Ani jeden matematicky´ talent nazmar
Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar
s experimentální dovedností a schopností kvalitně zpracovat měření některými našimi studenty i na MFO mě přivedly k vypracování tohoto textu. Další dlouhodobou aktivitou na podporu FO jsou celostátní soustředění fyzikální olympiády pro kategorii B (zúčastňují se jich i velmi vyspělí mladší řešitelé). První (zkušební) soustředění se konalo již v roce 1962 v Krkonoších (v tehdejším školicím středisku MŠMT). Soustředění byla v prvním desetiletí třítýdenní (z toho jeden týden byl až o prázdninách), později jen dvoutýdenní – ve druhé polovině června. Zkrácení doby se kompenzovalo zvětšením počtu dopolední výuky – zpočátku na 6 výukových hodin, později na 5 hodin. Až do roku 1992 (tedy 30 let) se celostátní soustředění konala pro celé území tehdejšího Československa, a to zpravidla tak, že dva roky po sobě je organizovala česká strana, další rok pak slovenská část republiky. Až do roku 1996 se organizovala soustředění společně s MO, a to do roku 1990 až pro 90 účastníků kategorie B obou soutěží FO a MO. Po roce 1990 se počet řešitelů obou olympiád výrazně zmenšil, což vedlo i ke zmenšení počtu účastníků soustředění (ke zmenšení tohoto počtu vedly i ekonomické důvody – menší státní dotace). V prvních letech se výuka na celostátním soustředění konala ve čtyřech třídách: 1 tř. F, 2 tř. MF a 1 tř. M. Po roce 1968 byla výuka již jen ve třech třídách. Soustředění se zpravidla konalo při střední škole s žákovským internátem v místech s pokud možno atraktivním přírodním prostředím; některá soustředění např. byla i v rekreačních lokalitách – na větších chatách, či školách v přírodě – podle podmínek, které se podařilo organizátorům v daném roce zajistit. Program soustředění se ustálil na tématech, která pomáhají soutěžím. Do fyzikální části se někdy zařazovaly i experimenty (podle podmínek místa konání, od roku 2000 se tak již děje pravidelně). Dopolední výuku doplňují večerní besedy na různá odborná témata. Do poloviny 90. let se zařazovaly i kulturně poznávací a odborné exkurze. Významné pro odlehčení jsou i doplňující sportovní a turistické aktivity. Přednášejícími jsou zpravidla vysokoškolští učitelé – členové ústředních výborů FO a MO anebo krajských výborů v místě konání. Nejčastějšími vyučujícími ve fyzice byli: B. Vybíral (od r. 1964 dosud), Z. Ungermann (od počátku do r. 1992), R. Košt’ál (od počátku do r. 1977), A. Kleveta (v 60. a 70. letech), M. Ouhrabka (od 90. let dosud), dále např. R. Zámečník a I. Čáp (zástupci ze slovenské strany). Jako přednášející se v posledních letech uplatňují i vyspělí studenti z MFF (např. od. r. 2000 J. Houštěk). Některá místa konání celostátních soustředění: Žd’ár n. S. (1964), Vojtěchov u Nového Města na Mor. (1965), Banská Bystrica (1966), Hranice na Mor. (1967), Mariánské Lázně (1968), Zadov (1969), Rajnochovice, okr. Kroměříž (1970), Martin (1971), Trenčín (1972), Žd’ár n. S. (1973, 1984), Zadov (1974), Plzeň (1975), Česká Lípa (1978), Čáslav (1979), Vysoké Mýto (1980), Praha – Třebešín 174
