ZelenÃ© - Svaz zaklÃ¡dÃ¡nÃ a ÃºdrÅ¾by zelenÄ

Zelené střechy 

- naděje pro budoucnost 

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ

2 

Obsah 

Úvod 3 

Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem 3 

Ohlédnutí do historie 4–5 

Funkce a působení zelených střech 6–8 

Urbanistická a krajinářská funkce 6 

Ekologické funkce 6–7 

Ochranné působení a ekonomické funkce 8 

Druhy a typy zelených střech 9–10 

Požadavky na stavbu a stavební materiály 11–13 

Zatížení střešního pláště 11 

Stavebně technické předpoklady 11–12 

Požadavky na skladbu souvrství 12–13 

Vrstvy vegetačních střech 14–16 

Drenážní vrstva 14 

Filtrační vrstva 15 

Vegetační vrstva 15 

Požadavky na osivo, rostliny a vegetaci 16–17 

Výběr rostlin 18 

Výsadba a výsev 19 

Dokončovací péče 19 

Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov 20–21 

Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu 22 

Fotovoltaika a zelená střecha 23 

Rodinný dům Marianka 24 

OASIS Florenc 25 

Vila na sile 26 

Krajský úřad Olomouc 27 

Střešní zahrada s minigolfem 28 

Domov pro seniory v Pelhřimově 30 

Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova 31 

Central Park Praha v zeleném 32–33 

Dobré příklady táhnou 34 

Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA 35 

Podpora zelených střech v Linci 36 

Nejzajímavější akce roku 2010 37 

Závěr 38 

Použitá literatura 38 

Zajímavé odkazy a kontakty 39 

Střešní zahrada Piazza Domino, Praha – Smíchov 

Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva 

životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska 

Ministerstva životního prostředí. 

Zelené střechy – naděje pro budoucnost 

Vydal: Svaz zakládání a údržby zeleně 

Křídlovická 68, 603 00 Brno, Tel: +420 542 210 435 

e-mail: info@szuz.cz, www.szuz.cz 

Redakce: 

Ing. Jana Šimečková 

PhDr. Irena Večeřová 

Spolupráce: 

Překlad německé FLL normy Richtlinie für die Planung, Ausführung 

und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie: 

Ing. Jitka Dostalová 

Odborné konzultace: 

Ing. Filip Drastich 

Fotografie: 

archiv SZÚZ a dále archiv firem: 

Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Optigrün international AG 

Garpen – zahradní architektura a služby 

ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

EKOIMPEX Vysočina s.r.o. 

OK GARDEN s.r.o. 

Grafická příprava, sazba a tisk: 

GRAFEX – AGENCY, s.r.o., Údolní 76, 602 00 Brno 

tel.: 543 212 300, www.grafex.cz 

Vydání: první. Náklad: 4 000 ks. Brno, 2010

3 

Úvod 

V publikaci „Zelené střechy – naděje pro budoucnost“ shrnuje Svaz 

zakládání a údržby zeleně základní informace o významu a budování 

zelených střech a o nových technologiích, které se hlavně v posledních 

desetiletích zasloužily o jejich stále intenzivnější rozšiřování 

v zahraničí i u nás. Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) jako profesní 

sdružení firem z oboru zahradní a krajinářské tvorby vznikl v roce 

2001 a po deseti letech svého trvání má ke stovce členů. 

Od svého založení pokládá za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů 

překlenout co nejrychleji dlouhá desetiletí, kdy byl u nás obor 

zahradní a krajinářské tvorby odtržen od zkušeností a praxe evropských 

a světových odborníků. Proto také v roce 2001 vstoupil SZÚZ 

jako první profesní svaz ze zemí bývalého východního bloku do mezinárodní 

profesní organizace European Landscape Contractors Association 

(ELCA). V jejím rámci má totiž možnost získávat informace 

z 19 členských evropských svazů a z USA, Austrálie a Japonska. Ty 

pak předává nejenom svým členským firmám, ale také projektantům, 

ostatním zahradnickým a stavebním firmám, odborným školám 

všech stupňů a pracovníkům životního prostředí ve městech 

a obcích, kterým zasílá také svůj odborný čtvrtletník INSPIRACI. Těm 

všem je věnována také tato publikace, která nepředstírá, že je vědeckým 

dílem nebo učebnicí stavby zelených střech. Zdůrazňuje jenom 

jejich význam a funkce a je otevřenou výzvou pro projektanty, budoucí 

investory, pracovníky MŽP a veřejné i státní správy, kteří jsou 

zodpovědní za územní rozvoj sídel. Poslouží i těm, kteří zpracovávají 

a schvalují projekty nových budov. 

Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem 

Karel Čapek už v první třetině dvacátého století zformuloval jasnozřivou 

moudrost ve větě: „Vyžeň přírodu dveřmi a polezeš za ní oknem.“ 

Třeba ani netušil, jak bude na začátku 21. století jeho věta aktuální. 

Dnes vyrůstají v celé České republice nové čtvrti a obchodní 

i administrativní objekty. Z měst mizí zeleň. Nepropustné plochy betonu 

a asfaltu nedovolují, aby se dešťová voda pozvolna vsakovala. 

Ta pak rychle odtéká a my ztrácíme zbytečně její životodárnou sílu. 

Přívalové srážky neúměrně zatěžují kanalizaci, potoky a řeky, takže 

čím dál častěji hrozí záplavy. 

Vlhkost vzduchu je nižší a jeho teplota stoupá. Ve městech téměř 

mizí rozdíly mezi denní a noční teplotou. 

Kvůli smogu a zvířenému prachu nemůžeme dýchat. Stále častěji vyjíždějí 

sanitky k lidem kolabujícím v tropicky horkých dnech, na které 

jsme se dosud neadaptovali. 

Populace stárne a přibývá těch, kteří tak špatně chodí, že je pro ně 

problémem dojít ve městě i do nejbližšího parku. Jsou zavřeni v bytech 

a propadají depresi. Znepokojuje nás to sice, přesto však plochy 

zeleně, která všechny tyto změny může zmírnit, vracíme do měst 

pomalu. 

V sousedním Rakousku, v Německu, v celé Evropě i za oceány přibývá 

zeleň nejenom v ulicích, ale také na střechách sídlištních bloků, 

administrativních objektů, továren, na garážích, ale i na střechách 

rodinných domů. Všude tam se zakládají nové zelené plochy extenzivních 

a intenzivních vegetačních střech. Na rozdíl od situace 

u nás se tam změnilo hlavně myšlení lidí. Zejména Německo udělalo 

za posledních 20 let v této oblasti spoustu průkopnické práce. 

Výstavbu zelených střech lze podporovat nejrůznějšími nástroji 

a způsoby: 

Přímé finanční pobídky 

V některých městech poskytují místní orgány výstavbě zelených 

střech přímou finanční podporu. Někde se finanční dotace pohybuje 

mezi 10 € a 20 € za m2, jiné obce hradí pevnou částku, která se 

pohybuje mezi 25 % a 100 % ceny materiálu a nákladů na instalaci. 

Dotace se vyplácejí většinou po dokončení stavby ve chvíli, kdy je 

zřejmé, že zelené střechy plní všechny ekologické funkce. 

Intenzivní střešní zahrada na objektu Alpha – BB Centrum v Michli 


Snížení platby za odpadní vody z dešťových srážek 

Mnohá města v Německu zavedla rozdílnou sazbu za odpadní vody 

z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch vypouštěné odběratelem 

do veřejné kanalizace. Například obrovské zpevněné plochy, 

jako jsou parkoviště velkých nákupních center nebo průmyslových 

oblastí, často zatěžují místní kanalizaci velmi vysokým odtokem 

srážkové vody. Proto je na místě, aby se majitelé a provozovatelé 

finančně podíleli na nákladech potřebných k jejich likvidaci. Majitelé 

nemovitostí se zelenými střechami mají tyto poplatky snížené 

až o 50 %. V případě zpětného využití srážkové vody může bonus 

dosáhnout dokonce 100 %. 

Regulační opatření v rámci místních rozvojových plánů 

Některé úřady mají povinnost budovat zelené střechy u nových zástaveb 

zakotvenou přímo ve vyhláškách či jiných nařízeních. Schopnost 

zelených střech zadržovat srážky a zpomalovat odtok umožňuje 

dimenzovat kanalizaci a retenční nádrže na nižší kapacitu. To vede 

k nižším veřejným výdajům na výstavbu a údržbu kanalizace. 

