Ani jeden matematicky´ talent nazmar

Nadání a talent
V chápání obsahu a rozsahu pojmů nadání a talent se liší názory laiků a odborníků.
v průběhu let se objevily tři rozdílné pohledy na nadání a talent. Seřadíme-li
je historicky a vzestupně podle rozsahu, jsou jimi:
1. nadprůměrná úroveň schopností jedince; jedná se o jednorozměrné pojetí nadání
s akcentem na elitu; jedinou rozlišující charakteristikou je vysoké IQ (hranice
se definovávala v intervalu 120 až 145 bodů, obvykle jako 130 bodů)
2. nadprůměrná úroveň několika vlastností regulujících činnost jedince, souhrn
vlastností jedince umožňujících mu vykonávat určitou činnost s nadprůměrnou
úspěšností; jedná se o vícerozměrné pojetí nadání s akcentem na elitu
3. souhrn fyzických i psychických vlastností každého člověka regulující vykonávání
jeho činnosti; jedná se tedy o obecné a vícerozměrné pojetí nadání
s rozlišováním podprůměrného, průměrného a nadprůměrného nadání (Dočkal,
1999)
Jednorozměrné pojetí nadání je už dnes opuštěno, preferuje se vícerozměrné
pojetí. Obvykle se rozlišují tři konstitutivní složky nadání: podle J.S. Renzulliho
jsou to inteligence, tvořivost, motivace; podle V. Dočkala předpokladová složka
(fyzické vlastnosti, schopnosti, dovednosti, znalosti), aktivační složka (aktivita
jedince, zájmy, postoje, hodnoty), volní složka (vytrvalost, cílevědomost).
Typologie různých druhů nadání se liší od autora k autorovi. V. Dočkal uvádí
čtyři velké skupiny, které pak dále diferencuje:
• pohybové nadání (pro různé druhy sportů, pro tanec apod.)
• umělecké nadání (hudební, výtvarné, literární, dramatické apod.)
• intelektové nadání (jazykové, matematické, technické apod.)
• praktické nadání (pro manuální práci, pro práci s lidmi)
Nepanuje úplná shoda ani v tom, jaký je vzájemný vztah mezi pojmy nadání
a talent. Řada autorů je chápe jako synonyma, jiní doporučují mezi nimi rozlišovat.
Např. L. Ďurič (1999) navrhuje, abychom je rozlišovali a to podle úrovně
aktualizace činnosti.
Nadání v tomto pojetí označuje potenciality, možnosti jedince pro úspěšné
vykovávání určité činnosti, které ještě neměly čas se naplno projevit. Nadaný
jedinec, „nositel“ nadání, nebyl ještě „odhalený“ svým okolím; někdy si ani neuvědomuje
své nadání, neodhalil ho sám v sobě. Proto je třeba vyvinout dva typy
činností: vnější – vyhledávání, odhalování nadaných jedinců, a vnitřní – jedincovo
uvědomění si svého nadání, nalezení vlastní identity, ztotožnění se se svým
nadáním.
9