Ani jeden matematicky´ talent nazmar

Ani jeden matematicky´ talent nazmar Ani jeden matematicky´ talent nazmar

01.12.2014 Views

a v rovině týmové spolupráce (soutěže a další aktivity v rámci soustředění nejúspěšnějších řešitelů). Teprve tak vnímám celou aktivitu jako vyváženou a přínosnou. Obě zmiňované úrovně kladou na soutěžící jisté nároky, například donutit se řešit problémové úlohy a hlavně řešení písemně a zároveň srozumitelně zpracovat, hlídat termín a řešení odeslat, vracet se k úlohám, které jsou pro řešitele „oříškem“ atd. Na soustředění se od dětí vyžaduje například nutnost spolupráce s vrstevníky, aktivita sportovní i umělecká, schopnost akceptovat a pak i vyžadovat náročný program, ale i charakterové kvality jako jsou ohleduplnost, smysl pro fair-play, trpělivost a skromnost atd. Obrovským přínosem dlouhodobého fungování korespondenčních seminářů je vznik nové komunity lidí, kteří mají společné zájmy, jsou naladěni k aktivní práci a učí se kontinuálně jeden od druhého. V naší lokalitě (Litomyšl a okolí) se podařilo pomocí tří korespondenčních seminářů kontinuálně podchytit zájemce o matematiku, a to konkrétně v semináři Matýsek (4.–5. tř.), Mates (6.–7. tř.) a Pikomat (8.–9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií). Radostné je, že se někteří absolventi seminářů věnují matematice dodnes. Všem případným organizátorům tento model vřele doporučujeme a přejeme mnoho sil a dobrých nápadů při vedení korespondenčních seminářů. Zájemcům rádi poskytneme bližší informace (liskova@lit.cz). Literatura [1 ] Hejný, M., Hejný, V., Pracovné materiály školiaceho strediska tábora mladých matematikov. Pytagoras. Bratislava 1992. [2 ] Zhouf, J., Laně, F., Hradečná, J., 10 (+1) let korespondenčního semináře Pikomat v Praze. Grafia-Gryč, Kutná Hora 1999. [3 ] Vaňková, J., Matematický korespondenční seminář „Filip“ školní rok 1994/95. (metodický materiál). [4 ] Márová, J., Odvářková, M., Lišková, H., Matýskova matematika. (práce SOČ – 2001). [5 ] Bachratý, H., Bachratá, K., Burjan, V., Odborný program matematických krúžkov na II. stupni ZŠ (2. čast’). Pedagogický ústav, Bratislava 1987. 106

Efekty očekávání a produkce výborného žáka 1 Alain Marchive 2 Abstrakt: Různé teorie ukazují na fakt, že je možné ovlivnit výkon a pohled na žáka již tím, že ho za výborného považujeme, že je tak veřejně označen. Příspěvek se zabývá efektem očekávání, jeho uplatňováním, podmínkami ovlivňování učitelova hodnocení a identifikace talentu, závislostí efektu na věku a informovaností učitele o tomto efektu. Abstract: Various theores point to the fact that it is possible to influence a pupil’s performance only by regarding him/her as excellent and by publically labelling him/her as such. The contribution deals with the effect of expectation, its use, conditions of the influence of a teacher’s assessment and identification of a talented student, dependence of the effect on the age and on the fact that the teacher is informed about it. Nemůžeme popřít, že existují žáci mnohem lepší než ostatní stejně staří. Že tento jev bude více patrný v matematice než v ostatních předmětech, se vysvětluje bezpochyby specifickým charakterem vědomostí, o které jde v matematice. Bylo by velmi těžké měřit s přesností nebo také jistotou převahu toho či onoho žáka v oblasti literární, básnické nebo výtvarné. Má snad rozpoznání těchto rozdílů vést k vyrovnání didaktické činnosti v praxi běžné třídy? Jinak řečeno – zda označení žáků za dobré nebo nadané v matematice nevede učitele k tomu, aby se choval didakticky tak, že by u žáka přiměřeně vytvářel a posiloval směřování k původnímu výchozímu očekávání? Všeobecně je znám výzkum Rosenthala a Jacobsona (1971) známý jako „Pygmalion efekt“ jako proroctví automatické realizace. Připomeňme si nejdříve, kdo je Pygmalion. Mýtus Pygmaliona se objevil poprvé v Ovídiových Metamorfózách (kniha X). Příběh lze shrnout následovně: Pygmalion byl zatvrzelý starý mládenec, zapřisáhlý nepřítel žen; vytvořil výjimečné umělecké dílo, sochu ženy, ze slonoviny. Dlouho po svém díle toužil, socha vypadala jako živá. Pygmalion obětoval Venuši a ta vyslyšela jeho prosbu o oživení sochy a přání se vyplnilo. Pygmalionský mýtus pochází od Ovídia, mýtus tvorby plastické, estetické. Bernard Shaw ve své komedii Pygmalion publikované v roce 1916 přetvořil tento mýtus v pedagogickou proměnu. Zařadil na scénu profesora fonetiky Higginse, 1 Přeložila Michaela Kaslová 2 Départemet des Sceinces de l’éducation, Université Victor Sagalen, Bordeaux, Alain.Marchive@sc-educ.u-bordeaux2.fr 107