Centrum sportu a zdraví Omega v Olomouci 

– extenzivní střešní zahrada 

Realizace a foto: ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

Také Evropská unie přikládá kvalitě životního prostředí velkou váhu. 

Členové parlamentního výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví 

a bezpečnost potravin se pravidelně setkávají se zástupci mezinárodní 

organizace ELCA (European Landscape Contractors Association), 

Odborníci na těchto setkáních informují, jak zahradní a krajinářská 

tvorba přispívá ke zlepšení ovzduší a pomáhá při řešení dvou nejdůležitějších 

problémů: snížení imisní zátěže polétavého prachu a zpomalení 

odtoku srážkové vody.

4 

Ohlédnutí do historie 

Zeleň na střechách nepředstavuje z historického hlediska žádný nový 

fenomén. Když lidé opustili jeskyně a horské průrvy, chránící je před 

přírodními živly, začali si budovat první přístřešky se střechami z vrstvených 

větví a splétaného proutí. Až si potom stavěli první chatrče, 

potřebovali v nich udržet teplo. Proto utěsňovali střechy drny a jílem. 

Z náletových semen na nich pak vyrostla zeleň, která byla ještě lepší 

izolací. Takové příbytky dnes vidíme ve všech evropských skanzenech 

lidové architektury. 

Střešní zahrada se stala nezbytnou součástí většiny paláců a patricijských 

domů ve starém Římě. Tamější architekty nehnala k těmto 

projektům přirozená touha obohatit věčné město o zeleň a patricie 

o možnost se v pohodlí svých paláců kochat fontánami, hnala 

je k tomu drahota pozemků. Přemístili zahradu na střechu, aby nezabírala 

další pozemky. I chudší vrstvy si mohly dovolit radovat se 

ze zeleně na střešní terase. Tehdy se totiž rozšířilo pěstování rostlin 

ve velkých keramických nádobách. Neobvyklým případem použití 

ploché střechy jako střešní zahrady je terasově řešená hrobka krále 

Augusta z roku 28 př. n. l. 

Hrobka krále Augusta 

převzato z http://www.brown.edu 

Kombinace chaluch a drnu vytváří na střeše travní porost 

Existenci střešních zahrad prokázaly například vykopávky v Ninive 

z doby panování krále Šalomouna (917–929 př. n. l.). 

Ze starověku se však zachovaly i nejstarší ozeleněné konstrukce prvních 

paláců a chrámů. Ty však už měly jinou funkci. Ti, kteří si je dali 

postavit, měli moc a byli bohatí. Za mohutné hradby a valy je zahnal 

strach. Báli se opustit jejich ochranu, všude venku číhalo nebezpečí. 

I oni však toužili vyjít z bezpečí ponurých chodeb a vidět stromy 

a zeleň, poslouchat zurčící vodu, proto vznikly první „zelené střechy“. 

Dodnes však vrchol stavebního a zahradnického umění té doby znamenají 

„Visuté zahrady královny Semiramis“, vybudované v Babyloně 

za panování syrského krále Nabukadnezara II. v roce 605–562 př. n. l. 

Patřily mezi tehdejších sedm divů světa. Na odstupňovaných kamenných 

terasách na mohutných valech tam už tenkrát pěstovali vzrostlé 

stromy a popínavé rostliny. Vyřešili totiž izolaci střešní konstrukce 

a dokázali zajistit rostlinám přísun vody. 

S úpadkem římské kultury byl vývoj střešních zahrad od počátku 

křesťanské éry přerušen asi na 400 let. V přísném středověku popínavé 

rostliny jen změkčovaly hradební zdi a fasády. Až rozkvět renesance 

vrátil zeleným střechám slávu, teprve renesance navázala 

na dávné tradice. Opět vyniklo italské stavitelství. Kolem roku 1400 

byl postaven ve Florencii luxusní palác Medicejských „Villa Caregii“, 

kterou ozdobily terasy o rozloze 1000 m2. 

Villa Caregii 

http://www.cultura.toscana.it/architetture/giardini/images/ 

Visuté zahrady královny Semiramis 

http://antika.avonet.cz/article.php 

V Itálii, ve Francii i v dalších evropských zemích majetní lidé, kteří si 

mohli dovolit nákladné stavby, si hlavně kvůli reprezentaci budovali 

terasy a střešní zahrady. 

V období baroka se architektonický význam střešních teras a střešních 

zahrad ještě zvyšuje. K nejokázalejším stavbám té doby patřila 

dvoustupňová střešní zahrada o celkové délce 100 m a šířce 30 m 

na střechách paláce, který vybudoval v Pasově kardinál Johan Filip 

San Lamberg a byla dokončena v roce 1705. Přinesla nový prvek – 

stěnu na návětrné straně, která měla ozdobnou a ochrannou funkci.

5 

Vynález železobetonu v roce 1867 poskytl stavitelům zcela nové 

možnosti a je pro další vývoj střešních konstrukcí rozhodující. Nový 

materiál pomohl vyřešit řadu stávajících problémů. 

Střešní zahrady stále kladly vysoké nároky na statické řešení, železobeton 

však zajistil trvalou pevnost a stabilitu stavby a prodloužil 

životnost všech stavebních prvků. 

Od počátku 20. století je zřejmé, že střešní zahrady sehrají významnou 

roli v urbanistických konceptech měst. Ve třicátých letech prohlásil 

proslulý švýcarský architekt žijící ve Francii Le Corbusier, že 

končí doba, kdy střešní zahrada byla spíše kuriozitou než skutečnou 

potřebou. V budoucnu by měla mít střešní zahrada a všechny její prvky 

podstatný vliv na životní prostředí města jako celku a na prostředí samotného 

obydlí. Le Corbusier propagoval ploché střechy nejenom 

jako střešní terasy, ale zdůrazňoval, že jsou příležitostí nahradit zastavěnou 

část přírody. 

Z důvodu poválečného nedostatku bytů jej francouzská vláda pověřila 

stavbou velkého obytného bloku – Unité d‘habitation (1946–1952) 

v Marseille. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších staveb 20. století, 

a to jak z hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu. 

Le Corbusier do něho vložil 337 bytů ve 23 rozmanitých typech 

– převážně dvoupodlažních. Sedmým a osmým patrem probíhá 

obchodní ulice, na střešní terase jsou umístěny jesle, školky, tělocvična 

a bazén. Dům je tedy městem sám o sobě, střecha hraje úlohu 

náměstí. Podle jiné teorie je dům přirovnáván k parníku, střecha je 

pak palubou. 

Do čtyřicátých let 20. století vzniká ve světě poměrně dost střešních 

a terasových zahrad s delší či kratší životností. Rozhodujícím předělem 

je rozvoj průmyslové chemie a zejména vývoj a výroba plastových 

hmot po druhé světové válce. Po roce 1950 vznikají stále častěji 

významně stavby projektované již se střešní zelení. 

Na našem území lze záměrné zakládání střešních zahrad vysledovat 

od druhé poloviny 19. století. Nejvýznamnější dochovanou „historickou 

střešní zahradou“ v naší republice byla pravděpodobně střešní 

zahrada na konírně v Lipníku nad Bečvou. O jejím vybudování se 

patrně rozhodlo v průběhu 19. století, kdy se postupně realizovaly 

stavební úpravy zámecké zahrady a byly vystavěny skleníky. 

Lipník nad Bečvou 

http://lipnik-info.cms.advice.cz/cz/infocentrum/fotogalerie/prirodnizajimavosti/stresni-zahrada/ 

Dnes spočívá význam a uplatněni střešních teras a zahrad zejména 

v jejich městotvorné funkci. V současné době navíc v důsledku 

značného rozsahu výstavby a nutnosti ochrany zemědělské půdy, je 

využiti střech pro zeleň zároveň nezbytné z hlediska ekonomie zastavěného 

území. Využití plochy střech je vlastně logickým důsledkem 

nedostatku ploch a integraci funkcí. 

Stromy na střeše 

podzemních garáží – foto „Optigrün“ 

Le Corbusier – Unité d‘Habitation 

http://www.regionurbainedelyon.fr 

http://lvanvuurde.webs.com/iconografie.htm 

Mateřská školka se zahradou na střeše 

supermarketu ve Stuttgartu – foto „Optigrün“

Funkce a působení zelených střech 

6 

Pozitivní účinek střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly, že 

tomu tak není, protože zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže 

nepříznivé vlivy značně redukovat. Zelené střechy mají totiž mnoho funkcí, které jsou navzájem propojeny, působí na sebe v různé formě 

a mohou mít podle konkrétní situace také různý význam. Nelze tedy zelené střechy posuzovat bez vzájemného propojení. Následující 

výčet funkcí je pouze exemplární a nezahrnuje pořadí důležitosti. 

