Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Zelené - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Zelené střechy<br />
- naděje pro budoucnost<br />
SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ
2<br />
Obsah<br />
Úvod 3<br />
Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem 3<br />
Ohlédnutí do historie 4–5<br />
Funkce a působení zelených střech 6–8<br />
Urbanistická a krajinářská funkce 6<br />
Ekologické funkce 6–7<br />
Ochranné působení a ekonomické funkce 8<br />
Druhy a typy zelených střech 9–10<br />
Požadavky na stavbu a stavební materiály 11–13<br />
Zatížení střešního pláště 11<br />
Stavebně technické předpoklady 11–12<br />
Požadavky na skladbu souvrství 12–13<br />
Vrstvy vegetačních střech 14–16<br />
Drenážní vrstva 14<br />
Filtrační vrstva 15<br />
Vegetační vrstva 15<br />
Požadavky na osivo, rostliny a vegetaci 16–17<br />
Výběr rostlin 18<br />
Výsadba a výsev 19<br />
Dokončovací péče 19<br />
Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov 20–21<br />
Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu 22<br />
Fotovoltaika a zelená střecha 23<br />
Rodinný dům Marianka 24<br />
OASIS Florenc 25<br />
Vila na sile 26<br />
Krajský úřad Olomouc 27<br />
Střešní zahrada s minigolfem 28<br />
Domov pro seniory v Pelhřimově 30<br />
Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova 31<br />
Central Park Praha v zeleném 32–33<br />
Dobré příklady táhnou 34<br />
Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA 35<br />
Podpora zelených střech v Linci 36<br />
Nejzajímavější akce roku 2010 37<br />
Závěr 38<br />
Použitá literatura 38<br />
Zajímavé odkazy a kontakty 39<br />
Střešní zahrada Piazza Domino, Praha – Smíchov<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva<br />
životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska<br />
Ministerstva životního prostředí.<br />
Zelené střechy – naděje pro budoucnost<br />
Vydal: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />
Křídlovická 68, 603 00 Brno, Tel: +420 542 210 435<br />
e-mail: info@szuz.cz, www.szuz.cz<br />
Redakce:<br />
Ing. Jana Šimečková<br />
PhDr. Irena Večeřová<br />
Spolupráce:<br />
Překlad německé FLL normy Richtlinie für die Planung, Ausführung<br />
und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie:<br />
Ing. Jitka Dostalová<br />
Odborné konzultace:<br />
Ing. Filip Drastich<br />
Fotografie:<br />
archiv SZÚZ a dále archiv firem:<br />
Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Optigrün international AG<br />
Garpen – zahradní architektura a služby<br />
ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />
OK GARDEN s.r.o.<br />
Grafická příprava, sazba a tisk:<br />
GRAFEX – AGENCY, s.r.o., Údolní 76, 602 00 Brno<br />
tel.: 543 212 300, www.grafex.cz<br />
Vydání: první. Náklad: 4 000 ks. Brno, 2010
3<br />
Úvod<br />
V publikaci „Zelené střechy – naděje pro budoucnost“ shrnuje <strong>Svaz</strong><br />
zakládání a údržby zeleně základní informace o významu a budování<br />
zelených střech a o nových technologiích, které se hlavně v posledních<br />
desetiletích zasloužily o jejich stále intenzivnější rozšiřování<br />
v zahraničí i u nás. <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) jako profesní<br />
sdružení firem z oboru zahradní a krajinářské tvorby vznikl v roce<br />
2001 a po deseti letech svého trvání má ke stovce členů.<br />
Od svého založení pokládá za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů<br />
překlenout co nejrychleji dlouhá desetiletí, kdy byl u nás obor<br />
zahradní a krajinářské tvorby odtržen od zkušeností a praxe evropských<br />
a světových odborníků. Proto také v roce 2001 vstoupil SZÚZ<br />
jako první profesní svaz ze zemí bývalého východního bloku do mezinárodní<br />
profesní organizace European Landscape Contractors Association<br />
(ELCA). V jejím rámci má totiž možnost získávat informace<br />
z 19 členských evropských svazů a z USA, Austrálie a Japonska. Ty<br />
pak předává nejenom svým členským firmám, ale také projektantům,<br />
ostatním zahradnickým a stavebním firmám, odborným školám<br />
všech stupňů a pracovníkům životního prostředí ve městech<br />
a obcích, kterým zasílá také svůj odborný čtvrtletník INSPIRACI. Těm<br />
všem je věnována také tato publikace, která nepředstírá, že je vědeckým<br />
dílem nebo učebnicí stavby zelených střech. Zdůrazňuje jenom<br />
jejich význam a funkce a je otevřenou výzvou pro projektanty, budoucí<br />
investory, pracovníky MŽP a veřejné i státní správy, kteří jsou<br />
zodpovědní za územní rozvoj sídel. Poslouží i těm, kteří zpracovávají<br />
a schvalují projekty nových budov.<br />
Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem<br />
Karel Čapek už v první třetině dvacátého století zformuloval jasnozřivou<br />
moudrost ve větě: „Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem.“<br />
Třeba ani netušil, jak bude na začátku 21. století jeho věta aktuální.<br />
Dnes vyrůstají v celé České republice nové čtvrti a obchodní<br />
i administrativní objekty. Z měst mizí zeleň. Nepropustné plochy betonu<br />
a asfaltu nedovolují, aby se dešťová voda pozvolna vsakovala.<br />
Ta pak rychle odtéká a my ztrácíme zbytečně její životodárnou sílu.<br />
Přívalové srážky neúměrně zatěžují kanalizaci, potoky a řeky, takže<br />
čím dál častěji hrozí záplavy.<br />
Vlhkost vzduchu je nižší a jeho teplota stoupá. Ve městech téměř<br />
mizí rozdíly mezi denní a noční teplotou.<br />
Kvůli smogu a zvířenému prachu nemůžeme dýchat. Stále častěji vyjíždějí<br />
sanitky k lidem kolabujícím v tropicky horkých dnech, na které<br />
jsme se dosud neadaptovali.<br />
Populace stárne a přibývá těch, kteří tak špatně chodí, že je pro ně<br />
problémem dojít ve městě i do nejbližšího parku. Jsou zavřeni v bytech<br />
a propadají depresi. Znepokojuje nás to sice, přesto však plochy<br />
zeleně, která všechny tyto změny může zmírnit, vracíme do měst<br />
pomalu.<br />
V sousedním Rakousku, v Německu, v celé Evropě i za oceány přibývá<br />
zeleň nejenom v ulicích, ale také na střechách sídlištních bloků,<br />
administrativních objektů, továren, na garážích, ale i na střechách<br />
rodinných domů. Všude tam se zakládají nové zelené plochy extenzivních<br />
a intenzivních vegetačních střech. Na rozdíl od situace<br />
u nás se tam změnilo hlavně myšlení lidí. Zejména Německo udělalo<br />
za posledních 20 let v této oblasti spoustu průkopnické práce.<br />
Výstavbu zelených střech lze podporovat nejrůznějšími nástroji<br />
a způsoby:<br />
Přímé finanční pobídky<br />
V některých městech poskytují místní orgány výstavbě zelených<br />
střech přímou finanční podporu. Někde se finanční dotace pohybuje<br />
mezi 10 € a 20 € za m2, jiné obce hradí pevnou částku, která se<br />
pohybuje mezi 25 % a 100 % ceny materiálu a nákladů na instalaci.<br />
Dotace se vyplácejí většinou po dokončení stavby ve chvíli, kdy je<br />
zřejmé, že zelené střechy plní všechny ekologické funkce.<br />
Intenzivní střešní zahrada na objektu Alpha – BB Centrum v Michli<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Snížení platby za odpadní vody z dešťových srážek<br />
Mnohá města v Německu zavedla rozdílnou sazbu za odpadní vody<br />
z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch vypouštěné odběratelem<br />
do veřejné kanalizace. Například obrovské zpevněné plochy,<br />
jako jsou parkoviště velkých nákupních center nebo průmyslových<br />
oblastí, často zatěžují místní kanalizaci velmi vysokým odtokem<br />
srážkové vody. Proto je na místě, aby se majitelé a provozovatelé<br />
finančně podíleli na nákladech potřebných k jejich likvidaci. Majitelé<br />
nemovitostí se zelenými střechami mají tyto poplatky snížené<br />
až o 50 %. V případě zpětného využití srážkové vody může bonus<br />
dosáhnout dokonce 100 %.<br />
Regulační opatření v rámci místních rozvojových plánů<br />
Některé úřady mají povinnost budovat zelené střechy u nových zástaveb<br />
zakotvenou přímo ve vyhláškách či jiných nařízeních. Schopnost<br />
zelených střech zadržovat srážky a zpomalovat odtok umožňuje<br />
dimenzovat kanalizaci a retenční nádrže na nižší kapacitu. To vede<br />
k nižším veřejným výdajům na výstavbu a údržbu kanalizace.<br />
Centrum sportu a zdraví Omega v Olomouci<br />
– extenzivní střešní zahrada<br />
Realizace a foto: ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Také Evropská unie přikládá kvalitě životního prostředí velkou váhu.<br />
Členové parlamentního výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví<br />
a bezpečnost potravin se pravidelně setkávají se zástupci mezinárodní<br />
organizace ELCA (European Landscape Contractors Association),<br />
Odborníci na těchto setkáních informují, jak zahradní a krajinářská<br />
tvorba přispívá ke zlepšení ovzduší a pomáhá při řešení dvou nejdůležitějších<br />
problémů: snížení imisní zátěže polétavého prachu a zpomalení<br />
odtoku srážkové vody.
4<br />
Ohlédnutí do historie<br />
Zeleň na střechách nepředstavuje z historického hlediska žádný nový<br />
fenomén. Když lidé opustili jeskyně a horské průrvy, chránící je před<br />
přírodními živly, začali si budovat první přístřešky se střechami z vrstvených<br />
větví a splétaného proutí. Až si potom stavěli první chatrče,<br />
potřebovali v nich udržet teplo. Proto utěsňovali střechy drny a jílem.<br />
Z náletových semen na nich pak vyrostla zeleň, která byla ještě lepší<br />
izolací. Takové příbytky dnes vidíme ve všech evropských skanzenech<br />
lidové architektury.<br />
Střešní zahrada se stala nezbytnou součástí většiny paláců a patricijských<br />
domů ve starém Římě. Tamější architekty nehnala k těmto<br />
projektům přirozená touha obohatit věčné město o zeleň a patricie<br />
o možnost se v pohodlí svých paláců kochat fontánami, hnala<br />
je k tomu drahota pozemků. Přemístili zahradu na střechu, aby nezabírala<br />
další pozemky. I chudší vrstvy si mohly dovolit radovat se<br />
ze zeleně na střešní terase. Tehdy se totiž rozšířilo pěstování rostlin<br />
ve velkých keramických nádobách. Neobvyklým případem použití<br />
ploché střechy jako střešní zahrady je terasově řešená hrobka krále<br />
Augusta z roku 28 př. n. l.<br />
Hrobka krále Augusta<br />
převzato z http://www.brown.edu<br />
Kombinace chaluch a drnu vytváří na střeše travní porost<br />
Existenci střešních zahrad prokázaly například vykopávky v Ninive<br />
z doby panování krále Šalomouna (917–929 př. n. l.).<br />
Ze starověku se však zachovaly i nejstarší ozeleněné konstrukce prvních<br />
paláců a chrámů. Ty však už měly jinou funkci. Ti, kteří si je dali<br />
postavit, měli moc a byli bohatí. Za mohutné hradby a valy je zahnal<br />
strach. Báli se opustit jejich ochranu, všude venku číhalo nebezpečí.<br />
I oni však toužili vyjít z bezpečí ponurých chodeb a vidět stromy<br />
a zeleň, poslouchat zurčící vodu, proto vznikly první „zelené střechy“.<br />
Dodnes však vrchol stavebního a zahradnického umění té doby znamenají<br />
„Visuté zahrady královny Semiramis“, vybudované v Babyloně<br />
za panování syrského krále Nabukadnezara II. v roce 605–562 př. n. l.<br />
Patřily mezi tehdejších sedm divů světa. Na odstupňovaných kamenných<br />
terasách na mohutných valech tam už tenkrát pěstovali vzrostlé<br />
stromy a popínavé rostliny. Vyřešili totiž izolaci střešní konstrukce<br />
a dokázali zajistit rostlinám přísun vody.<br />
S úpadkem římské kultury byl vývoj střešních zahrad od počátku<br />
křesťanské éry přerušen asi na 400 let. V přísném středověku popínavé<br />
rostliny jen změkčovaly hradební zdi a fasády. Až rozkvět renesance<br />
vrátil zeleným střechám slávu, teprve renesance navázala<br />
na dávné tradice. Opět vyniklo italské stavitelství. Kolem roku 1400<br />
byl postaven ve Florencii luxusní palác Medicejských „Villa Caregii“,<br />
kterou ozdobily terasy o rozloze 1000 m2.<br />
Villa Caregii<br />
http://www.cultura.toscana.it/architetture/giardini/images/<br />
Visuté zahrady královny Semiramis<br />
http://antika.avonet.cz/article.php<br />
V Itálii, ve Francii i v dalších evropských zemích majetní lidé, kteří si<br />
mohli dovolit nákladné stavby, si hlavně kvůli reprezentaci budovali<br />
terasy a střešní zahrady.<br />
V období baroka se architektonický význam střešních teras a střešních<br />
zahrad ještě zvyšuje. K nejokázalejším stavbám té doby patřila<br />
dvoustupňová střešní zahrada o celkové délce 100 m a šířce 30 m<br />
na střechách paláce, který vybudoval v Pasově kardinál Johan Filip<br />
San Lamberg a byla dokončena v roce 1705. Přinesla nový prvek –<br />
stěnu na návětrné straně, která měla ozdobnou a ochrannou funkci.
5<br />
Vynález železobetonu v roce 1867 poskytl stavitelům zcela nové<br />
možnosti a je pro další vývoj střešních konstrukcí rozhodující. Nový<br />
materiál pomohl vyřešit řadu stávajících problémů.<br />
Střešní zahrady stále kladly vysoké nároky na statické řešení, železobeton<br />
však zajistil trvalou pevnost a stabilitu stavby a prodloužil<br />
životnost všech stavebních prvků.<br />
Od počátku 20. století je zřejmé, že střešní zahrady sehrají významnou<br />
roli v urbanistických konceptech měst. Ve třicátých letech prohlásil<br />
proslulý švýcarský architekt žijící ve Francii Le Corbusier, že<br />
končí doba, kdy střešní zahrada byla spíše kuriozitou než skutečnou<br />
potřebou. V budoucnu by měla mít střešní zahrada a všechny její prvky<br />
podstatný vliv na životní prostředí města jako celku a na prostředí samotného<br />
obydlí. Le Corbusier propagoval ploché střechy nejenom<br />
jako střešní terasy, ale zdůrazňoval, že jsou příležitostí nahradit zastavěnou<br />
část přírody.<br />
Z důvodu poválečného nedostatku bytů jej francouzská vláda pověřila<br />
stavbou velkého obytného bloku – Unité d‘habitation (1946–1952)<br />
v Marseille. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších staveb 20. století,<br />
a to jak z hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu.<br />
Le Corbusier do něho vložil 337 bytů ve 23 rozmanitých typech<br />
– převážně dvoupodlažních. Sedmým a osmým patrem probíhá<br />
obchodní ulice, na střešní terase jsou umístěny jesle, školky, tělocvična<br />
a bazén. Dům je tedy městem sám o sobě, střecha hraje úlohu<br />
náměstí. Podle jiné teorie je dům přirovnáván k parníku, střecha je<br />
pak palubou.<br />
Do čtyřicátých let 20. století vzniká ve světě poměrně dost střešních<br />
a terasových zahrad s delší či kratší životností. Rozhodujícím předělem<br />
je rozvoj průmyslové chemie a zejména vývoj a výroba plastových<br />
hmot po druhé světové válce. Po roce 1950 vznikají stále častěji<br />
významně stavby projektované již se střešní zelení.<br />
Na našem území lze záměrné zakládání střešních zahrad vysledovat<br />
od druhé poloviny 19. století. Nejvýznamnější dochovanou „historickou<br />
střešní zahradou“ v naší republice byla pravděpodobně střešní<br />
zahrada na konírně v Lipníku nad Bečvou. O jejím vybudování se<br />
patrně rozhodlo v průběhu 19. století, kdy se postupně realizovaly<br />
stavební úpravy zámecké zahrady a byly vystavěny skleníky.<br />
Lipník nad Bečvou<br />
http://lipnik-info.cms.advice.cz/cz/infocentrum/fotogalerie/prirodnizajimavosti/stresni-zahrada/<br />
Dnes spočívá význam a uplatněni střešních teras a zahrad zejména<br />
v jejich městotvorné funkci. V současné době navíc v důsledku<br />
značného rozsahu výstavby a nutnosti ochrany zemědělské půdy, je<br />
využiti střech pro zeleň zároveň nezbytné z hlediska ekonomie zastavěného<br />
území. Využití plochy střech je vlastně logickým důsledkem<br />
nedostatku ploch a integraci funkcí.<br />
Stromy na střeše<br />
podzemních garáží – foto „Optigrün“<br />
Le Corbusier – Unité d‘Habitation<br />
http://www.regionurbainedelyon.fr<br />
http://lvanvuurde.webs.com/iconografie.htm<br />
Mateřská školka se zahradou na střeše<br />
supermarketu ve Stuttgartu – foto „Optigrün“
Funkce a působení zelených střech<br />
6<br />
Pozitivní účinek střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly, že<br />
tomu tak není, protože zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže<br />
nepříznivé vlivy značně redukovat. Zelené střechy mají totiž mnoho funkcí, které jsou navzájem propojeny, působí na sebe v různé formě<br />
a mohou mít podle konkrétní situace také různý význam. Nelze tedy zelené střechy posuzovat bez vzájemného propojení. Následující<br />
výčet funkcí je pouze exemplární a nezahrnuje pořadí důležitosti.<br />
Urbanistická<br />
a krajinářská funkce<br />
Zelené střechy<br />
– vytvářejí na tomtéž pozemku, na němž stojí budova, nové plochy<br />
zeleně a venkovního obytného prostoru<br />
– zachovávají stávající plochy a vytvářejí nové plochy zeleně s možností<br />
nového obytného prostoru<br />
– snížují podíl betonových a zpevněných ploch<br />
– zlepšují vzhled měst a krajiny<br />
– zpříjemňují obytné i pracovní prostředí<br />
Střešní zahrada je dalším místem, kde člověk může odpočívat a relaxovat.<br />
Jednu zastavěnou plochu tak může využívat několikrát. Bydlí<br />
nejenom v jednotlivých patrech budovy, ale také na střešní zahradě<br />
a na terasách získává nový obytný prostor, kde může být v kontaktu<br />
s rostlinami, živočichy, sluncem, zemí, vzduchem či vodou. Ozeleněná<br />
střecha může navíc v mnoha případech zacelit také velmi vhodně<br />
ránu po stavební činnosti. Na rozdíl od plechové střechy, která vyzařuje<br />
při prudkém slunci velmi ostré světlo a pohled na ni je nepříjemný,<br />
někdy i bolestivý, pohled na ozeleněnou střechu je příjemný<br />
a kladně působí na náladu člověka.<br />
Ekologické funkce<br />
a působení zelených střech<br />
Zelené střechy zlepšují mikroklima regulací teploty<br />
Srovnáním zelené střechy se střechou s holou hydroizolací nebo<br />
vrstvou štěrku se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly<br />
extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy,<br />
zvyšují vlhkost vzduchu a snižují prašnost. Mezi rostlinou a prostředím<br />
dochází totiž k výměně tepelné energie. Při tom 70–90 % této<br />
energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací. Rostlina vylučuje<br />
vodu v podobě vodní páry nejčastěji listy. Za teplých letních<br />
dnů rostliny na půdním substrátu, který má schopnost vyrovnávat<br />
se s teplotami pozvolně, prostředí ochlazují, v noci a v zimním období<br />
naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivé tepelné<br />
vlastnosti zelených střech.<br />
Fluktuace denni teploty na ozeleněne střeše a na střeše neozeleněne<br />
v Torontě období od 22. listopadu 2000 do 30. září 2002<br />
(Dunnett, Kingsbury, 2004)<br />
Měření ukázala, že při polední teplotě 30–35°C je v hloubce substrátu<br />
