Hotel Karlov - Architekt

HOTEL KARLOV
TOP REALIZACE 5
BENEŠOV U PRAHY
LÁBUS AA, ATELIÉR K2/ LADISLAV LÁBUS, JIŘÍ POLÁČEK, VÁCLAV ŠKARDA
PŘIPRAVILI HANA VINŠOVÁ A MICHAL JANATA
FOTO TOMÁŠ BALEJ, HANA VINŠOVÁ
Charakteristika prostředí Hotel Karlov
v Benešově u Prahy stojí přímo v centru
města, nedaleko náměstí T. G. Masaryka
na okraji památkově chráněného území
Karlov, osídleného již v 11. století. V polovině
13. století byl na západní straně ostrohu
založen minoritský klášter, který byl pobořen
během husitských válek. Z původního
kláštera je zachováno jen torzo ostění dvou
oken kostela, které připomíná historickou
paměť místa. Význam Karlova, dnes
stanovený i památkovou ochranou celého
území, spočívá v jeho specifi cké atmosféře
dané zachováním původního charakteru
a drobného měřítka zástavby a různorodosti
formy i měřítka staveb.
Vývoj a koncepce projektu V roce 2004
nás oslovil pan Antonín Stibůrek, který
zakoupil dva opuštěné a zdevastované
domky č.p. 97 a č.p. 1070, situované přímo
na pohledově exponovaném severozápadním
ostrohu Karlova, abychom je renovovali
na funkci kavárny a knižního klubu. K domkům
patřila vyvýšená zahrádka na jižní straně
pozemku, pro kterou neměl investor uplatnění.
Nabídli jsme, že zde zkusíme navrhnout
další objekt, a on zadal program pro bytový
dům. Pozemek byl poměrně kapacitní, ale
nedovedli jsme si představit, že bychom ho
zastavěli jednou velkou hmotou. Proto jsme
navrhli nestavět bytový dům, ale drobné
domkářské prostředí doplnit třemi menšími
objekty o velikosti malých rodinných domů
s provozovnami služeb v přízemí. Projekt
se investorovi líbil a díky udržení kontextu
s drobným měřítkem čtvrti byl podpořen
i kladným stanoviskem památkářů.
Následně však investor na základě
nezájmu klientů o takto specifi cky pojatou
formu rodinného bydlení v centru města
dospěl k rozhodnutí nestavět byty, ale změnit
projekt na penzion. Velmi dlouho jsme se
trápili s úpravou projektu podle nového zadání
a nakonec jsme zjistili, že nejsme schopni
nalézt vhodnější, památkáři akceptovatelné
řešení než rozvržení hotelového provozu
do tří nových objemů, původně navržených
pro rodinné domy, spojených pod
povrchem hotelovou halou. Všechny ostatní
verze ztrácely půvab a měřítko komorní
usedlosti. Identita jednotlivých částí celku
se rozpouštěla v anonymitě hotelových
provozů. Při projednávání projektu pro
stavební povolení byl investor nucen zakoupit
od souseda další objekt č.p. 13 s dvěma
malými dvorky a návrh jsme museli znova
adaptovat na nové zadání. Rozšířením
stavby jižním směrem vznikly další tři
pokoje v rekonstruovaném objektu a čtyři
pokoje v novostavbě. Hotel má celkem 28
dvoulůžkových pokojů. Je to dispozičně velice
složité, neortogonální prostředí, cesta je
přirozeně strukturována jako v rostlém městě.
Řešení stavby a interiérů Rekonverze tří
původních domků a s ohledem na okolní
prostředí řešená dostavba tří nových
objektů s funkcí hotelu a provozně
samostatné restaurace s vinárnou přispěly
k oživení nejen stavby, ale i jejího okolí.
Díky navržené drobné hmotové skladbě
hotelu Karlov, vytvářející výrazně členitou
siluetu, získal střed města Benešova novou
dominantu, která zapadá do kontextu lokality.
Hotel vdechl místu nový život.
U stávajících domů jsme se snažili
uchovat nenahraditelnou autenticitu
původních staveb, která spoluvytváří hodnotu
místa. V jižní části pozemku vznikly tři nové
domy, odpovídající svým objemem drobnému
měřítku a charakteru okolní zástavby. Chtěli
jsme, aby si nové a staré částí komplexu
hotelu nekonkurovaly, ale přirozeně se
navzájem doplňovaly. Hledali jsme nekonfl iktní
způsob odlišení rekonstruovaných a nových
objektů. Novostavby převzaly pouze tradiční
tvarosloví sedlových střech, jinak jsou
řešeny současnými výrazovými prostředky.
Rozdíly jsou zastřeny použitím jednotného
přirozeného odstínu omítek. Začlenění
novostaveb do okolního prostředí pomáhá
i zachování stávajících vzrostlých stromů.
Dispozice i hmoty domů jsou vědomě
tvarovány přirozeně a měkce, bez pravých
úhlů, ale ne s cílem tvorby efektních tvarů, ale
s ohledem na plynulý provoz a s respektem
k prostředí okolní nahodilé zástavby. Prostory
hotelu se vyznačují komorním měřítkem
a různorodostí, která napomáhá dobré
orientaci v jinak členité formě staveb.
Všechny nové domy jsou orientovány
štítem na sever, směrem do údolí. Západně
a východně orientované boční fasády dávají
všem pokojům ideální podmínky osvětlení
a oslunění i zajímavé výhledy při zachování
dostatečné míry intimity. Část pokojů je
orientována na jih, s výhledy na blízkou
zvonici nebo zbytky gotického kostela.
