stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví
27.12.2014 • Views
Share Embed Flag

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
casopisstavebnictvi.cz

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

START NOW

Příloha časopisu<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

MK ČR Stavebnictví<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

E 17014<br />

201211–12/12<br />

Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR<br />

časopis<br />

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Jour<strong>na</strong>l of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

stavební <strong>firmy</strong> a <strong>situace</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

aktuality: Nová zelená úsporám<br />

ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

www.casopisstavebnictvi.cz

AKCE<br />

FASÁDA<br />

BAUMIT LIFE<br />

Fasáda Baumit Life: Nyní bez příplatku za barevný odstín.<br />

Fasádní barvy a pastózní omítky z nejrozsáhlejší kolekce <strong>na</strong> evropském <strong>trhu</strong>,<br />

vzorníku Baumit Life, mohou nyní investoři získat za jednotnou cenu bez příplatku.<br />

Uživatelé nyní pořídí i prémiové odstíny, za které by si ji<strong>na</strong>k museli připlatit, pouze<br />

za základní cenu. Akce prodlouže<strong>na</strong> do 31. 12. 2012. Více informací o akci Fasáda<br />

Baumit Life a jejich podmínkách <strong>na</strong>leznete <strong>na</strong> stránkách<br />

www.baumit.cz.<br />

Nejrozsáhlejší <strong>na</strong>bídka fasádních barev a omítek <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>!<br />

Nyní bez příplatku za barevný odstín!<br />

Dejte zelenou barvám !

editorial<br />

Vážení čtenáři,<br />

Editorial časopisu Stavebnictví<br />

– prosincový speciál 2009:<br />

…zkuste, prosím, přes všeobecnou<br />

skepsi hledat v uvedených<br />

statistických datech právě ta<br />

fakta, jež by Vám pomohla přežít<br />

nejen rok 2010…<br />

Editorial časopisu Stavebnictví<br />

– prosincový speciál 2010:<br />

…stavbaři už nemluví o světlých<br />

zítřcích a realita se vtělila do<br />

jednoho z vtipů rádia Jerevan:<br />

inzerce<br />

dosvědčují, že české stavebnictví<br />

je stiženo jevem, jež se velmi<br />

podobá slavné cimrmanovské<br />

frustrační kompozici, v níž se<br />

s nevyhnutelnou pravidelností<br />

střídají prvky očekávání a prvky<br />

zklamání.<br />

Odbory se ve vzácné shodě<br />

spojují s podnikatelskými organizacemi,<br />

vláda nedočerpává<br />

miliardy s evropských fondů (tudíž<br />

okrádá daňové poplatníky), ve<br />

výstavbě dopravní infrastruktury<br />

chybí jakýkoliv náz<strong>na</strong>k konceptu,<br />

vyjma dlouhodobého výhledu<br />

dalšího snižování částek v rozpočtu<br />

Státního fondu dopravní<br />

infrastruktury, projekty PPP jsou<br />

tabu… to všechno už jsme psali<br />

a slyšeli stokrát a opakované<br />

vtipy časem přece jen ztrácejí <strong>na</strong><br />

své třeskutosti a stávají se krutou<br />

pravdou.<br />

N e m á m o c<br />

smysl dál psát,<br />

protože jediné,<br />

co mám chuť<br />

udělat, je otevřít<br />

okno a podobně<br />

jako Jiří Kodet<br />

ve filmu Pelíšky<br />

zvolat: „Vládo<br />

ČR, <strong>na</strong>jmě ministerstvo<br />

fi<strong>na</strong>ncí<br />

a dopravy, vyližte<br />

si...!“<br />

<br />

<br />

<br />

<br />

<br />

▲ Redakce se omlouvá za poněkud neaktuální<br />

foto členů vlády ČR, ale při současné frekvenci<br />

jedné personální změny týdně by byl Úřad vlády<br />

zaměstnán jen organizováním nových skupinových<br />

fotografií. Zdroj: www.besser.cz.<br />

Dotaz: „Rádio, kdy bude lépe“<br />

Odpověď: „Lépe už bylo...“<br />

Editorial časopisu Stavebnictví<br />

– prosincový speciál 2011:<br />

…jak daleko jsme od momentu,<br />

kdy se lopatami a krumpáči<br />

vyzbrojený dav frustrovaných<br />

stavbařů vydá směr Strakova<br />

akademie… větši<strong>na</strong> vládního „top<br />

ma<strong>na</strong>gementu“ totiž <strong>na</strong> stavebnictví<br />

kašle…<br />

Přeji Vám krásné prožití vánočních<br />

svátků!<br />

<br />

<br />

<br />

Zakončujeme (již!) čtvrtý rok<br />

neustále se prohlubující recese<br />

stavebního průmyslu. Úvodníky<br />

k prosincovým speciálům časopisu<br />

Stavebnictví z minulých let<br />

Jan Táborský<br />

šéfredaktor<br />

taborsky@casopisstavebnictvi.cz<br />

prosincový speciál<br />

3

Chytrá firma podporuje chytré filmy.<br />

. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz<br />

rts.cz, t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210<br />

12.11.2012 14:25:45<br />

28.11.2011 17:11:50<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

MK ČR E 17014<br />

vobsah<br />

text A | grafické podklady a<br />

8–11<br />

21–31<br />

Stavba roku 2012: hotel Fabrika<br />

V centru města Humpolce byl postaven jednoduchý, ale architektonicky<br />

zdařilý hotel. Ostré hrany této budovy ocenila porota soutěže Stavba roku<br />

jedním z hlavních titulů.<br />

34–35 ■<br />

Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

Tradičně nedílnou součástí prosincového speciálu časopisu Stavebnictví<br />

je uveřejnění ekonomických výsledků malých a středních stavebních<br />

firem i výrobců stavebních materiálů.<br />

48–49<br />

TOP-STAV 100TOP-STAV MID 100TOP-STAV<br />

MID TOP-STAV<br />

Interview: Ing. Martin Doksanský<br />

Stavební firma SMP CZ, a.s., patří k těm, které nejvíce postihla (ne)politika<br />

české vlády v oblasti dopravní infrastruktury. Její generální ředitel popisuje,<br />

jakým způsobem bylo třeba firmu transformovat, aby přežila.<br />

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2012<br />

Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních<br />

hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže<br />

uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela firma DITON s.r.o.<br />

stavebnictví<br />

Příloha časopisu<br />

Stavebnictví<br />

časopis<br />

Časopis stavebních 201211–12/12<br />

inženýrů, techniků a podnikatelů • Jour<strong>na</strong>l of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

y<br />

y<br />

w<br />

ar<br />

13<br />

pro všechny pravidelné odběratele<br />

časopisu Stavebnictví je prosincový speciál<br />

přístupný v elektronické formě <strong>na</strong>:<br />

stavební <strong>firmy</strong> a <strong>situace</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

aktuality: Nová zelená úsporám<br />

ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special<br />

4 prosincový speciál

prosincový speciál<br />

inzerce<br />

3 editorial<br />

4 obsah<br />

aktuality<br />

6 Program Zelená úsporám II<br />

stavba roku<br />

8 Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce<br />

interview<br />

12 Stát potřebuje dlouhodobou<br />

a stabilní koncepci stavebnictví<br />

14 Zárukou úspěchu projektu PPP je politická vůle<br />

33 Inoutic / Deceuninck partnerům<br />

<strong>na</strong>bízí unikátní portfolio produktů<br />

34 Je třeba projít tunelem<br />

36 Potřeba dívat se dopředu<br />

37 Chci udržovat kulturu českého podnikatele<br />

statistika<br />

16 Stavebnictví v letech 2011 a 2012<br />

38 Kraje České republiky ve vybraných<br />

ukazatelích v roce 2011<br />

43 Slovenské stavebnictví v letech 2004 až 2010<br />

dopravní stavby<br />

20 Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou<br />

příloha<br />

21 TOP STAV<br />

28 MID-TOP STAV<br />

47 infoservis<br />

nejlepší výrobce stavebnin<br />

48 Kvalitní betonové výrobky <strong>na</strong> nejmodernějších<br />

linkách<br />

50 v příštím čísle<br />

foto <strong>na</strong> titulní straně: hotel Fabrika v Humpolci, Tomáš Malý<br />

Nový pojišťovací makléř pro<br />

členy ČKAIT<br />

je<br />

GrECo JLT Czech Republic s.r.o.<br />

Od 1.1.2013 se stává GrECo JLT Czech<br />

Republic novým pojišťovacím makléřem pro<br />

členy ČKAIT. Tato společnost má dlouholetou<br />

tradici, mezinárodní dosah a velké zkušenosti<br />

s profesním pojištěním. GrECo uplatňuje<br />

v přístupu k pojištěným systém GrECo = 10 + 1 Z<br />

1. Zprostředkujeme jakékoli vaše pojištění<br />

2. Zlepšíme vaši pojistnou ochranu<br />

3. Zlevníme vaše pojistné<br />

4. Zpracujeme a<strong>na</strong>lýzu vašich rizik<br />

5. Změníme vaše pojištění tak, aby vám<br />

vyhovovalo<br />

6. Zřídíme pro vás individuálního<br />

pojistného poradce<br />

7. Zlikvidujeme všechny škody, <strong>na</strong> které<br />

se pojištění vztahuje<br />

8. Zrychlíme vyplácení pojistného plnění<br />

9. Zařídíme všechny administrativní<br />

úkony kolem vašeho pojištění<br />

10. Zpracujeme statistiku a vyhodnocení škod<br />

+<br />

Zásada: individuální pojištění<br />

=<br />

individuální přístup<br />

www.greco.eu<br />

prosincový speciál<br />

CKAIT_portrait_90x254_cmykII.indd 1 25.10.2012 11:41:31<br />

5

aktuality<br />

text Marie Báčová<br />

Program Zelená úsporám II<br />

Ministr životního prostředí Tomáš<br />

Chalupa představil 27. listopadu 2012<br />

další dotační program Nová zelená<br />

úsporám. Doba trvání programu je<br />

stanove<strong>na</strong> <strong>na</strong> roky 2013–2020. Fi<strong>na</strong>nční<br />

zdroje programu jsou zajištěny<br />

z výnosů aukcí emisních povolenek<br />

EU ETS, jejichž úhrnná výše se<br />

má v letech 2013–2020 pohybovat<br />

v rozmezí 17–36 mld. Kč. Ministerstvo<br />

životního prostředí ČR počítá<br />

s očekávanou alokací 28 mld. Kč.<br />

V rámci programu bude podporová<strong>na</strong><br />

energeticky úsporná výstavba<br />

jak soukromých staveb pro bydlení,<br />

tak budov veřejné služby, včetně<br />

stavebních úprav stávajících budov.<br />

Fi<strong>na</strong>nční prostředky programu<br />

budou alokovány ve formě výzev<br />

ke stanoveným termínům, se stanovenou<br />

oblastí podpory a výší<br />

prostředků <strong>na</strong> vymezená technická<br />

opatření. Vyhlášení výzvy bude<br />

provedeno v dostatečném časovém<br />

předstihu před termínem příjmu<br />

žádostí. U jednotlivých opatření se<br />

stanoví maximální doba realizace.<br />

Příjem žádostí bude probíhat pouze<br />

elektronicky s pozdějším dodáním<br />

podkladů v listinné podobě. Administrace<br />

všech žádostí bude provádět<br />

výhradně Státní fond životního prostředí<br />

<strong>na</strong> svých čtrnácti krajských<br />

pracovištích; do administrace žádostí<br />

nebudou zapojeny banky.<br />

Vyhlášení podmínek programu začátkem<br />

roku 2013 a vypsání první<br />

výzvy v březnu 2013 je podmíněno<br />

vydáním nové vyhlášky o energetické<br />

náročnosti budov (prováděcí<br />

předpis k zákonu č. 406/2000 Sb.,<br />

o hospodaření energií, <strong>na</strong>vazující<br />

<strong>na</strong> poslední velkou novelu tohoto<br />

záko<strong>na</strong> provedenou zákonem<br />

č. 318/2012 Sb.).<br />

Formy a výše podpory<br />

Programová opatření budou fi<strong>na</strong>ncová<strong>na</strong><br />

formou přímé dotace, zvýhodněného<br />

úvěru a bonusu. Pokud<br />

oprávnění příjemci podpory nebudou<br />

mít pro spolufi<strong>na</strong>ncování vhodného<br />

projektu dostatek vlastních prostředků,<br />

budou moci získat výhodné<br />

bankovní úvěry s nízkou úrokovou<br />

sazbou a bezplatnou záruku k úvěru.<br />

S cílem dosáhnout potřebné motivace<br />

žadatelů se předpokládá<br />

6 prosincový speciál<br />

poskytování dotace ve třech úrovních.<br />

Čím kvalitnější opatření, tím<br />

vyšší podpora.<br />

Podpora se bude týkat i přípravy<br />

příslušné dokumentace a zpracování<br />

průkazu energetické náročnosti<br />

budovy. O dotaci z programu Nová<br />

zelená úsporám bude možno žádat<br />

jak před realizací opatření, tak po ní;<br />

uznány budou náklady <strong>na</strong> opatření<br />

realizovaná po 1. lednu 2013. Podporová<strong>na</strong><br />

budou výhradně komplexní<br />

opatření snižující energetickou náročnost<br />

budovy; tj. zlepšení tepelných<br />

vlastností obálky budovy, instalace<br />

řízeného větrání s rekuperací tepla,<br />

instalace nového efektivního zdroje<br />

vytápění, regulace otopné soustavy.<br />

Další novostavby budov budou podporovány<br />

rovněž fixní částkou, stanovenou<br />

<strong>na</strong> bytovou jednotku u bytových<br />

domů nebo <strong>na</strong> budovu veřejné<br />

služby, za předpokladu instalace alespoň<br />

jednoho obnovitelného zdroje<br />

energie. Přesná výše podpory bude<br />

upřesně<strong>na</strong>. U pasivního domu se<br />

vychází z definice a požadavků stanovených<br />

v ČSN 73 0540-2:2011<br />

Tepelná ochra<strong>na</strong> budov – Část 2:<br />

Požadavky. V návaznosti <strong>na</strong><br />

očekávaný vývoj evropských<br />

právních předpisů je možné pozdější<br />

zpřísnění některých požadavků.<br />

U budov veřejné služby bude míra<br />

podpory až 90 % z celkových způsobilých<br />

výdajů. Pro stanovení celkových<br />

způsobilých výdajů budou platit<br />

stejná pravidla jako u Operačního<br />

programu Životní prostředí. Výše<br />

podpory bude omeze<strong>na</strong> pravidly<br />

veřejné podpory podle příslušného<br />

režimu. Pravidla opatření a podpory<br />

pro budovy veřejných služeb<br />

budou vytvoře<strong>na</strong> tak, aby podpora<br />

mohla být využita při plnění požadavků<br />

nové evropské směrnice<br />

o energetické účinnosti (Směrnice<br />

Evropského parlamentu a Rady<br />

2012/27/EU z 25. říj<strong>na</strong> 2012 o energetické<br />

účinnosti, o změně směrnic<br />

2009/125/ES a 2010/30/EU<br />

a o zrušení směrnic 2004/8/ES<br />

a 2006/32/ES, Úřední věstník EU<br />

L 315 ze 14. listopadu 2012). Je<br />

nutné notifikovat program Nová<br />

zelená úsporám u Evropské komise<br />

pro schválení možnosti poskytovat<br />

veřejnou podporu.<br />

U staveb pro bydlení budou sledovány<br />

následující parametry:<br />

■ průměrný součinitel prostupu<br />

tepla budovy U em<br />

v W/(m 2 .K) a<br />

■ měrná roční potřeba tepla <strong>na</strong><br />

vytápění EA v kWh/(m 2 .rok).<br />

Hraniční hodnoty těchto parametrů<br />

budou určeny pro jednotlivé hladiny<br />

podpory. Dosažení parametrů<br />

se bude dokládat odborným posudkem,<br />

jehož podobu a obsah<br />

stanoví SFŽP. Součástí posudku<br />

bude průkaz energetické náročnosti<br />

budovy pro výchozí a nový stav.<br />

Postupovat se bude podle novely<br />

záko<strong>na</strong> č. 406/2000 Sb., o hospodaření<br />

energií, a nové vyhlášky<br />

o energetické náročnosti budov.<br />

Rozdělení fi<strong>na</strong>nčních prostředků<br />

programu<br />

Fi<strong>na</strong>nční prostředky budou rozděleny<br />

v poměru 70:30 ve prospěch<br />

staveb pro bydlení:<br />

■ 55 % – změny dokončených<br />

staveb pro bydlení;<br />

■ 15 % – novostavby pro bydlení<br />

(pasivní domy, domy s téměř<br />

nulovou spotřebou energie);<br />

■ 24 % – změny dokončených<br />

budov veřejné služby;<br />

■ 6 % – novostavby budov veřejné<br />

služby.<br />

Větší podpora staveb pro bydlení<br />

plyne ze skutečnosti, že zejmé<strong>na</strong><br />

vlastníci rodinných domů nemohou<br />

čerpat prostředky z jiných dotačních<br />

programů.<br />

Oprávnění příjemci podpory<br />

■ Majitelé staveb pro bydlení: vlastníci<br />

rodinných a bytových domů –<br />

fyzické a právnické osoby; bytová<br />

družstva, společenství vlastníků<br />

jednotek.<br />

■ Budovy veřejné služby: školy,<br />

školky, nemocnice, domovy<br />

s pečovatelskou službou, domovy<br />

pro seniory, léčebny dlouhodobě<br />

nemocných, dětské domovy, kulturní<br />

domy, sportovní a multifunkční<br />

zařízení, obce a města, příspěvkové<br />

organizace a organizační složky obcí<br />

a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace<br />

a organizační složky krajů,<br />

kraje, organizační složky státu, veřejné<br />

a státní vysoké školy, obchodní<br />

společnosti vlastněné ze 100 %<br />

obcemi či jinými veřejnoprávními<br />

subjekty, občanská sdružení, církve<br />

a náboženské společnosti, obecně<br />

prospěšné společnosti.<br />

Žadatelům je k dispozici bezplatná<br />

informační linka 800 260 500<br />

(po–pá; 7.30–16.00 hod.) a stránky<br />

www.nova-zele<strong>na</strong>usporam.cz. ■<br />

Autorka:<br />

Marie Báčová,<br />

odborná poradkyně předsedy<br />

ČKAIT<br />

Listopad 2012 Oficiální představení záměru programu.<br />

Prosinec 2012 Projednání záměru se zájmovými organizacemi<br />

a s odbornou veřejností, meziresortní připomínkové<br />

řízení, schválení programu vládou.<br />

Leden–únor 2013 Vyhlášení podmínek programu Nová zelená<br />

úsporám.<br />

Březen 2013 Vypsání první výzvy pro příjem žádostí <strong>na</strong><br />

stavební úpravy rodinných domů s předpokládanou<br />

alokací 1,4 mld. Kč.<br />

Srpen 2013 Zahájení příjmu žádostí v rámci první výzvy.<br />

Podzim 2013 Administrace žádostí v rámci první výzvy,<br />

vyplacení fi<strong>na</strong>nční podpory <strong>na</strong> první žádosti<br />

v rámci první výzvy.<br />

Rok 2014 Vyhlášení výzvy pro bytové domy a budovy<br />

veřejné služby.<br />

▲ Tab. 1. Průběh administrace programu Nová zelená úsporám<br />

Úroveň Snížení potřeby<br />

opatření tepla <strong>na</strong> vytápění<br />

Podpora<br />

Hladi<strong>na</strong> 1 alespoň o 40 % 25 % z uz<strong>na</strong>telných nákladů<br />

Hladi<strong>na</strong> 2 alespoň o 50 % 35 % z uz<strong>na</strong>telných nákladů<br />

Hladi<strong>na</strong> 3 alespoň o 60 % 50 % z uz<strong>na</strong>telných nákladů<br />

▲ Tab. 2. Výše podpory u změn dokončených staveb pro bydlení<br />

Výstavba rodinného domu v pasivním standardu 400 000 Kč<br />

Výstavba rodinného domu s téměř nulovou spotřebou energie 500 000 Kč<br />

▲ Tab. 3. Výše podpory u novostaveb pro bydlení (za předpokladu instalace<br />

minimálně jednoho obnovitelného zdroje energie <strong>na</strong> vytápění)

8 prosincový speciál

stavba roku<br />

text architekt Luděk Rýzner | foto Tomáš Malý<br />

Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce<br />

Budova hotelu s konferenčním centrem,<br />

oceněná titulem Stavba roku 2012, je umístě<strong>na</strong><br />

v centru města Humpolce, v zastavěné části<br />

poblíž Havlíčkova náměstí. Architektura hotelu<br />

se výraznou měrou podílí <strong>na</strong> oživení celého<br />

prostranství ulic Žižkova, Husova a Školní,<br />

odkud je řešen hlavní vstup.<br />

Novostavba hotelu Fabrika je postave<strong>na</strong><br />

v místě, kde se původně<br />

<strong>na</strong>cházely budovy, které byly<br />

kompletně zbourány. Zároveň<br />

<strong>na</strong>vazuje <strong>na</strong> stávající, již dříve zrekonstruované<br />

sousední budovy.<br />

Architektonické<br />

a dispoziční řešení<br />

Jedná se o stavbu, jejíž design je<br />

řešen s ohledem <strong>na</strong> typ okolní zástavby.<br />

Architektura hotelu působí<br />

svěže a přes svůj moderní vzhled<br />

ne<strong>na</strong>rušuje ráz stávajících staveb.<br />

Budova je šestipodlažní, s jedním<br />

podzemním podlažím, které slouží<br />

jako hromadná garáž pro osobní<br />

vozidla. V 1.NP hotelu je umístě<strong>na</strong><br />

restaurace s provozním zázemím<br />

a prostory pro centrální správu<br />

budovy. 2.NP je vyhrazeno pro<br />

pořádání konferencí. Tyto prostory<br />

lze rozdělit až <strong>na</strong> čtyři samostatné<br />

konferenční místnosti s kapacitou<br />

120 osob. Ve 3.–5.NP jsou hotelové<br />

pokoje se zázemím a prostory<br />

wellness, v 6.NP vyúsťuje kryté<br />

schodiště <strong>na</strong> střešní terasu. Celková<br />

ubytovací kapacita hotelu je<br />

čtyřicet lůžek.<br />

dělicí příčky a dělicí stěny jsou<br />

z keramických příčkovek a vnitřních<br />

příčkovek.<br />

Vodorovné konstrukce<br />

Vodorovné konstrukce budovy jsou<br />

tvořeny litými železobetonovými<br />

stropy, které jsou místně zesíleny<br />

železobetonovými průvlaky. Větši<strong>na</strong><br />

prostor má sádrokartonový<br />

podhled, prostor <strong>na</strong>d podhledem se<br />

využívá pro vedení vzduchotechniky<br />

a ostatních médií.<br />

Vnitřní schodiště<br />

Hlavní trojramenné schodiště<br />

je železobetonové, v úpravě<br />

ᖀ34<br />

,"#$ÿ)-'.&&<br />

pohledového betonu se stupni<br />

s protiskluznou stěrkou. Rame<strong>na</strong><br />

i stupně dvojramenného schodiště<br />

jsou prefabrikované, rovněž<br />

s povrchovou úpravou pohledového<br />

betonu.<br />

Střešní konstrukce<br />

Střecha <strong>na</strong>d celým hotelem je<br />

plochá, s inverzní skladbou vrstev.<br />

Hydroizolace z asfaltových<br />

modifikovaných pásů je přitíže<strong>na</strong><br />

kačírkem. Na části střech se <strong>na</strong>cházejí<br />

pochozí dřevěné terasy.<br />

Úpravy povrchů<br />

Vnitřní povrchy<br />

Povrch pohledových betonových<br />

konstrukcí je ošetřen čirým<br />

transparentním nátěrem. Na<br />

zděné stěny jsou použity štukové<br />

omítky s interiérovými malbami.<br />

Obklady stěn kombinují keramické<br />

obklady (v provozním zázemí),<br />

skleněné mozaiky (v koupelnách<br />

hotelu) nebo štípané břidlice<br />

(v části wellness). V restauraci<br />

a vstupních prostorách jsou stěny<br />

obloženy dřevěnými podlahovými<br />

prkny a částečně černým<br />

plechem.<br />

Podlaha v restauraci je dřevěná<br />

dubová třívrstvá, v konferenčním<br />

sále a v pokojích jsou položeny<br />

kobercové čtverce.<br />

Vnější povrchy<br />

Fasáda budovy kombinuje hliníkový<br />

tahokov (2.–5.NP) a černý<br />

plech (sokl obepí<strong>na</strong>jící budovu<br />

do výše 1.NP, arkýře, vstup <strong>na</strong><br />

střechu, meziokenní vložky a lemování<br />

oken).<br />

V části zakryté tahokovem fasádu<br />

zatepluje vrstva minerální izolace<br />

o tloušťce 120 mm. Na ní je<br />

použita celoprobarvená omítka<br />

v šedém odstínu.<br />

Desky tahokovu jsou kotveny bodově<br />

pomocí nerezových kotev do<br />

podkladních nosných betonových<br />

zdí přes závitovou tyč s vyme-<br />

1"#$ÿ)!.'-,&<br />

*"#$ÿ)!1'&!&<br />

+"#$ÿ)!('01&<br />

Konstrukční<br />

a materiálové řešení<br />

Hlavní nosnou konstrukci budovy<br />

tvoří železobetonová konstrukce –<br />

sloupy, stěny, stropy a průvlaky.<br />

Konstrukce je zčásti vyzdě<strong>na</strong><br />

z cihelných bloků tloušťky 200,<br />

300 a 400 mm po obvodových<br />

stranách (jde o parapety, zdivo<br />

vestavku, zdivo 1.NP). Vnitřní<br />

Pohled <strong>na</strong> nároží budovy<br />

("#$ÿ)*'&+&<br />

!"#$ÿ%&'&&&<br />

!"$$ÿ/,'!&&<br />

▲ Řez hlavním schodištěm<br />

prosincový speciál<br />

9

▲ Nárožní arkýře<br />

▲ Detail fasády z tahokovu<br />

▲ Restaurace<br />

▼ Vstupní hala s recepcí<br />

10 prosincový speciál

Systém vytápění<br />

Vytápění hotelu zajišťuje dvojice<br />

tepelných čerpadel, která<br />

čerpají teplo z pěti zemních<br />

vrtů z hloubky 150 m. Dvoukilometrový<br />

podzemní labyrint,<br />

v němž neustále proudí kapali<strong>na</strong>,<br />

v létě <strong>na</strong>opak slouží k ukládání<br />

tepla z hotelu do země. Klizovacími<br />

matkami a podložkou<br />

pro dotlačení s krycí matkou.<br />

Odsazení tahokovu činí 80 mm<br />

od vlastní fasády. Je použit hliníkový<br />

tahokov tloušťky 2 mm,<br />

velikosti základních desek činí cca<br />

2500 x 1250 mm.<br />

Pro plechové fasádní desky <strong>na</strong><br />

zbylé části pláště budovy byl<br />

použit materiál Saraybond (alucobond),<br />

lakovaný do černé barvy<br />

RAL 9005, s finálním matovým<br />

lakem. Vzhledem k požadavku<br />

<strong>na</strong> požární odolnost byly vybrány<br />

desky s nehořlavým jádrem<br />

(nehořlavost třídy A2).<br />

Jde o systémovou větranou fasádu<br />

pro tloušťku 120 mm izolantu<br />

(minerální izolace) se vzduchovou<br />

mezerou 40 mm. Fasádní desky<br />

jsou do podkladních hliníkových<br />

roštů kotveny nýty. Na arkýřích<br />

se vzduchová mezera snížila <strong>na</strong><br />

20 mm, <strong>na</strong> rozích jsou desky<br />

ohýbané do úhlu 90°. Desky tvoří<br />

zároveň ostění oken. K fasádě<br />

byly lepeny.<br />

Spárořez obou typů desek byl<br />

pečlivě korigován a koordinován<br />

s dodavateli, aby bylo dosaženo<br />

optimálního výsledku, včetně elimi<strong>na</strong>ce<br />

zbytečných prořezů. Před<br />

vlastní montáží se vyzkoušely<br />

vzorky jednotlivých prvků fasády<br />

přímo <strong>na</strong> stavbě.<br />

Výplně otvorů<br />

Výplně otvorů jsou z hliníku, se<br />

zasklením izolačním dvojsklem.<br />

Vnitřní prosklené stěny jsou<br />

s otevíravými dveřmi z hliníkových<br />

profilů a z bezpečnostního<br />

skla. Vnitřní dveře jsou plechové<br />

s obložkovými zárubněmi,<br />

v provedení bílý lak. Dveře v restauraci<br />

mají dřevěný obklad<br />

podle okolních stěn. Pro osvětlení<br />

vnitřní chodby ve 3.NP jsou<br />

použity tubusové světlovody<br />

Lightway.<br />

matizaci při provozu restaurace<br />

a v průběhu konferencí nebo<br />

jiných společenských akcí zajišťuje<br />

výkonná vzduchotechnika<br />

řídící nejen teplotu, ale i kvalitu<br />

vzduchu. K udržování tepelného<br />

komfortu v hotelových pokojích<br />

je zvole<strong>na</strong> netypická kombi<strong>na</strong>ce<br />

podlahového topení a stropního<br />

chlazení bez použití ventilátorů.<br />

V budově sousedící s hotelem<br />

byla instalová<strong>na</strong> plynová kogenerační<br />

jednotka, jež má v havarijních<br />

případech zajistit hotelu<br />

dodávku elektřiny. Kogenerační<br />

jednotka však i v normálním<br />

provozu zásobuje elektřinou<br />

budovu sousedící s hotelem<br />

a vyrobené teplo se využívá<br />

k vytápění jak této budovy, tak<br />

i hotelu.<br />

V létě se teplo z kogenerační<br />

jednotky používá k chlazení hotelu<br />

prostřednictvím absorpční<br />

chladicí jednotky. K teplotní regeneraci<br />

vrtů a předehřevu TV<br />

se využívá také teplo z odpadních<br />

vod hotelu.<br />

Složitý technologický systém<br />

je řízen pomocí systému B&R,<br />

který ovládá tepelná čerpadla,<br />

kogenerační jednotku, jednotky<br />

VZT, absorpční jednotku,<br />

vychlazování odpadních vod<br />

a klimatizaci ve všech prostorách<br />

hotelu. ■<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Název stavby:<br />

Fabrika hotel, Humpolec<br />

Investor:<br />

MHA, s.r.o.<br />

Hlavní projektant:<br />

OK PLAN ARCHITECTS,<br />

s.r.o.<br />

Architekti:<br />

architekt Luděk Rýzner,<br />

Ing. arch. František Čekal,<br />

Ing. arch. Marcela<br />

Susedíková<br />

Stavební část:<br />

Ing. Pavel Hanzlíček<br />

Generální dodavatel:<br />

Podzimek a synové<br />

s.r.o.<br />

Hlavní stavbyvedoucí:<br />

Stanislav Man<br />

Realizace:<br />

03/2010–12/2011<br />

inzerce<br />

Jsme zde<br />

pro Vá ...<br />

• KVALITA<br />

• RYCHLOST<br />

• ZÁRUKY<br />

• CERTIFIKACE<br />

• STABILITA<br />

• SOLIDNOST<br />

Realizace staveb pro státní i soukromý sektor<br />

• sportovní, průmyslové, zemědělské<br />

a ostatní halové stavby<br />

• administrativní, provozní a skladové<br />

objekty<br />

www.Haas-Fertigbau.cz<br />

• rodinné domy, dvojdomy, řadové<br />

domy, bytové domy<br />

• střešní konstrukce (krovy, vazníky,<br />

lepené prvky)<br />

• ostatní stavby<br />

Sídlo <strong>firmy</strong> a výrobní závod<br />

Haas Fertigbau Chanovice s.r.o.<br />

Chanovice 102<br />

341 01 Horažďovice<br />

tel.: 376 535 111 • fax: 376 535 867<br />

Chanovice@Haas-Fertigbau.cz<br />

Obchodní centrum v Praze<br />

Černokostelecká 143<br />

108 00 Praha 10<br />

tel.: 281 000 111 • fax: 281 000 880<br />

Praha@Haas-Fertigbau.cz<br />

prosincový speciál<br />

11

interview<br />

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SPS v ČR | foto Tomáš Malý<br />