10 cm maximální teplota 20°C. V zimě při nočních teplotách okolo<br />
-10°C byly naměřeny v hloubce 5cm substrátu teploty jen od 0°C<br />
do -1°C. Je také zjištěno, že v prostorách přímo pod ozeleněnou střechou<br />
je v létě stejná teplota jako v prvním patře.<br />
50<br />
45<br />
40<br />
35<br />
30<br />
25<br />
20<br />
15<br />
10<br />
5<br />
0<br />
0<br />
teplota [°C]<br />
teplota pod vegetaci<br />
teplota bez ozelenění<br />
teplota nad vegetací<br />
1 2 3 4 5<br />
čas [dny]<br />
Střešní zahrada vnitrobloku komplexu ABC Praha – Smíchov<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Průběh teploty u ozeleněné střechy v hloubce substrátu 10 cm<br />
ve srovnání s nezatravněnou střešní plochou a teplotou vzduchu<br />
za horkého letního dne (Kolb, Schwarz 1999, Minke2001)
7<br />
Zelené střechy regulují vlhkost<br />
Rostliny při svých životních procesech uvolňují vodu. Zvláště v suchých<br />
dnech zvyšují vlhkost vzduchu. Za vlhkého počasí rostliny naopak<br />
kondenzují mlhu či srážky na povrchu listů a následně odvádějí<br />
vodu do substrátu.<br />
Zelené střechy čistí ovzduší<br />
Rostliny na střechách, stejně tak jako také jiné rostliny, produkují kyslík<br />
a spotřebovávají oxid uhličitý při fotosyntéze. Filtrují také částice<br />
prachu a nečistot ve vzduchu. Částice se zachycují na povrchu lístků<br />
a déšť je pak spláchne do země. Rostliny rovněž absorbují plynné<br />
škodliviny a aerosoly. 1 m2 zeleně na střeše může absorbovat cca 0,2 kg<br />
aerosolového prachu a dalších škodlivin za rok. Rostliny vážou také<br />
těžké kovy.<br />
Zelené střechy omezují víření prachu<br />
Střešní plocha, která není izolována štěrkopískem a zelení snižující<br />
výrazně teplotu, se zahřeje ve střední Evropě za letního dne při teplotě<br />
vzduchu 25°C asi na 60°C, v extrémním případě dokonce na 80°C.<br />
Tím vznikne nad střechami vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“).<br />
Ten při velikosti střešní plochy 100 m2 může mít rychlost 0,5 m/s.<br />
Takto jsou částice prachu a nečistot, usazené na ulicích a dvorech,<br />
opět rozfoukávány do vzduchu a nad obytnými oblastmi se vytváří<br />
příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu<br />
podstatně omezit. Nad travnatými plochami termika totiž nevzniká.<br />
I za slunečního svitu je teplota v travním polštáři trvale nižší než teplota<br />
vzduchu.<br />
Zelené střechy zpomalují odtok a zadržují srážkovou vodu<br />
Pod pojmem „Retenční vlastnosti zelených střech“ rozumíme schopnost<br />
zelených střech zadržovat vodu. Pojem „Decentralizované hospodaření<br />
s dešťovou vodou“ znamená „vsakování“, „využití dešťové<br />
vody“ a „střešní zeleně“.<br />
V posledních letech si urbanisté a vodohospodáři stále více uvědomují<br />
ekonomický význam dobrého hospodaření s vodou a důležitost<br />
uvedených pojmů. Důsledné využívání vodohospodářských přednosti<br />
zelených střech v praxi je však dosud spíše výjimkou.<br />
Co se zjednodušeně odehrává ve struktuře zelené střechy při dešťových<br />
srážkách?<br />
Jednotlivé vrstvy zelené střechy vsakují dešťovou vodu buď více<br />
nebo méně podle materiálu a skladby, dokud nedosáhnou maximálního<br />
nasycení. Plní se tedy jakýsi „zelený střešní zásobník“. Přitom je<br />
třeba věnovat hlavní pozornost vegetačnímu souvrství zelené střechy<br />
jako celku a nesoustředit se pouze na jednotlivé segmenty.<br />
Již během deště a bezprostředně po něm se velká část vody vypařuje<br />
a vrací se do ovzduší.<br />
K odtoku vody ze střechy dochází teprve po nasycení celého vegetačního<br />
souvrství (zejména střešního substrátu) vodou a po překročení<br />
míry odpařování při trvajících srážkách. Zde narazíme na předsudek<br />
mnoha projektantů, kteří se domnívají, že zelená střecha má<br />
při nasycení vodou stejnou odtokovou charakteristiku jako střecha<br />
holá. Je pravda, že ani na zelené střeše neodtéká přebytečná voda<br />
v takové míře, v jaké prší shora, protože odtok je podstatně zpomalen<br />
vegetačním souvrstvím zelené střechy. Podstatně jiné je ovšem<br />
chování u intenzivních zelených střech, kde se počítá se zadržováním<br />
vody v akumulační drenážní vrstvě, která představuje další využitelný<br />
akumulační prostor. Proto k odtoku přebytečné vody dochází v mnohem<br />
menší míře a v mnohem pozdějším okamžiku.<br />
Na základě výsledků výzkumu je možné obecně konstatovat toto:<br />
• Schopnost zelených střech zadržovat vodu je v různých klimatických<br />
obdobích různá, přičemž nejvyšší je v teplých obdobích.<br />
• Zelené střechy mají schopnost zadržet 42–85 % z celkového ročního<br />
množství srážkové vody<br />
• Schopnost zadržovat vodu závisí především v létě na použité<br />
technologii<br />
• Schopnost zadržovat vodu je nejvyšší u bezspádových střech.<br />
Závisí pak na skladbě vegetačního souvrství zelené střechy a zejména<br />
na výšce střešního substrátu.<br />
Maximální špičkový odtok u různých krytin ve Stuttgartu (Optigrun)<br />
Střešní krytina<br />
Max. špičkový odtok<br />
[litrů/s·ha]<br />
Střešní tašky 221<br />
Štěrk 187<br />
Zelena střecha extenzivní, 8 cm 73<br />
Zelené střechy vytvářejí náhradní plochy a životní prostor<br />
pro flóru a faunu<br />
Současně s tím, jak rychle se zastavují především centra měst, tak rychle<br />
ubývá také prostor pro živočichy. Vegetační střechy mohou do jisté<br />
míry vytvářet nový životní prostor pro drobnou faunu a podporovat<br />
tak biodiverzitu. Obzvláště kvetoucí střechy jsou lákadlem nejen pro<br />
motýly, ale také včely a další hmyz. Vodní plochy na střechách také lákají<br />
množství živočichů, například ptáky, pro které může vodní plocha<br />
sloužit jako pítko a prostor k ochlazení. Na střeše, která je ozeleněna,<br />
může být i záměrně zřízena lokalita pro pěstování chráněných druhů<br />
rostlin, které se v přirozeném prostředí stávají vzácnými, protože přírodní<br />
prostředí je postupně stále více narušováno civilizačními faktory.<br />
Jezírko na zelené střeše – ilustrační foto „Optigrün“<br />
Střecha na střeše činžovního domu (Praha)<br />
– mokřad, přes který vede lávka<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
8<br />
Ochranné působení<br />
a ekonomické funkce<br />
Hlavní přednosti zelených střech jsou tyto:<br />
– snižují nebezpečí mechanického poškození hydroizolace<br />
důsledkem vnějších vlivů<br />
– chrání proti sání větru<br />
– zabraňují šíření ohně vzduchem a jsou ochranou proti<br />
sálajícímu teplu<br />
– zlepšují izolaci proti hluku a kročejové neprůzvučnosti<br />
– zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především také v létě<br />
– příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují její akumulaci<br />
– odlehčují veřejnou kanalizační sít<br />
– ozelenění zvyšuje užitnou hodnotu nemovitosti<br />
– zlepšují image majitele a uživatele nemovitosti jako člověka<br />
jednajícího odpovědně a myslícího na budoucnost<br />
Zelené střechy ochraňují střešní konstrukce<br />
a prodlužují jejich životnost<br />
Na každou střešní konstrukci, která je vystavena styku s vnějším prostředím,<br />
působí velké množství faktorů, které ji poškozují a zkracují<br />
tak její životnost. Trvanlivost všech materiálů je dána časem. Ať už se<br />
jedná o jakoukoliv krytinu, jistým způsobem na její životnosti negativně<br />
působí vlivy horka, chladu, větru, ozonu, UV záření či chemických<br />
látek. Pomineme-li vlastnosti domu a konstrukce, tak životnost<br />
střešního pláště ozeleněné střechy je při správném založení v podstatě<br />
neomezená.<br />
Tepelně izolační účinky<br />
Rostlinné polštáře na střechách mají tepelně izolační účinek. Čím je<br />
rostlinný polštář hustší a tlustší, tím je účinek větší. Listy rostlin totiž<br />
odrážejí část dlouhovlnného tepelného záření vyzařujícího z budovy.<br />
Další část je listím absorbována. Tím se zmenšují tepelné ztráty<br />
budovy způsobené vyzařováním. Hustý rostlinný polštář chrání povrch<br />
substrátu také před větrem. Tím, že se vzduch téměř nehýbe, je<br />
tepelná ztráta způsobená větrem blízká nule. Proto hlavně u starších,<br />
samostatně stojících budov nechráněných před poryvy větru, může<br />
tlustý rostlinný polštář znamenat účinnou úsporu energie. Bez zvýšené<br />
tepelné ochrany mohou totiž v důsledku konvekce (zvláště větru)<br />
tepelné ztráty činit až přes 50 %.<br />
Hledisko stavební tepelné techniky<br />
Ozeleněním střešní konstrukce vzroste samozřejmě také její tepelný<br />
odpor. Ten je však závislý nejenom na tloušťce vegetačního souvrství,<br />
ale také na vlhkostních poměrech. Ve skladbě ozeleněné střechy můžeme<br />
dosáhnout ještě vyššího nárůstu tepelného odporu použitím<br />
speciálních polyfunkčních desek s tepelně izolační funkcí. Zvažujemeli<br />
tepelný odpor vegetačního souvrství, můžeme samozřejmě v konstrukci<br />
střechy snížit tloušťku tepelné izolace o patřičnou hodnotu.<br />
Zvýšením tepelného odporu<br />
se samozřejmě zvýší<br />
také vnitřní povrchová<br />
teplota. O kolik, to závisí<br />
mj. také na původním<br />
tepelném odporu. Pokud<br />
jde o teplotní útlum,<br />
také zde můžeme očekávat<br />
u ozeleněných střech<br />
zlepšení nejenom důsledkem<br />
vyššího tepelného<br />
odporu, hmotnosti<br />
a tepelné kapacity, ale<br />
také proto, že střecha<br />
s rostlinným pokryvem<br />
není tolik ohřívána a dochází<br />
tedy na ní k menším<br />
teplotním výkyvům.<br />
96<br />
80<br />
64<br />
48<br />
32<br />
16<br />
0<br />
0<br />
teplota povrchu [°C]<br />
a) asfaltová lepenk, černá<br />
b) štěrkopískový násyp, světlý<br />
c) mokrý, uměle osázený<br />
d) osázený<br />
astronomický místní čas [hod.]<br />
a<br />
b<br />
c<br />
d<br />
e<br />
4 8 12 16 20 24<br />
Průběhy teplot na rozdilnych površich<br />
plochých střech za jasného letního dne<br />
(Gertis a kol. 1977).(Minke 2001)<br />
Zvuková izolace<br />
Je jasné, že převážná většina překážek způsobuje snížení vlnění<br />
a tím i snížení hladiny zvuku za překážkou. Ne nadarmo se staví u silnic<br />
a dálnic zvukové izolační stěny tam, kde se lidé snaží odclonit<br />
prostory od nežádoucího hluku. Rostliny slouží tedy nejenom jako<br />
větrolamy, ale také jako tlumiče zvuku. Hlavní funkcí rostlin při snižování<br />
hluku je reflexe (odraz) a deflexe (rozptyl). Ovšem jejich funkce<br />
je mizivá ve srovnání se zvukově izolační schopnosti substrátu. Již<br />
12 cm substrátu dokáže pohltit při kolmém dopadu zvuku až 40 dB<br />
a 20 cm až 46 dB.<br />
Retenční schopnost<br />
O významu zelených střech při akumulaci srážkové vody, snížení<br />
součinitele odtoku a odlehčení veřejné kanalizační sítě jsme mluvili<br />
v kapitole ekologické funkce.<br />
Urbanistické, ekologické i ekonomické funkce zelených střech se<br />
totiž velmi úzce prolínají. Investor, který se rozhodne zvolit místo<br />
standartní střešní krytiny vegetační střechu, přidává budově užitnou<br />
hodnotu a získává image člověka, který myslí na budoucnost.<br />
Vnitroblok v Jungmannově ulici v Praze na střeše podzemních<br />
garáží. Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Intenzivní střešní zahrada na objektu<br />
Alpha – BB Centrum v Michli<br />
Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
9<br />
Druhy a typy zelených střech<br />
Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná definice,<br />
která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury.<br />
Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační<br />
střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení.<br />
ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice uvádí:<br />
Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na<br />
střechách, terasách, v nádobách)<br />
Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích<br />
Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.)<br />
Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvořeném<br />
stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil odrostlého<br />
terénu“. (Šimek 2005).<br />
Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí:<br />
Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro<br />
výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy<br />
Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek<br />
stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených<br />
střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií:<br />
Intenzivní zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
150–1 000 mm<br />
Hmotnost:<br />
180–1 300 kg/m2<br />
Jednoduché intenzívní<br />
zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
120–250 mm<br />
Hmotnost:<br />
120–200 kg/m2<br />
Extenzivní zelené střechy<br />
Výška souvrství:<br />
60–200 mm<br />
Hmotnost:<br />
60–150 kg/m2<br />
Forma vegetace Nároky na souvrství Náklady Poznámka<br />
Vegetaci tvoří trvalky,<br />
traviny, cibuloviny, letničky,<br />
keře, stromy nebo<br />
trávníkové plochy.<br />
– trávníky, trvalky a dřeviny.<br />
Mnohotvárnost<br />
uspořádání a užitku je<br />
v porovnání s náročnými<br />
intenzivními zahradami<br />
omezena.<br />
Převážně uzavřené plošné<br />
porosty jsou tvořeny<br />
mechy, sukulenty, bylinami<br />
a travinami, které<br />
mohou být doplněny<br />
cibulovinami nebo hlíznatými<br />
rostlinami.<br />
Použité rostliny mají<br />
vysoké nároky<br />
na skladbu souvrství.<br />
Použité rostliny kladou<br />
menší nároky na skladbu<br />
vegetačního souvrství.<br />
Vytváření forem<br />
vegetace je ponecháno<br />
sukcesivním procesům.<br />
Vysoké pořizovací náklady,<br />
vysoké náklady<br />
na péči<br />
Náklady na pořízení<br />
jsou nižší než u intenzivních<br />
zelených střech.<br />
Rozsah potřebné péče<br />
je menší.<br />
Náklady na pořízení<br />
jsou nízké. Zachování<br />
určité dané vegetace,<br />
může vyžadovat menší,<br />
ale pravidelný a cílený<br />
přísun živin.<br />
Zachování trvalých užitných<br />
vlastností a vzhledu<br />
je možné pouze při<br />
intenzívní údržbě.<br />
V závislosti na plánované<br />
cílové vegetaci<br />
je možné tolerovat<br />
i cizorodé rostliny, např.<br />
půdopokryvné byliny<br />
a mechy.<br />
Požadavky na péči závisí<br />
na typu cílové vegetace,<br />
regionálních a klimatických<br />
podmínkách, konstrukci<br />
a typu souvrství.<br />
Intenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Jednoduchá intenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o.<br />
Extenzivní zelená střecha<br />
Ilustrační foto – ZAHRADA Olomouc s.r.o.
10<br />
Typy střešních zahrad<br />
Určujícím kritériem pro vymezení typu střešní zahrady je její prostorový vztah k parteru nebo rostlému terénu.<br />
Vymezujeme tři základní typy střešních zahrad (dle Šimka):<br />
a) střešní zahrady v úrovni s parterem – stropy<br />
Střešní zahrady v úrovni s parterem představují velmi cenné veřejné prostory. Bývají<br />
vnímány jako neodmyslitelná součást města a uživatel zpravidla netuší, že se pohybuje<br />
na stropní konstrukci podzemního objektu. Takový objekt může plnit nejrůznější funkce<br />
– např. podzemní garáže, stanice metra, obchody, vybavenost a pod. Tyto úpravy jsou<br />
s ohledem na intenzitu provozu zakládány nejčastěji jako intenzivní střešní zahrady.<br />
b) střešní zahrady v dotyku s parterem – pláště<br />
Střešní zahrady v dotyku s parterem představují silný nástroj architektů při hledání nových<br />
forem utváření především městských prostorů. Použití tohoto typu střešní zahrady<br />
ve volné krajině umožňuje začlenění budovy nebo její části do okolního prostředí.<br />
Především s ohledem na extrémní podmínky pro vegetaci jsou tyto úpravy nejčastěji<br />
zakládány jako extenzivní, popř. jednoduché intenzivní střešní zahrady.<br />
c) střešní zahrady mimo dotyk s parterem – střechy<br />
Střešní zahrady mimo dotyk s parterem jsou nejčastějším typem střešních zahrad. Tyto<br />
úpravy mohou plnit nejrůznější funkce při respektování provozních a kompozičních<br />
omezení, která vyplývají z funkce objektu a požadavku uživatele. Těmto omezením<br />
musí odpovídat i forma střešní zahrady – extenzivní, intenzivní, resp. jednoduchá intenzivní<br />
zahrada.<br />
Formy střešních zahrad<br />
Extenzivní střešní zahrady<br />
Rezignujeme na jejich přesně definované druhové složení, se sukcesí<br />
a nepředpokládatelnými změnami se počítá jako s principem<br />
Intenzivní střešní zahrady<br />
Představují zpravidla soubor skladebných vegetačních a technických<br />
prvků. Požadované vlastnosti jsou dány prostorovou skladbou<br />
vegetačních prvků a jejich druhovým složením.<br />
Spontánně vzniklé<br />
extenzivní střešní zahrady<br />
Zpevněné povrchy a povrchy<br />
staveb představují potenciální<br />
životní prostor pro vegetaci.<br />
Jsou osídlovány sekundárně.<br />
V průběhu osidlováni a během<br />
různých sukcesních stadii se<br />
ustavuje stadium vice či méně<br />
stabilního klimaxu principem<br />
„pokus omyl“ v závislosti na inventáři<br />
rostlin a na možném vlivu<br />
člověka.<br />
Cíleně založené<br />
extenzivní střešní zahrady<br />
místně přizpůsobené vegetační<br />
formy, které se plošně vyvíjejí<br />
na relativně tenkých pěstebních<br />
vrstvách, a samy se také udržuji.<br />
Zavádějí se cílenými vegetačnětechnickými<br />
prostředky a opatřeními.<br />
Zásobení vodou a živinami<br />
je ponecháno přírodním koloběhům.<br />
Vytvářeni forem vegetace<br />
je ponecháno sukcesivním procesům.<br />
Udržovací péče je minimální.<br />
Jednoduché intenzivní<br />
střešní zahrady<br />
tvoří zpravidla trávníky, trvalky<br />
a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádaní<br />
a užitku je v porovnáni<br />
s náročnými intenzivními zahradami<br />
omezena.<br />
Použité rostliny mají menší nároky<br />
na skladbu půdního profilu,<br />
stejně jako na hospodaření s vodou.<br />
Také péče je méně náročná.<br />
Pořizovací náklady jsou nižší.<br />
Náročně intenzivní<br />
střešní zahrady<br />
zahrnují trvalky, keře, trávníky,<br />
v individuálních případech<br />
i stromy. Použité rostliny mají vysoké<br />
nároky na konstrukci půdního<br />
profilu a na pravidelné zásobovaní<br />
vodou a živinami.<br />
Sortiment keřů a dřevin je sice<br />
omezen, přesto se může při vytvoření<br />
odpovídajících podmínek<br />
blížit sortimentu pro zahrady<br />
na rostlém terénu.<br />
Přirozené<br />
spontánně vzniklé<br />
Vznikají náhodou a jsou<br />
člověkem trpěny do té<br />
doby, než způsobí poškození<br />
místa, na kterém<br />
rostou.<br />
Iniciované<br />
spontánně vzniklé<br />
Osídleni vegetací probíhá<br />
buď zcela přirozeně,<br />
nebo jsou vneseny<br />
diaspory nebo rostliny<br />
nebo jejich časti.