Efekty očekávání a produkce výborného žáka 1<br />

Alain Marchive 2<br />

Abstrakt: Různé teorie ukazují na fakt, že je možné ovlivnit výkon a pohled na<br />

žáka již tím, že ho za výborného považujeme, že je tak veřejně označen. Příspěvek se<br />

zabývá efektem očekávání, jeho uplatňováním, podmínkami ovlivňování učitelova<br />

hodnocení a identifikace <strong>talent</strong>u, závislostí efektu na věku a informovaností učitele<br />

o tomto efektu.<br />

Abstract: Various theores point to the fact that it is possible to influence<br />

a pupil’s performance only by regarding him/her as excellent and by publically<br />

labelling him/her as such. The contribution deals with the effect of expectation,<br />

its use, conditions of the influence of a teacher’s assessment and identification of<br />

a <strong>talent</strong>ed student, dependence of the effect on the age and on the fact that the<br />

teacher is informed about it.<br />

Nemůžeme popřít, že existují žáci mnohem lepší než ostatní stejně staří. Že<br />

tento jev bude více patrný v matematice než v ostatních předmětech, se vysvětluje<br />

bezpochyby specifickým charakterem vědomostí, o které jde v matematice. Bylo<br />

by velmi těžké měřit s přesností nebo také jistotou převahu toho či onoho žáka<br />

v oblasti literární, básnické nebo výtvarné. Má snad rozpoznání těchto rozdílů<br />

vést k vyrovnání didaktické činnosti v praxi běžné třídy? Jinak řečeno – zda<br />

označení žáků za dobré nebo nadané v matematice nevede učitele k tomu, aby<br />

se choval didakticky tak, že by u žáka přiměřeně vytvářel a posiloval směřování<br />

k původnímu výchozímu očekávání?<br />

Všeobecně je znám výzkum Rosenthala a Jacobsona (1971) známý jako „Pygmalion<br />

efekt“ jako proroctví automatické realizace.<br />

Připomeňme si nejdříve, kdo je Pygmalion. Mýtus Pygmaliona se objevil poprvé<br />

v Ovídiových Metamorfózách (kniha X). Příběh lze shrnout následovně:<br />

Pygmalion byl zatvrzelý starý mládenec, zapřisáhlý nepřítel žen; vytvořil výjimečné<br />

umělecké dílo, sochu ženy, ze slonoviny. Dlouho po svém díle toužil,<br />

socha vypadala jako živá. Pygmalion obětoval Venuši a ta vyslyšela jeho prosbu<br />

o oživení sochy a přání se vyplnilo.<br />

Pygmalionský mýtus pochází od Ovídia, mýtus tvorby plastické, estetické.<br />

Bernard Shaw ve své komedii Pygmalion publikované v roce 1916 přetvořil tento<br />

mýtus v pedagogickou proměnu. Zařadil na scénu profesora fonetiky Higginse,<br />

1 Přeložila Michaela Kaslová<br />

2 Départemet des Sceinces de l’éducation, Université Victor Sagalen, Bordeaux,<br />

Alain.Marchive@sc-educ.u-bordeaux2.fr<br />

107

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!