Součástí pokojů na úrovni vnitřních dvorků
jsou malé předzahrádky oddělené vegetací.
Pokoje ve vyšších podlažích mají společné
předzahrádky přístupné ze schodišť.
Návrhem stavby i interiérů jsme se
snažili navodit v hotelech obvykle postrádaný
pocit ztotožnění se s místem, konkrétním
obývaným domem i svým pokojem. Přispívá
k tomu rozdrobenost provozu do tří nových
objektů A, B a C a tří opravených původních
domů D a E, včetně rohového objektu
restaurace s vinárnou, navzájem propojených
v přízemí a v podzemí. I v novostavbách
má téměř každý pokoj individuálně řešené
proporce a dispozici.
Každý pokoj má specifi cký tvar i charakter,
ty v historických objektech jsou vybaveny
stylovými repasovanými skříněmi a stoly,
v nové části je navržen atypický interiér.
Specifi ckým prvkem stavby je používání
materiálů v přírodní povrchové úpravě,
neopatřených nátěry a výmalbou zakrývajícími
povrch. Možná právě díky tomu se nové části
a prvky tak bezproblémově a samozřejmě
prolínají a komunikují se starými. Sledování
komunikace stavby se svým okolím i provozu
hotelu se svou klientelou patří k základním
prioritám autorského týmu projektu. Snažíme
se dělat architekturu, která je přijímaná,
pochopitelná, vstřícná a snadno vstřebávaná.
Hledání lidského rozměru v současné
architektuře nás všechny zajímá jako životní
téma a de facto tomu podřizujeme vše.

TOP REALIZACE
ROZHOVOR
9
O PROJEKTU S LADISLAVEM LÁBUSEM
V benešovské lokalitě Na Karlově jste již
projektoval rodinný domek. Pomohla vám
znalost prostředí při projektování penzionu
Ano, místo jsem znal a hlavně jsem věděl, jak
je obtížné v památkové zóně Karlov cokoli
nového prosadit. U penzionu ale spolupráce
s památkáři nebyla špatná. I investor se choval
velice kultivovaně. Netlačil nás, jako se u tohoto
typu ubytování stává, do příliš romantických
poloh. Je dobré, že nám věřil i v designu
vnitřního zařízení a zadal i interiéry, aby se to
nedělalo typickým dekoratérským způsobem.
Jak moc byl omezující archeologický areál
bývalého minoritského kláštera a svažitý
terén Karlova Projekt zásadně ovlivnilo
prostředí Karlova v tom, že jsme se rozhodli
realizovat zde drobnou strukturu, která se
podřizuje stavebním objemům okolní zástavby.
Investora jsme přesvědčili, že do tohoto
prostředí se nejlépe hodí menší hmoty, domky
na společné podnoži, reagující na složitou
terénní konfi guraci. Výsledky archeologického
průzkumu neměly bezprostřední vliv na stavbu.
Jak znělo zadání investora Zadání vypadalo
zpočátku nenápadně. Investor nejprve chtěl
zrekonstruovat dva domky na severním
ostrohu Karlova na kavárnu a klub. Zadání
na novostavby nevyšlo od něho. Navrhli jsme
investorovi, že prověříme využití zahrady
a navrhli jsme dostavět tam další tři domky.
Později změnil zadání na penzion. Chtěli jsme
vytvořit svébytné prostředí, které by nepůsobilo
jako běžný hotel, kde jsou všechny pokoje
stejné. Chtěli jsme dosáhnout rozmanitosti
a přirozenosti prostředí návrhem stavby i jejího
vnitřního vybavení.
Jaké byly okolnosti vaší spolupráce s panem
Stibůrkem Pan Stibůrek znal Langhans
a jiné mé realizace. Přestože jsem projekt,
připomínám původně zadaný pouze jako
rekonstrukce těch dvou domků, zpočátku
z kapacitních důvodů odmítal a doporučoval
mu jiné architekty, trval na mé osobě. Pan
Stibůrek se asi na nedokončené spolupráci
s Tomášem Novotným, který mu projektoval
rekonstrukci Váňovy vily, poučil, že je lepší
v některých ohledech architektovi věřit. Jsme
zvyklí při navrhování těsně spolupracovat
s investory. O projektu jsme rozhodovali
za spoluúčasti pana Stibůrka a jeho dcery,
nevnucovali jsme svoje řešení, ale společně je
hledali. Tomu vždycky předcházelo zjišťování,
jak to vidí investor. Při realizaci měl trochu
smůlu na dodavatele, kteří se v průběhu stavby
měnili. Navíc jsme čerpáním fondů z EU byli
tlačeni do náročných termínů.
Kolik bylo variant projektu Kupodivu byla
výsledná podoba projektu, tedy koncepce tří
prstů nových staveb, nalezena nezvykle rychle,
hned na samém začátku a pak se jen pracně
pilovalo, samozřejmě na spoustě podvariant.
Jak se tam tlačil stále větší stavební program
s nároky na provozní zázemí a podzemní
prostory, tak bylo stále složitější dát vše
dohromady. Náročnost projektu byla násobena
jeho složitou strukturou, protože o fi nance
z Evropské unie se žádalo v době, kdy se ještě
nedokupoval třetí domek, takže část projektu
měla samostatný rozpočet.
