Ani jeden matematicky´ talent nazmar
Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar
tistickými údaji. V komentářích na začátku semináře upozorňujeme i na obecné nešvary, jako je dosazování bez jednotek, předčasné zaokrouhlování mezivýsledků, vyjadřování iracionálních čísel jejich přibližnými hodnotami a podobně. Naším cílem je rozvíjet logické uvažování žáků v oborech matematiky, které už znají, seznámit je s předstihem s tím, co je ve škole teprve čeká, naučit je samostudiu a v neposlední řadě zdokonalit jejich matematické výrazové prostředky a celkovou formální stránku prací. Ukázka jedné série 1. v hodině informatiky se Kajetán věnoval jedné počítačové hře. Nejvíce ho na ní zaujal herní plán, z něhož se vstupovalo do jednotlivých kol. Hra začínala v bodě A, ze kterého bylo nutné dopravit se po čarách ve směru šipek až do cílového bodu B. Na křižovatkách cest se vcházelo do kol hry. Kajetán při hraní přemýšlel, kolika různými způsoby se může dostat z bodu A do bodu B. 2. Josef s Kajetánem vymýšleli nové úlohy do svého matematického korespondenčního semináře. Josef pro inspiraci listoval v jedné sbírce úloh, kterou před několika lety velice často a rád otvíral. Některé stránky knihy byly proto pobryndány a zapatlány nejrůznějšími potravinami. V jedné úloze byl čokoládou zakryt velice podstatný údaj. Tato úloha zněla: „Součet . . . po sobě jdoucích přirozených čísel je 1 000 000. Určete tato čísla.“ Josef musel opatrně seškrabat vrstvu čokolády, aby zjistil, jaký číselný údaj zakrývala. 3. Josef nakonec pro seminář vymyslel jinou úlohu: „Jaký nejvyšší počet čísel je možné vybrat z posloupnosti 1, 2, 3, . . . , 2003, aby se žádné z nich nerovnalo součtu jiných dvou vybraných čísel?“ 138
4. O velké přestávce hráli Josef, Kajetán a profesor matematiky mariáš. Na začátku hry balík všech třiceti dvou karet pečlivě promíchali. Pan profesor se při té příležitosti studentů zeptal, jaká je pravděpodobnost, že srdcový svršek a srdcový král budou v balíčku vedle sebe. 5. Na dveře do učebny matematiky bylo třeba umístit příznačný nápis MATEMA- TIKA. Josef a Kajetán za tímto účelem vyrobili deset písmen, a když je lepili na dveře, přemýšleli, kolik různých, třeba i nesmyslných desetipísmenných slov lze z daných znaků složit. 6. Náročný den byl u konce a Kajetán se vracel ze školy domů. Šel po přímém chodníku, ve vzdálenosti s nalevo od něj stál rovnoběžně s chodníkem panelák, ve vzdálenosti d napravo od něj stál rovnoběžně s chodníkem plot. V jednu chvíli zaštěkal hned za plotem pes, přičemž vzdálenost psa a Kajetána byla v tu dobu nejmenší možná, tedy d. Kajetán šel stále rychlostí v 1 . Půl sekundy poté, co uslyšel štěknutí psa, uslyšel ozvěnu štěknutí jdoucí od paneláku. Doma Kajetán neodolal a počítal, jaká je vzdálenost s, zná-li d, v 1 a rychlost v šíření zvuku. (Kajetánovy uši a psí tlama byly ve stejné výšce, protože pes při štěkání skákal na plot.) Cíl ukázkové série První úloha vyžaduje pouze jednoduchý nápad. Není třeba použít žádný složitý postup. Čekali jsme, že soutěžící napíší na každé rozcestí číslo, kolika způsoby lze na dané místo dojít. Tato čísla budou doplňovat do obrazce na principu Pascalova trojúhelníku. Ovšem ten, kdo neobjeví tuto metodu a vymyslí složitější postup, procvičí své uvažování ještě více. Kladem druhé úlohy je vysoký počet řešení. Žákům často chybí důslednost a po nalezení jednoho výsledku se přestanou problémem zabývat. Tato úloha vyžaduje obezřetnost až do posledního kroku. Někteří žáci při zapisování výsledků například zapomenou hlídat, zda jsou v daném případě všechny členy posloupnosti kladné. Důsledné úvahy o tom, zda je domnělý výsledek skutečně správný, se uplatní i ve třetí, důkazové úloze. Důkaz je pro žáka základní školy neobvyklým problémem. Většina řešitelů správně odpoví, kolik čísel lze maximálně vybrat, navrhne která a zdůvodní, proč jejich množina vyhovuje podmínce. Důkaz, že nelze vybrat více čísel, bývá neúplný a někdy zcela chybí. Čtvrtá úloha se zabývá pravděpodobností. Tato disciplína stojí bohužel mimo osnovy základní školy. Kvůli jejímu praktickému využití v životě jde přitom o disciplínu poměrně atraktivní. Před touto úlohou jsme již žákům zadali na seznámení s pravděpodobností jeden jednodušší úkol. Obdobné úlohy se zakládají na dvou úvahách – je třeba zjistit počet možných jevů a rozhodnout, které jevy 139
