Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
okénko pro sestry<br />
Pondělí<br />
Když se lidí kolem sebe zeptáte, který<br />
den v týdnu mají nejméně rádi, troufám<br />
si říct, že většina z nich odpoví, že<br />
pondělí. Pondělí se nám dokonce dostalo<br />
i do poezie jako metafora k vyjádření<br />
něčeho hodně nepříjemného. Být<br />
smutný jako pondělí – to opravdu není<br />
o co stát. Tohle všechno mi běží hlavou<br />
jednoho deštivého rána, při cestě tramvají,<br />
kdy se povzbuzení do nového dne<br />
nedočkám ani od hřejivých paprsků<br />
ranního a většinou dost nadšeného sluníčka.<br />
O spolucestujících v tramvaji ani<br />
nemluvím.<br />
Chvilku se opájím představou, že<br />
bych jednou při takovém pondělku začala<br />
v tramvaji roznášet horkou kávu<br />
a k tomu jim přála pěkný den. Nevím,<br />
jak by to v praxi dopadlo, ale možná, že<br />
to jednou provedu. Výsledek vám pak<br />
sdělím. No nic, je čas vystoupit a těsně<br />
před výstupem mít deštník v pohotovostní<br />
poloze, aby vám studená sprška<br />
nevzala poslední zbytek elánu dnes do<br />
té práce vůbec dojít.<br />
Zanedlouho sedím v útulné kanceláři<br />
s již výše zmíněným šálkem kávy a přemýšlím,<br />
proč tak nemáme rádi pondělky.<br />
Copak to není příležitost k novým<br />
začátkům, šance pustit se do něčeho,<br />
co má smysl? Snažím se si to všechno<br />
uvědomit, ale nějak mi to nefunguje,<br />
naopak - pořád se mi do toho tlačí jakási<br />
tíha. Tíha zodpovědnosti, nejistoty,<br />
ba i všemožných nepříjemností a únavy.<br />
Ach jo! Tak co s tím pondělkem, Bože?<br />
Nemohl jsi ho prostě vynechat? Proč nezačít<br />
rovnou úterkem?<br />
Pak otvírám svou Bibli jen tak namátkou<br />
a oči mi padnou na verš, který<br />
je tak starý a známý, že se mi chce<br />
v první chvíli očima uhnout jinam. Je<br />
to ten o břemenech a jhu. „Pojďte ke<br />
mně všichni, kdo se namáháte a jste<br />
obtíženi“ Ano, to je přesně ten pocit<br />
– připadám si v pondělí tak obtížená<br />
všemi uvědomovanými zodpovědnostmi...<br />
A ono to pokračuje „...já vám dám<br />
odpočinout“. Cože, odpočinout v pondělí?<br />
Tak to by asi nešlo, pousměju se<br />
hořce. Přede mnou je plný diář, do toho<br />
organizační rodinná ekvilibristika, kdo<br />
kam dovede děti, kdo je vyzvedne a co<br />
je potřeba koupit. Ten verš pokračuje.<br />
„Vezměte na sebe mé jho a učte se<br />
ode mne, neboť jsem tichý a pokorného<br />
srdce, a naleznete odpočinutí svým<br />
duším.“ Proč jsem si až doteď vždycky<br />
pamatovala jen první část toho verše?<br />
Vždyť ono je to dál! Moc se nevyznám<br />
v zacházení s dobytkem, ale jestli se nepletu,<br />
tak jho je to, co příslušného pracanta<br />
naviguje správným směrem, no<br />
a břemeno je samozřejmě to, co nese.<br />
Takže v první řadě záleží na tom, kým<br />
se nechám vést. Kdyby nějaká příslušná<br />
kráva či volek měli své vlastní jho a tudíž<br />
by si na poli šli, kam se jim namane,<br />
nejspíš by to všechno opravdu „pěkně<br />
zvorali“. A to já nechci, já toužím mít<br />
brázdy pěkně jako když střelí, nechat se<br />
vést, a to bude mít zřejmě něco do činění<br />
s tichostí a pokorou.<br />
Tohle rozhodnutí nebývá zrovna příjemné,<br />
protože opustit svoje představy,<br />
to je vždycky na úkor své vlastní hrdosti<br />
a „síly osobnosti“. Ale ta odměna nakonec!<br />
Ta věta totiž končí... „a naleznete<br />
odpočinutí svým duším“. Převaluji ta<br />
slova chvíli na jazyku jako lahůdku -<br />
odpočinutí pro mou duši – odpočinutí,<br />
které je mi nabízeno trvale, ať je pondělí,<br />
středa nebo neděle, odpočinutí<br />
místo tíhy. A na konci je tajemství jako<br />
u mnoha biblických pravd. Tajemství,<br />
které se vlastně ani rozumem pochopit<br />
nedá (proč by to také jinak bylo tajemství),<br />
zbývá ho jen přijmout, jen mu<br />
uvěřit. Tajemství, které v tomto případě<br />
zní: „Vždyť mé jho netlačí a břemeno<br />
netíží.“ A navíc, možná, že to, co jsem<br />
si pro dnešní den naložila na svou pomyslnou<br />
kárku, ani není potřeba vláčet.<br />
Co když ty kameny, které táhnu až na<br />
konec pole, protože tam by se vyjímaly<br />
lépe, mohou klidně zůstat ležet u krajnice.<br />
Možná je potřeba vybrat spíš drobné<br />
kamení z ornice, aby se do země dalo<br />
lépe sázet. Pravda nebude to tak zjevné<br />
a zdaleka ne esteticky dokonalé, ale<br />
lépe tam porostou brambory. Nejsem<br />
farmářova dcera a už bych těch pěstitelských<br />
obrazů měla raději nechat, než<br />
se dopustím nějakého zemědělského<br />
faux pas, ale každopádně mi to v těchto<br />
souvislostech vyvstává v novém světle,<br />
a proto je to mimochodem asi v Matoušově<br />
evangeliu zrovna tak napsáno.<br />
Možná jsem vám dnes neřekla nic nového<br />
a v tom případě vám gratuluji, že<br />
jste na to přišli už dávno a že jste dál.<br />
A vám ostatním přeji krásné pondělky<br />
i všechny další všední dny, kdy hned po<br />
probuzení máte pocit, že vás tíha nadcházejícího<br />
dne tlačí zpátky do peřin.<br />
Pán Bůh nám neslibuje, že když se jím<br />
necháme vést, že budeme bez starostí<br />
a neponeseme břemena, ale nabízí nám<br />
k tomu klíč a zároveň odměnu – odpočinutí<br />
pro naši duši.<br />
Všem, kteří dnes zmokli vaše<br />
TEXT PŮVODNĚ POUŽIT PRO POŘAD<br />
TWR „ZADÁNO PRO ŽENY“<br />
PETRA ELIÁŠOVÁ<br />
ŽIVÉ SLOVO<br />
23
Change language