Jak byste charakterizoval prostorový kontext
penzionu Jde o jediné místo v Benešově
se zachovalou předlokační urbanistickou
strukturou z doby, kdy byl Benešov rostlé
město. Místo působí vysloveně domkařky. Má
to úplně jiné měřítko než domy na náměstí.
Kromě školy, jídelny a domova důchodců, které
mají velké hmoty, jako by se tu zastavil čas.
Zatímco náměstí, dnes obklopené paneláky,
má městský charakter, Karlov je půvabná čtvrť
podobná návsi.
Co vlastně zbylo z původní zástavby
domků Všechno, co se dalo použít. Původní
zůstaly krovy, nosné konstrukce a sklepní
klenby, okna a dveře jsou repliky. Jedno pole
klenby bylo propadlé, takže se celá tato část
musela udělat nová. Zajímavé na tom je, že se
to nerozezná. Na té ruční práci na první pohled
nepoznáte, jestli je ta klenba z doby před dvě
stě lety nebo před třemi roky.
Z čeho vycházela barevnost interiérů
Investor měl v tomto směru nějaké vlastní
požadavky Investor měl spíše rámcovou
představu, aby to byla současná stavba,
nechtěl simulovat historické prostředí v nových
částech, což jsme samozřejmě podporovali.
Zároveň mu vyhovoval námi nabízený styl,
zaměřený na to, aby hotel nepůsobil anonymně,
naopak bylo podporováno vytvoření domácí
atmosféry. Drobným měřítkem a různorodostí
stavby, její snadnou čitelností, usnadňující
orientaci, jsme chtěli klientům umožnit snadnou
identifi kaci s prostředím hotelu. Používáme
rádi přírodní materiály v přirozené barevnosti.
Probarvené betony jsme tady použili poprvé.
U nás jsou problémy s betonem, i když je
neprobarvený, natož když se probarvuje, takže
něco se dělalo i dvakrát.
Jak vnímají penzion občané Benešova
Myslím, že to má dobrou odezvu. Tím,
že je centrum města tak izolované, hned
za náměstím jsou paneláky, jsou vděční, když
se historická část města konzoliduje. Bylo
to cítit i při otevírací ceremonii, že neměla
jen ofi ciální charakter, ale že to mělo širokou
společenskou odezvu.
Jak se díváte na to, co se stalo
s urbanismem Benešova v posledních
desetiletích Patřím k obhájcům renovace
sídlišť, ale je pravda, že na menších městech,
zvláště když se dotkla přímo centra, měla
katastrofální vliv na jejich podobu. Také prostor
před kulturním domem je vyprázdněný, působí
sídlištním dojmem. Je evidentní, že město
na jednu stranu žije, je plné obchodů a hospod,
ale některá místa v Benešově působí dodnes
trochu opuštěně a zanedbaně, až si člověk
připadá, že je někde dál od Prahy. Místy
nesourodá struktura města je poznamenaná
velkými investicemi za minulého režimu.
Realizovala se zde ale řada zajímavých
projektů, třeba domov důchodců od Jana
Línka, bytový dům od Markéty Cajthamlové,
město má územní plán od Josefa Pleskota.
V 90. letech měl Benešov skvělého starostu
Mojmíra Chromého, který byl srovnatelný
s Miroslavem Brýdlem z Litomyšle. Měl snahu
dostat do Benešova renomované architekty
a spolupracoval aktivně s architektem
Pleskotem. V Benešově však nedošlo k takové
koncentraci kvalitních realizací jako v Litomyšli.
Asi neměl tak silný vliv a podporu okolí.

TOP REALIZACE
ROZHOVOR
10
S JIŘÍM POLÁČKEM A VÁCLAVEM ŠKARDOU
Jak jste si rozdělili role na projektu
Karlova s Ladislavem Lábusem
Škarda Investor, pan Stibůrek,
si vybral pana architekta Lábuse
a on přizval nás. S ním jsme na
projektu spolupracovali od počátečních
úvah. Pan architekt Lábus jako šéf projektu
nesl hlavní garance a zodpovědnost
za návrh. Spolupráce probíhala
na společných konzultacích, posílali
jsme si maily a faxy. Termíny, zpracování
a koordinace profesí pak ležela na nás.
Po dokončení projektu kolega Poláček měl
na starosti autorský dozor vlastní stavby
a já pak dozor interiéru, architekt Lábus
hrál roli jakéhosi supervizora.
Kdy došlo k zásadnímu koncepčnímu
rozhodnutí, jakým způsobem
pojmout Karlov
Poláček Už na druhé konzultaci
s panem architektem Lábusem vznikla
skica, která ukazuje koncept novostaveb
jako jakýchsi rozvírajících se prstů.
Tato kresba určila celkové hmotové
řešení. Musíme ale připomenout, že toto
hmotové řešení bylo návrhem obytných
domů, nikoli hotelu. Zadání bylo totiž
později změněno. Zajímavé bylo, jak se
podařilo do původního hmotového řešení
naprojektovat provoz hotelu.
Jak jste vnímali celkový
urbanismus Karlova
Škarda Původní Karlov má drobné
měřítko, jsou to malé domky s malými
zahrádkami a dvorky. Z něho se vymykají
dvě pozdější mohutné stavby – stará
škola s pozdější dostavbou a kulturní dům
z konce 80. let. Mezi těmito stavbami
se nacházel stavební pozemek, je to
výjimečné místo na ostrohu Karlova.
