život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

1. Bohumín Po stránce fyziogeografické patří město Bohumín a jeho okolí do Hornoslezské (Ostravské) pánve, v užším smyslu je součástí Oderské nížiny. Město sousedí s Polskou republikou (silniční hraniční přechod Bohumín – Chałupki), protékají zde řeky Odra a Olše. Nejvyšším bodem je Záblatský kopec (248 m.n.m.). Jako každá jiná obec, i Bohumín má své tradice a historii, jež je převážně svázána s hutním, strojírenským a chemickým průmyslem. V současné době se, naštěstí, mění v město zeleně, sportovních aktivit a kulturního života. K 6. únoru 2004 měl Bohumín 23 184 obyvatele, k 6. únoru 2006 počet obyvatel klesl na 22 979 osob 6 . 1.1 Seznámení s dějinami obce Domnívám se, že pro pochopení významu gymnázia pro život v obci je nutné seznámit se alespoň ve stručnosti s nejstarší historií Bohumína. Ta byla totiž po dlouhou dobu značně svázána se sousedními národy, které ne vždy přiznávaly bohumínským obyvatelům právo na vlastní sebeurčení. Město samo je v současné době členěno na 7 částí (Nový a Starý Bohumín, Skřečoň, Záblatí, Pudlov, Vrbice a Šunychl), jež byly původně jednotlivými obcemi a postupem času se slučovaly v jeden územní i správní celek. Nejstarší částí města je oblast Starého Bohumína, jež hned od svého založení zaujímala významnou strategickou polohu. Ve 12. století ležela tato oblast na křižovatce obchodních cest. Solná stezka vedla z Krakova 7 na Moravu, jantarová pak od Baltského moře přes Těšín na Uhry; současně zde procházela cesta z Prahy do Krakova. Původní osada tedy vznikla na poměrně frekventovaném místě, vhodném i pro přechod přes řeku Odru. O těchto skutečnostech vypovídá i stavba mostu v 15. století – most sám byl nesčetněkrát strhnut při rozvodnění řeky. Využíváním obchodních cest přibývalo i trvale žijících osadníků, takže osada Bogun 6 Údaje čerpány z internetových stránek města Bohumína. [citováno 2005-02-08] Dostupné z URL . 7 Cca 10 km jihovýchodně od bývalého polského královského města Kraków leží solný důl Wieliczka, jehož prvopočátky sahají do 11. století a jež je od roku 1978 součástí Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

yla v době krále Přemysla II. Otakara velkou vesnicí. Držení vesnice bylo výhodné hned ze dvou důvodů: Finančního – pro vybírání mýtného od pocestných – a strategického – poloha na hranicích. První písemná zmínka 8 o vesnici pochází z formulářové sbírky 9 královny Kunhuty 10 , zřejmě se jednalo o stylistické cvičení. Zeměpisné poměry jsou v textu popsány natolik reálně, že můžeme ztotožnit dřívější Bogun se současným Bohumínem. Konkrétní datace chybí, většinou je uváděn rok 1256 nebo 1262. Badatelé však nepochybují, že trvale osídlená osada byla na tomto území mnohem dříve. Na základě názvu lze dokonce usuzovat, že šlo o slovanské sídlo. Koncem 13. století náležel Bohumín k vratislavské diecézi a ratibořskému knížectví, jak lze zjistit z listiny týkající se farního kostela Panny Marie, který byl v té době pod patronátem orlovského kláštera. Uvedená listina je zároveň nejstarším dochovaným dokladem německého názvu pro Bohumín – Oderberg a dokládá kolonizaci německými osadníky. Část obyvatelstva však zůstala slovanská. Prvním doložitelným šlechtickým rodem, který Bohumínsko vlastnil, byl rod Baruthů (Barult). Po bohumínském hradu se roku 1248 psal Jindřich de Baruth a jeho potomci. Zakrátko přešla oblast do držby rodu Rašiců. Podle listiny ze dne 6. ledna. 1373 kníže Jan Ratibořský Paškovi de Barutswerde obnovil list na léno: městečko (oppidum) Bohumín, který byl poddanským městečkem pod pravomocí panské vrchnosti, a hrad Barutswerde, jehož existence je zmiňována v těsné blízkosti městečka. Město procházelo podobným vývojem jako mnoho jiných poddanských měst v českých zemích. V čele města stál purkmistr s městskou radou. Společně řídili osudy města a byli také vykonavateli soudní pravomoci nad spoluměšťany a ostatními obyvateli. Policejní pravomoc měl městský fojt s přísežnými. Roku 1407 se bohumínské panství stalo objektem sporu mezi ratibořským vévodou Janem a těšínskými vévody. Obě strany si nárokovaly vlastnictví Bohumínska, ale smlouva z uvedeného roku rozhodla ve prospěch Jana Ratibořského. Od počátku 15. století přecházelo panství z rukou zemských vévodů postupně 8 DRKALOVÁ, Vlasta. Správní vývoj Bohumínska. In GROBELNÝ, Andělín, ČEPELÁK, Bohumil a kol. Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Profil, 1976. Část 1. Správní a hospodářsko-geografické poměry, s. 9n. 9 Formulářová sbírka - soubor listin nebo listů s vynecháním některých konkrétních údajů (datace, jména apod.), které byly sestavovány nejčastěji jako kancelářské poznámky, zpravidla soukromého rázu, nebo jako stylistická procvičování (Vademecum 1988, s. 185). 10 Kunhuta Uherská (1244(6)-1285) – dcera ruského knížete Rostislava Michajloviče Haličského z rodu Rurikovců a Anny Arpádovy Uherské, druhá manželka krále Přemysla II. Otakara (zemřel roku 1278 v bitvě na Moravském poli), jejím pravděpodobným druhým manželem se stal Záviš z Falkenštejna.