Urbanistická 

a krajinářská funkce 

Zelené střechy 

– vytvářejí na tomtéž pozemku, na němž stojí budova, nové plochy 

zeleně a venkovního obytného prostoru 

– zachovávají stávající plochy a vytvářejí nové plochy zeleně s možností 

nového obytného prostoru 

– snížují podíl betonových a zpevněných ploch 

– zlepšují vzhled měst a krajiny 

– zpříjemňují obytné i pracovní prostředí 

Střešní zahrada je dalším místem, kde člověk může odpočívat a relaxovat. 

Jednu zastavěnou plochu tak může využívat několikrát. Bydlí 

nejenom v jednotlivých patrech budovy, ale také na střešní zahradě 

a na terasách získává nový obytný prostor, kde může být v kontaktu 

s rostlinami, živočichy, sluncem, zemí, vzduchem či vodou. Ozeleněná 

střecha může navíc v mnoha případech zacelit také velmi vhodně 

ránu po stavební činnosti. Na rozdíl od plechové střechy, která vyzařuje 

při prudkém slunci velmi ostré světlo a pohled na ni je nepříjemný, 

někdy i bolestivý, pohled na ozeleněnou střechu je příjemný 

a kladně působí na náladu člověka. 

Ekologické funkce 

a působení zelených střech 

Zelené střechy zlepšují mikroklima regulací teploty 

Srovnáním zelené střechy se střechou s holou hydroizolací nebo 

vrstvou štěrku se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly 

extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy, 

zvyšují vlhkost vzduchu a snižují prašnost. Mezi rostlinou a prostředím 

dochází totiž k výměně tepelné energie. Při tom 70–90 % této 

energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací. Rostlina vylučuje 

vodu v podobě vodní páry nejčastěji listy. Za teplých letních 

dnů rostliny na půdním substrátu, který má schopnost vyrovnávat 

se s teplotami pozvolně, prostředí ochlazují, v noci a v zimním období 

naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivé tepelné 

vlastnosti zelených střech. 

Fluktuace denni teploty na ozeleněne střeše a na střeše neozeleněne 

v Torontě období od 22. listopadu 2000 do 30. září 2002 

(Dunnett, Kingsbury, 2004) 

Měření ukázala, že při polední teplotě 30–35°C je v hloubce substrátu 

10 cm maximální teplota 20°C. V zimě při nočních teplotách okolo 

-10°C byly naměřeny v hloubce 5cm substrátu teploty jen od 0°C 

do -1°C. Je také zjištěno, že v prostorách přímo pod ozeleněnou střechou 

je v létě stejná teplota jako v prvním patře. 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

0 

teplota [°C] 

teplota pod vegetaci 

teplota bez ozelenění 

teplota nad vegetací 

1 2 3 4 5 

čas [dny] 

Střešní zahrada vnitrobloku komplexu ABC Praha – Smíchov 


Průběh teploty u ozeleněné střechy v hloubce substrátu 10 cm 

ve srovnání s nezatravněnou střešní plochou a teplotou vzduchu 

za horkého letního dne (Kolb, Schwarz 1999, Minke2001)

7 

Zelené střechy regulují vlhkost 

Rostliny při svých životních procesech uvolňují vodu. Zvláště v suchých 

dnech zvyšují vlhkost vzduchu. Za vlhkého počasí rostliny naopak 

kondenzují mlhu či srážky na povrchu listů a následně odvádějí 

vodu do substrátu. 

Zelené střechy čistí ovzduší 

Rostliny na střechách, stejně tak jako také jiné rostliny, produkují kyslík 

a spotřebovávají oxid uhličitý při fotosyntéze. Filtrují také částice 

prachu a nečistot ve vzduchu. Částice se zachycují na povrchu lístků 

a déšť je pak spláchne do země. Rostliny rovněž absorbují plynné 

škodliviny a aerosoly. 1 m2 zeleně na střeše může absorbovat cca 0,2 kg 

aerosolového prachu a dalších škodlivin za rok. Rostliny vážou také 

těžké kovy. 

Zelené střechy omezují víření prachu 

Střešní plocha, která není izolována štěrkopískem a zelení snižující 

výrazně teplotu, se zahřeje ve střední Evropě za letního dne při teplotě 

vzduchu 25°C asi na 60°C, v extrémním případě dokonce na 80°C. 

Tím vznikne nad střechami vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“). 

Ten při velikosti střešní plochy 100 m2 může mít rychlost 0,5 m/s. 

Takto jsou částice prachu a nečistot, usazené na ulicích a dvorech, 

opět rozfoukávány do vzduchu a nad obytnými oblastmi se vytváří 

příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu 

podstatně omezit. Nad travnatými plochami termika totiž nevzniká. 

I za slunečního svitu je teplota v travním polštáři trvale nižší než teplota 

vzduchu. 

Zelené střechy zpomalují odtok a zadržují srážkovou vodu 

Pod pojmem „Retenční vlastnosti zelených střech“ rozumíme schopnost 

zelených střech zadržovat vodu. Pojem „Decentralizované hospodaření 

s dešťovou vodou“ znamená „vsakování“, „využití dešťové 

vody“ a „střešní zeleně“. 

V posledních letech si urbanisté a vodohospodáři stále více uvědomují 

ekonomický význam dobrého hospodaření s vodou a důležitost 

uvedených pojmů. Důsledné využívání vodohospodářských přednosti 

zelených střech v praxi je však dosud spíše výjimkou. 

Co se zjednodušeně odehrává ve struktuře zelené střechy při dešťových 

srážkách? 

Jednotlivé vrstvy zelené střechy vsakují dešťovou vodu buď více 

nebo méně podle materiálu a skladby, dokud nedosáhnou maximálního 

nasycení. Plní se tedy jakýsi „zelený střešní zásobník“. Přitom je 

třeba věnovat hlavní pozornost vegetačnímu souvrství zelené střechy 

jako celku a nesoustředit se pouze na jednotlivé segmenty. 

Již během deště a bezprostředně po něm se velká část vody vypařuje 

a vrací se do ovzduší. 

K odtoku vody ze střechy dochází teprve po nasycení celého vegetačního 

souvrství (zejména střešního substrátu) vodou a po překročení 

míry odpařování při trvajících srážkách. Zde narazíme na předsudek 

mnoha projektantů, kteří se domnívají, že zelená střecha má 

při nasycení vodou stejnou odtokovou charakteristiku jako střecha 

holá. Je pravda, že ani na zelené střeše neodtéká přebytečná voda 

v takové míře, v jaké prší shora, protože odtok je podstatně zpomalen 

vegetačním souvrstvím zelené střechy. Podstatně jiné je ovšem 

chování u intenzivních zelených střech, kde se počítá se zadržováním 

vody v akumulační drenážní vrstvě, která představuje další využitelný 

akumulační prostor. Proto k odtoku přebytečné vody dochází v mnohem 

menší míře a v mnohem pozdějším okamžiku. 

Na základě výsledků výzkumu je možné obecně konstatovat toto: 

• Schopnost zelených střech zadržovat vodu je v různých klimatických 

obdobích různá, přičemž nejvyšší je v teplých obdobích. 

• Zelené střechy mají schopnost zadržet 42–85 % z celkového ročního 

množství srážkové vody 

• Schopnost zadržovat vodu závisí především v létě na použité 

technologii 

• Schopnost zadržovat vodu je nejvyšší u bezspádových střech. 

Závisí pak na skladbě vegetačního souvrství zelené střechy a zejména 

na výšce střešního substrátu. 

Maximální špičkový odtok u různých krytin ve Stuttgartu (Optigrun) 

Střešní krytina 

Max. špičkový odtok 

[litrů/s·ha] 

Střešní tašky 221 

Štěrk 187 

Zelena střecha extenzivní, 8 cm 73 

Zelené střechy vytvářejí náhradní plochy a životní prostor 

pro flóru a faunu 

Současně s tím, jak rychle se zastavují především centra měst, tak rychle 

ubývá také prostor pro živočichy. Vegetační střechy mohou do jisté 

míry vytvářet nový životní prostor pro drobnou faunu a podporovat 

tak biodiverzitu. Obzvláště kvetoucí střechy jsou lákadlem nejen pro 

motýly, ale také včely a další hmyz. Vodní plochy na střechách také lákají 

množství živočichů, například ptáky, pro které může vodní plocha 

sloužit jako pítko a prostor k ochlazení. Na střeše, která je ozeleněna, 

může být i záměrně zřízena lokalita pro pěstování chráněných druhů 

rostlin, které se v přirozeném prostředí stávají vzácnými, protože přírodní 

prostředí je postupně stále více narušováno civilizačními faktory. 