Koncepčně jsme chtěli navázat na původní
drobnou strukturu a měřítko staveb. Zdálo
se nám, že velkou hmotou by se defi nitivně
uzavřela původní struktura Karlova jakousi
hradbou, takto naopak prostupuje až
na hranu ostrohu. Velká hmota by rovněž
potvrdila měřítko staveb školy a kulturního
domu.
Tomuto konceptu se podřizovala
i volba materiálů
Poláček Celkový koncept jemného rozdílu
starých a nových staveb samozřejmě
dotvářejí použité materiály, povrchové
úpravy, jednotlivé stavební výrobky a interiér.
Rekonstruované domy jsou pojaty jako tradiční
domy s tradičními prvky, jako jsou například
špaletová členěná okna, členěné dveře
s tesařskou zárubní, a tradičnějšími povrchy,
například cihelnou dlažbou. Novostavby jsme
naopak odlišili moderním stavebním detailem
a povrchem, například pohledovými betony,
litými podlahami. Okna zde jsou nečleněná,
z europrofi lu. Zvenku jsou domy omítané,
celý soubor má jednotný odstín fasády, ale
díky hmotovému řešení a detailu působí
různorodě.
Jak mnoho jste se podřizovali
původní situaci
Škarda Původní domy, vydlážděný dvůr
s velkým převýšením, vyvýšený taras zahrady
a původní vzrostlé stromy pro nás byly
zásadními východisky. Respekt k těmto
hodnotám byl přirozený, původnost těchto
prvků jsme chtěli spíše doplnit, nechtěli jsme
ztratit komorní atmosféru. Návrh samozřejmě
ovlivnilo, že se jednalo o památkově
chráněné území.
Jak se díváte na urbanismus celého
Benešova V čem spatřujete jeho
přednosti a úskalí
Poláček Máme dobře zmapovaný Karlov
a víme o panelácích, které pronikají až
do středu města, ale nedokážeme posoudit
celkový urbanismus Benešova. Znám řadu
českých měst, kde jsou mrtvá náměstí.
Benešov je však živé město. Je dobře, že
Benešov má pana Stibůrka, který má chuť
v městě investovat.
V celém areálu je řada velice pěkných
detailů. Jakou roli u vás hraje právě to
dotažení do konce
Škarda Nám se líbí, když se domy navrhují
tak, že se vyřeší základní otázky, které se
správně položí. Pracujeme hlavně s prostorem.
Řešení jednotlivých detailů vychází často
z toho, jak potřebujeme ovlivnit prostorové
řešení, zda chceme například vytvořit výraznou
hranu, či ji zcela potlačit, aby nerušila.
Detail by pak měl být v souladu s celkovým
koncepčním řešením. Tento přístup pak
ovlivňuje dotažení do konce.
Co jste považovali za hodně odlišné
od jiných staveb
Poláček Náročné nebo odlišné bylo
provázání a napojování rekonstrukcí
a novostaveb a celková různorodost
jednotlivých staveb, jak při architektonickém
řešení, tak při realizaci. Jelikož jsme se
pohybovali v historickém prostředí tvarově
různorodém, návrh nebylo možné řešit
pravoúhle, aby se novostavby snáze začlenily
a nepůsobily vůči původním domům tvrdě.
Zobrazení projektu pak nebylo jednoduché.
Za zajímavé považujeme použití probarvených
betonů ve větším rozsahu.

půdorys 2. NP
půdorys 1. NP
půdorys 1. PP

TOP REALIZACE
ROZHOVOR
13
S INVESTOREM ANTONÍNEM STIBŮRKEM
Jak vznikl záměr revitalizovat tento
tak by tento penzion nemohl vzniknout.
Jak probíhal autorský dozor Ten byl
malebný kout benešovského Karlova Jsem
velmi aktivní zejména v osobě pana architekta
benešovský patriot, takže jsem v prvé řadě
Proč jste se rozhodl pro Ladislava Lábuse
Poláčka.
chtěl zachránit zchátralé domky. Proto jsem je
Znal jsem jeho realizace v Benešově, ale
i s pozemkem koupil. Ze začátku jsem nevěděl,
i jinde. Sám bydlím ve Váňově vile od Otakara
Jak dlouho trvala stavba Zhruba od roku
co s tímto místem podniknu. Konzultoval jsem
Novotného z roku 1912, takže mám
2006 do letošního roku. Zejména letos na jaře
způsob využití s tehdejším starostou Benešova
k architektuře vztah.
se velmi spěchalo, takže v některých chvílích
Mojmírem Chromým. Ten mi poradil, abych
na stavbě pracovalo i šedesát lidí.
oslovil pana architekta Lábuse. Ten přijel,
Naráželi jste na nějaké překážky při jednání
ale měl mnoho jiných projektů. Nakonec
se stavebními úřady Vůbec ne. Dokonce ani
Barevnost byla ve vaší režii Mám rád
však na zakázku přistoupil s tím, že budou
ne při jednání s památkáři, protože pan Lábus
barevné betony. Přimlouval jsem se za červeně
spoluprojektovat Jiří Poláček a Václav Škarda
byl památkářštější než památkáři.
probarvovaný beton. Beton stejné barvy použil
z Ateliéru K2. Podmínkou bylo, že zachováme
Ladislav Lábus u Jízdárny na Pražském hradě.
stávající domky a vzrostlé ořešáky ve dvoře.