Stát potřebuje dlouhodobou<br />

a stabilní koncepci stavebnictví<br />

Stalo se dobrou tradicí, že v prosincovém speciálu<br />

časopisu Stavebnictví hodnotí prezident Svazu<br />

podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav<br />

Matyáš situaci v českém stavebnictví právě<br />

končícího roku. Tentokrát se jeho a<strong>na</strong>lýza dotýká<br />

i nedostatku koncepce v řízení tohoto odvětví,<br />

důležitého pro stát a jeho ekonomiku.<br />

▲ Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu<br />

podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

Můžete a<strong>na</strong>lyzovat současný<br />

stav stavebnictví v ČR a odhadnout<br />

trend dalšího vývoje<br />

tohoto odvětví v roce 2013<br />

Stavebnictví v ČR je jako jediné<br />

odvětví již čtvrtým rokem v recesi.<br />

Pokles stavební produkce<br />

v roce 2012, při střízlivém odhadu<br />

ročního propadu 5 %, ve srovnání<br />

s obdobím <strong>na</strong> počátku ekonomické<br />

krize v roce 2008 dosáhne<br />

přibližně 100 mld. Kč. Kumulovaně<br />

za roky 2009 až 2012 to činí<br />

277 mld. Kč. Trend dalšího vývoje<br />

v roce 2013 přitom nepřináší<br />

<strong>na</strong>ději <strong>na</strong> zlepšení <strong>situace</strong>. Došlo<br />

k dramatickému poklesu zásoby<br />

práce. Příprava velkých staveb<br />

důležitých pro budování infrastruktury<br />

byla téměř zastave<strong>na</strong>. Není<br />

zajištěno spolufi<strong>na</strong>ncování staveb<br />

dotovaných z fondů Evropské unie<br />

a není jasná ani strategie vývoje<br />

v dalších letech. Na tuto situaci<br />

jsme, bohužel, nezaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li<br />

u politické reprezentace žádnou<br />

adekvátní reakci. Trhu veřejných<br />

investic dominuje jediný zákazník –<br />

stát. Ten má reálnou možnost trh<br />

ovlivňovat tak, aby z toho měla<br />

celá společnost i ekonomika profit.<br />

Proto je ze strany státu nutná<br />

dlouhodobá politika v oblasti veřejných<br />

investic. Přístup státu k investicím<br />

by měl být pragmatický,<br />

s důrazem zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> koncepčnost,<br />

proticykličnost a zachování<br />

kontinuity. Samozřejmostí by měl<br />

být přístup nesvázaný s politickým<br />

cyklem. Měl by směřovat<br />

k takovým opatřením, která povedou<br />

ke stabilizaci stavebnictví<br />

v krátkodobém horizontu a která<br />

by za stanovených podmínek<br />

vedla k dlouhodobě udržitelnému<br />

objemu stavební výroby.<br />

Jak hodnotíte situaci v ČR<br />

při porovnání s okolními státy<br />

Evropy<br />

Vyspělá Evropa řeší ekonomickou<br />

situaci cestou stabilního rozvoje<br />

investic, aby nebrzdila ekonomiku.<br />

Rovněž <strong>situace</strong> v okolních státech<br />

sleduje tento trend. ČR jde bohužel<br />

opačným směrem, dochází<br />

k výraznému podcenění multiplikačního<br />

efektu stavebnictví <strong>na</strong><br />

ekonomiku. Jednou ze základních<br />

funkcí státu by přitom měla být<br />

stabilizace ekonomiky, mimo jiné<br />

prostřednictvím řízených investic,<br />

především do infrastruktury.<br />

Právě <strong>na</strong> tento segment je však<br />

dopad nejhorší.<br />

Výz<strong>na</strong>m dopravní infrastruktury<br />

ČR je zřejmý, závisí <strong>na</strong> ní do<br />

z<strong>na</strong>čné míry dy<strong>na</strong>mika rozvoje<br />

ekonomiky státu. Jaká je <strong>situace</strong><br />

s fi<strong>na</strong>ncováním Státního<br />

fondu dopravní infrastruktury<br />

pro rok 2013<br />

Na konci roku nás čeká tradiční<br />

proces schvalování rozpočtu Státního<br />

fondu dopravní infrastruktury<br />

(SFDI) v Poslanecké sněmovně<br />

PČR. Předložený vládní návrh<br />

vyvolává vážné obavy, bilance<br />

zdrojů pro příští roky nás nemůže<br />

nechat v klidu. Málokdy byl návrh<br />

rozpočtu <strong>na</strong> daný rok pro všechny<br />

dostačující, ale až dosud se vždy<br />

současně dodávalo, že příští rok<br />

se <strong>situace</strong> zlepší. Tentokrát však<br />

vláda návrhem rozpočtu SFDI<br />

dává jasný signál, že bude v dalších<br />

letech ještě hůř.<br />

Pro dopravní infrastrukturu má<br />

být v příštím roce k dispozici<br />

64,5 mld. Kč (letos je to podle schváleného<br />

rozpočtu 66,1 mld. Kč),<br />

v roce 2014 již jen 56,7 mld. Kč<br />

a v roce 2015 pouze 46,2 mld. Kč.<br />

V tomto ohledu stačí zmínit Programové<br />

prohlášení vlády z roku<br />

2010 (jiné k dispozici není), ve kterém<br />

se dočteme o závazku zachovat<br />

výši investic do dopravní infrastruktury.<br />

Rozpočet SFDI v roce<br />

2010 přitom činil 96 mld. Kč,<br />

vláda tedy plánuje v dalších letech<br />

pokles výdajů o více než 50 %.<br />

Podle průvodního materiálu k návrhu<br />

rozpočtu, který je předložen<br />

k projednání ve sněmovně, nebude<br />

možné za daných fi<strong>na</strong>nčních<br />

parametrů zahájit žádnou novou<br />

výstavbu, nebude dostatek národních<br />

zdrojů <strong>na</strong> povinné spolufi<strong>na</strong>ncování<br />

projektů hrazených<br />

z EU, s velkou pravděpodobností<br />

nedojde k úplnému vyčerpání<br />

zdrojů Operačního programu<br />

Doprava. Bude také nutné krátit<br />

fi<strong>na</strong>nční prostředky <strong>na</strong> opravu<br />

a údržbu. Nic z toho, co má SFDI<br />

ze záko<strong>na</strong> zajišťovat, tedy nebude<br />

dostatečně fi<strong>na</strong>ncováno. Jestliže<br />

se připouští možnost, že nedojde<br />

k úplnému vyčerpání evropských<br />

fondů, jde o fatální selhání řízení<br />

resortu dopravy. Je otázkou,<br />

jsme-li dobrými hospodáři, když<br />

nejsme schopni využít dotací,<br />

kdy ke každým 30 Kč z národních<br />

zdrojů EU přidá ČR 70 Kč.<br />

V návrhu rozpočtu SFDI se dočteme,<br />

že podle správců dopravní<br />

infrastruktury by bylo potřeba pro<br />

příští rok zajistit částku 89 mld. Kč.<br />

chybí tedy téměř 25 mld. Kč.<br />

Vzhledem k plánovanému trvalému<br />

poklesu výdajů v dalších<br />

letech je evidentní, že deficit fi<strong>na</strong>ncování<br />

dopravní infrastruktury<br />

bude <strong>na</strong>dále prohlubován, hrozí<br />

zacyklení a dlouhodobá neudržitelnost<br />

systému. Místo dohánění<br />

Evropy se od ní systematicky<br />

a zdá se, že i řízeně, vzdalujeme.<br />

Jaké lze tuto obtížnou situaci<br />

řešit<br />

Rád bych poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l, že za<br />

poslední čtyři roky se vystřídalo<br />

<strong>na</strong> postu ministra dopravy ČR již<br />

sedm osob. Při průměrně osmiměsíční<br />

frekvenci trvání ministra<br />

ve funkci je opravdu problém<br />

vytvořit byť i střednědobou koncepci<br />

rozvoje dopravní infrastruktury<br />

ČR. Zodpovědná vláda však<br />

musí mít vždy <strong>na</strong> prvním místě vizi<br />

budoucího směřování celé země,<br />

vědět, z čeho bude stát generovat<br />

své příjmy, jaké má konkurenční<br />

výhody a v čem je přidaná hodnota,<br />

kterou může a chce <strong>na</strong>bídnout<br />

v širším měřítku. Teprve pak<br />

mohou být zodpovědně rozvíjeny<br />

jednotlivé dílčí koncepce a čině<strong>na</strong><br />

rozhodnutí, jaké investice jsou nut-<br />

12 prosincový speciál

Index stavební produkce<br />

(vztaženo k počátečnímu roku 2008)<br />

2008 2009 2012<br />

né a potřebné k dosažení těchto<br />

příjmů, jak, kdy a z čeho budou<br />

fi<strong>na</strong>ncovány. ČR bohužel postrádá<br />

jasnou a jednoduše čitelnou<br />

vizi směřování ve většině oblastí<br />

a odvětví.<br />

Neexistuje tedy ani žádná dlouhodobá<br />

a stabilní koncepce státu<br />

v oblasti veřejných investic a stavebnictví.<br />

Je nezbytné, aby si<br />

politická reprezentace uvědomila<br />

nezbytnost stavebnictví pro národní<br />

hospodářství, pozici státu<br />

v tomto odvětví a stanovila jasnou<br />

a dlouhodobě platnou koncepci.<br />

Musí také pro stavebnictví určit<br />

partnera, který za její <strong>na</strong>plňování<br />

bude odpovídat, stejně jako za<br />

<strong>na</strong>stavení transparentního, pokud<br />

možno byrokraticky nenáročného,<br />

flexibilního a korupci nepřátelského<br />

prostředí. Mělo by to být ideálně<br />

jedno ministerstvo, spojující<br />

kompetence Ministerstva průmyslu<br />

a obchodu ČR, Ministerstva<br />

pro místní rozvoj ČR, Ministerstva<br />

dopravy ČR a Ministerstva životního<br />

prostředí ČR. Tento spolehlivý<br />

a racionálně fungující model<br />

existuje <strong>na</strong>příklad v Německu, ale<br />

také <strong>na</strong> Slovensku.<br />

V okolních státech zřejmě<br />

povzbudila růst ekonomiky<br />

prorůstová opatření. Jaká je<br />

<strong>situace</strong> v ČR<br />

Premiér Nečas po schválení daňového<br />

balíčku hovořil o ukončení<br />

éry škrtů a přechodu k prorůstovým<br />

opatřením. Skutečnost<br />

je však taková, že pro příští rok<br />

nebude v oblasti dopravní infrastruktury<br />

částka <strong>na</strong>výše<strong>na</strong>. Bylo<br />

pouze přislíbeno, že nedojde<br />

k ohlášeným výrazným škrtům<br />

v rozpočtu. Pokud bude vláda<br />

ochot<strong>na</strong> přehodnotit své priority<br />

a přidat peníze <strong>na</strong> investice do<br />

dopravní infrastruktury, projeví<br />

se výrazné multiplikační efekty,<br />

které se státu, zvláště v době ekonomické<br />

recese, mnohonásobně<br />

vyplatí. Stabilizace pracovních<br />

míst, podpora ekonomické aktivity<br />

firem a s ní spojené výnosy<br />

veřejných rozpočtů jsou přímým<br />

efektem takto realizované investice.<br />

Nutné je však především<br />

posílit národní zdroje v rozpočtu<br />

SFDI. Jen tak je možné systém<br />

stabilizovat a vytvořit předpoklady<br />

pro udržitelné fi<strong>na</strong>ncování do<br />

110,0<br />

105,0<br />

100,0<br />

95,0<br />

90,0<br />

85,0<br />

80,0<br />

75,0<br />

70,0<br />

65,0<br />

60,0<br />

I.<br />

II.<br />

▲ Index stavební produkce – srovnání let 2008, 2009 a 2012<br />

III.<br />

budouc<strong>na</strong>. Odpověď, kde <strong>na</strong>lézt<br />

potřebné fi<strong>na</strong>nční prostředky,<br />

je nutné hledat především ve<br />

zdrojích, jež každoročně ve státním<br />

rozpočtu generují uživatelé<br />

dopravní infrastruktury.<br />

Na daních a poplatcích se vybere<br />

cca 100 mld. Kč, je však nutné<br />

správně <strong>na</strong>stavit priority veřejných<br />

výdajů pro adekvátní investování.<br />

Rozhodně je zapotřebí uvažovat<br />

i o možnosti využití úvěru EIB,<br />

kterému se Ministerstvo fi<strong>na</strong>ncí<br />

ČR brání. Deficit státního rozpočtu<br />

pod 3 % se stal mantrou i za cenu<br />

mnohem horších důsledků, než<br />

je rozvolnění tempa k dosažení<br />

vyrov<strong>na</strong>ného rozpočtu. Kritická<br />

<strong>situace</strong> se netýká pouze realizace<br />

staveb, ale i jejich přípravy, kdy<br />

se můžeme dostat do <strong>situace</strong>,<br />

že budeme chtít uplatnit prorůstová<br />

opatření, ale nebudeme<br />

pro ně mít připravené projekty.<br />

Pozornost je nutné zaměřit také<br />

<strong>na</strong> kontrolní mechanizmy a efektivitu<br />

výdajů. Pokud bychom měli<br />

shrnout charakteristiku současného<br />

stavu fi<strong>na</strong>ncování dopravní<br />

infrastruktury v ČR, pak platí, že<br />

máme málo peněz, budeme jich<br />

mít ještě méně, ty, které se nám<br />

<strong>na</strong>bízejí k čerpání z Operačního<br />

programu Doprava, asi nevyčerpáme,<br />

nedostatečně fi<strong>na</strong>ncujeme<br />

přípravu nových projektů a máme<br />

výrazné rezervy v kontrolních<br />

mechanizmech.<br />

Týká se tato <strong>situace</strong> i dalších<br />

segmentů stavební výroby<br />

V bytové výstavbě <strong>na</strong>příklad<br />

dochází, bohužel, ke kopírování<br />

<strong>situace</strong>, která je odrazem snižující<br />

se spotřebitelské poptávky.<br />

Jestliže v roce 2008 byla zaháje<strong>na</strong><br />

IV.<br />

V.<br />

VI.<br />

VII.<br />

VIII.<br />

výstavba cca 43 000 bytů, v letošním<br />

roce bude zahájen stěží<br />

poloviční počet. Stimulem pro<br />

pozemní stavitelství byl do jisté<br />

míry program Panel a program Zelená<br />

úsporám. Současná náhrada<br />

těchto programů programem Panel<br />

II (Šetři), spolu s odklonem od<br />

dotační politiky, bude optimistická<br />

očekávání <strong>na</strong>plňovat jen těžko. Je<br />

to škoda, protože program Panel<br />

od roku 2001, kdy začal, do roku<br />

2010, kdy skončil, generoval při<br />

investici cca 11 mld. nárůst stavebních<br />

prací cca o 66 mld. Kč<br />

a byl výhodný i pro stát. Propad<br />

výroby má a bude mít v budoucnu<br />

pro všechny segmenty stavebnictví<br />

negativní důsledky. Pokud<br />

to jde, <strong>firmy</strong> nechtějí propouštět<br />

své zaměst<strong>na</strong>nce, protože jsou<br />

jejich největší hodnotou. V řadě<br />

firem však dochází k mnohdy hromadnému<br />

propouštění, řada firem<br />

také zmizela ze stavebního <strong>trhu</strong>.<br />

Přes tuto situaci existují <strong>firmy</strong>, které<br />

i v těchto podmínkách byly vyhodnoceny<br />

jako úspěšné stavební<br />

<strong>firmy</strong> roku 2012 v rámci soutěží<br />

TOP STAV, Dnů stavitelství a architektury,<br />

soutěže Stavba roku<br />

a dalších, <strong>na</strong> jejichž organizaci se<br />

SPS v ČR podílí. Ma<strong>na</strong>gementu<br />

těchto firem i jejich pracovníkům<br />

nelze nevyslovit obdiv a dík.<br />

Jak reaguje SPS v ČR <strong>na</strong> současný<br />

stav<br />

SPS v ČR je vrcholným představitelem<br />

českého stavebnictví<br />

a garantuje zastupování oboru <strong>na</strong><br />

nejvyšší úrovni. Aktivně, tedy jako<br />

přímý účastník, se účastní všech<br />

jednání týkajících se <strong>situace</strong> ve<br />

stavebnictví. A to ať již jde o kontakty<br />

<strong>na</strong> úrovni ministrů vlády ČR,<br />

IX.<br />

X.<br />

XI.<br />

XII.<br />

Poradního sboru předsedy vlády<br />

pro sektor stavebního průmyslu,<br />

tripartity, při jednání ve výborech<br />

a podvýborech Parlamentu ČR<br />

nebo ve vládní komisi 3x5 (pět<br />

náměstků ministrů, pět ekonomických<br />

expertů rady vlády<br />

NERV, pět zástupců podnikatelských<br />

svazů), která vypracovala<br />

dokument Opatření vlády ČR<br />

pro zlepšení podmínek rozvoje<br />

hospodářství, podporu podnikání<br />

a zaměst<strong>na</strong>nosti.<br />

Dokumentem objektivně dokládajícím<br />

současnou situaci<br />

stavebnictví v ČR je Průzkum<br />

SPS – aktuální <strong>situace</strong> stavebních<br />

firem 2012. Důležitým diskuzním<br />

odborným fórem, které SPS v ČR<br />

každoročně organizuje, je Fórum<br />

českého stavebnictví, <strong>na</strong> němž se<br />

setkávají klíčové osobnosti odvětví.<br />

SPS v ČR rovněž spolupracuje<br />

s profesními organizacemi, ať již<br />

<strong>na</strong> úrovni spolupráce SIA ČR –<br />

Rady výstavby, nebo přímo, jako<br />

<strong>na</strong>příklad s Českou komorou autorizovaných<br />

inženýrů a techniků<br />

činných ve výstavbě a Českým<br />

svazem stavebních inženýrů.<br />

Přes všechny obtíže, jež v současné<br />

době <strong>firmy</strong>, podnikající ve<br />

stavebnictví, musí překonávat,<br />

však nelze pochybovat, že je<br />

potřeba nerezignovat a s<strong>na</strong>žit se<br />

v praxi o vytvoření podmínek pro<br />

skutečný, trvale udržitelný rozvoj<br />

země.<br />

Všem kolegům, <strong>na</strong>šim členům,<br />

firmám, organizacím i jejich pracovníkům<br />

bych rád poděkoval za<br />

spolupráci, požádal je, aby zůstali<br />

spolu s námi v konzistentním tlaku<br />

<strong>na</strong> vládu a politickou reprezentaci<br />

a pomohli tak překo<strong>na</strong>t nelehké<br />

období českého stavebnictví. ■<br />

prosincový speciál<br />

13

interview<br />

text Petr Zázvorka | foto Tomáš Malý, archiv Eurovia CS, a.s.<br />

Zárukou úspěchu<br />

projektu PPP je politická vůle<br />

Redakce časopisu Stavebnictví poblahopřála<br />

generálnímu řediteli <strong>firmy</strong> Eurovia CS, a.s.,<br />

Ing. Martinu Borovkovi k šedesátiletému výročí<br />

<strong>firmy</strong> a zároveň i k vyhodnocení této společnosti<br />

jako nejlepší stavební <strong>firmy</strong> roku 2012 v kategorii<br />

<strong>na</strong>d 200 zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

▲ Generální ředitel společnosti Eurovia CS, a.s., Ing. Martin Borovka<br />

„Musím zdůraznit, že blahopřání<br />

k dosaženým výsledkům stavební<br />

skupiny Eurovia CS se týká celého<br />

období, kdy jsme se za několik<br />

desetiletí stali z regionálního dodavatele<br />

silnou stavební skupinou,<br />

lídrem oboru, který je podepsán<br />

pod řadou kvalitních projektů,“<br />

uvádí Martin Borovka.<br />

Mohl byste se zmínit o hlavních<br />

stavbách a událostech, které<br />

ovlivnily vývoj <strong>firmy</strong><br />

Založení stavební skupiny Eurovia<br />

CS, a.s., se datuje k 1. březnu 1952.<br />

Tehdy vznikl z Dopravních staveb<br />

Havlíčkův Brod národní podnik<br />

Stavby silnic a železnic (SSŽ), jenž –<br />

již přejmenovaný – přesouvá své<br />

sídlo do Prahy. Kořeny podniku<br />

ovšem sahají do doby ještě starší.<br />

Některé stavební <strong>firmy</strong>, které se<br />

staly součástí skupiny, existovaly<br />

již v období první republiky. Od<br />

poloviny padesátých let minulého<br />

století se změnila specializace<br />

činností a začí<strong>na</strong>ly dominovat stavby<br />

dopravní infrastruktury. V následujících<br />

letech pak proběhlo<br />

několik organizačních změn. Ta<br />

největší se odehrála v roce 1958,<br />

kdy začleněním podniků Baraba<br />

a Živičné vozovky vznikly tzv. velké<br />

SSŽ. Na počátku roku 1965 byla<br />

vytvoře<strong>na</strong> v Bratislavě společnost<br />

VHJ Československé inženierske<br />

stavby, později přejmenovaná <strong>na</strong><br />

Inženierske staviteľstvo, kam patřilo<br />

do roku 1988 i SSŽ. To se v tomto<br />

roce přetvořilo <strong>na</strong> státní podnik.<br />

V květnu 1992 se podnik změnil<br />

<strong>na</strong> akciovou společnost. Po privatizačním<br />

procesu se v červenci 1992<br />

stala majoritním vlastníkem SSŽ<br />

francouzská společnost Entreprise<br />

Jean Lefebvre. V druhé polovině<br />

roku 2001 přebrala majoritu <strong>na</strong>d<br />

EJL a tím i <strong>na</strong>d SSŽ další francouzská<br />

firma Eurovia ze skupiny<br />

VINCI, jež v roce 2006 získala v SSŽ<br />

stoprocentní podíl. Úspěšný proces<br />

privatizace v devadesátých letech<br />

minulého století velmi pozitivně<br />

ovlivnil další vývoj <strong>firmy</strong>.<br />

Ze staveb – důležitých mezníků<br />

rozvoje podniku musíme jmenovat<br />

<strong>na</strong>příklad stavbu dálnice D1 nebo<br />

stavbu Nuselského mostu.<br />

Dalším důležitým hlediskem pro<br />

rozvoj stavební skupiny bylo získání<br />

firem, jež vhodně doplnily široké<br />

portfolio jejích činností. Ve stavební<br />

Skupině Eurovia tak <strong>na</strong>šly své místo<br />

bývalé Silnice Nepomuk, Silba,<br />

a.s., SSŽ, Silnice Brno, Dopravní<br />

stavby Ostrava, Cestné stavby Košice,<br />

Severokámen, Západokámen<br />

a Stredoslovenské kameňolomy.<br />

V současné době představuje struktura<br />

skupiny Eurovia CS šest oblastí,<br />

geograficky pokrývajících Čechy,<br />

Moravu i Slovensko. Jedná se<br />

o Oblast Čechy západ, Oblast Čechy<br />

střed, Oblast Čechy východ, Oblast<br />

Morava, Oblast Slovensko – Eurovia<br />

SK, a.s., a Oblast Obalovny a lomy.<br />

Důležitým mezníkem rozvoje byl<br />

návrat <strong>na</strong> slovenský trh. Kapacity<br />

<strong>firmy</strong>, která působí v obou regionech,<br />

lze vzájemně posilovat<br />

podle potřeby. Vyrovnávají se tak<br />

výkyvy v obou blízkých oblastech.<br />

I když zastáváme názor, že oblast<br />

dopravních staveb, ve které<br />

<strong>na</strong>še firma působí, je především<br />

regionálního charakteru, podařilo<br />

se Eurovii získat zakázky v oboru<br />

železničního stavitelství také <strong>na</strong><br />

dalších trzích východní Evropy,<br />

konkrétně v Litvě.<br />

Za posledních dvacet let firma<br />

úspěšně dokončila řadu výz<strong>na</strong>mných<br />

staveb v různých oblastech<br />

ČR. Nemohu se nezmínit o stavbě<br />

dálnice D8, kde byla <strong>na</strong>še firma<br />

hlavním dodavatelem v celé její<br />

délce – od pražského sídliště Prosek<br />

až ke státním hranicím České<br />

republiky. Důležitou stavbou byly<br />

rovněž dokončené úseky rychlostní<br />

komunikace R6, dálnice D3<br />

a D47, železniční koridory <strong>na</strong> Moravě<br />

i v západních Čechách. Široké portfolio<br />

činností doplnily další stavby<br />

a rekonstrukce, ať již se jed<strong>na</strong>lo<br />

o čistírny odpadních vod, rekonstrukce<br />

plavebních komor, výstavbu<br />

protipovodňových opatření, ale<br />

také hloubené a ražené tunely, jako<br />

<strong>na</strong>příklad nedávno dokončený Olbramovický<br />

tunel, který je součástí<br />

modernizace trati Votice – Benešov<br />

u Prahy. K zajímavým stavbám<br />

patřila rekonstrukce stadionu pražské<br />

Sparty nebo Jiřského náměstí<br />

a Vikářské ulice v areálu Pražského<br />

hradu. Nelze vyjmenovat všechny<br />

stavby, celkem se však jedná přibližně<br />

o 1500 zakázek za rok v hodnotě<br />

od 1 mil. do 5 mld. Kč.<br />

Eurovia CS je první česká stavební<br />

firma, jež úspěšně dokončila<br />

projekt PPP. Můžete<br />

zhodnotit vaši účast<br />

Jde o skutečně složitou problematiku,<br />

kterou nelze objasnit v několika<br />

větách. Podstatou projektu PPP je<br />

politická vůle, tj. rozhodnutí projekt<br />

touto formou uskutečnit. To by<br />

mělo přesahovat volební období,<br />

aby se zabránilo změnám podmínek<br />

při případné změně vládní<br />

garnitury. Přípravná fáze úseku<br />

dopravní stavby vyžaduje tým, jenž<br />

se soustřeďuje <strong>na</strong> její přípravu v období<br />

nejméně čtyř let. Je třeba, aby<br />

v tomto týmu pracovali odborníci,<br />

kteří se projektu PPP již zúčastnili<br />

a mají s jeho průběhem i možnými<br />

riziky zkušenosti. Výběrové řízení<br />

takového projektu PPP, ve kterém<br />

<strong>na</strong>še firma vyhrála v soutěži se čtyřmi<br />

zájemci, byla stavba rychlostní<br />

silnice R1 <strong>na</strong> Slovensku, v úseku<br />

Nitra – Selenec – Beladice – Tekovské<br />

Nemce a obchvat Banské Bystrice.<br />

V historii <strong>firmy</strong> jde o největší<br />

stavbu, které se dosud zúčastnila<br />

a která prověřila mezní možnosti<br />

<strong>na</strong>ší stavební skupiny. Pozitivně se<br />

projevila velikost a síla skupiny, rezervy<br />

z České republiky bylo možné<br />

přesunout <strong>na</strong> Slovensko.<br />

Předpokladem pro úspěšné zakončení<br />

projektu PPP bylo zajištění<br />

průběhu stavby souborem<br />

příslušných zákonných opatření,<br />

včetně včasného výkupu stavebních<br />

pozemků. Stabilní klima mělo<br />

vliv <strong>na</strong> nepřerušený tok investic,<br />

zajišťovaný úvěry světových bank.<br />

Projekt byl připraven v období vlády<br />

ministerského předsedy Roberta<br />

Fica a probíhal rovněž v průběhu<br />

působení vlády premiérky Ivety<br />

Radičové. Přes odlišné politické<br />

14 prosincový speciál

názory však nedošlo v průběhu<br />

stavby k žádným změnám, které<br />

by negativně ovlivňovaly její průběh.<br />

Naopak, ministerstvo fi<strong>na</strong>ncí<br />

slovenské vlády, jež nebyla projektu<br />

PPP příliš <strong>na</strong>kloně<strong>na</strong>, konstatovalo,<br />

že stavba zvedla HDP Slovenska<br />

o 0,2 %. Díky stavebnímu růstu<br />

došlo rovněž ke zvýšení zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

obyvatel, lepšímu spojení<br />

měst <strong>na</strong> trase dálnice, zvýšila se<br />

i bezpečnost dopravy v regionu. Pro<br />

Eurovii CS se ovšem stalo předpokladem<br />

k úspěšnému dokončení<br />

projektu splnění všech podmínek<br />

kontraktu, včetně náročných termínů<br />

stavby. Kromě kontroly kvality<br />

bylo nezbytné zajišťovat rovněž<br />

včasné nástupy dodavatelů, což<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo <strong>na</strong>příklad organizovat<br />

pravidelné porady <strong>na</strong> nejvyšší úrovni<br />

přímo <strong>na</strong> stavbě po celé období od<br />

podpisu koncesní smlouvy v březnu<br />

2007 do letošního podzimu, kdy<br />

byla dokonče<strong>na</strong> poslední etapa<br />

stavby. Ani po jejím dokončení však<br />

<strong>na</strong>še práce nekončí, součástí kontraktu<br />

je rovněž pravidelná údržba<br />

komunikace, výmě<strong>na</strong> svodidel po<br />

uplynutí třiceti let atd.<br />

inzerce<br />

Můžete porov<strong>na</strong>t situaci <strong>na</strong><br />

Slovensku s přípravou projektů<br />

PPP v Čechách<br />

Podmínky pro úspěšnou realizaci<br />

projektů PPP se v České republice<br />

dosud bohužel nepodařilo vytvořit.<br />

Zdá se, že politická vůle i potřebné<br />

zákonodárství dosud chybí. Přesto<br />

jsou zcela jistě projekty PPP jednou<br />

z cest, jak vytvořit potřebnou<br />

dopravní infrastrukturu, nezbytnou<br />

pro další rozvoj hospodářství České<br />

republiky.<br />

Stále větším problémem se<br />

obecně stává doplňování odborných<br />

profesí – řadu odborností<br />

postihuje generační obmě<strong>na</strong>.<br />

jak řešíte tento problém<br />

Dosti dlouhou dobu jsme doplňovali<br />

specialisty ze strojních oborů absolventy<br />

SOU v Ohradní ulici v Praze,<br />

bývalého učebního závodu SSŽ.<br />

Po jeho zrušení bohužel docházelo<br />

k problémům s výchovou nových<br />

pracovníků těchto profesí. Proto<br />

jsme byli nuceni si vytvořit nové<br />

tréninkové centrum, vzniklé rekonstrukcí<br />

bývalé obalovny ve Dvoře<br />

Králové. Vlastní tréninkové centrum<br />

▲ Rychlostní silnice R1 <strong>na</strong> Slovensku je prvním projektem PPP, který<br />

dokončila firma z České republiky<br />

je zařízení, určené pro vzdělávání<br />

zaměst<strong>na</strong>nců skupiny. Toto interní<br />

vzdělávání se vhodně doplňuje<br />

spoluprací s vybranými odbornými<br />

středními školami, s nimiž<br />

jsme uzavřeli příslušné smlouvy.<br />

Přestože se nám takto daří vznikající<br />

problémy eliminovat, je pokles<br />

v úrovni odborné výchovy nových<br />

potřebných učebních oborů zřejmý.<br />

Osobně se domnívám, že by situaci<br />

řešilo školství dotované firmami, při<br />

zavedení zvýhodněných odčitatelných<br />

položek z odvodu daní. Jde<br />

o problém komplexní, dotýkající se<br />

celého odborného školství.<br />

Jak hodnotíte současný stav<br />

českého stavebnictví<br />

Situace v českém stavebnictví<br />

je katastrofální. Na rozdíl od soukromého<br />

vlastníka stát bohužel<br />

problémy neřeší, ale doslova<br />

valí před sebou. Obávám se, že<br />

<strong>na</strong>stává období, kdy se desítky<br />

stavebních firem z <strong>trhu</strong> ztratí, se<br />

všemi představitelnými důsledky<br />

pro ekonomiku tohoto státu. Přes<br />

toto konstatování bych chtěl poděkovat<br />

pracovníkům v <strong>na</strong>ší firmě<br />

i obchodním partnerům za spolupráci<br />

a věřit, že krizové období<br />

překonáme. ■<br />

Vidíme věci ji<strong>na</strong>k.<br />

Unikátní ocelové konstrukce<br />

<strong>na</strong>vrhujeme kreativně a ekonomicky.<br />

Naše myšlenky, z<strong>na</strong>losti a zkušenosti v oboru ocelových<br />

konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně<br />

a zároveň ekonomicky.<br />

Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním<br />

výrobním závodem a technickou kontrolou <strong>na</strong> nejvyšší úrovni.<br />

Spoléhejte <strong>na</strong> profesionály v oboru.<br />

NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA<br />

Konstrukce rozhledny<br />

Velký Kamýk, Písek<br />

Zimní stadion, Chomutov<br />

Protihluková stě<strong>na</strong> - II. etapa, Hradec Králové<br />

Stanice metra Střížkov, Praha<br />

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov<br />

ELENZ - zauhlování, Ledvice<br />

SPOLEČNOST<br />

JE ŘÁDNÝM<br />

ČLENEM ČAOK<br />

EXCON, a.s.<br />

Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9<br />

Tel.: +420 244 015 111<br />

Fax: +420 244 015 340<br />

excon@excon.cz<br />

www.excon.cz<br />

prosincový speciál<br />

15

statistika<br />

text a grafické podklady Ing. Petra Cuřínová<br />

Stavebnictví v letech 2011 a 2012<br />

Stavebnictví v ČR dosáhlo své konjunktury<br />

v roce 2008 a od té doby klesá. Index stavební<br />

produkce (ISP) zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l v roce 2011 meziroční<br />

pokles o 3,5 %.<br />

▲ Tab. 1. Index stavební produkce pro rok 2011 a 2012<br />

Také v prvních třech čtvrtletích<br />

roku 2012 zlepšení ne<strong>na</strong>stalo<br />

a výkon českého stavebnictví je<br />

stále pod úrovní předchozích let<br />

(viz tabulka 1). Produkce v pozemním<br />

stavitelství klesá již od roku<br />

2008, zatímco v inženýrském<br />

stavitelství pokles <strong>na</strong>stal o dva<br />

roky později.<br />

Stavební produkce klesla v lednu<br />

až září 2012 meziročně o 6,2 %.<br />

Ve srovnání s konjunkturním<br />

rokem 2008 se jedná dokonce<br />

o pokles o 20,7 %. Přestože se<br />

stavebnictví potýká s úbytkem<br />

stavebních zakázek a nedostatečnou<br />

poptávkou, byl vývoj<br />

v jednotlivých kategoriích rozdílný.<br />

Za propady aktuálně stojí<br />

zejmé<strong>na</strong> nepříznivý vývoj v inženýrském<br />

stavitelství. To v lednu<br />

až září 2012 pokleslo o 14,2 %<br />

a pokles byl zaz<strong>na</strong>menán ve<br />

všech čtvrtletích. O něco lépe<br />

si stojí pozemní stavitelství, jeho<br />

produkce klesla v 1. až 3. čtvrtletí<br />

roku 2012 meziročně o 2,6 %<br />

a výkon ve 2. čtvrtletí se pohyboval<br />

dokonce nepatrně <strong>na</strong>d úrovní<br />

stejného období minulého roku<br />

(+0,1), a to především v důsledku<br />

vývoje v kategorii malých stavebních<br />

společností. Příspěvky<br />

jednotlivých kategorií <strong>na</strong> celkový<br />

index stavební produkce jsou<br />

vidět v tabulce 2.<br />

Pro lepší srov<strong>na</strong>telnost údajů<br />

o stavební produkci se každý<br />

měsíc provádí sezonní očištění<br />

celé časové řady metodou TRA-<br />

MO/SEATS implementovanou<br />

v programovém produktu DE-<br />

METRA. Časová řada použitá<br />

pro toto sezonní očišťování začíná<br />

údaji od led<strong>na</strong> 2000. Po sezonním<br />

očištění lze porovnávat stavební<br />

produkci za jednotlivá čtvrtletí,<br />

jdoucí po sobě. Pokud se časová<br />

řada měsíčních údajů očistí<br />

o sezonní vlivy a náhodné faktory,<br />

výsledkem je trend indexu<br />

stavební produkce. Jeho křivka<br />

směřuje poměrně prudce dolů<br />

a v současné době se již <strong>na</strong>chází<br />

pod úrovní roku 2005, jak ukazuje<br />

graf 1.<br />

Stavební podniky<br />

s padesáti a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci<br />

Mnoho optimizmu neposkytuje<br />

ani statistika stavebních zakázek<br />

(tabulka 3), které jsou zjišťovány<br />

za stavební podniky s padesáti<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci. Tyto podniky<br />

v prvních devíti měsících roku<br />

2012 v tuzemsku získaly 30,5 tisíc<br />

stavebních zakázek a tento<br />

počet meziročně klesl o 14,7 %.<br />

Celková hodnota těchto zakázek<br />

meziročně klesla o 25,1 % a činila<br />

105,6 mld. Kč. Na pozemním<br />

stavitelství uzavřely podniky nové<br />

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí<br />

Změ<strong>na</strong> indexu stavební produkce –9,4 –4,9 –5,7 –6,2<br />

V tom (rozklad v procentních bodech):<br />

Pozemní stavitelství<br />

Inženýrské stavitelství<br />

–3,8<br />

–5,6<br />

+0,1<br />

–5,0<br />

▲ Tab. 2. Rozklad meziročního přírůstku indexu stavební produkce v roce 2012<br />