Požadavky na stavbu a stavební materiály<br />
11<br />
Téměř všechny střešní konstrukce je do jisté míry možné ozelenit. Některé konstrukce<br />
jsou vhodnější, jiné zase méně vhodné.<br />
Jedním ze základních členění střešních konstrukcí je rozlišení na střechy:<br />
– jednoplášťové (tzv. teplé, resp. nevětrané) střechy<br />
– dvouplášťové (tzv. studené, resp. větrané) střechy<br />
– obrácené střechy<br />
Jednoplášťová střecha je občas nazývána jako střecha „teplá“, protože její součástí<br />
je izolační vrstva. U tohoto typu střech je vnitřní prostředí od vnějšího odděleno<br />
jedním kontaktním souvrstvím funkčních vrstev. Jednoplášťové střechy, které<br />
nemají izolační vrstvu, jsou určeny pro nevytápěné objekty, u kterých plní jen dvě<br />
základní funkce: hydroizolační a nosnou. V tomto provedení jde o nejjednodušší<br />
konstrukci jednoplášťové střechy. Jednoplášťové konstrukce ve většině případů<br />
obsahují parotěsnou vrstvu, bez ní je doporučováno stavět střechu jen nad prostory<br />
s vlhkostí ovzduší nižší než 60 %. Jednoplášťová střecha nevětraná představuje<br />
takový typ střešní konstrukce, které chybí systém větracích kanálků napojených<br />
na vnější prostředí. Je to střecha, u které je hydroizolační vrstva umístěna nad tepelně<br />
izolační vrstvou.<br />
Dvouplášťové střechy jsou tvořeny dvěma plášti, které jsou oddělené vzduchovou<br />
vrstvou. Na základě toho, zda je vzduchová vrstva větraná nebo ne, se tento typ<br />
střech dělí na větrané-studené a nevětrané dvouplášťové střechy. U větraných střech<br />
je spodní plášť masivní a vzduchotěsný, nejčastěji jej tvoří železobetonová konstrukce,<br />
horní plášť pak tvoří konstrukce dřevěná. U nevětraných dvouplášťových střech<br />
slouží vzduchová vrstva jako tepelná izolace (hrozí kondenzace vlhkosti – nyní jsou<br />
už jen minimálně využívané).<br />
Obrácená střecha vychází z principu umístění tepelné izolace nad hydroizolační<br />
vrstvu (střešní plášť). Musí být nepropustná pro vodu a odolná vůči zpráchnivění.<br />
Většinou jsou k tvorbě této vrstvy použity desky z extrudovaného polystyrénu.<br />
I na této střešní konstrukci lze vytvořit prostor pro různé materiály a rostliny a vytvořit<br />
z ní tak vegetační střechu.<br />
Zatížení střešního pláště<br />
Střešní plášť je většinou dimenzován dle norem na vlastní únosnost, jestliže je<br />
ovšem plánováno vybudování vegetační střechy, je nutné zohlednit zatížení, které<br />
vyvolá vegetační střecha. Vždy je lepší budovat konstrukce již s plánovanou vegetační<br />
střechou.<br />
Zátěž, kterou konstrukce musí snést, se rozděluje na stálou a provozní.<br />
Stálé zatížení je zatížení celého souvrství i se zatížení vegetací. Hmotnost substrátu<br />
a drenážní vrstvy se počítá při plném nasycení vodou. Veškeré zatížení se počítá plošně<br />
s ohledem na jeho působení. K bodovému zatížení je nutné přistupovat individuálně<br />
a zohlednit ho při projektu konstrukce střechy popřípadě terasy (např. lampy,<br />
venkovní krby, zeleň v nádobách).<br />
Provozní zatížení je zatížení pouze časově omezené, například vstup člověka na střešní<br />
konstrukci, vjezd techniky, zatížení sněhem, popřípadě vliv větru.<br />
V následující tabulce jsou uvedeny orientační hmotnosti nejrůznějších střešních<br />
nástaveb na 1 m 2 .<br />
Využití střechy Vlastní hmotnost kg/m 2<br />
Intenzivní ozelenění (keře, stromy) 500 – 800<br />
Vozovka 500<br />
Chodník – dlažba v loži ze štěrkopísku 350<br />
Střešní jezírko 300<br />
Pískoviště 300<br />
Trávníky nebo květinové záhony 270<br />
Extenzivní ozelenění 50-140<br />
Vzhledem k tomu, že v České republice doposud neexistují žádné ucelené normy<br />
pro zelené střechy, v textu na str. 11–19 vycházíme z FLL normy Richtlinie<br />
für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie<br />
(Směrnice pro plánování, provedení a údržbu zelených<br />
střech). Plné znění normy je uveřejněno na www.szuz.cz<br />
Stavebně technické předpoklady pro zelené střechy se týkají především:<br />
zajištění osob proti pádu z výšky, ochrany proti prorůstání kořenů,<br />
ochrany hydroizolace/kořenovzdorné vrstvy před poškozením,<br />
ochrany před usazeninami vodního kamene, odvodňovacích zařízení,<br />
míst napojení a ukončení, ochrany před emisemi, ochrany před sáním větru,<br />
protipožární ochrany, zajištění vrstev proti sjíždění, okrajových prvků a obrubníků,<br />
pochozích povrchů, jiných prvků vybavení.<br />
Není možné v této publikaci detailně rozebírat jednotlivé body, proto se dotkneme<br />
stručně pouze těch nejdůležitějších technických předpokladů.<br />
Sklon / spád střechy<br />
Sklon střechy je jeden se základních atributů navrhování střešní zeleně. Každá střecha<br />
by měla mít spád, jelikož střecha má sloužit také k odvodu vody při srážkách.<br />
V závislosti na sklonu se řeší základní odtok přebytečné vody a eroze substrátu.<br />
V případě extenzivní nebo jednoduché intenzívní vegetace by spád střechy měl být<br />
zpravidla minimálně 2 %. Bezspádové střechy jsou vhodné pro intenzívní ozelenění<br />
s akumulací vody, případně lze akumulaci zajistit pomocí akumulačních prahů.<br />
Ploché střechy (0°–3°, 0 %–5 %)<br />
Jsou to střechy s minimálním sklonem, u nichž můžeme předpokládat potíže s odtokem<br />
přebytečné vody. Tyto střechy často podléhají, a to i bez ozelenění, problémům<br />
s prosakováním vody. Při průběžné péči prodlužuje vegetační pokryv životnost střešní<br />
konstrukce. Důležité je správně řešit zejména drenážní vrstvu.<br />
Střechy s mírným sklonem (3°–20°, 5 % –35 %)<br />
Tyto střechy se sklonem od 3°do 20° jsou poměrně příhodné k ozelenění. Podle některých<br />
údajů je vhodné již u střech od 15° sklonu vytvářet zábranu proti sesuvu<br />
substrátu.<br />
Střechy s velkým sklonem (20°–40°, 36 % – 48 %)<br />
Zde již musí být zajištěn substrát proti sesunutí.<br />
Strmé střechy (nad 40°, nad 84 %)<br />
Pokud se jedná o sklon do 45°, je podle individuálních podmínek ještě možné použít<br />
zabezpečovací zařízení proti sesuvu materiálu jako u střech s velkým sklonem.<br />
Zajištění proti sjíždění a sesouvání<br />
Jako konstrukční opatření proti sjíždění a sesouvání vrstev je možné použít speciální<br />
prostorové smyčkoviny pevně nakašírované na textilii, protiskluzové prahy, mřížoviny,<br />
nopové protiskluzové desky nebo textilie. Konstrukční opatření nesmí omezovat<br />
vývoj vegetace.<br />
Laťové konstrukce z materiálu podléhajícího hnilobě (např. dřevo) jsou pouze dočasnou<br />
montážní pomůckou, nikoli trvalým zajištěním proti sesuvu.<br />
Při použití geotextilií nebo kombinovaných materiálů je nutné prověřit pevnost materiálu<br />
v tahu a případně způsob ukotvení pro konkrétní případ zatížení. Přitom je<br />
třeba brát v úvahu i zatížení sněhem. U střech s pouze jednou šikmou plochou je nutné<br />
trvalé a dokonalé ukotvení v hřebenové části nebo opření v okapní části střechy.<br />
Vegetačně technické opatření spočívá ve vytvoření vegetační vrstvy se stabilní strukturou<br />
odolnou proti vodní erozi. Je nutné dodržovat parametry pro extenzivní zelené<br />
střechy s vícevrstvou skladbou a v případě velké odtokové délky ještě podpořit odtok<br />
vody dalšími drenážními opatřeními.<br />
Pro ozelenění se používá hydroosev nebo vegetační koberce.<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
12<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice<br />
Odvodnění<br />
U zelených střech je třeba již v projektu zajistit dokonalé odvodnění jak ozeleněných,<br />
tak neozeleněných dílčích ploch. Vodu, která stéká po fasádách, je potřeba řešit samostatně.<br />
Musí být zajištěno odvádění vody jak skrze souvrství, tak i z povrchu.<br />
Aby byl umožněn plynulý odtok vody ze zelených střech, rozlišujeme tři druhy odvodnění:<br />
– odvodnění ve vegetační ploše<br />
– odvodnění mimo vegetační plochu<br />
– samostatné odvodnění ozeleněných ploch a ploch bez vegetace<br />
K odvodňovacím zařízením patří:<br />
střešní vpusti, žlaby v úžlabí, štěrbinové žlaby u dveří, okapové žlaby, chrliče,<br />
nouzové přepady.<br />
Střešní vpusti a nouzové přepady musí být chráněny před vnikáním vegetace a zasypáním<br />
(např. štěrkem) a musí být kdykoli přístupné. Okapové žlaby nesmí zarůstat<br />
a nesmí být omezena jejich funkce.<br />
Odvodnění šikmých střech<br />
Odvodnění šikmých střech se provádí štěrkovým pásem s vloženými drenážními<br />
trubkami nebo bez nich, do nástřešního nebo podstřešního žlabu nebo prostřednictvím<br />
chrličů. Rozlišujeme mezi odvodněním k okapu a odvodněním v úžlabí.<br />
U střech s větším sklonem je třeba počítat v okapní oblasti se zvýšeným povrchovým<br />
odtokem vody. Na ten je třeba brát ohled při dimenzování drenáže a u konstrukce<br />
okapní části. V okapní části je nežádoucí bujně rostoucí a převislá vegetace.<br />
Při odvodnění do úžlabí je třeba při návrhu drenáže vzít v úvahu, že úžlabím se odvádí<br />
voda ze dvou střešních ploch.<br />
Zavlažování<br />
Pro zavlažování je nutné na střeše zajistit nejméně jeden přívod vody, který je technickým<br />
opatřením nebo údržbou chráněný před poškozením mrazem.<br />
V projektu je třeba zohlednit dimenze a počet přívodních potrubí a vývodů a rovněž<br />
potřebný tlak vody pro zavlažování v závislosti na poloze, konkrétních podmínkách<br />
stavby, velikosti půdorysu a požadované formě vegetace.<br />
Místa napojení a ukončení<br />
Napojení a ukončení se vyskytují v místech vystupujících konstrukcí, dveří, bezbariérových<br />
přechodů, průstupů střechou, okrajů střechy.<br />
Napojení a ukončení lze provést v závislosti na objektu, příslušném detailu a specifických<br />
vlastnostech materiálu různým způsobem.<br />
Ochrana proti emisím<br />
V blízkosti větracích a klimatizačních zařízení je třeba počítat s výstupem teplého<br />
a chladného vzduchu a v důsledku proudění může v takových místech docházet k poškození<br />
vegetace, např. k vysychání nebo mrznutí. Plyny vystupující z komínů, např.<br />
SO 2 , mohou být příčinou přímých škod na vegetaci, především na jehličnanech a neopadavých<br />
rostlinách. V místech, kde působí teplý vzduch a plyny, je třeba důkladně<br />
zvážit, zda vůbec, případně jaká vegetace je zde vhodná.<br />
Zajištění proti sání větru<br />
Vítr způsobuje zatížení staveb tlakem, sáním a třecími silami, jejichž intenzita závisí<br />
na síle a směru větru a rovněž na tvaru a výšce budovy. Zatížení větrem může<br />
vést k poškození skladby střešní konstrukce jak při provádění, tak i v hotovém stavu.<br />
Pro hydroizolace střech a vrstvy skladby střešního pláště je třeba již ve fázi projektu<br />
navrhnout odpovídající opatření na ochranu před zvedáním v důsledku sání větru.<br />
Vhodnými ochrannými opatřeními mohou být např. zábrany, kotevní body pro jisticí<br />
lano, fixní zařízení pro výstup a vstup s ochranou proti pádu. Smí se používat výhradně<br />
produkty, resp. systémy s příslušným atestem. Za ochranná opatření odpovídá<br />
investor a jím pověřený projektant, resp. koordinátor bezpečnosti práce a bezpečnostní<br />
technik.<br />
Požadavky na skladbu souvrství vegetačních ploch<br />
Rozlišujeme následující funkční vrstvy:<br />
Vegetační vrstva • Filtrační vrstva • Drenážní vrstva • Ochranná vrstva<br />
• Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů • Separační vrstva • Kluzná vrstva<br />
Vegetační vrstva<br />
Vegetační vrstva je základní podmínkou pro růst rostlin a musí umožňovat intenzívní<br />
kořenění. K tomu jsou zapotřebí určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti.<br />
Vegetační vrstva musí mít stabilní strukturu, musí akumulovat prosakující vodu tak,<br />
aby ji rostliny mohly využít a pouze přebytečnou vodu odvádět. I při maximálním<br />
nasycení vodou musí vykazovat dostatečný obsah vzduchu, potřebný pro příslušnou<br />
formu vegetace.<br />
Filtrační vrstva<br />
Filtrační vrstva zabraňuje splavování jemných částic zemin a substrátů z vegetační<br />
vrstvy do drenážní vrstvy a brání tak snížení propustnosti drenážní vrstvy.<br />
Drenážní vrstva<br />
Drenážní vrstva akumuluje přebytečnou vodu v dutinách a pórech a zbytek odvádí<br />
ke střešním vpustím. Při vhodném materiálovém složení slouží zároveň k akumulaci<br />
vody, zvětšuje prostor pro kořenění a funguje jako ochrana níže položených vrstev<br />
střešního pláště.<br />
Ochranná vrstva<br />
Ochranná vrstva chrání hydroizolaci/kořenovzdornou vrstvu. Při použití vhodného<br />
materiálu může současně tvořit vrstvu separační.<br />
Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů<br />
Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů musí trvale chránit hydroizolaci před poškozením<br />
v důsledku vnikání nebo pronikání kořenů a oddenků rostlin.<br />
Separační vrstva<br />
Separační vrstva zajišťuje oddělení vrstev, které nejsou kompatibilní po chemické<br />
stránce.<br />
Kluzná vrstva<br />
Kluzná vrstva eliminuje nežádoucí přenos sil mezi sousedními materiály a snižuje<br />
třecí síly mezi dvěma vrstvami.<br />
Zajištění osob proti pádu z výšky<br />
Při navrhování budov a ve výběrovém řízení je nutné dbát předpisů o bezpečnosti<br />
práce a prevenci úrazů a požadavků, které z nich vyplývají. Toto se týká především<br />
zajištění osob proti pádu z výšky při provádění, údržbě a opravách staveb a zajištění<br />
proti propadnutí stavební konstrukcí (např. světlíkem).