1. Bohumín<br />

Po stránce fyziogeografické patří město Bohumín a jeho okolí do Hornoslezské<br />

(Ostravské) pánve, v užším smyslu je součástí Oderské nížiny.<br />

Město sousedí s Polskou republikou (silniční hraniční přechod Bohumín – Chałupki),<br />

protékají zde řeky Odra a Olše. Nejvyšším bodem je Záblatský kopec (248 m.n.m.).<br />

Jako každá jiná obec, i Bohumín má své tradice a historii, jež je převážně svázána<br />

s hutním, strojírenským a chemickým průmyslem. V současné době se, naštěstí, mění<br />

v město zeleně, sportovních aktivit a kulturního života. K 6. únoru 2004 měl Bohumín<br />

23 184 obyvatele, k 6. únoru 2006 počet obyvatel klesl na 22 979 osob 6 .<br />

1.1 Seznámení s dějinami obce<br />

Domnívám se, že pro pochopení významu gymnázia pro život v obci je nutné<br />

seznámit se alespoň ve stručnosti s nejstarší historií Bohumína. Ta byla totiž po dlouhou<br />

dobu značně svázána se sousedními národy, které ne vždy přiznávaly bohumínským<br />

obyvatelům právo na vlastní sebeurčení.<br />

Město samo je v současné době členěno na 7 částí (Nový a Starý Bohumín,<br />

Skřečoň, Záblatí, Pudlov, Vrbice a Šunychl), jež byly původně jednotlivými obcemi<br />

a postupem času se slučovaly v jeden územní i správní celek. Nejstarší částí města je oblast<br />

Starého Bohumína, jež hned od svého založení zaujímala významnou strategickou polohu.<br />

Ve 12. století ležela tato oblast na křižovatce obchodních cest. Solná stezka vedla<br />

z Krakova 7 na Moravu, jantarová pak od Baltského moře přes Těšín na Uhry; současně zde<br />

procházela cesta z Prahy do Krakova. Původní osada tedy vznikla na poměrně<br />

frekventovaném místě, vhodném i pro přechod přes řeku Odru. O těchto skutečnostech<br />

vypovídá i stavba mostu v 15. století – most sám byl nesčetněkrát strhnut při rozvodnění<br />

řeky. Využíváním obchodních cest přibývalo i trvale žijících osadníků, takže osada Bogun<br />

6 Údaje čerpány z internetových stránek města Bohumína. [citováno 2005-02-08] Dostupné z URL<br />

.<br />

7 Cca 10 km jihovýchodně od bývalého polského královského města Kraków leží solný důl Wieliczka, jehož<br />

prvopočátky sahají do 11. století a jež je od roku 1978 součástí Světového kulturního a přírodního dědictví<br />

UNESCO.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!