▲ Graf 1. Trend indexu stavební produkce, bazický index ze stálých cen<br />

–2,5<br />

–3,2<br />

–1,8<br />

–4,4<br />

zakázky v hodnotě 55,9 mld. Kč,<br />

což v meziročním srovnání<br />

představuje pokles o 10,1 %.<br />

Hodnota nových zakázek <strong>na</strong> inženýrském<br />

stavitelství činila<br />

49,7 mld. Kč a ve srovnání se<br />

stejným obdobím minulého roku<br />

klesla o 36,9 %. Z výše uvedených<br />

dat je zřejmé, že průměrná<br />

hodnota jedné stavební zakázky<br />

klesá, což souvisí s úbytkem velkých<br />

veřejných zakázek, zejmé<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong> dopravní infrastrukturu. Průměrná<br />

hodnota jedné stavební<br />

zakázky činila v 1. až 3. čtvrtletí<br />

tohoto roku 3,5 mil. Kč, což<br />

z<strong>na</strong>mená v meziročním srovnání<br />

pokles o 12,2 %.<br />

Ke konci 3. čtvrtletí roku 2012<br />

měly stavební podniky s padesáti<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci celkem<br />

smluvně uzavřeno 12,1 tisíc zakázek,<br />

což představuje meziroční<br />

pokles o 9,7 %. Tyto zakázky<br />

představovaly zásobu dosud<br />

neprovedených stavebních prací<br />

v celkové hodnotě 144,3 mld. Kč<br />

a tento objem uzavřených zakázek<br />

se ve srovnání se stejným<br />

obdobím předchozího roku snížil<br />

o 13,1 %. Hodnota <strong>na</strong>smlouvaných<br />

stavebních zakázek se<br />

snižuje již od počátku roku 2009<br />

a v současnosti se jejich objem<br />

ve fi<strong>na</strong>nčním vyjádření pohybuje<br />

<strong>na</strong> úrovni roku 2003.<br />

Uvedený trend se týká jak soukromých,<br />

tak i veřejných zakázek,<br />

i když vývoj v jednotlivých<br />

kategoriích nebyl zcela totožný.<br />

Odlišnosti vycházejí z ochoty stá-<br />

16 prosincový speciál

▲ Tab. 3. Nové stavební zakázky u podniků s padesáti a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí<br />

Změ<strong>na</strong> indexu nových zakázek –46,1 –13,8 –13,3 –25,1<br />

V tom (rozklad v procentních bodech):<br />

Pozemní stavitelství<br />

Inženýrské stavitelství<br />

tu fi<strong>na</strong>ncovat stavební akce a také<br />

z objemu prostředků, které jsou<br />

čerpány z Evropské unie. Z celkového<br />

stavu tuzemských zakázek<br />

–37,3<br />

–53,1<br />

▲ Graf 2. Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci 3. čtvrtletí<br />

roku 2012 u podniků s padesáti a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

▲ Graf 3. Stavební práce v roce 2011 podle výstavby (všechny stavební <strong>firmy</strong>)<br />

+6,9<br />

–29,5<br />

▲ Tab. 4. Rozklad meziročního přírůstku nových stavebních zakázek v roce 2012<br />

uzavřených ke konci 3. čtvrtletí<br />

roku 2012 připadalo <strong>na</strong> veřejné<br />

zakázky 74,6 mld. Kč a jejich objem<br />

se meziročně snížil o 18,6 %.<br />

+3,0<br />

–26,6<br />

–10,1<br />

–36,9<br />

Hodnota soukromých zakázek ve<br />

srovnání s minulým rokem klesla<br />

o 13,5 % <strong>na</strong> 53,8 mld. Kč. Relace<br />

mezi soukromými a veřejnými<br />

zakázkami je ovlivně<strong>na</strong> tím, že<br />

ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty<br />

především větší stavební<br />

podniky, jež mají výrazně vyšší<br />

podíl veřejných zakázek.<br />

Více informací o struktuře stavební<br />

produkce podle kategorií<br />

výstavby a také o jejím územním<br />

rozmístění poskytují data<br />

zjišťovaná v roční periodě. Pro<br />

publikování strukturálních dat<br />

je nejvhodnější použít stavební<br />

práce podle dodavatelských<br />

smluv (S), které se svým pojetím<br />

blíží tržbám a lze je publikovat<br />

ve fi<strong>na</strong>nčním vyjádření. Objem<br />

skutečně provedených prací se<br />

uvádí ve fakturovaných hodnotách<br />

v běžných cenách.<br />

V roce 2011 provedly stavební<br />

společnosti stavební práce<br />

v hodnotě 464 mld. Kč, z toho<br />

více než polovi<strong>na</strong> (255 mld. Kč)<br />

připadala <strong>na</strong> větší stavební <strong>firmy</strong><br />

s více než dvaceti zaměst<strong>na</strong>nci.<br />

Větši<strong>na</strong> stavebních prací se týká<br />

nové výstavby, rekonstrukcí<br />

a modernizací, přibližně čtvrti<strong>na</strong><br />

prací připadla <strong>na</strong> opravy a údržbu.<br />

Podíl prací provedených v zahraničí<br />

byl zanedbatelný, ale <strong>na</strong>jdou<br />

se i <strong>firmy</strong>, kde práce v zahraničí<br />

tvoří výz<strong>na</strong>mnou součást jejich<br />

celkového obratu. Výše uvedená<br />

struktura stavebních prací<br />

se v průběhu jednotlivých let<br />

výz<strong>na</strong>mným způsobem nemění.<br />

Rozdělení v roce 2011 ukazuje<br />

graf 3.<br />

Za větší podniky s dvaceti a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci jsou dostupné<br />

podrobnější údaje o struktuře<br />

stavebních prací, které fakturují<br />

konečnému odběrateli.<br />

Stavební práce <strong>na</strong> nové výstavbě<br />

i opravách a údržbě se třídí<br />

podle klasifikace stavebních děl<br />

a v průběhu minulých let jsou<br />

v této struktuře patrné změny.<br />

Zcela zřetelně je vidět pokles<br />

podílu výstavby budov, především<br />

pak budov vícebytových.<br />

V období boomu bytové výstavby<br />

činil tento podíl až 13 % z celkových<br />

stavebních prací podniků<br />

s dvaceti a více zaměst<strong>na</strong>nci,<br />

v roce 2011 to bylo pouze 9 %.<br />

Podobnou situaci lze pozorovat<br />

v kategorii dálnic a silnic, kde byl<br />

propad ještě razantnější (z 22 %<br />

<strong>na</strong> 16 % v roce 2011). Pokud<br />

porovnáme strukturu stavebních<br />

prací pouze <strong>na</strong> opravách<br />

a údržbě, tvoří plnou čtvrtinu<br />

oprava místních a účelových<br />

komunikací. Na nové výstavbě<br />

mají největší podíl průmyslové<br />

budovy a dálnice.<br />

Stavební práce<br />

v regionech<br />

Vzhledem k tomu, že stavebnictví<br />

je <strong>na</strong>rozdíl od dalších odvětví<br />

průmyslu pevně spjato s místem<br />

výsledné produkce (tedy výstavby),<br />

je zajímavé porov<strong>na</strong>t stavební<br />

práce v jednotlivých regionech.<br />

Informace jsou opět pouze za<br />

podniky s dvaceti a více zaměst<strong>na</strong>nci.<br />

Z celkových fakturovaných<br />

dodávek těchto podniků ve výši<br />

255 mld. Kč se nejvíce prostavělo<br />

v Praze (celkem 54 mld. Kč, tedy<br />

21 %). S větším odstupem pak<br />

následují kraje Moravskoslezský<br />

(31 mld. Kč, 12 %) a Jihomoravský<br />

(26 mld. Kč, 10 %). V těchto<br />

regionech však probíhají velké<br />

investiční akce: v Praze <strong>na</strong>příklad<br />

výstavba tunelu Blanka a dopravní<br />

obchvaty metropole, <strong>na</strong> severu<br />

Moravy se stavěly železniční<br />

koridor, dálnice nebo největší<br />

nákupní a zábavní centrum v ČR –<br />

Forum Nová Karoli<strong>na</strong>. Na opačném<br />

konci řady se <strong>na</strong>chází kraje<br />

prosincový speciál<br />

17

Ústecký<br />

Liberecký<br />

Královéhradecký<br />

0 – 10 mld. Kč<br />

10 – 19 mld. Kč<br />

20 – 24 mld. Kč<br />

25 – 49 mld. Kč<br />

50 mld. Kč<br />

a více<br />

Karlovarský<br />

Plzeňský<br />

Praha<br />

Středočeský<br />

Pardubický<br />

Moravskoslezský<br />

Olomoucký<br />

Vysoči<strong>na</strong><br />

Jihočeský<br />

Jihomoravský<br />

Zlínský<br />

▲ Obr. 1. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby (<strong>firmy</strong> s dvaceti a více zaměst<strong>na</strong>nci)<br />

Rumburk<br />

Varnsdorf<br />

Frýdlant<br />

Děčín<br />

0 – 17 %<br />

N. Bor<br />

Liberec<br />

Teplice<br />

Ústí n.L.<br />

Jablonec n.N.<br />

Litvínov<br />

Tanvald<br />

18 – 30 %<br />

Česká Lípa<br />

Chomutov Bíli<strong>na</strong><br />

Most<br />

Ž. Brod<br />

31 – 41 %<br />

Litoměřice<br />

Jilemnice<br />

Kraslice<br />

Ostrov Kadaň<br />

Lovosice<br />

Turnov<br />

M. Hradiště<br />

Semily<br />

Vrchlabí<br />

42 – 57 %<br />

Aš<br />

Trutnov<br />

Broumov<br />

Žatec<br />

Louny<br />

Roudnice n.L.<br />

N. Paka<br />

Mělník<br />

58 – 88 %<br />

Sokolov<br />

Ml. Boleslav<br />

K. Vary<br />

Jičín<br />

D.Králové n.L.<br />

Cheb<br />

Podbořany<br />

Slaný<br />

Náchod<br />

Kralupy n.V.<br />

Hořice<br />

Neratovice<br />

Jaroměř<br />

N.Město n.M.<br />

Br.n.L.-St.B.<br />

Rakovník<br />

Kladno<br />

Nymburk<br />

M. Lázně<br />

N. Bydžov<br />

Lysá n.L.<br />

Hradec K.<br />

Dobruška<br />

Kralovice<br />

Praha<br />

Poděbrady<br />

Jeseník<br />

Č. Brod<br />

Rychnov n.K.<br />

Beroun<br />

Kolín<br />

Kostelec n.O.<br />

Pardubice<br />

Tachov<br />

Stříbro<br />

Nýřany<br />

Rokycany<br />

Krnov<br />

Černošice Říčany<br />

Přelouč Holice<br />

Hořovice<br />

Žamberk<br />

Králíky<br />

Šumperk<br />

Plzeň<br />

Dobříš<br />

K. Hora Čáslav<br />

V. MýtoÚstí n.O.<br />

Chrudim<br />

Bruntál<br />

Stod<br />

Benešov<br />

Lanškroun<br />

Příbram<br />

Č. Třebová<br />

Rýmařov<br />

H. Týn<br />

Litomyšl Zábřeh<br />

Kravaře<br />

Přeštice Blovice<br />

Hlinsko<br />

Opava<br />

Hlučín<br />

Sedlčany<br />

Votice<br />

Vlašim<br />

Světlá n.S.<br />

Chotěboř<br />

Bohumín<br />

Domažlice<br />

Svitavy<br />

Mohelnice<br />

Nepomuk<br />

Polička<br />

Uničov<br />

Orlová<br />

Vítkov<br />

Šternberk<br />

Ostrava<br />

Karviná<br />

M. Třebová<br />

Klatovy<br />

Blatná<br />

Milevsko<br />

Humpolec<br />

H. Brod<br />

N. Město <strong>na</strong> M.<br />

Litovel<br />

Bílovec<br />

Havířov<br />

Horažďovice<br />

Pacov<br />

Odry<br />

Č. Těšín<br />

Tábor<br />

Žďár n.S.<br />

Písek<br />

Konice<br />

Bystřice n.P.<br />

Olomouc<br />

N. Jičín<br />

Frýdek-Místek<br />

Boskovice<br />

Pelhřimov<br />

Hranice<br />

Kopřivnice<br />

Třinec<br />

Strakonice<br />

Sušice<br />

Jihlava<br />

Lipník n.B.<br />

Frenštát p.R.<br />

Soběslav<br />

Vel. Meziříčí<br />

Prostějov<br />

Týn n.V.<br />

Přerov<br />

Frýdlant n.O.<br />

Jablunkov<br />

Tišnov Blansko<br />

Vodňany<br />

Val. Meziříčí<br />

Bystřice p.H.<br />

Rožnov p.R.<br />

J. Hradec<br />

Kuřim<br />

Vimperk<br />

Telč<br />

Vyškov<br />

Třebíč<br />

Holešov<br />

Rosice<br />

BrnoŠlapanice<br />

Vsetín<br />

Prachatice<br />

Náměšť n.O.<br />

Kroměříž<br />

Č. Budějovice<br />

Dačice<br />

ZlínVizovice<br />

Třeboň<br />

Ivančice<br />

Šlapanice<br />

Bučovice<br />

M. Budějovice<br />

Slavkov<br />

Otrokovice<br />

M. Krumlov<br />

Židlochovice<br />

Val. Klobouky<br />

U. Hradiště<br />

Luhačovice<br />

Č. Krumlov<br />

T. Sviny<br />

Pohořelice<br />

Kyjov<br />

Znojmo<br />

Hustopeče<br />

U. Brod<br />

Kaplice<br />

Mikulov<br />

Hodonín<br />

Veselí n.M.<br />

Břeclav<br />

▲ Obr. 2. Stavební práce v roce 2011 pro veřejné zadavatele (<strong>firmy</strong> s dvaceti a více zaměst<strong>na</strong>nci), podíl <strong>na</strong> celkových stavebních pracích v OPR místa stavby<br />

18 prosincový speciál

Sídlo <strong>firmy</strong> (=100 %)<br />

Místo stavby<br />

(podle krajů)<br />

Praha<br />

Středočeský<br />

Jihočeský<br />

Plzeňský<br />

Karlovarský<br />

Ústecký<br />

Liberecký<br />

Královéhradecký<br />

Pardubický<br />

Vysoči<strong>na</strong><br />

Jihomoravský<br />

Olomoucký<br />

Zlínský<br />

Moravskoslezský<br />

Praha 43 19 8 7 2 11 14 13 4 16 7 6 4 4<br />

Středočeský 8 58 3 8 1 9 10 8 9 6 3 1 6 4<br />

Jihočeský 8 2 70 3 1 1 0 1 1 4 2 0 2 1<br />

Plzeňský 5 2 5 63 5 2 1 4 3 0 2 0 1 1<br />

Karlovarský 4 0 1 3 86 4 3 0 0 0 0 0 1 1<br />

Ústecký 9 4 3 5 4 64 12 3 8 2 3 0 1 1<br />

Liberecký 3 2 0 2 0 3 57 4 3 1 0 2 1 0<br />

Královéhradecký 2 2 0 1 1 1 1 58 10 1 1 3 2 0<br />

Pardubický 2 1 0 1 0 0 1 6 45 4 4 1 2 0<br />

Vysoči<strong>na</strong> 1 2 2 0 0 0 1 1 5 50 4 1 2 1<br />

Jihomoravský 4 3 2 0 0 4 0 1 2 10 55 2 9 2<br />

Olomoucký 2 0 0 1 0 0 0 0 3 1 5 55 5 4<br />

Zlínský 1 0 1 1 0 0 0 0 2 0 4 5 51 1<br />

Moravskoslezský 7 4 3 3 0 1 0 0 5 5 11 24 15 80<br />

▲ Tab. 5. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby a sídla <strong>firmy</strong> (<strong>firmy</strong> s dvaceti a více zaměst<strong>na</strong>nci)<br />

Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký<br />

a Pardubický, jež jsou<br />

ovšem menší svou rozlohou<br />

(obr. 1).<br />

Stavební práce<br />

podle sídla podniku<br />

Stavební práce lze porovnávat<br />

nejen podle místa stavby, ale<br />

také podle sídla stavebního podniku,<br />

který zakázku fakturuje jako<br />

hlavní dodavatel konečnému<br />

odběrateli. V tabulce 5 vidíme,<br />

kolik stavební společnosti se sídlem<br />

ve vybraném kraji prostavěly<br />

v ostatních regionech. Všechny<br />

<strong>firmy</strong> staví nejvíce v kraji svého<br />

sídla (v tabulce 5 vyz<strong>na</strong>čeno<br />

zeleně) a často také směřují své<br />

stavební aktivity do sousedních<br />

regionů. To je vidět zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong><br />

firmách se sídlem v Olomouckém<br />

kraji, které 24 % svých<br />

stavebních prací provedly <strong>na</strong><br />

území Moravskoslezského kraje<br />

(v tabulce 5 oranžově). V Moravskoslezském<br />

kraji staví často také<br />

<strong>firmy</strong> z krajů Zlínského a Jihomoravského<br />

(v tabulce 5 žlutě). Naopak<br />

společnosti z Karlovarského<br />

kraje <strong>na</strong> východ republiky za<br />

prací vůbec necestují (v tabulce 5<br />

fialově) a řadí se k největším stavebním<br />

„patriotům“, když 86 %<br />

zakázek provedly v roce 2011 <strong>na</strong><br />

území vlastního kraje.<br />

Nejvíce stavebních příležitostí<br />

je v Praze, proto do ní za<br />

prací přichází také stavební<br />

společnosti ze všech částí<br />

České republiky. Některé <strong>firmy</strong><br />

v hlavním městě odpracují<br />

poměrně z<strong>na</strong>čnou část svých<br />

zakázek, jedná se <strong>na</strong>příklad<br />

o <strong>firmy</strong> se sídlem ve Středočeském<br />

kraji nebo <strong>na</strong> Vysočině,<br />

ale také ve krajích Ústeckém,<br />

Libereckém a Královéhradeckém<br />

(v tabulce 5 modře).<br />

Výše popsané struktury se<br />

samozřejmě s prováděním<br />

jednotlivých akcí mohou měnit,<br />

ale základní principy a vazby<br />

v průběhu let zůstávají stejné.<br />

Veřejné zakázky<br />

Stavební <strong>firmy</strong> s dvaceti a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci také poskytují<br />

data o tom, kolik stavebních<br />

prací provádějí pro veřejné zadavatele<br />

(obr. 2). V roce 2011<br />

provedly <strong>firmy</strong> stavební práce<br />

pro veřejné zadavatele ve výši<br />

99 mld. Kč a z tohoto objemu<br />

se nejvíce prostavělo v Praze<br />

(23 mld. Kč), dále následoval<br />

Moravskoslezský kraj (11 mld.<br />

Kč) a Jihomoravský kraj (10 mld.<br />

Kč), což jsou kraje s celkově vysokým<br />

objemem stavebních prací.<br />

V jednotlivých regionech je proto<br />

zajímavé zjistit také podíl stavebních<br />

prací pro veřejné dodavatele<br />

<strong>na</strong> celkovém objemu fakturovaných<br />

dodávek všem konečným<br />

odběratelům. Průměr za celou<br />

Českou republiku se pohybuje<br />

okolo 39 % dodávek pro veřejné<br />

zadavatele z celkového objemu<br />

stavebních prací. V tomto ohledu<br />

je <strong>na</strong> tom nejlépe Karlovarský<br />

kraj (58 %) a také kraje Plzeňský<br />

(48 %) a Liberecký (47 %). Mezi<br />

jednotlivými kraji však nepanují<br />

patrné výrazné rozdíly. Pokud<br />

bychom se podívali <strong>na</strong> jemnější<br />

členění, rozdíly v jednotlivých<br />

regionech jsou ještě větší. Je to<br />

způsobeno především většími<br />

investičními akcemi fi<strong>na</strong>ncovanými<br />

z veřejných zdrojů, takže<br />

tato struktura se v průběhu let<br />

může z<strong>na</strong>čně měnit. Svůj vliv<br />

může v jednotlivých oblastech<br />

sehrát i nedostatek zakázek ze<br />

soukromých zdrojů, takže podíl<br />

stavebních prací pro veřejné dodavatele<br />

je logicky větší než v oblastech<br />

s celkově vyšší investiční<br />

aktivitou všech subjektů. ■<br />

Autorka:<br />

Ing. Petra Cuřínová,<br />

Český statistický úřad<br />

prosincový speciál<br />

19

dopravní stavby<br />

text SPS v ČR<br />

Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou<br />

Konec roku se v Poslanecké sněmovně PČR<br />

nese ve z<strong>na</strong>mení procesu schvalování rozpočtu<br />

Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).<br />

V roce 2013 má být z rozpočtu SFDI k dispozici<br />

64,5 mld. Kč (letos je to 66,1 mld. Kč), v roce<br />

2014 jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouhých<br />

46,2 mld. Kč.<br />

Vláda už svůj návrh předložila,<br />

drobné zakolísání s daňovým<br />

balíčkem a vládou samotnou<br />

projednávání zpomalilo, nicméně<br />

vládní návrh <strong>na</strong>konec zůstal beze<br />

změny.<br />

Ne, že by tomu v minulých letech<br />

bývalo ji<strong>na</strong>k, ale tentokrát se zdá,<br />

že vláda překvapila i ty největší<br />

pesimisty. Málokdy byl návrh<br />

rozpočtu <strong>na</strong> daný rok pro všechny<br />

dostačující, ale hned druhým<br />

dechem se dodávalo, že v dalším<br />

roce se <strong>situace</strong> určitě zlepší.<br />

Vláda však tentokrát návrhem<br />

rozpočtu SFDI dává jasný signál:<br />

Peněz je málo a bude ještě hůř!<br />

Podle uvedených částek v rozpočtu<br />

<strong>na</strong> roky 2013 až 2015<br />

zůstává záhadou Programové<br />

prohlášení vlády z roku 2010 (jiné<br />

k dispozici není), ve kterém se lze<br />

dočíst o závazku zachovat výši<br />

investic do dopravní infrastruktury.<br />

Rozpočet SFDI v roce 2010<br />

činil 96 mld. Kč! Jak je možné,<br />

že vláda plánuje v dalších letech<br />

pokles výdajů o více než 50 %<br />

Že je rozpočet SFDI <strong>na</strong> příští rok<br />

nedostatečný, a tudíž špatný,<br />

není jen subjektivním názorem.<br />

Kdo si přečte průvodní materiál<br />

k návrhu rozpočtu, který<br />

v současnosti leží v Poslanecké<br />

sněmovně PČR, dojde ke stejnému<br />

závěru. Píše se v něm, že<br />

za daných fi<strong>na</strong>nčních parametrů<br />

nebude možné zahájit žádnou<br />

novou výstavbu, že nebude<br />

dostatek národních zdrojů <strong>na</strong> povinné<br />

spolufi<strong>na</strong>ncování projektů<br />

hrazených z EU, že s velkou pravděpodobností<br />

nedojde k úplnému<br />

vyčerpání zdrojů Operačního<br />

programu Doprava a že z důvodu<br />

nedostatku fi<strong>na</strong>nčních prostředků<br />

je nezbytné krátit fi<strong>na</strong>nční<br />

prostředky <strong>na</strong> opravy a údržbu.<br />

Z<strong>na</strong>mená to, že nic z toho, co<br />

má SFDI ze záko<strong>na</strong> zajišťovat,<br />

nebude dostatečně fi<strong>na</strong>ncováno!<br />

Jestliže se v této situaci připouští<br />

možnost, že nedojde k úplnému<br />

vyčerpání evropských fondů, jde<br />

o fatální selhání řízení resortu dopravy.<br />

Na jedné straně nemáme<br />

dostatek vlastních peněz a <strong>na</strong><br />

druhé straně klidně riskujeme,<br />

že nevyužijeme ty, které nám<br />

Evropská unie <strong>na</strong>bízí. Stačí jen<br />

řádně připravit projekty a ty<br />

realizovat. Ke každým 30 Kč z národních<br />

zdrojů nám Evropa přidá<br />

70 Kč. Jsme opravdu dobrými<br />

hospodáři, když takovou možnost<br />

nedokážeme využít <strong>na</strong> 100 %<br />

Nebo <strong>na</strong>bízené nechceme<br />

Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou.<br />

V návrhu rozpočtu<br />

SFDI se dočteme, že pro příští rok<br />

by podle správců dopravní infrastruktury<br />

bylo potřeba 89 mld. Kč,<br />

chybí tedy téměř 25 mld. Kč.<br />

Ani výhled <strong>na</strong> další roky nedává<br />

<strong>na</strong>ději <strong>na</strong> zlepšení, <strong>na</strong>opak se<br />

plánuje trvalý pokles výdajů. Je<br />

evidentní, že deficit fi<strong>na</strong>ncování<br />

dopravní infrastruktury se <strong>na</strong>dále<br />

prohloubí. Hrozí zacyklení a dlouhodobá<br />

neudržitelnost systému.<br />

Na novou výstavbu není a stále<br />

ustupujeme z požadavků <strong>na</strong><br />

opravy a údržby. Premiér Nečas<br />

sice po schválení daňového<br />

balíčku hovořil o ukončení éry<br />

škrtů a přechodu k prorůstovým<br />

opatřením, je však otázka, kde<br />

<strong>na</strong> to vláda vezme peníze. Pokud<br />

bude ochot<strong>na</strong> upravit své<br />

priority a přidat peníze dopravní<br />

infrastruktuře, bude to jen dobře.<br />

Investice do dopravní infrastruktury<br />

mají výrazné multiplikační<br />

efekty a tak se státu, obzvlášť<br />

v době ekonomické recese, do<br />

jejího rozvoje určitě investovat<br />

vyplatí. Stabilizace pracovních<br />

míst, podpora ekonomické aktivity<br />

firem a s ní spojené výnosy<br />

veřejných rozpočtů jsou přímým<br />

efektem realizované investice.<br />

Neprodleně je nutné posílit národní<br />

zdroje v rozpočtu SFDI. Jen<br />

tak je možné systém stabilizovat<br />

a vytvořit předpoklady pro udržitelné<br />

fi<strong>na</strong>ncování do budouc<strong>na</strong>.<br />

Samozřejmě je <strong>na</strong> místě otázka,<br />

kde vzít peníze. Odpověď hledejme<br />

ve zdrojích, které každoročně<br />

ve státním rozpočtu generují uživatelé<br />

dopravní infrastruktury. Na<br />

daních a poplatcích se vybere cca<br />

100 mld. Kč. Prostor pro adekvátní<br />

investování tady bezesporu je, jen<br />

je nutné správně <strong>na</strong>stavit priority<br />

veřejných výdajů. Rozhodně je<br />

zapotřebí uvažovat i o možnosti<br />

využití úvěru EIB, <strong>na</strong> který nám EIB<br />

přidělila rámec, ale Ministerstvo<br />

fi<strong>na</strong>ncí ČR se jeho využití brání.<br />

Deficit státního rozpočtu pod 3 %<br />

se stal mantrou i za cenu mnohem<br />

horších důsledků, než je rozvolnění<br />

tempa k dosažení vyrov<strong>na</strong>ného<br />

rozpočtu.<br />

Hazardování však nesouvisí jen<br />

s penězi <strong>na</strong> realizaci staveb.<br />

Zcela kritická <strong>situace</strong> panuje<br />

také v projektové přípravě.<br />

To se ukázalo v případě Operačního<br />

programu Doprava.<br />

„Diskvalifikace“ daných projektů<br />

a výdajů pro jejich nezpůsobilost<br />

pro fi<strong>na</strong>ncování<br />

z evropských fondů ukázaly <strong>na</strong><br />

absenci tzv. náhradních projektů.<br />

Tedy těch, které by měly<br />

být připravené k neprodlenému<br />

zahájení. Zcela neprofesionálně<br />

si tak zahráváme se situací, kdy<br />

budeme možná chtít uplatnit<br />

prorůstová opatření v dopravní<br />

infrastruktuře, ale nebudeme<br />

<strong>na</strong> to mít připravené projekty.<br />

Pozornost je nutné zaměřit také<br />

<strong>na</strong> kontrolní mechanizmy a efektivitu<br />

výdajů. Pokud se podíváme<br />

do oficiální zprávy o stavu a činnosti<br />

Ředitelství silnic a dálnic<br />

z říj<strong>na</strong> 2012 (<strong>na</strong> stránkách ŘSD<br />

je zpráva volně ke stažení), dočteme<br />

se, že ŘSD v uplynulých<br />

letech prakticky rezignovalo <strong>na</strong><br />

vlastní systematickou a odpovědnou<br />

kontrolu. To je docela<br />

vážné sdělení, které vyžaduje<br />

okamžitou nápravu.<br />

A shrnutí současného stavu<br />

fi<strong>na</strong>ncování dopravní infrastruktury<br />

v ČR Máme málo peněz,<br />

budeme jich mít ještě méně.<br />

Ty, které se nám <strong>na</strong>bízí k čerpání<br />

z Operačního programu<br />

Doprava, asi nevyčerpáme.<br />

Nedostatečně fi<strong>na</strong>ncujeme přípravu<br />

nových projektů a máme<br />

výrazné rezervy v kontrolních<br />

mechanizmech.<br />

Oznámení o chystaném odchodu<br />

Pavla Dobeše z funkce ministra<br />

dopravy je další znepokojivou<br />

zprávou v bohaté mozaice negativ.<br />

Bude to <strong>na</strong> tomto velmi důležitém<br />

postu již sedmá výmě<strong>na</strong><br />

v průběhu posledních čtyř let<br />

a třetí za doby Nečasovy vlády.<br />

Neuvěřitelně rychlá rotace <strong>na</strong><br />

nejvyšším postu v resortu vede<br />

samozřejmě k dalším personálním<br />

změnám <strong>na</strong> vrcholných<br />

funkcích nejen <strong>na</strong> ministerstvu,<br />

ale i ve výkonných orgánech,<br />

bezprostředně zodpovědných<br />

za mnohamiliardové investice<br />

v dopravní infrastruktuře (SFDI,<br />

ŘSD, SŽDC, ŘVC). Vytrácí se tím<br />

kontinuita v práci <strong>na</strong> přípravě, ale<br />

hlavně <strong>na</strong> realizaci strategických<br />

plánů v oblasti, která je důležitá<br />

především z důvodu stabilizace<br />

a koordi<strong>na</strong>ce pokračování v rozvoji<br />

všech druhů dopravy.<br />

Dochází tím samozřejmě i ke<br />

snižování dy<strong>na</strong>miky infastrukturálních<br />

investic. Nelze pak předpokládat,<br />

že by v dohledné době<br />

mohlo dojít k rozvoji dopravní<br />

infrastruktury, přiblížení k západní<br />

Evropě a konkurenceschopnosti<br />

České republiky. ■<br />

Autoři:<br />

Ing. Václav Matyáš,<br />

prezident Svazu podnikatelů<br />

ve stavebnictví v ČR<br />

Mgr. Ale<strong>na</strong> Čechová,<br />

tisková mluvčí Svazu podnikatelů<br />

ve stavebnictví v ČR<br />

20 prosincový speciál

2012<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

stavebnictví<br />

časopis<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

speciál<br />

Příloha časopisu<br />

Stavebnictví<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

TOP-STAV 100

TOP-STAV 100<br />

TOP STAV 2011<br />

Rok 2011 nebyl pro stavebnictví příznivý – pokračoval<br />

pokles poptávky po produkci stavebnictví.<br />

Klesá rentabilita podnikání, zvyšuje se převis<br />

<strong>na</strong>bídky <strong>na</strong>d poptávkou. I přes tento nepříznivý<br />

trend stavebnictví patří i <strong>na</strong>dále k výz<strong>na</strong>mným<br />

odvětvím ekonomiky, které se podílí <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

v ekonomice v úrovni 9 % a <strong>na</strong> tvorbě<br />

HDP cca 6,5 %.<br />

V roce 2011 ve srovnání s rokem<br />

2010 činil pokles stavební produkce<br />

v ČR 3,1 %. Za inženýrské stavitelství<br />

pak pokles činil téměř 8,3 %<br />

a za pozemní stavitelství 0,3 %.<br />

V průběhu 1. pololetí roku 2012<br />

došlo k dalšímu poklesu poptávky<br />

po produkci stavebnictví.<br />

Hodnota zakázek uzavřených stavebními<br />

podniky klesla. Veřejné<br />

stavební zakázky, které tvoří cca<br />

40–50 % poptávky po stavební<br />

produkci, dále klesaly.<br />

Stavební produkce v lednu–červnu<br />

roku 2012 meziročně reálně<br />

klesla o 6,7 %, produkce pozemního<br />

stavitelství o 2,0 % a inženýrské<br />

stavitelství zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo<br />

meziroční pokles stavební produkce<br />

o 17,7 %. Stavební produkce<br />

od počátku roku do konce červ<strong>na</strong><br />

roku 2012 klesla ve srovnání se<br />

stejným obdobím konjunkturního<br />

roku 2008 o 23,7 %.<br />

Počet zahájených bytů v roce 2011<br />

(27,5 tisíc bytů) poklesl o 2,1 %<br />

a počet dokončených bytů<br />

(28,6 tisíc bytů) poklesl meziročně<br />

o 21,4 %.<br />

Orientační hodnota staveb, <strong>na</strong> něž<br />

stavební úřady vydaly v roce 2011<br />

stavební povolení, činila 339,9<br />

mld. Kč. V porovnání s rokem 2010<br />

tato hodnota z<strong>na</strong>mená pokles<br />

o 14,8 %<br />

V letech 2009–11 v souvislosti<br />

s vývojem cen stavebních prací<br />

sehrál svoji roli krizový vývoj<br />

ekonomiky, pokles poptávky po<br />

produkci stavebnictví. Nejcitlivěji<br />

reagovaly <strong>na</strong> tyto trendy směry<br />

pozemního stavitelství. Trend<br />

poklesu cen stavebních prací<br />

pokračoval i v roce 2011. Index<br />

cen stavebních prací za rok 2011<br />

v porovnání s rokem 2010 činí<br />

99,6. Stavebnictví doplácí <strong>na</strong> nedostatek<br />

investičních prostředků<br />

jak ve státní, tak i v soukromé<br />

sféře. Výrazným signálem je<br />

vývoj veřejných zakázek, které<br />

se podílejí <strong>na</strong> stavební produkci<br />

v úrovni 45 %.<br />

Veřejné zakázky<br />

V roce 2011 bylo zadáno celkem<br />

3590 veřejných zakázek <strong>na</strong> stavební<br />

práce v úhrnné hodnotě<br />

118 610 mil. Kč (včetně DPH). Z toho<br />

<strong>na</strong> pozemní stavby 1629 zakázek<br />

(45,4 % z celkového počtu zadaných<br />

zakázek) v hodnotě 36 053 mil. Kč<br />

(30,4 % z celkové hodnoty zadaných<br />

zakázek) a <strong>na</strong> inženýrské<br />

stavby 1961 zakázek (54,6 %)<br />

v hodnotě 82 557 mil. Kč (69,6 %<br />

z celkové hodnoty zadaných zakázek).<br />

Meziroční srovnání<br />

V meziročním srovnání s rokem<br />

2010, kdy již došlo k výraznému<br />

omezení v zadávání veřejných zakázek,<br />

klesla celková hodnota zadaných<br />

zakázek v roce 2011 o 2,9 %,<br />

přičemž hodnota zakázek <strong>na</strong> pozemní<br />

stavby zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>la pokles<br />

o 22,5 %. Hodnota zakázek <strong>na</strong><br />

inženýrské stavby stoupla o 9,1 %,<br />

a to především díky růstu zakázek<br />

<strong>na</strong> vodohospodářské stavby<br />

spolufi<strong>na</strong>ncované z Operačního<br />

programu Životní prostředí.<br />

Tento negativní trend v oblasti veřejných<br />

zakázek pokračoval i v roce<br />

2012. V meziročním srovnání<br />

s 1. pololetím roku 2011 klesla<br />

celková hodnota zadaných veřejných<br />

zakázek v 1. pololetí roku<br />

2012 o 4,3 %,přičemž hodnota<br />

zakázek <strong>na</strong> pozemní stavby<br />

o 5,8 % a zakázek <strong>na</strong> inženýrské<br />

stavby o 3,4 %.<br />

Zakázky<br />

stavebních firem<br />

Ke konci roku 2011 měly stavební<br />

podniky s padesáti a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

celkem smluvně uzavřeno<br />

10,2 tisíc zakázek. Tyto zakázky<br />

představovaly zásobu dosud neprovedených<br />

stavebních prací<br />

v celkové hodnotě 124,2 mld. Kč.<br />

Z tohoto objemu připadlo <strong>na</strong> práce<br />

v tuzemsku 119,4 mld. Kč a <strong>na</strong><br />

práce v zahraničí 4,7 mld. Kč.<br />

V porovnání se 4. čtvrtletím roku<br />

2010 klesla hodnota uzavřených<br />

zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku<br />

2011 cca o 16,8 %. Pokračuje<br />

tak trend minulého roku, kdy<br />

stavební <strong>firmy</strong> ztrácely zásobu<br />

práce.<br />

Z celkového objemu tuzemských<br />

zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku<br />

2011 připadalo <strong>na</strong> veřejné zakázky<br />

72,9 mld. Kč a <strong>na</strong> soukromé<br />

46,5 mld. Kč. Relace mezi soukromými<br />

a veřejnými zakázkami je<br />

ovlivně<strong>na</strong> i tím, že ve statistickém<br />

zjišťování jsou zahrnuty především<br />

větší stavební podniky, jež mají<br />

výrazně vyšší podíl veřejných<br />

zakázek.<br />

MID TOP-STAV<br />

duben<br />

2012 p)<br />

Index<br />

(stejné období předchozího roku = 100)<br />

květen 2012 p) červen 2012 p)<br />

březen až květen<br />

2012 p)<br />

leden až červen<br />

2012 p)<br />

červenec 2011<br />

až červen<br />

2012 p)<br />

Index stavební produkce 97,3 96,5 91,6 96,0 93,3 94,5<br />

V něm: pozemní stavitelství 99,4 102,1 98,6 100,4 98,0 97,9<br />

inženýrské stavitelství 92,2 85,4 77,9 86,1 82,3 87,1<br />

▲ Tab. 1. Index stavební produkce (zdroj: ČSÚ)<br />

Směr výstavby Rok 2011 Rok 2010 Rok 2009 Rok 2008<br />

Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč<br />

Pozemní stavby 1 629 36 053 1 715 46 519 2 113 53 380 1 426 47 686<br />

Z toho: občanská infrastruktura 1 397 32 761 1 465 41 142 1 868 48 416 1 232 43 884<br />

bytové stavby 232 3 292 250 5 377 245 4 964 194 3 802<br />

Inženýrské stavby 1 961 82 557 2198 75 664 2 279 140 631 2 202 160 622<br />

Z toho: dopravní infrastruktura 736 27 559 761 23 721 935 97 502 1 006 116 014<br />

technická infrastruktura 1 225 54 998 1 437 51 932 1 344 43 129 1 196 44 607<br />

