Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

5
Vynález železobetonu v roce 1867 poskytl stavitelům zcela nové
možnosti a je pro další vývoj střešních konstrukcí rozhodující. Nový
materiál pomohl vyřešit řadu stávajících problémů.
Střešní zahrady stále kladly vysoké nároky na statické řešení, železobeton
však zajistil trvalou pevnost a stabilitu stavby a prodloužil
životnost všech stavebních prvků.
Od počátku 20. století je zřejmé, že střešní zahrady sehrají významnou
roli v urbanistických konceptech měst. Ve třicátých letech prohlásil
proslulý švýcarský architekt žijící ve Francii Le Corbusier, že
končí doba, kdy střešní zahrada byla spíše kuriozitou než skutečnou
potřebou. V budoucnu by měla mít střešní zahrada a všechny její prvky
podstatný vliv na životní prostředí města jako celku a na prostředí samotného
obydlí. Le Corbusier propagoval ploché střechy nejenom
jako střešní terasy, ale zdůrazňoval, že jsou příležitostí nahradit zastavěnou
část přírody.
Z důvodu poválečného nedostatku bytů jej francouzská vláda pověřila
stavbou velkého obytného bloku – Unité d‘habitation (1946–1952)
v Marseille. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších staveb 20. století,
a to jak z hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu.
Le Corbusier do něho vložil 337 bytů ve 23 rozmanitých typech
– převážně dvoupodlažních. Sedmým a osmým patrem probíhá
obchodní ulice, na střešní terase jsou umístěny jesle, školky, tělocvična
a bazén. Dům je tedy městem sám o sobě, střecha hraje úlohu
náměstí. Podle jiné teorie je dům přirovnáván k parníku, střecha je
pak palubou.
Do čtyřicátých let 20. století vzniká ve světě poměrně dost střešních
a terasových zahrad s delší či kratší životností. Rozhodujícím předělem
je rozvoj průmyslové chemie a zejména vývoj a výroba plastových
hmot po druhé světové válce. Po roce 1950 vznikají stále častěji
významně stavby projektované již se střešní zelení.
Na našem území lze záměrné zakládání střešních zahrad vysledovat
od druhé poloviny 19. století. Nejvýznamnější dochovanou „historickou
střešní zahradou“ v naší republice byla pravděpodobně střešní
zahrada na konírně v Lipníku nad Bečvou. O jejím vybudování se
patrně rozhodlo v průběhu 19. století, kdy se postupně realizovaly
stavební úpravy zámecké zahrady a byly vystavěny skleníky.
Lipník nad Bečvou
http://lipnik-info.cms.advice.cz/cz/infocentrum/fotogalerie/prirodnizajimavosti/stresni-zahrada/
Dnes spočívá význam a uplatněni střešních teras a zahrad zejména
v jejich městotvorné funkci. V současné době navíc v důsledku
značného rozsahu výstavby a nutnosti ochrany zemědělské půdy, je
využiti střech pro zeleň zároveň nezbytné z hlediska ekonomie zastavěného
území. Využití plochy střech je vlastně logickým důsledkem
nedostatku ploch a integraci funkcí.
Stromy na střeše
podzemních garáží – foto „Optigrün“
Le Corbusier – Unité d‘Habitation
http://www.regionurbainedelyon.fr
http://lvanvuurde.webs.com/iconografie.htm
Mateřská školka se zahradou na střeše
supermarketu ve Stuttgartu – foto „Optigrün“