Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

3
Úvod
V publikaci „Zelené střechy – naděje pro budoucnost“ shrnuje Svaz
zakládání a údržby zeleně základní informace o významu a budování
zelených střech a o nových technologiích, které se hlavně v posledních
desetiletích zasloužily o jejich stále intenzivnější rozšiřování
v zahraničí i u nás. Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) jako profesní
sdružení firem z oboru zahradní a krajinářské tvorby vznikl v roce
2001 a po deseti letech svého trvání má ke stovce členů.
Od svého založení pokládá za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů
překlenout co nejrychleji dlouhá desetiletí, kdy byl u nás obor
zahradní a krajinářské tvorby odtržen od zkušeností a praxe evropských
a světových odborníků. Proto také v roce 2001 vstoupil SZÚZ
jako první profesní svaz ze zemí bývalého východního bloku do mezinárodní
profesní organizace European Landscape Contractors Association
(ELCA). V jejím rámci má totiž možnost získávat informace
z 19 členských evropských svazů a z USA, Austrálie a Japonska. Ty
pak předává nejenom svým členským firmám, ale také projektantům,
ostatním zahradnickým a stavebním firmám, odborným školám
všech stupňů a pracovníkům životního prostředí ve městech
a obcích, kterým zasílá také svůj odborný čtvrtletník INSPIRACI. Těm
všem je věnována také tato publikace, která nepředstírá, že je vědeckým
dílem nebo učebnicí stavby zelených střech. Zdůrazňuje jenom
jejich význam a funkce a je otevřenou výzvou pro projektanty, budoucí
investory, pracovníky MŽP a veřejné i státní správy, kteří jsou
zodpovědní za územní rozvoj sídel. Poslouží i těm, kteří zpracovávají
a schvalují projekty nových budov.
Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem
Karel Čapek už v první třetině dvacátého století zformuloval jasnozřivou
moudrost ve větě: „Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem.“
Třeba ani netušil, jak bude na začátku 21. století jeho věta aktuální.
Dnes vyrůstají v celé České republice nové čtvrti a obchodní
i administrativní objekty. Z měst mizí zeleň. Nepropustné plochy betonu
a asfaltu nedovolují, aby se dešťová voda pozvolna vsakovala.
Ta pak rychle odtéká a my ztrácíme zbytečně její životodárnou sílu.
Přívalové srážky neúměrně zatěžují kanalizaci, potoky a řeky, takže
čím dál častěji hrozí záplavy.
Vlhkost vzduchu je nižší a jeho teplota stoupá. Ve městech téměř
mizí rozdíly mezi denní a noční teplotou.
Kvůli smogu a zvířenému prachu nemůžeme dýchat. Stále častěji vyjíždějí
sanitky k lidem kolabujícím v tropicky horkých dnech, na které
jsme se dosud neadaptovali.
Populace stárne a přibývá těch, kteří tak špatně chodí, že je pro ně
problémem dojít ve městě i do nejbližšího parku. Jsou zavřeni v bytech
a propadají depresi. Znepokojuje nás to sice, přesto však plochy
zeleně, která všechny tyto změny může zmírnit, vracíme do měst
pomalu.
V sousedním Rakousku, v Německu, v celé Evropě i za oceány přibývá
zeleň nejenom v ulicích, ale také na střechách sídlištních bloků,
administrativních objektů, továren, na garážích, ale i na střechách
rodinných domů. Všude tam se zakládají nové zelené plochy extenzivních
a intenzivních vegetačních střech. Na rozdíl od situace
u nás se tam změnilo hlavně myšlení lidí. Zejména Německo udělalo
za posledních 20 let v této oblasti spoustu průkopnické práce.
Výstavbu zelených střech lze podporovat nejrůznějšími nástroji
a způsoby:
Přímé finanční pobídky
V některých městech poskytují místní orgány výstavbě zelených
střech přímou finanční podporu. Někde se finanční dotace pohybuje
mezi 10 € a 20 € za m2, jiné obce hradí pevnou částku, která se
pohybuje mezi 25 % a 100 % ceny materiálu a nákladů na instalaci.
Dotace se vyplácejí většinou po dokončení stavby ve chvíli, kdy je
zřejmé, že zelené střechy plní všechny ekologické funkce.
Intenzivní střešní zahrada na objektu Alpha – BB Centrum v Michli
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Snížení platby za odpadní vody z dešťových srážek
Mnohá města v Německu zavedla rozdílnou sazbu za odpadní vody
z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch vypouštěné odběratelem
do veřejné kanalizace. Například obrovské zpevněné plochy,
jako jsou parkoviště velkých nákupních center nebo průmyslových
oblastí, často zatěžují místní kanalizaci velmi vysokým odtokem
srážkové vody. Proto je na místě, aby se majitelé a provozovatelé
finančně podíleli na nákladech potřebných k jejich likvidaci. Majitelé
nemovitostí se zelenými střechami mají tyto poplatky snížené
až o 50 %. V případě zpětného využití srážkové vody může bonus
dosáhnout dokonce 100 %.
Regulační opatření v rámci místních rozvojových plánů
Některé úřady mají povinnost budovat zelené střechy u nových zástaveb
zakotvenou přímo ve vyhláškách či jiných nařízeních. Schopnost
zelených střech zadržovat srážky a zpomalovat odtok umožňuje
dimenzovat kanalizaci a retenční nádrže na nižší kapacitu. To vede
k nižším veřejným výdajům na výstavbu a údržbu kanalizace.
Centrum sportu a zdraví Omega v Olomouci
– extenzivní střešní zahrada
Realizace a foto: ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Také Evropská unie přikládá kvalitě životního prostředí velkou váhu.
Členové parlamentního výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví
a bezpečnost potravin se pravidelně setkávají se zástupci mezinárodní
organizace ELCA (European Landscape Contractors Association),
Odborníci na těchto setkáních informují, jak zahradní a krajinářská
tvorba přispívá ke zlepšení ovzduší a pomáhá při řešení dvou nejdůležitějších
problémů: snížení imisní zátěže polétavého prachu a zpomalení
odtoku srážkové vody.