CELKEM 590 118 610 3 913 122 173 4 392 194 011 3 628 208 308<br />

▲ Tab. 2. Směr výstavby v letech 2008 až 2011<br />

22 prosincový speciál

TOP-STAV 100<br />

V 4. čtvrtletí roku 2011 uzavřely sledované<br />

stavební podniky v tuzemsku<br />

11,3 tisíc nových stavebních<br />

zakázek, což představuje meziroční<br />

pokles počtu zakázek o 15,0 %.<br />

Celková hodnota těchto zakázek<br />

meziročně poklesla o 19,0 %<br />

a činila 32 mld. Kč, <strong>na</strong> pozemním<br />

stavitelství 12,1 mld. Kč (pokles<br />

o 15,2 %) a <strong>na</strong> inženýrském stavitelství<br />

20,0 mld. Kč (pokles<br />

o 30,1 %). Pokles nových zakázek<br />

byl ovlivněn poklesem zakázek<br />

jak inženýrského, tak pozemního<br />

stavitelství.<br />

Pokles poptávky <strong>na</strong> stavebním<br />

<strong>trhu</strong> zřejmě ještě nedosáhl svého<br />

d<strong>na</strong>. Aktuálně diskutovaná úroveň<br />

fi<strong>na</strong>ncování staveb dopravní infrastruktury<br />

(dálnice, železnice) může<br />

celou situaci zkomplikovat. Rovněž<br />

se v nejbližší době nedá očekávat<br />

výrazný nárůst poptávky soukromého<br />

sektoru a obyvatelstva po<br />

produkci pozemního stavitelství.<br />

Negativně se pokles poptávky<br />

projevil i u výrobců stavebních<br />

hmot. Objem tržeb v průmyslu<br />

výroby stavebních hmot za prodej<br />

vlastních výrobků a služeb v roce<br />

2011 ve výši cca 67,5 mld. Kč<br />

byl sice proti předchozímu<br />

roku vyšší o 4,5 % (respektive<br />

o 2 932 mil. Kč), ale oproti roku<br />

Metodika 120,0<br />

mld. mld. Kč Kč<br />

200,0<br />

180,0<br />

100,0<br />

100,0 80,0<br />

TOP STAV<br />

60,0 80,0 100 představuje pro<br />

domácí 40,0 60,0 i zahraniční investory,<br />

ale i pro 20,0 40,0 další účastníky stavebního<br />

procesu 20,0<br />

cennou informací<br />

o firmách 0,0 působících ve výrazně<br />

konkurenčním prostředí stavebního<br />

<strong>trhu</strong>.<br />

Zveřejněné údaje o jednotlivých<br />

firmách uvedené v anketě TOP<br />

STAV 100 2011 byly získány přímo<br />

od podniků. Údaje jsou v tomto<br />

ročníku poprvé převzaty jak z nekonsolidovaných<br />

účetních závěrek<br />

jednotlivých podniků, tak z konsolidovaných<br />

závěrek. Možnosti publikovat<br />

i konsolidované údaje, jež<br />

komplexněji zobrazují ekonomický<br />

potenciál kapitálově provázaných<br />

skupin firem, byl dán prostor <strong>na</strong><br />

základě iniciativy některých firem,<br />

které se ankety pravidelně účastní.<br />

Tržby podniků uvedené v jednotlivých<br />

tabulkách jsou tržby za prodej<br />

stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí<br />

v mld. Kč (b.c.)<br />

inženýrské<br />

stavit inženýrské<br />

elstvítuzemsko<br />

elství-<br />

stavit<br />

tuzemsko<br />

160,0<br />

pozemní<br />

stavitelství<br />

140,0<br />

-tuzemsko<br />

120,0<br />

stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí<br />

stav 100,0 zakázek stavebních<br />

2007 – roku s nejvyšším<br />

v mld. podniků<br />

stavebním<br />

boomem 60,0 – je to stále zatím<br />

celkem Zakázky pozemní ke stavitelství – tuzemsko<br />

Kč (b.c.) ke konci čtvrtletí<br />

80,0<br />

v mld. Kč (b.c.)<br />

Zakázky zakázky celkem ke konci čtvrtletí<br />

výrazný propad 40,0 (cca 30 mld. Kč).<br />

konci celkem inženýrské ke stavitelství – tuzemsko<br />

Zatím proto 20,0 nelze s určitostí tvrdit,<br />

že stavebnictví 0,0 a průmysl<br />

čtrtletí stavit<br />

čtrtletí konci inženýrské<br />

200,0<br />

180,0<br />

stavebních 200,0hmot 4Q mají 09 již krizi 4 Q10 plně 4Q 11<br />

elstvítuzemsko<br />

180,0 200,0<br />

za sebou.<br />

160,0<br />

160,0 180,0<br />

pozemní<br />

140,0 160,0<br />

140,0<br />

stavitelství pozemní<br />

-tuzemsko stavitelství<br />

120,0 140,0<br />

120,0<br />

-tuzemsko<br />

mld. Kč<br />

mld. Kč<br />

4Q 09 4 Q10 4Q 11<br />

4Q 09 4 Q10 4Q 11<br />

100,0<br />

80,0 80<br />

60,0 60<br />

40,0 40<br />

20,0<br />

20<br />

0,0<br />

0<br />

4Q 09 4Q 4Q 11<br />

4 Q10 4Q ▲ Graf 1. Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v letech 2009 až 2011<br />

vlastního zboží, výrobků a služeb.<br />

Spolu s tržbami za stavební činnost<br />

vyjadřují uplatnění podniku<br />

<strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong>. Zisk se uvádí<br />

čistý, po zdanění. Aktiva představují<br />

hodnotu celkových aktiv.<br />

Pro širší odbornou veřejnost jsou<br />

doplněny ekonomické parametry<br />

podniků (rentabilita tržeb, rentabilita<br />

aktiv, tržby/aktiva), což<br />

umožňuje komplexněji hodnotit<br />

pozici podniků <strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong><br />

i porovnání ekonomické výkonnosti<br />

podniků. V letošním ročníku<br />

jsou v jednotlivých TOP žebříčcích<br />

hodnoceny stavební podniky i výrobci<br />

stavebních hmot, materiálů.<br />

Výsledky soutěže jsou kromě<br />

časopisu Stavebnictví publikovány<br />

<strong>na</strong> webových stránkách Svazu<br />

podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

i ÚRS PRAHA, a.s. ■<br />

Autor:<br />

Ing. Zdeněk Kunc, CSc.,<br />

ÚRS PRAHA, a.s.<br />

MID TOP-STAV<br />

Zaká<br />

celk<br />

konc<br />

čtrtl<br />

p<br />

stav<br />

-tuze<br />

inže<br />

stav<br />

elstv<br />

tuze<br />

MID-TOP STAV 2011<br />

Za <strong>situace</strong>, kdy dochází k dlouhodobému poklesu<br />

poptávky po stavební produkci a tím i ke<br />

zostření konkurence <strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong>, patří<br />

střední a malé <strong>firmy</strong> k jedněm z prvních, které<br />

pocítí tento pokles nejintenzivněji. Na pokles<br />

poptávky musí urychleně reagovat. To se projevilo<br />

i v 1. pololetí roku 2012.<br />

Střední a malé stavební <strong>firmy</strong><br />

jsou výz<strong>na</strong>mným účastníkem<br />

stavebního <strong>trhu</strong> a faktorem<br />

konkurenceschopnosti celého<br />

českého stavebnictví. Jsou<br />

jed<strong>na</strong>k výz<strong>na</strong>mnými dodavateli<br />

stavební produkce v regionech<br />

své působnosti, ale také efektivně<br />

dotvářejí komplexnost<br />

<strong>na</strong>bídky spolu s velkými stavebními<br />

dodavateli stavebních prací.<br />

Fi<strong>na</strong>lizují zejmé<strong>na</strong> velké stavební<br />

zakázky.<br />

Počet těchto podnikatelských<br />

subjektů přesahuje ve stavebnictví<br />

99 %, z toho jejich počet do<br />

devatenácti zaměst<strong>na</strong>nců představuje<br />

téměř 98 %. Na celkové<br />

zaměst<strong>na</strong>nosti ve stavebnictví<br />

se podle posledních dostupných<br />

údajů podílejí 89 %. Produkce<br />

této skupiny se blíží jedné třetině.<br />

Údaje o jednotlivých firmách<br />

uvedené v anketě MID-TOP<br />

STAV 2011 byly získány přímo<br />

od podniků, které byly osloveny<br />

formou ankety. V anketě MID-<br />

-TOP STAV jsou podniky řazeny<br />

zejmé<strong>na</strong> podle velikosti tržeb,<br />

aktiv a počtu zaměst<strong>na</strong>nců. Kromě<br />

absolutních hodnot ukazatelů<br />

se uvádějí i poměrové ukazatele<br />

charakterizující <strong>na</strong>př. rentabilitu<br />

podnikání ve stavebnictví či produktivitu<br />

práce.<br />

Tržby podniků v tabulkách představují<br />

tržby za prodej vlastního<br />

zboží, výrobků a služeb (součet<br />

řádků 01 a 05 výkazu zisků<br />

a ztrát). Zisk je uváděn jako čistý<br />

zisk po zdanění. Aktiva představují<br />

hodnotu celkových aktiv<br />

(řádek 001 rozvahy).<br />

Pro širší odbornou veřejnost jsou<br />

doplněny ekonomické parametry<br />

podniků (rentabilita tržeb,<br />

rentabilita aktiv, tržby/aktiva),<br />

což umožňuje komplexnější<br />

hodnocení pozice podniků <strong>na</strong><br />

stavebním <strong>trhu</strong> a jejich vzájemné<br />

porovnání.<br />

Zveřejnění ankety MID-TOP<br />

STAV 2011 přispěje k větší<br />

informovanosti odborné veřejnosti<br />

o situaci <strong>na</strong> stavebním<br />

<strong>trhu</strong> a konkurenčním prostředí<br />

ve stavebnictví. Výsledky ankety<br />

budou kromě časopisu Stavebnictví<br />

zveřejněny <strong>na</strong> webových<br />

stránkách ÚRS PRAHA, a.s.,<br />

Svazu podnikatelů ve stavebnictví<br />

v ČR a v zahraničí prostřednictvím<br />

organizací EURO-<br />

CONSTRUCT a FIEC, jež mají<br />

působnost v zemích EU. ■<br />

Autor:<br />

Ing. Zdeněk Kunc, CSc.,<br />

ÚRS PRAHA, a.s.<br />

prosincový speciál<br />

23

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Anketa TOP STAV 100 2011: výsledky<br />

poř. č. podnik tržby (v tis. Kč) rentabilita tržeb %<br />

1 Metrostav a.s.* 25 719 468 3,4<br />

2 EUROVIA CS, a.s.* 25 270 900 5,4<br />

3 STRABAG a.s. 15 070 970 2,8<br />

4 OHL ŽS, a.s.* 8 994 664 3,1<br />

5 PSJ, a.s.* 7 539 813 1,3<br />

6 Subterra a.s. 4 319 827 3,5<br />

7 SWIETELSKY stavební s.r.o. 4 184 682 1,0<br />

8 SYNER, s.r.o. 3 579 520 3,1<br />

9 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. 3 447 334 2,6<br />

10 SMP CZ, a.s. 3 237 377 6,6<br />

11 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 2 931 722 1,9<br />

12 COLAS CZ, a.s. 2 418 584 1,0<br />

13 GEOSAN GROUP a.s. 2 387 145 1,7<br />

14 ZAPA beton a.s. 2 374 901 5,2<br />

15 VCES a.s. 1 948 866 1,3<br />

16 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** 1 840 106 14,7<br />

17 Dálniční stavby Praha, a.s. 1 829 885 8,8<br />

18 Elektrizace železnic Praha a.s.* 1 685 406 11,1<br />

19 TENZA, a.s. 1 567 718 4,2<br />

20 KLEMENT a.s. 1 474 611 8,3<br />

21 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 1 408 161 3,2<br />

22 Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** 1 390 191 0,1<br />

23 PKS HOLDING, a.s.* 1 161 883 2,6<br />

24 RD Rýmařov s.r.o. 1 078 810 1,4<br />

25 ROSS Holding a. s.* 1 076 782 0,7<br />

26 P-D Refractories CZ a.s. 1 025 087 7,2<br />

27 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 1 018 891 8,5<br />

28 Trigema a.s.* 977 623 9,5<br />

29 REKO a.s.* 952 620 7,7<br />

30 Schiedel, s.r.o. 871 652 5,1<br />

31 SULKO s.r.o.* 849 199 2,1<br />

32 PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. 846 185 1,0<br />

33 EDIKT a.s. 843 405 2,4<br />

34 Pozemní stavitelství Zlín a.s. 740 250 2,9<br />

35 POHL cz, a.s. 690 293 2,5<br />

36 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 662 513 11,0<br />

37 SaM silnice a mosty a.s.* 596 585 3,7<br />

38 CL-EVANS s.r.o. 559 179 1,5<br />

39 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 549 087 1,9<br />

40 BAU-STAV a.s. 540 864 1,2<br />

41 Speciální stavby Most spol. s r.o. 534 707 6,4<br />

42 KOMFORT, a.s. 518 540 0,4<br />

43 STAEG, spol. s r.o. 490 369 1,8<br />

44 SMO a.s. 420 993 4,9<br />

45 Podzimek a synové s.r.o. 397 636 1,1<br />

46 S.O.K. stavební, s.r.o. 395 834 5,6<br />

47 Beton Brož s.r.o. 390 198 8,4<br />

48 KASTEN spol. s r.o. 372 046 11,3<br />

49 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 367 387 4,0<br />

50 ESOX, spol. s r.o. 350 762 0,6<br />

51 PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. 331 396 0,1<br />

52 TRASKO, a.s. 310 512 7,9<br />

53 PS – MSI, a.s. 308 197 0,4<br />

54 DAV, a.s. 295 075 1,6<br />

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvede<strong>na</strong>,<br />

***hospodářský rok 07/2011–06/2012<br />

24 prosincový speciál

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

poř. č. podnik aktiva (v tis. Kč) rentabilita aktiv %<br />

1 Metrostav a.s.* 23 642 219 3,7<br />

2 EUROVIA CS, a.s.* 20 856 921 6,5<br />

3 STRABAG a.s. 11 071 999 3,8<br />

4 OHL ŽS, a.s.* 6 783 380 4,1<br />

5 PSJ, a.s.* 4 888 532 2,0<br />

6 GEOSAN GROUP a.s. 3 821 072 1,0<br />

7 Subterra a.s. 3 770 919 4,0<br />

8 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. 3 628 663 2,4<br />

9 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 2 818 498 1,9<br />

10 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 2 761 007 1,7<br />

11 Dálniční stavby Praha, a.s. 2 150 307 7,5<br />

12 SMP CZ, a.s. 2 092 763 10,2<br />

13 SYNER, s.r.o. 1 938 717 5,7<br />

14 Elektrizace železnic Praha a.s.* 1 911 986 9,7<br />

15 VCES a.s. 1 756 140 1,5<br />

16 ZAPA beton a.s. 1 659 178 7,4<br />

17 COLAS CZ, a.s. 1 615 725 1,5<br />

18 P-D Refractories CZ a.s. 1 561 090 4,8<br />

19 SWIETELSKY stavební s.r.o. 1 476 984 2,9<br />

20 Trigema a.s.* 965 833 9,6<br />

21 KLEMENT a.s. 952 151 12,8<br />

22 PKS HOLDING, a.s.* 852 923 3,6<br />

23 REKO a.s.* 852 600 8,6<br />

24 TENZA, a.s. 840 758 7,8<br />

25 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 818 131 10,6<br />

26 ROSS Holding a. s.* 799 075 0,9<br />

27 Schiedel, s.r.o. 793 135 5,6<br />

28 RD Rýmařov s.r.o. 754 734 2,0<br />

29 Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** 729 702 0,2<br />

30 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 603 996 12,1<br />

31 Pozemní stavitelství Zlín a.s. 515 343 4,2<br />

32 EDIKT a.s. 466 208 4,3<br />

33 BAU-STAV a.s. 461 792 1,4<br />

34 PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. 447 848 1,9<br />

35 SMO a.s. 444 469 4,6<br />

36 SULKO s.r.o.* 428 182 4,2<br />

37 Beton Brož s.r.o. 419 106 7,8<br />

38 SaM silnice a mosty a.s.* 345 228 6,4<br />

39 KOMFORT, a.s. 342 501 0,6<br />

40 Speciální stavby Most spol. s r.o. 312 677 11,0<br />

41 TRASKO, a.s. 312 637 7,9<br />

42 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 306 092 3,3<br />

43 S.O.K. stavební, s.r.o. 300 146 7,4<br />

44 Podzimek a synové s.r.o. 289 704 1,4<br />

45 POHL cz, a.s. 224 401 7,7<br />

46 KASTEN spol. s r.o. 218 976 19,3<br />

47 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 211 846 7,0<br />

48 STAEG, spol. s r.o. 196 091 4,5<br />

49 PS – MSI, a.s. 193 716 0,6<br />

50 CL-EVANS s.r.o. 183 922 4,6<br />

51 PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. 181 299 0,2<br />

52 ESOX, spol. s r.o. 167 026 1,2<br />

53 DAV, a.s. 146 263 3,1<br />

54 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** – –<br />

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvede<strong>na</strong>,<br />

***hospodářský rok 07/2011–06/2012<br />

prosincový speciál<br />

25

TOP-STAV 100<br />

poř.<br />

č.<br />

podnik<br />

počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

tržby/zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

1 Metrostav a.s.* 4 428 5 808<br />

2 EUROVIA CS, a.s.* 3 714 6 804<br />

3 STRABAG a.s. 2 393 6 298<br />

4 OHL ŽS, a.s.* 1 590 5 657<br />

5 SWIETELSKY stavební s.r.o. 1 007 4 156<br />

6 Elektrizace železnic Praha a.s.* 935 1 803<br />

7 Subterra a.s. 871 4 960<br />

8 PSJ, a.s.* 829 9 095<br />

9 SMP CZ, a.s. 804 4 027<br />

10 COLAS CZ, a.s. 765 3 162<br />

11 P-D Refractories CZ a.s. 632 1 622<br />

12 PKS HOLDING, a.s.* 612 1 899<br />

13 VCES a.s. 528 3 693<br />

14 ZAPA beton a.s. 527 4 506<br />

15 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 478 6 133<br />

16 RD Rýmařov s.r.o. 474 2 276<br />

17<br />

Vodohospodářské stavby, společnost<br />

s ručením omezeným***<br />

452 3 076<br />

18 STAEG, spol. s r.o. 438 1 120<br />

19 ROSS Holding a. s.* 392 2 747<br />

20 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 376 3 745<br />

21 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 367 2 776<br />

22 SaM silnice a mosty a.s.* 349 1 709<br />

23 Schiedel, s.r.o. 343 2 541<br />

24 SULKO s.r.o.* 334 2 543<br />

25<br />

Saint-Gobain Construction<br />

Products CZ a.s.**<br />

315 5 842<br />

26 SYNER, s.r.o. 278 12 876<br />

27 Dálniční stavby Praha, a.s. 270 6 777<br />

poř.<br />

č.<br />

podnik<br />

počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

tržby/zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

28 Pozemní stavitelství Zlín a.s. 246 3 009<br />

29 KLEMENT a.s. 243 6 068<br />

30 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. 233 14 795<br />

31 POHL cz, a.s. 232 2 975<br />

32 TENZA, a.s. 229 6 846<br />

33 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 208 3 185<br />

34 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 205 2 678<br />

35 S.O.K. stavební, s.r.o. 193 2 051<br />

36 EDIKT a.s. 189 4 462<br />

37<br />

PŘEMYSL VESELÝ stavební<br />

a inženýrská činnost s.r.o.<br />

177 1 872<br />

38 SMO a.s. 176 2 392<br />

39 Speciální stavby Most spol. s r.o. 167 3 202<br />

40 GEOSAN GROUP a.s. 149 16 021<br />

41 Beton Brož s.r.o. 140 2 787<br />

42 KOMFORT, a.s. 138 3 758<br />

43 Podzimek a synové s.r.o. 133 2 990<br />

44 BAU-STAV a.s. 130 4 160<br />

45 ESOX, spol. s r.o. 120 2 923<br />

46 PS – MSI, a.s. 112 2 752<br />

47 TRASKO, a.s. 99 3 136<br />

48 CL-EVANS s.r.o. 84 6 657<br />

49<br />

PSK – Průmyslové stavby a konstrukce,<br />

a.s.<br />

78 10 849<br />

50 KASTEN spol. s r.o. 71 5 240<br />

51 DAV, a.s. 71 4 156<br />

52 REKO a.s.* 70 13 609<br />

53 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 68 5 403<br />

54 Trigema a.s.* 58 16 856<br />

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle počtu zaměst<strong>na</strong>nců, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvede<strong>na</strong>,<br />

***hospodářský rok 07/2011–06/2012<br />

MID TOP-STAV<br />

poř.<br />

rentabilita rentabilita HV/poč. zam.<br />

podnik<br />

HV (v tis. Kč)<br />

č.<br />

tržeb % aktiv % (v tis. Kč)<br />

1 EUROVIA CS, a.s.* 1 359 605 5,4 6,5 366,1<br />

2 Metrostav a.s.* 867 394 3,4 3,7 195,9<br />

3 STRABAG a.s. 417 065 2,8 3,8 174,3<br />

4 OHL ŽS, a.s.* 276 833 3,1 4,1 174,1<br />

5 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** 270 656 14,7 859,2<br />

6 SMP CZ, a.s. 212 774 6,6 10,2 264,6<br />

7 Elektrizace železnic Praha a.s.* 186 357 11,1 9,7 199,3<br />

8 Dálniční stavby Praha, a.s. 160 574 8,8 7,5 594,7<br />

9 Subterra a.s. 151 230 3,5 4,0 173,6<br />

10 ZAPA beton a.s. 123 079 5,2 7,4 233,5<br />

11 KLEMENT a.s. 122 308 8,3 12,8 503,3<br />

12 SYNER, s.r.o. 110 887 3,1 5,7 398,9<br />

13 PSJ, a.s.* 100 016 1,3 2,0 120,6<br />

14 Trigema a.s.* 92 887 9,5 9,6 1 601,5<br />

15 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. 87 999 2,6 2,4 377,7<br />

16 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 86 547 8,5 10,6 235,8<br />

17 P-D Refractories CZ a.s. 74 208 7,2 4,8 117,4<br />

18 REKO a.s.* 73 561 7,7 8,6 1 050,9<br />

19 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 72 827 11,0 12,1 350,1<br />

20 TENZA, a.s. 65 689 4,2 7,8 286,9<br />

▲ TOP 20 podniků podle zisku, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvede<strong>na</strong><br />

26 prosincový speciál

TOP-STAV 100<br />

poř. č. podnik rentabilita tržeb % tržby ( v tis. Kč) HV/poč. zam. (v tis. Kč)<br />

1 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** 14,7 1 840 106 859<br />

2 KASTEN spol. s r.o. 11,3 372 046 594<br />

3 Elektrizace železnic Praha a.s.* 11,1 1 685 406 199<br />

4 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 11,0 662 513 350<br />

5 Trigema a.s.* 9,5 977 623 1 602<br />

6 Dálniční stavby Praha, a.s. 8,8 1 829 885 595<br />

7 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 8,5 1 018 891 236<br />

8 Beton Brož s.r.o. 8,4 390 198 234<br />

9 KLEMENT a.s. 8,3 1 474 611 503<br />

10 TRASKO, a.s. 7,9 310 512 249<br />

11 REKO a.s.* 7,7 952 620 1 051<br />

12 P-D Refractories CZ a.s. 7,2 1 025 087 117<br />

13 SMP CZ, a.s. 6,6 3 237 377 265<br />

14 Speciální stavby Most spol. s r.o. 6,4 534 707 206<br />

15 S.O.K. stavební, s.r.o. 5,6 395 834 116<br />

16 EUROVIA CS, a.s.* 5,4 25 270 900 366<br />

17 ZAPA beton a.s. 5,2 2 374 901 234<br />

18 Schiedel, s.r.o. 5,1 871 652 129<br />

19 SMO a.s. 4,9 420 993 117<br />

20 TENZA, a.s. 4,2 1 567 718 287<br />

▲ TOP 20 podniků podle rentability tržeb, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvede<strong>na</strong><br />

poř. č. podnik rentabilita aktiv % aktiva (v tis. Kč) tržby/aktiva %<br />

1 KASTEN spol. s r.o. 19,3 218 976 1,7<br />

2 KLEMENT a.s. 12,8 952 151 1,5<br />

3 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 12,1 603 996 1,1<br />

4 Speciální stavby Most spol. s r.o. 11,0 312 677 1,7<br />

5 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 10,6 818 131 1,2<br />

6 SMP CZ, a.s. 10,2 2 092 763 1,5<br />

7 Elektrizace železnic Praha a.s.* 9,7 1 911 986 0,9<br />

8 Trigema a.s.* 9,6 965 833 1,0<br />

9 REKO a.s.* 8,6 852 600 1,1<br />

10 TRASKO, a.s. 7,9 312 637 1,0<br />

11 Beton Brož s.r.o. 7,8 419 106 0,9<br />

12 TENZA, a.s. 7,8 840 758 1,9<br />

13 POHL cz, a.s. 7,7 224 401 3,1<br />

14 Dálniční stavby Praha, a.s. 7,5 2 150 307 0,9<br />

15 S.O.K. stavební, s.r.o. 7,4 300 146 1,3<br />

16 ZAPA beton a.s. 7,4 1 659 178 1,4<br />

17 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 7,0 211 846 1,7<br />

18 EUROVIA CS, a.s.* 6,5 20 856 921 1,2<br />

19 SaM silnice a mosty a.s.* 6,4 345 228 1,7<br />

20 SYNER, s.r.o. 5,7 1 938 717 1,8<br />

▲ TOP 20 podniků podle rentability aktiv, *konsolidovaná závěrka<br />

poř. č. podnik tržby/zaměst<strong>na</strong>nci (tis. Kč) zaměst<strong>na</strong>nci HV/poč. zam. (tis. Kč)<br />

1 Trigema a.s.* 16 856 58 1 602<br />

2 GEOSAN GROUP a.s. 16 021 149 268<br />

3 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. 14 795 233 378<br />

4 REKO a.s.* 13 609 70 1 051<br />

5 SYNER, s.r.o. 12 876 278 399<br />

6 PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. 10 849 78 112<br />

7 PSJ, a.s.* 9 095 829 121<br />

8 TENZA, a.s. 6 846 229 287<br />

9 EUROVIA CS, a.s.* 6 804 3 714 366<br />

10 Dálniční stavby Praha, a.s. 6 777 270 595<br />

11 CL-EVANS s.r.o. 6 657 84 100<br />

12 STRABAG a.s. 6 298 2 393 174<br />

13 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 6 133 478 115<br />

14 KLEMENT a.s. 6 068 243 503<br />

15 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** 5 842 315 859<br />

16 Metrostav a.s.* 5 808 4 428 196<br />

17 OHL ŽS, a.s.* 5 657 1 590 174<br />

18 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 5 403 68 217<br />

19 KASTEN spol. s r.o. 5 240 71 594<br />

20 Subterra a.s. 4 960 871 174<br />

▲ TOP 20 podniků podle produktivity z tržeb, *konsolidovaná závěrka, **aktiva neuvede<strong>na</strong><br />

MID TOP-STAV<br />

prosincový speciál<br />

27

2012<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

stavebnictví<br />

časopis<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

speciál<br />

Příloha časopisu<br />

Stavebnictví<br />

MID TOP-STAV<br />

www.casopisstavebnictvi.cz

poř. č. podnik tržby (v tis. Kč) rentabilita tržeb % tržby za stav. činnost z tržeb v %<br />

1 MORYS s.r.o. 372 024 0,3 98,2<br />

2 Froněk, spol. s r.o. 269 406 3,7 90,6<br />

3 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 242 444 8,0 77,8<br />

4 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 213 295 0,3 84,2<br />

5 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 211 318 4,8 99,3<br />

6 ZNAKON, a.s. 207 666 7,8 100,0<br />

7 KOČÍ a.s. 197 744 0,2 96,2<br />

8 Navláčil stavební firma, s.r.o. 181 797 10,2 100,0<br />

9 ATLANTA, a.s. 181 522 10,0 100,0<br />

10 KERS s.r.o. 181 377 0,6 100,0<br />

11 BELSTAV CZ, s.r.o. 173 475 0,4 99,9<br />

12 H-INTES s.r.o. 168 325 1,5 89,3<br />

13 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 167 293 1,2 97,0<br />

14 Hakov, a.s. 145 879 4,4 98,9<br />

15 REVOLT s.r.o.* 144 804 0,4 99,6<br />

16 PB SCOM s.r.o. 133 947 1,3 98,0<br />

17 ARTESIA, spol. s r.o. 89 970 12,2 97,4<br />

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka<br />

poř. č. podnik aktiva (v tis. Kč) rentabilita aktiv % tržby/aktiva %<br />

1 Froněk, spol. s r.o. 273 856 3,7 1,0<br />

2 ATLANTA, a.s. 218 501 8,3 0,8<br />

3 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 211 563 9,2 1,1<br />

4 ZNAKON, a.s. 173 536 9,4 1,2<br />

5 MORYS s.r.o. 145 636 0,6 2,6<br />

6 ARTESIA, spol. s r.o. 143 636 7,6 0,6<br />

7 KOČÍ a.s. 120 388 0,3 1,6<br />

8 BELSTAV CZ, s.r.o. 114 741 0,6 1,5<br />

9 Hakov, a.s. 108 398 5,9 1,3<br />

10 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 100 760 0,6 2,1<br />

11 PB SCOM s.r.o. 86 122 2,1 1,6<br />

12 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 78 685 13,0 2,7<br />

13 Navláčil stavební firma, s.r.o. 78 601 23,7 2,3<br />

14 KERS s.r.o. 73 184 1,4 2,5<br />

15 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 66 304 3,1 2,5<br />

16 H-INTES s.r.o. 63 432 4,1 2,7<br />

17 REVOLT s.r.o.* 41 150 1,3 3,5<br />

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka<br />

poř. č. podnik<br />

počet zaměst<strong>na</strong>nců tržby/zaměst<strong>na</strong>nci (v tis. Kč) HV/poč. zam. (v tis. Kč)<br />

1 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 176 1 211,9 3,7<br />

2 Froněk, spol. s r.o. 121 2 226,5 82,9<br />

3 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 119 2 037,3 164,0<br />

4 KOČÍ a.s. 107 1 848,1 3,1<br />

5 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 105 2 012,6 97,6<br />

6 ZNAKON, a.s. 85 2 451,2 191,7<br />

7 ATLANTA, a.s. 84 2 161,0 217,0<br />

8 MORYS s.r.o. 62 6 000,4 15,1<br />

9 H-INTES s.r.o. 55 3 060,5 47,0<br />

10 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 50 3 345,9 40,8<br />

11 PB SCOM s.r.o. 50 2 689,7 35,9<br />

12 Navláčil stavební firma, s.r.o. 46 3 952,1 404,7<br />

13 Hakov, a.s. 35 4 168,0 182,1<br />

14 BELSTAV CZ, s.r.o. 32 5 421,1 20,3<br />

15 KERS s.r.o. 28 6 477,8 37,8<br />

16 ARTESIA, spol. s r.o. 23 3 911,7 475,6<br />

17 REVOLT s.r.o.* 20 7 240,2 26,5<br />

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměst<strong>na</strong>nců, *konsolidováná závěrka<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

prosincový speciál<br />

29

poř. č. podnik<br />

HV<br />

rentabilita rentabilita HV/poč. zam.<br />

(v tis. Kč) tržeb % aktiv % (v tis. Kč)<br />

1 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 19 511 8,0 9,2 164,0<br />

2 Navláčil stavební firma, s.r.o. 18 615 10,2 23,7 404,7<br />

3 ATLANTA, a.s. 18 229 10,0 8,3 217,0<br />

4 ZNAKON, a.s. 16 240 7,8 9,4 191,7<br />

5 ARTESIA, spol. s r.o. 10 939 12,2 7,6 475,6<br />

6 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 10 246 4,8 13,0 97,6<br />

7 Froněk, spol. s r.o. 10 032 3,7 3,7 82,9<br />

8 Hakov, a.s. 6 373 4,4 5,9 182,1<br />

9 H-INTES s.r.o. 2 587 1,5 4,1 47,0<br />

10 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 2 042 1,2 3,1 40,8<br />

