Ani jeden matematicky´ talent nazmar

Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar

01.12.2014 Views

časnosti mají tuto výsadu pouze umělecké školy, jako by matematický talent byl něco méně, než nadání taneční, či talent pro práci na hrnčířském kruhu. 3. Každoročně, vždy na jednom ze čtyř gymnázií, byla pořádána 3 – 4-denní setkání vyučujících v matematických třídách s autory textů, vysokoškolskými odborníky na výchovu talentů a pracovníky Ministerstva školství, kde se řešily aktuální problémy výuky matematiky a vzájemně se předávaly zkušenosti. Tato setkání byla vlastně intenzivními vzdělávacími kurzy včetně toho, čemu se dnes říká pracovní dílny. 4. Existoval dostatečný počet tříd z rozšířenou výukou matematiky na ZŠ, odkud se rekrutovala velká část zájemců o studium ve třídách se zaměřením na matematiku na gymnáziích. Po roce 1989 nastal jakýsi jazykový boom a mnoho rodičů usoudilo, že budoucnost jejich dítěte je v tom, že se naučí cizí jazyk. Ne cizí jazyk jako prostředek k uplatnění, ale jako cíl. Některé základní školy zareagovaly okamžitě a téměř přes noc se z nich staly školy s rozšířenou výukou jazyků. 5. Hodinová dotace matematiky byla 5 hodin plus disponibilní hodiny ředitele plus nepovinná cvičení plus semináře ve 3. a 4. ročníku. Od roku 1999 povoluje generalizovaný učební plán dotaci matematiky 3-3-2-2. Je pravdou, že i zde má ředitel několik disponibilních hodin, ale povinná estetická výchova, rozšíření výuky IVT do všech ročníků, zvýšený počet hodin občanské a tělesné výchovy mnoho prostoru pro navýšení neposkytuje. Z toho důvodu bylo nutno redukovat učivo co do obsahu (neučí se např. maticová algebra, numerické metody a grafy), i co do rozsahu. Dost jsme si slibovali od Rámcového vzdělávacího programu, ale po prostudování jeho návrhu naše nadšení vyprchalo. 6. Studenti pracovali ve výuce s učebními texty, nikoliv s učebnicemi, nebot’ texty jsou psány s větším důrazem na odbornou stránku. Na jejich tvorbě se podílely kolektivy autorů složené z vysokoškolských a středoškolských učitelů, což zaručovalo jakousi rozumnou vyváženost. V současnosti jsou na školách už jen zbytky skript a o vydání nových se z ekonomických důvodů neuvažuje. 7. Existovaly smlouvy s patronátními univerzitami, jejichž pracovníci vedli semináře a kroužky. Jednalo se o vysoce náročnou výuku, nebot’ tito učitelé museli reagovat na otázky z mnoha partií matematiky. V současnosti dostáváme mzdové prostředky na 96 % požadovaného výkonu školy, takže mzda za tuto práci je spíše „všimným“. Hluboce se proto skláním před jejich zápalem pro věc a ochotou nadále u nás učit. 8. Toto studium mělo i svou materiální stránku. Vzhledem k tomu, že např. pro Bílovec byly v počátku spádovou oblastí tři kraje (SM, JM, VČ), musela škola zajistit pro žáky ubytování. Byl proto postaven domov mládeže. V něm ubytovaní žáci mohli, při splnění jistých podmínek, získat stipendium, které z velké 148

