Ani jeden matematicky´ talent nazmar

práce. Matematika také rozvíjí logické myšlení, které je, mimo jiné, nezbytným
předpokladem k dosažení nejvyšší úrovně morálního usuzování. Ne všichni intelektově
nadprůměrní dospějí k postkonvenční úrovni na stupních morálního
vývoje. Bez vynikající schopnosti logického uvažování jí ale dosáhnout nemohou
(Šest Kohlbergových stadií morálního vývoje, s.234, in: Fontana, 1997).
Zajímavý projekt podle japonského učitele matematiky Kumona byl realizován
na Tchaiwanu. Děti staršího školního věku, různého stupně nadání a úspěšnosti
v matematice byly po dobu tří let podrobeny nápravnému programu, po jehož
skončení byly porovnávány se svými vrstevníky z USA a s americkými maturanty.
V matematice byly rozděleny do skupin po deseti žácích. Náprava u každého z nich
začínala na úrovni, ve které ještě učivo s jistotou zvládalo – tedy u každého jinak.
Podmínkou bylo každodenní krátkodobé (asi 10timinutové) procvičování
příkladů doma. Výsledkem bylo odstranění obav z matematiky, díky porozumění
i zlepšení výkonu a zvýšení zájmu o předmět. Na konci experimentu byly lepší
než jejich američtí vrstevníci a srovnatelné s věkovou skupinou maturantů. Vztah
k matematice se změnil k lepšímu dokonce i u rodičů těchto žáků.
U nás se v současné době věnuje pozornost žákům s dyskalkulií, neboli poruchou
učení, týkající se matematiky. V mnoha případech si odborníci nejsou jisti,
jedná-li se o skutečnou poruchu nebo spíše o důsledky nevhodného výukového
postupu. Náprava se v některých případech řeší metodou velmi podobnou výše
zmíněné metodě Kumonově.
Společným jmenovatelem úspěšných postupů je individualizace a výuka,
založená na pochopení, nikoli na pouhém „probrání“ učiva. Na první pohled se
možná někomu bude tento postup zdát organizačně, časově i finančně náročnější.
Současný přístup, který odrazuje žáky od matematiky a učitelům přináší více
„dřiny“ s méně pozitivními výsledky, je ve skutečnosti mnohem dražší.
Smysluplností a účinností výuky se zabývá Madeline Hunterová, jejíž útlá
knížka může poskytnout učitelům cenné podněty pro praxi.
Velmi poučné je podívat se na náš vzdělávací systém očima úspěšných nadaných
studentů. I u nás jsou přemýšliví hodnotitelé současné praxe. Zpětná vazba
z jejich pohledu by patrně nebyla vždy lichotivá. Určitě by ale mohla přispět
k zamyšlení a žádoucím změnám, byl-li by na straně vzdělavatelů zájem (Eva
Vondráková: Future Scientists and School Attendance, in: Science Education).
Společnost pro talent a nadání – ECHA se snaží na svých odborných seminářích,
Klubech rodičů a vzdělavacích akcích přinášet podněty k zamyšlení, aktuální
informace ze světa i výměnu názorů mezi účastníky, at’jsou jimi učitelé, rodiče,
studenti, či další zájemci.
Další informace o vzdělávání a výchově nadaných u nás i ve světě najdete na
připravovaných webových stránkách STaN-ECHA (e-mail: vondrakova@mistral.cz).
165