Almanach (.pdf) - Gymnázium a Střední odborná škola

Koncem června, tedy ca o měsíc později, jsem nicméně obdržela dopis informující o mém přijetí do
Weidenu. Plná očekávání i obav jsem v září nastoupila společně se svými dvěma kolegyněmi z Plzně,
dvěma studenty z Opavy a dvěma italskými dívkami, do německé školy.
První týdny strávené v cizojazyčném prostředí pro mě byly na jedné straně hodně stresující, ovšem
na druhé straně zřejmě i nejvíce obohacující, zejména moje němčina tehdy doslova povstala z popela.
Po prázdninách, které jsem strávila z velké části na letní škole angličtiny, jsem měla zpočátku opravdu
velké problémy „se rozmluvit“. Po dalších několika týdnech se ovšem tato jazyková bariéra začala
výrazně zmenšovat a mluvit řečí našich germánských sousedů se stalo téměř automatickým.
Kromě jazykového zdokonalení, které jsem si stanovila jako hlavní cíl svého pobytu v SRN, jsme
my „cizinci“ měli možnost i lépe poznat Německo samotné, a to prostřednictvím mnoha výletů
pořádaných organizací financující celý „Gastschuljahrprojekt“.
Měli jsme možnost se mimo jiné účastnit například frankfurtského knižního veletrhu, navštívili
jsme i vánoční trh v Norimberku a nenechali jsme si ujít ani metropoli Berlín a slavná historická města
Mnichov, Regensburg, Bayreuth a další.
Po celou dobu jsme absolvovali vyučování v německých třídách a nebyli jsme ušetřeni ani testů
a zkoušení, i když naše jazyková bariéra byla samozřejmě brána v potaz. Pro nás Čechy byl způsob
německé výuky v mnoha aspektech velice zarážející. Zejména znatelné rozdíly mezi školskými systémy
jsme pozorovali u předmětů jako němčina, dějepis a občanská výchova. V těchto předmětech se totiž
celý rok hovořilo pouze a výhradně o Německu. Němečtí studenti po dokončení gymnázia nevědí téměř
nic o historii či literatuře jiných zemí. Zajímavou zkušeností bylo také navštěvování hodin náboženství.
Celkově ale musím říci, že mě německé školství velice zklamalo. Naši spolužáci vůbec netuší, o kolik
vyšší nároky jsou na gymnáziích kladeny na české studenty. Zatímco nám nečinilo žádné potíže se
naučit několikastránkový referát v němčině nazpaměť, naši německy hovořící soukmenovci vždy celý
text zásadně četli. Největším zklamáním ale byla pro mě osobně angličtina. Považovala jsem za
samozřejmé, že na německém gymnáziu bude nějaký rodilý mluvčí a všeobecně úroveň výuky
angličtiny bude mnohem vyšší než v Čechách. Ovšem opak byl pravdou. Při hodinách se mluvilo
převážně německy a žádný rodilý mluvčí na škole samozřejmě nevyučoval.
Co se mé „Gastfamilie“ týče, bohužel jsem neměla příliš velké štěstí. Rodina, u které jsem bydlela,
byla tvořena dvěma staršími rodiči a dospělou dcerou. Zatímco moje „Gastmutti“ byla velice příjemná a
hodná paní a ráda si se mnou popovídala, můj „Gastvati“ byl poněkud náladový a já se často stávala
svědkem jejich rodinných hádek. Moje „Gastschwester“, dvacetiletá Claudia, byla milá a přátelská, ale
všechny pokusy o konverzaci byly pouze z mé iniciativy.
Celkově hodnotím svůj pobyt ve Weidenu jako pozitivní a po mnoha stránkách obohacující
zkušenost, z níž budu v budoucnosti intenzívně čerpat nejenom v oblasti jazykové.
V roce 2010 převzala vedení projektu Výměnný školní rok Olga Fritscherová, která vyhledává
a realizuje další možnosti vedoucí k rozšíření a zvýšení zájmu o tento projekt a o němčinu obecně.
V období od roku 2010 studovali na německých příhraničních gymnáziích tito žáci Gymnázia a
SOŠ Rokycany:
2010/11 Klegová Kateřina Anna v Hofu
Audes Jan ve Wunsiedlu
Hopčáková Bohuslava v Marktredwitz
2011/12 Herodesová Nikola v Hofu
Stáňová Michaela v Selbu
2012/13 Trhlíková Karolína v Hofu