Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Funkce a působení zelených střech 6 Pozitivní účinek střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly, že tomu tak není, protože zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže nepříznivé vlivy značně redukovat. Zelené střechy mají totiž mnoho funkcí, které jsou navzájem propojeny, působí na sebe v různé formě a mohou mít podle konkrétní situace také různý význam. Nelze tedy zelené střechy posuzovat bez vzájemného propojení. Následující výčet funkcí je pouze exemplární a nezahrnuje pořadí důležitosti. Urbanistická a krajinářská funkce Zelené střechy – vytvářejí na tomtéž pozemku, na němž stojí budova, nové plochy zeleně a venkovního obytného prostoru – zachovávají stávající plochy a vytvářejí nové plochy zeleně s možností nového obytného prostoru – snížují podíl betonových a zpevněných ploch – zlepšují vzhled měst a krajiny – zpříjemňují obytné i pracovní prostředí Střešní zahrada je dalším místem, kde člověk může odpočívat a relaxovat. Jednu zastavěnou plochu tak může využívat několikrát. Bydlí nejenom v jednotlivých patrech budovy, ale také na střešní zahradě a na terasách získává nový obytný prostor, kde může být v kontaktu s rostlinami, živočichy, sluncem, zemí, vzduchem či vodou. Ozeleněná střecha může navíc v mnoha případech zacelit také velmi vhodně ránu po stavební činnosti. Na rozdíl od plechové střechy, která vyzařuje při prudkém slunci velmi ostré světlo a pohled na ni je nepříjemný, někdy i bolestivý, pohled na ozeleněnou střechu je příjemný a kladně působí na náladu člověka. Ekologické funkce a působení zelených střech Zelené střechy zlepšují mikroklima regulací teploty Srovnáním zelené střechy se střechou s holou hydroizolací nebo vrstvou štěrku se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy, zvyšují vlhkost vzduchu a snižují prašnost. Mezi rostlinou a prostředím dochází totiž k výměně tepelné energie. Při tom 70–90 % této energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací. Rostlina vylučuje vodu v podobě vodní páry nejčastěji listy. Za teplých letních dnů rostliny na půdním substrátu, který má schopnost vyrovnávat se s teplotami pozvolně, prostředí ochlazují, v noci a v zimním období naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivé tepelné vlastnosti zelených střech. Fluktuace denni teploty na ozeleněne střeše a na střeše neozeleněne v Torontě období od 22. listopadu 2000 do 30. září 2002 (Dunnett, Kingsbury, 2004) Měření ukázala, že při polední teplotě 30–35°C je v hloubce substrátu 10 cm maximální teplota 20°C. V zimě při nočních teplotách okolo -10°C byly naměřeny v hloubce 5cm substrátu teploty jen od 0°C do -1°C. Je také zjištěno, že v prostorách přímo pod ozeleněnou střechou je v létě stejná teplota jako v prvním patře. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 teplota [°C] teplota pod vegetaci teplota bez ozelenění teplota nad vegetací 1 2 3 4 5 čas [dny] Střešní zahrada vnitrobloku komplexu ABC Praha – Smíchov Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o. Průběh teploty u ozeleněné střechy v hloubce substrátu 10 cm ve srovnání s nezatravněnou střešní plochou a teplotou vzduchu za horkého letního dne (Kolb, Schwarz 1999, Minke2001)
7 Zelené střechy regulují vlhkost Rostliny při svých životních procesech uvolňují vodu. Zvláště v suchých dnech zvyšují vlhkost vzduchu. Za vlhkého počasí rostliny naopak kondenzují mlhu či srážky na povrchu listů a následně odvádějí vodu do substrátu. Zelené střechy čistí ovzduší Rostliny na střechách, stejně tak jako také jiné rostliny, produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý při fotosyntéze. Filtrují také částice prachu a nečistot ve vzduchu. Částice se zachycují na povrchu lístků a déšť je pak spláchne do země. Rostliny rovněž absorbují plynné škodliviny a aerosoly. 