Ani jeden matematicky´ talent nazmar

Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar

01.12.2014 Views

placeni stejně jako špičkoví zpěváci a sportovci. Tomasz si je vědom své vysoké inteligence, popírá však, že by byl mimořádně nadaný. Říká, že podobně nadaných jako on je spousta, jenom to nedotáhnou do konce (více najdete ve vyhledávači pod heslem „Tomasz Macura“). Společným rysem úspěšného vzdělávání nadaných byla studentům poskytovaná míra samostatnosti, vlastní aktivity a „skutečné“ práce na řešení úkolů z praxe, např. v laboratořích výzkumných ústavů. Dělat něco „doopravdy“ a podílet se na řízení svého vzdělávání (např. výběru témat, způsobu jejich zpracování, hodnocení vlastní práce) děti baví. Jsou více vnitřně motivovány a není třeba je k práci nutit. V tomto duchu pracuje v ČR soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, kde se žáci učí vědeckými metodami zpracovávat „v terénu“ témata, která si zvolí. Pracují ve věkově smíšených týmech a na konci školního roku mají veřejné obhajoby svých výzkumných prací. Podobně laděna je Deutsche Schüler Akademie, prestižní letní soustředění pro nadané středoškoláky, organizované německou společností Bildung und Begabung. Ve skupině 15ti stejně silně motivovaných vrstevníků, pracujících na tématu, které si z bohaté nabídky vybrali, nemají studenti obavy, že budou považováni za „šprty“. S tím se, bohužel, nadaní žáci často setkávají ve školách, které navštěvují. Chtějí-li pracovat naplno, riskují odmítnutí vrstevnickou skupinou. Velká část z nich tomuto tlaku neodolá a raději se přizpůsobí tempu a zájmům většiny spolužáků. Jejich nadání se za těchto podmínek nemůže přiměřeně rozvíjet a tito žáci se zcela ztratí v průměru, případně „vyniknou“ nežádoucím směrem. Nadaní se dělí zhruba do dvou kategorií: a) výrazně nadprůměrní – výborně zvládají požadavky školy, profitují z nabídky škol a tříd pro nadané a bývají úspěšní i v kariéře b) mimořádně nadaní – ti mívají paradoxně více problémů ve škole, bývají méně konformní, takže mohou mít problémy s autoritami, obtížně nacházejí ty, se kterými by si rozuměli Mimořádně nadaní mívají vlastní způsoby učení a řešení problémů, obvykle efektivnější než ty, které jim nabízí škola. Ke své práci potřebují větší míru samostatnosti (menší míru řízení) než jejich spolužáci. Mívají jiný systém hodnot i jiný smysl pro humor. Jsou také často velmi sebekritičtí, pochybují o sobě a na rozdíl od laických představ trpívají pocity méněcennosti. Uvědomují si rozdíly mezi tím, jaké věci „mají být“ a jaké jsou. Nesrovnalosti těžce nesou a reagují na ně skepsí a depresemi. Jsou-li introvertní (což bývají matematicky nadaní velmi často), může se stát, že v období, kdy pochybují o smyslu života, jejich okolí nepostřehne závažnost situace nebo neví, jak jim pomoci, a neposkytne jim patřičnou emoční podporu. V některých případech uniknou tito jedinci z pro ně 162

ezútěšné situace sebevraždou. Rodiče jednoho z takovýchto studentů založili v r. 1980 v USA nadaci, která sice jejich synovi už pomoci nemůže, ale svou podporou emocionálních a sociálních potřeb nadaných je šancí pro další podobné děti. Učitelé, psychologové i rodiče by měli mít alespoň základní informace o potřebách a zákonitostech vývoje a prožívání nadaných dětí a o tom, kde hledat pomoc. Užitečnou institucí je např. školní psycholog. Získá-li si důvěru studentů, chodí se s ním radit i introverti, kteří by do žádné poradny nešli. V ČR příprava učitelů (i psychologů) pro práci s nadanými chybí. Měla by se stát základní částí systému péče o nadané, který se připravuje. Zatím je zdrojem informací Společnost pro talent a nadání - ECHA, která prostřednictvím odborných seminářů, Klubu rodičů a popularizační činnosti informuje naši veřejnost o současných světových trendech v péči o nadané. Na Slovensku existuje Škola pro mimořádně nadané děti a gymnázium. Zakladatelkou a ředitelkou je psycholožka PhDr. Jolana Laznibatová, dlouholetá pracovnice Výskumného ústavu detskej psychologie a patopsychologie. Na základě poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe založila původně experimentální třídu, která by respektovala vzdělávací potřeby nadaných. V současné době má bratislavská školy pobočky v mnoha slovenských městech. K realizaci je připraven kurz vzdělávání učitelů pro práci s nadanými a je vytvořen i program pomoci učitelům nadaných dětí v běžných školách. Velmi zajímavé změny probíhají v současné době v britském školství. Protože společné vzdělávání všech dětí v hlavním proudu škol nepřineslo očekávané výsledky, rozhodla se britská vláda situaci řešit. Cílem je co nejlépe rozvíjet potenciál každého dítěte. Vychází se mimo jiné z informací o osvědčených praktických metodách a výsledcích výzkumů, týkajících se vzdělávání nadaných v celém světě. Výuka už od první třídy klade důraz napochopení učiva. Realizují se i četná opatření, zohledňující vzdělávací potřeby mimořádně nadaných žáků ([1], str. 229–231). U nás se zatím problémy, provázející výchovu a vzdělávání nadaných, řeší intuitivně. Zkušenosti rodičů, kteří se obracejí na STaN-ECHA napovídají, kolik potenciálně nadaných dětí se setkává se zbytečnými obtížemi a je demotivováno už v průběhu docházky do základní školy, svůj talent přiměřeně nerozvíjí, případně ztrácí. Péče o nadané je různě pokročilá v různých částech světa. Chceme-li rychleji dohnat své zpoždění, lze čerpat z nepřeberného množství kvalitní odborné literatury a z nabízené spolupráce. Myšlení se nejrychleji rozvíjí v útlém věku dítěte. Záleží na prostředí, jeho informovanosti, vybavení, vztahu k dítěti a pochopení jeho potřeb, zda mu dokáže poskytnout podmínky k optimálnímu rozvoji. Důležitost tohoto období pro radost z poznávání, motivaci ke vzdělávání a pozdější studijní úspěšnost je u nás 163