Jezírko na zelené střeše – ilustrační foto „Optigrün“ 

Střecha na střeše činžovního domu (Praha) 

– mokřad, přes který vede lávka 

Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

8 

Ochranné působení 

a ekonomické funkce 

Hlavní přednosti zelených střech jsou tyto: 

– snižují nebezpečí mechanického poškození hydroizolace 

důsledkem vnějších vlivů 

– chrání proti sání větru 

– zabraňují šíření ohně vzduchem a jsou ochranou proti 

sálajícímu teplu 

– zlepšují izolaci proti hluku a kročejové neprůzvučnosti 

– zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především také v létě 

– příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují její akumulaci 

– odlehčují veřejnou kanalizační sít 

– ozelenění zvyšuje užitnou hodnotu nemovitosti 

– zlepšují image majitele a uživatele nemovitosti jako člověka 

jednajícího odpovědně a myslícího na budoucnost 

Zelené střechy ochraňují střešní konstrukce 

a prodlužují jejich životnost 

Na každou střešní konstrukci, která je vystavena styku s vnějším prostředím, 

působí velké množství faktorů, které ji poškozují a zkracují 

tak její životnost. Trvanlivost všech materiálů je dána časem. Ať už se 

jedná o jakoukoliv krytinu, jistým způsobem na její životnosti negativně 

působí vlivy horka, chladu, větru, ozonu, UV záření či chemických 

látek. Pomineme-li vlastnosti domu a konstrukce, tak životnost 

střešního pláště ozeleněné střechy je při správném založení v podstatě 

neomezená. 

Tepelně izolační účinky 

Rostlinné polštáře na střechách mají tepelně izolační účinek. Čím je 

rostlinný polštář hustší a tlustší, tím je účinek větší. Listy rostlin totiž 

odrážejí část dlouhovlnného tepelného záření vyzařujícího z budovy. 

Další část je listím absorbována. Tím se zmenšují tepelné ztráty 

budovy způsobené vyzařováním. Hustý rostlinný polštář chrání povrch 

substrátu také před větrem. Tím, že se vzduch téměř nehýbe, je 

tepelná ztráta způsobená větrem blízká nule. Proto hlavně u starších, 

samostatně stojících budov nechráněných před poryvy větru, může 

tlustý rostlinný polštář znamenat účinnou úsporu energie. Bez zvýšené 

tepelné ochrany mohou totiž v důsledku konvekce (zvláště větru) 

tepelné ztráty činit až přes 50 %. 

Hledisko stavební tepelné techniky 

Ozeleněním střešní konstrukce vzroste samozřejmě také její tepelný 

odpor. Ten je však závislý nejenom na tloušťce vegetačního souvrství, 

ale také na vlhkostních poměrech. Ve skladbě ozeleněné střechy můžeme 

dosáhnout ještě vyššího nárůstu tepelného odporu použitím 

speciálních polyfunkčních desek s tepelně izolační funkcí. Zvažujemeli 

tepelný odpor vegetačního souvrství, můžeme samozřejmě v konstrukci 

střechy snížit tloušťku tepelné izolace o patřičnou hodnotu. 

Zvýšením tepelného odporu 

se samozřejmě zvýší 

také vnitřní povrchová 

teplota. O kolik, to závisí 

mj. také na původním 

tepelném odporu. Pokud 

jde o teplotní útlum, 

také zde můžeme očekávat 

u ozeleněných střech 

zlepšení nejenom důsledkem 

vyššího tepelného 

odporu, hmotnosti 

a tepelné kapacity, ale 

také proto, že střecha 

s rostlinným pokryvem 

není tolik ohřívána a dochází 

tedy na ní k menším 

teplotním výkyvům. 

96 

80 

64 

48 

32 

16 

0 

0 

teplota povrchu [°C] 

a) asfaltová lepenk, černá 

b) štěrkopískový násyp, světlý 

c) mokrý, uměle osázený 

d) osázený 

astronomický místní čas [hod.] 

a 

b 

c 

d 

e 

4 8 12 16 20 24 

Průběhy teplot na rozdilnych površich 

plochých střech za jasného letního dne 

(Gertis a kol. 1977).(Minke 2001) 

Zvuková izolace 

Je jasné, že převážná většina překážek způsobuje snížení vlnění 

a tím i snížení hladiny zvuku za překážkou. Ne nadarmo se staví u silnic 

a dálnic zvukové izolační stěny tam, kde se lidé snaží odclonit 

prostory od nežádoucího hluku. Rostliny slouží tedy nejenom jako 

větrolamy, ale také jako tlumiče zvuku. Hlavní funkcí rostlin při snižování 

hluku je reflexe (odraz) a deflexe (rozptyl). Ovšem jejich funkce 

je mizivá ve srovnání se zvukově izolační schopnosti substrátu. Již 

12 cm substrátu dokáže pohltit při kolmém dopadu zvuku až 40 dB 

a 20 cm až 46 dB. 

Retenční schopnost 

O významu zelených střech při akumulaci srážkové vody, snížení 

součinitele odtoku a odlehčení veřejné kanalizační sítě jsme mluvili 

v kapitole ekologické funkce. 

Urbanistické, ekologické i ekonomické funkce zelených střech se 

totiž velmi úzce prolínají. Investor, který se rozhodne zvolit místo 

standartní střešní krytiny vegetační střechu, přidává budově užitnou 

hodnotu a získává image člověka, který myslí na budoucnost. 

Vnitroblok v Jungmannově ulici v Praze na střeše podzemních 

garáží. Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Intenzivní střešní zahrada na objektu 

Alpha – BB Centrum v Michli 

Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

9 

Druhy a typy zelených střech 

Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná definice, 

která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury. 

Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační 

střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení. 

ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice uvádí: 

Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na 

střechách, terasách, v nádobách) 

Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích 

Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.) 

Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvořeném 

stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil odrostlého 

terénu“. (Šimek 2005). 

Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí: 

Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro 

výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy 

Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek 

stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených 

střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií: 

Intenzivní zelené střechy 

Výška souvrství: 

150–1 000 mm 

Hmotnost: 

180–1 300 kg/m2 

Jednoduché intenzívní 

zelené střechy 


120–250 mm 

Hmotnost: 

120–200 kg/m2 

Extenzivní zelené střechy 


60–200 mm 

Hmotnost: 

60–150 kg/m2 

Forma vegetace Nároky na souvrství Náklady Poznámka 

Vegetaci tvoří trvalky, 

traviny, cibuloviny, letničky, 

keře, stromy nebo 

trávníkové plochy. 

– trávníky, trvalky a dřeviny. 

Mnohotvárnost 

uspořádání a užitku je 

v porovnání s náročnými 

intenzivními zahradami 

omezena. 

Převážně uzavřené plošné 

porosty jsou tvořeny 

mechy, sukulenty, bylinami 

a travinami, které 

mohou být doplněny 

cibulovinami nebo hlíznatými 

rostlinami. 

Použité rostliny mají 

vysoké nároky 

na skladbu souvrství. 

Použité rostliny kladou 

menší nároky na skladbu 

vegetačního souvrství. 

Vytváření forem 

vegetace je ponecháno 

sukcesivním procesům. 

Vysoké pořizovací náklady, 

vysoké náklady 

na péči 

Náklady na pořízení 

jsou nižší než u intenzivních 

zelených střech. 

Rozsah potřebné péče 

je menší. 

Náklady na pořízení 

jsou nízké. Zachování 

určité dané vegetace, 

může vyžadovat menší, 

ale pravidelný a cílený 

přísun živin. 

Zachování trvalých užitných 

vlastností a vzhledu 

je možné pouze při 

intenzívní údržbě. 

V závislosti na plánované 

cílové vegetaci 

je možné tolerovat 

i cizorodé rostliny, např. 

půdopokryvné byliny 

a mechy. 