Svazoval vás nějak archeologický areál
Ze začátku jsme uvažovali o kavárně nebo
bývalého minoritského kláštera V době
Co všechno se zachovalo z původní
restauraci, dokonce i o galerii, protože mám
stavebních prací tady probíhal archeologický
zástavby Všechno, co se dalo stavebně
vztah k výtvarnému umění. Nakonec jsem se
průzkum. Našli se zde nějaké kostrové hroby.
použít.
dozvěděl o možnosti čerpat fi nance z fondů
Evropské unie pro projekt neregionálního
Jaké byly zadávací podmínky Hlavně jsme
Je možné něco udělat se sousedstvím
charakteru, který by povzbudil turistický ruch.
byli limitováni podmínkami dotace. Chtěli
kulturního domu, na který se nedá moc
V rámci této dotace jsme ještě vybudovali
jsme co nejvíc ubytovací kapacity přiměřené
dívat Nějaké záměry existují. Určitě se
sportovní komplex S centrum.
celkové ploše.
nebude bourat, ale myslím, že by se dal
zkulturnit.
Jak se vyvíjel samotný projekt Ze začátku
Pan architekt navrhoval i mobiliář Všichni
jsme uvažovali o rezidenčním areálu. Potom
tři architekti jsou autory všeho nábytku.
Panuje také ve vedení města náklonnost
jsme se rozhodli pro penzion. Museli jsme
k renomovaným architektům, jakou lze
dokoupit další domek, takže se kapacita
Provázely stavbu nějaké komplikace
vidět u vás Panuje a hlavně panovala
rozšířila na současných 28 pokojů.
Probíhal tady archeologický průzkum. Šli jsme
za starosty Mojmíra Chromého. Nakonec
šest až sedm metrů pod úroveň terénu. Chtěli
historie benešovské moderní architektury
FOTO TOMÁŠ BALEJ A HANA VINŠOVÁ
Konzultovali jste specialistu na hotelový
provoz Hoteliéry jsme do toho vstupovat
nenechali. Upřímně řečeno, kdybychom
od začátku brali v úvahu provozní stránku,
jsme zachovat tři ořešáky, takže když tady stál
jeřáb na stometrových pilotech a foukal vítr,
tak to bylo o strach. Zakládání tady bylo velice
složité. A pak byla náročná řemesla.
začíná Otakarem Novotným a pokračovala
Josefem Pleskotem. Ostatně architekti Poláček
a Škarda staví poblíž vily od Novotného další
dům pro mou druhou dceru.

TOP REALIZACE 15
zasklení dvorany
English Karlov Hotel in Benešov near
Prague The Karlov Hotel is located in the
Benešov city centre in the edge of its listed
territory. The reconstruction of three original
small houses and the additional construction
of three new objects, which would serve as
a hotel and independent restaurants with
wine-callers, were realized with respect to
their surrounding area and activated it. Thanks
to the fi ne material structure of Karlov Hotel,
that created its markedly articulated outline,
the Benešov city centre obtained a new
dominating element, which corresponded to its
context. Used disposition plans and materials
were deliberately kindly and softly shaped with
respect to surrounding random house-building.
The specifi c element of the hotel construction
was the use of materials with natural surface
fi nishing, with no coat and painting. May be, it
is why new parts naturally penetrated the old
ones. „We strive to do understandable, friendly,
and easy absorbable architecture. We all are
interested in the fi nding of human dimensions
in modern architecture. It is our main priority
and we are subordinated to it.“
zasklení dvorany – řez A
HOTEL KARLOV, BENEŠOV U PRAHY
KLIENT VHS HC Benešov, s.r.o.,Antonín Stibůrek
PROJEKTANT Lábus AA a Ateliér K2
STAVEBNÍ ČÁST autoři: Ladislav Lábus, Jiří
Poláček, Václav Škarda; spolupráce: Jan Albrecht,
Eva Holubová, Jakub Koníř, Martin Mach, Marek
Nábělek, Ondřej Pleštil, Tereza Poláková, Veronika
Škardová; konzultace: Jiří Mráz
INTERIÉR autoři: Ladislav Lábus, Jiří Poláček,
Václav Škarda; spolupráce: Aleš Lána, David
Šabata, Jakub Koníř
GENERÁLNÍ DODAVATEL Sládek Group, a.s.
UŽITKOVÁ PLOCHA 1462 m²
OBESTAVĚNÝ PROSTOR 6108 m³
NÁKLADY stavba 63 mil. Kč, interiér 8 mil. Kč,
spolufi nancováno z fondů EU
REALIZACE 2008
zasklení dvorany – řez B

TOP REALIZACE 16

TOP REALIZACE
ROZHOVOR
18
S JOSEFEM PLESKOTEM NA TÉMA URBANISMUS BENEŠOVA
Jaké jsou vaše urbanistické stopy
v Benešově Jsou to opravdu stopy, ale
nakonec možná důležité. Nemohu nezmínit,
že některé mně paradoxně pomohl obtisknout
architekt Zdeněk Kuna. V souvislosti
s Benešovem mně vlastně pomohl dvakrát.
Jednou, když jsem byl zavalen nezvládnutelným
projektem a on se mě zastal. A podruhé, když
mně dal za pravdu ve sporu s tehdejší mocí,
která chtěla další velkou část Benešova bourat.
Tak se uchovala rozpadlá substance starého
Karlova. Dodnes se opravuje a znamenitě její
podstatnou část rekonstruuje Ladislav Lábus.
Jedna z dalších stop spočívá v uchování
jednoho nárožního domu z 19. století, který
byl důležitý pro udržení identity místa.