13<br />
Skladba a mocnost souvrství<br />
Skladba<br />
Skladbu vegetačních ploch tvoří zpravidla několik funkčních vrstev z různého materiálu<br />
a různé konstrukce, uspořádaných v souladu s jejich funkcí a působením.<br />
V závislosti na materiálovém složení mohou vrstvy plnit současně několik funkcí.<br />
Rozlišujeme následující skladby souvrství:<br />
– vícevrstvá skladba, tvořená oddělenou drenážní, filtrační a vegetační vrstvou<br />
nebo jen drenážní a vegetační vrstvou, která díky svému materiálovému složení<br />
plní i funkci filtrační;<br />
– jednovrstvá skladba tvořená vegetační vrstvou, která současně plní i funkci<br />
drenážní a filtrační.<br />
U všech skladeb je nutná ochrana proti prorůstání kořenů a dostatečná ochrana hydroizolace<br />
/ kořenovzdorné vrstvy<br />
Mocnost souvrství závisí na:<br />
– konstrukci střechy<br />
– požadovaném způsobu ozelenění a formě vegetace<br />
– druhu použitých materiálů pro jednotlivé vrstvy<br />
Při dimenzování mocnosti souvrství je třeba zohlednit:<br />
– nároky vegetace<br />
– vlastnosti použitých materiálů<br />
– sklon střechy<br />
– orientaci střešní plochy ke světovým stranám<br />
– regionální klimatické poměry<br />
– místní podmínky konkrétního objektu<br />
– specifické hmotnosti jednotlivých materiálů<br />
– požadovanou akumulaci vody<br />
Systémové řešení Optigreen: „Úsporná střecha“<br />
Způsoby ozelenění a formy vegetace<br />
Tloušťka souvrství využitelná pro kořenění rostlin v cm<br />
Extenzivní<br />
zelené střechy<br />
Jednoduché<br />
intenzívní zelené<br />
střechy<br />
Intenzivní<br />
zelené střechy<br />
Mechy-rozchodníky<br />
Mechy-rozchodníky-byliny<br />
Rozchodníky-byliny-trávy<br />
Byliny-trávy<br />
Trávy-byliny<br />
Divoké trvalky-dřeviny<br />
Dřeviny-trvalky<br />
Dřeviny<br />
Trávník<br />
Nízké trvalky a dřeviny<br />
Středně vysoké trvalky a dřeviny<br />
Vysoké trvalky a keře<br />
Velké keře a malé stromy<br />
Středné a vyšší stromy<br />
Vysoké stromy<br />
Mocnosti souvrství u různých typů zelených střech a forem vegetace<br />
4<br />
6<br />
8<br />
Systémové řešení Optigreen: „Šikmá střecha“<br />
Systémové řešení Optigreen: „Střešní zahrada“<br />
Systémové řešení Optigreen: „Přírodní střecha“<br />
10<br />
12<br />
15<br />
18<br />
20<br />
25<br />
30<br />
35<br />
40<br />
45<br />
50<br />
60<br />
70<br />
80<br />
90<br />
100<br />
125<br />
150<br />
200<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
14<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice<br />
Vrstvy vegetačních střech<br />
Střešní plášť (hydroizolace)<br />
Hydroizolační vrstva může být vytvořena z nejrůznějších materiálů a její popis není<br />
předmětem této publikace.<br />
Hydroizolační vrstva střešního pláště zpravidla slouží i jako ochranná vrstva proti<br />
prorůstání kořenů. Pokud hydroizolační vrstva nemá atest proti prorůstání kořenů,<br />
je potřeba ji ochránit vrstvou s tímto atestem.<br />
V průběhu provádění a po dokončení hydroizolací je nutné důsledně kontrolovat,<br />
zda nedochází k poškozování nechráněné hydroizolace jinými stavebními procesy<br />
(například pohybem osob v nevhodné obuvi, skladováním stavebního materiálu či<br />
pojezdem mechanizace, klempířskými pracemi při oplechování atik, činností při sestavování<br />
dřevěných mol, atd.)<br />
Pro prokázání kvality provedených izolačních prací se provádějí staveništní zkoušky<br />
těsnosti hydroizolace. Provedení kontroly těsnosti je důležité zejména v případech,<br />
kdy bude hydroizolace zakryta dalšími konstrukcemi, zvláště pak jedná-li se o konstrukce<br />
hmotné nebo těžko rozebíratelné.<br />
Drenážní vrstva<br />
Drenážní vrstva má za úkol jednak odvádět přebytečnou vodu, jednak také do určité<br />
míry vodu pohlcovat. S odvodem přebytečné vody je nutné počítat, protože nárazové<br />
přívalové srážky jsou stále častější a množství dešťové vody není pravidelně rozloženo.<br />
Drenážní vrstva pojímá protékající vodu a odvádí ji ke střešním vtokům. Při určitém<br />
provedení současně slouží k akumulaci vody, zvětšuje prostor pro růst kořenů<br />
a přejímá ochrannou funkci pro pod ní ležící vrstvy.<br />
Ke zhotovení drenážních vrstev se používají následující skupiny a druhy materiálů:<br />
sypké hmoty<br />
recyklované sypké hmoty<br />
štěrk, drť, láva, pemza,<br />
drcený a nedrcený keramzit,<br />
drcená a nedrcená pálená břidlice,<br />
drenážní rohože<br />
strukturované textilie,<br />
plastové nopové fólie,<br />
smyčkové rohože,<br />
rohože z pěnových materiálů,<br />
Požadavky na materiál<br />
drcená cihla;<br />
průmyslová struska,<br />
pěnové sklo,<br />
drenážní desky<br />
kaučukové nopové desky,<br />
tvarované desky z tvrzeného plastu,<br />
tvarované desky z pěnových plastů,<br />
drenážní a substrátové rohože<br />
Nezávadnost pro životní prostředí<br />
Použité materiály nesmí představovat zátěž pro životní prostředí např. v důsledku vyplavování<br />
částic nebo únikem plynných látek. Je třeba dodržovat zákony a nařízení státu<br />
i místní vyhlášky týkající se ochrany životního prostředí a zatížení škodlivinami. Při<br />
výběru materiálů je třeba brát ohled na možnost recyklace, resp. ekologické likvidace.<br />
Neškodnost pro rostliny<br />
Látky nesmí obsahovat žádné součásti škodlivé pro rostliny. V případě podezření<br />
na fytotoxické vlastnosti je třeba provést zkoušku klíčivosti rostlin a/nebo zkoušku<br />
na plynné látky škodlivé pro rostliny.<br />
Zrnitostní struktura<br />
Podíl částic o průměru d < 0,063 mm smí v sypaninách činit maximálně 10 % hmotnosti.<br />
Zrnitostní struktura se řídí podle mocnosti souvrství a měla by se pohybovat v následujícím<br />
rozsahu:<br />
při mocnosti vrstvy 4–10 cm mezi 2/8 mm a 2/12 mm<br />
při mocnosti vrstvy 10–20 cm mezi 4/8 mm a 8/16 mm<br />
při mocnosti vrstvy >20 cm mezi 4/8 mm a 16/32 mm<br />
Stabilita struktury a vrstvy<br />
Materiály musí vykazovat dostatečně stabilní strukturu, stabilitu tvaru a prostorovou<br />
stabilitu vrstvy při provádění i v dalším období. Nesmí vykazovat výraznější sedání v důsledku<br />
vlastní tíhy souvrství, vlivem vody nebo v důsledku zatížení při údržbě a provozu.<br />
Drenážní fólie a panely z plastů musí být odolné proti látkám a mikroorganizmům vyskytujícím<br />
se v souvrství a po předpokládanou užitnou dobu musí být odolné proti hnilobě.<br />
Sléhavost<br />
Stlačení drenážních fólií a drenážních panelů z plastů v důsledku zatížení dalšími<br />
vrstvami a provozem nesmí negativně ovlivnit jejich funkčnost (např. propustnost<br />
pro vodu).<br />
Propustnost pro vodu<br />
Materiály musí vykazovat vysokou propustnost pro vodu, aby byl zajištěn plynulý<br />
odtok přebytečné vody do střešních vpustí.<br />
U zelených střech s menší mocností souvrství je třeba dbát na to, že při ojedinělých<br />
přívalových srážkách může docházet i k částečnému odtoku vody po povrchu, který<br />
není na závadu, pokud nezpůsobuje erozi povrchové vrstvy.<br />
Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita<br />
U drenážních vrstev ze sypanin je z vegetačně technických důvodů žádoucí používat<br />
porézní nasákavé minerální materiály s otevřenými póry, zvlášť je-li požadována<br />
vyšší vododržná schopnost. U skladeb s trvalou akumulací vody se používají sypaniny<br />
nebo tvarově stálé prvky s velkým objemem pórů a dutin. Konstrukce a materiály<br />
musí umožňovat kapilaritu. Aby nedošlo k přemokření vegetační vrstvy a bylo zaručeno<br />
bezvadné odvádění přebytečné vody, je nutné, aby nad maximální hladinou<br />
zadržené vody byl ještě dostatečný volně prostupný prostor.<br />
Hodnota pH<br />
U drenážních vrstev ze sypanin je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající<br />
nárokům vegetace a vlastnostem vegetační vrstvy. Je tedy žádoucí, aby drenážní<br />
vrstva měla přibližně stejnou hodnotu pH jako vrstva vegetační a aby se od této hodnoty<br />
nelišila o více než 1,5 jednotky.<br />
Doporučená hodnota pH pro intenzívní a extenzivní zelené střechy je mezi 6,0 a 8,5.<br />
U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních<br />
rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH.<br />
Obsah uhličitanů<br />
Použití recyklované betonové drti nebo vápencového štěrku pro drenážní vrstvy je<br />
nepřípustné.<br />
Obsah solí<br />
U sypanin a drenážních a substrátových rohoží nesmí být z důvodu fyziologie rostlin<br />
překročena hodnota maximálního obsahu rozpustných solí ve vodním extraktu:<br />
pro intenzívní zelené střechy 2,5 g/l<br />
pro extenzivní zelené střechy 3,5 g/l<br />
Pokládání drenážní vrstvy<br />
Materiály se pokládají plošně v rovině, s ohledem na sklon střechy, případné nerovnosti<br />
a specifické požadavky na povrchovou vrstvu. Odchylka od roviny by na měřeném<br />
úseku o délce 4 m neměla překročit tyto hodnoty:<br />
• Mocnost vrstvy do 10 cm 1,0 cm<br />
• Mocnost vrstvy > 10–20 cm 1,5 cm<br />
• Mocnost vrstvy >20 cm 2,0 cm<br />
Stanovená minimální tloušťka vrstvy musí být dodržena ve všech bodech plochy.<br />
Položením dalších vrstev souvrství nesmí být narušena funkce drenážní vrstvy.<br />
Při použití drenážních rohoží a panelů závisí rovina na druhu a rozsahu nerovností<br />
střešní plochy. Při sklonu střechy < 2 % je třeba případné nerovnosti vyrovnat vhodnými<br />
opatřeními, např. vyšší drenážní vrstvou.
15<br />
Filtrační vrstva<br />
Filtrační vrstva zamezuje vyplavování jemných částic ze substrátu nebo hydroakumulační<br />
vrstvy do drenážní vrstvy. Filtrační vrstva musí být výborně propustná<br />
pro vodu. V minulosti se proti vyplavování jemných částic používaly sypké materiály.<br />
Jejich nevýhodou byla vysoká zátěž střešní konstrukce, pracnost a finanční<br />
náročnost. Dnes se k vytvoření filtrační vrstvy používají geotextilie ve formě rouna,<br />
netkaných nebo tkaných textilií. Filtrační vrstva se pokládá na drenážní vrstvu buď<br />
samostatně, nebo může být součástí hotových drenážních fólií nebo panelů.<br />
Rouna jsou tvořena vlákny libovolné délky kladenými v určitém směru nebo chaoticky.<br />
Jsou zpevněna mechanicky nebo termicky nebo kombinací obou metod.<br />
Požadavky na materiál<br />
– nezávadnost pro životní prostředí (viz drenážní vrstva)<br />
– neškodnost pro rostliny / fytotoxikologická nezávadnost (viz drenážní vrstva)<br />
– odpovídající protipožární vlastnosti<br />
Plošná hmotnost<br />
Plošná hmotnost má činit minimálně 100 g/m 2 . U vegetačních vrstev o mocnosti<br />
do 25 cm se zpravidla pohybuje mezi 100–200 g/m 2 . Při větší mocnosti vegetační<br />
vrstvy a větším sklonu střechy může být v souvislosti s nároky na odolnost proti protržení,<br />
resp. na pevnost v tahu a průtažnost a v závislosti na materiálu a struktuře<br />
požadována vyšší plošná hmotnost.<br />
Odolnost proti mechanickému namáhání<br />
Mechanická filtrační schopnost /velikost otvorů<br />
Prorůstavost pro kořeny rostlin<br />
Rouna / tkaniny musí být prorůstavé pro kořeny rostlin. Prorůstání do drenážní vrstvy<br />
nesmí být především u extenzivních zelených střech omezeno, neboť při celkově<br />
malé mocnosti souvrství tvoří drenážní vrstva významný prostor pro kořenění rostlin.<br />
Odolnost proti povětrnostním vlivům<br />
Volně ležící rouna / tkaniny musí být odolné proti povětrnostním vlivům. Dodržujte<br />
pokyny výrobce ohledně maximální přípustné doby vystavení povětrnostním vlivům.<br />
Odolnost proti chemickým vlivům<br />
Odolnost prokazuje výrobce. Zpravidla se prokazuje trvanlivost produktu po dobu<br />
předpokládané užitné doby.<br />
Pevnost v tahu, průtažnost a součinitel tření<br />
Požadavky na tyto vlastnosti je v některých specifických případech, např. u střech<br />
s velkým sklonem, nutné definovat a prokázat individuálně.<br />
Pokládání filtrační vrstvy<br />
Rouna / textilie tvořící filtrační vrstvu se musí pokládat s přesahem jednotlivých pásů<br />
alespoň 10 cm. U okrajů je nutné vyvést textilii nahoru, až těsně pod povrch vegetační<br />
vrstvy, ale tak, aby nebyla vidět a nebyla vystavena klimatickým vlivům.<br />
Při pokládce je třeba rouno / textilii ihned po položení zasypat vegetačním substrátem.<br />
Není-li to možné, měla by být doba, po kterou je materiál vystaven klimatickému<br />
působení, co nejkratší a neměla by se pokud možno blížit maximu udávanému<br />
výrobcem. Volně položená rouna / textilie je nutné zajistit proti větru.<br />
Drenážní panely s nakašírovanou textilií, přiložené k okrajům střechy nebo k vystupujícím<br />
konstrukcím, je nutné trvale chránit před působením povětrnostních vlivů.<br />
Je-li navrženo zavlažování pomocí akumulace vody v drenážní vrstvě, nesmí při provádění<br />
dojít na žádném místě ke zmenšení volného prostoru v drenážní vrstvě pro<br />
odtok vody. Filtrační vrstva nesmí být v případě maximálního stavu naakumulované<br />
vody v kontaktu s vodní hladinou.<br />
Vegetační vrstva<br />
Skupiny a druhy materiálů<br />
V závislosti na látkovém složení, způsobu výroby, způsobu ozelenění a formách vegetace<br />
rozlišujeme následující skupiny a druhy látek pro vegetační substráty:<br />
sypké hmoty<br />
– vylepšená ornice a/nebo podorniční půda<br />
– minerální sypké hmoty s nebo bez organických součástí;<br />
substrátové panely<br />
vodoakumulační vrstvy<br />
se strukturou otevřených nebo uzavřených pórů<br />
z modifikovaných pěnových materiálů<br />
z minerálních vláken<br />
z textilií<br />
z rohoží<br />
z desek/panelů<br />
vegetační rohože<br />
s minerální/organickou směsí sypkých hmot<br />
s trvalou nebo vytlívající vložkou;<br />
s nosnou, staticky spolupůsobící vložkou<br />
Výběr materiálů a dimenzování vrstvy závisí především na stavebně technických požadavcích<br />
a požadavcích na cílovou vegetaci.<br />
Stavebně technické požadavky se vztahují na:<br />
drenážní funkci, zatížení, ochrannou funkci<br />
Požadavky na cílovou vegetaci se vztahují na:<br />
nároky na vzhled a formu cílové vegetace, trvalé zajištění všech funkcí,omezení nároků<br />
na údržbu v době vývoje vegetace a na průběžnou údržbu<br />
Požadavky<br />
V závislosti na způsobu ozelenění a příslušné skupiny materiálu je třeba u vegetační<br />
vrstvy zohlednit zejména následující vlastnosti:<br />
Zrnitostní složení<br />
Obsah vyplavitelných částic (d < 0,063 mm) ve vegetačních substrátech po položení<br />
nemá překračovat tyto hodnoty:<br />
u intenzivních zelených střech<br />
20 % hmotnosti;<br />
u extenzivních zelených střech<br />
15 % hmotnosti;<br />
u jednovrstvých skladeb intenzívní a extenzivní zeleně<br />
10 % hmotnosti.<br />
Obsah organických součástí<br />
Obsah organických součástí ve vegetačních substrátech by měl odpovídat následujícím<br />
hodnotám:<br />
pro intenzívní zelené střechy<br />
≤ 90 g/l;<br />
pro extenzivní zelené střechy<br />
≤ 65 g/l;<br />
pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně<br />
≤ 40 g/l.<br />
Zvláštní formy vegetace, např. bahenní rostliny, mohou vyžadovat vyšší podíl organických<br />
substancí.<br />
Stabilita struktury a vrstvy u půd a sypkých hmot<br />
Vegetační substráty složené z půd a sypkých hmot musí vykazovat dostatečnou stabilitu<br />
struktury a vrstvy. Tyto vlastnosti jsou určeny především zrnitostním složením<br />
a tvarem zrna. Pro vytvoření nosné struktury je tedy třeba používat drcené frakce.<br />
To platí především pro extenzivní zelené střechy.<br />
Rozsah sedání v důsledku vlastní tíhy souvrství, působení vody, procesů přeměny<br />
nebo zatížení při údržbě smí dosáhnout v průběhu záruční doby:<br />
– max. 10 % výšky vrstvy u vrstev do 50 cm<br />
– max. 5 cm u vrstev o průměrné mocnosti nad 50 cm<br />
Sléhavost substrátových rohoží<br />
Sléhavost substrátových rohoží při zatížení v zabudovaném stavu smí dlouhodobě činit:<br />
max. 20 % tloušťky při výchozí tloušťce rohože 30–50 mm,<br />
max. 10 mm při výchozí tloušťce rohože > 50 mm.<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
16<br />
Vodopropustnost<br />
Propustnost vegetačních substrátů musí být v souladu s předpokládanou konstrukcí<br />
drenážní vrstvy. Stanovuje se jako míra infiltrace vody Kfmod. a u zhutněných substrátů,<br />
resp. u substrátových/vodoakumulačních rohoží v zabudovaném stavu má činit:<br />
pro intenzívní zelené střechy<br />
0,3–30 mm/min<br />
pro extenzivní zelené střechy<br />
0,6–70 mm/min<br />
pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně<br />
60–400 mm/min<br />
Obsah klíčivých semen a regenerujících částí rostlin<br />
Výchozí suroviny pro výrobu vegetačních substrátů nesmí obsahovat žádné živé rostliny<br />
a jejich regenerující části, především plevel množící se kořeny. Při použití zeminy<br />
ve vegetačních substrátech je vhodné použít spodní vrstvu namísto svrchní ornice,<br />
aby se minimalizovalo nebezpečí zavlečení plevelů.<br />
Už při těžbě výchozích surovin, přípravě vegetačních substrátů a jejich skladování je<br />
nutná ochrana proti zavlečení náletových a jiných plevelů.<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice<br />
Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita<br />
Maximální vodní kapacita vegetačních substrátů jako veličina definující schopnost<br />
zadržovat vodu se uvádí při zhutněném stavu, tj. po zabudování substrátu a měla by<br />
dosahovat následujících hodnot:<br />
pro intenzívní zelené střechy >45 objem. %<br />
pro extenzivní zelené střechy > 35 objem. %<br />
pro jednovrstvé skladby:<br />
– intenzivních zelených střech > 30 objem. %<br />
– extenzivních zelených střech > 20 objem. %<br />
a neměla by překročit 65 objemových %, aby nedocházelo k přemokření.<br />
Obsah vzduchu<br />
Obsah vzduchu ve vegetačních substrátech by při maximálním nasycení vodou neměl<br />
být nižší než 10 % objemu.<br />
Hodnota pH<br />
U vegetační vrstvy je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající nárokům<br />
vegetace. Měla by se pohybovat mezi 6,0 až 8,5. S ohledem na nároky vegetace je<br />
třeba předcházet poklesu hodnoty pH u zabudovaného substrátu pod přípustnou<br />
hodnotu, např. přidáváním drti dolomitu nebo travertinu.<br />
U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních<br />
rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH.<br />
Obsah solí<br />
Obsah rozpustných solí ve vodním výluhu nesmí u vegetačních substrátů z hlediska<br />
fyziologie rostlin překročit následující hodnoty:<br />
pro intenzívní zelené střechy 2,5 g/l,<br />
pro extenzivní zelené střechy 3,5 g/l<br />
S ohledem na možné zatížení životního prostředí v důsledku vyplavování solí je třeba<br />
nezávisle na způsobu ozelenění usilovat o pokud možno nízký obsah solí.<br />
U intenzivních zelených střech s vegetací citlivou na sůl, např. rašeliništní a bahenní<br />
rostliny, nesmí obsah solí překročit 1,0 g/l.<br />
Obsah živin<br />
Obsah živin ve vegetačních substrátech by měl být pokud možno nízký a neměl by<br />
překročit hodnoty uvedené v tabulce. Vyšší zásoba živin je vzhledem k možnému vyplavování<br />
a zátěži životního prostředí v době mezi pokládkou substrátu a ozeleněním<br />
nežádoucí. Případný doplňkový přísun živin hnojením by se měl provádět až po ozelenění<br />
nebo v rámci dokončovací údržby vhodnými hnojivy. V rámci péče v době vývoje<br />
vegetace a při následné péči může být zapotřebí doplnění dalších živin.<br />
Tab. 6: Obsah živin ve vegetačních substrátech pro intenzívní a extenzivní zelené<br />
střechy, zkušební metody (určování podle VDLUFA)<br />
Živina N P 2 O 5 K 2 O Mg<br />
Zkušební<br />
metoda<br />
CaCI 2 CAT CAL CAT CAL CAT CaCI 2 CAT<br />
Živiny<br />
v mg/l<br />
17<br />
Tab: Standardní směs pro extenzivní porost trav a bylin (upraveno dle Minke 2001)<br />
Detail vegetační rohože<br />
Cibuloviny<br />
U okrasných cibulovin platí obvyklá obchodní klasifikace.<br />
U cibulovin pro extenzivní zelené střechy, které jsou pěstovány jako rostlinný materiál,<br />
se upřednostňují malé a ploché baly. Pěstování by mělo probíhat v převážně<br />
minerálních substrátech.<br />
Dřeviny<br />
Na zelených střechách by se měly používat pouze zakořeněné dřeviny. Při menší<br />
tloušťce vegetační vrstvy se doporučuje použití rostlin v balech. Pěstební substráty<br />
pro rostliny pěstované v kontejnerech a plochých balech by měly být převážně minerálního<br />
složení; výjimkou jsou substráty pro speciální rostliny do humózních půd.<br />
Solitérní rostliny, které byly vypěstovány v soudržné zemině, jsou pro zelené střechy<br />
zpravidla nevhodné. Baly nesmí obsahovat cizorodou vegetaci, zejména druhy, které<br />
silně odnožují a tvoří oddenky.<br />
Kobercový trávník<br />
Travní koberce přinášejí okamžitý efekt. Běžně pěstované travní koberce nejsou příliš<br />
vhodné pro extenzivní ozeleněni, jelikož druhová skladba většinou nevyhovuje podmínkám.<br />
Přesto se travní koberce jako střešní ozelenění používají. Pokud je to možné,<br />
je lepši při pěstování travních koberců zohlednit vhodný sortiment. U jednoduchých<br />
intenzivních zelených střech v místech ohrožených suchem a u extenzivních zelených<br />
střech s dostatečnou mocností souvrství je možné použít vhodné luční trávy.<br />
Vegetační rohože<br />
Vegetační rohože musí obsahovat nosnou vložku vhodnou pro pěstování, přepravu,<br />
pokládku a účel použití. U míst, kde dochází k namáhání vegetačních rohoží tahem, je<br />
třeba stanovit požadavky na nosnou vložku. Textilní podložky musí plnit svoji funkci až<br />
do prokořenění vegetační vrstvy do té míry, že není možné oddělit rohož od podkladu.<br />
Vegetační rohože musí mít rovnoměrnou tloušťku a musí umožňovat pokládku bez<br />
mezer a prázdných míst.<br />
Vegetace musí být dostatečně odolná již z předchozího období před pokládkou. Vegetační<br />
rohože nesmí pocházet přímo ze skleníku. Odolné rostliny lze poznat podle<br />
správné tvorby výhonků a krátkých stéblových článků.<br />
Požadovanou formu vegetace je třeba předem definovat jako odpovídající podíl mechů,<br />
sukulentů, trav, bylin a cibulovin.<br />
Celkové plošné pokrytí rohože vegetací musí před pokládkou činit nejméně 75 %<br />
plochy. Podíl cizorodé vegetace je přípustný maximálně do 20 % pokrytí.<br />
Ztráta výplňového substrátu v důsledku sklizně, přepravy a pokládky nesmí činit více<br />
než 3 % celkové plochy. Velikost dílčí plochy bez výplňového substrátu nesmí činit<br />
více než 30 cm 2 . Na jednom m 2 vegetační rohože nesmí být více než 10 dílčích ploch<br />
této velikosti. Větší podíl menších výpadků je přípustný, nesmí však v součtu činit<br />
více než 3 % z celkové plochy.<br />
Sedum acre<br />
Sedum hybridum<br />
Sedum sp. Roseum<br />
Sedum spurium ‘Purpurteppich‘<br />
Sedum ‘Sunset Cloud‘<br />
Sempervivum hyb. ‘Granát‘<br />
Sedum album<br />
Sedum sexangulare<br />
Sedum spurium ‘Fuldaglut‘<br />
Sedum spurium ‘Tricolor‘<br />
Sempervivum calcareum ‘Greenii‘<br />
Sempervivum regine ‘Amalinschotti‘<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice<br />
Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o.<br />
Foto – ACRE, spol. s r.o.