Požadavky na péči závisí 

na typu cílové vegetace, 

regionálních a klimatických 

podmínkách, konstrukci 

a typu souvrství. 

Intenzivní zelená střecha 

Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Jednoduchá intenzivní zelená střecha 

Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o. 

Extenzivní zelená střecha 

Ilustrační foto – ZAHRADA Olomouc s.r.o.

10 

Typy střešních zahrad 

Určujícím kritériem pro vymezení typu střešní zahrady je její prostorový vztah k parteru nebo rostlému terénu. 

Vymezujeme tři základní typy střešních zahrad (dle Šimka): 

a) střešní zahrady v úrovni s parterem – stropy 

Střešní zahrady v úrovni s parterem představují velmi cenné veřejné prostory. Bývají 

vnímány jako neodmyslitelná součást města a uživatel zpravidla netuší, že se pohybuje 

na stropní konstrukci podzemního objektu. Takový objekt může plnit nejrůznější funkce 

– např. podzemní garáže, stanice metra, obchody, vybavenost a pod. Tyto úpravy jsou 

s ohledem na intenzitu provozu zakládány nejčastěji jako intenzivní střešní zahrady. 

b) střešní zahrady v dotyku s parterem – pláště 

Střešní zahrady v dotyku s parterem představují silný nástroj architektů při hledání nových 

forem utváření především městských prostorů. Použití tohoto typu střešní zahrady 

ve volné krajině umožňuje začlenění budovy nebo její části do okolního prostředí. 

Především s ohledem na extrémní podmínky pro vegetaci jsou tyto úpravy nejčastěji 

zakládány jako extenzivní, popř. jednoduché intenzivní střešní zahrady. 

c) střešní zahrady mimo dotyk s parterem – střechy 

Střešní zahrady mimo dotyk s parterem jsou nejčastějším typem střešních zahrad. Tyto 

úpravy mohou plnit nejrůznější funkce při respektování provozních a kompozičních 

omezení, která vyplývají z funkce objektu a požadavku uživatele. Těmto omezením 

musí odpovídat i forma střešní zahrady – extenzivní, intenzivní, resp. jednoduchá intenzivní 

zahrada. 

Formy střešních zahrad 

Extenzivní střešní zahrady 

Rezignujeme na jejich přesně definované druhové složení, se sukcesí 

a nepředpokládatelnými změnami se počítá jako s principem 

Intenzivní střešní zahrady 

Představují zpravidla soubor skladebných vegetačních a technických 

prvků. Požadované vlastnosti jsou dány prostorovou skladbou 

vegetačních prvků a jejich druhovým složením. 

Spontánně vzniklé 

extenzivní střešní zahrady 

Zpevněné povrchy a povrchy 

staveb představují potenciální 

životní prostor pro vegetaci. 

Jsou osídlovány sekundárně. 

V průběhu osidlováni a během 

různých sukcesních stadii se 

ustavuje stadium vice či méně 

stabilního klimaxu principem 

„pokus omyl“ v závislosti na inventáři 

rostlin a na možném vlivu 

člověka. 

Cíleně založené 


místně přizpůsobené vegetační 

formy, které se plošně vyvíjejí 

na relativně tenkých pěstebních 

vrstvách, a samy se také udržuji. 

Zavádějí se cílenými vegetačnětechnickými 

prostředky a opatřeními. 

Zásobení vodou a živinami 

je ponecháno přírodním koloběhům. 

Vytvářeni forem vegetace 

je ponecháno sukcesivním procesům. 

Udržovací péče je minimální. 

Jednoduché intenzivní 

střešní zahrady 

tvoří zpravidla trávníky, trvalky 

a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádaní 

a užitku je v porovnáni 

s náročnými intenzivními zahradami 

omezena. 

Použité rostliny mají menší nároky 

na skladbu půdního profilu, 

stejně jako na hospodaření s vodou. 

Také péče je méně náročná. 

Pořizovací náklady jsou nižší. 

Náročně intenzivní 

střešní zahrady 

zahrnují trvalky, keře, trávníky, 

v individuálních případech 

i stromy. Použité rostliny mají vysoké 

nároky na konstrukci půdního 

profilu a na pravidelné zásobovaní 

vodou a živinami. 

Sortiment keřů a dřevin je sice 

omezen, přesto se může při vytvoření 

odpovídajících podmínek 

blížit sortimentu pro zahrady 

na rostlém terénu. 

Přirozené 

spontánně vzniklé 

Vznikají náhodou a jsou 

člověkem trpěny do té 

doby, než způsobí poškození 

místa, na kterém 

rostou. 

Iniciované 

spontánně vzniklé 

Osídleni vegetací probíhá 

buď zcela přirozeně, 

nebo jsou vneseny 

diaspory nebo rostliny 

nebo jejich časti.

Požadavky na stavbu a stavební materiály 

11 

Téměř všechny střešní konstrukce je do jisté míry možné ozelenit. Některé konstrukce 

jsou vhodnější, jiné zase méně vhodné. 

Jedním ze základních členění střešních konstrukcí je rozlišení na střechy: 

– jednoplášťové (tzv. teplé, resp. nevětrané) střechy 

– dvouplášťové (tzv. studené, resp. větrané) střechy 

– obrácené střechy 

Jednoplášťová střecha je občas nazývána jako střecha „teplá“, protože její součástí 

je izolační vrstva. U tohoto typu střech je vnitřní prostředí od vnějšího odděleno 

jedním kontaktním souvrstvím funkčních vrstev. Jednoplášťové střechy, které 

nemají izolační vrstvu, jsou určeny pro nevytápěné objekty, u kterých plní jen dvě 

základní funkce: hydroizolační a nosnou. V tomto provedení jde o nejjednodušší 

konstrukci jednoplášťové střechy. Jednoplášťové konstrukce ve většině případů 

obsahují parotěsnou vrstvu, bez ní je doporučováno stavět střechu jen nad prostory 

s vlhkostí ovzduší nižší než 60 %. Jednoplášťová střecha nevětraná představuje 

takový typ střešní konstrukce, které chybí systém větracích kanálků napojených 

na vnější prostředí. Je to střecha, u které je hydroizolační vrstva umístěna nad tepelně 

izolační vrstvou. 

Dvouplášťové střechy jsou tvořeny dvěma plášti, které jsou oddělené vzduchovou 

vrstvou. Na základě toho, zda je vzduchová vrstva větraná nebo ne, se tento typ 

střech dělí na větrané-studené a nevětrané dvouplášťové střechy. U větraných střech 

je spodní plášť masivní a vzduchotěsný, nejčastěji jej tvoří železobetonová konstrukce, 

horní plášť pak tvoří konstrukce dřevěná. U nevětraných dvouplášťových střech 

slouží vzduchová vrstva jako tepelná izolace (hrozí kondenzace vlhkosti – nyní jsou 

už jen minimálně využívané). 

Obrácená střecha vychází z principu umístění tepelné izolace nad hydroizolační 

vrstvu (střešní plášť). Musí být nepropustná pro vodu a odolná vůči zpráchnivění. 

Většinou jsou k tvorbě této vrstvy použity desky z extrudovaného polystyrénu. 

I na této střešní konstrukci lze vytvořit prostor pro různé materiály a rostliny a vytvořit 

z ní tak vegetační střechu. 

Zatížení střešního pláště 

Střešní plášť je většinou dimenzován dle norem na vlastní únosnost, jestliže je 

ovšem plánováno vybudování vegetační střechy, je nutné zohlednit zatížení, které 

vyvolá vegetační střecha. Vždy je lepší budovat konstrukce již s plánovanou vegetační 

střechou. 

Zátěž, kterou konstrukce musí snést, se rozděluje na stálou a provozní. 

Stálé zatížení je zatížení celého souvrství i se zatížení vegetací. Hmotnost substrátu 

a drenážní vrstvy se počítá při plném nasycení vodou. Veškeré zatížení se počítá plošně 

s ohledem na jeho působení. K bodovému zatížení je nutné přistupovat individuálně 

a zohlednit ho při projektu konstrukce střechy popřípadě terasy (např. lampy, 

venkovní krby, zeleň v nádobách). 

Provozní zatížení je zatížení pouze časově omezené, například vstup člověka na střešní 

konstrukci, vjezd techniky, zatížení sněhem, popřípadě vliv větru. 

V následující tabulce jsou uvedeny orientační hmotnosti nejrůznějších střešních 

nástaveb na 1 m 2 . 