1 m2 zeleně na střeše může absorbovat cca 0,2 kg aerosolového prachu a dalších škodlivin za rok. Rostliny vážou také těžké kovy. Zelené střechy omezují víření prachu Střešní plocha, která není izolována štěrkopískem a zelení snižující výrazně teplotu, se zahřeje ve střední Evropě za letního dne při teplotě vzduchu 25°C asi na 60°C, v extrémním případě dokonce na 80°C. Tím vznikne nad střechami vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“). Ten při velikosti střešní plochy 100 m2 může mít rychlost 0,5 m/s. Takto jsou částice prachu a nečistot, usazené na ulicích a dvorech, opět rozfoukávány do vzduchu a nad obytnými oblastmi se vytváří příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu podstatně omezit. Nad travnatými plochami termika totiž nevzniká. I za slunečního svitu je teplota v travním polštáři trvale nižší než teplota vzduchu. Zelené střechy zpomalují odtok a zadržují srážkovou vodu Pod pojmem „Retenční vlastnosti zelených střech“ rozumíme schopnost zelených střech zadržovat vodu. Pojem „Decentralizované hospodaření s dešťovou vodou“ znamená „vsakování“, „využití dešťové vody“ a „střešní zeleně“. V posledních letech si urbanisté a vodohospodáři stále více uvědomují ekonomický význam dobrého hospodaření s vodou a důležitost uvedených pojmů. Důsledné využívání vodohospodářských přednosti zelených střech v praxi je však dosud spíše výjimkou. Co se zjednodušeně odehrává ve struktuře zelené střechy při dešťových srážkách? Jednotlivé vrstvy zelené střechy vsakují dešťovou vodu buď více nebo méně podle materiálu a skladby, dokud nedosáhnou maximálního nasycení. Plní se tedy jakýsi „zelený střešní zásobník“. Přitom je třeba věnovat hlavní pozornost vegetačnímu souvrství zelené střechy jako celku a nesoustředit se pouze na jednotlivé segmenty. Již během deště a bezprostředně po něm se velká část vody vypařuje a vrací se do ovzduší. K odtoku vody ze střechy dochází teprve po nasycení celého vegetačního souvrství (zejména střešního substrátu) vodou a po překročení míry odpařování při trvajících srážkách. Zde narazíme na předsudek mnoha projektantů, kteří se domnívají, že zelená střecha má při nasycení vodou stejnou odtokovou charakteristiku jako střecha holá. Je pravda, že ani na zelené střeše neodtéká přebytečná voda v takové míře, v jaké prší shora, protože odtok je podstatně zpomalen vegetačním souvrstvím zelené střechy. Podstatně jiné je ovšem chování u intenzivních zelených střech, kde se počítá se zadržováním vody v akumulační drenážní vrstvě, která představuje další využitelný akumulační prostor. Proto k odtoku přebytečné vody dochází v mnohem menší míře a v mnohem pozdějším okamžiku. Na základě výsledků výzkumu je možné obecně konstatovat toto: • Schopnost zelených střech zadržovat vodu je v různých klimatických obdobích různá, přičemž nejvyšší je v teplých obdobích. • Zelené střechy mají schopnost zadržet 42–85 % z celkového ročního množství srážkové vody • Schopnost zadržovat vodu závisí především v létě na použité technologii • Schopnost zadržovat vodu je nejvyšší u bezspádových střech. Závisí pak na skladbě vegetačního souvrství zelené střechy a zejména na výšce střešního substrátu. Maximální špičkový odtok u různých krytin ve Stuttgartu (Optigrun) Střešní krytina Max. špičkový odtok [litrů/s·ha] Střešní tašky 221 Štěrk 187 Zelena střecha extenzivní, 8 cm 73 Zelené střechy vytvářejí náhradní plochy a životní prostor pro flóru a faunu Současně s tím, jak rychle se zastavují především centra měst, tak rychle ubývá také prostor pro živočichy. Vegetační střechy mohou do jisté míry vytvářet nový životní prostor pro drobnou faunu a podporovat tak biodiverzitu. Obzvláště kvetoucí střechy jsou lákadlem nejen pro motýly, ale také včely a další hmyz. Vodní plochy na střechách také lákají množství živočichů, například ptáky, pro které může vodní plocha sloužit jako pítko a prostor k ochlazení. Na střeše, která je ozeleněna, může být i záměrně zřízena lokalita pro pěstování chráněných druhů rostlin, které se v přirozeném prostředí stávají vzácnými, protože přírodní prostředí je postupně stále více narušováno civilizačními faktory. Jezírko na zelené střeše – ilustrační foto „Optigrün“ Střecha na střeše činžovního domu (Praha) – mokřad, přes který vede lávka Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
- Page 1 and 2: Zelené střechy - naděje pro budo
- Page 3 and 4: 3 Úvod V publikaci „Zelené stř
- Page 5: 5 Vynález železobetonu v roce 186
- Page 9 and 10: 9 Druhy a typy zelených střech Sp
- Page 11 and 12: Požadavky na stavbu a stavební ma
- Page 13 and 14: 13 Skladba a mocnost souvrství Skl
- Page 15 and 16: 15 Filtrační vrstva Filtrační v