18<br />
Výběr rostlin<br />
Stěžejním určujícím znakem pro správný výběr rostlin je jejich funkce na stanovišti.<br />
Jestliže extenzivní střešní ozelenění se snaží o přírodě blízký charakter, u náročného<br />
intenzivního ozelenění se jedná o možnost využití k vlastním činnostem člověka.<br />
Extenzivní střešní ozelenění<br />
ploché střechy:<br />
– mecho-rozchodníková forma<br />
– rozchodníko-mecho-bylinná<br />
– rozchodníko-trávo-bylinná<br />
– trávo-bylinná<br />
šikmé střechy:<br />
– mecho-rozchodníková forma<br />
– rozchodníko-mecho-bylinná forma<br />
– rozchodníko-trávo-bylinná forma<br />
Pro extenzivní ozelenění se upřednostňují rostliny, které netvoří nadměrně biomasu,<br />
ale rostliny, které jsou schopny přežít v extrémních podmínkách.<br />
Důležitá je schopnost regenerace a to zejména pomocí semen, to zajišťuje následný<br />
růst a existenci druhů, které mohou být vnějšími podmínkami zničeny. Další vlastností<br />
používaných rostlin je schopnost odolávat vysokému slunečnímu úpalu, schopnost<br />
odolávat suchu a být mrazuvzdorné i na tenké vrstvě substrátu.<br />
Takto uzpůsobené jsou především xerofytní a sukulentní rostliny. Je možné použít i některé<br />
druhy mezofytních rostlin, obzvláště pak ty s vysokou ekologickou amplitudou.<br />
Samozřejmě záleží na místních podmínkách a specifice místního klimatu.<br />
Nejodolnější, nejméně náročné rostliny<br />
Trvalky<br />
Botanický název<br />
výška<br />
v cm<br />
Delosperma lineare 3–5<br />
Euphorbia capitulata 5–20<br />
Geranium sessiliflorum 3–6<br />
Iris barbata ‚Nana‘ 10–30<br />
Iris qraminea 15–40<br />
Iris pallida 40–60<br />
Iris pumila 10–15<br />
Iris variegata 30–40<br />
Jovibarba sp. 5–20<br />
Sedum acre 5–10<br />
Sedum album – variety 5–10<br />
Sedum cauticola 10–12<br />
Sedum cyaneum 5–10<br />
Sedum ewersii 5–10<br />
Jednoleté rostliny<br />
Delosperma brunnthateri 5–8<br />
Delosperma cooperi 5–10<br />
Dorotheantnus beilidiformis 5–15<br />
Portulaca grandiflora hybridy 5–10<br />
TRÁVY<br />
Carex caryophyllea 10–20<br />
Carex humills 5–10<br />
Carex ornitophoda 10–15<br />
Festuca punctoria 10–15<br />
Festuca vivipara 10–15<br />
Trvalky<br />
Botanický název<br />
výška<br />
v cm<br />
Sedum floriferum<br />
‘Weihenstephaner Gold‘<br />
10–15<br />
Sedum kamtschaticum<br />
var. middendorrfianum<br />
15–20<br />
Sedum lydium 3–10<br />
Sedum ochroleucum 10–20<br />
Sedum reflexum 15–30<br />
Sedum sexangulare 5–7<br />
Sedum spathulifolium 5–7<br />
Sedum spurium 5–15<br />
Sedum spurium<br />
‘Album Superbum‘<br />
10–15<br />
Sempervivum arachnoideum 5–10<br />
Sempervirum tectorum 10–30<br />
Sempervirum – hybridy 3–30<br />
CIBULOVINY<br />
Allium atropurpureum 40–50<br />
Allium oreophilum 10–15<br />
Allium caeruleum 40–50<br />
Allium carinatum<br />
ssp. pulchellum<br />
30–50<br />
Allium cernuum 30–40<br />
Allium flavum var.minor 5–10<br />
Allium moly 20–30<br />
Allium sphaerocephalon 30–80<br />
Allium schoenoprasum 15–30<br />
Intenzivní jednoduché střešní ozelenění<br />
Vegetační formy jednoduchého intenzivního střešního ozelenění<br />
na plochých střechách:<br />
– trávo-bylinná forma<br />
– forma divokých trvalek-dřevin<br />
– forma dřeviny-trvalky<br />
– forma dřevin<br />
na šikmých střechách:<br />
– trávo-bylinná forma<br />
Použití rostlin v těchto formách vegetace je poměrně různorodé. Ačkoliv je možné<br />
použít rostliny například divokého charakteru, ve většině případů jsou druhy již<br />
částečně prošlechtěny, to ale mnohdy neznamená snížení jejich požadovaných<br />
vlastností. Spíše naopak, šlechtěním původních druhů se dosahuje vyšší zajímavosti<br />
a atraktivity rostlin. Přesto většinou platí, že původní druhy mají větší ekologickou<br />
amplitudu a „životní sílu“.<br />
Obecně platí při zakládání jednoduchého intenzivního ozelenění, že výsadba<br />
monokultur nebo velkých ploch jednoho druhu není vhodná. Případné výpadky mohou<br />
narušovat celistvost plochy, proto je lepší kombinovat menší skupinky rostlin.<br />
I zde většinou dochází k jistým ztrátám, ale díky progresivitě jiných druhů dojde<br />
k osídlení místa výpadku a plocha kompozičně působí sceleně.<br />
Důležité je vyvarovat se příliš agresivním rostlinám, které mohou vytlačit ostatní druhy.<br />
Intenzivní (náročné) střešní ozelenění<br />
Forma ozelenění na intenzivních střechách (ploché):<br />
– trávník<br />
– nízké trvalky<br />
– středně vysoké trvalky<br />
– vysoké trvalky a keře<br />
– velké keře a malé stromy<br />
– střední stromy<br />
– velké stromy<br />
U intenzivního (náročného) střešního ozelenění je škála použití rostlin velmi široká.<br />
Limitující jsou pouze jejich vlastnosti a nároky. Samotnému použití (při pominutí jejich<br />
nároků) rostlin v podstatě nic nebrání díky dostatečně velké mocnosti substrátu.<br />
Tento způsob ozelenění vytváří nový prostor, který byl odňat z přirozeného prostředí<br />
vybudováním stavby a následně byl jakoby přesunut vertikálně vzhůru.<br />
Způsob a druh ozelenění člověku přináší takměř všechny možnosti, které jsou tvořeny<br />
na rostlém terénu. Při tomto ozelenění ale není možné zapomínat na budoucnost<br />
a statiku stavby resp. konstrukce, a to hlavně z důvodu vývoje vegetace.<br />
Uplatnění kompozičních principů je stejné jako na rostlém terénu.<br />
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
19<br />
Výsadba a výsev<br />
Ošetření při dokončení (dokončovací péče)<br />
Způsoby ozelenění musí odpovídat biologickým zvláštnostem jednotlivých rostlinných<br />
druhů, různým forám vegetace, výsledné kvalitě ozelenění.<br />
Rozlišujeme následující způsoby založení vegetace, které je možné modifikovat<br />
a částečně kombinovat:<br />
suchý výsev<br />
bez fixace lepidlem<br />
s fixací lepidlem<br />
hydroosev<br />
bez řízků<br />
s řízky<br />
rozhození částí rostlin<br />
řízků<br />
položení vegetačních rohoží s<br />
položení kobercového trávníku<br />
výsadba<br />
růžic<br />
vytlívající vložkou<br />
trvalou vložkou<br />
trvalou, staticky působící vložkou<br />
bez výztužné vložky<br />
s výztužnou vložkou<br />
jednotlivých rostlin<br />
předpěstovaných rostlinných prvků<br />
Pro jednotlivé postupy jsou doporučena tato standardní množství:<br />
suchý výsev 3000–5000 semen/m 2<br />
hydroosev – bez řízků 3000–5000 semen/m 2<br />
– s řízky 1500–3000 semen/m 2 plus 30 g/m 2 ,<br />
minimálně však 50 ks řízků nejméně 4 druhů<br />
rozhoz řízků<br />
60 g/m 2 , minimálně však 100 ks řízků, nejméně 4 druhy<br />
výsadba minimálně 16 ks/m 2 při velikosti kontejneru 50 cm 3<br />
Při menších velikostech balu je třeba počet poměrně zvýšit.<br />
Zajištění stability dřevin<br />
Zajištění stability větších dřevin lze provést vyvázáním a ukotvením.<br />
Vyvázání a ukotvení slouží k přechodnému zajištění stability dřevin. Předpokládá se,<br />
že budou dodrženy minimální mocnosti souvrství a že bude k dispozici dostatečný<br />
objem substrátu pro kořenění. Kovové součásti musí být odolné proti korozi.<br />
Během doby funkce vyvázání a kotvení je nutné pravidelně kontrolovat, zda nedochází<br />
k zaškrcení dřevin, nežádoucímu tlaku nebo střihu.<br />
Vyvázání<br />
Vyvazovací dráty a lana by měla být opatřena utahovacím mechanizmem. Upevnění<br />
může být provedeno:<br />
– přímo na budově nad úrovní hydroizolace pomocí závitových kotev.<br />
Prvky musí být demontovatelné.<br />
– na konstrukcích jako jsou obrubníky, stěny, velkoformátové dlaždice, při splnění<br />
konstrukčních a statických předpokladů.<br />
– na základových patkách, např. zapuštěných do vegetačního souvrství. Přitom nesmí<br />
být překročeno dovolené zatížení nosných konstrukcí a/nebo tepelné izolace<br />
a hydroizolace. Vyvázání k základovým patkám by nemělo překročit úhel 60°.<br />
Kotvení k podpůrným konstrukcím<br />
Podpůrné konstrukce ve tvaru trojúhelníka nebo čtyřúhelníka jsou vhodné ke kotvení<br />
stromů.<br />
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
U extenzivních a částečně u jednoduchých intenzivních zelených střech je nutné požadavky<br />
diferencovat. V závislosti na povětrnostních podmínkách a vývoji vegetace se<br />
opatření údržby stanovují a provádějí u konkrétních objektů individuálně. Ve smlouvě<br />
je třeba jednotlivě specifikovat cíl údržby, druh, rozsah, časovou náročnost a roční<br />
období. Doporučuje se, aby byly uzavírány smlouvy o údržbě s prováděcí firmou<br />
a o odborném dohledu včetně stanovení dlouhodobé koncepce s architektem, odpovídajícím<br />
za projekt. Ve smluvních podmínkách je třeba stanovit a popsat jednotlivé<br />
placené úkony co do druhu, rozsahu, období a doby trvání podle velikosti ploch (m 2 )<br />
(např. vegetační plochy, štěrkové pásy, dlažby), počtu (kusů) nebo délky (m) (např. zavlažovacích<br />
nebo odvodňovacích prvků), případně dohodnout následně podle potřeby.<br />
Intenzivní zelené střechy<br />
Na plochách intenzívní a jednoduché intenzívní zeleně mohou být vyžadovány<br />
tyto práce:<br />
Nakypření a vyčištění vegetačních ploch, odstranění nežádoucí vegetace, odplevelování,<br />
hnojení, zavlažování, ochrana rostlin, řez, mulčování, odstranění listí, zabezpečení<br />
na zimní období, seřízení kotevních prvků, odstranění již nepotřebných<br />
kotevních prvků, kontrola a přezkoušení zavlažovacích automatů, kontrola odvodňovacích<br />
zařízení; odstraňování nežádoucí vegetace z okrajových a bezpečnostních<br />
pásů, dlažeb a jiných zpevněných povrchů<br />
Ošetření je nutné zpravidla 4–8x ročně.<br />
Standardní péče o trávníky podle typu je nutná zpravidla 2–12x ročně.<br />
Extenzivní zelené střechy<br />
Po dokončovací péči a převzetí nastává u vegetace na extenzivních zelených střechách<br />
přirozený dynamický vývoj a utváření vegetace. Ten lze omezeně ovlivnit cílenými<br />
zásahy, např. sestřihem nebo odstraňováním jednotlivých rostlin. Náletový<br />
plevel, rostlinné druhy vyššího vzrůstu s tendencí vytlačovat jiné druhy, např. některé<br />
luskoviny, je nutné odstranit v raném stadiu.<br />
Ošetřování extenzivních zelených střech ve fázi vývoje trvá po omezenou dobu<br />
po převzetí, do dosažení 90 % pokrytí plochy vegetací. Může trvat v závislosti<br />
na způsobu ozelenění a stavu vývoje vegetace i více než dva roky. Především u vegetačních<br />
substrátů pro jednovrstvé skladby a u střech s větším sklonem je třeba<br />
po tuto dobu zajistit dostatečný přísun živin.<br />
Pro zjištění potřebného rozsahu údržby stačí zpravidla jedna až dvě inspekce za rok.<br />
Obvykle jsou potřeba 2–4 zásahy údržby za rok.<br />
U extenzivních zelených střech bývají zapotřebí zejména tyto práce:<br />
Zásobování živinami, zavlažování ploch s větším sklonem silně vystavených slunečnímu<br />
svitu, odstraňování náletových dřevin a jiné nežádoucí vegetace, sestřih<br />
za účelem prosvětlení, dosetí osivem, resp. doplnění řízků rozchodníků v místech<br />
větších výpadků, dosadba v místech větších výpadků, doplňování substrátu v případě<br />
eroze, ochrana rostlin, odstraňování listí a zarůstající vegetace z okolí technických<br />
zařízení, odstraňování listí a zarůstající vegetace ze štěrkových pásů a dlažeb.<br />
Okrajový štěrkový pás a spáry dlažby mohou zarůstat samovolně. Rostliny menšího<br />
vzrůstu, např. mechy, rozchodníky a byliny nebo trvalky tvořící nízké polštáře lze tolerovat.<br />
Nežádoucí vegetaci, především v protipožárních pásech, je nutné odstraňovat<br />
při pravidelné údržbě, jejíž způsob, rozsah a četnost je třeba dohodnout.<br />
Úkony v rámci údržby<br />
V rámci inspekcí a péče ve fázi vývoje a průběžné péče o vegetaci je třeba provádět<br />
také údržbu technických zařízení. Přitom je nutné dbát na:<br />
funkčnost střešních vpustí a technických zařízení umístěných v kontrolních šachtách<br />
určených k odvodnění a zavlažování, odstraňování nečistot a usazenin v kontrolních<br />
šachtách, na výsuvných postřikovačích a u střešních vpustí a ve žlabech, stabilitu obrubníků<br />
a okrajových prvků, zpevněných povrchů jiných konstrukčních prvků,<br />
kontrolu protiskluzových zábran na střechách s větším sklonem.<br />
Ve víceletých intervalech je třeba odstraňovat usazeniny v okrajových a koncových štěrkových<br />
pásech, které by mohly ohrozit funkci, a rovněž v obsypech technických zařízení.<br />
Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice
20<br />
Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov<br />
Celkový pohled na intenzivní a extenzivní<br />
střešní ozeleněni (Kurz)<br />
Investor: Company, a. s. Carrefour ČR, spol. s r. o.<br />
Autoři: D. A. Studio, spol. s r. o. – Martin Rajniš, Stanislav Fiala,<br />
Tomáš Prouza, Jaroslav Zima, Sabina Měšťanová<br />
Stavební řešení: Building, spol. s r. o. – Zdeněk Muška,<br />
Miloš Rehberger<br />
Statika: Novák & partner, spol. s r. o. – Jiří Straka, Olga Paterová<br />
Zelená střecha: Ing. Pavel Šimek – Florart<br />
Dodavatel zelené střechy: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov vyrostlo na místě<br />
bývalé továrny Tatra ČKD. Do provozu bylo postupně uváděno<br />
od června 2001. Komplexně pojatá realizace vegetačních střech je<br />
jednou z největších v ČR (rozloha 14 500m2) a část vegetační střechy<br />
o sklonu 58° patří k nejstrmějším ozeleněným střechám v ČR.<br />
Ozelenění vegetačních střech lze rozdělit na tři samostatné části:<br />
střechu se sklonem 58°, intenzivní a extenzivní střechu.<br />
Střecha se sklonem 58°<br />
Intenzivní střešní zahrada<br />
Této části dominuje 33 platanů vsazených do vyvýšené terasy a parterového<br />
trávníku. Trávník je založen v celé ploše na konstrukci, která<br />
je odvodněna. Celá plocha trávníku je opatřena automatickou povrchovou<br />
závlahou. Založené společenstvo je vytvořeno ze směsi trav,<br />
ve které převažují druhy a odrůdy s nízkou produkcí hmoty. Dvouděložné<br />
druhy se považují za plevelné. Mezi základní charakteristické<br />
znaky patří velmi dobrá pokryvnost a odpovídající schopnost odolávat<br />
mechanické zátěži.<br />
Extenzivní střešní zahrada<br />
Bylinné společenstvo tvoří dominantní vegetační kryt střešní zahrady.<br />
Pěstebním záměrem bylo vytvořit bylinný pokryv s nevýrazným barevným<br />
aspektem a jemnou texturou. V průběhu realizace stavby se hledalo<br />
vhodné řešení pro extenzivní střešní zahradu ve sklonu 58°. Autoři<br />
projektu zelené střechy navrhli celkem tři vlastní způsoby řešení.<br />
Na konečném řešení střešní zahrady se podíleli – Ing. Pavel Šimek – Florart,<br />
K. Dimitrovský, K. Zlatuška a Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Plán ozeleněni Kulturního obchodního centra Nový Smíchov<br />
(Šimek, P., Kurz, A., 2001)
21<br />
Zelená střecha o sklonu 58°<br />
V roce 2001, kdy se tato střecha realizovala, nebylo z čeho si vzít příklad,<br />
z čeho vycházet. Aleš Kurz, v současnosti jednatel společnosti<br />
Zahradní Architektura Kurz s.r.o., vzpomíná, že v tu dobu o podobném<br />
projektu, kde by se mohli inspirovat, nevěděli. Vymyslet systém,<br />
který udrží na střeše, ze které všechno nepřivázané sjede nebo spadne<br />
dolů, živé zakořeněné rostliny, byla velká výzva. Střecha měřila<br />
20 metrů, síly působící ve spodní části této nakloněné roviny se sčítaly<br />
a dosahovaly takového tlaku, že jeho hodnotu nikdo nedokázal<br />
přesně vyjádřit.<br />
Investor si vybíral z několika technických možností. Řešení, které<br />
nakonec zvítězilo jako nejoptimálnější, vychází z použití zatravňovacích<br />
panelů z recyklovaných plastových materiálů. Tyto panely<br />
byly použity ve dvou vrstvách, z nichž každá byla 5 centimetrů silná.<br />
Do hydroizolace byly zapouštěny kotvy (trny) se závitem a pomocí<br />
matek s podložkami byly panely připevněny ke střeše. Vždy po 2,5<br />