(1982), Zadov (1983), Zemplínská Šírava (1986), Jevíčko (1985, 1987, 1988, 1990, 1991), Nové Město n. Váhom (1989), Banská Št’iavnica (1992). Jen česká soustředění FO a MO: Jevíčko (1993 – 1996). Jen fyzikální soustředění (pro jednu třídu – do 30 studentů): Pec p. Sněžkou, chata TÁŇA (1997 – 2003). V období existence FO asi do r. 1990 organizovaly krajské výbory FO i krajská soustředění pro soutěžící kategorie C a D v délce trvání jeden až dva týdny. Jejich organizace a cíle byly podobné jako u výše uvedených celostátních soustředění. V posledním desetiletí se však výrazně změnily podmínky – poklesly počty soutěžících FO a zmenšily se především státní finanční dotace. Takže ke škodě věci se tato soustředění již nekonají. Na druhé straně začala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy organizovat fyzikální korespondenční seminář (FYKOS) pro vyspělé zájemce ze středních škol, v jehož rámci se konají také soustředění – zúčastňují se jich především řešitelé FO. Úlohy pro fyzikální olympiádu Je žádoucí, aby úlohy pro FO byly pro řešitele nejen přitažlivé, vtipné, ale také přiměřeně náročné a pokud možno komplexní, tj. aby určitá úloha zahrnovala současně více oblastí fyziky. Úloha má být pro soutěžícího i přínosná tím, že se při jejím řešení něco nového dozví, a to i vlastním přičiněním. Úlohy používané na národní soutěži FO bývají zpravidla jen obtížné (avšak jen přiměřeně – podle kategorie), ale jinak často jde o typické úlohy školské fyziky. Navrhnout vhodnou, zajímavou a přiměřeně náročnou úlohu s prvky originality není vůbec jednoduché. Přitom takových úloh muselo být za dobu existence FO použito více než 3000, z toho více než 200 experimentálních. Pro řešitele, o kterých se předpokládá, že se v životě budou zabývat některou z exaktních věd, je jistě motivující, když úloha obsahuje elementy současné fyzikální vědy. Je sympatické, že tento přístup v posledním desetiletí důsledně volí organizátoři mezinárodních fyzikálních olympiád. U teoretických úloh se však zpravidla požaduje zjednodušené řešení vědeckého problému – použije se jednoduchý fyzikální model. Další potíž je v tom, že studenti někdy neznají (resp. nemohou znát) potřebné vstupy k řešení – neznají některé potřebné fyzikální zákonitosti anebo matematický aparát. Proto je zadavatel někdy nucen krátce vysvětlit problém, eventuálně vložit potřebný výchozí zákon či matematický vzorec (vědec si to ostatně může najít v příruční literatuře). Pro soutěžícího ve FO (zejména v MFO) je potom náročné (a zpravidla i stresující) i to, že má dlouhé zadání a k řešení velmi omezený čas. Některá zajímavá témata teoretických úloh použitých na MFO (podrobněji v [6]): slapová deformace oceánu (Norsko, 1996), analýza pohybu kosmické sondy k Jupiteru (Itálie, 1999), voda pod ledovým příkrovem po erupci vulkánu (Island, 175
- Page 123 and 124: a nešt’astnou shodou okolností
- Page 125 and 126: △SXY . Hledané kružnice bazénk
- Page 127 and 128: Název: KoS Severák Kategorie: Jun
- Page 129 and 130: Zadané téma koresponduje se čtvr
- Page 131 and 132: 1. Všichni žáci netěží stejn
- Page 133 and 134: cago: The University of Chicago Pre
- Page 135 and 136: kursu, v němž dotyčnému autorov
- Page 137 and 138: šest úloh. Na každou navazuje ko
- Page 139 and 140: 4. O velké přestávce hráli Jose
- Page 141 and 142: Jaroslav Švrček 1 Abstrakt: V př
- Page 143 and 144: Simionescu, Akad. Moisil a Prof. Ti
- Page 145 and 146: V roce 1984 vznikla z podnětu Aust
- Page 147 and 148: Po roce 1984 byla sít’těchto š
- Page 149 and 150: části pokrývalo náklady spojen
- Page 151 and 152: Příspěvek se zabývá interpreta
- Page 153 and 154: zastřešující roli. Spojuje jeji
- Page 155 and 156: v praxi. Interpretaci, pro kterou
- Page 157 and 158: Na Slovensku byla již od r. 1980 o
- Page 159 and 160: 1. Někteří kolegové z kategori
- Page 161 and 162: členové se aktivně zúčastňuj
- Page 163 and 164: ezútěšné situace sebevraždou.