Využití střechy Vlastní hmotnost kg/m 2 

Intenzivní ozelenění (keře, stromy) 500 – 800 

Vozovka 500 

Chodník – dlažba v loži ze štěrkopísku 350 

Střešní jezírko 300 

Pískoviště 300 

Trávníky nebo květinové záhony 270 

Extenzivní ozelenění 50-140 

Vzhledem k tomu, že v České republice doposud neexistují žádné ucelené normy 

pro zelené střechy, v textu na str. 11–19 vycházíme z FLL normy Richtlinie 

für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie 

(Směrnice pro plánování, provedení a údržbu zelených 

střech). Plné znění normy je uveřejněno na www.szuz.cz 

Stavebně technické předpoklady pro zelené střechy se týkají především: 

zajištění osob proti pádu z výšky, ochrany proti prorůstání kořenů, 

ochrany hydroizolace/kořenovzdorné vrstvy před poškozením, 

ochrany před usazeninami vodního kamene, odvodňovacích zařízení, 

míst napojení a ukončení, ochrany před emisemi, ochrany před sáním větru, 

protipožární ochrany, zajištění vrstev proti sjíždění, okrajových prvků a obrubníků, 

pochozích povrchů, jiných prvků vybavení. 

Není možné v této publikaci detailně rozebírat jednotlivé body, proto se dotkneme 

stručně pouze těch nejdůležitějších technických předpokladů. 

Sklon / spád střechy 

Sklon střechy je jeden se základních atributů navrhování střešní zeleně. Každá střecha 

by měla mít spád, jelikož střecha má sloužit také k odvodu vody při srážkách. 

V závislosti na sklonu se řeší základní odtok přebytečné vody a eroze substrátu. 

V případě extenzivní nebo jednoduché intenzívní vegetace by spád střechy měl být 

zpravidla minimálně 2 %. Bezspádové střechy jsou vhodné pro intenzívní ozelenění 

s akumulací vody, případně lze akumulaci zajistit pomocí akumulačních prahů. 

Ploché střechy (0°–3°, 0 %–5 %) 

Jsou to střechy s minimálním sklonem, u nichž můžeme předpokládat potíže s odtokem 

přebytečné vody. Tyto střechy často podléhají, a to i bez ozelenění, problémům 

s prosakováním vody. Při průběžné péči prodlužuje vegetační pokryv životnost střešní 

konstrukce. Důležité je správně řešit zejména drenážní vrstvu. 

Střechy s mírným sklonem (3°–20°, 5 % –35 %) 

Tyto střechy se sklonem od 3°do 20° jsou poměrně příhodné k ozelenění. Podle některých 

údajů je vhodné již u střech od 15° sklonu vytvářet zábranu proti sesuvu 

substrátu. 

Střechy s velkým sklonem (20°–40°, 36 % – 48 %) 

Zde již musí být zajištěn substrát proti sesunutí. 

Strmé střechy (nad 40°, nad 84 %) 

Pokud se jedná o sklon do 45°, je podle individuálních podmínek ještě možné použít 

zabezpečovací zařízení proti sesuvu materiálu jako u střech s velkým sklonem. 

Zajištění proti sjíždění a sesouvání 

Jako konstrukční opatření proti sjíždění a sesouvání vrstev je možné použít speciální 

prostorové smyčkoviny pevně nakašírované na textilii, protiskluzové prahy, mřížoviny, 

nopové protiskluzové desky nebo textilie. Konstrukční opatření nesmí omezovat 

vývoj vegetace. 

Laťové konstrukce z materiálu podléhajícího hnilobě (např. dřevo) jsou pouze dočasnou 

montážní pomůckou, nikoli trvalým zajištěním proti sesuvu. 

Při použití geotextilií nebo kombinovaných materiálů je nutné prověřit pevnost materiálu 

v tahu a případně způsob ukotvení pro konkrétní případ zatížení. Přitom je 

třeba brát v úvahu i zatížení sněhem. U střech s pouze jednou šikmou plochou je nutné 

trvalé a dokonalé ukotvení v hřebenové části nebo opření v okapní části střechy. 

Vegetačně technické opatření spočívá ve vytvoření vegetační vrstvy se stabilní strukturou 

odolnou proti vodní erozi. Je nutné dodržovat parametry pro extenzivní zelené 

střechy s vícevrstvou skladbou a v případě velké odtokové délky ještě podpořit odtok 

vody dalšími drenážními opatřeními. 

Pro ozelenění se používá hydroosev nebo vegetační koberce. 

Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice

12 

Doporučení pro pro plánování, provedení a údržbu zelených střech – FLL směrnice 

Odvodnění 

U zelených střech je třeba již v projektu zajistit dokonalé odvodnění jak ozeleněných, 

tak neozeleněných dílčích ploch. Vodu, která stéká po fasádách, je potřeba řešit samostatně. 

Musí být zajištěno odvádění vody jak skrze souvrství, tak i z povrchu. 

Aby byl umožněn plynulý odtok vody ze zelených střech, rozlišujeme tři druhy odvodnění: 

– odvodnění ve vegetační ploše 

– odvodnění mimo vegetační plochu 

– samostatné odvodnění ozeleněných ploch a ploch bez vegetace 

K odvodňovacím zařízením patří: 

střešní vpusti, žlaby v úžlabí, štěrbinové žlaby u dveří, okapové žlaby, chrliče, 

nouzové přepady. 

Střešní vpusti a nouzové přepady musí být chráněny před vnikáním vegetace a zasypáním 

(např. štěrkem) a musí být kdykoli přístupné. Okapové žlaby nesmí zarůstat 

a nesmí být omezena jejich funkce. 

Odvodnění šikmých střech 

Odvodnění šikmých střech se provádí štěrkovým pásem s vloženými drenážními 

trubkami nebo bez nich, do nástřešního nebo podstřešního žlabu nebo prostřednictvím 

chrličů. Rozlišujeme mezi odvodněním k okapu a odvodněním v úžlabí. 

U střech s větším sklonem je třeba počítat v okapní oblasti se zvýšeným povrchovým 

odtokem vody. Na ten je třeba brát ohled při dimenzování drenáže a u konstrukce 

okapní části. V okapní části je nežádoucí bujně rostoucí a převislá vegetace. 

Při odvodnění do úžlabí je třeba při návrhu drenáže vzít v úvahu, že úžlabím se odvádí 

voda ze dvou střešních ploch. 

Zavlažování 

Pro zavlažování je nutné na střeše zajistit nejméně jeden přívod vody, který je technickým 

opatřením nebo údržbou chráněný před poškozením mrazem. 

V projektu je třeba zohlednit dimenze a počet přívodních potrubí a vývodů a rovněž 

potřebný tlak vody pro zavlažování v závislosti na poloze, konkrétních podmínkách 

stavby, velikosti půdorysu a požadované formě vegetace. 

Místa napojení a ukončení 

Napojení a ukončení se vyskytují v místech vystupujících konstrukcí, dveří, bezbariérových 

přechodů, průstupů střechou, okrajů střechy. 

Napojení a ukončení lze provést v závislosti na objektu, příslušném detailu a specifických 

vlastnostech materiálu různým způsobem. 

Ochrana proti emisím 

V blízkosti větracích a klimatizačních zařízení je třeba počítat s výstupem teplého 

a chladného vzduchu a v důsledku proudění může v takových místech docházet k poškození 

vegetace, např. k vysychání nebo mrznutí. Plyny vystupující z komínů, např. 

SO 2 , mohou být příčinou přímých škod na vegetaci, především na jehličnanech a neopadavých 

rostlinách. V místech, kde působí teplý vzduch a plyny, je třeba důkladně 

zvážit, zda vůbec, případně jaká vegetace je zde vhodná. 

Zajištění proti sání větru 

Vítr způsobuje zatížení staveb tlakem, sáním a třecími silami, jejichž intenzita závisí 

na síle a směru větru a rovněž na tvaru a výšce budovy. Zatížení větrem může 

vést k poškození skladby střešní konstrukce jak při provádění, tak i v hotovém stavu. 

Pro hydroizolace střech a vrstvy skladby střešního pláště je třeba již ve fázi projektu 

navrhnout odpovídající opatření na ochranu před zvedáním v důsledku sání větru. 

Vhodnými ochrannými opatřeními mohou být např. zábrany, kotevní body pro jisticí 

lano, fixní zařízení pro výstup a vstup s ochranou proti pádu. Smí se používat výhradně 

produkty, resp. systémy s příslušným atestem. Za ochranná opatření odpovídá 

investor a jím pověřený projektant, resp. koordinátor bezpečnosti práce a bezpečnostní 

technik. 