metrech byly v panelech vynechány dilatační spáry vyplněné minerální<br />
vlnou.<br />
Největší důraz byl kladen na substrát, který by vyhověl rostlinám<br />
především rodu Festuca, který byl v použitém sortimentu rostlin<br />
zastoupen nejvíce. Po nasypání do panelů byl substrát překryt protierozními<br />
rohožemi. Spodní vrstvu tvoří polypropylenová textilie,<br />
kterou velmi dobře prorůstají kořeny trav.<br />
Výsev rostlin do panelů prováděla realizační firma s dostatečným<br />
předstihem před montáží. Při předpěstovávání panelů vyzkoušeli<br />
různé druhy přihnojování. V tenkém a propustném minerálním substrátu<br />
se jednoznačně osvědčilo hnojení na list. Kořeny rostlin velmi<br />
dobře prorostly přes rohože do textilie a stabilizovaly panel jako celek.<br />
Takto prokořeněný panel se dal přepravovat v jakékoliv poloze<br />
a dal se řezat i na menší části.<br />
Extenzivní vegetační střecha o sklonu 58°- údržba (Kurz)<br />
Stav před realizací<br />
Plně prokořeněný panel<br />
Realizace<br />
Na plochu o rozloze 800 m2 bylo nutné usadit 3 200 panelů o celkové<br />
hmotnosti 48 000 kilogramů, k čemuž sloužilo speciálně vyvinuté lešení<br />
s vertikálním dopravníkem. Celá operace byla i tak velmi pracná<br />
a časově náročná, trvala jeden měsíc. V průběhu instalace a krátce<br />
po ní bylo nutné panely s rostlinami udržovat neustále mokré. Za tři<br />
týdny rostliny prokořenily až do hydroakumulační textilie, která je<br />
rozprostřena na hydroizolaci, akumuluje vodu a rozvádí ji do stran<br />
jako knot. Tak jsou i při nerovnoměrné zálivce rostliny průběžně zavlažovány.<br />
Vývoj<br />
V roce 2005 došlo k výpadku závlahy a část rostlin byla poškozena<br />
nebo odumřela. Jednou vzplanul horní roh severní strany vegetační<br />
střechy, ale výpadek rostlin je nyní zcela nepozorovatelný. U extenzivního<br />
ozelenění došlo k úhynu některých druhů rostlin, které byly<br />
částečně samovolně nahrazeny rostlinami jinými. U intenzivního<br />
ozelenění se v podstatě nevyskytuji žádné změny oproti původnímu<br />
záměru. Celá vegetační střecha působí uceleně a nenacházejí se<br />
na ni plošně výpadky.<br />
Odvaha ozelenit takto strmou plochu byla obdivuhodná. Toto pokrokové<br />
řešení je úspěšné i s odstupem času a plní původní kompoziční<br />
záměr.<br />
Text: Ing. Jana Šimečková<br />
s přispěním Aleše Kurze<br />
Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu<br />
Umístění: Říčany<br />
Projektant: akad. arch. Oldřich Hozman, Studio ARC<br />
Realizace a technické řešení střešní zahrady:<br />
Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Plocha: 1 000 m 2<br />
Termín realizace: 2007<br />
22<br />
Autoři o projektu stavby: Projekt atriového nízkoenergetického<br />
rodinného domu byl inspirován prvky japonské architektury. Hlavní<br />
myšlenka domu – uspořádat místnosti okolo vnitřní zahrady – vychází<br />
z principů celostní architektury a feng shui. Proporce stavby vycházejí<br />
ze sakrální geometrie stromu života. Umístění budovy na pozemku<br />
a členění interiéru se vyhýbá přítomným geopatogenním zónám.<br />
Na stavbu domu byly použity pouze zdravé stavební materiály. Nosná<br />
konstrukce stavby je ze dřeva, které bylo káceno ve vhodné dny<br />
podle lunárních rytmů. Hrázděné stěny jsou vyzděné nepálenými<br />
cihlami. Stěny v pokojích mají jílové omítky. Střecha je tepelně izolována<br />
30 cm silnou vrstvou obilné slámy. Obvodové stěny jsou zatepleny<br />
30 cm tlustou dřevovláknitou izolací a 5 cm rákosovou rohoží<br />
s vnější vápennou omítkou. Odvětrávané celodřevěné podlahy jsou<br />
izolovány 30 cm vrstvou konopné slámy. Podezdívka a základy domu<br />
jsou z pískovce. Okna a dveře jsou z masívního dubového dřeva.<br />
Všechny dřevěné povrchy jsou upraveny dřevním olejem.<br />
Tvůrci střešní zahrady: Jedná se o střechu „křivou všemi směry“<br />
s náklonem místy až 45°. Pro realizaci byl zvolen typ mechorozchodníkové<br />
extenzivní střechy. Je zde použito minimum substrátu, který<br />
nahrazují jiné materiály. Použili jsme textilie a rohože. Celková mocnost<br />
souvrství je okolo 4 cm. Rozchodníky (především Sedum album)<br />
tyto extrémní podmínky snášejí, ovšem je nutné přidávat výživu přihnojením<br />
kvalitním minerálním hnojivem. Střecha je bez závlahy.<br />
Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Kombinace fotovoltaiky a zelené střechy poskytuje investorům<br />
tyto výhody:<br />
a) zvýšení výkonu fotovoltaických panelů díky chladivému<br />
působení zelené střechy<br />
b) zelená střecha chrání hydroizolaci a prodlužuje její životnost<br />
c) systémy, jejichž stabilita je zajištěna pouze zatížením shora<br />
neporušují hydroizolaci a jejich instalace je cenově výhodnější<br />
d) zelená střecha působí jako ochrana před požárem<br />
e) zadržování srážkové vody v souvrství a možná úspora za menší<br />
množství odváděné srážkové vody<br />
f) ochrana životního prostředí a výstavba budoucnosti<br />
23<br />
Fotovoltaika a zelená střecha – kombinace pro budoucnost<br />
Systém SolarGrünDach (solární zelená střecha)<br />
Podstavce solárních panelů zatížené shora mají již zmíněnou rozhodující<br />
výhodu – není nutné kotvení a tím i zásah do konstrukce<br />
střechy. Hydroizolace střechy se neporuší a nejsou nutné žádné dodatečné<br />
cenově náročné izolatérské práce, které by představovaly<br />
riziko následné poruchy.<br />
Systémové řešení „SolarGrünDach“ firmy Optigrün international<br />
AG, představuje speciálně vyvinutý upevňovací systém pro fotovoltaické<br />
moduly („Sun Root“), jehož stabilita je zajištěna plošným<br />
zatížením vegetačním souvrstvím. Systém je koncipován tak, že<br />
řady modulů jsou co nejblíže u sebe, aby z co nejmenší plochy byl<br />
co nevyšší výtěžek energie a proto bylo možné ozelenit co největší<br />
plochu – z tohoto důvodu je vegetace položena i pod samotnými<br />
moduly. Pro systém „SolarGrünDach“ je charakteristický perfektní<br />
soulad všech komponent.<br />
montáže vodicích lišt pro solární panely a odborná firma z oboru<br />
fotovoltaiky namontuje moduly a provede elektromontážní práce.<br />
Jak při projektování, tak při samotné realizaci a následné údržbě je<br />
třeba dbát na to, aby fotovoltaické moduly nebyly vegetací zastíněny.<br />
Je tedy třeba naprojektovat a položit před moduly kačírkové<br />
pásy a při pravidelné údržbě odstraňovat rostliny vyššího vzrůstu.<br />
Zdroje informací:<br />
Projektová příručka Optigrün 2009<br />
Prospekt k systémovému řešení „SolarGrünDach“<br />
www.optigruen.de, e-mail: technik@optigruen.de<br />
Skladba:<br />
– neprorůstavá hydroizolace<br />
– separační, ochranná a vodoakumulační textilie RMS 500<br />
– podstavce solárních modulů „Sun Root“<br />
– kapilární textilie Optigrün Typ 600 K<br />
– extenzivní substrát Optigrün Typ M, výška vrstvy podle požadavků<br />
a výpočtu<br />
– vegetace typu rozchodníky + trávy + byliny<br />
Zvláštností tohoto systému je, že podstavec „Sun Root“ slouží jako<br />
multifunkční díl k upevnění modulů a současně plní i funkci drenážní;<br />
montáž v jednom kroku je rychlá a jednoduchá. „Sun Root“ je lehký,<br />
avšak jeho tvar mu propůjčuje vynikající tuhost a tím i stabilitu,<br />
takže není nutné žádné příčné ztužení. Kromě toho je „Sun Root“ navržen<br />
tak, že dešťová voda stékající z modulů je prostřednictvím kapilární<br />
textilie vedena pod moduly, kde se zadržuje. Tím je zajištěna<br />
vysoká akumulace srážkové vody a její předávání vegetaci rostoucí<br />
pod moduly.<br />
Systémové řešení „SolarGrünDach“ je stabilní a odolné proti odvátí větrem.<br />
Je možné instalovat fotovoltaické moduly výšky 100 cm a 120 cm.<br />
Větší moduly lze realizovat pomocí dalšího systémového řešení Optigreen.<br />
Úhel sklonu podstavců „Sun Root“ je 30°, což odpovídá optimálnímu<br />
úhlu s maximální efektivitou fotovoltaických panelů; tento<br />
úhel však lze do jisté míry změnit. Promyšlené systémové řešení je<br />
kompletováno s prefabrikovanými kabelovými kanály a integrovanými<br />
bezpečnostními prvky k zajištění osob proti pádu „Sun Root“.<br />
Upevnění solárních modulů:<br />
Standardní sklon podstavců „Sun<br />
Root“: 30°, možnost flexibilního<br />
nastavení.<br />
Projektování a provádění stavby<br />
Při kombinaci fotovoltaické a zelené střechy je třeba brát v úvahu<br />
všechny zúčastněné profese (hydroizolace, elektro + solární systém,<br />
zahradnické práce) již ve fázi projektu. Hydroizolace musí kvalitou<br />
materiálu i provedením odpovídat zvolenému účelu a musí splňovat<br />
kritérium neprorůstavosti podle směrnice FLL a DIN EN 13948, zahradnická<br />
firma pak provede položení „solární zelené střechy“ včetně
24<br />
Rodinný dům Marianka<br />
Umístění: Marianka pri Bratislave<br />
Investor: HB Reavis Group a.s., Prevozská 4, 821 09 Bratislava<br />
Projektant: Ing. Kamila Krejčiříková<br />
Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby<br />
Plocha: cca 1 100m 2<br />
Termín realizace: 2010<br />
Popis střechy: sedm oddělených ploch, 950 m 2 na různých objektech<br />
(garáž, strážní domek, lesní chata, terasy, hlavní dům) v rovině<br />
a 150 m 2 v šikmé části hlavního domu – sklon 55°<br />
Mocnost souvrství: 0,2 m až 0,4 m<br />
Použité technologie:<br />
– hydraulická doprava substrátu<br />
– instalace protisluzného systému<br />
– předpěstovaná vegetační rohož z rozchodníků<br />
– realizace závlahového systému v šikmých částech střechy<br />
Postup realizace: "vyfoukání" substrátu, osazení protiskluzového<br />
systému, pokládka vegetačních rohoží, hlídání realizace před ataky<br />
ostatních profesí (klempíři, elektrikáři, betonáři, obkladači,...)<br />
Vegetace: rozchodníková forma společenstva v šikmých plochách,<br />
trávo-bylinné v rovných částech<br />
Foto a informace: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby
OASIS Florenc<br />
25<br />
Umístění: Pobřežní 3, 186 00 Praha 8<br />
Investor: FLORENC I. s.r.o., Pobřežní 3, 186 00 Praha 8<br />
Projektant: Ing. Markéta Pešičková, Ing. arch. Marek Prchal<br />
Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby<br />
Plocha: cca 2 300 m2<br />
Podlaží: 2. NP (cca 1 800 m2) a 7. NP (500 m2)<br />
Termín realizace: 2007<br />
Popis střechy: tři oddělené plochy, ve 2.NP jedna “ortogonální”, druhá<br />
“organická”. Toto pojmenování je patrno nejen v půdorysu, ale<br />
i terénními modelacemi. Třetí část – “most” v 7. NP je pojednána jako<br />
“středomoří”.<br />
Mocnost souvrství: 0,5m až 1,8 m v závislosti na potřebě zatížení<br />
konstrukce nad tubusem metra<br />
Použité technologie: hydraulická doprava kačírku (cca 100 m3)<br />
a dvouvrstvého substrátu (cca 3 200 m3)<br />
Postup realizace:<br />
„Vyfoukání“ cca 120 přepravních cisteren substrátu, stavební práce<br />
(schody, lemy,...), osazení atypických kontrolních šachet, osazení 120<br />
atypických a na zakázku vyrobených betonových truhlíků, klasické<br />
výsadby stromů, keřů, trvalek a cibulovin v netypických podmínkách,<br />
mulčování kačírkem, realizace osvětlení, realizace závlahového<br />
systému<br />
Úskalí:...je jistě nepříjemné, když týden před propuknutím akce<br />
stavba oznámí, že musí odstranit stavební jeřáby, plánované pro<br />
přepravu 2 300 m3 hmot...<br />
Text: Jaroslav Pešička<br />
Foto: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby
26<br />
Vila na sile – přestavba sila na stavbu pro bydlení<br />
obytné jednotky, která je s přízemím propojena bezčasím výtahové<br />
šachty. Podobně surreálně zavěsili do poloviny cesty vzhůru visutou<br />
zahradu s lázní a na jejím konci navrhli odlehčenou toaletní<br />
skříňku, jakoby nahodile odloženou. Do stávajícího objemu sila vložili<br />
převýšenou ústřední halu s přiznanou ocelovou konstrukcí. Její<br />
bazilikální osvětlení, vnitřní i venkovní ochozy dávají možnost naplno<br />
zažít promyšlené prostorové vztahy a průhledy napříč stavbou.<br />
Jedna strana fasád skýtá vyhlídky ze zatravněných teras, opačná<br />
pohled na historickou Olomouc. Asymetricky postavený kvádr s výrazným<br />
přesahem ukryl ve svých útrobách nejvyšší podlaží klidové<br />
zóny. Architektům se podařilo uskutečnit hned dvojí nadstavbu:<br />
vilu na sile a kvalitu bydlení, o níž se pozemšťanům může jen zdát.<br />
Text převzatý z http://www.slavnevily.cz/vily/olomoucky/<br />
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel<br />
Umístění: Olomouc<br />
Investor: Mgr. Barbora Králíková a Radim Králík<br />
Projekt: Ing. arch. Tomáš Pejpek, Ing.arch. Szymon Rozwalka,<br />
Atelier Tomáš Pejpek C+HO_AR<br />
Dodavatel stabvby: CASKA INVEST, a.s.<br />
Realizace střešní zahrady: ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Termín realizace: 2007<br />
Popis střechy: Extenzivní<br />
Mocnost souvrství: 100 mm<br />
Technologie: vlastní systém<br />
Vegetace: suchomilná<br />
Přeměna průmyslových objektů na bydlení se začíná i v České republice<br />
stávat vyhledávanou cestou, jak oživit bytový fond. Využít<br />
doslouživší technickou stavbu pro potřeby ryze individuálního bydlení<br />
je však originální idea, v níž se shlédl Radim Králík, vedoucí reklamní<br />
společnosti zaměřené na vývoj a výrobu tiskových technologií.<br />
Pro jeho záměr se přímo nabízela bývalá silážní budova na samé<br />
hranici historického jádra Olomouce, součást pozoruhodné funkcionalistické<br />
srostlice obytných a provozních budov Hanáckých mlýnů<br />
ze 40. let minulého století. Výzvy, s níž nový majitel sila přišel,<br />
se chopila dvojice v Olomouci působících architektů. Absolventi architektury<br />
technických škol v Praze a polském Štětíně Tomáš Pejpek<br />
a Szymon Rozwałka se rozhodli, jak sami říkají, pro radikální gesto.<br />
Nechápejme je přitom jako gesto samoúčelné, ale jako řešení vyplývající<br />
už z radikální změny funkce objektu. Architekti se s tímto<br />
úkolem utkali bez kompromisů. Dotáhli k cíli odvážnou myšlenku
27<br />
Střešní zahrada budovy Krajského úřadu Olomouckého kraje<br />
Lokalita: Olomouc – přednádraží<br />
Investor: Olomoucký kraj<br />
Projektant: ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o., Ing. E. Hinďoš<br />
Termín realizace: 30. 06. 2008–11. 07. 2008<br />
Realizace: středisko Realizace ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Popis střechy: Intenzivní s automatickým závlahovým systémem<br />
Mocnost souvrství: 150 mm + modelace (850 mm)<br />
Vegetace: trvalky, trávy, dřeviny<br />
Úskalí: Při realizaci nesměl být narušen chod budovy krajského úřadu<br />
Střešní zahrada v desátém nadzemním podlaží krajského úřadu navazuje<br />
přímo na zasedací místnost. Všem účastníkům poskytuje<br />
kromě estetického prožitku příjemný relax a odpočinek v průběhu<br />
náročných jednání a zasedání. Při jasném počasí ocení nejen zahraniční<br />
návštěvy nádherný výhled na hanáckou metropoli s pohledem<br />
na známou baziliku na Svatém Kopečku a okolní lesnatou<br />
krajinu v podhůří Nízkého Jeseníku.<br />
Celá plocha střešní terasy je cca 137 m 2 . Z toho dřevěná mola zabírají<br />
plochu 62 m 2 , kačírek 10m 2 , střešní zahrada s vegetací je na ploše cca<br />
65 m 2 . Součástí střešní zahrady je i dřevěný prvek, který má kromě<br />
kompoziční funkce i důležitou praktickou úlohu: slouží jako opora,<br />
přesněji řečeno – opěrná stěna – pro střešní substrát, aby bylo možno<br />
vytvořit na malé ploše vyšší terénní modelaci, která umožnila výsadbu<br />
vzrostlých dřevin.<br />
Při realizaci bylo důležité přesně vytýčit a vymezit trasu pro pojezd<br />
jeřábu (v lokalitě se nachází podzemní garáže), navíc bylo nutno vše<br />
sladit a zorganizovat tak, aby celá operace, tzn. doprava materiálu<br />
na střechu do 10 podlaží proběhla velmi rychle a bezproblémově.<br />