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku<br />

poř. č. podnik<br />

rentabilita<br />

HV<br />

rentabilita HV/poč. zam.<br />

tržeb % (v tis. Kč) aktiv % (v tis. Kč)<br />

1 ARTESIA, spol. s r.o. 12,2 10 939 7,6 476<br />

2 Navláčil stavební firma, s.r.o. 10,2 18 615 23,7 405<br />

3 ATLANTA, a.s. 10,0 18 229 8,3 217<br />

4 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 8,0 19 511 9,2 164<br />

5 ZNAKON, a.s. 7,8 16 240 9,4 192<br />

6 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 4,8 10 246 13,0 98<br />

7 Hakov, a.s. 4,4 6 373 5,9 182<br />

8 Froněk, spol. s r.o. 3,7 10 032 3,7 83<br />

9 H-INTES s.r.o. 1,5 2 587 4,1 47<br />

10 PB SCOM s.r.o. 1,3 1 790 2,1 36<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb<br />

%<br />

%<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb<br />

30 prosincový speciál

poř. č.<br />

podnik<br />

rentabilita<br />

HV<br />

rentabilita tržby/<br />

aktiv % (v tis. Kč) tržeb %<br />

aktiva<br />

1 Navláčil stavební firma, s.r.o. 23,7 18 615 10,2 2,3<br />

2 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 13,0 10 246 4,8 2,7<br />

3 ZNAKON, a.s. 9,4 16 240 7,8 1,2<br />

4 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 9,2 19 511 8,0 1,1<br />

5 ATLANTA, a.s. 8,3 18 229 10,0 0,8<br />

6 ARTESIA, spol. s r.o. 7,6 10 939 12,2 0,6<br />

7 Hakov, a.s. 5,9 6 373 4,4 1,3<br />

8 H-INTES s.r.o. 4,1 2 587 1,5 2,7<br />

9 Froněk, spol. s r.o. 3,7 10 032 3,7 1,0<br />

10 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 3,1 2 042 1,2 2,5<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv<br />

poř. č. podnik<br />

tržby za stav<br />

činnost<br />

tržby za<br />

stav činnost<br />

z tržeb v %<br />

1 MORYS s.r.o. 365 409 98,2<br />

2 Froněk, spol. s r.o. 243 988 90,6<br />

3 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 209 866 99,3<br />

4 ZNAKON, a.s. 207 666 100,0<br />

5 KOČÍ a.s. 190 278 96,2<br />

6 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 188 709 77,8<br />

7 Navláčil stavební firma, s.r.o. 181 797 100,0<br />

8 ATLANTA, a.s. 181 440 100,0<br />

9 KERS s.r.o. 181 304 100,0<br />

10 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 179 599 84,2<br />

%<br />

mil. Kč<br />

▲ TOP 10 podniků podle tržeb za stavební činnost<br />

poř. č. podnik<br />

tržby/<br />

poč. zam.<br />

(v tis. Kč)<br />

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce, *konsolidováná závěrka<br />

rentabilita<br />

tržeb %<br />

1 REVOLT s.r.o.* 7 240 0,4<br />

2 KERS s.r.o. 6 478 0,6<br />

3 MORYS s.r.o. 6 000 0,3<br />

4 BELSTAV CZ, s.r.o. 5 421 0,4<br />

5 Hakov, a.s. 4 168 4,4<br />

6 Navláčil stavební firma, s.r.o. 3 952 10,2<br />

7 ARTESIA, spol. s r.o. 3 912 12,2<br />

8 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 3 346 1,2<br />

9 H-INTES s.r.o. 3 060 1,5<br />

10 PB SCOM s.r.o. 2 690 1,3<br />

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb za stavební činnost<br />

tržby <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce v tis. Kč<br />

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce<br />

%<br />

prosincový speciál<br />

31

interview<br />

text Daniel Doležal | grafické podklady archiv společnosti Inoutic / Deceuninck<br />

Inoutic / Deceuninck partnerům<br />

<strong>na</strong>bízí unikátní portfolio produktů<br />

Společnost Inoutic / Deceuninck má pobočky<br />

ve více než 75 zemích světa a více než 50 let<br />

zkušeností jako výrobce profilů pro ok<strong>na</strong><br />

a dveře i stavebních systémů – parapetů a teras,<br />

obkladů a plotů z kompozitního materiálu<br />

Twinson. V roce 2012 se společnosti daří,<br />

i přes složitou ekonomickou situaci <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>,<br />

udržovat ziskovost.<br />

▲ Ing. Radek Slabák, generální ředitel<br />

společnosti Inoutic / Deceuninck<br />

pro ČR, SR a Maďarsko<br />

Jaké je z vašeho pohledu hospodaření<br />

společnosti Inoutic<br />

v letošním roce v porovnání<br />

s rokem 2011<br />

Úsporná opatření a investice<br />

do stabilizace celé skupiny<br />

Deceuninck Group v minulých<br />

letech vedly k nárůstu tržeb, a to<br />

o 2 % <strong>na</strong> 274,3 milionů eur oproti<br />

prvnímu pololetí roku 2011. Hrubý<br />

provozní zisk za celou skupinu<br />

byl za první pololetí <strong>na</strong> srov<strong>na</strong>telné<br />

úrovni s loňským rokem.<br />

Důležité je také zmínit, že jsme<br />

v posledním roce v rámci skupiny<br />

zrealizovali nemalé investiční<br />

výdaje do inovací <strong>na</strong>šich výrobkových<br />

řad a další strategické<br />

investice. Tyto investice nám<br />

umožňují udržet si postavení<br />

mezi lídry v segmentu výrobců<br />

okenních profilů. Nabízíme unikátní<br />

portfolio produktů a řešení<br />

každému zákazníkovi podle jeho<br />

možností.<br />

Co může ve vašem segmentu<br />

pozitivně ovlivnit vývoj ve<br />

stavebnictví<br />

Pragmaticky řečeno, stavebnictví<br />

je čtvrtým rokem v útlumu.<br />

Z <strong>na</strong>šeho pohledu je tento trend<br />

způsoben i omezením státních<br />

podpor, které řešily především<br />

renovace bytového fondu. Vnímáme<br />

to tak, že v současné<br />

době panuje krize důvěry lidí<br />

v ekonomickou situaci. Když se<br />

podíváme <strong>na</strong>příklad <strong>na</strong> úspory,<br />

které dosahují rekordní úrovně,<br />

v podstatě soukromý i státní<br />

sektor musí výhledově znovu<br />

investovat do renovací, případně<br />

do úprav stávajícího bytového<br />

nebo administrativního fondu.<br />

Myslím si, že právě to by pozitivně<br />

ovlivnilo vývoj stavebnictví<br />

v České republice a samozřejmě<br />

i segment otvorových výplní.<br />

V době státních dotačních projektů<br />

<strong>firmy</strong> investovaly nemalé<br />

prostředky do <strong>na</strong>výšení výrobních<br />

kapacit <strong>na</strong> výrobu oken.<br />

Zastavením státních podpor ale<br />

došlo k okamžitému poklesu<br />

<strong>trhu</strong>, <strong>na</strong> který pochopitelně museli<br />

všichni <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> zareagovat.<br />

Je zároveň potřeba říct, že pokud<br />

se <strong>na</strong> trh dostanou s předstihem<br />

informace o případném<br />

otevření či vyhlášení nějakého<br />

nového dotačního programu,<br />

nese to s sebou další riziko, a to<br />

že investoři budou čekat až do<br />

spuštění dotací.<br />

Jak se vaše firma přizpůsobuje<br />

stále tvrdším konkurenčním<br />

podmínkám a víceméně<br />

stále klesající poptávce<br />

V produktové <strong>na</strong>bídce jde <strong>na</strong>še<br />

společnost více směry. Inovací<br />

v top segmentu je u nás profil<br />

Eforte, který je možno použít<br />

i pro pasivní domy. Splňuje požadavky,<br />

jež budou <strong>na</strong> otvorové<br />

výplně kladeny i v budoucnosti.<br />

Další inovace, které přinášíme,<br />

jsou v segmentu stavebních<br />

systémů – v <strong>na</strong>šem případě<br />

<strong>na</strong>př. obklady z kompozitního<br />

materiálu Twinson. Pro architekty<br />

představují zajímavou variantu<br />

obkladů s minimální údržbou,<br />

zejmé<strong>na</strong> jako náhrada dřevěných<br />

obkladů. Terasový systém Twinson<br />

jsme mimochodem zaváděli<br />

již v roce 2006.<br />

Od roku 2009 došlo v rámci celé<br />

skupiny Deceuninck k zásadním<br />

změnám v <strong>na</strong>stavení vnitřních<br />

procesů. Cílem těchto změn byla<br />

optimalizace nákladů a návrat<br />

k ziskovosti. Výrazně jsme se<br />

také zaměřili <strong>na</strong> zefektivnění<br />

obchodních aktivit.<br />

Jak byste komentovali současnou<br />

energetickou politiku<br />

ve vztahu k výrobcům stavebních<br />

hmot a materiálů<br />

Vzhledem k tomu, že <strong>na</strong>še výrobní<br />

aktivity jsou v rámci ČR<br />

omezené, jsme do jisté míry důsledků<br />

novely i energetické politiky<br />

oproštěni. Na druhou stranu<br />

si plně uvědomujeme, že vstupy<br />

energií do výrobních procesů<br />

plně ovlivňují jejich výslednou<br />

cenu. Pro výrobce v ČR mohou<br />

být <strong>na</strong>tolik zásadní, že se stanou<br />

nekonkurenceschopnými.<br />

U nás se to týká i zvyšujících se<br />

nákladů <strong>na</strong> dopravu kvůli stále<br />

rostoucím cenám pohonných<br />

hmot. V námi obsluhovaných<br />

regionech – v Česku, <strong>na</strong> Slovensku<br />

a v Maďarsku – využíváme<br />

lokální dopravce. Jsme pod<br />

jejich neustálým tlakem, protože<br />

chtějí docílit zvýšení cen. To<br />

se samozřejmě následně musí<br />

projevit v prodejní ceně <strong>na</strong>šich<br />

výrobků.<br />

Co by podle vás vedlo ke stabilizaci<br />

vašeho segmentu<br />

v rámci ČR<br />

Jak jsem již zmínil, zajímavé<br />

mohou být programy <strong>na</strong> podporu<br />

renovací bytového a rezidenčního<br />

fondu. Na místě je však<br />

třeba říct, že by měla existovat<br />

opravdu dlouhodobá koncepce<br />

podpory v této oblasti. Pokud<br />

se totiž podíváme zpětně <strong>na</strong><br />

program Zelená úsporám, fungoval<br />

společně s programy<br />

Panel a Nový Panel, což během<br />

poměrně krátké doby vedlo k nárůstu<br />

v <strong>na</strong>šem odvětví. Nicméně<br />

po náhlém ukončení všech těchto<br />

programů následoval stejně<br />

strmý pád.<br />

V době, kdy je nová výstavba<br />

i renovace staveb již několik let<br />

ve výrazném poklesu, je dlouhodobá<br />

koncepce pro <strong>na</strong>startování<br />

ekonomiky stavebnictví podstatná.<br />

Existují tři ministerstva,<br />

která řeší jednotlivé segmenty<br />

stavebnictví, ale mezi nimi je<br />

jen omezená komunikace a synergie<br />

činností. To považujeme<br />

za jednu z hlavních překážek<br />

pro tvorbu kvalitní dlouhodobé<br />

strategie pro celé odvětví stavebnictví.<br />

■<br />

prosincový speciál<br />

33

interview<br />

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SMP CZ, a.s.<br />

Je třeba projít tunelem<br />

Generální ředitel <strong>firmy</strong> SMP CZ, a.s., Ing. Martin<br />

Doksanský se, jako mnoho jeho dalších<br />

kolegů, ocitl v pozici vrcholového ma<strong>na</strong>žera<br />

špičkové stavební <strong>firmy</strong>, která musela reagovat<br />

<strong>na</strong> stále se zhoršující situaci <strong>na</strong> stavebním<br />

<strong>trhu</strong> rozšířením <strong>na</strong>bídky stavebních prací<br />

a částečně i odchodem <strong>na</strong> stavby v zahraničí.<br />

Přesto jsou dopady <strong>na</strong> personální změny ve<br />

firmě bolestivé a pro celkový stav stavebnictví<br />

příz<strong>na</strong>čné.<br />

▲ Ing. Martin Doksanský, generální<br />

ředitel <strong>firmy</strong> SMP CZ, a.s.<br />

Jaké nejdůležitější změny ve<br />

vaší firmě v uplynulém roce<br />

<strong>na</strong>staly<br />

Především došlo ke změnám<br />

v organizaci společnosti. Po<br />

akvizičním jednání <strong>na</strong> konci roku<br />

2011 se od 1. led<strong>na</strong> 2012 stala<br />

jednou z dceřiných společností<br />

<strong>firmy</strong> SMP CZ, a.s., firma ARKO<br />

TECHNOLOGY, a.s., z Br<strong>na</strong>,<br />

specializovaná zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> dodávky<br />

vodohospodářských staveb,<br />

jako jsou investiční celky<br />

čistíren odpadních vod, úpraven<br />

pitné vody a provozování vodovodů,<br />

ka<strong>na</strong>lizací a ČOV. Tato<br />

firma přináší do skupiny SMP<br />

další rozměr jako dodavatel<br />

technologických částí staveb,<br />

což z<strong>na</strong>mená výz<strong>na</strong>mné posílení<br />

<strong>na</strong>ší skupiny z hlediska <strong>na</strong>bídky<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> vodohospodářských<br />

staveb. Druhou výz<strong>na</strong>mnou<br />

změnou je skutečnost, že od<br />

1. listopadu 2012 se do skupiny<br />

začlenily pod mé přímé řízení<br />

i <strong>firmy</strong> Průmstav a.s. a slovenská<br />

společnost APS ALKON<br />

a.s., které se specializují <strong>na</strong><br />

pozemní stavby. Tyto <strong>firmy</strong> budou<br />

i v dalších letech podnikat<br />

v této oblasti a vystupovat jako<br />

samostatné subjekty.<br />

Cílem začlenění do jedné skupiny<br />

je posílení postavení <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

a zefektivnění obchodní politiky<br />

všech <strong>na</strong>šich společností,<br />

využití vzájemných synergií<br />

a tím dosažení nákladových<br />

úspor a zefektivnění činnosti.<br />

To přinese pozitiva všem <strong>na</strong>šim<br />

společnostem i společnému<br />

vlastníku, firmě VINCI Construction.<br />

Další výz<strong>na</strong>mnou<br />

oblastí, která se dotýká změn<br />

v letošním roce, je kontinuální<br />

proces optimalizace <strong>firmy</strong>,<br />

odpovídající negativním změnám<br />

v poptávce <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>. Tento<br />

proces probíhá pravidelně poslední<br />

tři roky vždy již od jarních<br />

měsíců a uzavírá se v září až<br />

říjnu. Tehdy se rozhoduje o nutných<br />

organizačních změnách<br />

a úsporách, které mají umožnit<br />

firmě uspět v dalším roce. Tato<br />

příprava <strong>na</strong> následující období<br />

je, bohužel, stále obtížnější<br />

a vynucené personální změny<br />

jsou stále bolestivější.<br />

Dotýkají se tyto změny většího<br />

počtu zaměst<strong>na</strong>nců <strong>firmy</strong><br />

Bohužel ano. Každá z těchto vln,<br />

které byly od roku 2009 již tři,<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>la postupné omezování<br />

počtu <strong>na</strong>šich pracovníků.<br />

V roce 2009 bylo v SMP CZ,<br />

a.s., bez dceřiných společností<br />

zaměstnáno cca 820 zaměst<strong>na</strong>nců,<br />

v současnosti je v plánu<br />

pro rok 2013 stav omezen <strong>na</strong><br />

570 zaměst<strong>na</strong>nců. Z<strong>na</strong>mená<br />

to tedy, že bohužel asi třeti<strong>na</strong><br />

pracovníků musela opustit <strong>na</strong>ši<br />

společnost.<br />

Má úbytek pracovníků vliv<br />

<strong>na</strong> vaše zakázky Jaké stavby<br />

jste v uplynulém roce zahájili<br />

nebo dokončili<br />

Ono je to <strong>na</strong>opak – zakázka<br />

má vliv <strong>na</strong> úbytek pracovníků.<br />

S<strong>na</strong>žíme se však i přesto udržet<br />

kádr profesionálních odborníků,<br />

abychom si zachovali tradiční<br />

vysoký standard, a to mezi techniky<br />

i dělníky. V případě obratu<br />

k lepšímu jsme připraveni stav<br />

pracovníků opět doplnit.<br />

Pokud jde o druhou otázku,<br />

více staveb jsme dokončili,<br />

než zahájili. Z nejdůležitějších<br />

dokončených staveb bych se<br />

rád zmínil o spolupráci <strong>na</strong> Retrofitu<br />

(komplexní obnově) Elektrárny<br />

Tušimice II, ukončení<br />

výz<strong>na</strong>mné referenční zakázky<br />

<strong>na</strong> sa<strong>na</strong>ci ekologické zátěže<br />

v obci Pozďátky <strong>na</strong> Třebíčsku,<br />

dokončování stavby plaveckého<br />

areálu Šutka v Praze, dokončení<br />

dvou úpraven vody <strong>na</strong> Chomutovsku<br />

(šlo o ÚV Jirkov a ÚV<br />

Třetí mlýn). Dokončili jsme<br />

několik ČOV, <strong>na</strong>příklad stavbu<br />

Čistá Berounka, Etapa II (část<br />

Domažlicko). Zdařilou stavbou<br />

bylo rovněž dokončení plavební<br />

komory <strong>na</strong> Vltavě v Hluboké<br />

<strong>na</strong>d Vltavou. Největší a pro nás<br />

i nejdůležitější stavbou se stala<br />

rychlostní komunikace R1 <strong>na</strong><br />

Slovensku. Na stavbě této čtyřproudé<br />

rychlostní silnice jsme<br />

se podíleli společně s firmou<br />

EUROVIA CS, a.s., v subdodávce<br />

pro společnost Granvia<br />

Conctruction, s.r.o. V místě<br />

jsme stavěli krásné mostní<br />

stavby, s obratem celkem za cca<br />

2,5 mld. Kč.<br />

Z nových staveb jsme v oblasti<br />

vodohospodářských staveb<br />

započali stavbu několika ČOV,<br />

<strong>na</strong>příklad v Mladé Boleslavi,<br />

v Ústí <strong>na</strong>d Orlicí. V současnosti<br />

zahajujeme několik staveb protipovodňové<br />

ochrany <strong>na</strong> Vltavě,<br />

<strong>na</strong> Labi i <strong>na</strong> Moravě. Začali jsme<br />

rovněž dvě průmyslové stavby –<br />

jedná se o čistírnu důlních vod<br />

pro Severočeské doly a jeden<br />

z balíčků prací Retrofitu Elektrárny<br />

Prunéřov. Na Slovensku<br />

jsme zahájili stavbu, ve které<br />

bude <strong>na</strong>še dceřiná společnost<br />

SMS, a.s., poprvé v pozici generálního<br />

dodavatele u tak velkého<br />

projektu. Jedná se o dopravní<br />

stavbu Obchvat Zvole<strong>na</strong>.<br />

Druhou zahajovanou dopravní<br />

stavbou <strong>na</strong> Slovensku bude<br />

dálnice D1 – úsek Jánovce –<br />

Jablonov II. etapa.<br />

Domníváte se, že uspěla<br />

strategie vaší <strong>firmy</strong>, když<br />

opustila svou jednostrannou<br />

orientaci pouze <strong>na</strong> stavby<br />

mostů a zaměřila se <strong>na</strong> širší<br />

<strong>na</strong>bídku staveb<br />

Jednoz<strong>na</strong>čně to mohu potvrdit.<br />

Před třemi lety dosahoval<br />

objem <strong>na</strong>šich zakázek v oboru<br />

mostních staveb 2 mld. Kč,<br />

v příštím roce předpokládáme,<br />

že se objem <strong>na</strong>šeho obratu<br />

v tomto typu zakázek zmenší<br />

<strong>na</strong> sotva 500 mil. Kč. Část tohoto<br />

propadu se daří vykrývat<br />

zakázkami jiného typu staveb,<br />

<strong>na</strong>příklad vodohospodářskými<br />

a průmyslovými stavbami. Je<br />

dobře, že se podařilo včas<br />

<strong>na</strong>ši společnost posunout i do<br />

těchto oborů, pro nás nových.<br />

Ji<strong>na</strong>k by se firmě dařilo mnohem<br />

hůře.<br />

Co soudíte o dy<strong>na</strong>mice stavební<br />

výroby v ČR<br />

Co <strong>na</strong> takovou otázku říci O dy<strong>na</strong>mice<br />

stavební výroby v ČR<br />

se nedá mluvit. Situace ve stavebnictví<br />

je, bohužel, horší než<br />

v ostatních odvětvích českého<br />

hospodářství. Například Ministerstvo<br />

dopravy ČR i jím řízené<br />

34 prosincový speciál

▲ Dokončovaný plavecký areál Šutka v Praze.<br />

organizace, <strong>na</strong> kterých jsme byli<br />

hodně závislí, prochází permanentním<br />

sledem personálních<br />

změn, neustálými transformacemi<br />

a změnou přístupů k řešení<br />

problémů. Pro nás, realizátory<br />

staveb, to přináší absolutní nepřehlednost<br />

ve vztazích a v systému<br />

rozhodování. Tato <strong>situace</strong><br />

působí neuvěřitelné obtíže<br />

při přípravě nových projektů,<br />

kterých se připravuje zoufale<br />

málo, ale také při realizaci. Nízká<br />

aktivita v přípravě je zvláště<br />

zarážející vzhledem k tomu, co<br />

je třeba v České republice ještě<br />

vybudovat a k čemu jsme se<br />

v podstatě zavázali při vstupu<br />

do Evropské unie, v souvislosti<br />

s <strong>na</strong>pojením ČR <strong>na</strong> evropskou<br />

dopravní síť.<br />

Odpovědět <strong>na</strong> otázku, jak by<br />

bylo možné tento problém<br />

řešit, bude asi obtížné.<br />

Domnívám se, že by bylo možné<br />

se poučit z řady konkrétních<br />

opatření, které „tradiční“ vlády<br />

států západní Evropy uskutečňují.<br />

Současný víceméně setrvalý<br />

stav (v tuzemsku <strong>na</strong>zývaný<br />

krizí) patrně může existovat<br />

v těchto podmínkách dlouhou<br />

dobu. Odstranit by jej bylo<br />

možné, podle mého názoru,<br />

prorůstovými opatřeními, která<br />

by zamezila velkým propadům<br />

<strong>trhu</strong>. Tak by se odstranil stav<br />

ztráty perspektivy, který je<br />

v podstatě permanentní. Dalším<br />

řešením by bylo ukončit<br />

personální rošády <strong>na</strong> důležitých<br />

řídicích pozicích, kde by měli<br />

být dlouhodobě zaměstnáni<br />

odborníci a profesionálové, ne<br />

prioritně političtí příslušníci<br />

strany XY.<br />

Měla by se stanovit pravidla<br />

pro média, která neuvěřitelně<br />

záporně ovlivňují atmosféru<br />

ve společnosti, uzákonit vyváženost<br />

pozitivních a negativních<br />

zpráv a informací. Současný<br />

stav totiž vede mimo jiné<br />

k tomu, že se všichni bojí cokoli<br />

rozhodnout. Nejméně ohroženým<br />

a tím vlastně úspěšným<br />

státním nebo municipálním<br />

úředníkem je tím pádem takový,<br />

který nic nerozhoduje,<br />

a tudíž nic nezkazí. V důsledku<br />

toho se dostáváme <strong>na</strong>příklad<br />

do situací, kdy nejsme schopni<br />

stavět ani <strong>na</strong> stavbách, které<br />

jsou zahájeny a které by mohly<br />

mít normální průběh. Nedostává<br />

se nám totiž nutného rozhodnutí<br />

při řešení běžných problémů<br />

souvisejících s realizací těchto<br />

staveb. A to už vůbec nemluvím<br />

o vůli připravovat a zahajovat<br />

nové projekty.<br />

Jsem přesvědčen o tom, že<br />

hlavní problém v ČR netkví<br />

v oslabování ekonomiky a primárním<br />

ponížení rozpočtů. Výrazně<br />

horší problém je ve stavu,<br />

ve kterém se <strong>na</strong>chází řídicí<br />

orgány státu. Nejsme schopni<br />

v potřebné míře čerpat dotace<br />

EU. A vlastní fi<strong>na</strong>nce, které<br />

má stát k dispozici a v plánu<br />

<strong>na</strong> daný rok, není schopen<br />

v daném roce opakovaně utratit.<br />

Přebytky se pak převedou<br />

do příštího roku, čímž vlastně<br />

o tuto částku mohou být sníženy<br />

nově přidělované prostředky.<br />

A tak stavební obor<br />

systematicky přichází v rámci<br />

ponížených rozpočtů o další<br />

peníze. Dochází k dalšímu<br />

úbytku příležitostí, zvyšuje<br />

se nezaměst<strong>na</strong>nost, čímž se<br />

dostáváme do bludného kruhu.<br />

Zkuste zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>t nějaké<br />

světlo <strong>na</strong> konci tunelu.<br />

Jistě že nemůžeme propadat<br />

depresi. Vždy existují možnosti<br />

a příležitosti, jak problémy<br />

řešit. Jde o to, aby lidé, kteří<br />

mají možnost rozhodovat, <strong>na</strong>šli<br />

společnou dobrou vůli, aby došlo<br />

k obecné dohodě, jaký stát<br />

chceme mít. I když je fi<strong>na</strong>nčních<br />

prostředků v systému méně,<br />

je jich stále dost, aby všechny<br />

<strong>firmy</strong>, které jsou s českým stavebnictvím<br />

svázány, mohly svůj<br />

obor i <strong>na</strong>dále provozovat a aby<br />

se, možná i v menším rozsahu,<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> uplatnily. Světlo <strong>na</strong> konci<br />

tunelu existuje, musíme jen<br />

mít vůli a nebát se projít jím <strong>na</strong><br />

druhou stranu. ■<br />

prosincový speciál<br />

35

interview<br />

text Daniel Doležal | foto archiv Beton Brož s.r.o.<br />

Potřeba dívat se dopředu<br />

Z<strong>na</strong>čka Beton BROŽ ® začí<strong>na</strong>la v roce 1992. Její výrobky<br />

zahrnují od dlažeb přes obrubníky po prvky<br />

zahradní architektury. Vyvíjí nová technická řešení,<br />

<strong>na</strong>př. technologii Brož Tricolory ® umožňující<br />

tři barvy v jednom kameni. V současné době má<br />

firma 171 zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

▲ Libor Brož, ředitel společnosti<br />

Beton Brož s.r.o.<br />

Jak hodnotíte hospodaření vaší<br />

společnosti v letošním roce<br />

oproti roku 2011<br />

Hospodářské výsledky <strong>na</strong>ší <strong>firmy</strong><br />

jsou pozitivně ovlivněny otevřením<br />

nového výrobního závodu<br />

v Přerově v březnu letošního roku.<br />

Výrobní závod v Otnicích totiž<br />

posledních 5–6 roků fungoval <strong>na</strong><br />

100 % výrobního výkonu. Na šesti<br />

výrobních linkách se pracovalo<br />

7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Nové<br />

výrobní kapacity nám umožňují<br />

růst, byť v současné době klesají<br />

prodejní ceny. Nárůst v obratu očekáváme<br />

okolo 25 %, což z<strong>na</strong>mená<br />

z 426 milionů Kč v loňském roce <strong>na</strong><br />

cca 540 milionů Kč celkového obratu<br />

v letošním roce, přičemž máme<br />

přes 3000 produktových výrobků.<br />

Optimalizovaný zisk očekáváme<br />

okolo 6–7 %.<br />

Co podle vašeho názoru může<br />

pozitivně ovlivnit vývoj ve stavebnictví<br />

v České republice<br />

Podle mého názoru ve chvíli, kdy<br />

funguje stavebnictví, funguje celá<br />

ekonomika. Existuje jednoz<strong>na</strong>čně<br />

řetězec činností, které od prvopočátku<br />

výkonu stavebních prací <strong>na</strong> sebe<br />

<strong>na</strong>vazují. To vše přináší ve svém<br />

kontextu práci a samozřejmě i zisk<br />

všem. Z mého pohledu plní nezanedbatelnou<br />

roli stát, který by měl<br />

umožnit jak politickou, tak ekonomickou<br />

stabilizaci zadáváním veřejných<br />

zakázek, tedy jejich <strong>na</strong>výšení. To<br />

by vedlo k růstu celé ekonomiky,<br />

soukromý sektor nevyjímaje, protože<br />

by soukromí investoři <strong>na</strong> základě<br />

ekonomického růstu ztratili současné<br />

obavy o vlastní samofi<strong>na</strong>ncování.<br />

Je důležité zmínit, že asi 80–85 %<br />

<strong>na</strong>šich zákazníků, ale i produktů je<br />

pro koncové, tedy soukromé zákazníky,<br />

a zbylých 15–20 % výroby tvoří<br />

průmyslové výrobky.<br />

Jak se vaše společnost přizpůsobuje<br />

stále tvrdším konkurenčním<br />

podmínkám a klesající<br />

poptávce<br />

Naše společnost byla založe<strong>na</strong> před<br />

dvaceti lety a vykazuje každoroční<br />

nárůst. Samozřejmě to není jako<br />

v počátcích, kdy se prvních čtrnáct<br />

let obrat zdvojnásoboval každé dva<br />

roky, ale růst stále pokračuje.<br />

Je potřeba zmínit několik faktorů.<br />

První z nich je ten, že v současnosti<br />

jsme <strong>na</strong> špičce v <strong>na</strong>šem oboru<br />

v oblasti inovací. Ve spoustě směrů<br />

již určujeme trend. Tento faktor nás<br />

odlišuje a dělá <strong>na</strong>še výrobky pro<br />

zákazníka zajímavějšími. Dalším<br />

faktorem jsou technologie. Díky nim<br />

jsme mohli zavést <strong>na</strong>příklad produktové<br />

řady Brož Tvář dřeva ® , Brož Tvář<br />

kamene ® , dále unikátní technologii<br />

Brož Tricolory ® , díky které dokážeme<br />

<strong>na</strong> každém kameni mít tři barvy,<br />

což dosud v tuzemsku nedokáže<br />

žádná jiná společnost. Máme i technologie,<br />

díky kterým dokážeme<br />

vyrobit takovou perličku, jakou jsou<br />

<strong>na</strong>příklad psí pisoáry, <strong>na</strong> které máme<br />

výhradní licenční smlouvu pro EU.<br />

Stejně tak jsme <strong>na</strong> špici při zavádění<br />

špičkových technologií, které nám<br />

pomáhají při prezentaci a propagaci.<br />

Např. jako první z oboru jsme zavedli<br />

používání QR kódů, investovali jsme<br />

do unikátního programu Beton Brož<br />

Vision ® , jenž umožňuje zákazníkovi<br />

reálný obraz jeho prostoru s použitím<br />

<strong>na</strong>šich výrobků zcela zdarma <strong>na</strong> <strong>na</strong>šich<br />

stránkách www.betonbroz.cz.<br />

Stejně tak unikátní aplikaci Beton<br />

Brož Virtual Tour, kdy se zákazník<br />

virtuálně prochází po <strong>na</strong>šich showparcích<br />

v Otnicích a Praze v klidu<br />

svého domova.<br />

Dalším faktorem umožňujícím stálý<br />

růst je neustálé rozšiřování portfolia<br />

zákazníků. Mám <strong>na</strong> mysli obchodní<br />

partnery, s nimiž spolupracujeme<br />

a můžeme jim <strong>na</strong>bídnout jak širší<br />

produktové řady, tak rozvinout<br />

zásobování do celé sítě jejich poboček,<br />

což se nám daří i díky<br />

<strong>na</strong>šim novým střediskům v Praze<br />

a Přerově. Naši obchodní partneři,<br />

se kterými spolupracujeme v rámci<br />

velkoobchodů, také zaz<strong>na</strong>menávají<br />

růst, a to i díky fůzím a akvizicím do<br />

té doby konkurenčních společností.<br />

Protože spolupráce je dlouhodobě<br />

kvalitní, není důvodu k nezařazení<br />

<strong>na</strong>šich výrobků do <strong>na</strong>bídky nově<br />

<strong>na</strong>bytých poboček.<br />

S inovačními technologiemi souvisí<br />

i nákladová stránka věci, která je nemalá.<br />

Posledních dvanáct let jsme<br />

se zaměřili <strong>na</strong> výrobní technologie<br />

a sjezdili jak Evropu, tak Spojené<br />

státy americké.<br />

Podle námi požadovaných kritérií<br />

jsme pořizovali technologie, které<br />

splňují <strong>na</strong>še předpoklady pro dané<br />

výrobky. Jedná se samozřejmě<br />

o týmovou práci, jež pokračuje<br />

dodnes. Pořizovací ce<strong>na</strong> technologií<br />

v Přerově přišla <strong>na</strong> cca<br />

140 milionů Kč, samotný areál cca<br />

<strong>na</strong> 40 milionů. Další investicí byla<br />

výrobní linka WETCAST pro tzv.<br />

mokré lití, jež umožňuje výrobu<br />

špičkových produktů ve středisku<br />

Otnice. Výz<strong>na</strong>mnou investicí bylo<br />

také zahájení výstavby nové výrobní<br />

linky – rozšíření výroby v Otnicích.<br />

Kapacitně bude odpovídat novému<br />

závodu v Přerově, investice se pohybují<br />

okolo 200 milionů Kč.<br />

Nabízí se otázka týkající se ufi<strong>na</strong>ncování<br />

tak mohutného rozšíření<br />

výroby. Co vás k němu vedlo<br />

Tato doba, která je v médiích pojata<br />

jako „krize“, je právě z <strong>na</strong>šeho pohledu<br />

pro investování nejlepší. V letech<br />

2007–2008, tedy v době největšího<br />

boomu, jsme výrobně nevěděli, co<br />

dřív. Termín bylo s<strong>na</strong>d jediné slovo,<br />

jež ovlivňovalo úspěch. Následující<br />

roky bylo důležité společnost stabilizovat,<br />

a proto jsme zpomalení přivítali.<br />

Díky poklesu objemu stavebních<br />

zakázek totiž konečně přišel čas <strong>na</strong><br />

realizaci inovací. Měli jsme doslova<br />

hromady složek s připravenými<br />

novinkami a postupně jsme je uváděli<br />

<strong>na</strong> trh. I v současné době máme<br />

složku s produkty pro rok 2013,<br />

2014 a složku oz<strong>na</strong>čenou „později“.<br />

Jen pro představu – v příštím roce<br />

se v <strong>na</strong>šem portfoliu objeví cca<br />

dalších 150 nových produktů. Například<br />

v Německu, kde jsou lídři <strong>na</strong><br />

technologie a inovace, mají některé<br />

společnosti v portfoliu až 6000 prvků.<br />

Takže je stále prostor, kam jít.<br />

Jaký je váš názor <strong>na</strong> tuzemskou<br />

energetickou politiku<br />

Vstup energií do výroby je jedním<br />

z faktorů ovlivňujícím výslednou<br />

cenu. Pokud se v okolních státech<br />

dá pořídit jak elektři<strong>na</strong>, tak PHM<br />

levněji než v tuzemsku, konkurenčně<br />

to <strong>na</strong>pomáhá pravě společnostem<br />

z okolních zemí. Mám za to, že<br />

v tomto případě je nezastupitelná role<br />

státu, tj. podpořit vlastní ekonomiku.<br />

Je něco, co byste chtěl vzkázat<br />

kolegům v branži<br />

Mám obecně pozitivní přístup<br />

k životu. To z<strong>na</strong>mená ke všemu,<br />

co dělám, tedy i k práci. Z toho<br />

plyne i mé sdělení – negativa, která<br />

přicházejí, není třeba nijak zvlášť<br />

dramatizovat, <strong>na</strong>opak je potřeba<br />

neustále se dívat dopředu. Tento<br />

přístup praktikujeme od založení<br />

společnosti a přináší to stálý rozvoj<br />

<strong>na</strong>ší <strong>firmy</strong>. Nakonec i motto <strong>na</strong>ší<br />