Fungoval jako staveniště pro stavbu pojišťovny.
Po dokončení stavby, po dokonalém vybydlení,
se měl zbourat. Podařilo se jej zachránit
společně s angažovanou skupinou lidí
z Benešova a se znatelnou podporou architekta
Luďka Štefka. Protože už panoval gorbačovský
duch, dům dostal nové využití od jednoho
místního JZD. Je paradoxní, že o tento dům
po revoluci projevil zájem okresní předseda
Pivoňka, který chtěl předtím tentýž objekt
zbourat. Do toho domu pak usídlil banku,
kterou jako nový podnikatel založil. Časy se
prostě změnily.
Po revoluci mě nový starosta Mojmír
Chromý pověřil vypracováním územního plánu
Benešova. Myslím, že to byl jeden z prvních
územních plánů, které vznikly po revoluci.
Vypracovávali jsme jej pastelkami, počítačové
programy na tomto poli tehdy ještě snad ani
neexistovaly. Byla to velmi zajímavá práce.
Územní plán už tehdy počítal s likvidací kasáren
a apeloval na spojení Benešova s Konopištěm.
Zakládal okružní dopravní systém a předjímal
vstup přírodního rámce z prostoru Černého
lesa a krajiny kolem Benešovského potoka.
Tento územní plán také kodifi koval místa, jako je
Karlov, a snažil se eliminovat liniové bariéry. Jak
je nyní vidět, Karlov dokonale potvrzuje identitu
města, která není jinak příliš silná.
Do jaké míry se podepsala na urbanistické
rozplizlosti okolnost, že se nepodařilo úplně
zachovat hlavní benešovskou tepnu, Tyršovu
ulici v její identické podobě Hodnota města
často nespočívá v tom, že má jasnou uliční síť.
Staré Město pražské nemá vůbec jasný systém
uliční sítě. Moderní urbanismus překonal
předsudek, že správný městský organismus
je založen pouze na dobré osnově a určité
profi laci ulic. Nicméně hlavní benešovská
Tyršova ulice zůstala ve své historické stopě
zcela zachována, a dokonce byla i druhotně
poměrně klasicky obestavěna.
Jak byste charakterizoval Benešov
jako sídlo Už Vladislav Vančura psal
o Benešovu v románu Pekař Jan Marhoul jako
o hodně zanedbaném a venkovském městě.
S pracovním pověřením jsem jel téměř před
třiceti roky do Benešova s nedůvěrou, ale
překvapil mě hřbitov u kostela sv. Mikuláše. Ten
byl v naprosto bezvadném stavu. Z něho jsem
si odnesl pozitivní vztah k městu. Uvědomil
jsem si, že Benešov asi není tak prohnilý, jak
jej Vančura popsal, když se místní obyvatelé
věnují s tak příkladnou péčí svým mrtvým.
Benešov má trochu smůlu v tom, že leží
v bezprostřední blízkosti Prahy, která jeho
potenciál hodně odčerpává. Na druhou stranu
může týt z významné památky – z Konopiště
a z dokonalého přírodního okolí.
Neshledáváte v Benešově určitou
rozštěpenost Jak si vysvětlit na jedné
straně velmi výstavné areály, jako minoritský
konvent, pak Alliprandiho piaristickou kolej,
poté měšťanskou zástavbu z přelomu
předminulého a minulého století, vždy
v ostrém protikladu k drobné, venkovské
zástavbě Tímto popisem jste přeskákal
několik staletí od výstavného kláštera až
po 19. století, v němž se utvořily ulice jako
Tyršova, Jiráskova a všechny ulice směrem
k nádraží a sokolovně. Nedovedu si to vysvětlit
jinak, než že jsou města urbanisticky slabší
a silnější, a Benešov svým základem nepatří
k nejsilnějším. Není to přemyslovské město,
je to přerostlá vesnice, která neustále dohání
atributy města. Benešov navíc nemá řeku,
prochází jím železnice, která jej nešťastně
přetíná. Na druhou stranu se v Benešově
dají snadněji a svobodněji uskutečnit slušné
architektonické počiny, když je jich někdo
schopen. Je to město s velkou perspektivou.
Na Karlově je celá řada měřítkově
nevhodných staveb… Když se dívám z dálky
na penzion Karlov, vidím v pozadí velkou školu
z 19. století. Nicméně jsem na ni hrdý, protože
jsem tehdy za totality vedle veškerého svého
benešovského počínání navrhoval její barevnost
v rámci jejích oprav okresním stavebním
podnikem. Školní bedna z urbanisticky
necitlivého 19. století se najednou odhmotnila
a vytváří docela vhodné pozadí krásnému
hotelovému špalíčku. Na druhou stranu si
dokážu představit i jiný přístup, než jaký zvolil
Láďa Lábus, to znamená bravurní vypiplání
drobné historické zástavby. Kdyby na tom
samém místě měla stát kvalitní novostavba
např. od stejného autora, nenasazoval bych
krk za zachování původní zástavby za každou
cenu jako tehdy. Lábusova rekonstrukce se
mně opravdu velmi líbí a je pro město jako
celek velmi správná, ale kdyby přišel investor
s požadavkem zbourání a postavení novostavby,
tak bych dnes nebyl proti. Jsem daleko více
přesvědčen o tom, že urbanistická kvalita
nespočívá pouze v tom, že se zachovávají
a opravují staré domy. Novými prostředky lze
rovněž docílit kvality a nemusí se přitom zničit
genius loci.
