Ani jeden matematicky´ talent nazmar
Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar
na slabé A”2 a dobré A”1, a třída A’1 jsou dobří žáci ze třídy A a jsou rozděleni na slabé A”2 a dobré A”1: Vyčlenit elitu na úkor většiny znamená politickou volbu, ke které se didaktik nemůže vyjádřit, i když na druhé straně může oprávněně hájit myšlenku, že úlohou školy je umožnit jednotlivcům, aby se umístili v kultuře tím, že se osvojí kulturní statky, které jsou odkazem jejich předchůdců, a ne adaptovat tyto statky minoritních částí okrajových kultur naší společnosti. Jak poznamenávají Mc Dermott a Varenne (1995, 334), místo, které je určeno žákům minoritních kultur, je mnohem výmluvnější ve způsobu fungování našich institucí, v hodnotách, jichž jsou nositeli, než jejich předpokládanými poznávacími vlastnostmi. Tyto pozice jsou jasně adaptované na fungování institucí a na instituce, které prostřednictvím formálního vzdělávacího systému slouží k politickým a ekonomickým cílům. Nejde vůbec o to chválit nemožné rovnostářství, ani radikální elitářství, ale jednoduše podtrhnout nebezpečí pro naši moderní demokracii vytvářením kategorie jednotlivců, kteří nebudou již moci komunikovat sami se sebou, ani s kulturní společností. Právě tak naše výsledky by nás mohly svádět k tomu, že bychom se domnívali, že to může vést k domněnce, že výzkum zaměřený legitimním zájmem na účinnost a spravedlnost, by mohl získat zaměření především na podmínky organizace vyučovacích situací proto, aby umožnil každému osvojit si znalosti potřebné pro uplatnění občanství. Zopakujme oblíbenou větu Pierra Bourdieu, že mezi neodlišností a odlišností a jejich označením ve škole existuje střední cesta, kterou by mohla didaktika otevřít, nebo aspoň naznačit. Literatura [1 ] Bourdieu, P., Passeron, J. C., The inheritors: Students and their culture. Chi- 132
cago: The University of Chicago Press (Les héritiers : Les étudiants et la culture. Paris: Éditions de Minuit, 1964), 1979, ISBN 2-7073-0081-0. [2 ] Brousseau G., Theory of Didactical situations in mathematics 1970–1990. Kluwer Academic Publishers, 1997, ISBN 0-306-47211-2. [3 ] Duru-Bellat M., De quelques effets pervers des pédagogies différenciés. Educations, 1996, s. 7, 12–15, ISBN 2-8041-3437-7. [4 ] Duru-Bellat M., Les inégalités sociales a l’école: genese et mythes. PUF, Paris 2002, ISBN 2-13-052693-4. [5 ] Duru-Bellat M., Mingat A., La Gestion de l’hétérogénéité des publics d’éleves au college. Rapport de recherche, FEN, UNSA, Paris., 1997, ISBN 2-85634- 066-0. [6 ] Marchive A., L’interaction de tutelle entre pairs: approche psychologique et usage didactique. Psychologie et éducation, 1997, s. 30, 29–42, ISBN 90-209- 4144-5. [7 ] Mc Dermott R., Varenne H., Culture as disability [La culture comme handicap] [Traduit de l’américain par D. Perret, P. Clanché]. Anthropology & Education quarterly, 1995, s. 26/3, 324–348, ISBN 0161-7761. [8 ] Vergnaud G., L’enfant, la mathématique et la réalité: Problemes de l’enseignement des mathématiques a l’école élémentaire. Berne, Peter Lang, 1983, ISBN 3-261- 04845-X. Tvorba úloh pro Matematickou olympiádu Jaromír Šimša 1 Abstract: Příspěvek je především věnován osobnímu pohledu autora na historii a současný stav procedury výběru úloh pro Matematickou olympiádu v České republice. 1 Katedra matematiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, simsa@ipm.cz 133
- Page 81 and 82: Matematické třídy na gymnáziu v
- Page 83 and 84: péči zájem, v rámci nepovinnýc
- Page 85 and 86: řešení zasílají přímo k nám
- Page 87 and 88: Úloha č. 2 Školní zahrada má t
- Page 89 and 90: v Hradci Králové jednoduchá „e
- Page 91 and 92: zavádí termín kompetencí (záva
- Page 93 and 94: Příklad 5 Odveze auto s nosností
- Page 95 and 96: mocninám jejich poměru podobnosti
- Page 97 and 98: S = 12r2 sin 30 o·cos 15 o 2 sin 7
- Page 99 and 100: Doplň do prázdného políčka č
- Page 101 and 102: Příklad 14 V učebnici pro 1. ro