společnosti – děláme, co nás baví –<br />

je toho důkazem.<br />

36 prosincový speciál

interview<br />

text Daniel Doležal | grafické podklady SULKO s.r.o.<br />

Chci udržovat kulturu<br />

českého podnikatele<br />

Ryze česká společnost SULKO s.r.o. působí <strong>na</strong><br />

<strong>trhu</strong> již dvacet let. Vyrábí plastová a hliníková<br />

ok<strong>na</strong> a dveře. Její doménou je především tuzemský<br />

trh, ale své výrobky vyváží i do Belgie,<br />

Švýcarska, Dánska a Německa.<br />

▲ Ing. Libor Suchánek, zakladatel<br />

společnosti SULKO s.r.o.<br />

Jaké je vaše hodnocení hospodaření<br />

roku 2012 oproti roku<br />

2011<br />

Situace je letos výrazně těžší než<br />

v loňském roce, kdy běžely programy<br />

Zelená úsporám a Nový Panel.<br />

Přesná čísla budou jasná někdy<br />

v únoru roku 2013. Výrobně je pokles<br />

u otvorových výplní z<strong>na</strong>telný,<br />

očekáváme pouze jednociferný<br />

propad, což v této době považuji<br />

za úspěch. Ruku v ruce s tím<br />

klesají marže. Ziskovost v oboru je<br />

tedy velmi nízká a z tohoto důvodu<br />

očekáváme v příštím roce redukci<br />

kapacit v oboru. V <strong>na</strong>šem případě<br />

bychom měli kapacity udržet. Naši<br />

spolupracovníci pro příští rok dokonce<br />

vzhledem k předpokládané<br />

redukci u konkurence očekávají<br />

mírný růst. Na snížení počtu výrobců<br />

otvorových výplní má vliv<br />

i generační obmě<strong>na</strong> a je tomu tak<br />

i v jiných oborech. Z<strong>na</strong>mená to,<br />

že ten, kdo stejně jako já zakládal<br />

společnost po roce 1989 a nemá<br />

svého nástupce, ukončí svoji činnost<br />

vzhledem k vývoji. Prostředky<br />

pak věnuje <strong>na</strong> jiné aktivity, v nichž<br />

vidí budoucnost. Dalším ovlivňujícím<br />

faktorem jsou případné úvěry,<br />

které kvůli klesající produkci nejsou<br />

schopni splácet a jsou nuceni, nebo<br />

mohou být nuceni situaci vyřešit<br />

ukončením činnosti, prodejem atd.<br />

Jak už jste zmínil ve své první<br />

odpovědi, dotační programy<br />

v současné době žádné neběží.<br />

Co dalšího by mohlo pozitivně<br />

ovlivnit vývoj stavebnictví ve<br />

vašem oboru<br />

Když jsem se <strong>na</strong> tento rozhovor<br />

připravoval, měl jsem <strong>na</strong> stole<br />

článek o tom, že všichni v ČR musíme<br />

dát 44 mld. Kč <strong>na</strong> obnovitelné<br />

zdroje energie. Dovoluji si vznést<br />

otázku, kam těch 44 mld. Kč přijde<br />

Pokud se celkový objem ve stavebních<br />

zakázkách pohybuje kolem<br />

400 mld. Kč, tato suma představuje<br />

asi desetinu<br />

všech zakázek.<br />

Vláda však šetří<br />

v řádu desítek či<br />

stovek milionů.<br />

Opravdu mě zajímá,<br />

zda ta částka poputuje <strong>na</strong><br />

nejasné účely, nebo <strong>na</strong>př. <strong>na</strong> podporu<br />

stavebních pobídek. Vláda,<br />

která schválila solární byznys, jehož<br />

se uvedená suma týká, by měla<br />

současně mít i nástroj <strong>na</strong> to, aby<br />

prostředky v této výši byly využity<br />

účelně. Druhým momentem či faktorem<br />

by měla být stabilizace <strong>trhu</strong>.<br />

V loňském roce nejprve fungoval<br />

jak program Zelená úsporám, tak<br />

i program Panel. Ve chvíli, kdy<br />

skončily, takřka půl roku se nic<br />

nedělo. Investoři vyčkávali, co<br />

bude dál. Skokové výkyvy negativně<br />

ovlivňují rovnoměrné pokrytí<br />

kapacit, protože <strong>na</strong>př. řízení většího<br />

podniku je nesmírně složité.<br />

Apeluji tedy <strong>na</strong> politickou stabilitu,<br />

moudrost lidí, kteří ovlivňují fi<strong>na</strong>nční<br />

toky. Měli by poskytnout<br />

dlouhodobé strategické úvahy,<br />

nikoliv ty „rychlé“. Končí to totiž<br />

tak, že pokrytí poptávky <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

se, z mého pohledu, zbytečně řeší<br />

dovozem z cizích zemí a zdrojů.<br />

Tuzemská státní ekonomika pak<br />

z toho nemá takový přínos, jaký<br />

by mohla mít.<br />

Jak se přizpůsobujete stále<br />

tvrdším konkurenčním podmínkám<br />

Inovacemi či zvýšením<br />

produktivity práce<br />

Jed<strong>na</strong> z hlavních možností, jak<br />

uspět <strong>na</strong> stále klesajícím <strong>trhu</strong>,<br />

je samozřejmě inovační výkon.<br />

Ten považujeme za důležitý od<br />

začátku založení společnosti. Příští<br />

rok oslavíme dvacet let <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>.<br />

Naším krédem je být první volbou<br />

pro náročného zákazníka. V letošním<br />

roce <strong>na</strong>bízíme tři výz<strong>na</strong>mné<br />

produkty, které <strong>na</strong> posunují dál.<br />

Jednou z nich je produkt Profi +:<br />

má čtyři skla a čtyři těsnění<br />

a dosud nejnižší tepelný odpor<br />

U w<br />

= 0,47 W/m 2 K.<br />

Dalším produktem<br />

je Optimo +,<br />

které kombinuje<br />

kompozitní<br />

prvky s prvky<br />

PVC tak, aby byl cenově dostupnější,<br />

ve standardu s kvalitním<br />

trojsklem. Třetí zásadní skutečností<br />

je pro nás zakázka, jež je před<br />

podpisem – jedná se o prodej, tedy<br />

dodávku velkých otvorových výplní<br />

do Rakouska v celkové hodnotě<br />

1,2 milionů eur. Za zmínku stojí,<br />

že již dvanáct let exportujeme své<br />

výrobky do Belgie a Švýcarska.<br />

Díky jejich vysoké kvalitě se nám<br />

<strong>na</strong> těchto trzích daří. V současnosti<br />

by mělo následovat právě<br />

i Rakousko – získáním této zakázky<br />

se nám pootevírají další možnosti.<br />

Byla přijata novela záko<strong>na</strong> o hospodaření<br />

energií. Vaše produkty<br />

již v současnosti, jak vyplývá<br />

z uvedených hodnot, splňují<br />

požadavky pro stavění. Jaký je<br />

váš názor <strong>na</strong> tuto normu<br />

Z mého pohledu jsou <strong>na</strong>řízení EU<br />

logická. Mají vést k spoření energií,<br />

nikoliv k jejich plýtvání, a to <strong>na</strong>příklad<br />

formou inovací při samotné<br />

výrobě produktů, ale i parametrů<br />

daných výrobků. Poskytuje nám<br />

to možnosti k dalšímu vývoji. Jsem<br />

nesmírně rád za to, že můžeme<br />

osvícenému stavebníkovi <strong>na</strong>bídnout<br />

technologie takových parametrů,<br />

kdy bude jejich použitím<br />

šetřit přírodní zdroje. Netýká se to<br />

ale jen <strong>na</strong>šeho odvětví. Soustavný<br />

tlak <strong>na</strong> snižovaní spotřeby paliva<br />

a snížení emisí <strong>na</strong>příklad v automobilovém<br />

průmyslu je podle<br />

mě daleko markantnější a byl <strong>na</strong><br />

pořadu dne dříve, než se začala<br />

řešit energetická náročnost budov,<br />

a to jak soukromých, tak státních.<br />

Je něco, co byste chtěl sdělit<br />

kolegům ve stavebnictví<br />

Rád bych zdůraznil, že rodinná<br />

firma, kterou jsem založil, je jasná,<br />

čitelná. Výhodu mám v tom, že<br />

můj syn má vůli a sílu pokračovat<br />

ve vedení <strong>firmy</strong>, jež má obrat kolem<br />

900 milionů Kč ročně. Žiji normálním<br />

běžným životem, mám tři děti,<br />

manželku, tři vnuky, bydlím kousek<br />

od Zábřehu. Jsme registrováni<br />

<strong>na</strong> Obchodním soudě v Ostravě.<br />

S tímto chodím za investory – zákazníky<br />

s <strong>na</strong>bídkou <strong>na</strong> spolupráci.<br />

Peníze, které projdou <strong>na</strong>ší společností,<br />

zůstávají v ČR. Netajím se<br />

tím, že chci dlouhodobě udržovat<br />

kulturu českého podnikatele<br />

a dělat to tak, jak nejlépe dovedu.<br />

Považuji to za velkou hodnotu a věřím,<br />

že v tomto duchu se budeme<br />

moci profilovat i <strong>na</strong>dále a budeme<br />

tím přispívat v tuzemsku k dobré<br />

podnikatelské kultuře. ■<br />

prosincový speciál<br />

37

statistika<br />

text Ing. Zbyněk Novotný, CSc.<br />

Kraje České republiky<br />

ve vybraných ukazatelích v roce 2011<br />

Od 3. říj<strong>na</strong> 2012 začal Český statistický úřad<br />

(ČSÚ) prezentovat definitivní výsledky sčítání<br />

lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011). Vzhledem<br />

k velkému rozsahu dat bude zveřejňování<br />

výsledků postupné. V příštích měsících bude<br />

zveřejněno téměř 100 000 tabulek s údaji<br />

o obyvatelích, domácnostech a domech.<br />

Definitivní výsledky potvrdily trendy<br />

zjištěné již v předběžných výsledcích<br />

zveřejněných v polovině<br />

prosince loňského roku: rychle<br />

přibývá cizinců dlouhodobě žijících<br />

v České republice, roste počet<br />

lidí s vysokoškolským vzděláním,<br />

ubývá osob žijících v manželství,<br />

výrazně se mění vlastnické formy<br />

bydlení. Další údaje se budou týkat<br />

<strong>na</strong>př. ekonomické aktivity obyvatel,<br />

bydlení a domácností. V tomto<br />

článku přinášíme první informace<br />

ze SLDB 2011 věnované krajům<br />

České republiky.<br />

Rozloha ČR<br />

Území České republiky zaujímá<br />

plochu 78 866 km 2 , která je rozděle<strong>na</strong><br />

do třinácti krajů a hlavního<br />

města Prahy.<br />

Podílem <strong>na</strong> celkové rozloze státu<br />

jsou nejvýz<strong>na</strong>mnějšími následující<br />

kraje:<br />

■ Středočeský a Jihočeský kraj<br />

s více než osminou celkové<br />

rozlohy státu;<br />

■ Plzeňský a Jihomoravský kraj<br />

a kraj Vysoči<strong>na</strong>, jež zaujímají<br />

téměř po desetině celkové rozlohy<br />

země.<br />

Nejmenšími jsou následující kraje:<br />

■ Karlovarský kraj a Liberecký kraj<br />

(každý s podílem 4 % <strong>na</strong> rozloze<br />

země).<br />

Výjimkou z tohoto, ale i dalších<br />

hledisek, je hlavní město Praha<br />

s podílem 0,6 % <strong>na</strong> rozloze ČR.<br />

Rozloha jednotlivých krajů se tak<br />

z<strong>na</strong>čně liší. Rozlohou největší<br />

Středočeský kraj je 3,5krát větší<br />

než nejmenší Liberecký kraj. Podle<br />

absolutní rozlohy je možné rozdělit<br />

kraje do několika skupin:<br />

■ kraje s více než 10 000 km 2 –<br />

Středočeský, Jihočeský;<br />

■ kraje s 5000 až 10 000 km 2 – Plzeňský,<br />

Jihomoravský, Vysoči<strong>na</strong>,<br />

Moravskoslezský, Ústecký,<br />

Olomoucký;<br />

■ kraje s méně než 5000 km 2 –<br />

Královéhradecký, Pardubický,<br />

Zlínský, Karlovarský, Liberecký.<br />

Podíl zemědělské půdy<br />

Výz<strong>na</strong>mný, <strong>na</strong>dpoloviční podíl <strong>na</strong><br />

rozloze státu má zemědělská půda,<br />

činí 53,6 %. Z jednotlivých krajů<br />

mají nejvyšší podíly zemědělské<br />

půdy (více než polovinu rozlohy<br />

kraje) kraje Vysoči<strong>na</strong>, Středočeský,<br />

Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký,<br />

Olomoucký, Ústecký<br />

a Moravskoslezský. Kromě posledních<br />

dvou krajů jsou podíly vyšší,<br />

než je celostátní průměr.<br />

Podíl lesních pozemků<br />

Podíl lesních pozemků zaujímá více<br />

než třetinu rozlohy státu (33,7 %).<br />

Nad celostátním průměrem je podíl<br />

lesních pozemků v Libereckém<br />

kraji (maximálně 44,4 % rozlohy<br />

kraje), dále v krajích Karlovarském,<br />

Zlínském, Plzeňském, Jihočeském,<br />

Moravskoslezském a Olomouckém.<br />

Obyvatelstvo<br />

Počet obyvatel v roce 2011 dosáhl<br />

10 505 445 osob. Podobně jako<br />

rozloha bylo i rozložení obyvatel<br />

podle krajů z<strong>na</strong>čně nerovnoměrné.<br />

Téměř jed<strong>na</strong> osmi<strong>na</strong> obyvatel žila<br />

v Praze a podíly krajů <strong>na</strong> celkovém<br />

počtu obyvatel se pohybovaly od<br />

2,9 % (Karlovarský kraj) do 12,2 %<br />

(Středočeský kraj), tj. poměr 1:4,2.<br />

O nerovnoměrnosti svědčí i to, že<br />

v Praze a ve třech krajích – Středočeském,<br />

Jihomoravském a Moravskoslezském<br />

– žilo více než 46 %<br />

všech obyvatel státu.<br />

Podle počtu obyvatel kraje a podílu<br />

<strong>na</strong> celkovém počtu obyvatel je<br />

možné rozlišit kraje takto:<br />

■ více než 1 milion osob, respektive<br />

více než 10 % z celkového počtu<br />

obyvatel ČR – kraj Středočeský,<br />

Moravskoslezský, Jihomoravský<br />

a hlavní město Praha;<br />

■ více než 500 000 a méně než<br />

1 milion osob, respektive 5 až 10 %<br />

obyvatel ČR – kraj Ústecký,<br />

Jihočeský, Olomoucký, Zlínský,<br />

Plzeňský a Královéhradecký;<br />

■ do 500 000 osob, respektive<br />

do 5 % obyvatel ČR – kraj Pardubický,<br />

Vysoči<strong>na</strong>, Liberecký<br />

a Karlovarský.<br />

Jak již bylo zmíněno, v podílech<br />

krajů <strong>na</strong> celkovém počtu obyvatel<br />

a <strong>na</strong> celkové rozloze existuje jak<br />

shoda (většinou, v osmi krajích), tak<br />

rozdílnost (v pěti krajích). Větší nebo<br />

menší shodu je možné pozorovat<br />

v kraji Středočeském, Ústeckém,<br />

Libereckém, Královéhradeckém,<br />

Pardubickém, Jihomoravském,<br />

Olomouckém nebo Zlínském, <strong>na</strong>-<br />

Kraj<br />

Rozloha celkem Podíl <strong>na</strong> rozloze<br />

ČR<br />

Podíl zemědělské<br />

půdy<br />

Podíl lesních<br />

pozemků<br />

km 2 %<br />

Hlavní město Praha 496 0,628 40,8 10,3<br />

Středočeský 11 015 13,967 60,2 27,8<br />

Jihočeský 10 056 12,751 48,8 37,6<br />

Plzeňský 7 561 9,587 30,2 39,7<br />

Karlovarský 3 315 4,203 37,4 43,4<br />

Ústecký 5 334 6,763 51,7 30,3<br />

Liberecký 3 163 4,011 44,2 44,4<br />

Královéhradecký 4 759 6,034 58,4 31,0<br />

Pardubický 4 519 5,730 60,2 29,6<br />

Vysoči<strong>na</strong> 6 796 8,617 60,3 30,4<br />

Jihomoravský 7 195 9,123 59,3 28,1<br />

Olomoucký 5 267 6,678 53,3 34,9<br />

Zlínský 3 963 5,025 48,9 39,8<br />

Moravskoslezský 5 427 6,881 50,7 35,7<br />

Česká republika 78 866 100,0 53,6 33,7<br />

▲ Tab. 1. Území České republiky – rozloha, podíl zeměděské půdy a lesních pozemků<br />

38 prosincový speciál

opak rozdílnost podílů <strong>na</strong> obyvatelstvu<br />

a rozloze je patrná v kraji Jihočeském,<br />

Plzeňském, Karlovarském,<br />

Vysoči<strong>na</strong> a Moravskoslezském<br />

(a samozřejmě v Praze, která se<br />

pro svoji výjimečnost do srovnání<br />

nezahrnuje).<br />

V tabulce 2 se pro bezprostřední<br />

srovnání obou ukazatelů uvádějí<br />

opakovaně podíly krajů <strong>na</strong> rozloze<br />

státu. Rozdíly mezi těmito podíly<br />

jsou komentovány dále v souvislosti<br />

s charakterem osídlení.<br />

Stáří obyvatelstva<br />

Obyvatelstvo krajů lze charakterizovat<br />

i „stářím obyvatel“. Vyjadřuje se<br />

indexem stáří, tj. poměrem počtu<br />

obyvatel ve věku 65 let a starších<br />

<strong>na</strong> 100 obyvatel ve věku 14 let<br />

a mladších.<br />

Za celou ČR převyšoval v roce 2011<br />

počet „starých“ obyvatel o 10,4 %<br />

počet těch „mladých“ a jen ve<br />

dvou krajích byl poměr opačný.<br />

Nejstarší bylo obyvatelstvo Prahy,<br />

kde počet „starých“ převýšil počet<br />

„mladých“ o téměř 30 %. V krajích<br />

byla z tohoto hlediska <strong>situace</strong><br />

následující:<br />

■ nejmladším se jeví obyvatelstvo<br />

Středočeského a Ústeckého kraje<br />

s převahou „mladých“, v obou<br />

krajích téměř shodně o 4 %;<br />

■ dále v Libereckém a Karlovarském<br />

kraji, sice již s převahou<br />

„starých“, ale jen o necelé 1 %,<br />

respektive o 3,4 %;<br />

■ převaha „starých“ do 10 %, tj.<br />

ještě pod celostátním průměrem,<br />

byla v krajích Moravskoslezském,<br />

Jihočeském a Pardubickém;<br />

■ <strong>na</strong>dprůměrně „staré“ obyvatelstvo<br />

bylo v šesti ze třinácti krajů,<br />

tj. prakticky v polovině všech<br />

krajů, a to v krajích Vysoči<strong>na</strong>,<br />

Olomouckém, Jihomoravském,<br />

Královéhradeckém, Plzeňském<br />

a Zlínském. V posledně uvedeném<br />

případě tento ukazatel<br />

zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l své maximum, konkrétně<br />

117,8, tj. převahu obyvatel<br />

ve věku 65 let a více <strong>na</strong>d obyvateli<br />

ve věku 0–14 let o 17,8 %.<br />

Jak je vidět i v rozpětí tohoto ukazatele<br />

– 95,9 (Středočeský kraj)<br />

až 117,8 (Zlínský kraj) – z<strong>na</strong>čná<br />

rozdílnost se jeví mezi jednotlivými<br />

kraji a panuje zejmé<strong>na</strong><br />

odlišnost Prahy (129,7) a ostatních<br />

krajů. Výz<strong>na</strong>m uvedených<br />

skutečností spočívá nejen v dosaženém<br />

stavu, ale i ve vývoji, tj.<br />

ve stárnutí obyvatelstva.<br />

Výše zmíněné rozdíly v rozloze<br />

a lid<strong>na</strong>tosti jednotlivých krajů<br />

se promítají v ukazateli hustoty<br />

obyvatelstva (osídlení). Průměrná<br />

hustota obyvatelstva za ČR<br />

dosáhla 133,2 osob <strong>na</strong> km 2 .<br />

Podobně jako v jiných uvedených<br />

ukazatelích se z porovnání vymykala<br />

Praha s 2502,7 obyvateli<br />

<strong>na</strong> km 2 .<br />

V krajích se hustota obyvatelstva<br />

v roce 2011 pohybovala od<br />

63,3 osob/km 2 v Jihočeském<br />

kraji (necelá polovi<strong>na</strong> celostátního<br />

průměru) až po 226,8 osob/km 2<br />

v Moravskoslezském kraji (70,3 %<br />

<strong>na</strong>d celostátním průměrem).<br />

■ Nejnižší hustota byla v kraji<br />

Jihočeském, Vysoči<strong>na</strong>, Plzeňském<br />

a Karlovarském – méně než<br />

100 osob/km 2 .<br />

■ Hustota <strong>na</strong>d 200 osob/km 2 byla<br />

dosaže<strong>na</strong> v jediném – Moravskoslezském<br />

kraji.<br />

■ Ve zbývajících osmi krajích<br />

se hustota obyvatel pohybovala<br />

od 116,1 (Středočeský kraj) do<br />

162,1 osob/km 2 (Jihomoravský<br />

kraj). Z těchto osmi krajů byla polovi<strong>na</strong><br />

krajů pod a polovi<strong>na</strong> krajů <strong>na</strong>d<br />

celostátním průměrem.<br />

Kraj<br />

Počet (31. 12. 2011) Stáří Podíl <strong>na</strong> ob. ČR (Podíl rozlohy)<br />

Osoby Index *) % %<br />

Hlavní město Praha 1 241 664 129,7 11,8 (0,628)<br />

Středočeský 1 279 345 95,9 12,2 (13,967)<br />

Jihočeský 636 138 109,8 6,1 (12,751)<br />

Plzeňský 571 709 116,6 5,4 (9,587)<br />

Karlovarský 303 165 103,4 2,9 (4,203)<br />

Ústecký 828 026 96,0 7,9 (6,763)<br />

Liberecký 438 600 100,7 4,2 (4,011)<br />

Královéhradecký 553 850 116,5 5,3 (6,034)<br />

Pardubický 516 411 110,0 4,9 (5,730)<br />

Vysoči<strong>na</strong> 511 937 112,0 4,9 (8,617)<br />

Jihomoravský 1 166 313 116,1 11,1 (9,123)<br />

Olomoucký 638 638 112,9 6,1 (6,678)<br />

Zlínský 589 030 117,8 5,6 (5,025)<br />

Moravskoslezský 1 230 613 108,6 11,7 (6,881)<br />

Česká republika 10 505 445 110,4 100,0 (100,0)<br />

▲ Tab. 2. Obyvatelstvo České republiky (*osoby ve věku 65 let a více <strong>na</strong> 100 osob ve věku 14 let a mladší)<br />

Kraj<br />

Hustota<br />

obyvatelstva<br />

Počet obcí<br />

celkem<br />

Počet obcí<br />

se statutem města<br />

Podíl městského<br />

obyvatelstva<br />

Osoby/km 2 počet <strong>na</strong> 100 km 2 počet % *) %<br />

Hlavní město Praha 2 502,7 1 1 1 100,0 100,0<br />

Středočeský 116,1 1 745 15,8 82 4,7 53,0<br />

Jihočeský 63,3 623 6,2 54 8,7 64,2<br />

Plzeňský 75,6 501 6,6 56 11,2 67,4<br />

Karlovarský 91,5 132 4,0 37 28,0 82,7<br />

Ústecký 155,2 354 6,6 58 16,4 79,7<br />

Liberecký 138,6 215 6,8 39 18,1 74,3<br />

Královéhradecký 116,4 448 9,4 48 10,7 69,9<br />

Pardubický 114,3 451 10,0 38 8,4 62,3<br />

Vysoči<strong>na</strong> 75,3 704 10,4 34 4,8 57,3<br />

Jihomoravský 162,1 673 9,4 49 7,3 62,3<br />

Olomoucký 121,3 399 7,6 30 7,5 56,8<br />

Zlínský 148,6 305 7,7 30 9,8 59,8<br />

Moravskoslezský 226,8 300 5,5 42 14,0 75,5<br />

Česká republika 133,2 6 251 7,9 598 9,6 69,7<br />

▲ Tab. 3. Charakter osídlení České republiky (*% z celkového počtu obcí v kraji/ČR)<br />

prosincový speciál<br />

39

Počet Podíl v ČR Mzda Podíly sektorů <strong>na</strong> počtu zaměst<strong>na</strong>ných v %<br />

Kraj<br />

V tisících<br />

Zemědělství lesnictví,<br />

rybolov stavebnictví<br />

Průmysl,<br />

% Kč<br />

osob<br />

Služby<br />

Hlavní město Praha 650,3 13,3 31 109 0,3 17,1 82,6<br />

Středočeský 611,1 12,5 23 971 2,8 35,8 61,4<br />

Jihočeský 302,3 6,2 21 997 5,4 41,9 52,7<br />

Plzeňský 276,6 5,6 23 235 4,9 42,7 52,4<br />

Karlovarský 143,4 2,9 20 952 2,6 39,6 57,9<br />

Ústecký 366,6 3,4 22 161 2,5 43,9 53,5<br />

Liberecký 199,1 4,0 22 304 2,1 49,3 48,6<br />

Královéhradecký 252,1 5,1 22 282 4,2 41,0 54,8<br />

Pardubický 239,2 4,9 21 454 4,6 45,0 50,4<br />

Vysoči<strong>na</strong> 235,0 4,8 21 710 5,6 44,8 49,6<br />

Jihomoravský 529,4 10,8 23 538 2,9 36,0 61,2<br />

Olomoucký 263,0 5,4 21 643 3,5 41,3 55,2<br />

Zlínský 268,4 5,5 21 486 3,0 48,4 48,5<br />

Moravskoslezský 546,2 11,1 22 907 2,0 43,6 54,3<br />

Česká republika 4 904,0 100,0 24 319 3,0 38,4 58,6<br />

▲ Tab. 4. Zaměst<strong>na</strong>nost v jednotlivých krajích České republiky (*podíl zaměst<strong>na</strong>ných <strong>na</strong> počtu obyvatel kraje)<br />

Kraj<br />

Zaměst<strong>na</strong>vatelé<br />

a pracující <strong>na</strong><br />

vlastní účet<br />

Zaměst<strong>na</strong>ní a zaměst<strong>na</strong>vatelé<br />

i pracující <strong>na</strong> vlastní účet<br />

▲ Tab. 5. Ekonomická aktivita jednotlivých krajů v rámci České republiky (*podíl z obyvatel kraje)<br />

Ekonomická<br />

aktivita *)<br />

v tisících osob podíl kraje v ČR % %<br />

Hlavní město Praha 151,6 801,9 13,9 64,6<br />

Středočeský 114,9 726,0 12,6 56,7<br />

Jihočeský 49,2 351,5 6,1 55,3<br />

Plzeňský 48,4 325,0 5,6 56,8<br />

Karlovarský 21,6 165,0 2,9 54,4<br />

Ústecký 57,3 423,9 7,4 51,2<br />

Liberecký 37,0 236,1 4,1 53,8<br />

Královéhradecký 50,0 302,3 5,2 54,6<br />

Pardubický 38,3 277,5 4,8 53,7<br />

Vysoči<strong>na</strong> 33,8 268,8 4,7 52,5<br />

Jihomoravský 94,1 623,5 10,8 54,5<br />

Olomoucký 44,2 328,1 5,7 51,4<br />

Zlínský 45,8 314,2 5,5 53,3<br />

Moravskoslezský 71,5 617,7 10,7 50,2<br />

Česká republika 857,7 5 761,7 100,0 54,8<br />

ximum je ve Středočeském kraji, tj.<br />

23 971 Kč, což je 98,6 % celostátního<br />

průměru. Minimum činí 20 952 Kč<br />

v Karlovarském kraji, tj. 86,2 %<br />

celostátního průměru.<br />

Podle sektorů převažovala zaměst<strong>na</strong>nost<br />

v sektoru služeb, jehož podíl<br />

celostátně dosáhl 58,6 % a jen ve<br />

třech krajích se pohyboval těsně pod<br />

50 %. Extrémní hodnotu měl podíl<br />

zaměst<strong>na</strong>nosti ve službách v Praze,<br />

82,6 %, v krajích pak následně: ve<br />

Středočeském kraji 61,4 %, dále<br />

se rozpětí v krajích pohybovalo od<br />

48,5 % do 61,4 %, tj. v relaci 1:1,27.<br />

Celostátní podíl <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

zpracovatelského sektoru (průmysl<br />

a stavebnictví) dosáhl 38,4 %;<br />

v krajích se pohyboval v intervalu<br />

od 35,8 % (Středočeský kraj) do<br />

49,3 % (Liberecký kraj), tj. v relaci<br />

1:1,38. Extrémní hodnotu, v tomto<br />

případě nízkou, měl podíl v Praze,<br />

a to 17,1 %.<br />

Podíl primárního sektoru (zemědělství,<br />

lesnictví, rybolov) činil v celostátním<br />

měřítku 3,0 % a <strong>na</strong> této úrovni se<br />

v podstatě pohyboval i v jednotlivých<br />

krajích (interval od 2,0 % v Moravskoslezském<br />

kraji až do 5,6 % v Kraji<br />

Vysoči<strong>na</strong>, tj. poměr 1:2,8 %).<br />

Od většinového schématu, vyjádřeného<br />

v podstatě celostátními průměry<br />

(tj. celkem zanedbatelný podíl<br />

primárního sektoru a <strong>na</strong>dpoloviční<br />

podíl terciárního sektoru) se lišilo<br />

sektorové složení zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

jen v Libereckém kraji, kde podíl<br />

průmyslu a stavebnictví předstihl<br />

podíl služeb (49,3 % proti 48,6 %),<br />

a ve Zlínském kraji, kde byl poměr<br />

obou sektorů vyrov<strong>na</strong>ný (48,4 %,<br />

respektive 48,5 %).<br />

Hustota osídlení<br />

O charakteru osídlení vypovídá<br />

i počet obcí přepočtený <strong>na</strong><br />

100 km 2 , tj. hustota osídlení.<br />

V průměru to bylo cca osm obcí<br />

<strong>na</strong> 100 km 2 . Mezi kraji však<br />

panovaly i v tomto ukazateli<br />

z<strong>na</strong>čné rozdíly, když rozpětí činilo<br />

4,0 (Karlovarský kraj) až 15,8 obcí<br />

(Středočeský kraj), tj. poměr<br />

1:4. Nadprůměrná hustota obcí<br />

se ukázala v Pardubickém kraji,<br />

v kraji Vysoči<strong>na</strong> (v obou po cca<br />

deseti obcích), v Jihomoravském<br />

a Královéhradeckém kraji<br />

(po 9,4 obcích) a zejmé<strong>na</strong> v již<br />

uvedeném Středočeském kraji<br />

(15,8 obcí).<br />

Charakter osídlení<br />

V celostátním průměru měla přibližně<br />

každá desátá obec statut<br />

města. Tomuto průměru se nejvíce<br />

blížil podíl obcí se statutem města<br />

ve Zlínském, Královéhradeckém<br />

a Plzeňském kraji, výrazně vyšší byl<br />

v Ústeckém a v Libereckém kraji<br />

a téměř trojnásobný (28 %) v Karlovarském<br />

kraji. V sedmi krajích<br />

mělo více než 90 % obcí jiný statut<br />

než město (a bylo tedy převážně<br />

vesnického charakteru).<br />

Vazbu je možné pozorovat mezi<br />

tímto ukazatelem a podílem<br />

městského obyvatelstva, který<br />

se v posledně uvedených šesti<br />

krajích s vysokým podílem obcí<br />

se statutem města pohyboval<br />

od 67,4 do 82,7 %.<br />

Ekonomická aktivita<br />

Zaměst<strong>na</strong>ných bylo v ČR 4,904 mil.<br />

osob. Více než desetiprocentní podíly<br />

(a celkem téměř poloviční podíl)<br />

měla Praha a dále Středočeský,<br />

Jihomoravský a Moravskoslezský<br />

kraj. V Praze byla také výrazně vyšší<br />

průměrná hrubá měsíční mzda<br />

zaměst<strong>na</strong>nců (31 109 Kč), o 27,9 %<br />

vyšší, než byl celostátní průměr<br />

(24 319 Kč). V důsledku toho také<br />

v žádném z krajů průměrná mzda celostátního<br />

průměru nedosáhla. Ma-<br />

Obecná míra nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

Obecná míra nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

dosáhla v průměru hodnotu 6,7 %<br />

a byla do z<strong>na</strong>čné míry diferencovaná,<br />

s několika extrémy:<br />

■ minimum měla v Praze – s hodnotou<br />

3,6 %, tj. hluboko pod<br />

celostátním průměrem;<br />

■ maxima jsou dlouhodobě v Ústeckém<br />

(9,9 %) a Moravskoslezském<br />

kraji (9,3 %);<br />

■ <strong>na</strong>dprůměrné hodnoty se projevily<br />

v Čechách v Karlovarském<br />

(8,5 %), Libereckém (7,2 %)<br />

a Královéhradeckém kraji (7,1 %),<br />

<strong>na</strong> Moravě ve Zlínském a Olomouckém<br />

kraji (po 7,6 %)<br />

a v Jihomoravském kraji (7,5 %).<br />

40 prosincový speciál

HDP (2010)<br />

Nezaměst<strong>na</strong>nost<br />

Kraj<br />

HDP celkem Podíl v ČR obyvatele ø ČR = 100 *) Míra **) Uchazeči<br />

mil. Kč % Kč % % o 1 volné místo<br />

Hlavní město Praha 972 551 25,8 776 968 216,5 3,6 4,4<br />

Středočeský 405 837 10,7 322 811 89,9 5,1 12,5<br />

Jihočeský 195 732 5,2 306 833 85,5 5,5 12,8<br />

Plzeňský 175 398 4,6 306 628 85,4 5,2 9,0<br />

Karlovarský 79 845 2,1 259 560 72,3 8,5 16,0<br />

Ústecký 250 267 6,6 299 435 83,4 9,9 29,4<br />

Liberecký 117 992 3,1 268 480 74,8 7,2 13,1<br />

Královéhradecký 171 247 4,5 308 946 86,1 7,1 13,7<br />

Pardubický 146 614 3,9 283 710 79,0 5,6 9,1<br />

Vysoči<strong>na</strong> 150 666 4,0 292 669 81,5 6,4 27,8<br />

Jihomoravský 387 309 10,3 335 983 93,6 7,5 22,6<br />

Olomoucký 173 882 4,6 270 987 75,5 7,6 35,8<br />

Zlínský 177 989 4,7 301 442 84,0 7,6 18,5<br />

Moravskoslezský 369 908 9,8 297 177 82,8 9,3 18,0<br />

Česká republika 3 775 237 100,0 358 957 100,0 6,7 14,2<br />

▲ Tab. 6. Tvorba hrubého domácího produktu (*HDP <strong>na</strong> obyvatele, **obecná míra nezaměst<strong>na</strong>nosti)<br />