Požadavky na skladbu souvrství vegetačních ploch 

Rozlišujeme následující funkční vrstvy: 

Vegetační vrstva • Filtrační vrstva • Drenážní vrstva • Ochranná vrstva 

• Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů • Separační vrstva • Kluzná vrstva 

Vegetační vrstva 

Vegetační vrstva je základní podmínkou pro růst rostlin a musí umožňovat intenzívní 

kořenění. K tomu jsou zapotřebí určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. 

Vegetační vrstva musí mít stabilní strukturu, musí akumulovat prosakující vodu tak, 

aby ji rostliny mohly využít a pouze přebytečnou vodu odvádět. I při maximálním 

nasycení vodou musí vykazovat dostatečný obsah vzduchu, potřebný pro příslušnou 

formu vegetace. 

Filtrační vrstva 

Filtrační vrstva zabraňuje splavování jemných částic zemin a substrátů z vegetační 

vrstvy do drenážní vrstvy a brání tak snížení propustnosti drenážní vrstvy. 

Drenážní vrstva 

Drenážní vrstva akumuluje přebytečnou vodu v dutinách a pórech a zbytek odvádí 

ke střešním vpustím. Při vhodném materiálovém složení slouží zároveň k akumulaci 

vody, zvětšuje prostor pro kořenění a funguje jako ochrana níže položených vrstev 

střešního pláště. 

Ochranná vrstva 

Ochranná vrstva chrání hydroizolaci/kořenovzdornou vrstvu. Při použití vhodného 

materiálu může současně tvořit vrstvu separační. 

Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů 

Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů musí trvale chránit hydroizolaci před poškozením 

v důsledku vnikání nebo pronikání kořenů a oddenků rostlin. 

Separační vrstva 

Separační vrstva zajišťuje oddělení vrstev, které nejsou kompatibilní po chemické 

stránce. 

Kluzná vrstva 

Kluzná vrstva eliminuje nežádoucí přenos sil mezi sousedními materiály a snižuje 

třecí síly mezi dvěma vrstvami. 

Zajištění osob proti pádu z výšky 

Při navrhování budov a ve výběrovém řízení je nutné dbát předpisů o bezpečnosti 

práce a prevenci úrazů a požadavků, které z nich vyplývají. Toto se týká především 

zajištění osob proti pádu z výšky při provádění, údržbě a opravách staveb a zajištění 

proti propadnutí stavební konstrukcí (např. světlíkem).

13 

Skladba a mocnost souvrství 

Skladba 

Skladbu vegetačních ploch tvoří zpravidla několik funkčních vrstev z různého materiálu 

a různé konstrukce, uspořádaných v souladu s jejich funkcí a působením. 

V závislosti na materiálovém složení mohou vrstvy plnit současně několik funkcí. 

Rozlišujeme následující skladby souvrství: 

– vícevrstvá skladba, tvořená oddělenou drenážní, filtrační a vegetační vrstvou 

nebo jen drenážní a vegetační vrstvou, která díky svému materiálovému složení 

plní i funkci filtrační; 

– jednovrstvá skladba tvořená vegetační vrstvou, která současně plní i funkci 

drenážní a filtrační. 

U všech skladeb je nutná ochrana proti prorůstání kořenů a dostatečná ochrana hydroizolace 

/ kořenovzdorné vrstvy 

Mocnost souvrství závisí na: 

– konstrukci střechy 

– požadovaném způsobu ozelenění a formě vegetace 

– druhu použitých materiálů pro jednotlivé vrstvy 

Při dimenzování mocnosti souvrství je třeba zohlednit: 

– nároky vegetace 

– vlastnosti použitých materiálů 

– sklon střechy 

– orientaci střešní plochy ke světovým stranám 

– regionální klimatické poměry 

– místní podmínky konkrétního objektu 

– specifické hmotnosti jednotlivých materiálů 

– požadovanou akumulaci vody 

Systémové řešení Optigreen: „Úsporná střecha“ 

Způsoby ozelenění a formy vegetace 

Tloušťka souvrství využitelná pro kořenění rostlin v cm 

Extenzivní 


Jednoduché 

intenzívní zelené 

střechy 

Intenzivní 


Mechy-rozchodníky 

Mechy-rozchodníky-byliny 

Rozchodníky-byliny-trávy 

Byliny-trávy 

Trávy-byliny 

Divoké trvalky-dřeviny 

Dřeviny-trvalky 

Dřeviny 

Trávník 

Nízké trvalky a dřeviny 

Středně vysoké trvalky a dřeviny 

Vysoké trvalky a keře 

Velké keře a malé stromy 

Středné a vyšší stromy 

Vysoké stromy 

Mocnosti souvrství u různých typů zelených střech a forem vegetace 

4 

6 

8 

Systémové řešení Optigreen: „Šikmá střecha“ 

Systémové řešení Optigreen: „Střešní zahrada“ 

Systémové řešení Optigreen: „Přírodní střecha“ 

10 

12 

15 

18 

20 

25 

30 

35 

40 

45 

50 

60 

70 

80 

90 

100 

125 

150 

200 


14 


Vrstvy vegetačních střech 

Střešní plášť (hydroizolace) 

Hydroizolační vrstva může být vytvořena z nejrůznějších materiálů a její popis není 

předmětem této publikace. 

Hydroizolační vrstva střešního pláště zpravidla slouží i jako ochranná vrstva proti 

prorůstání kořenů. Pokud hydroizolační vrstva nemá atest proti prorůstání kořenů, 

je potřeba ji ochránit vrstvou s tímto atestem. 

V průběhu provádění a po dokončení hydroizolací je nutné důsledně kontrolovat, 

zda nedochází k poškozování nechráněné hydroizolace jinými stavebními procesy 

(například pohybem osob v nevhodné obuvi, skladováním stavebního materiálu či 

pojezdem mechanizace, klempířskými pracemi při oplechování atik, činností při sestavování 

dřevěných mol, atd.) 

Pro prokázání kvality provedených izolačních prací se provádějí staveništní zkoušky 

těsnosti hydroizolace. Provedení kontroly těsnosti je důležité zejména v případech, 

kdy bude hydroizolace zakryta dalšími konstrukcemi, zvláště pak jedná-li se o konstrukce 

hmotné nebo těžko rozebíratelné. 

Drenážní vrstva 

Drenážní vrstva má za úkol jednak odvádět přebytečnou vodu, jednak také do určité 

míry vodu pohlcovat. S odvodem přebytečné vody je nutné počítat, protože nárazové 

přívalové srážky jsou stále častější a množství dešťové vody není pravidelně rozloženo. 

Drenážní vrstva pojímá protékající vodu a odvádí ji ke střešním vtokům. Při určitém 

provedení současně slouží k akumulaci vody, zvětšuje prostor pro růst kořenů 

a přejímá ochrannou funkci pro pod ní ležící vrstvy. 

Ke zhotovení drenážních vrstev se používají následující skupiny a druhy materiálů: 

sypké hmoty 

recyklované sypké hmoty 

štěrk, drť, láva, pemza, 

drcený a nedrcený keramzit, 

drcená a nedrcená pálená břidlice, 

drenážní rohože 

strukturované textilie, 

plastové nopové fólie, 

smyčkové rohože, 

rohože z pěnových materiálů, 

Požadavky na materiál 

drcená cihla; 

průmyslová struska, 

pěnové sklo, 

drenážní desky 

kaučukové nopové desky, 

tvarované desky z tvrzeného plastu, 

tvarované desky z pěnových plastů, 

drenážní a substrátové rohože 

Nezávadnost pro životní prostředí 

Použité materiály nesmí představovat zátěž pro životní prostředí např. v důsledku vyplavování 

částic nebo únikem plynných látek. Je třeba dodržovat zákony a nařízení státu 

i místní vyhlášky týkající se ochrany životního prostředí a zatížení škodlivinami. Při 

výběru materiálů je třeba brát ohled na možnost recyklace, resp. ekologické likvidace. 

Neškodnost pro rostliny 

Látky nesmí obsahovat žádné součásti škodlivé pro rostliny. V případě podezření 

na fytotoxické vlastnosti je třeba provést zkoušku klíčivosti rostlin a/nebo zkoušku 

na plynné látky škodlivé pro rostliny. 