ezútěšné situace sebevraždou. Rodiče jednoho z takovýchto studentů založili v r.<br />

1980 v USA nadaci, která sice jejich synovi už pomoci nemůže, ale svou podporou<br />

emocionálních a sociálních potřeb nadaných je šancí pro další podobné děti.<br />

Učitelé, psychologové i rodiče by měli mít alespoň základní informace o potřebách<br />

a zákonitostech vývoje a prožívání nadaných dětí a o tom, kde hledat<br />

pomoc. Užitečnou institucí je např. školní psycholog. Získá-li si důvěru studentů,<br />

chodí se s ním radit i introverti, kteří by do žádné poradny nešli.<br />

V ČR příprava učitelů (i psychologů) pro práci s nadanými chybí. Měla by se<br />

stát základní částí systému péče o nadané, který se připravuje. Zatím je zdrojem<br />

informací Společnost pro <strong>talent</strong> a nadání - ECHA, která prostřednictvím odborných<br />

seminářů, Klubu rodičů a popularizační činnosti informuje naši veřejnost<br />

o současných světových trendech v péči o nadané.<br />

Na Slovensku existuje Škola pro mimořádně nadané děti a gymnázium.<br />

Zakladatelkou a ředitelkou je psycholožka PhDr. Jolana Laznibatová, dlouholetá<br />

pracovnice Výskumného ústavu detskej psychologie a patopsychologie. Na základě<br />

poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe založila původně experimentální<br />

třídu, která by respektovala vzdělávací potřeby nadaných. V současné době má<br />

bratislavská školy pobočky v mnoha slovenských městech. K realizaci je připraven<br />

kurz vzdělávání učitelů pro práci s nadanými a je vytvořen i program pomoci<br />

učitelům nadaných dětí v běžných školách.<br />

Velmi zajímavé změny probíhají v současné době v britském školství. Protože<br />

společné vzdělávání všech dětí v hlavním proudu škol nepřineslo očekávané<br />

výsledky, rozhodla se britská vláda situaci řešit. Cílem je co nejlépe rozvíjet potenciál<br />

každého dítěte. Vychází se mimo jiné z informací o osvědčených praktických<br />

metodách a výsledcích výzkumů, týkajících se vzdělávání nadaných v celém<br />

světě. Výuka už od první třídy klade důraz napochopení učiva. Realizují se i četná<br />

opatření, zohledňující vzdělávací potřeby mimořádně nadaných žáků ([1], str.<br />

229–231).<br />

U nás se zatím problémy, provázející výchovu a vzdělávání nadaných, řeší<br />

intuitivně. Zkušenosti rodičů, kteří se obracejí na STaN-ECHA napovídají, kolik<br />

potenciálně nadaných dětí se setkává se zbytečnými obtížemi a je demotivováno už<br />

v průběhu docházky do základní školy, svůj <strong>talent</strong> přiměřeně nerozvíjí, případně<br />

ztrácí. Péče o nadané je různě pokročilá v různých částech světa. Chceme-li<br />

rychleji dohnat své zpoždění, lze čerpat z nepřeberného množství kvalitní odborné<br />

literatury a z nabízené spolupráce.<br />

Myšlení se nejrychleji rozvíjí v útlém věku dítěte. Záleží na prostředí, jeho<br />

informovanosti, vybavení, vztahu k dítěti a pochopení jeho potřeb, zda mu dokáže<br />

poskytnout podmínky k optimálnímu rozvoji. Důležitost tohoto období pro<br />

radost z poznávání, motivaci ke vzdělávání a pozdější studijní úspěšnost je u nás<br />

163

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!