- Page 103 and 104: 8. Složkou matematické kultury je
- Page 105 and 106: • Soutěž má zpětnou vazbu (so
- Page 107 and 108: Efekty očekávání a produkce vý
- Page 109 and 110: lem a Jacobsonem, americkými výzk
- Page 111 and 112: stalo, kdyby osobní očekávání
- Page 113 and 114: aj.) a spolupracovníků (např. z
- Page 115 and 116: Úloha Česká rep. (%) Polsko (%)
- Page 117 and 118: Často je využívána též strate
- Page 119 and 120: [4 ] Molnár, J., Voglová, P., Z h
- Page 121 and 122: ozměry 4 x 5 čtverců. Hlavolam b
- Page 123 and 124: a nešt’astnou shodou okolností
- Page 125 and 126: △SXY . Hledané kružnice bazénk
- Page 127 and 128: Název: KoS Severák Kategorie: Jun
- Page 129 and 130: Zadané téma koresponduje se čtvr
- Page 131: 1. Všichni žáci netěží stejn
- Page 135 and 136: kursu, v němž dotyčnému autorov
- Page 137 and 138: šest úloh. Na každou navazuje ko
- Page 139 and 140: 4. O velké přestávce hráli Jose
- Page 141 and 142: Jaroslav Švrček 1 Abstrakt: V př
- Page 143 and 144: Simionescu, Akad. Moisil a Prof. Ti
- Page 145 and 146: V roce 1984 vznikla z podnětu Aust
- Page 147 and 148: Po roce 1984 byla sít’těchto š
- Page 149 and 150: části pokrývalo náklady spojen
- Page 151 and 152: Příspěvek se zabývá interpreta
- Page 153 and 154: zastřešující roli. Spojuje jeji
- Page 155 and 156: v praxi. Interpretaci, pro kterou
- Page 157 and 158: Na Slovensku byla již od r. 1980 o
- Page 159 and 160: 1. Někteří kolegové z kategori
- Page 161 and 162: členové se aktivně zúčastňuj
- Page 163 and 164: ezútěšné situace sebevraždou.
- Page 165 and 166: práce. Matematika také rozvíjí
- Page 167 and 168: Věra Voršilková 1 Abstrakt: V re
- Page 169 and 170: (načrtněte)? 3x − 1 2 napište
- Page 171 and 172: [3 ] Zhouf, J. a kol., Sbírka test
- Page 173 and 174: Aktivity na podporu FO Národní so
- Page 175 and 176: (1982), Zadov (1983), Zemplínská
- Page 177 and 178: Vzájemná vazba mezi matematikou a
- Page 179 and 180: [4 ] ŠEDIVÝ, P., VOLF, I., Práce
- Page 181 and 182: „Cílem Mensy ČR je zkoumat a ro
na slabé A”2 a dobré A”1, a třída A’1 jsou dobří žáci ze třídy A a jsou rozděleni<br />
na slabé A”2 a dobré A”1:<br />
Vyčlenit elitu na úkor většiny znamená politickou volbu, ke které se didaktik<br />
nemůže vyjádřit, i když na druhé straně může oprávněně hájit myšlenku, že<br />
úlohou školy je umožnit jednotlivcům, aby se umístili v kultuře tím, že se osvojí<br />
kulturní statky, které jsou odkazem jejich předchůdců, a ne adaptovat tyto statky<br />
minoritních částí okrajových kultur naší společnosti. Jak poznamenávají Mc Dermott<br />
a Varenne (1995, 334), místo, které je určeno žákům minoritních kultur, je<br />
mnohem výmluvnější ve způsobu fungování našich institucí, v hodnotách, jichž<br />
jsou nositeli, než jejich předpokládanými poznávacími vlastnostmi. Tyto pozice<br />
jsou jasně adaptované na fungování institucí a na instituce, které prostřednictvím<br />
formálního vzdělávacího systému slouží k politickým a ekonomickým cílům.<br />
Nejde vůbec o to chválit nemožné rovnostářství, ani radikální elitářství, ale<br />
jednoduše podtrhnout nebezpečí pro naši moderní demokracii vytvářením kategorie<br />
jednotlivců, kteří nebudou již moci komunikovat sami se sebou, ani s kulturní<br />
společností. Právě tak naše výsledky by nás mohly svádět k tomu, že bychom se<br />
domnívali, že to může vést k domněnce, že výzkum zaměřený legitimním zájmem<br />
na účinnost a spravedlnost, by mohl získat zaměření především na podmínky<br />
organizace vyučovacích situací proto, aby umožnil každému osvojit si znalosti<br />
potřebné pro uplatnění občanství. Zopakujme oblíbenou větu Pierra Bourdieu, že<br />
mezi neodlišností a odlišností a jejich označením ve škole existuje střední cesta,<br />
kterou by mohla didaktika otevřít, nebo aspoň naznačit.<br />
Literatura<br />
[1 ] Bourdieu, P., Passeron, J. C., The inheritors: Students and their culture. Chi-<br />
132