Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
8 Ochranné působení a ekonomické funkce Hlavní přednosti zelených střech jsou tyto: – snižují nebezpečí mechanického poškození hydroizolace důsledkem vnějších vlivů – chrání proti sání větru – zabraňují šíření ohně vzduchem a jsou ochranou proti sálajícímu teplu – zlepšují izolaci proti hluku a kročejové neprůzvučnosti – zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především také v létě – příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují její akumulaci – odlehčují veřejnou kanalizační sít – ozelenění zvyšuje užitnou hodnotu nemovitosti – zlepšují image majitele a uživatele nemovitosti jako člověka jednajícího odpovědně a myslícího na budoucnost Zelené střechy ochraňují střešní konstrukce a prodlužují jejich životnost Na každou střešní konstrukci, která je vystavena styku s vnějším prostředím, působí velké množství faktorů, které ji poškozují a zkracují tak její životnost. Trvanlivost všech materiálů je dána časem. Ať už se jedná o jakoukoliv krytinu, jistým způsobem na její životnosti negativně působí vlivy horka, chladu, větru, ozonu, UV záření či chemických látek. Pomineme-li vlastnosti domu a konstrukce, tak životnost střešního pláště ozeleněné střechy je při správném založení v podstatě neomezená. Tepelně izolační účinky Rostlinné polštáře na střechách mají tepelně izolační účinek. Čím je rostlinný polštář hustší a tlustší, tím je účinek větší. Listy rostlin totiž odrážejí část dlouhovlnného tepelného záření vyzařujícího z budovy. Další část je listím absorbována. Tím se zmenšují tepelné ztráty budovy způsobené vyzařováním. Hustý rostlinný polštář chrání povrch substrátu také před větrem. Tím, že se vzduch téměř nehýbe, je tepelná ztráta způsobená větrem blízká nule. Proto hlavně u starších, samostatně stojících budov nechráněných před poryvy větru, může tlustý rostlinný polštář znamenat účinnou úsporu energie. Bez zvýšené tepelné ochrany mohou totiž v důsledku konvekce (zvláště větru) tepelné ztráty činit až přes 50 %. Hledisko stavební tepelné techniky Ozeleněním střešní konstrukce vzroste samozřejmě také její tepelný odpor. Ten je však závislý nejenom na tloušťce vegetačního souvrství, ale také na vlhkostních poměrech. Ve skladbě ozeleněné střechy můžeme dosáhnout ještě vyššího nárůstu tepelného odporu použitím speciálních polyfunkčních desek s tepelně izolační funkcí. Zvažujemeli tepelný odpor vegetačního souvrství, můžeme samozřejmě v konstrukci střechy snížit tloušťku tepelné izolace o patřičnou hodnotu. Zvýšením tepelného odporu se samozřejmě zvýší také vnitřní povrchová teplota. O kolik, to závisí mj. také na původním tepelném odporu. Pokud jde o teplotní útlum, také zde můžeme očekávat u ozeleněných střech zlepšení nejenom důsledkem vyššího tepelného odporu, hmotnosti a tepelné kapacity, ale také proto, že střecha s rostlinným pokryvem není tolik ohřívána a dochází tedy na ní k menším teplotním výkyvům. 96 80 64 48 32 16 0 0 teplota povrchu [°C] a) asfaltová lepenk, černá b) štěrkopískový násyp, světlý c) mokrý, uměle osázený d) osázený astronomický místní čas [hod.] a b c d e 4 8 12 16 20 24 Průběhy teplot na rozdilnych površich plochých střech za jasného letního dne (Gertis a kol. 1977).(Minke 2001) Zvuková izolace Je jasné, že převážná většina překážek způsobuje snížení vlnění a tím i snížení hladiny zvuku za překážkou. Ne nadarmo se staví u silnic a dálnic zvukové izolační stěny tam, kde se lidé snaží odclonit prostory od nežádoucího hluku. Rostliny slouží tedy nejenom jako větrolamy, ale také jako tlumiče zvuku. Hlavní funkcí rostlin při snižování hluku je reflexe (odraz) a deflexe (rozptyl). Ovšem jejich funkce je mizivá ve srovnání se zvukově izolační schopnosti substrátu. Již 12 cm substrátu dokáže pohltit při kolmém dopadu zvuku až 40 dB a 20 cm až 46 dB. Retenční schopnost O významu zelených střech při akumulaci srážkové vody, snížení součinitele odtoku a odlehčení veřejné kanalizační sítě jsme mluvili v kapitole ekologické funkce. Urbanistické, ekologické i ekonomické funkce zelených střech se totiž velmi úzce prolínají. Investor, který se rozhodne zvolit místo standartní střešní krytiny vegetační střechu, přidává budově užitnou hodnotu a získává image člověka, který myslí na budoucnost. Vnitroblok v Jungmannově ulici v Praze na střeše podzemních garáží. Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o. Intenzivní střešní zahrada na objektu Alpha – BB Centrum v Michli Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
9 Druhy a typy zelených střech Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná definice, která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury. Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení. ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice uvádí: Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na střechách, terasách, v nádobách) Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.) Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvořeném stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil odrostlého terénu“. (Šimek 2005). Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí: Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií: Intenzivní zelené střechy Výška souvrství: 150–1 000 mm Hmotnost: 180–1 300 kg/m2 Jednoduché intenzívní zelené střechy Výška souvrství: 120–250 mm Hmotnost: 120–200 kg/m2 Extenzivní zelené střechy Výška souvrství: 60–200 mm Hmotnost: 60–150 kg/m2 Forma vegetace Nároky na souvrství Náklady Poznámka Vegetaci tvoří trvalky, traviny, cibuloviny, letničky, keře, stromy nebo trávníkové plochy. – trávníky, trvalky a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádání a užitku je v porovnání s náročnými intenzivními zahradami omezena. Převážně uzavřené plošné porosty jsou tvořeny mechy, sukulenty, bylinami a travinami, které mohou být doplněny cibulovinami nebo hlíznatými rostlinami. Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství. Použité rostliny kladou menší nároky na skladbu vegetačního souvrství. Vytváření forem vegetace je ponecháno sukcesivním procesům. Vysoké pořizovací náklady, vysoké náklady na péči Náklady na pořízení jsou nižší než u intenzivních zelených střech. Rozsah potřebné péče je menší. Náklady na pořízení jsou nízké. Zachování určité dané vegetace, může vyžadovat menší, ale pravidelný a cílený přísun živin. Zachování trvalých užitných vlastností a vzhledu je možné pouze při intenzívní údržbě. V závislosti na plánované cílové vegetaci je možné tolerovat i cizorodé rostliny, např. půdopokryvné byliny a mechy. Požadavky na péči závisí na typu cílové vegetace, regionálních a klimatických podmínkách, konstrukci a typu souvrství. Intenzivní zelená střecha Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o. Jednoduchá intenzivní zelená střecha Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o. Extenzivní zelená střecha Ilustrační foto – ZAHRADA Olomouc s.r.o.
