Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Jubileum - 65 let spolu<br />
těšínského obchodu „U Pollaka“ (dnes<br />
Schlecker).<br />
Karel, s nímž se Anděla setkala na<br />
cestě do Těšína, pracoval na těšínském<br />
nádraží. Mohli se tedy docela často vidět<br />
a jejich známost se nerušeně rozvíjela<br />
až do chvíle, kdy si jej zavolal drážní<br />
tajemník a dal mu vybrat ze dvou<br />
možností. Buď na frontu nebo služba<br />
na železnici v Rusku. Druhá možnost<br />
se zdála být méně nebezpečná. Když<br />
však 1. července 1942 Karel odjel jako<br />
výhybkář do Minska a pak dál na východ<br />
do Gomelu, začala jeho maminka<br />
stonat. Odchod syna nesla velmi těžce.<br />
Před Vánoci 1942 dostal Karel telegram:<br />
„Mutter liegt im Sterbebett, komme sofort!“<br />
Cesta trvala kvůli bombardování<br />
celý týden. Farář Ježíšova kostela na Vyšní<br />
bráně už měl napsáno kázání o synu,<br />
který daleko na východě oplakává<br />
matku. 23. prosince ve 14.00 hodin měl<br />
být pohřeb a ve 13.00 dorazil Karlův<br />
vlak na těšínské nádraží. Za půl hodiny<br />
stál s kufrem u dveří bytu své sestry na<br />
Vyšní bráně netušíc, že za pár chvil začne<br />
pohřeb jeho matky.<br />
Farářova narychlo pozměněná řeč<br />
Karla hluboce zasáhla a v kostele se rozplakal.<br />
Láska, kterou choval ke své matce,<br />
dojala i Andělina otce a možná také<br />
obměkčila jeho srdce. Měl totiž pro dceru<br />
jiného ženicha, inženýra, jehož přítomnost<br />
Anděla nemohla vystát. Karel<br />
zůstal doma a na první svátek Vánoční<br />
navštívil kostel v Bludovicích a manželé<br />
Kobierští jej pozvali na oběd. Prvního<br />
ledna měla být Anděla totálně nasazena<br />
v Říši. V hlavách obou mladých lidí<br />
se zrodil plán. Vezmou se a snad se jim<br />
podaří zabránit odloučení. Karel odjíždí<br />
mezi svátky do Blechhammeru, aby<br />
přemluvil ředitele. Přivezl si potvrzení,<br />
že Anděla je přijata a kvůli chystané<br />
svatbě dostává dovolenou. Přípravy na<br />
svatbu mohly začít. 12. ledna se vzali<br />
a ještě téhož večera odjíždí Karel zpět<br />
do Ruska. I tak svou dovolenou nebezpečně<br />
přetáhl a po příjezdu dostal 14<br />
dní zostřeného vězení.<br />
Ráno v pět hodin si pro Andělu přijelo<br />
gestapo. Soused nedokázal přenést přes<br />
srdce štěstí děvčete, které jej odmítlo<br />
a chtěl se jej zbavit. Paní Alexandrová<br />
z Arbeitsamtu dostala půl prasete, aby<br />
vše zařídila. Otec Kobierski, který psal<br />
sousedům různé žádosti k soudům, nemohl<br />
pro vlastní dceru nic udělat. Soud<br />
byl hned druhý den a rozsudek zněl:<br />
„Jeden a půl roku káznice.“ Každé úterý<br />
a pátek o půlnoci odváželi vězně do<br />
lágrů za velkého křiku a loučení, které<br />
přehlušoval jen strašný štěkot puštěných<br />
psů. Nářek vystoupal až do nebe<br />
a Pán Bůh znovu zasáhl. Anděla dostala<br />
vysoké horečky a napuchlo ji břicho.<br />
Byla v těžkém stavu. Doktor myslel, že<br />
je to reakce na prášky zastavující menze,<br />
které vězněné ženy dostávaly. Později<br />
měl za to, že je to těhotenství. Anděla<br />
však věděla, že nemůže být těhotná, ale<br />
nic neříkala. Nechtěla, aby ji odvezli do<br />
koncentráku, odkud nebylo návratu.<br />
Několik měsíců měli za to, že má potíže<br />
s těhotenstvím, a pak Dr. Poncza<br />
diagnostikoval nádor. Německý odborník,<br />
Dr. Pohl naplánoval operaci na 1.<br />
ŽIVÉ SLOVO<br />
15
Change language