Stahuj formát PDF 2Mb

tématický článek
Sedni si a spočítej náklady!
O věrohodnosti našeho rozhodnutí pro Krista
Původní smysl a kontext výroku
Nevím, kdy a jak často se s výzvou
„spočítej náklad“ setkáváte vy, ale já
jsem ji v poslední době slyšel tolikrát,
že jsem se rozhodl podobenství „O sečtení
nákladů před započetím stavby“
opět podrobně prostudovat. Dvě věci
mi totiž na prezentovaných výkladech
jednoduše neseděly. Tou první byl
vlastní smysl podobenství a tou druhou
je souvislost, ve které tato slova
Pána Ježíše skutečně zazněla. Ani jednu
nemůžeme při výkladu a následné
aplikaci Písma do praktického života
obejít! Jsou důležité a pro vykladače určující.
Ten, kdo dává textům jiný smysl
a zasazuje je do jiné souvislosti, ten se
nedrží elementárních pravidel výkladu
svatých textů. Když při výkladu Božího
slova sleduji více vlastní zájem místo
toho Božího, pak je to jistě nebezpečná
věc. A o tom právě Pán Ježíš v podobenství
O počítání nákladu mluví.
Čí zájem má přednost? Můj nebo ten
Boží? Pojďme se však podívat nejprve
na samotný text Písma, abychom si
osvěžili, o čem je zde vlastně řeč (Lk
14,25-35):
25 Šly s ním veliké zástupy; obrátil se
k nim a řekl: 26 „Kdo přichází ke mně
a nedovede se zříci svého otce a matky,
své ženy a dětí, svých bratrů a sester,
ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
27 Kdo nenese svůj kříž a nejde
za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28 Chce-li někdo z vás stavět věž, což si
napřed nesedne a nespočítá náklad, má-
-li dost na dokončení stavby? 29 Jinak
- až položí základ a nebude moci dokončit
- vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
30 ‚To je ten člověk‘, řeknou, ‚který
začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ 31
Nebo má-li nějaký král táhnout do boje,
aby se střetl s jiným králem, což nezasedne
nejprve k poradě, zda se může
s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne
s dvaceti tisíci? 32 Nemůže-li, vyšle poselstvo,
dokud je protivník ještě daleko,
a žádá o podmínky míru. 33 Tak ani
žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším,
co má, nemůže být mým učedníkem. 34
Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude
chuti, co jí dodá slanosti? 35 Nehodí se
na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven.
Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Výzva k následování tváří v tvář
odmítnutí
…i takto bychom mohli zkoumanou
pasáž Bible nadepsat. Není divu, že mnohým
uniká její pravý smysl. Pasáž totiž
patří mezi tzv. hapax legomenon, tedy
mezi ta místa Bible, která jsou z hlediska
výskytu v celém Písmu svatém jedinečná.
A protože se v něm objevují jen
jednou, je i jejich výklad ztížený. Text
Lk 14,25-35 však přece jen obsahuje určité
paralely i v jiných evangeliích, takže
se máme o co opřít. Srovnejme např.
Lk 14,26-27 s Mk 10,37-38 (podobně Mt
6,24 i J 12,25). Jde v nich o stejný obsah
a stejnou souvislost, totiž napomenutí
k plnému následování, k sebezapření
a k připravenosti nést riziko spojené
s vyznáváním Krista. Od poloviny 14.
kapitoly Lukáše rozvíjí Pán Ježíš podobenství
O mesiášské hostině, na kterou
jsou všichni zváni. Jenže pozvaní se vymlouvají:
„Koupil jsem pole… pět párů
volů … oženil jsem se.“ Jedno odmítnutí
stíhá druhé. Tu se Pán rozhněval: „Nikdo
z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí
mé večeře!“ A právě do této souvislosti
zaznívají slova:
a) O úplném sebezapření (Lk 14,25-27),
b) O sečtení nákladu ke stavbě věže (Lk
14,28-30),
c) O poradě před válečným tažením (Lk
14,31-33),
d) O soli zbavené chuti (Lk 14,34-35).
Smysl Ježíšova proslovu je z tohoto
přehledu jasný. Rozhodnutí pro Krista
má být promyšlené, seriózní, připravené
nést náklady a riziko s tím spojené.
Poloviční srdce je jako sůl, která pozbude
chuti!
Bůh od nás čeká bytostnou oddanost
se zanícením. Vždyť Pán Ježíš pronášel
ta slova na cestě do Jeruzaléma,
připravený přinést nejvyšší cenu. Byl
oddaný až k smrti, která na něj v Jeruzalémě
čekala. Povzbuzoval posluchače
k následování navzdory jejich vlastním
představám o životě, nákladům i ranám
utrženým v bitvě. Vždyť k čemu je
Kristovství, jež ustupuje naší oddanosti
rodině? K čemu je křesťanství bez sebezapření
a nesení kříže? K čemu je následování
bez finanční oběti? K čemu je
zbožnost bez sebezkoumání a zaměření
na cíl? K čemu je tažení do bitvy, když
podceňuji nepřítele? Poloviční srdce je
jako sůl zbavená chuti! To bylo Ježíšovo
poselství zástupům. Nechtěl, aby za
ním šli jen instinktivně, jen za senzací,
bez rozmyslu a skutečného sebevydání.
Jaké motivy vedou k následování nás?
Neměli bychom si sednout i my a začít
počítat?
Sedni si a začni počítat
A když mluvím o počítání, tak tím
nemyslím ten často slýchaný výklad,
že před každým projektem, stavbou či
akcí, by se měla zrevidovat pokladna
a když v ní není 100% krytí, neměl bych
se do ničeho pouštět. Myslím, že by
se při tomto výkladu Jiřímu Müllerovi
významně zvedlo obočí nebo by se na
jeho tváři objevil jeho pověstný úsměv.
Vždyť se staral o dva tisíce sirotků a večer
nevěděl, co jim dá ráno na stůl. Jak
by se asi tvářily všechny ty generace
křesťanů před námi, které žily vírou ze
dne na den a prožívaly Boží milost právě
proto, že byly ochotny vstoupit do rizika
a nést náklady následování Krista? O jakém
riziku a o jakých nákladech je zde
vlastně řeč? Máme se v klidu posadit
a přemýšlet o tom, zda jsme připraveni
zapřít sami sebe, nést náklady nebo
hledat silného spojence pro své životní
bitvy.
Pán chce oddanost, ne množství!
Pán Ježíš mluvil k velkému zástupu
lidí, ochloi polloi, k široké audienci ne
tedy jen k obráceným, věřícím lidem!
Přeje si, aby všichni, kdo s ním chtějí
navázat vztah, věděli, co to znamená.
Ne jako ti muži, kteří jeden za druhým
odmítali jeho pozvání na hostinu
(Lk 14,15-24) a vymlouvali se na něco
důležitějšího. Jít za Ježíšem znamená
změnu priorit! Náš Mistr a Pán chce
oddanost a ne množství! Jde mu kvalitu
a ne o kvantitu. Podívejme se tedy blíže
6 ŽIVÉ SLOVO