Chod úřadu nesměl být totiž narušen. Navíc se jedná o velmi frekventovanou<br />
lokalitu u hlavního vlakového nádraží.<br />
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel<br />
Text: Ing. Dana Rygarová
STŘEŠNÍ ZAHRADA s minigolfem<br />
– nadstandardní hotel s kongresovým zázemím NH OLOMOUC CONGRESS<br />
28<br />
Slavnostním otevřením moderního 4****hotelu dne 10. června<br />
2010 byla dokončena poslední etapa rozsáhlého multifunkčního<br />
komplexu o rozloze více než osm hektarů vedle Androva stadionu<br />
v Olomouci. Hotelový komplex s kongresovou halou, konferenčními<br />
sály, restaurací, barem, letní terasou, vlastním krytým parkovištěm<br />
se střešní zahradou s minigolfem a dalším potřebným<br />
zázemím, včetně rozsáhlých vegetačních úprav, přímo navazuje<br />
na sousední sportovní centrum OMEGA, se kterým je propojen<br />
podzemním koridorem. Vzájemná vazba a spojení se odráží i v jednotném<br />
duchu sadových úprav.<br />
Název objektu: „VEGETAČNÍ STŘECHY NA STAVBĚ ROKU 2010“<br />
(Extenzivní a intenzivní vegetační střechy s minigolfem, výsadbou<br />
stromů, keřů, trvalek apod.)<br />
Umístění: nadstandardní hotel s kongresovým zázemím<br />
NH OLOMOUC CONGRESS<br />
Investor: společnost HOTELPARK STADION a.s.<br />
Projektant: Ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o. v subdodávce<br />
generálního projektanta Studio PRAK s.r.o. Olomouc<br />
Generálního dodavatele stavby: GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.<br />
Realizace: ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Plocha: intenzivní vegetační střecha 502 m 2<br />
(z toho prostor s minigolfem 402 m 2 , chodník 100 m 2 );<br />
extenzivní vegetační střecha 532 m 2<br />
Termín realizace: od 15. 04. 2010 do 12. 05. 2010<br />
Popis střechy: asi 90 % plochy je střecha rovná,<br />
cca 10 % tvoří střecha šikmá<br />
Intenzivní vegetační střecha :<br />
a) prostor s minigolfem ( 402 m 2 ):<br />
– výsadba 4 ks listnatých, 27 jehličnatých stromů<br />
– výsadba 3275 ks trvalek<br />
– instalace 196 m 2 sukulentního koberce<br />
b) plocha – chodník (100 m 2 )<br />
– výsadba 7 ks stromů<br />
– výsadba 1020 ks trvalek<br />
– instalace 75 m 2 sukulentního koberce<br />
Extenzivní vegetační střecha :<br />
– instalace 459 m 2 sukulentního koberce<br />
– realizace 53 m 2 břidlicových ostrůvků a šlapáků<br />
– výsadba 120 ks travin<br />
– instalace 20 m 2 travního koberce<br />
Většina výsadeb byla navržena mimo přírodní rostlý terén. Tomu<br />
odpovídá i vhodně zvolená technologie pro vegetační střechy téměř<br />
na celé stavbě. Podle způsobu užívání střešních ploch byl zvolen<br />
typ vegetační střechy. V místech, kde není standardně zajištěn<br />
vstup osob, bylo zrealizováno<br />
extenzivní ozelenění s minimálními<br />
nároky na údržbu. Zaoblené<br />
tvary vegetačních rohoží<br />
se sukulenty vystupují z plochy<br />
okolního kameniva a vytvářejí<br />
tak volné obrazce na střeše<br />
kongresového a přednáškových<br />
sálů. Pohledy z oken hotelové<br />
chodby jsou tak jistě příjemnější<br />
a přitažlivější.<br />
Hosté a návštěvníci konferenčních sálů v prvním patře mohou z místnosti<br />
vstoupit přímo na střechu, která je přizpůsobena pro pobyt lidí<br />
v těchto prostorách. Nízká vegetace travních a sukulentních koberců<br />
s vyššími travinami, doplněná kamennými ostrůvky s dřevěnými<br />
moly, jim tak poskytuje příjemnou regenerační zónu s výhledem<br />
na hanáckou metropoli a okolí.<br />
Podlaží: budova hotelu je šestipodlažní; technologie pro vegetační<br />
střechy byla použita na šesti úrovňových stupních:<br />
1) na rostlém terénu (z důvodu výsadby rostlin na betonovém podloží)<br />
2) na vyvýšeném přízemí (na stříšce u kuchyně restaurace)<br />
3) v prvním patře (minigolf, šikmá rampa, záhon u chodníku nad<br />
podzemními garážemi, střecha markýzy nad hlavním vchodem<br />
4) v druhém patře ( terasy u přednáškových sálů – dřevěná mola,<br />
vegetační rohože, výsadba trvalek a travin<br />
5) třetí patro – vegetační střecha nad přednáškovými sály – vegetační<br />
rohože v kačírku<br />
6) Navíc byla technologie pro intenzivní vegetační střechu použita<br />
i v nádobách u hotelové restaurace – dřeviny, trvalky, trávy, kameny.<br />
Zajímavostí je, že na veškerých střechách, které jsou součástí stavby a jsou<br />
viditelné z okna budovy, je použita technologie vegetačních střech.<br />
Použité technologie: vlastní a Optigreen
29<br />
Stejně ozeleněnou rampou je možné volně projít až do prostoru<br />
intenzivní střešní zahrady s minigolfem. Je třeba se zmínit, že sklon<br />
spojovacího krčku se ukázal s ohledem na ostatní faktory jako značně<br />
rizikový. Proto zde byl využit zádržný systém, který stabilizoval celé<br />
vegetační souvrství s únikovým chodníkem.<br />
Plocha minigolfu, zastřešující již zmíněné parkování vozidel, je vytvořena<br />
jako intenzivní, staticky náročná střešní zahrada. Výška samotného<br />
souvrství je v celkové ploše různorodá a tomu odpovídá<br />
i použitá vegetace. Veškerá vzrostlejší zeleň je podpovrchově kotvena<br />
proti vyvrácení.<br />
Extenzivní střechy nad hlavním vstupem a kuchyní, nádoby na terase<br />
restaurace, suchomilné záhony jako přechody mezi intenzivním<br />
trávníkem a extenzivní střechou a ostatní neméně důležité části jen<br />
pomáhají esteticky dotvořit a umocnit zdařilý celek.<br />
Z důvodu již předem naplánovaných akcí byla realizace sadových<br />
úprav zkrácena na nejkratší možnou míru: od 15. dubna do 12. května<br />
2010. Jen pro zajímavost zde bylo mj. vysazeno 43 ks listnatých<br />
a jehličnatých stromů, 4 693 ks keřů, 4 415 ks trvalek a travin, instalováno<br />
730 m 2 sukulentního koberce, 1 248 m 2 travního koberce, osazeno<br />
20 m 2 mobilních nádob, 53 m 2 břidlicových ostrůvků a šlapáků,<br />
atd. Veškeré substráty byly dopravovány pomocí sil tzv. „foukáním“.<br />
Jako způsob založení a okamžitá fixace extenzivních ploch byla zvolena<br />
pokládka zapěstovaných extenzivních vegetačních rohoží s doplňkovým<br />
výsevem.<br />
Tato stavba byla značně nestandardní. Samotné dodávky materiálů<br />
nebylo téměř možné s jistotou dopředu odsouhlasit a zajistit vzhledem<br />
k šibeničním termínům výstavby, okolním vlivům a množství<br />
změn, které se k původním neustále nabalovaly. I přes snahu o co<br />
nejpreciznější koordinaci, kdy stavební činnost probíhala v plné<br />
míře, se jednotlivé profese v mnohém vzájemně omezovaly, jelikož<br />
probíhaly současně. Podmínky ztěžovaly také omezené možnosti<br />
přistavení těžké mechanizace, jako byly jeřáby, cisterny a kamiony,<br />
o vrtkavosti počasí nemluvě.<br />
Tyto nestandardní podmínky prověřily realizační tým pracovníků<br />
ZAHRADY Olomouc se vším všudy. Přes všechny problémy a komplikace<br />
byla však práce po celou dobu realizace precizně organizována<br />
a v prvotřídní kvalitě a v požadovaném termínu – dokonce s drobným<br />
časovým předstihem – objednateli předána.<br />
Z plochy minigolfu je možné volně sejít na střechu tentokrát podzemních<br />
garáží, kde se hosté mohou osvěžit u baru nebo využít<br />
ke sportování hřiště pro petanque.<br />
Realizované sadové úpravy velmi důmyslně propojují celý areál nejen<br />
s okolím hotelu a sousedním sportovním centrem, ale zelené koridory<br />
vás volně navedou terénem a stavbou až na samotné střechy<br />
budov.<br />
Těší nás, že jsme svým dílem mohli přispět k realizaci projektu nadregionálního<br />
významu a pomoci tak městu Olomouc a jeho obyvatelům<br />
pozvednout služby i architekturu na vyšší úroveň. Jak se ukazuje,<br />
využití střech a stropních konstrukcí je stále běžnější, protože umožňuje<br />
dosáhnout jisté vrstevnatosti a vyšší funkčnosti ve využívání<br />
místa.<br />
Text: Ing. Filip Drastich, Ing. Dana Rygarová<br />
Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o.,<br />
Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel
Domov pro seniory v Pelhřimově<br />
Umístění: Městské sady Pelhřimov<br />
Investor: Město Pelhřimov<br />
Projektant: Ing. Jiřina Millnerová<br />
Realizace: EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />
Plocha: horní terasa 410 m 2 zelených ploch,<br />
dolní terasa 194 m 2 trávník, 50 m 2 elipsy se stromy a podsadbou<br />
Termín realizace: 1. 11. 2008–30. 5. 2009<br />
Popis střechy: Podlaží: 5 + 1<br />
horní terasa – extenzivní zeleň, bylinky, mobilní zeleň ( 5 n.p.)<br />
dolní terasa – intenzivní zeleň, trávník (1n.p.)<br />
Mocnost souvrství:<br />
vegetační plocha – horní terasa 8–10 cm, dolní terasa 30–60 cm<br />
Použité technologie:<br />
substrát – trávníkový substrát pro intenzivní střešní zahrady – Rašelina, a.s.<br />
byliny, trávy, trvalky – Ing. Renata Pešičková<br />
pereny, stromy, keře – Školky Litomyšl s.r.o.<br />
Postup realizace: navážení substrátů – podzim 2008, výsadby jaro 2009<br />
30<br />
Informace a foto: EKOIMPEX Vysočina s.r.o.
Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova<br />
Umístění: Praha 6 – Dejvice<br />
Investor: Městská část Praha 6<br />
Generální projektant: PATA & FRYDECKÝ ARCHITEKTI s.r.o.<br />
Realizace: 2007<br />
Plocha: cca 2150 m2<br />
Generální dodavatel: Průmstav a.s.<br />
Zhotovitel sadových úprav: OK GARDEN s.r.o.<br />
Podlaží: dvoupodlažní podzemní garáže<br />
Mocnost souvrství: pro stromy až 120 cm<br />
Použité technologie: Souvrství pro zeleň – folie proti prorůstání<br />
kořínků – nopová folie – dvě vrstvy filtrační geotextilie – akumulační<br />
vrstva, rašelina – vegetační substrát 196,5 m 3 .<br />
Vegetace: Catalpa bignonioides ‘Nana‘, půdopokryvné keře, trvalky<br />
a trávy z popínavých dřevin Parthenocissus quinquefolia ‘Engelmanii‘<br />
a Hedera helix ‘Goldheart‘.<br />
Úskalí: Práce musely být prováděny na etapy z důvodu komplikovaného<br />
přístupu na stavbu. V okolí stavby probíhal rušný městský<br />
provoz. Na stavbě nebyla možnost meziskládky. Jen pro výsadbu<br />
stromů bylo potřeba 24 ks x 6,25 m 3 = 150 m 3 substrátu.<br />
31<br />
Mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova vzniklo nové náměstí s dvoupodlažními<br />
podzemními garážemi o kapacitě 116 aut. Povrch náměstí<br />
je na konstrukci garáží tvořen dlážděnou plochou kamenného<br />
náměstí, dvojitou alejí stromů, doplňujících v jasném řádu rozmístěné<br />
lavičky, pítko, záhony keřů, trvalek a trav a další prvky parteru.<br />
V ose náměstí je umístěna vodní kaskáda dlouhá 45 m doplněná<br />
plastikou tří koní v životní velikosti. Po obou stranách vodní kaskády<br />
je vysazeno dvojité stromořadí stromů Catalpa bignonioides ‘Nana‘.<br />
Stromy jsou vysazeny v dolní části do vegetačních kuželů s kruhovým<br />
půdorysem vystupujících nad terén dlažby. V horní polovině<br />
jsou výsadby v úrovni dlažby zakončené stromovými mřížemi.<br />
Toto nápadité řešení umožnilo ve staré zástavbě Prahy 6 další parkování<br />
a zároveň zde vzniklo náměstí se zelení.<br />
Náměstíčko získalo ocenění na nominačním večeru 16. ročníku<br />
prestižní soutěže Stavba roku 2008. Bylo oceněno zvláštní Cenou<br />
poroty za vytvoření přívětivého obytného veřejného městského<br />
prostoru se zřetelem k výtvarnému řešení.<br />
Text: Ing. Vít Karásek<br />
Foto: Archiv firmy OK GARDEN s.r.o.
Central Park Praha v zeleném<br />
32<br />
Zajímavý je projekt a realizace pražského Central Parku, luxusního rezidenčního komplexu na Žižkově se zeleným pláštěm svahových<br />
terasových domů přecházejícím do upraveného parku ve vnitrobloku. Pro ozelenění šikmých ploch byl navržen systém protiskluzových<br />
roštů „Optigreen T“. Plochy třípatrových podnoží mezi výškovými budovami se svažují pod úhlem 45–50° a na úpatí navazují na rostlý<br />
terén. Ozelenění představovalo velkou výzvu a vyžadovalo náročnou přípravu už od fáze projektu. Plochy jsou navíc „prošpikované“<br />
nepravidelně rozmístěnými terasami, kterým bylo nutné celý systém přizpůsobit.<br />
Jediným vhodným způsobem dopravy substrátu na plochy o takovémto<br />
sklonu je pneumatická doprava foukáním. Substrát, který je<br />
přiměřeně vlhký, se při foukání zároveň dostatečně zhutní a natlačí<br />
do polí roštu. Celková tloušťka vrstvy substrátu je 8 cm.<br />
Podzim 2008 – Montáž systému Optigreen<br />
Detail úprávy<br />
plastového roštu<br />
Optigreen T na nároží<br />
Jako ochranná, drenážní a vodoakumulační<br />
vrstva na fóliové hydroizolaci<br />
byla použita strukturovaná textilie Optigreen<br />
SSV 800. Drážkami na spodní<br />
straně textilie odtéká přebytečná srážková<br />
voda prosakující z nasyceného<br />
substrátu. Na textilii se klade protiskluzový<br />
rošt. Pokládá se volně, do konstrukce<br />
se nekotví a nehrozí tedy<br />
nebezpečí porušení hydroizolace a následného<br />
zatékání. Skládá se z plastových<br />
T-profilů, kladených po spádnici<br />
ve vzdálenostech 1 m od sebe.<br />
Do těchto šikmých T-profilů se v roztečích<br />
25 cm od sebe vkládají cca 1 m<br />
dlouhé vodorovné prahy, opět ve tvaru<br />
T. Vznikne tak rošt o polích 1,0x0,25 m,<br />
který se vyplní řádně zhutněným<br />
a provlhčeným substrátem.<br />
Foukání substrátu na šikmých střechách je sice náročný,<br />
ale také velice efektivní způsob dopravy<br />
Na urovnaný, zhutněný a vlhký povrch substrátu se kladou předpěstované<br />
vegetační rohože, tj. rozchodníkové koberce, ze kterých je<br />
„ušitý“ vlastní zelený kabátek Central Parku. Jsou přitlačené na trny<br />
umístěné ve vodorovných prazích roštu a tím jsou zajištěné proti sjíždění<br />
do doby, než rostliny řádně prokoření z koberců do spodní vrstvy<br />
substrátu. Vegetaci rozchodníkových koberců tvoří několik druhů<br />
nenáročných suchomilných sukulentních rostlin, předpěstovaných<br />
na netlejícím nosiči. Tvoří trvalou vegetační vrstvu značně odolnou<br />
proti erozi.<br />
Vzhledem k velké délce šikmých ploch a tudíž velkému zatížení roštu<br />
nebylo možné použít plastové T-profily průběžné a nepřerušované.<br />
Rošt je proto rozdělený do 3 řad, z nichž každá se v patě opírá<br />
o masivní ocelový úhelník připravený a nakotvený do konstrukce již<br />
při provádění hydroizolace. Na nároží a v okolí teras bylo nutné prvky<br />
roštu přizpůsobit daným rozměrům a podmínkám.<br />
Komplikací bylo rovněž odvodnění jednotlivých teras, které ústilo<br />
přímo do plochy. Je nepřípustné, aby voda z jiné plochy byla lokálně<br />
svedená do zeleně. V takovém případě by docházelo k vyplavování<br />
substrátu a erozi. Kromě toho zde hrozí i nebezpečí úniku např.<br />
čisticích a úklidových prostředků, tedy chemie, která by mohla vegetaci<br />
poškodit. Vývody dešťové vody z teras tedy musely být pomocí<br />
drenáží svedeny samostatně až dolů mimo objekt a těmto drenážím<br />
bylo také nutné přizpůsobit prvky roštu.<br />
Přestože vegetaci tvoří suchomilné druhy, které by po většinu roku<br />
měly vystačit se srážkovou vodou, byl v tomto případě navržen a realizován<br />
i zavlažovací systém. Požadavkem investora byla spodní<br />
závlaha, aby nedocházelo k odstřikování zavlažovací vody na soukromé<br />
terasy a okna majitelů bytů. Součástí roštu je tedy i síť kapkovacích<br />
zavlažovacích hadiček vedených v horní vrstvě substrátu.<br />
Pokládání<br />
rozchodníkových koberců<br />
Podzim 2008<br />
– těsně po dokončení 1. etapy<br />
Stejně jako vhodný systém, kvalitní materiál a odborné provedení, je<br />
velice důležitá i řádná a zodpovědná údržba. V počáteční fázi po dokončení<br />
je nutné vegetaci vydatně zavlažovat shora. Spodní kapkovou<br />
závlahu můžeme využít teprve tehdy, až k ní kořeny rostlin prorostou.<br />
První etapa šikmých zelených střech na Central Parku byla úspěšně<br />
dokončena na podzim roku 2008 a vegetace překonala zimní období<br />
ve výborném stavu.