Tato diferencovaná <strong>situace</strong> se<br />

odrážela také v počtu uchazečů<br />

o jedno volné pracovní místo. Podle<br />

tohoto ukazatele se nepříznivě jevila<br />

<strong>situace</strong> v Ústeckém kraji, <strong>na</strong> Vysočině<br />

a v Jihomoravském i v Olomouckém<br />

kraji, kde dosáhl počet<br />

uchazečů maximální hodnotu 35,8,<br />

ve zbývajících třech krajích přesáhl<br />

počet uchazečů 20 a této hodnotě<br />

se blížil i ve Zlínském a Moravskoslezském<br />

kraji.<br />

Podobné bylo i rozložení zaměst<strong>na</strong>nců<br />

a zaměst<strong>na</strong>vatelů i osob<br />

pracujících <strong>na</strong> vlastní účet. Vyšší<br />

než desetiprocentní podíly měla<br />

opět Praha a Středočeský, Jihomoravský<br />

a Moravskoslezský kraj –<br />

celkem 48 %. Podíly ostatních krajů<br />

se pohybovaly v podstatě kolem 5 %,<br />

za výjimku lze považovat Karlovarský<br />

kraj s podílem 2,9 %.<br />

Celostátní podíl počtu těchto osob<br />

z celkového počtu obyvatel činil<br />

54,8 % a tato hodnota byla dosti vyrov<strong>na</strong>ná<br />

i podle krajů, kde se pohybovala<br />

v intervalu od 50,2 % (Moravskoslezský<br />

kraj) až do 56,7 %<br />

(Středočeský kraj), tj. v poměru<br />

1:1,13. Od krajských hodnot se lišila<br />

hodnota tohoto ukazatele v Praze,<br />

kde dosáhla 64,6 %.<br />

Tvorba hrubého domácího<br />

produktu<br />

Praha měla výjimečné postavení<br />

i v podílu <strong>na</strong> tvorbě hrubého domácího<br />

produktu, který překročil celou<br />

čtvrtinu celostátní tvorby. Podíly<br />

krajů byly v důsledku toho výrazně<br />

Kraj<br />

Celkem<br />

1000 obyvatel<br />

Počet podíl v ČR Pořadí Počet Pořadí<br />

Hlavní město Praha 3 480 12,2 x 2,8 x.<br />

Středočeský 6 376 22,3 1. 5,0 1.<br />

Jihočeský 2 628 9,2 3. 3,2 2.<br />

Plzeňský 1 457 5,1 5. 2,5 5.–6.<br />

Karlovarský 626 2,2 13. 2,1 9.<br />

Ústecký 1 239 4,3 10. 1,5 13.<br />

Liberecký 957 3,3 12. 2,2 8.<br />

Královéhradecký 1 320 4,6 7. 2,4 7.<br />

Pardubický 1 274 4,4 9. 2,5 5.–6.<br />

Vysoči<strong>na</strong> 1 347 4,7 6. 2,6 4.<br />

Jihomoravský 3 608 12,6 2. 3,1 3.<br />

Olomoucký 1 305 4,6 8. 2,0 10.–11.<br />

Zlínský 1 090 3,8 11. 1,8 12.<br />

Moravskoslezský 2 523 8,8 4. 2,0 10.–11.<br />

Česká republika 28 630 100,0 x 2,7 X<br />

▲ Tab. 7. Dokončené byty v krajích České republiky v roce 2011<br />

nižší, když jen tři kraje měly podíl<br />

cca 10 % (Středočeský, Jihomoravský<br />

a Moravskoslezský) – a tyto<br />

čtyři kraje se <strong>na</strong> celkové tvorbě<br />

HDP podílely 56,6 %.<br />

Jiný pohled dává ukazatel tvorby<br />

HDP přepočtený <strong>na</strong> obyvatele<br />

a objem vytvořeného HDP v porovnání<br />

s celostátním průměrem.<br />

Zcela výjimečné postavení i podle<br />

tohoto ukazatele měla Praha<br />

s HDP <strong>na</strong> obyvatele 776 968 Kč,<br />

tj. více než dvojnásobkem celostátního<br />

průměru (216,5 %).<br />

Žádný z krajů celostátní průměr<br />

nedosáhl a krajské ukazatele se<br />

pohybovaly v intervalu od 72,3 %<br />

(Karlovarský kraj) až do 93,6 %<br />

(Jihomoravský kraj) celostátního<br />

průměru.<br />

Výstavba bytů<br />

Bydlení je jedním z výz<strong>na</strong>mných<br />

sociálně ekonomických fenoménů.<br />

V roce 2011, silně poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ném<br />

hospodářskou krizí posledních let, se<br />

dokončilo 28 630 bytů, z toho více<br />

než pěti<strong>na</strong> ve Středočeském kraji.<br />

Kolem 10 % bytů bylo dokončeno<br />

v Jihomoravském kraji, v Praze, v Jihočeském<br />

a v Moravskoslezském<br />

kraji. Tyto čtyři kraje a Praha se<br />

zasloužily téměř o dvě třetiny celkové<br />

produkce bytů. Podíly ostatních<br />

krajů činily přibližně polovinu, když<br />

se pohybovaly většinou kolem 4 %.<br />

Minimální podíl měl Karlovarský kraj<br />

se 2,2 %. Rozpětí mezi minimem<br />

a maximem počtu dokončených<br />

bytů bylo z<strong>na</strong>čné, 626:6376 bytů,<br />

tj. 1:10,2. Bylo však ovlivněno především<br />

krajními hodnotami, když počty<br />

bytů ve většině krajů byly poměrně<br />

vyrov<strong>na</strong>né (rozpětí bez obou extrémních<br />

hodnot bylo výrazně menší,<br />

957:3608 bytů, tj. 1:3,8).<br />

Jiný pohled dává ukazatel počtu<br />

dokončených bytů přepočtený<br />

<strong>na</strong> 1000 obyvatel, i když i v tomto<br />

případě měl výraznou převahu Středočeský<br />

kraj s pěti byty, přibližně<br />

dvojnásobek proti celostátnímu průměru<br />

i proti většině krajů. (Rozdílný<br />

obraz podle obou ukazatelů demonstruje<br />

pořadí krajů, bez Prahy.)<br />

Počet bytů přepočtený <strong>na</strong> 1000 obyvatel<br />

je možné považovat za objektivnější<br />

z hlediska řešení potřeb<br />

bydlení v jednotlivých krajích. Byl<br />

prosincový speciál<br />

41

Zaměst<strong>na</strong>ní<br />

Míra Mzda<br />

Byty<br />

Obyvatelé<br />

stáří 1 obyvatele 6 počet I. s. 3 II. s 3 III. s 3 účast 2<br />

dokončené zahájené<br />

Index HDP/<br />

Vlastní<br />

nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

měsíc<br />

za<br />

Kraj<br />

4<br />

p.b. 2000 = 100,0 p.b. 2000 = 100,0<br />

Hlavní město Praha 106,1 +9,1 178,3 106,0 45,0 85,6 112,1 125,8 –0,7 178,6 96,9 53,0<br />

Středočeský 114,1 +5,9 152,6 117,4 63,7 104,6 132,1 142,9 –2,4 185,7 210,7 122,5<br />

Jihočeský 101,7 +27,8 148,9 100,9 74,8 101,8 103,9 110,3 –0,3 178,9 135,0 100,0<br />

Plzeňský 103,8 +25,5 149,0 103,8 77,7 107,0 104,7 130,1 –1,0 184,3 86,3 83,7<br />

Karlovarský 99,6 +32,8 134,7 95,1 108,8 93,1 96,0 109,1 +0,1 176,6 150,5 133,3<br />

Ústecký 100,7 +22,2 163,7 102,4 62,2 111,8 103,4 136,4 –6,1 178,9 120,8 74,7<br />

Liberecký 102,4 +24,6 134,6 98,6 72,4 94,8 104,7 122,1 +1,0 183,0 95,6 73,9<br />

Královéhradecký 100,5 +27,6 147,2 95,7 56,9 97,8 99,4 133,0 +1,0 183,0 94,0 71,5<br />

Pardubický 101,5 +26,5 149,2 104,5 73,5 120,8 96,6 119,7 –2,7 180,7 82,6 76,9<br />

Vysoči<strong>na</strong> 100,0 +33,1 158,6 98,2 48,9 99,2 109,8 114,6 –0,4 186,4 97,5 69,5<br />

Jihomoravský 102,8 +26,4 165,1 101,6 54,8 94,1 111,2 122,0 –0,8 190,2 115,2 93,2<br />

Olomoucký 99,2 +30,5 154,2 101,9 51,5 98,4 111,8 137,7 –5,2 184,3 72,0 63,7<br />

Zlínský 99,0 +34,9 162,9 100,0 72,6 100,9 101,6 113,6 –0,5 180,2 58,0 75,6<br />

Moravskoslezský 97,3 +36,7 172,0 103,0 65,9 102,1 105,8 121,4 –5,0 180,9 140,2 105,3<br />

▲ Tab. 8. Vývoj vybraných ukazatelů v krajském přehledu za období let 2000–2011 (2010) – 1. počet osob ve věku 65 a více <strong>na</strong> 100 osob ve věku 0–14 let, rozdíl hodnoty<br />

indexu 2011 až 2010 v procentních bodech; 2. zaměst<strong>na</strong>vatelé a pracující <strong>na</strong> vlastní účet; 3 podíly zaměst<strong>na</strong>ných podle sektorů; 4. rok 2000 = 100,0; 5. obecná<br />

míra nezaměst<strong>na</strong>nosti, rozdíl 2010–2000 v procentních bodech; 6. index 2010/2000<br />

také vyrov<strong>na</strong>nější, když počet dokončených<br />

bytů <strong>na</strong> 1000 obyvatel<br />

se podle krajů pohyboval od 1,5 bytů<br />

(Ústecký kraj) do 5,0 bytu (Středočeský<br />

kraj), tj. v poměru 1:3,3.<br />

V souhrnu lze říci, že mezi uvedenými<br />

subjekty prakticky podle<br />

všech uvedených ukazatelů zaujímá<br />

výrazně odlišné místo hlavní<br />

město Praha, což odpovídá i jeho<br />

postavení ve státě. Jeho srovnávání<br />

s kraji proto může být až zkreslující,<br />

což platí <strong>na</strong>př. o vlivu „pražských“<br />

čísel <strong>na</strong> celostátní průměry, od<br />

nichž se průměry jen za třináct krajů<br />

výz<strong>na</strong>mně liší. Podstatné rozdíly<br />

však panují v řadě ukazatelů i mezi<br />

jednotlivými kraji. Zajímavé jsou<br />

proto i rozdíly ve vývoji ukazatelů<br />

v jednotlivých krajích v poslední<br />

dekádě, tj. v období let 2000 až<br />

2011 (v případě HDP až 2010).<br />

Vývoj ukazatelů<br />

v jednotlivých krajích<br />

v období 2000 až 2011<br />

Obyvatelstvo<br />

V osmi krajích došlo k růstu počtu<br />

obyvatel, z toho ve Středočeském<br />

kraji o extrémních +14,1 %. V Kraji<br />

Vysoči<strong>na</strong> počet obyvatel stagnoval<br />

a ve čtyřech krajích se počet obyvatel<br />

snížil (maximálně o –2,7 %<br />

v Moravskoslezském kraji).<br />

Výz<strong>na</strong>mnou skutečnost představovalo<br />

stárnutí obyvatel. Zatímco<br />

v roce 2000 byla převaha „starých“<br />

vyjádřená indexem stáří<br />

(hodnota <strong>na</strong>d 100) jen v Praze, ve<br />

všech třinácti krajích převažovali<br />

„mladí“. Přitom v pěti krajích se<br />

pohybovala hodnota indexu pod 80.<br />

Do roku 2011 došlo k výz<strong>na</strong>mnému<br />

zvýšení hodnot indexu jak v Praze<br />

(druhý nejnižší nárůst), tak ve všech<br />

krajích. Přitom šlo o nárůsty v desítkách<br />

procent a převahu „mladých“<br />

si zachovaly v roce 2011 jen dva<br />

kraje (viz výše).<br />

■ Hrubý domácí produkt<br />

Tvorba HDP <strong>na</strong> obyvatele zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>la<br />

ve všech krajích růst, v krajích<br />

v intervalu +34,6 % (Liberecký kraj)<br />

až +72,0 % (Moravskoslezský kraj),<br />

v Praze dosáhl nárůst maxima, tj.<br />

+78,3 %.<br />

■ Zaměst<strong>na</strong>nost<br />

Počet zaměst<strong>na</strong>ných vzrostl v osmi<br />

krajích a nárůsty se pohybovaly<br />

v intervalu od +0,9 % (Jihočeský<br />

kraj) do +4,5 % (Pardubický kraj). Ve<br />

Zlínském kraji počet zaměst<strong>na</strong>ných<br />

stagnoval a ve čtyřech krajích došlo<br />

k poklesu, největší činí –4,9 %<br />

v kraji Karlovarském.<br />

Převládala tendence silného poklesu<br />

počtu zaměst<strong>na</strong>ných v sektoru<br />

zemědělství, lesnictví, rybolov,<br />

a to maximálně <strong>na</strong> méně než polovinu<br />

v Kraji Vysoči<strong>na</strong>. Výjimkou<br />

v tomto směru se ukázal vývoj<br />

v Karlovarském kraji, kde došlo<br />

k nárůstu o +8,8 %. Určitý celkový<br />

nárůst zaměst<strong>na</strong>ných se<br />

projevil v sektoru průmysl a stavebnictví,<br />

když jejich podíly vzrostly<br />

v sedmi krajích, maximálně<br />

v Pardubickém kraji (+20,8 %)<br />

a v Ústeckém kraji (+11,8 %). K poklesu<br />

došlo v šesti krajích, nejvíce<br />

v Karlovarském kraji o –6,9 %. K nárůstu<br />

zaměst<strong>na</strong>nosti došlo v sektoru<br />

služeb, a to v deseti krajích, z toho<br />

nejvíce o +32,1 % ve Středočeském<br />

kraji. Od většinového poklesu<br />

v I. sektoru a růstu ve III. sektoru<br />

se lišil vývoj v Karlovarském kraji,<br />

kde <strong>na</strong>opak <strong>na</strong>rostla zaměst<strong>na</strong>nost<br />

v I. sektoru a poklesu<br />

ve III. sektoru.<br />

Všeobecný nárůst zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l<br />

počet zaměst<strong>na</strong>vatelů a osob<br />

pracujících <strong>na</strong> vlastní účet. V jednotlivých<br />

krajích šlo o relativně<br />

vysoké nárůsty v řádu desítek<br />

procent a v intervalu od +9,1 %<br />

v Karlovarském kraji až do +42,9 %<br />

ve Středočeském kraji, z toho<br />

v osmi krajích o 20 % a více. Podle<br />

poz<strong>na</strong>tků z jiných pramenů lze mít<br />

za to, že k tomu přispěla i <strong>situace</strong><br />

vzniklá v důsledku krizového vývoje<br />

ekonomiky – někteří ze zaměst<strong>na</strong>nců,<br />

kteří ztratili zaměstnání,<br />

řešili svoji situaci samostatným<br />

podnikáním.<br />

Obecná míra nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

se ve většině krajů snížila, z toho<br />

maximálně o –5,2 p.b. v Olomouckém<br />

kraji a o –5,0 p.b. v Moravskoslezském<br />

kraji. Nárůst <strong>na</strong>stal jen<br />

v Libereckém a Královéhradeckém<br />

kraji (po +1,0 p.b.) a v Karlovarském<br />

kraji o +0,1 %.<br />

■ Mzda<br />

Hrubá nominální měsíční zaměst<strong>na</strong>necká<br />

mzda vrostla ve všech<br />

krajích, přičemž nárůst se pohyboval<br />

většinou <strong>na</strong> úrovni 80 % a více.<br />

Nárůsty mezd ve všech krajích<br />

převyšovaly nárůsty tvorby HDP <strong>na</strong><br />

obyvatele, což lze interpretovat jako<br />

předstih růstu nominálních mezd<br />

před růstem produktivity práce.<br />

■ Byty<br />

Pokles bytové výstavby se projevil<br />

i v krajském průřezu, a to jak v poklesu<br />

počtu dokončených bytů<br />

v sedmi krajích, tak především v poklesu<br />

zahajování výstavby v devíti<br />

krajích, z toho v Olomouckém kraji<br />

o více než třetinu a v šesti krajích<br />

cca o čtvrtinu a více.<br />

Souhrnnou přehlednou informaci<br />

o vývoji vybraných ukazatelů<br />

s možností vzájemného porovnání<br />

krajů a hlavního města Prahy dává<br />

tabulka 8. ■<br />

Autor:<br />

Ing. Zbyněk Novotný, CSc.,<br />

nezávislý a<strong>na</strong>lytik<br />

Použitá literatura:<br />

[1] Statistika a my, č. 7–8/2012,<br />

příloha.<br />

42 prosincový speciál

statistika<br />

text Ing. Zbyněk Novotný, CSc.<br />

Slovenské stavebnictví<br />

v letech 2004 až 2010<br />

Stavebnictví patří mezi výz<strong>na</strong>mná odvětví hospodářství<br />

Slovenské republiky. V roce 2010 to<br />

dokazují jeho 8% podíly <strong>na</strong> tvorbě HDP a <strong>na</strong><br />

zaměst<strong>na</strong>nosti. Svědčí o tom také skutečnost,<br />

že ve stejném roce se stavby podílely <strong>na</strong> tvorbě<br />

hrubého fixního kapitálu 54,9 %. Na tvorbě hrubé<br />

přidané hodnoty se stavebnictví podílelo 9 %.<br />

Ekonomické prostředí<br />

Vývoj slovenské ekonomiky, souhrnně<br />

měřený tvorbou hrubého<br />

domácího produktu, zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l<br />

po roce 2003:<br />

■ nejprve růst v předkrizových<br />

letech 2004 až 2008, proti<br />

roku 2003 o +42,2 %, tj. ročně<br />

v průměru +8,4 %;<br />

■ následoval pokles v krizovém<br />

roce 2009, a to o –4,8 %;<br />

■ a návrat k růstu v roce 2010<br />

o +4,0 %, který však nevykompenzoval<br />

ztrátu předchozího<br />

roku. Rok 2010 zaostal za rokem<br />

2008 v objemu vytvořeného<br />

HDP ve srov<strong>na</strong>telných cenách<br />

o –1,0 %. Přesto je třeba tento<br />

návrat k růstové trajektorii považovat<br />

za výz<strong>na</strong>mnou skutečnost.<br />

Struktura HDP<br />

Ve struktuře HDP byl podle<br />

položek výdajů vývoj od roku<br />

2004 do roku 2010 charakterizován:<br />

■ růstem podílu konečné spotřeby;<br />

proti roku 2004 o +1,4 p. b.<br />

(především vzrostla spotřeba<br />

domácností o +1,1 p. b.),<br />

respektive oproti roku 2007<br />

o +4,4 p. b. (z toho spotřeby<br />

domácností o +2,4 p. b. a veřejné<br />

správy o +2,0 p. b.);<br />

■ poklesem podílu tvorby hrubého<br />

fixního kapitálu (o –3,7 p. b.,<br />

respektive o –5,8 p. b.), tuto<br />

změnu je možné považovat za<br />

nejvýraznější změnu ve struktuře<br />

výdajů HDP;<br />

■ negativním vlivem zahraničního<br />

obchodu.<br />

Zaměst<strong>na</strong>nost<br />

Zaměst<strong>na</strong>nost vyjádřená průměrným<br />

počtem pracovníků i průměrným<br />

evidenčním počtem<br />

zaměst<strong>na</strong>nců:<br />

■ rostla do konce roku 2008<br />

tempem, které se pohybovalo<br />

v intervalu +2 až +4 %;<br />

■ v dalších dvou letech došlo<br />

k poklesu, a to především<br />

v roce 2009, kdy se počet pracovníků<br />

snížil o –2,8 % a počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců o –4,5 %;<br />

■ v roce 2010 pokles pokračoval,<br />

ale mírnějším tempem: počet<br />

pracovníků o –2 %, počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců o –1,1 %. Počty<br />

pracovníků a zaměst<strong>na</strong>nců<br />

tak klesly přibližně <strong>na</strong> úroveň<br />

roku 2006.<br />

Vývoj míry nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

Tomu odpovídal i vývoj míry<br />

nezaměst<strong>na</strong>nosti. Ta se do roku<br />

2008 snižovala z 18,1 % v roce<br />

2004 <strong>na</strong> 9,6 % v roce 2008, tj.<br />

téměř <strong>na</strong> polovinu (počet nezaměst<strong>na</strong>ných<br />

klesl z 480,7 tisíc<br />

osob <strong>na</strong> 257,5 tisíc osob, tj. <strong>na</strong><br />

53,6 %). V letech 2009 a 2010 se<br />

Tvorba HDP a struktura podle složek výdajů<br />

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

HDP 45,161 49,314 55,081 61,555 67,007 63,051 65,906<br />

Index 105,100 106,700 108,500 110,500 105,800 95,200 104,000<br />

Spotřeba domácností 56,400 – – 55,100 – – 57,500<br />

Spotřeba veřejné správy 19,000 – – 17,300 – – 19,300<br />

THFK 24,000 – – 26,100 – – 20,300<br />

Saldo ZO –2,800 – – –1,100 – – –1,000<br />

▲ Tab. 1. Tvorba HDP a struktura podle složek výdajů (HDP – objem HDP, mld. eur v běžných cenách, index – meziroční reálná změ<strong>na</strong> – ceny 2000,<br />

struktura výdajů HDP v běžných cenách – podíly <strong>na</strong> vytvořeném HDP: spotřeba – konečná spotřeba domácností/veřejné správy; THFK – tvorba hrubého<br />

fixního kapitálu)<br />

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

Pracovníci<br />

počet (v tisících) 2 170,4 2 216,2 2 301,4 2 357,3 2 433,8 2 365,8 2 317,5<br />

index – 102,1 103,8 102,4 103,2 97,2 98,0<br />

Zaměst<strong>na</strong>nci<br />

počet (v tisících) – – 2 148,2 2 222,7 2 280,0 2 176,6 2 153,9<br />

index – – 102,2 103,5 102,6 95,5 98,9<br />

Nezaměst<strong>na</strong>ní<br />

počet (v tisících) 480,7 427,5 355,4 291,9 257,5 324,2 289,0<br />

míra 18,1 16,2 13,3 11,0 9,6 12,1 14,4<br />

▲ Tab. 2. Zaměst<strong>na</strong>nost<br />

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

PP (<strong>na</strong> pracovníka) – 106,9 104,5 107,9 102,5 97,9 106,1<br />

PP (<strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce) 107,9 105,8 106,3 108,5 103,5 99,6 105,5<br />

▲ Tab. 3. Meziroční indexy růstu souhrnné produktivity práce<br />

prosincový speciál<br />

43

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

mil. eur<br />

Stav ke konci roku 14 713,0 17 717,0 21 888,0 24 307,0 29 541,0 30 757,0 –<br />

index – 120,4 123,5 106,9 121,5 104,1 –<br />

Roční příliv 2 235,0 1 277,0 2 609,0 1 662,0 2 052,0 1 309,0 304,0<br />

index – 57,1 204,3 63,7 123,5 63,8 23,2<br />

▲ Tab. 4. Stav a roční příliv přímých zahraničních investic<br />

Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Doprava Fi<strong>na</strong>nce Služby Daně<br />

2004 3,6 27,1 5,5 14,8 8,2 16,0 14,1 10,7<br />

2007 3,7 27,2 7,4 14,9 6,9 15,7 14,3 9,8<br />

2010 3,5 23,5 8,2 15,3 6,9 17,5 16,5 8,6<br />

▲ Tab. 5. Podíly odvětví <strong>na</strong> tvorbě HDP (zemědělství – zemědělství, rybolov; obchod – obchod, hotely, restaurace; doprava – doprava, skladování, pošta,<br />

telekomunikace; fi<strong>na</strong>nce – fi<strong>na</strong>nční zprostředkování, nemovitosti, pronájem; služby – ostatní služby (veřejná správa, obra<strong>na</strong>, školství, zdravotnictví, sociální<br />

pomoc, společenské služby, činnosti domácností); daně – čisté daně z výrobků (DPH, spotřební daně, daň z dovozu, minus subvence)<br />

Kultivovaná aktiva Stroje a zařízení Stavby Z toho stavby pro Z toho ostatní Nehmotná aktiva<br />

celkem<br />

bydlení<br />

stavby<br />

% (b. c.)<br />

2004 4,0 46,7 44,9 11,8 33,0 4,5<br />

2007 3,2 38,6 51,4 9,0 42,4 6,8<br />

2010 0,8 39,1 54,6 13,8 40,9 5,5<br />

▲ Tab. 6. Struktura tvorby hrubého fixního kapitálu podle klasifikace produkce<br />

Průmysl Stavebnictví Obchod Doprava<br />

2004 – 6,6 – –<br />

2007 26,2 7,5 18,4 6,0<br />

2010 22,3 8,3 19,9 6,5<br />

▲ Tab. 7. Podíly vybraných odvětví <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

Počet<br />

Organizační subjekty Produkce (ZSV) Zaměst<strong>na</strong>nci<br />

zaměst<strong>na</strong>nců Počet % mil. eur % Index ø evid. % Index<br />

počet<br />

Živnostníci 88 260 88,5 1 869,5 34,0 97,0 110 066 61,3 100,1<br />

Podniky 11 456 11,5 3 627,6 66,0 94,9 69 485 38,7 93,0<br />

0–9 8852 8,9 – – – – – –<br />

10–19 731 0,7 785,6 14,3 84,8 22 524 12,6 86,7<br />

20–49 397 0,4 572,5 10,4 104,3 10 844 6,0 95,9<br />

50–249 257 0,3 1 014,3 18,5 100,0 21 477 11,9 93,9<br />

250+ 22 0,02 1 255,1 22,8 94,1 14 640 8,2 100,3<br />

250–499 (14) (0,016) (296,0) (5,4) (113,9) (4 626) (2,6) (94,2)<br />

500+ (8) (0,009) (959,1) (17,4) (89,3) (10 014) (5,6) (103,4)<br />

▲ Tab. 8. Struktura stavebnictví v roce 2010<br />

míra nezaměst<strong>na</strong>nosti opět zvýšila,<br />

a to <strong>na</strong> 12,1 %, respektive<br />

<strong>na</strong> 14,4 %. Podobně jako počty<br />

pracovníků, tj. zaměst<strong>na</strong>nců, se<br />

vrátila zpět přibližně <strong>na</strong> úroveň<br />

roku 2006.<br />

Produktivita práce<br />

Roční tempa růstu HDP téměř po<br />

celé sledované období let 2004<br />

až 2010, kromě krizového roku<br />

2009, předstihovala tempa růstu<br />

počtu pracovníků/zaměst<strong>na</strong>nců,<br />

což z<strong>na</strong>mená, že v uvedených<br />

letech rostla souhrnná produktivita<br />

práce měřená objemem HDP<br />

<strong>na</strong> pracovníka/zaměst<strong>na</strong>nce. Do<br />

roku 2008 se růst dosahoval<br />

poměrně vysokými tempy, <strong>na</strong>d<br />

5 %. Za výz<strong>na</strong>mné je třeba považovat<br />

obnovení růstu produktivity<br />

v roce 2010, ke kterému došlo<br />

díky růstu tvorby HDP.<br />

Příliv přímých zahraničních<br />

investic<br />

O zajímavosti Slovenské republiky<br />

jako desti<strong>na</strong>ce investic pro<br />

zahraniční subjekty svědčí stav<br />

a roční příliv přímých zahraničních<br />

investic v předkrizových<br />

letech, tj. do konce roku 2008.<br />

Roční příliv byl přitom poz<strong>na</strong>menán<br />

dosti hlubokými ročními<br />

výkyvy s přílivem <strong>na</strong>d 2 mld. eur<br />

v sudých letech a výrazně nižšími<br />

přílivy v lichých letech. Vliv<br />

krize se v přílivu nových investic<br />

projevil zejmé<strong>na</strong> v roce 2010,<br />

kdy, podle předběžných údajů,<br />

došlo k meziročnímu propadu<br />

o tři čtvrtiny.<br />

Postavení<br />

stavebnictví<br />

Podíly stavebního odvětví <strong>na</strong><br />

tvorbě HDP<br />

Na tvorbě HDP měla relativně vysoký<br />

podíl průmyslová výroba –<br />

kolem jedné čtvrtiny. V letech<br />

2006 až 2009 však měl podíl<br />

průmyslu sestupnou tendenci,<br />

v roce 2010 pak došlo opět<br />

k růstu, i když jen o +0,2 %. Na<br />

dalších místech, s podíly kolem<br />

44 prosincový speciál

Subjekty→ Ž P 0–19 20–49 50–249 250–499 500+<br />

% (p): % (z) 34,0:61,3 66,0:38,7 14,3:12,6 10,4:6,0 18,5:11,9 5,4:2,6 17,4:5,6<br />

0,555<br />

1,705<br />

1,135<br />

1,733<br />

1,555<br />

2,077<br />

3,107<br />

▲ Tab. 10. Objem stavební produkce<br />

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

Objem v mil. eur, b.c.<br />

Stavební produkce<br />

v tuzemsku 3 262,1 3 902,4 4 708,7 5 161,4 6 066,6 5 527,6 5 388,5<br />

bytové budovy 754,7 932,6 1 144,1 1 477,4 1 764,2 1 392,8 1 302,4<br />

nebytové budovy 1 613,0 1 734,6 2 127,8 2 285,2 2 772,4 2 527,8 2 469,2<br />

inženýrské stavby 875,2 1 213,6 1 411,3 1 380,7 1 509,6 1 569,1 1 584,6<br />

ostatní stavební práce 19,2 21,6 25,5 18,1 20,4 37,7 32,3<br />

v zahraničí 149,3 169,7 155,1 184,5 259,7 222,1 146,1<br />

Celkem 3 411,4 4 072,1 4 863,8 5 345,9 6 326,3 5 749,7 5 534,6<br />

Předchozí období = 100,0<br />

Stavební produkce<br />

v tuzemsku 112,7 119,6 120,7 109,6 117,5 91,1 97,5<br />

bytové budovy 104,2 123,6 122,7 129,1 119,4 78,9 93,5<br />

nebytové budovy 123,0 107,5 122,7 107,4 121,3 91,2 97,7<br />

inženýrské stavby 104,2 138,7 116,3 97,8 109,3 104,0 101,0<br />

ostatní stavební práce 95,5 112,5 118,1 71,0 112,7 184,8 85,7<br />

v zahraničí 103,5 113,7 91,4 119,0 140,8 85,5 65,8<br />

Celkem 112,2 119,4 119,4 109,9 118,3 90,9 96,3<br />

▲ Tab. 9. Relace podílů <strong>na</strong> objemu produkce a <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti podle velikosti podnikatelského subjektu<br />

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

Struktura v %<br />

Stavební produkce<br />

v tuzemsku 95,6 95,8 96,8 96,5 95,9 96,1 97,4<br />

bytové budovy 22,1 22,9 23,5 27,6 27,9 24,2 23,5<br />

nebytové budovy 47,3 42,6 43,7 42,7 43,8 44,0 44,6<br />

inženýrské stavby 25,7 29,8 29,0 25,8 23,9 27,3 28,6<br />

ostatní stavební práce 0,6 0,5 0,5 0,3 0,3 0,7 0,6<br />

v zahraničí 4,4 4,2 3,2 3,5 4,1 3,9 2,6<br />

▲ Tab. 12. Bytová výstavba<br />

15 %, stanula odvětví fi<strong>na</strong>nční<br />

zprostředkování, nemovitosti,<br />

pronájem, dále ostatní služby<br />

a obchod, hotely, restaurace.<br />

Hned za nimi následovalo stavebnictví<br />

– v posledních třech<br />

letech s podílem vyšším než 8 %<br />

(v roce 2008 maximum 8,8 %).<br />

Podíl stavebnictví rostl do roku<br />

2008 a v dalších dvou letech se<br />

mírně snížil.<br />

Struktura tvorby fixního kapitálu<br />

Ve struktuře tvorby hrubého fixního<br />

kapitálu došlo za období 2004<br />

až 2010 k výraznému posílení podílu<br />

staveb (o +9,7 p. b.) <strong>na</strong> 54,6<br />

%, tedy především (nebo alespoň<br />

z velké části) produktů stavebnictví.<br />

Došlo k tomu <strong>na</strong> úkor jak<br />

kultivovaných aktiv (–3,2 p. b.),<br />

tak strojů a zařízení (–7,6 p. b.). Kromě<br />

podílu staveb vzrostl ještě podíl<br />

nehmotných aktiv (o +1,0 p. b.).<br />

Na růstu podílu staveb se podílely<br />

především ostatní stavby (jejich<br />

podíl vzrostl o +7,9 p. b.), ale<br />

i stavby pro bydlení (+2,0 p. b.).<br />

Naproti tomu vytvořená hrubá<br />

fixní aktiva ve stavebnictví se <strong>na</strong><br />

celé tvorbě HFK v roce 2010 podílela<br />

jen 2 % a z patnácti odvětví<br />

se stavebnictví v tomto ukazateli<br />

jako „spotřebitel“ vytvořeného<br />

HFK umístilo až <strong>na</strong> 10. místě.<br />

Zaměst<strong>na</strong>nost<br />

Podobně jako <strong>na</strong> tvorbě HDP<br />

se i <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti podílel<br />

především průmysl. Jeho podíl<br />

se však od roku 2007 do<br />

roku 2010 snížil, a to z více než<br />

čtvrtiny téměř <strong>na</strong> pětinu. Mezi<br />

odvětví, která svůj podíl <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

v posledních letech<br />

<strong>na</strong>opak zvýšila, patřilo i stavebnictví.<br />

V roce 2009 jeho podíl<br />

překročil hranici 8 % (8,5 %),<br />

v roce 2010 se mírně snížil <strong>na</strong> 8,3 %<br />

a soustavně v tomto ukazateli<br />

předstihoval <strong>na</strong>př. odvětví dopravy,<br />

a to až o +2 p. b.<br />

Stavebnictví SR<br />

Organizační struktura<br />

Organizační strukturu stavebnictví<br />

v roce 2010 tvořilo 99 716 subjektů.<br />

Z toho 88 260 (88,5 %) byli živnostníci<br />

a 11 456 podniky (11,5 %),<br />

především malé do devíti zaměst<strong>na</strong>nců<br />

(8852 subjektů, tj.<br />

8,9 %). Podíl větších podniků dosáhl<br />

1,4 %, z toho velkých, s 250<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci, 0,02 %<br />