Kde leží hranice, za níž už je zbourání
barbarstvím Myslím, že to souvisí
s ušlechtilostí záměru investora a se
schopnostmi architekta. Tato hranice se
obecně nedá přesně defi novat. Jsem dalek
toho názoru, že nějaký princip či návod je
prioritně nosný, a jiný nikoli.

TOP REALIZACE
ROZHOVOR
19
S REALIZAČNÍ FIRMOU SLÁDEK GROUP
Jaké místo zaujímá hotel Karlov ve spektru
vašich realizací Naší hlavní podnikatelskou
náplní jsou dodávky staveb občanských,
průmyslových, inženýrských a realizace
především vlastních developerských projektů.
Stavba hotelu Karlov je již několikátou
stavbou obdobného charakteru. Je výzvou
a prověřením schopností zrealizovat náročnou
zakázku s velkým množstvím atypických
prvků a technologických postupů navrženou
uznávaným architektem.
Které ze zvláštností stavby hotelu
Karlov pokládáte za nejzajímavější
Architektem byly ponechány původní
objekty zástavby, které byly citlivě
rekonstruovány. Stávající podzemní
prostory byly využity pro propojení mezi
původními stavbami a nově vybudovanými
domy, které slouží pro ubytování. Díky
tomuto řešení není patrný rozdíl mezi
původní a novou výstavbou.
Co bylo nejvíce svazující při realizaci
stavby – nutnost zachování ořešáků,
zakládání, pohledový beton Realizace
stavby v památkově chráněné oblasti je
vždy velmi náročná práce, která vyžaduje
maximální ohleduplnost k zachování a využití
původních konstrukcí včetně jejich zajištění
a zakomponování nově budovaných částí
do celého areálu. Právě pro zachování rázu
lokality bylo důležité zajistit, aby vzrostlá
zeleň uvnitř i vně objektu nebyla poškozena.
A to i v případě, že razíte chodbu pod
kořeny starého ořechu.
Při použití kamene na nově budované
nebo rekonstruované části stavby bylo
nutné zachovat obdobný druh a barvu
jako na původní zástavbě. Pro zachování
autenticity byly maximálně využity i původní
části krovů, oken a dveří. Pokud technický
stav stávajících výplní otvorů neumožňoval
jejich zpětné zabudování do stavby, byly
vyrobeny jejich repliky.
Jaká byla spolupráce s projektanty
Architekt a projektant je autorem celého
projektu a od realizační fi rmy očekává
maximální splnění svých návrhů a řešení.
Realizační fi rma musí stavbu provést nejen
dle představ autorů projektu, ale musí také
během stavby dodržovat veškerou platnou
legislativu a technologické postupy. Toto
vše vytváří během stavby tvůrčí napětí
mezi autorem projektu a stavební fi rmou.
Výsledkem by mělo být dílo, které bude
veřejností kladně přijato. Dokončená stavba
hotelu Karlov je dokladem této kvalitní
spolupráce.

TOP REALIZACE
RECENZE
20
ŽÁNROVÝ LUXUS A KONEC PODVOJNOSTI
TEXT MICHAL JANATA
Domkářská čtvrť Na Karlově ještě donedávna
překrývala svou nuzností slavnou minulost
minoritského kláštera, na jehož bývalém
pozemku se zčásti nachází penzion Karlov.
Členitě svažitý pozemek je zastavěn souborem
navzájem propojených budov, z nichž některé
byly původními domky, jiné jsou novostavbami.
Ladislav Lábus a Ateliér K2 zachovali až
žánrovou malebnost a zároveň scelili původní
tříšť zástavby do pozoruhodného celku,
jenž pokorně zachovává měřítko i ducha
místa. Přeměna baráčnicky skromného
bydlení na luxusní penzion s nezaměnitelnou
atmosférou, s nádhernými výhledy na torzo
presbytáře bývalého minoritského kláštera
se více než zdařila. Luxus se nevtíravě velnul
do enklávy, která ztělesňuje nejstarší stavební
historii Benešova a zároveň spoluzakládá
identitu města. Ještě v 19. století se Benešov
omezoval právě na vrch Karlova, dvě náměstí,
čtyři ulice a Alliprandiho piaristickou kolej.
Benešov je poznamenán už historicky touto
zvláštní podvojnosti. Na jedné straně vždy
místu dominuje výstavný areál a na druhé
straně měřítkově a stavebně velice skromný
„přívěšek“. Zřízení železniční stanice v roce
1871 sice dodalo městečku nevelkou
dynamiku, ale na druhou stranu rozťalo město
ve dví, zcela proti duchu teze Asy Briggse
z knihy Victorian Cities, podle níž je železnice
motorem sídelního scelování. Z jednopodlažní
se začala vydělovat dvoj- a vícepodlažní
zástavba, která se opět stala výstavným
kontrastem k měřítkově drobné části ostatní
venkovské zástavby města. Podvojnost vtiskl
Benešovu už zaniklý minoritský konvent
Nanebevzetí Panny Marie, na svou dobu
rozsáhlý areál, který ostře kontrastoval se svým
nevýstavným okolím. Po destrukci areálu vinou
válek i nového stavebního ruchu, pro který byl
bývalý konvent vítaným rezervoárem staviva,
převzala štafetu monumentality v 18. století
piaristická (později jezuitská) kolej u kostela
sv. Anny od Giovanniho Battisty Alliprandiho,
jež tvořila neméně příkrý kontrast k náměstí,
složenému z přízemní venkovské zástavby.