- Page 1 and 2: Zelené střechy - naděje pro budo
- Page 3 and 4: 3 Úvod V publikaci „Zelené stř
- Page 5 and 6: 5 Vynález železobetonu v roce 186
- Page 7: 7 Zelené střechy regulují vlhkos
- Page 11 and 12: Požadavky na stavbu a stavební ma
- Page 13 and 14: 13 Skladba a mocnost souvrství Skl
- Page 15 and 16: 15 Filtrační vrstva Filtrační v
- Page 17 and 18: 17 Tab: Standardní směs pro exten
- Page 19 and 20: 19 Výsadba a výsev Ošetření p
- Page 21 and 22: 21 Zelená střecha o sklonu 58° V
- Page 23 and 24: Kombinace fotovoltaiky a zelené st
- Page 25 and 26: OASIS Florenc 25 Umístění: Pobř
- Page 27 and 28: 27 Střešní zahrada budovy Krajsk
- Page 29 and 30: 29 Stejně ozeleněnou rampou je mo
- Page 31 and 32: Náměstíčko Kafkova - Wuchterlov
- Page 33 and 34: Přesto, že první etapa dopadla n
- Page 35 and 36: 35 Pionýrské úsilí prosadit zel
- Page 37 and 38: 37 Oblast postavená po roce 1985 O
- Page 39 and 40: 39 Zajímavé odkazy International
9<br />
Druhy a typy zelených střech<br />
Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná definice,<br />
která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury.<br />
Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační<br />
střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení.<br />
ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice uvádí:<br />
Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na<br />
střechách, terasách, v nádobách)<br />
Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích<br />
Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.)<br />
Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvořeném<br />
stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil odrostlého<br />
terénu“. (Šimek 2005).<br />
Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí:<br />
Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro<br />
výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy<br />
Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek<br />
stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených<br />
střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií:<br />
Intenzivní zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
150–1 000 mm<br />
Hmotnost:<br />
180–1 300 kg/m2<br />
Jednoduché intenzívní<br />
zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
120–250 mm<br />
Hmotnost:<br />
120–200 kg/m2<br />
Extenzivní zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
60–200 mm<br />
Hmotnost:<br />
60–150 kg/m2<br />
Forma vegetace Nároky na souvrství Náklady Poznámka<br />
Vegetaci tvoří trvalky,<br />
traviny, cibuloviny, letničky,<br />
keře, stromy nebo<br />
trávníkové plochy.<br />
– trávníky, trvalky a dřeviny.<br />
Mnohotvárnost<br />
uspořádání a užitku je<br />
v porovnání s náročnými<br />
intenzivními zahradami<br />
omezena.<br />
Převážně uzavřené plošné<br />
porosty jsou tvořeny<br />
mechy, sukulenty, bylinami<br />
a travinami, které<br />
mohou být doplněny<br />
cibulovinami nebo hlíznatými<br />
rostlinami.<br />
Použité rostliny mají<br />
vysoké nároky<br />
na skladbu souvrství.<br />
Použité rostliny kladou<br />
menší nároky na skladbu<br />
vegetačního souvrství.<br />
Vytváření forem<br />
vegetace je ponecháno<br />
sukcesivním procesům.<br />
Vysoké pořizovací náklady,<br />
vysoké náklady<br />
na péči<br />
Náklady na pořízení<br />
jsou nižší než u intenzivních<br />
zelených střech.<br />
Rozsah potřebné péče<br />
je menší.<br />
Náklady na pořízení<br />
jsou nízké. Zachování<br />
určité dané vegetace,<br />
může vyžadovat menší,<br />
ale pravidelný a cílený<br />
přísun živin.<br />
Zachování trvalých užitných<br />
vlastností a vzhledu<br />
je možné pouze při<br />
intenzívní údržbě.<br />
V závislosti na plánované<br />
cílové vegetaci<br />
je možné tolerovat<br />
i cizorodé rostliny, např.<br />
půdopokryvné byliny<br />
a mechy.<br />
Požadavky na péči závisí<br />
na typu cílové vegetace,<br />
regionálních a klimatických<br />
podmínkách, konstrukci<br />
a typu souvrství.<br />
Intenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Jednoduchá intenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o.<br />
Extenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Change language