Almanach (.pdf) - Gymnázium a Střední odborná škola

A teď už k Vašemu současnému životu...
Co vás nejvíce baví a co byste nejraději změnil v náplni svého povolání
Když já mám úplně skvělé povolání. Nic bych na něm neměnil. Jediné, co mě nebaví, je
papírování. Musím vyplňovat spoustu dotazníků a vést účetnictví, a to mě zdržuje od skutečné
práce. Papírování a účetnictví bych nejraději zrušil.
Ve svém povolání se setkáváte s různými osudy zvířat. Který na vás nejvíce zapůsobil
Nejhorší pro mě je, když se setkávám s týráním. Ať už jsou to třeba štěňata vyhozená v
popelnici nebo opravdu zanedbaná zvířata. To je na naší práci opravdu traumatizující. Těch
pěkných příběhů jsem ale zažil daleko víc. Nejhezčí pocit mám, když se mi povede navrátit zvíře
zpátky do života. Například staří lidé žijí většinou sami pouze s jediným společníkem a to je třeba
pes nebo kočka. Ten jeden živý tvor je pro ně moc důležitý a mám krásný pocit, když mu můžu
pomoct a udělat radost jeho majitelům.
Jak se změnila Vaše profese za dobu, co ji vykonáváte
Před dvaceti lety, když jsem začínal, byla veterina zaměřena především na velká hospodářská
zvířata. Za socialismu byla péče o kočky a psy okrajová. Byl na ni zaměřen pouze jeden semestr
vysoké školy. Devadesát procent práce veterináře se odehrávala ve velkochovech v JZD.
V současnosti se situace otočila, protože se radikálně omezil chov dobytka. Už to není ta idylka,
kdy jsme jezdili po malých hospodářstvích. Chov se zmodernizoval a na velký dobytek je
zaměřeno jen pár odborníků. Já mám momentálně v péči převážně kočky, psy a exoty.
Jaká zvířata máte doma
Moje žena má chovatelskou stanici irských vlkodavů, skotských jeleních psů, australských
teriérů a somálských koček. Pak také chováme kozy, hady, želvy, osmáky a slepice. Snad jsem nic
nevynechal (smích).
Víme, že jste navštívil mnoho exotických zemí. Jak jste se k cestování dostal
Od malička jsem měl rád zeměpis. Už jako malý kluk jsem hltal cestopisy a dobrodružné
knížky. To byly věci, na kterých jsem vyrůstal. Toužil jsem se podívat do těch nejodlehlejších míst
na Zemi. Na střední škole při hodinách zeměpisu jsem velmi rád poslouchal povídání o exotických
místech jako je Asie nebo Jižní Amerika. Tenkrát jsme si o cestování mohli nechat tak akorát zdát.
Jediné místo, které jsme tehdy mohli navštívit, bylo východní Německo nebo Balaton v Maďarsku.
Nikdy mě nenapadlo, že budu moct cestovat. Hned jak byla po revoluci ta možnost, vyrazil jsem do
světa. Cestoval jsem zeměmi, které jsem chtěl vždycky poznat. Nejdřív jsem jel na Borneo, pak
jsem procestoval Jávu, Sumatru a jihovýchodní Asii.
Kterou zemi jste si nejvíce zamiloval
Měl jsem vždycky takovou vizi podívat se na Novou Guineu, protože jsem ji považoval a stále
považuji za nejméně probádané místo na naší zeměkouli. Před osmi lety jsem se tam po několika
měsících pečlivých a zodpovědných příprav vydal. Od té doby tam jezdím pravidelně každý rok a
už se mi ji podařilo procestovat skoro celou.
Nová Guinea je pro cestovatele nebezpečná jak kvůli parazitům a nemocím, na které nejsme z
Evropy zvyklí, tak kvůli neprostupnému terénu. Já osobně jsem malárií onemocněl snad sedmkrát
za tu dobu, co tam jezdím.
Expedice na Novou Guineu organizuje můj kamarád, jezdíme tam pokaždé se stejnou partou.
Sám bych se tam nedostal, protože je složité sehnat všechny kontakty a povolení, aby vás pustili
do vnitrozemí. Musíte sehnat vrtulník, letadlo...
Chystáte se v nejbližší době někam
Kam já bych se ještě podíval Rozhodně bych se chtěl ještě vrátit na Novou Guineu a vzít tam
svého syna, až mu bude alespoň patnáct. A pak bych asi rád vyrazil do Amazonie.