- Page 87 and 88: Úloha č. 2 Školní zahrada má t
- Page 89 and 90: v Hradci Králové jednoduchá „e
- Page 91 and 92: zavádí termín kompetencí (záva
- Page 93 and 94: Příklad 5 Odveze auto s nosností
- Page 95 and 96: mocninám jejich poměru podobnosti
- Page 97 and 98: S = 12r2 sin 30 o·cos 15 o 2 sin 7
- Page 99 and 100: Doplň do prázdného políčka č
- Page 101 and 102: Příklad 14 V učebnici pro 1. ro
- Page 103 and 104: 8. Složkou matematické kultury je
- Page 105 and 106: • Soutěž má zpětnou vazbu (so
- Page 107 and 108: Efekty očekávání a produkce vý
- Page 109 and 110: lem a Jacobsonem, americkými výzk
- Page 111 and 112: stalo, kdyby osobní očekávání
- Page 113 and 114: aj.) a spolupracovníků (např. z
- Page 115 and 116: Úloha Česká rep. (%) Polsko (%)
- Page 117 and 118: Často je využívána též strate
- Page 119 and 120: [4 ] Molnár, J., Voglová, P., Z h
- Page 121 and 122: ozměry 4 x 5 čtverců. Hlavolam b
- Page 123 and 124: a nešt’astnou shodou okolností
- Page 125 and 126: △SXY . Hledané kružnice bazénk
- Page 127 and 128: Název: KoS Severák Kategorie: Jun
- Page 129 and 130: Zadané téma koresponduje se čtvr
- Page 131 and 132: 1. Všichni žáci netěží stejn
- Page 133 and 134: cago: The University of Chicago Pre
- Page 135 and 136: kursu, v němž dotyčnému autorov
- Page 137: šest úloh. Na každou navazuje ko
- Page 141 and 142: Jaroslav Švrček 1 Abstrakt: V př
- Page 143 and 144: Simionescu, Akad. Moisil a Prof. Ti
- Page 145 and 146: V roce 1984 vznikla z podnětu Aust
- Page 147 and 148: Po roce 1984 byla sít’těchto š
- Page 149 and 150: části pokrývalo náklady spojen
- Page 151 and 152: Příspěvek se zabývá interpreta
- Page 153 and 154: zastřešující roli. Spojuje jeji
- Page 155 and 156: v praxi. Interpretaci, pro kterou
- Page 157 and 158: Na Slovensku byla již od r. 1980 o
- Page 159 and 160: 1. Někteří kolegové z kategori
- Page 161 and 162: členové se aktivně zúčastňuj
- Page 163 and 164: ezútěšné situace sebevraždou.
- Page 165 and 166: práce. Matematika také rozvíjí
- Page 167 and 168: Věra Voršilková 1 Abstrakt: V re
- Page 169 and 170: (načrtněte)? 3x − 1 2 napište
- Page 171 and 172: [3 ] Zhouf, J. a kol., Sbírka test
- Page 173 and 174: Aktivity na podporu FO Národní so
- Page 175 and 176: (1982), Zadov (1983), Zemplínská
- Page 177 and 178: Vzájemná vazba mezi matematikou a
- Page 179 and 180: [4 ] ŠEDIVÝ, P., VOLF, I., Práce
- Page 181 and 182: „Cílem Mensy ČR je zkoumat a ro
- Page 183 and 184: Proto prosím i vás - čtenáře m
- Page 185 and 186: za sebou apod. Druhý způsob: Spoj
- Page 187 and 188: další zajímavé vlastnosti, kter
tistickými údaji. V komentářích na začátku semináře upozorňujeme i na obecné nešvary,<br />
jako je dosazování bez jednotek, předčasné zaokrouhlování mezivýsledků,<br />
vyjadřování iracionálních čísel jejich přibližnými hodnotami a podobně.<br />
Naším cílem je rozvíjet logické uvažování žáků v oborech matematiky, které<br />
už znají, seznámit je s předstihem s tím, co je ve škole teprve čeká, naučit je<br />
samostudiu a v neposlední řadě zdokonalit jejich matematické výrazové prostředky<br />
a celkovou formální stránku prací.<br />
Ukázka jedné série<br />
1. v hodině informatiky se Kajetán věnoval jedné počítačové hře. Nejvíce ho na<br />
ní zaujal herní plán, z něhož se vstupovalo do jednotlivých kol. Hra začínala<br />
v bodě A, ze kterého bylo nutné dopravit se po čarách ve směru šipek až do<br />
cílového bodu B. Na křižovatkách cest se vcházelo do kol hry. Kajetán při hraní<br />
přemýšlel, kolika různými způsoby se může dostat z bodu A do bodu B.<br />
2. Josef s Kajetánem vymýšleli nové úlohy do svého matematického korespondenčního<br />
semináře. Josef pro inspiraci listoval v jedné sbírce úloh, kterou před<br />
několika lety velice často a rád otvíral. Některé stránky knihy byly proto pobryndány<br />
a zapatlány nejrůznějšími potravinami. V jedné úloze byl čokoládou<br />
zakryt velice podstatný údaj. Tato úloha zněla: „Součet . . . po sobě jdoucích<br />
přirozených čísel je 1 000 000. Určete tato čísla.“ Josef musel opatrně seškrabat<br />
vrstvu čokolády, aby zjistil, jaký číselný údaj zakrývala.<br />
3. Josef nakonec pro seminář vymyslel jinou úlohu: „Jaký nejvyšší počet čísel je<br />
možné vybrat z posloupnosti 1, 2, 3, . . . , 2003, aby se žádné z nich nerovnalo<br />
součtu jiných dvou vybraných čísel?“<br />
138