(22 podniků).<br />

Na stavební produkci se živnostníci<br />

podíleli z jedné třetiny, dvě<br />

třetiny produkce vytvořily podniky,<br />

především větší střední a velké<br />

(jejich podíl překročil 40 %).<br />

Meziročně vzrostl objem produkce<br />

provedené středně velkými<br />

podniky a z velkých podniků podniky<br />

s 250 až 499 zaměst<strong>na</strong>nci,<br />

které zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ly vůbec největší<br />

meziroční nárůst +13,9 %.<br />

Produkce podniků ostatních velikostních<br />

kategorií a produkce<br />

živnostníků se meziročně snížila<br />

o –5,1 %, respektive o –3,0 %.<br />

Větši<strong>na</strong> ze 179 551 zaměst<strong>na</strong>nců<br />

pracovala u živnostníků (61,3 %,<br />

prosincový speciál<br />

45

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

Počet bytů<br />

Zahájené 16 586 19 796 20 592 18 116 28 321 20 325 16 211<br />

Dokončené 12 592 14 863 14 444 16 473 17 184 18 834 17 076<br />

Předchozí rok = 100,0<br />

Zahájené – 119,4 104,0 88,0 156,3 71,8 79,8<br />

Dokončené – 118,0 97,2 114,0 104,3 109,6 90,7<br />

▲ Tab. 12. Bytová výstavba<br />

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />

Počet bytů<br />

Celkem 2,3 2,8 2,7 3,1 3,2 3,5 3,1<br />

Krajské maximum 5,6 7,7 7,1 9,5 9,1 9,6 8,3<br />

Krajské minimum 1,1 1,2 1,0 1,3 1,5 1,3 1,4<br />

▲ Tab. 13. Počet dokončených bytů <strong>na</strong> 1000 obyvatel<br />

tj. téměř dvě třetiny z celkového<br />

průměrného evidenčního počtu<br />

zaměst<strong>na</strong>nců). Téměř třeti<strong>na</strong><br />

zaměst<strong>na</strong>nců pracovala v malých<br />

a středně velkých podnicích,<br />

zatímco ve velkých podnicích<br />

přibližně jen dvanácti<strong>na</strong> všech<br />

zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

Z hlediska podílu <strong>na</strong> produkci<br />

tedy hrály výz<strong>na</strong>mnou roli velké<br />

podniky, jež přes svůj malý<br />

počet a malý podíl <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

se <strong>na</strong> produkci podílely<br />

více než pětinou. Podobně<br />

výz<strong>na</strong>mný podíl, téměř pětinový,<br />

měly <strong>na</strong> produkci středně<br />

velké podniky, které se kromě<br />

toho podílely <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

více než osminou. Z relace podílů<br />

<strong>na</strong> objemu produkce a <strong>na</strong><br />

zaměst<strong>na</strong>nosti je také patrný<br />

růst efektivnosti a produktivity<br />

v závislosti <strong>na</strong> velikosti podnikatelského<br />

subjektu: produktivita<br />

podniků celkem byla více než<br />

trojnásobná v porovnání s produktivitou<br />

u živnostníků a ve<br />

velkých podnicích přibližně<br />

trojnásobná v porovnání s nejmenšími<br />

podniky.<br />

Stavební produkce<br />

Stavební produkce rostla do<br />

roku 2006 dvoucifernými tempy.<br />

V roce 2007 tempo kleslo těsně<br />

pod 10 %, a to v důsledku meziročního<br />

poklesu objemu inženýrských<br />

staveb o –2,2 % a snížení<br />

tempa růstu nebytových budov<br />

<strong>na</strong> +7,4 %. V roce 2008 se růst<br />

opět vrátil <strong>na</strong> předchozí úroveň<br />

blížící se 20 %. Krize dopadla<br />

<strong>na</strong> stavební produkci výrazným<br />

poklesem o –8,9 % v roce 2009,<br />

což z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo proti předchozímu<br />

roku rozdíl 26,4 p. b. Podíl <strong>na</strong><br />

tom měl zejmé<strong>na</strong> propad bytové<br />

výstavby o –21,1 % i pokles<br />

nebytové výstavby o –8,8 %.<br />

Naopak určitou kompenzaci<br />

přinesl meziroční růst inženýrských<br />

staveb o +4,0 %. Pokles<br />

pokračoval i v roce 2010, ale<br />

mnohem mírnějším tempem,<br />

o –2,5 %. Jediným růstovým<br />

směrem výstavby v letech 2009<br />

a 2010 ze tří hlavních byly inženýrské<br />

stavby (vliv ostatních<br />

stavebních prací vzhledem k malému<br />

absolutnímu objemu nebyl<br />

výz<strong>na</strong>mný). V důsledku krize<br />

se objem produkce reálně, tj.<br />

ve srov<strong>na</strong>telných cenách, vrátil<br />

v roce 2010 zpět přibližně <strong>na</strong><br />

úroveň roku 2006.<br />

Domi<strong>na</strong>ntní podíl <strong>na</strong> celkové<br />

produkci měly práce v tuzemsku.<br />

Jejich podíl se trvale pohyboval<br />

<strong>na</strong>d 95 %. V tuzemské výstavbě<br />

největší část představovala<br />

výstavba nebytových budov: její<br />

podíl se během sledovaného období<br />

2004 až 2010 nejprve mírně<br />

snižoval, ze 47,3 % <strong>na</strong> 42,7 %<br />

v roce 2007. V posledních letech<br />

(včetně let krize) opět vzrostl, a to<br />

<strong>na</strong> 44,6 %. S odstupem za ní byly<br />

inženýrské stavby, jejichž podíl<br />

<strong>na</strong>opak mírně vzrostl, z 25,7 %<br />

<strong>na</strong> 28,6 %. Nejnižším, přibližně<br />

čtvrtinovým podílem se podílela<br />

<strong>na</strong> celém objemu produkce bytová<br />

výstavba: její podíl rostl do<br />

roku 2008, kdy dosáhl maxima<br />

27,9 %. V letech krize pak klesl<br />

<strong>na</strong> 23,5 %.<br />

Stavební práce v zahraničí představují<br />

jen malý podíl <strong>na</strong> celkové<br />

produkci. Tento podíl se v posledních<br />

letech snížil – v roce<br />

2010 <strong>na</strong> své minimum 146,1 mil.<br />

eur, tj. 2,6 %.<br />

Bytová výstavba<br />

Výz<strong>na</strong>mnou část stavební produkce,<br />

nejen hodnotou, ale<br />

i <strong>na</strong>př. svým sociálním dopadem,<br />

představuje bytová výstavba,<br />

která se <strong>na</strong> celkové stavební<br />

produkci podílela necelou<br />

jednou čtvrtinou. V rámci EU 27<br />

je podíl bytové výstavby <strong>na</strong> celé<br />

stavební produkci <strong>na</strong> Slovensku,<br />

podobně jako v ostatních „nových“<br />

členských zemích unie,<br />

nižší než v západních zemích<br />

(v roce 2010 podle Euroconstructu<br />

Slovensko 24,4 %, Maďarsko<br />

28,5 %, Polsko 22,8 %,<br />

ČR 16,7 %).<br />

Její průběh, představovaný<br />

počty zahajovaných a dokončovaných<br />

bytů, byl ve sledovaném<br />

období od roku 2004 do roku<br />

2010, tj. i před lety hospodářské<br />

krize, nerovnoměrný:<br />

■ V zahajování došlo k výz<strong>na</strong>mnému<br />

nárůstu o +19,4 % v roce<br />

2005, po zmírnění růstu v roce<br />

2006 došlo v roce 2007 k poklesu<br />

o –12,0 % a následně<br />

opět k extrémně vysokému<br />

relativnímu nárůstu o +56,3 %<br />

v roce 2008. Následoval krizový<br />

propad v letech 2009 a 2010<br />

o –28,2 %, respektive o –20,2 %.<br />

■ V dokončování bytů byl pokles<br />

zaz<strong>na</strong>menán v roce 2006.<br />

V následujících třech letech po-<br />

čty dokončených bytů měnícím<br />

se tempem rostly a krize se projevila<br />

s logickým časovým posunem<br />

za zahajováním až v roce<br />

2010 poklesem o –9,3 %.<br />

Počet dokončených bytů <strong>na</strong><br />

1000 obyvatel rostl ve sledovaném<br />

období až do roku 2009,<br />

kdy byl proti roku 2004 vyšší<br />

o +0,8 bytu, tj. přibližně o čtvrtinu.<br />

V roce 2010 se i v tomto<br />

ukazateli projevil vliv krize poklesem<br />

<strong>na</strong> 3,1 bytu, což byla před<br />

tím úroveň roku 2007. Tento<br />

stav nelze považovat za špatný –<br />

v zemích sdružených v Euroconstructu<br />

(včetně všech nejvyspělejších<br />

zemí Evropy) počet<br />

dokončených bytů <strong>na</strong> 1000<br />

obyvatel v roce 2010 v průměru<br />

dosáhl počtu 3,5 bytu.<br />

Počet dokončených bytů <strong>na</strong><br />

1000 obyvatel byl v rámci Slovenska<br />

z<strong>na</strong>čně nerovnoměrný.<br />

V roce 2010 se jeho krajní<br />

hodnoty pohybovaly v intervalu<br />

1,4 (minimum) až 8,3 (maximum) –<br />

tj. 1:6 (před krizí až 1:7). Z údajů<br />

v jednotlivých letech je patrné,<br />

že se diferenciace postupně<br />

prohlubovala. ■<br />

Autor:<br />

Ing. Zbyněk Novotný, CSc.,<br />

nezávislý a<strong>na</strong>lytik<br />

Použitá literatura:<br />

[1] Ročenka slovenského stavebníctva<br />

2011.<br />

[2] ÚEOS – Komercia, s.r.o., pro<br />

Ministerstvo dopravy, výstavby<br />

a region. rozvoja SR.<br />

46 prosincový speciál

infoservis<br />

5. ročník Wienerberger fóra v České i Slovenské republice<br />

V průběhu led<strong>na</strong> a února 2013 se<br />

uskuteční již pátý ročník Wienerberger<br />

fóra. Tento seriál seminářů,<br />

přednášek a diskuzí povedou již<br />

tradičně odborníci společnosti<br />

Wienerberger. Pátý ročník <strong>na</strong>bídne<br />

témata věnovaná především <strong>na</strong>vrhování<br />

staveb s ohledem <strong>na</strong> statiku,<br />

střešní krytinu, požární bezpečnost<br />

a požadavky <strong>na</strong> <strong>na</strong>vrhování ekonomicky<br />

optimálních domů.<br />

V loňském roce se přihlásilo <strong>na</strong><br />

tyto semináře téměř tři a půl tisíce<br />

účastníků. Vzhledem k zájmu<br />

slovenských projektantů se tato<br />

událost v roce 2013 nově uskuteční<br />

také <strong>na</strong> Slovensku. V České republice<br />

bude fórum probíhat <strong>na</strong> šesti<br />

místech, <strong>na</strong> Slovensku se uskuteční<br />

ve třech městech. Semináře jsou<br />

akreditovány v systému celoživotního<br />

vzdělávání ČKAIT a ČKA.<br />

Vstup <strong>na</strong> ně je zdarma a budou<br />

probíhat vždy v rámci jednoho dne.<br />

Na každém místě proběhnou čtyři<br />

hlavní teoretické přednášky a blok<br />

praktických ukázek. Po skončení<br />

inzerce<br />

všech přednášek bude prostor pro<br />

diskuzi s přednášejícími.<br />

Témata seminářů jsou vždy připravová<strong>na</strong><br />

s ohledem <strong>na</strong> již probíhající<br />

či právě projednávané legislativní<br />

změny v oblasti stavebnictví. V lednu<br />

2013 vstoupí v platnost nová<br />

vyhláška, jež se týká nákladově<br />

optimálních řešení domů. Jak<br />

jednoduše <strong>na</strong>vrhovat stavby podle<br />

nové vyhlášky požadující nákladové<br />

minimum, se účastníci dozvědí<br />

z přednášky Ing. Petra Veleby,<br />

produktového technika společnosti<br />

Wienerberger.<br />

Hovořit se bude také o požární<br />

odolnosti zděných konstrukcí. Přednášku<br />

povede produktový technik<br />

Ing. Antonín Horský. Letos poprvé<br />

<strong>na</strong> fóru vystoupí také Ing. Eva Hellerová,<br />

soudní z<strong>na</strong>lkyně se specializací<br />

<strong>na</strong> střechy a střešní pláště. Účastníci<br />

si poslechnou přednášku <strong>na</strong><br />

téma Pálená střešní kryti<strong>na</strong> v praxi.<br />

Sérii přednášek uzavře vystoupení<br />

Ing. Iva Petráška, jenž promluví<br />

o návrhu a provádění vodorovné<br />

prutové konstrukce. V praktických<br />

ukázkách bude tentokrát předváděno<br />

<strong>na</strong>pojení výplně otvorů <strong>na</strong> ostění<br />

v cihelných systémech pomocí<br />

systémových doplňků.<br />

Místa a termíny konání v ČR:<br />

10. led<strong>na</strong> – České Budějovice,<br />

15. led<strong>na</strong> – Brno, 17. led<strong>na</strong> – Ostrava,<br />

22. led<strong>na</strong> – Plzeň, 24. led<strong>na</strong> –<br />

Praha, 29. led<strong>na</strong> – Hradec Králové.<br />

Na Slovensku se semináře uskuteční<br />

31. led<strong>na</strong> v Prešově, 5. února<br />

v Žilině a 7. února v Bratislavě.<br />

Společnost Skanska a Transparency<br />

Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l společně<br />

vyhlašují soutěž, v rámci které se<br />

mohou občané České republiky<br />

pokusit vrátit principy etiky a slušného<br />

chování do běžného života.<br />

Vítěz obdrží <strong>na</strong> realizaci svého<br />

návrhu částku až 200 000 Kč.<br />

Účelem projektu 4ETIKA je <strong>na</strong>pomoci<br />

vyšší transparentnosti<br />

a tomu, aby se v tuzemsku ome-<br />

Firma Wild Stone se zabývá výrobou<br />

kamenných obkladů, portlandských<br />

dlažeb a fasádních doplňků. Od roku<br />

2004 působíme <strong>na</strong> českém <strong>trhu</strong> a od<br />

samého prvopočátku jsme věděli, že<br />

se potřebujeme dostat i do zahraničí.<br />

Po prvních krůčcích <strong>na</strong> německém <strong>trhu</strong><br />

jsme v roce 2007 <strong>na</strong>vštívili veletrh BAU,<br />

kde jsme si porov<strong>na</strong>li <strong>na</strong>ši konkurenci,<br />

zvláště pak ze Španělska, Itálie a Ameriky,<br />

abychom si vytvořili lepší představu,<br />

jak se připravit pro vstup <strong>na</strong> německý<br />

trh. V roce 2009 jsme my, „kluci ze Slaného“,<br />

vyrazili <strong>na</strong> veletrh BAU s vlastním<br />

stánkem, který měl 16 m 2 . Po prvním<br />

dnu vele<strong>trhu</strong>, který <strong>na</strong> nás působil spíše<br />

rozpačitě, jsme se <strong>na</strong>konec do ČR<br />

vrátili doslova s hromadou kontaktů <strong>na</strong><br />

stavební <strong>firmy</strong>, prodejny stavebnin, ale<br />

i projektanty a architekty. Při třídění kontaktů<br />

<strong>na</strong> sídle <strong>na</strong>ší společnosti pak <strong>na</strong>stala<br />

otázka, jak s nimi <strong>na</strong>ložit. Nakonec<br />

jsme se rozhodli pro cestu přes generálního<br />

partnera v Německu, který nás<br />

tam bude zastupovat a poměrně slibně<br />

celý náš vstup <strong>na</strong> trh SRN <strong>na</strong>startoval.<br />

V roce 2011 jsme jeli <strong>na</strong> veletrh BAU<br />

již společně s generálním partnerem –<br />

náš stánek měl už 50 m 2 . Za cíl jsme<br />

si kladli upevňování kontaktů <strong>na</strong> německém<br />

<strong>trhu</strong> a získávání nových kontaktů.<br />

I díky tomu, že má náš generální partner<br />

zastoupení pro celém území SRN,<br />

činí export <strong>na</strong> tento trh čtvrtinu výroby.<br />

Zájemci se mohou přihlásit<br />

prostřednictvím internetu vyplněním<br />

formuláře <strong>na</strong> stránkách<br />

www.wienerbergerforum.cz nebo<br />

www.wienerberger.cz. Všechny<br />

přihlášky zaregistrované prostřednictvím<br />

těchto stránek budou zařazeny<br />

do slosování o věcné ceny.<br />

Přihlášku je možné odeslat i faxem<br />

<strong>na</strong> tel.: 383 826 115, nebo poštou<br />

<strong>na</strong> adresu: Wienerberger cihlářský<br />

průmysl, a.s., Plachého 388/28,<br />

370 46 České Budějovice. ■<br />

Soutěž 4ETIKA a etika v běžném životě<br />

zila korupce a zlepšilo se společenské<br />

a podnikatelské kli ma. Detailní<br />

podmínky pro přihlášení projektů<br />

<strong>na</strong>jdete <strong>na</strong> www.skanska.cz/4etika.<br />

Lidé budou moci své projekty<br />

přihlašovat do 18. led<strong>na</strong>. Na konci<br />

února 2013 Skanska a Transparency<br />

Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l představí vítěze,<br />

který by měl s pomocí získaných<br />

fi<strong>na</strong>nčních prostředků realizovat<br />

svůj návrh do led<strong>na</strong> 2014. ■<br />

Veletrh Bau přinesl expanzi Wild Stone do Evropy<br />

Podstatné pro nás ve vztahu k Mnichovu<br />

bylo i to, že jsme v něm <strong>na</strong>šli partnery<br />

i pro italský trh. Ten je totiž pro náš<br />

segment obecně nejlepší. Díky němu<br />

se <strong>na</strong>še výroba z 50 % soustředí <strong>na</strong> export.<br />

V roce 2013 pojedeme <strong>na</strong> veletrh<br />

BAU již potřetí. Stánek má zcela novou<br />

koncepci. Máme představu, že bude<br />

daleko živější – bude <strong>na</strong> něm probíhat<br />

prezentace lepení obkladů apod. Rádi<br />

bychom <strong>na</strong> následujícím ročníku <strong>na</strong>sbírali<br />

kontakty nejen z Německa, ale<br />

i z dalších zemí v rámci EU. Závěrem<br />

konstatuji, že jako společnost jsme<br />

přesvědčeni o tom, že díky vele<strong>trhu</strong><br />

BAU jsme se <strong>na</strong> německý trh dostali<br />

s<strong>na</strong>dno a rychle bez přílišných investic<br />

a v současné době je pro nás německý<br />

trh <strong>na</strong>prosto zásadní.<br />

14.–19. led<strong>na</strong> 2013<br />

prosincový speciál<br />

47

vnejlepší výrobce stavebnin<br />

text a foto DITON s.r.o.<br />

Kvalitní betonové výrobky<br />

<strong>na</strong> nejmodernějších linkách<br />

Cenu časopisu Stavebnictví v soutěži Nejlepší<br />

výrobce stavebnin obdržela letos firma DITON<br />

s.r.o. Společnost vyrábí moderní betonové<br />

dlažby, obrubníky, tvárnice i palisády, ale také<br />

zdi či ploty.<br />

■<br />

▲ Pavel Ouroda, ředitel společnosti DITON s.r.o.<br />

Jak byste zhodnotil hospodaření<br />

vaší <strong>firmy</strong> roku 2012<br />

v porovnání s rokem 2011<br />

V roce 2012 se podaří <strong>na</strong>výšit<br />

meziročně prodej <strong>na</strong>šich výrobků<br />

o přibližně 7 %. V současné době<br />

při poklesu stavebnictví se jedná<br />

o poměrně výz<strong>na</strong>mné <strong>na</strong>výšení<br />

produkce a svědčí o dobré kvalitě<br />

a oblíbenosti <strong>na</strong>šich betonových<br />

výrobků u zákazníků.<br />

Co může ve vaší oblasti pozitivně<br />

ovlivnit vývoj stavebnictví<br />

Nastartování spotřeby domácností<br />

a firem a zvýšení státních<br />

investic do stavebnictví. V současné<br />

době, kdy tuzemský HDP<br />

padá třetí čtvrtletí po sobě, jak<br />

stát, tak <strong>firmy</strong> i domácnosti<br />

stále více šetří, což určitě nepřispěje<br />

k dohlednému oživení<br />

ekonomiky a stavebnictví. Lidé<br />

jsou vystrašení. Ať už si otevřete<br />

noviny nebo zapnete rádio, všude<br />

čtete a slyšíte jenom samé<br />

krize, pokles, recese, atd. Lidé<br />

proto stále více přemýšlejí, za<br />

co utratí svoje peníze. Výsledkem<br />

je poměrně rychle klesající<br />

spotřeba domácností. Do toho<br />

vláda zvýší DPH, čímž k větší<br />

spotřebě určitě nepřispěje. Na<br />

druhou stranu, ceny stavebních<br />

hmot jsou za poslední měsíce<br />

<strong>na</strong> velice nízkých hodnotách,<br />

rovněž tak ce<strong>na</strong> stavebních prací.<br />

Pořídit si bydlení nebo si upravit<br />

okolí domu za tyto ceny je velice<br />

výhodné.<br />

Jak se vaše firma přizpůsobuje<br />

stále tvrdším konkurenčním<br />

podmínkám a víceméně stále<br />

klesající poptávce<br />

Podmínky <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>, jak správně<br />

uvádíte, jsou čím dál tím těžší.<br />

Krize českého stavebnictví zostřila<br />

konkurenční boj nejen mezi<br />

stavebními firmami, ale také mezi<br />

výrobci stavebních hmot. Vlivem<br />

nižší poptávky <strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong><br />

dochází k přetlaku <strong>na</strong>bídky <strong>na</strong>d<br />

poptávkou a tím pádem ke snižování<br />

cen betonových výrobků.<br />

Abychom udrželi hospodaření<br />

<strong>na</strong> rozumných číslech a měli<br />

prostředky <strong>na</strong> rozvoj, musíme<br />

hledat úspory, snižovat náklady,<br />

zvyšovat produktivitu práce – to<br />

vše při zachování bezvadné kvality<br />

<strong>na</strong>šich výrobků.<br />

Naše výrobky vyrábíme <strong>na</strong> nejnovějších<br />

a nejmodernějších výrobních<br />

linkách ve třech výrobních<br />

závodech v České republice. Rozmístění<br />

výrobních závodů nám<br />

dovoluje přiblížit se maximálně<br />

zákazníkovi a neprodražovat tak<br />

výrobky o cenu dopravy.<br />

Jaké důsledky bude mít novela<br />

záko<strong>na</strong> o hospodaření<br />

energií pro vaše produkty<br />

Novela záko<strong>na</strong> o hospodaření<br />

energií převádí do české legislativy<br />

evropskou směrnici<br />

o energetické náročnosti budov.<br />

Myslím, že tato novela ovlivní<br />

hlavně trh s nemovitostmi, kde<br />

bude muset každý, kdo prodává<br />

nemovitost, mít zpracovaný<br />

průkaz energetické náročnosti<br />

budovy. Výz<strong>na</strong>mné dopady pro<br />

<strong>na</strong>še výrobky neočekávám.<br />

Jaké další důsledky pro vaši<br />

výrobu vyplývají z blížících<br />

se <strong>na</strong>řízení EU, která se vás<br />

týkají<br />

Nařízení, vyhlášek, směrnic i novel<br />

je tolik, že je velice obtížné<br />

všechny tyto platné i budoucí<br />

směrnice sledovat. Všechny<br />

<strong>firmy</strong> samozřejmě musí platnou<br />

legislativu dodržovat, a to za<br />

cenu nemalých fi<strong>na</strong>nčních prostředků,<br />

které se <strong>na</strong>konec projeví<br />

v konečné ceně zboží nebo služby.<br />

Spousta těchto <strong>na</strong>řízení jen<br />

prohlubuje byrokracii a zvyšuje<br />

podnikatelům náklady.<br />

Jak byste komentovali současnou<br />

českou energetickou<br />

politiku ve vztahu k výrobcům<br />

stavebních materiálů a hmot<br />

Výroba stavebních materiálů<br />

a hmot je obecně velice energeticky<br />

náročná. Vzrůstající ce<strong>na</strong><br />

energií se promítá do cen výrobků,<br />

což ve finále zaplatí koncový<br />

spotřebitel. Když se podíváte <strong>na</strong><br />

položku ceny elektrické energie<br />

za obnovitelné zdroje v ceně<br />

1 kWh a vidíte nevzhledné solární<br />

elektrárny okolo silnic,<br />

musíte <strong>na</strong>být zákonitě dojmu, že<br />

energetická politika nemá hlavu<br />

ani patu.<br />

■ O společnosti<br />

Společnost DITON s.r.o. vznikla<br />

před více než třinácti lety a její<br />

betonové výrobky jsou špičkou<br />

ve své třídě – vyrábějí se precizně<br />

pomocí nejmodernějších<br />

technologií. Tým odborníků sleduje<br />

nejnovější technologické<br />

postupy a architektonické trendy<br />

v tuzemsku i ve světě a následně<br />

těmto trendům společnost přizpůsobuje<br />

své výrobní programy<br />

a vyráběný sortiment. Každý rok<br />

společnost přichází s novými<br />

výrobky, colormixy či prvky zahradní<br />

architektury, jež zařazuje<br />

do svého portfolia.<br />

■ Materiály<br />

Výrobky společnosti vznikají<br />

z nejkvalitnějších surovin dostupných<br />

z tuzemska i zahraničí.<br />

Spolupracuje s pečlivě prověřenými<br />

dodavateli. Všechny vstupní<br />

materiály prochází pečlivou<br />

přijímací kontrolou a testují se<br />

v interní laboratoři.<br />

■ Laboratoř<br />

Společnost disponuje vlastní<br />

laboratoří, vybavenou zkušebními<br />

lisy a technologií pro zkoušení<br />

odolnosti proti působení mrazu<br />

a odolností proti rozmrazovacím<br />

látkám. Ze všech linek každodenně<br />

odebírá vzorky výrobků<br />

a zkouší je podle platných norem.<br />

Kromě toho využívá i akreditované<br />

externí laboratoře.<br />

Výrobky procházejí víceúrovňovým<br />

dohledem kvality, tedy pěti<br />

kontrolami jakosti. Na užitné<br />

vlastnosti výrobků poskytuje<br />

firma záruku 20 let.<br />

48 prosincový speciál

▲ DITON PAVÉ colormix MARMO<br />

▲ DITON STONE colormix MORANO<br />

▲ DITON TESELA colormix RUDEN<br />

▲ RETRO BLOK barva hnědá<br />

■ Dlažba<br />

Beton je moderním přírodním<br />

stavebním materiálem z ekologicky<br />

nezávadných surovin, štěrku,<br />

písku, vody, cementu. Společnost<br />

vlastní kvalitně vybavenou zkušebnu,<br />

kde provádí všechny dostupné<br />

testy, a to nejen <strong>na</strong> nových<br />

výrobcích, ale také v pravidelných<br />

cyklech <strong>na</strong> výrobcích stávajících.<br />

Výrobky mají vysokou pevnost<br />

a nízkou obrusnost, ochranu nášlapné<br />

plochy, odolnost proti<br />

solicím směsím. Jsou vyráběny<br />

jako mrazuvzdorné a jejich povrch<br />

je chráněn proti působení vody<br />

a chemických rozmrazovacích<br />

látek.<br />

■ AQUA STOP!<br />

Společnost se od začátků svého<br />

působení zabývá možným znečiš-<br />

■ Výstavní areály<br />

U výrobních závodů a centrálních<br />

skladů společností v Čeperce<br />

u Pardubic, ve Stříteži u Jihlavy,<br />

v Paskově u Ostravy, v centrálních<br />

skladech v Brně a v Praze –<br />

Uhříněvsi jsou tzv. výstavní areály.<br />

V nich se lze inspirovat tím, jak<br />

ztvárnit venkovní plochu s potěním<br />

dlažby, prorůstáním mechů<br />

a také povrchy odolnými proti<br />

přilnutí žvýkaček. Z počátku volila<br />

cestu povrchové impreg<strong>na</strong>ce, ta<br />

však po určitém čase vlivem počasí,<br />

mechanickým obroušením<br />

pojezdem či pochozem mizí a dlažební<br />

bloky se musí opětovně<br />

povrchově ošetřit.<br />

V roce 2011 společnost odzkoušela<br />

a zavedli novinku v podobě<br />

hloubkové impreg<strong>na</strong>ce nášlapných<br />

betonů – tzv. AQUA STOP!<br />

Tato novinka spočívá v dávkování<br />

vytěsňovacího plastifikátoru<br />

přímo do míchacího zařízení,<br />

ve kterém se nášlapný beton<br />

připravuje. Ošetření není tedy<br />

pouze následné a povrchové, ale<br />

je přímo obsaženo v nášlapné<br />

vrstvě. Povrch výrobků je tedy<br />

impregnován od začátku do konce<br />

své životnosti. Odpadá tím starost<br />

s jejich údržbou.<br />

Výrobky ošetřené tímto způsobem<br />

vykazují velmi malou<br />

přil<strong>na</strong>vost pro nečistoty způsobované<br />

běžným používáním (prach,<br />

houby, mechy, žvýkačky, přilnutý<br />

jemný prach atd.). Díky úzké přil<strong>na</strong>vosti<br />

zůstává povrch dlouho<br />

pěkný, neznečištěný a sytý barvami,<br />

pro které si zákazník tento<br />

výrobek vybral.<br />

užitím různých druhů betonových<br />

dlažeb, obrubníků, palisád,<br />

ztraceného bednění, štípaných<br />

plotových tvarovek, opěrných zdí,<br />

odvodnění nebo dalších produktů<br />

společnosti.<br />

■ Technické poradenství<br />

Společnost <strong>na</strong>bízí poradenské<br />

služby zdarma ohledně zdění betonových<br />

prvků, pokládky dlažby<br />

i správného podloží. Vypracovává<br />

rovněž základní návrh architektonického<br />

řešení užití výrobků. Radí,<br />

jaká dlažba je pro určitý dům či<br />

zahradu ideální. Zajišťuje rovněž<br />

dopravu a skládání palet s výrobky<br />

<strong>na</strong> požadované místo. ■<br />

prosincový speciál<br />

49

v příštím čísle<br />

01/13 | leden<br />

Lednové číslo časopisu s tématem<br />

Energetické kategorie budov<br />

se zaměří <strong>na</strong> materiály a konstrukce<br />

staveb, energetické systémy<br />

budov, kvalitu vnitřního prostředí,<br />

ale i <strong>na</strong> monitorování, diagnostiku<br />

a inteligentní řízení energeticky<br />

efektivních budov. Budou posuzovány<br />

technologie vstupující do<br />

řešení energeticky úsporných<br />

staveb – zejmé<strong>na</strong> z technického<br />

a ekonomického hlediska.<br />

Číslo 01/13 vychází 7. led<strong>na</strong><br />

Ročník VI<br />

Číslo: prosincový speciál<br />

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno<br />

IČ: 44960751<br />

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Fax: +420 227 090 614<br />

E-mail: redakce@casopisstavebnictvi.cz<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

ediční plán 2013<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

časopis<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

■<br />

ediční plán 2013<br />

pozice <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

předplatné<br />

Celoroční předplatné (sleva 20 %):<br />

544 Kč včetně DPH, balného<br />

a poštovného<br />

Objednávky předplatného<br />

zasílejte prosím <strong>na</strong> adresu:<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />

(IČO: 44960751,<br />

DIČ: CZ44960751,<br />

OR: Krajský soud v Brně,<br />

odd. C, vl. 3809,<br />

bankovní spojení: ČSOB Brno,<br />

číslo účtu: 377345383/0300)<br />

Věra Pichová<br />

Tel.: +420 541 159 373<br />

Fax: +420 541 153 049<br />

E-mail: pichova@expodata.cz<br />

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský<br />

Tel.: +420 602 542 402<br />

E-mail: taborsky@casopisstavebnictvi.cz<br />

Redaktor: Petr Zázvorka<br />

Tel.: +420 728 867 448<br />

E-mail: zazvorka@casopisstavebnictvi.cz<br />

Redaktorka odborné části:<br />

Ing. Ha<strong>na</strong> Dušková<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Mobil: +420 725 560 166<br />

E-mail: duskova@casopisstavebnictvi.cz<br />

Inzertní oddělení:<br />

Ma<strong>na</strong>žeři obchodu:<br />

Daniel Doležal<br />

Tel.: +420 602 233 475<br />

E-mail: dolezal@casopisstavebnictvi.cz<br />

Igor Palásek<br />

Tel.: +420 725 444 048<br />

E-mail: palasek@casopisstavebnictvi.cz<br />

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,<br />

doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.,<br />

Ing. Václav Matyáš, Ing. Ja<strong>na</strong> Táborská,<br />

Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),<br />

Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová<br />

Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl<br />

Tel.: +420 541 159 357<br />

E-mail: gabzdyl@expodata.cz<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

časopis<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

Předplatné můžete objed<strong>na</strong>t<br />

také prostřednictvím formuláře<br />

<strong>na</strong> www.casopisstavebnictvi.cz.<br />

Předplatné: Věra Pichová<br />

Tel.: +420 541 159 373<br />

Fax: +420 541 153 049<br />

E-mail: pichova@expodata.cz<br />

Tisk: EUROPRINT a.s.<br />

pozice <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

časopis<br />

Stavebnictví je členem<br />

Sez<strong>na</strong>mu recenzovaných<br />

periodik vydávaných<br />

v České republice*<br />

*sez<strong>na</strong>m zřizuje<br />

Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR<br />

Náklad: 4 000 výtisků<br />

Povoleno: MK ČR E 17014<br />

ISSN 1802-2030<br />

EAN 977180220300511<br />

Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa<br />

© Stavebnictví<br />

All rights reserved<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> v tištěné nebo elektronické podobě:<br />

Věra Pichová<br />

tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: pichova@expodata.cz<br />

50 prosincový speciál<br />

Odborné posouzení<br />

Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví<br />

podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.<br />

O tom, které články budou odborně posouzeny,<br />

rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty<br />

(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž<br />

určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři<br />

recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých<br />

příspěvcích posudky recenzentů.<br />

Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.<br />

Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě<br />

bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce<br />

neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích<br />

autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Budoucnost stavění<br />

BAU po dvacáté<br />

pět desetiletí úspěchu<br />

14.-19. led<strong>na</strong> . Mnichov<br />

Světový veletrh pro architekturu,<br />

stavební materiály a systémy<br />

www.bau-muenchen.com<br />

D Messe München GmbH . info@bau-muenchen.com . Tel. +49 89 949-11308 . Fax +49 89 949-11309<br />

CZ EXPO-Consult + Service, spol. s r. o. . info@expocs.cz . www.expocs.cz . Tel. +420 54517 6158, +420 54517 6160 . Fax +420 54517 6159

Ha ppy<br />

Ha ppy<br />

new<br />

year<br />

2013<br />

Chytrá firma podporuje chytré filmy.<br />

RTS a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz<br />

e: rts@rts.cz, t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!