- Page 17 and 18: 17 Tab: Standardní směs pro exten
- Page 19 and 20: 19 Výsadba a výsev Ošetření p
- Page 21 and 22: 21 Zelená střecha o sklonu 58° V
- Page 23 and 24: Kombinace fotovoltaiky a zelené st
- Page 25 and 26: OASIS Florenc 25 Umístění: Pobř
- Page 27 and 28: 27 Střešní zahrada budovy Krajsk
- Page 29 and 30: 29 Stejně ozeleněnou rampou je mo
- Page 31 and 32: Náměstíčko Kafkova - Wuchterlov
- Page 33 and 34: Přesto, že první etapa dopadla n
- Page 35 and 36: 35 Pionýrské úsilí prosadit zel
- Page 37 and 38: 37 Oblast postavená po roce 1985 O
- Page 39 and 40: 39 Zajímavé odkazy International
Funkce a působení zelených střech<br />
6<br />
Pozitivní účinek střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly, že<br />
tomu tak není, protože zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže<br />
nepříznivé vlivy značně redukovat. Zelené střechy mají totiž mnoho funkcí, které jsou navzájem propojeny, působí na sebe v různé formě<br />
a mohou mít podle konkrétní situace také různý význam. Nelze tedy zelené střechy posuzovat bez vzájemného propojení. Následující<br />
výčet funkcí je pouze exemplární a nezahrnuje pořadí důležitosti.<br />
Urbanistická<br />
a krajinářská funkce<br />
Zelené střechy<br />
– vytvářejí na tomtéž pozemku, na němž stojí budova, nové plochy<br />
zeleně a venkovního obytného prostoru<br />
– zachovávají stávající plochy a vytvářejí nové plochy zeleně s možností<br />
nového obytného prostoru<br />
– snížují podíl betonových a zpevněných ploch<br />
– zlepšují vzhled měst a krajiny<br />
– zpříjemňují obytné i pracovní prostředí<br />
Střešní zahrada je dalším místem, kde člověk může odpočívat a relaxovat.<br />
Jednu zastavěnou plochu tak může využívat několikrát. Bydlí<br />
nejenom v jednotlivých patrech budovy, ale také na střešní zahradě<br />
a na terasách získává nový obytný prostor, kde může být v kontaktu<br />
s rostlinami, živočichy, sluncem, zemí, vzduchem či vodou. Ozeleněná<br />
střecha může navíc v mnoha případech zacelit také velmi vhodně<br />
ránu po stavební činnosti. Na rozdíl od plechové střechy, která vyzařuje<br />
při prudkém slunci velmi ostré světlo a pohled na ni je nepříjemný,<br />
někdy i bolestivý, pohled na ozeleněnou střechu je příjemný<br />
a kladně působí na náladu člověka.<br />
Ekologické funkce<br />
a působení zelených střech<br />
Zelené střechy zlepšují mikroklima regulací teploty<br />
Srovnáním zelené střechy se střechou s holou hydroizolací nebo<br />
vrstvou štěrku se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly<br />
extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy,<br />
zvyšují vlhkost vzduchu a snižují prašnost. Mezi rostlinou a prostředím<br />
dochází totiž k výměně tepelné energie. Při tom 70–90 % této<br />
energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací. Rostlina vylučuje<br />
vodu v podobě vodní páry nejčastěji listy. Za teplých letních<br />
dnů rostliny na půdním substrátu, který má schopnost vyrovnávat<br />
se s teplotami pozvolně, prostředí ochlazují, v noci a v zimním období<br />
naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivé tepelné<br />
vlastnosti zelených střech.<br />
Fluktuace denni teploty na ozeleněne střeše a na střeše neozeleněne<br />
v Torontě období od 22. listopadu 2000 do 30. září 2002<br />
(Dunnett, Kingsbury, 2004)<br />
Měření ukázala, že při polední teplotě 30–35°C je v hloubce substrátu<br />
10 cm maximální teplota 20°C. V zimě při nočních teplotách okolo<br />
-10°C byly naměřeny v hloubce 5cm substrátu teploty jen od 0°C<br />
do -1°C. Je také zjištěno, že v prostorách přímo pod ozeleněnou střechou<br />
je v létě stejná teplota jako v prvním patře.<br />
50<br />
45<br />
40<br />
35<br />
30<br />
25<br />
20<br />
15<br />
10<br />
5<br />
0<br />
0<br />
teplota [°C]<br />
teplota pod vegetaci<br />
teplota bez ozelenění<br />
teplota nad vegetací<br />
1 2 3 4 5<br />
čas [dny]<br />
Střešní zahrada vnitrobloku komplexu ABC Praha – Smíchov<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Průběh teploty u ozeleněné střechy v hloubce substrátu 10 cm<br />
ve srovnání s nezatravněnou střešní plochou a teplotou vzduchu<br />
za horkého letního dne (Kolb, Schwarz 1999, Minke2001)
Change language