 do roku 1957 příslušel
do správního okresu Ostrava, následně Ostrava-venkov a od roku 1960 je Bohumín
součástí okresu Karviná.
Autor Turistického průvodce Těšínskem 15 , vydaného roku 1937 Klubem
československých turistů, profesor Muzikář, uvedl, že Bohumín, ležící v jednotvárné
diluviální rovině v nadmořské výšce 201 m.n.m., je „město, které rychle vzrostlo
po způsobu americkém“ (Muzikář, 1937). Vybudování železniční trati napomohlo
k rozvoji města, neboť kromě domů, postavených v blízkosti nádraží pro železniční
zaměstnance, přilákala možnost nové dopravní cesty i živnostníky, obchodníky a průmysl,
jenž se zpracováním surovin a výrobou nemusel příliš vzdalovat od kamenouhelného
revíru. Zmizel tedy „vlhký a nehostinný les“ a na jeho místě povstalo město. Význam
města – jak se můžeme dočíst – vzrostl od roku 1918. Průvodce udává i tehdejší počet
obyvatel, včetně národnostního složení: v roce 1937 žili v Bohumíně 10 794 obyvatelé,
z nichž se hlásily k národnosti československé 4 864 osoby, k německé 3 913 osoby,
15 MUZIKÁŘ, František. Turistický průvodce Těšínskem. Český Těšín: Klub československých turistů, 1937.