Nápovědník Děti, děkujeme

Když v listopadu 2007 zavítal do našeho
města Vlastimil Tlustý, který tehdy
přijal pozvání k debatě s lidmi, vyslovil
jsem naději, že to nebude poslední setkání
se zajímavým člověkem, který je spoluodpovědný
za fungování a směrování této
země. Politika je pro většinu z nás neosobní
a vzdálená. Nejblíže a nejčastěji se s ní
můžeme setkat pouze prostřednictvím
TV obrazovky. Ale mít možnost si v klidu
s někým z těchto lidí popovídat, dozvědět
se více ze zákulisí a položit mu třeba i nepříjemnou
otázku, to se často neděje.
Poměrně velká skupina lidí je na
Beseda s europoslancem
politiku naštvána, nechce o ní nic slyšet,
ignoruje ji, nechodí k volbám a negativisticky
kritizuje vše z této oblasti. Ale ačkoli
si to tito lidé neuvědomují, i tento způsob
jejich chování je politika. Pak jsou tu tací,
kteří fatalisticky prohlašují, že se stejně
nic nezmění ať udělají co udělají. Ale lidská
pasivita a ignorace je to, co této společnosti
škodí nejvíce a přesvědčit o tom
přesvědčené, je sysifofská práce.
Pan Edvard Kožušník, který v pátek
18. 9. 2009 do Rychnova zavítal ze Strasbourgu,
jednoho ze dvou sídel Evropského
parlamentu, byl svého času jedním
MLČENLIVÍ SVĚDKOVÉ
z nejbližších spolupracovníků našeho
expremiéra a z tohoto pohledu určitě zajímavá
osoba. A ačkoli jeho povídání bylo
skutečně poutavé a zajímavé, tak platí, že
co se jednomu jeví jako zajímavé, může se
většině jevit nezajímavým. O čemž jsem
se ostatně přesvědčil na vlastní kůži.
Z „hojné“ účasti si tedy sám pro sebe
odnáším ponaučení, že nabídka čehokoli
se řídí poptávkou. A kde není poptávka,
není potřeba vytvářet nabídku.
M.Vágner
Boží muka je drobná stavba nejčastěji
ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy bývá
kryta stříškou. Občas bývá název boží
muka (nesprávně) používán také pro kříž
postavený ve venkovním prostoru. Boží
muka mají symbolizovat sloup, u nějž
byl z rozhodnutí Pontia Piláta bičován
Ježíš Kristus. Jejich smyslem je doprovázet
poutníka a každého člověka jak na
prašných cestách, tak na cestě životní. Poukazují
na Kristovo utrpení pro člověka.
Člověku by boží muka měla připomínat,
že Bůh ho provází.
Tyto stavby se většinou nacházejí na
návrších, rozcestích či v místech,
kde někdo zahynul.
Nejstarší boží muka se
snad začala vyskytovat již před
14. stoletím. Od 14. století se
objevují kamenná gotická boží
muka, z nichž se zčásti též
kvůli husitskému obrazoborectví
dochovala jen některá,
zejména na Českobudějovicku
a Českokrumlovsku. Největší
rozšíření božích muk pak patří
do období baroka a První
republiky.
Po mnoha
pozemkových
reformách, zejména
pak po
zcelování menších
polí v rámci
komunisty zavedené
kolektivizace
v 50. letech
20. století, se
z volné krajiny
vytratily mnohé duchovní
stavby. Zachovaná boží muka
společně s památnými
stromy představují důležité
orientační body nejen pro
turisty, ale hlavně pro majitele
a správce pozemků.
První boží muka byla
pravděpodobně dřevěná
(14. a začátek 15. století).
Později od 15. století se
již začínají tesat z kamene
(v Jižních Čechách z žuly).
V období baroka býval
na horní partii umísťován železný
kříž. Od poloviny 18. století se začala
stavět také zděná a omítnutá boží muka.
zdroj: Nezbeda
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
se může pochlubit, že od roku 2007 se
mohla opravit dvoje boží muka. Za kostelem
sv. Václava se nacházejí boží muka
„Anděl strážce“ a v roce 2008 se opravila
boží muka u „Čtrnácti svatých pomocníků“
na konci Pelíkovic.
-ms-
Rychnovský zpravodaj 9