Přesto, že první etapa dopadla na výbornou, použila realizační firma<br />
v roce 2009 k realizaci zbývajících ploch jiný systém, pocházející<br />
z Maďarska. Je tvořen drenážními deskami z recyklovaného polystyrenu<br />
s nakašírovanou filtrační textilií a plastovými obdélníkovými<br />
„ohrádkami“ o výšce cca 6 cm, které se propojují vodorovnými plastovými<br />
tyčemi. Závlahový systém je stejný jako u první etapy. Po zaplnění<br />
substrátem se vše rovněž zakrývá rozchodníkovým kobercem.<br />
33<br />
1. etapa na jaże 2009 – rozchodníkový koberec rozkvétá<br />
Nedostatečná tuhost plastových prvků maďarského systému<br />
vede k borcení při zatížení substrátem<br />
Ze srovnání obou variant a z hodnocení způsobu práce s oběma systémy<br />
vyplývá následující: maďarský systém vykazuje mnohem menší<br />
tuhost plastových prvků, takže při větším zatížení a sklonu hrozí<br />
zborcení. Chybí vodoakumulační vrstva. Spolu s menší mocností substrátu<br />
o cca. 25 % (6cm u maďarského systému oproti 8cm u systému<br />
Optigreen) jsou zde podmínky pro vegetaci horší, což se zřetelně<br />
projevuje na její kondici a vzhledu.<br />
Ozeleňování strmých střech se řadí do kategorie speciálních a výškových<br />
prací, náročných z hlediska bezpečnosti, dovednosti i organizace.<br />
Věnujme přírodě prostor a péči a ona nás odmění svou krásou.<br />
Text a foto: Ing. Jitka Dostalová<br />
červen 2010<br />
Duben 2010 – maďarský systém<br />
Duben 2010 – systém Optigreen<br />
V případě poruchy a nutné opravy hydroizolace pod hotovým souvrstvím<br />
(těchto případů se řešilo na stavbě několik) je maďarský systém<br />
mnohem hůře rozebíratelný a i jeho opětovné sestavení je problematické.<br />
Zřetelný rozdíl na rozhraní obou systémů – duben 2010<br />
Umístění: Praha – Žižkov<br />
Investor: CP Praha s.r.o., Developer: CPP Development s.r.o.<br />
Projektant: A69 Architects<br />
Realizace: Generální dodavatel: Geosan Group a.s.<br />
Zeleň, sadové úpravy: Tompex a.s.,<br />
Montáž vegetačního souvrství na šikmých střechách:<br />
Ing. L. Balík subdodávkou pro firmu Tompex<br />
Plocha šikmé zelené střechy: cca 1000 m 2<br />
Termín realizace šikmé zelené střechy:<br />
I. etapa (Optigreen): 08-10/2008, II. etapa: jaro 2009
Letmý pohled do velkých měst na dvou kontinentech přináší neuvěřitelnou<br />
inspiraci a otvírá nové perspektivy.<br />
Stuttgart v Německu a Linec v Rakousku jsou evropskými městy,<br />
ve kterých se přesvědčíme, že se vyplatí dlouholetý zájem o problematiku<br />
zelených střech jak občanům, tak také projektantům, architektům,<br />
pracovníkům pečujícím o životní prostředí, stavebním<br />
a zahradnickým firmám. V těchto městech se totiž o přednostech<br />
a ekonomických přínosech a výhodách zelených střech a jejich vlivu<br />
na spokojenější život občanů nejenom několik desetiletí diskutovalo,<br />
ale rodily se tam smělé projekty, jak vrátit přírodu do města. Stavební<br />
a zahradnické firmy pak každodenní mravenčí prací ověřovaly<br />
nové technologie, výrobky a postupy, které pomáhaly ty skvělé plány<br />
realizovat.<br />
Že má důsledné plnění plánů skvělé výsledky, o tom se přesvědčili<br />
odborníci ze 40 zemí a 5 kontinentů, kteří se setkali na 2. mezinárodním<br />
kongresu o zelených střechách v Nuertingenu v květnu 2009.<br />
Nejprve vyslechli přednášky světových kapacit a potom si v rámci<br />
kongresu na exkurzích prohlédli okolí Stuttgartu a regiony kolem<br />
Freiburgu a Friedrichshafenu. Viděli je také z paluby vzducholodě<br />
Zeppelin. Extenzivní střechy chrání budovy škol, extenzivní i intenzivní<br />
střechy zdobí reprezentativní městské a úřední budovy, zelené<br />
střechy nechybějí ani na historických a lázeňských komplexech.<br />
Ve Stuttgartu soukromí investoři vybudovali na střechách svých<br />
domů 300 000 m2 nových zelených ploch, aby se občanům jejich<br />
města lépe dýchalo!<br />
Informace a foto převzaty<br />
z www.greenroofworld.com<br />
34<br />
Dobré příklady táhnou
35<br />
Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA<br />
materiálu, který konstrukci ozelení. Město je také rozděleno na stavební<br />
zóny, v nichž developeři mohou získat různé bonusy podle<br />
charakteru zástavby (přízemní, či stavby o mnoha poschodích). Výše<br />
bonusu záleží také na množství přívalových srážek, které nová vegetační<br />
střecha zachytí. V Portlandu pořádá město semináře a kurzy jak<br />
pro stavební a zahradnické firmy, tak také pro soukromníky, kteří se<br />
chystají stavět. Otázky zodpovídají a nové informace přinášejí také<br />
místní sdělovací prostředky.<br />
Březen 2010 vyhlásilo město za „Měsíc ekostřech“, a vydalo o nich<br />
publikaci. Hlavně ovšem o těch portlandských!<br />
Informace a foto převzaty<br />
z www.portlandonline.com/ecoroof<br />
Svou první pokusnou „ekologickou střechu“ si vybudovali v Portlandu<br />
zaměstnanci Úřadu pro životní prostředí na střeše garáží už v roce<br />
1996. Dnes je ve městě přes 200 „ekostřech“ (ecoroof) – tak tam totiž<br />
ozeleněným střechám říkají. Město Portland má dnes 96 000 m2<br />
extenzivních a intenzivních střech a stará se o jejich další rozšiřování,<br />
ale také vychovává jejich budoucí investory a realizátory. Finančně<br />
podporuje každého, kdo se pro zelenou střechu rozhodne.<br />
Portlandský starosta Sam Adams v roce 2004 založil iniciativu Grey<br />
to Green (G2G) „Změňme šedou na zelenou!“ Jejím úkolem je<br />
podporovat rozšiřování vegetačních střech, které jsou v USA dosud<br />
novinkou. Iniciativa G2G chce také změnit systém odvádění přívalových<br />
dešťů, aby se ušetřily náklady. Podle plánu by se mělo v letech<br />
2008–2013 v Portlandu zazelenat 172 000 m2 (17 hektarů) nových<br />
„ekostřech“. Zájem o jejich výstavbu chce město podpořit přidělováním<br />
dotací, které povzbudí stavebníkovu iniciativu částkou 40<br />
dolarů na 1m2 nové zelené střechy. Projekt upřednostňuje budovy,<br />
které jsou majetkem města. Podmínkou pro získání dotace je jednak<br />
rozloha „ekostřechy“ (musí pokrývat alespoň 70 % střešní plochy)<br />
a potom také kvalita střešní konstrukce a vhodného rostlinného
Podpora zelených střech v Linci<br />
V šedesátých a sedmdesátých létech zažil rakouský Linec velký<br />
hospodářský růst, který ovšem silně ovlivnil životní prostředí.<br />
Ve městě dramaticky ubývalo zelených ploch, a tím se také zhoršovala<br />
kvalita života.<br />
36<br />
Finanční podpora<br />
V letech 1989–2005 investoři měli možnost získat od magistrátu dotaci<br />
na výstavbu zelených střech ve výši 30 % ceny střechy (bez horní<br />
hranice).<br />
Od roku 2005 získává investor dotaci ve výši 5 % nákladů na vybudování<br />
střechy, maximálně 7 500 EURO.<br />
Finanční podpora vyplácená v letech 2001–2007 (v € / m 2 )<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
V průzkumu v roce 1985 zaevidoval magistrát v Linci plochy zeleně.<br />
V roce 2001 určil, ve kterých částech města je zeleň v dostatečné<br />
míře a kvalitě, a na která musí soustředit pozornost, protože je v nich<br />
stupeň ozelenění nedostatečný.<br />
Kroky ke zlepšení situace:<br />
• Pracovníci odboru územního plánování a rozvoje města provedli<br />
průzkum ve všech městských obvodech a zhodnotili kvalitu zeleně.<br />
• Pro každý obvod vypracovali zvláštní plán a stanovili, že se nová<br />
výstavba nesmí uskutečnit na úkor zelených ploch.<br />
• Doporučili ozelenit parkoviště, střechy podzemních garáží, střechy<br />
obytných budov, výrobních hal, nákupních středisek.<br />
• Přijali závazné předpisy pro projektování staveb, podle kterých<br />
musí být zeleň součástí projektu stavby.<br />
• Přijali zásady finanční podpory na ozeleňování střech.<br />
Všechna tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Linec má v současnosti<br />
více než 400 zelených sřech na ploše větší než 400 000 m 2 .<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
intenzivní střešní zahrady<br />
extenzivní střešní zahrady<br />
Roční nárůst zelených střech podpořených dotacemi (v m 2 )<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
roční nárůst zelených střech<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Celkové dotace na zelené střechy (v €)<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Dnes je největší zelenou střechou v Linci dálniční tunel<br />
A7 – Bindermichl<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
intenzivní střešní zahrady extenzivní střešní zahrady
37<br />
Oblast postavená po roce 1985<br />
Oblast postavená před rokem 1985<br />
Nejzajímavější odborné akce v roce 2010–2011<br />
Pro přípravu článku byly využity materiály Magistrátu města Linec<br />
Letecké foto: H. Pertlwieser<br />
23.–25. 5. 2010: Roof India 2010<br />
Odborného veletrhu se zúčastnilo 120 národních a mezinárodních<br />
společností, které nabízejí technickou přípravu stavby zelených<br />
střech jak při projektování, tak také při jejich realizaci. Obchodní<br />
společnosti informovaly o různých systémech pro stavbu, izolaci,<br />
odvodňování a využití střech pro odpočinek a rekreaci.<br />
www.roofindia.com<br />
13. 5. 2010: Green Roof Conference Athens<br />
Účastníci seminářů diskutovali hlavně o současné situaci v Řecku<br />
a zaměřili se na budoucí trendy rozšiřování zelených střech s ohledem<br />
na kvalitu životního prostředí a ekonomický zisk, jako je například<br />
úspora tepla a šetření s vodou, které je stále méně.<br />
15.–16. 9. 2010: World Green Roof Congress London 2010<br />
Motto kongresu: „Zelené střechy - změna klimatu“<br />
Kongres navazoval na jednání londýnského kongresu z roku 2008.<br />
250 delegátů vyslechlo padesát přednášek. Kongres, organizovaný<br />
organizací CIRIA , podporovali přední představitelé organizace IGRA.<br />
www.worldgreenroofcongress.com<br />
1.–3. 11. 2010: Skyrise Greenery Conference 2010 Singapore<br />
První konference v pacifické asijské oblasti se konala v mrakodrapu,<br />
kde sídlí Národní knihovna, a který svými proslul zahradami. Kongres<br />
se soustředil na dvě témata a „Povrch a kreativita“ a “ Prostor<br />
a krása“. Zabýval se nejenom ozeleňováním střech, ale také ozeleňováním<br />
kolmých stěn, což je dnes jedním z nejfrekventovanějších<br />
nových mezinárodních trendů. První dva dny vystupovalo v seminářích<br />
31 expertů z 10 zemí.<br />
Souběžně vystavovalo v Singapuru 16 obchodních organizací z 5<br />
zemí všechno, co mohou využít projektanti a stavitelé zelených<br />
střech především na výškových budovách. Poslední den putovali<br />
účastníci konference za zelení po singapurských mrakodrapech a viděli<br />
místa, která nejsou obvykle přístupná veřejnosti.<br />
www.skyrisegreeneryconference.com/<br />
25. 11. 2010: Green Roof Conference Thessaloniki<br />
Motto konference : „Získejme zpět půdu!“<br />
Všichni přednášející vyslovili naději, že právě progresivnější rozšíření<br />
zelených střech by mohlo kladně ovlivnit klima, vodní režim a zbrzdit<br />
stálý úbytek zemědělské půdy.<br />
athens@igra-world.com<br />
Dne 3. 2. 2011 pořádá FBB (Fachvereinigung Bauwerksbegrundung<br />
e.V) ve spolupráci s dalšími odbornými organizacemi<br />
v Ditzingenu u Stuttgartu 9. sympozium o novinkách spojených<br />
se „zelenými“ střechami:<br />
Referovat bude 13 odborníků z Německa, Rakouska, Japonska<br />
a dalších států, kde se vývojem zelených střech už dlouho zabývají.<br />
Jednotlivé přednáškové bloky obsáhnou doporučení FLL a normy<br />
spojené s ozeleňováním střech a požadavky na kvalitu stavby i ozelenění.<br />
Na programu konference budou také odborné přednášky<br />
o výběru rostlin pro zelené střechy v různých klimatických pásmech,<br />
zkušenosti z Japonska a také přehled institucí , které rozvoj podporují.<br />
Účastníci konference získají také přehled, jak se do této činnosti<br />
zapojují městské a obecní úřady v jednotlivých zemích.<br />
www.fbb.de
38<br />
Závěr<br />
V úvodu jsme napsali, že vám nepředkládáme ani vědecké dílo, ani<br />
učebnici, jak budovat zelené střechy. Tato publikace „Zelené střechy<br />
– naděje pro budoucnost“ jenom pootevírá okna do okolního světa,<br />
kde tomu tvrzení lidé uvěřili, řídí se podle toho a zelené střechy<br />
hodně a kvalitně budují. Shrnujeme zde poznatky a zkušenosti lidí,<br />
kteří také u nás o významu zelených střech nejenom mluví, ale také<br />
je navrhují a staví, protože se přesvědčili, že rozšíření zelených střech<br />
vrací přírodu do měst a lidem v nich zpříjemňuje život.<br />
Karel Čapek ve svých sloupcích a fejetonecch psal před 80 léty nejenom<br />
o svých názorech na život, ale také se často zamýšlel nad zelení.<br />
V jeho lehce načrtnutých skicách „Zahradníkův rok“ čteme:<br />
„Jen ti, kdo mají ruce v kapsách, říkají, že se to obrací k horšímu, ale<br />
kdo kvete a nese plod, i kdyby to bylo v listopadu, neví nic o úpadku,<br />
ale o rašení.“<br />
„Zahradník potřebuje jedenácti set let,aby vyzkoušel, pronikl a prakticky<br />
zhodnotil všechno, co mu přísluší.“<br />
„My zahradníci žijeme jaksi do budoucnosti; kvetou-li nám růže,<br />
myslíme na to, že příští rok nám pokvetou ještě líp; a za nějakých 10<br />
let bude z tohohle smrčku strom - jen kdyby už těch deset let bylo už<br />
za mnou! Chtěl bych už vidět, jaké budou ty břízky za padesát let.To<br />
pravé, to nejlepší je před námi. Každý další rok přidá vzrůstu a krásy.“<br />
Díky, Karle Čapku, my tomu také věříme!<br />
Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.<br />
Střešní zahrada kulturního obchodního centra Nový Smíchov<br />
Základní normy, které se týkají<br />
stavby zelených střech v ČR<br />
ČSN P 73 0606<br />
Hydroizolace staveb – Povlaková izolace – Základní ustanovení,<br />
ČNI Praha 2000<br />
ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, ČNI 1986<br />
ČSN 73 0540<br />
Tepelná ochrana budov, včetně změn, ČNI Praha 2005-2007<br />
ČSN 73 1901<br />
Navrhování střech – Základní ustanovení, ČNI Praha 1999<br />
ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, ČNI 2008<br />
ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí, ČNI Praha 2008<br />
ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace, ČNI Praha 2003<br />
ČSN EN 612<br />
Plechové okapové žlaby s naválkou a plechové dešťové odpadní<br />
trouby, ČNI Praha 2005<br />
ČSN EN 1253-1<br />
Podlahové vpusti a střešní vtoky – Část 1: Požadavky, ČNI Praha 2004<br />
ČSN EN 12002<br />
Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky-Stanovení příčné deformace<br />
cementových malta lepidel a spárových malt, ČNI 2003<br />
ČSN EN 12004<br />
Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky. Definice a specifikace,<br />
ČNI Praha 2008<br />
ČSN EN 12 056-3<br />
Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových<br />
vod ze střech – Navrhování a výpočet, ČNI Praha 2001<br />
ČSN EN ISO 6946<br />
Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu<br />
tepla – Výpočtová metoda, ČNI Praha 2008 (zatím v angličtině)<br />
ČSN EN ISO 13788<br />
Tepelné vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků –<br />
Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti<br />
a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody, ČNI Praha 2002<br />
ČSN EN 13790<br />
Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany<br />
– Definice a charakteristika, ČNI Praha 2005<br />
Použitá literatura:<br />
Burian, S., Ondřej, J., 1992: Oživená architektura (ozeleňování budov)<br />
ISBN 80-85374-10-2<br />
Čapek, K. 1957: Zahradníkův rok, Praha<br />
Ernst,W., Fischer, P., Jauch, M., Liesecke, H., 2003:<br />
Dachabdichtung, Dachbegrunung – díl III ISBN 3-8167-6326-X, 2003,<br />
Stuttgart, Fraunhofer IRB Verlag<br />
Ernst,W., Fischer, P.,Fllüeler, P., Jauch, M., Krings, J., Schmidt, W., Spaniol,<br />
W., 2005, Dachabdichtung, Dachbegrunung – Probleme und Lösungen,<br />
ISBN 3-00-017011-1, Polling/Ob 2005<br />
Drastich, F., 2007: FUNKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH<br />
STŘECH, diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita<br />
v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici: 2007<br />
Minke, G., 2001: Zelené střechy, Plánování, realizace, příklady z praxe.<br />
Nakladatelství HEL, Ostrava, 92 s., ISBN 80-86167-17-8<br />
Šimek, P., 2005:Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování.<br />
Sborník přednášek; Čas v životě, zahradě, krajině; Luhačovice<br />
2005, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení,<br />
s. 81-85<br />
Šimek, P., Kurz, A., 2001: ZAHRADA-PARK-KRAJINA 1/2001, Kulturní<br />
a obchodní centrum Nový Smíchov, s. 7-10.<br />
Green Roof News 1/2009 – IGRA (International Green Roof Association,<br />
Berlín, 2009<br />
Green Roof News 2/2009 – IGRA, Berlín, 2009<br />
Green Roof News 1/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010<br />
Green Roof News 2/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010<br />
FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege<br />
von Dachbegrünungen, 2008:<br />
(Forschungsgesellschaft Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V.)<br />
INSPIRACE – časopis <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně, 2008/1, str. 5<br />
Zelené střechy – zelené fasády – zelená parkoviště;<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně – (2005)
39<br />
Zajímavé odkazy<br />
International Green Roof Association<br />
– Global Network for Green Roofs<br />
www.igra-world.com<br />
Forschungsgesellschaft<br />
Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V.<br />
www.fll.de<br />
The Green Roof Directory<br />
www.greenroofs.com<br />
FBB – Fachvereinigung Bauwerksbegrünung e.V.<br />
International Federation of Landscape Architects<br />
www.iflaonline.org<br />
Verband für Bauwerksbegrünung<br />
www.gruendach.at<br />
Deutscher Dachgärtner Verband e.V.<br />
www.dachgaertnerverband.de<br />
www.skyrisegreeneryconference.com<br />
Living Roofs<br />
www.livingroofs.org<br />
www.greenroofworld.com<br />
World Green Roof Infrastructure Network<br />
www.worldgreenroof.org<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />
www.szuz.cz<br />
European Landscape Contractors Association<br />
www.elca.info<br />
Ministerstvo životního prostředí<br />
www.mzp.cz
takovou zahradu?<br />
CHTĚLI BYSTE<br />
obývací pokoj na zahradě?<br />
koupat se v živé vodě?<br />
oázu uprostřed města?<br />
pracovat v klidu?<br />
ráj na střeše?<br />
takto bydlet?<br />
TO VŠECHNO MŮŽETE MÍT…<br />
VAŠI ODBORNÍCI PRO ZAHRADU, PARK A KRAJINU