Ani jeden matematicky´ talent nazmar

1998), difrakce svazku elektronů nabitým drátem (USA, 1993), magnetohydrodynamický
generátor (Turecko, 2001), binární soustava hvězd (Turecko, 2001),
hmotnosti jader a jejich stabilita (Kanada, 1997), model relativistické částice složené
z kvarků (Čína, 1994), gravitační rudý posuv a měření poloměru a hmotnosti
hvězdy (Austrálie, 1995), složený zdroj záření v naší Galaxii – rychleji než světlo?
(Island, 1998).
Významnou součástí soutěže FO je i experimentální úloha. Je třeba vymyslet
pěknou, vtipnou nekonvenční úlohu a pro soutěž (zejména na celostátním kole FO
a na MFO) ji postavit v mnoha exemplářích. Zde již ovšem nelze využívat námětů
současných přístrojově a finančně náročných vědeckých experimentů ve fyzice.
Proto se hledají vtipné experimentální problémy, kdy si řešitel často musí umět
poradit s velmi omezenými prostředky, vymyslet k tomu vhodnou metodu, provést
měření a vyhodnotit je včetně výpočtu chyb.
Některá zajímavá témata experimentálních úloh na MFO (podrobněji v [6]):
zákon pro odpor prostředí při pohybu válce v kapalině (Austrálie, 1995), optický
výzkum rotující kapaliny (Turecko, 2001), měrné skupenské teplo varu tekutého
dusíku (USA, 1993), výzkum magnetického stínění na principu vířivých proudů
(Island, 1998), určení odrazivosti světla na transparentním dielektrickém povrchu
(Čína, 1994), určení závislosti vodivosti rezistoru na vlnové délce světla užitím improvizovaného
spektrometru z CD-ROMu (Velká Británie, 2000). Jde sice vesměs
o velmi zajímavé problémy, avšak řešitelé se s nimi poprvé setkávají zpravidla až
při soutěži.
Společné a zvláštní v FO a MO
Mezi oběma soutěžemi FO a MO existuje těsná vazba a organizátoři obou soutěží
vzájemně spolupracují a koordinují např. i termíny uzavřených částí soutěží,
aby se někteří soutěžící (a těch je nemálo) mohli zúčastnit obou národních soutěží.
Spolupráce mezi fyziky a matematiky je dána povahou obou oborů, zejména jejich
vzájemnou provázaností. Matematika je pro fyzika velmi důležitý prostředek
(nástroj), bez něhož se neobejde. Fyzika naopak často přináší podněty pro rozvoj
matematiky.
Samozřejmě mezi oběma soutěžemi existují i výrazné odlišnosti. Práce v matematice
vyžaduje především velké intelektové nadání a k řešení některých matematických
úloh je zapotřebí značná invence. Od soutěžícího v MO se může
požadovat, aby vymyslel něco nového, použil originální důkaz apod. To ve fyzice
většinou nejde, protože fyzika jako přírodní věda, je vázaná na existující realitu.
Druhá zvláštnost je v tom, že řešitel ve FO musí mít nejen intelektové nadání,
ale musí mít i dobré nadání manuální. Součástí soutěže jsou totiž i experimenty,
u nichž se současně uplatní intelekt a manuální zručnost.
176