- Page 165 and 166: práce. Matematika také rozvíjí
- Page 167 and 168: Věra Voršilková 1 Abstrakt: V re
- Page 169 and 170: (načrtněte)? 3x − 1 2 napište
- Page 171 and 172: [3 ] Zhouf, J. a kol., Sbírka test
- Page 173: Aktivity na podporu FO Národní so
- Page 177 and 178: Vzájemná vazba mezi matematikou a
- Page 179 and 180: [4 ] ŠEDIVÝ, P., VOLF, I., Práce
- Page 181 and 182: „Cílem Mensy ČR je zkoumat a ro
- Page 183 and 184: Proto prosím i vás - čtenáře m
- Page 185 and 186: za sebou apod. Druhý způsob: Spoj
- Page 187 and 188: další zajímavé vlastnosti, kter
- Page 189 and 190: s čitatelem 1 a jmenovatelem postu
- Page 191 and 192: Nejenom dvacetičtyřstěn má dvac
- Page 193 and 194: částmi hran, popřípadě vrchol
- Page 195 and 196: Poprvé takové sítě prstenců pu
- Page 197 and 198: Obr. 14 Některé mnou publikované
- Page 199 and 200: určování počtu čtverců, lež
- Page 201 and 202: Ze společenského večera Chvála
- Page 203 and 204: Program konference Čtvrtek 24.4. 1
- Page 205 and 206: Místnost 4 15.45-16.15 M. Kaslová
- Page 207 and 208: Hájková Hana G, Křenová 36, Brn
- Page 209 and 210: Lišková Hana VOŠP a SpgŠ, Litom
- Page 211 and 212: Šulcová Monika ZŠ, Masarykova 12
s experimentální dovedností a schopností kvalitně zpracovat měření některými<br />
našimi studenty i na MFO mě přivedly k vypracování tohoto textu.<br />
Další dlouhodobou aktivitou na podporu FO jsou celostátní soustředění fyzikální<br />
olympiády pro kategorii B (zúčastňují se jich i velmi vyspělí mladší řešitelé).<br />
První (zkušební) soustředění se konalo již v roce 1962 v Krkonoších (v tehdejším<br />
školicím středisku MŠMT). Soustředění byla v prvním desetiletí třítýdenní (z toho<br />
<strong>jeden</strong> týden byl až o prázdninách), později jen dvoutýdenní – ve druhé polovině<br />
června. Zkrácení doby se kompenzovalo zvětšením počtu dopolední výuky – zpočátku<br />
na 6 výukových hodin, později na 5 hodin. Až do roku 1992 (tedy 30 let) se<br />
celostátní soustředění konala pro celé území tehdejšího Československa, a to zpravidla<br />
tak, že dva roky po sobě je organizovala česká strana, další rok pak slovenská<br />
část republiky. Až do roku 1996 se organizovala soustředění společně s MO, a to<br />
do roku 1990 až pro 90 účastníků kategorie B obou soutěží FO a MO. Po roce 1990<br />
se počet řešitelů obou olympiád výrazně zmenšil, což vedlo i ke zmenšení počtu<br />
účastníků soustředění (ke zmenšení tohoto počtu vedly i ekonomické důvody –<br />
menší státní dotace).<br />
V prvních letech se výuka na celostátním soustředění konala ve čtyřech třídách:<br />
1 tř. F, 2 tř. MF a 1 tř. M. Po roce 1968 byla výuka již jen ve třech třídách.<br />
Soustředění se zpravidla konalo při střední škole s žákovským internátem v místech<br />
s pokud možno atraktivním přírodním prostředím; některá soustředění např.<br />
byla i v rekreačních lokalitách – na větších chatách, či školách v přírodě – podle<br />
podmínek, které se podařilo organizátorům v daném roce zajistit. Program soustředění<br />
se ustálil na tématech, která pomáhají soutěžím. Do fyzikální části se<br />
někdy zařazovaly i experimenty (podle podmínek místa konání, od roku 2000<br />
se tak již děje pravidelně). Dopolední výuku doplňují večerní besedy na různá<br />
odborná témata. Do poloviny 90. let se zařazovaly i kulturně poznávací a odborné<br />
exkurze. Významné pro odlehčení jsou i doplňující sportovní a turistické aktivity.<br />
Přednášejícími jsou zpravidla vysokoškolští učitelé – členové ústředních výborů<br />
FO a MO anebo krajských výborů v místě konání. Nejčastějšími vyučujícími ve<br />
fyzice byli: B. Vybíral (od r. 1964 dosud), Z. Ungermann (od počátku do r. 1992),<br />
R. Košt’ál (od počátku do r. 1977), A. Kleveta (v 60. a 70. letech), M. Ouhrabka<br />
(od 90. let dosud), dále např. R. Zámečník a I. Čáp (zástupci ze slovenské strany).<br />
Jako přednášející se v posledních letech uplatňují i vyspělí studenti z MFF (např.<br />
od. r. 2000 J. Houštěk).<br />
Některá místa konání celostátních soustředění: Žd’ár n. S. (1964), Vojtěchov<br />
u Nového Města na Mor. (1965), Banská Bystrica (1966), Hranice na Mor. (1967),<br />
Mariánské Lázně (1968), Zadov (1969), Rajnochovice, okr. Kroměříž (1970),<br />
Martin (1971), Trenčín (1972), Žd’ár n. S. (1973, 1984), Zadov (1974), Plzeň<br />
(1975), Česká Lípa (1978), Čáslav (1979), Vysoké Mýto (1980), Praha – Třebešín<br />
174