části pokrývalo náklady spojené se studiem. Dosud platná vyhláška, která toto řeší, nebyla od roku 1984 inovována, takže málokterý současný student může splnit její kriteria – jako příklad uvádím podmínku, že „měsíční příjem na člena rodiny nepřesáhne 800,- Kč, přičemž matka jako samoživitelka se počítá za dvě osoby“. Jistě uznáte, že takových rodin u nás není mnoho. 9. Pokud absolventi matematického gymnázia pokračovali ve studiu matematiky na vysoké škole, měli možnost individuálního studijního plánu, který jim dovoloval ukončit studium v kratší době než ostatním studentům. Následně pak mohli věnovat získaný čas kariérnímu růstu. A tak bych mohl pokračovat dále. Je zajímavé, že i přes snižující se zájem státu podporovat tento typ vzdělání je procento účastníků matematických tříd v družstvu, které reprezentuje ČR v mezinárodní matematické olympiádě stále přibližně stejné. Jen jejich umístění je podstatně horší. Svědčí to možná o celkově menším zájmu společnosti o matematiku, možná je to i tím, že u nás neexistuje propracovaný systém vyhledávání a výchovy matematických talentů a jejich, a to bych zdůraznil, dostatečná podpora. V tom, co zde bylo doposud uvedeno, zcela jistě není návod jak situaci zlepšit. Ale to jsem si za cíl nekladl. Chtěl jsem jen poukázat na to, že stát nesehrává v případě talentů v matematice takovou roli, jakou by sehrávat měl. Možná by měla vláda zrušit fond vládních rezerv, který je využíván k ucpávání tunelů v bankách, na pokuty za prohrané arbitráže, špatně zadané zakázky, či na odškodnění za neuvážené výroky svých ministrů, a takto získané prostředky investovat do školství. Pak by nebylo třeba pracně hledat způsoby, jak zabránit ztrátám nadaných žáků. On by totiž nepřišel ani jeden matematický talent nazmar. Literatura [1 ] Volf, I., Učitel a talentovaný žák. Metodický materiál pro seminář „Aktivní formy podpo-ry rozvoje nadání s důrazem na rozvoj samostatných tvůrčích aktivit“, Praha 2001. [2 ] Zhouf, J., Práce učitele matematiky s talentovanými žáky v matematice. Doktorská disertační práce, Praha 2001. [3 ] Vaněk, Vl., Péče o talenty v matematických třídách. Referát na didaktickém semináři PřF UP, Olomouc 2003. [4 ] Ausbergerová, M., Sucháňová, M., Sbírka náročnějších úloh z matematiky pro žáky 4. ročníku ZŠ. Pedagogické centrum, Plzeň 1996. 149

části pokrývalo náklady spojené se studiem. Dosud platná vyhláška, která toto<br />

řeší, nebyla od roku 1984 inovována, takže málokterý současný student může<br />

splnit její kriteria – jako příklad uvádím podmínku, že „měsíční příjem na člena<br />

rodiny nepřesáhne 800,- Kč, přičemž matka jako samoživitelka se počítá za dvě<br />

osoby“. Jistě uznáte, že takových rodin u nás není mnoho.<br />

9. Pokud absolventi matematického gymnázia pokračovali ve studiu matematiky<br />

na vysoké škole, měli možnost individuálního studijního plánu, který jim dovoloval<br />

ukončit studium v kratší době než ostatním studentům. Následně pak<br />

mohli věnovat získaný čas kariérnímu růstu.<br />

A tak bych mohl pokračovat dále. Je zajímavé, že i přes snižující se zájem<br />

státu podporovat tento typ vzdělání je procento účastníků matematických tříd<br />

v družstvu, které reprezentuje ČR v mezinárodní matematické olympiádě stále<br />

přibližně stejné. Jen jejich umístění je podstatně horší. Svědčí to možná o celkově<br />

menším zájmu společnosti o matematiku, možná je to i tím, že u nás neexistuje<br />

propracovaný systém vyhledávání a výchovy matematických <strong>talent</strong>ů a jejich, a to<br />

bych zdůraznil, dostatečná podpora.<br />

V tom, co zde bylo doposud uvedeno, zcela jistě není návod jak situaci zlepšit.<br />

Ale to jsem si za cíl nekladl. Chtěl jsem jen poukázat na to, že stát nesehrává v případě<br />

<strong>talent</strong>ů v matematice takovou roli, jakou by sehrávat měl. Možná by měla<br />

vláda zrušit fond vládních rezerv, který je využíván k ucpávání tunelů v bankách,<br />

na pokuty za prohrané arbitráže, špatně zadané zakázky, či na odškodnění za neuvážené<br />

výroky svých ministrů, a takto získané prostředky investovat do školství.<br />

Pak by nebylo třeba pracně hledat způsoby, jak zabránit ztrátám nadaných žáků.<br />

On by totiž nepřišel ani <strong>jeden</strong> matematický <strong>talent</strong> <strong>nazmar</strong>.<br />

Literatura<br />

[1 ] Volf, I., Učitel a <strong>talent</strong>ovaný žák. Metodický materiál pro seminář „Aktivní<br />

formy podpo-ry rozvoje nadání s důrazem na rozvoj samostatných tvůrčích<br />

aktivit“, Praha 2001.<br />

[2 ] Zhouf, J., Práce učitele matematiky s <strong>talent</strong>ovanými žáky v matematice. Doktorská<br />

disertační práce, Praha 2001.<br />

[3 ] Vaněk, Vl., Péče o <strong>talent</strong>y v matematických třídách. Referát na didaktickém<br />

semináři PřF UP, Olomouc 2003.<br />

[4 ] Ausbergerová, M., Sucháňová, M., Sbírka náročnějších úloh z matematiky pro<br />

žáky 4. ročníku ZŠ. Pedagogické centrum, Plzeň 1996.<br />

149

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!