Penzion Karlov je prvním architektonicky
a urbanisticky cenným počinem na území
Benešova, který tuto podvojnost ruší, protože
se včleňuje do zástavby historicky nejstarší
sídelní vrstvy Benešova nanejvýš citlivým
a hmotově i konfi gurací přiměřeným způsobem.
Tato pro město zásadní urbanistická
přednost však není jediná. V době hotelového
nomádství, kdy se všechny hotely světa snaží
co nejvíc se podobat jeden druhému, protože
se paradoxně touto anonymitou a uniformitou
vytváří zdání důvěrnosti, zde nalézáme v těsné
blízkosti Prahy až nehotelově domácky
důvěrnou atmosféru. Potřebného komfortu
zde není dosaženo honbou za neustálým
rozšiřováním rejstříku služeb, jehož šíře
někdy zachází až do absurdních krajností,
kdy je původní účel placené pohostinnosti
překryt spoustou přídatných účelů, které už
s původní službou nemají nic společného,
takže při zachování dobou dosaženého
komfortu není host atakován ze všech stran
zbytečnostmi všeho druhu. Přiznejme si,
že nejen hotelový a turistický průmysl se
spojil do jakéhosi zábavního holdingu, jehož
nikoli proklamovaným a možná ne úplně
uvědomovaným cílem je stále většími dávkami
zábavy učinit ze svobodného člověka závislého
gamblera a z dospělého jedince infantilní
stádní bytost, jejímž jediným cílem je přijímání
stále stejných (pod maskou novosti) a čím
dál nesmyslnějších podnětů. Penzion Karlov
představuje v tomto ohledu vzácnou tišinu.
Karlov je múzicky silným zátiším, něčím, čemu
se v antice říkalo locus amoenus, tedy místem
se svébytným estetickým nábojem a pelem
nezaměnitelnosti.
Tuto až krajinářsko-urbanistickou hodnotu
doplňuje ještě jedna, a tou je vzácná podoba
luxusnosti. V době, kdy luxus namísto původní
vzácnosti poskytování znamená pravý opak,
je tento druh bohatství návratem ke svému
původnímu významu. Luxus má dvě základní
podoby, odvážíme-li se kvůli expozici tohoto
tématu tak drastického schematismu. Tu
první bychom mohli nazvat nezakořeněné
bohatství. Každý parvenu, každý homo novus,
který si ještě příliš neví rady s nově získaným
bohatstvím, má silnou potřebu je vystavit
na odiv, chce spotřebovat, co se dá zužitkovat
hic et nunc, hned a na místě. Je to trysková
spotřeba, která nedovede vychutnat samu
sebe, neumí se rozložit do fází spotřebovávání,
chybí jí ekonomie hédonismu. Takový luxus
je jen efemérním přepychem chvíle, který má
směrem dovnitř umlčet pochybnost plebejské
duše o sobě samé, směrem ven maskovat
nevzdělanost a nezakořeněnost. Zakořeněné
bohatství, jisté ve svých požadavcích, dokáže
rozvrhovat, inscenovat své potřeby, neukazovat
vše naráz. Umí zapojit majetek do služeb
života a hlavně je mu bohatství ekvivalentem
svobody a nezávislosti. Nezakořeněné
bohatství je naopak tuctové a banální je
i vkus nouveaux riches, kteří žvaní a pouťově
vyvolávají svůj úspěch do světa. Zakořeněné,
domestikované ho tiše užívá, rozmnožuje
a také se umí dělit, vedle dravosti má mnohdy
fi lantropické rysy, ví o hlavních závazcích
bohatství. Tyto dvě podoby luxusu mají svůj
výraz i v architektuře. Noblesní, neokázalý
a asketický luxus – neodpustíme-li si toto
oxymóron – penzionu nezapře znaky tvorby
autorů – například asketicky štíhlá štítová zeď
jedné z budov s vertikálními výřezy oken jako
jeden z mnoha rysů, můžeme-li naznačit popis.
Ten však nejen nepatří do žánru recenze, ale
přímo ho podminovává. Proto je drtivá textů
o architektuře u nás úředním referováním
beze stopy myšlenkového úkonu. Spíše bude
užitečnější, a to nikoli v souvislosti s klášterní
historií místa, připomenout podobnost
penzionu s typem cenobitského kláštera, tedy
s typem prostorové konfi gurace, která spojuje
dostatečnou míru soukromí s přiměřenou
mírou společných prostor. I když se některé
budovy této hotelové „lávry“, tedy souboru
domků, nepatrně a empaticky tyčí nad hladinu
okolní zástavby, starosvětské, uchovávatelské
rysy tohoto díla možno vnímat také jako výrazný
urbanistický příspěvek městu Benešovu
i jako rozšíření hotelové typologie o velmi
překvapivou podobu. Ač v minulosti existovaly
pokusy překonat měřítkovou megalomanií
trosky minoritského presbytáře (obecná
a měšťanská dívčí škola od Marcela Dusila
z roku 1910, společenské centrum od Tomáše
Turka z roku 1986), zůstala čtvrť Na Karlově
pitoreskní enklávou a zároveň získala novou
noblesu. Že by se sem vrátila podvojnost
výstavnost/nevýstavnost v jiné, urbanisticky
harmonické podobě Nebo se tato historicky
dlouhodobá dualita alespoň pro tyto časy
zrušila