Zrnitostní struktura 

Podíl částic o průměru d < 0,063 mm smí v sypaninách činit maximálně 10 % hmotnosti. 

Zrnitostní struktura se řídí podle mocnosti souvrství a měla by se pohybovat v následujícím 

rozsahu: 

při mocnosti vrstvy 4–10 cm mezi 2/8 mm a 2/12 mm 

při mocnosti vrstvy 10–20 cm mezi 4/8 mm a 8/16 mm 

při mocnosti vrstvy >20 cm mezi 4/8 mm a 16/32 mm 

Stabilita struktury a vrstvy 

Materiály musí vykazovat dostatečně stabilní strukturu, stabilitu tvaru a prostorovou 

stabilitu vrstvy při provádění i v dalším období. Nesmí vykazovat výraznější sedání v důsledku 

vlastní tíhy souvrství, vlivem vody nebo v důsledku zatížení při údržbě a provozu. 

Drenážní fólie a panely z plastů musí být odolné proti látkám a mikroorganizmům vyskytujícím 

se v souvrství a po předpokládanou užitnou dobu musí být odolné proti hnilobě. 

Sléhavost 

Stlačení drenážních fólií a drenážních panelů z plastů v důsledku zatížení dalšími 

vrstvami a provozem nesmí negativně ovlivnit jejich funkčnost (např. propustnost 

pro vodu). 

Propustnost pro vodu 

Materiály musí vykazovat vysokou propustnost pro vodu, aby byl zajištěn plynulý 

odtok přebytečné vody do střešních vpustí. 

U zelených střech s menší mocností souvrství je třeba dbát na to, že při ojedinělých 

přívalových srážkách může docházet i k částečnému odtoku vody po povrchu, který 

není na závadu, pokud nezpůsobuje erozi povrchové vrstvy. 

Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita 

U drenážních vrstev ze sypanin je z vegetačně technických důvodů žádoucí používat 

porézní nasákavé minerální materiály s otevřenými póry, zvlášť je-li požadována 

vyšší vododržná schopnost. U skladeb s trvalou akumulací vody se používají sypaniny 

nebo tvarově stálé prvky s velkým objemem pórů a dutin. Konstrukce a materiály 

musí umožňovat kapilaritu. Aby nedošlo k přemokření vegetační vrstvy a bylo zaručeno 

bezvadné odvádění přebytečné vody, je nutné, aby nad maximální hladinou 

zadržené vody byl ještě dostatečný volně prostupný prostor. 

Hodnota pH 

U drenážních vrstev ze sypanin je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající 

nárokům vegetace a vlastnostem vegetační vrstvy. Je tedy žádoucí, aby drenážní 

vrstva měla přibližně stejnou hodnotu pH jako vrstva vegetační a aby se od této hodnoty 

nelišila o více než 1,5 jednotky. 

Doporučená hodnota pH pro intenzívní a extenzivní zelené střechy je mezi 6,0 a 8,5. 

U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních 

rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH. 

Obsah uhličitanů 

Použití recyklované betonové drti nebo vápencového štěrku pro drenážní vrstvy je 

nepřípustné. 

Obsah solí 

U sypanin a drenážních a substrátových rohoží nesmí být z důvodu fyziologie rostlin 

překročena hodnota maximálního obsahu rozpustných solí ve vodním extraktu: 

pro intenzívní zelené střechy 2,5 g/l 

pro extenzivní zelené střechy 3,5 g/l 

Pokládání drenážní vrstvy 

Materiály se pokládají plošně v rovině, s ohledem na sklon střechy, případné nerovnosti 

a specifické požadavky na povrchovou vrstvu. Odchylka od roviny by na měřeném 

úseku o délce 4 m neměla překročit tyto hodnoty: 

• Mocnost vrstvy do 10 cm 1,0 cm 

• Mocnost vrstvy > 10–20 cm 1,5 cm 

• Mocnost vrstvy >20 cm 2,0 cm 

Stanovená minimální tloušťka vrstvy musí být dodržena ve všech bodech plochy. 

Položením dalších vrstev souvrství nesmí být narušena funkce drenážní vrstvy. 

Při použití drenážních rohoží a panelů závisí rovina na druhu a rozsahu nerovností 

střešní plochy. Při sklonu střechy < 2 % je třeba případné nerovnosti vyrovnat vhodnými 

opatřeními, např. vyšší drenážní vrstvou.

15 

Filtrační vrstva 

Filtrační vrstva zamezuje vyplavování jemných částic ze substrátu nebo hydroakumulační 

vrstvy do drenážní vrstvy. Filtrační vrstva musí být výborně propustná 

pro vodu. V minulosti se proti vyplavování jemných částic používaly sypké materiály. 

Jejich nevýhodou byla vysoká zátěž střešní konstrukce, pracnost a finanční 

náročnost. Dnes se k vytvoření filtrační vrstvy používají geotextilie ve formě rouna, 

netkaných nebo tkaných textilií. Filtrační vrstva se pokládá na drenážní vrstvu buď 

samostatně, nebo může být součástí hotových drenážních fólií nebo panelů. 

Rouna jsou tvořena vlákny libovolné délky kladenými v určitém směru nebo chaoticky. 

Jsou zpevněna mechanicky nebo termicky nebo kombinací obou metod. 

Požadavky na materiál 

– nezávadnost pro životní prostředí (viz drenážní vrstva) 

– neškodnost pro rostliny / fytotoxikologická nezávadnost (viz drenážní vrstva) 

– odpovídající protipožární vlastnosti 

Plošná hmotnost 

Plošná hmotnost má činit minimálně 100 g/m 2 . U vegetačních vrstev o mocnosti 

do 25 cm se zpravidla pohybuje mezi 100–200 g/m 2 . Při větší mocnosti vegetační 

vrstvy a větším sklonu střechy může být v souvislosti s nároky na odolnost proti protržení, 

resp. na pevnost v tahu a průtažnost a v závislosti na materiálu a struktuře 

požadována vyšší plošná hmotnost. 

Odolnost proti mechanickému namáhání 

Mechanická filtrační schopnost /velikost otvorů 

Prorůstavost pro kořeny rostlin 

Rouna / tkaniny musí být prorůstavé pro kořeny rostlin. Prorůstání do drenážní vrstvy 

nesmí být především u extenzivních zelených střech omezeno, neboť při celkově 

malé mocnosti souvrství tvoří drenážní vrstva významný prostor pro kořenění rostlin. 

Odolnost proti povětrnostním vlivům 

Volně ležící rouna / tkaniny musí být odolné proti povětrnostním vlivům. Dodržujte 

pokyny výrobce ohledně maximální přípustné doby vystavení povětrnostním vlivům. 

Odolnost proti chemickým vlivům 

Odolnost prokazuje výrobce. Zpravidla se prokazuje trvanlivost produktu po dobu 

předpokládané užitné doby. 

Pevnost v tahu, průtažnost a součinitel tření 

Požadavky na tyto vlastnosti je v některých specifických případech, např. u střech 

s velkým sklonem, nutné definovat a prokázat individuálně. 

Pokládání filtrační vrstvy 

Rouna / textilie tvořící filtrační vrstvu se musí pokládat s přesahem jednotlivých pásů 

alespoň 10 cm. U okrajů je nutné vyvést textilii nahoru, až těsně pod povrch vegetační 

vrstvy, ale tak, aby nebyla vidět a nebyla vystavena klimatickým vlivům. 

Při pokládce je třeba rouno / textilii ihned po položení zasypat vegetačním substrátem. 

Není-li to možné, měla by být doba, po kterou je materiál vystaven klimatickému 

působení, co nejkratší a neměla by se pokud možno blížit maximu udávanému 

výrobcem. Volně položená rouna / textilie je nutné zajistit proti větru. 

Drenážní panely s nakašírovanou textilií, přiložené k okrajům střechy nebo k vystupujícím 

konstrukcím, je nutné trvale chránit před působením povětrnostních vlivů. 

Je-li navrženo zavlažování pomocí akumulace vody v drenážní vrstvě, nesmí při provádění 

dojít na žádném místě ke zmenšení volného prostoru v drenážní vrstvě pro 

odtok vody. Filtrační vrstva nesmí být v případě maximálního stavu naakumulované 

vody v kontaktu s vodní hladinou. 

Vegetační vrstva 

Skupiny a druhy materiálů 

V závislosti na látkovém složení, způsobu výroby, způsobu ozelenění a formách vegetace 

rozlišujeme následující skupiny a druhy látek pro vegetační substráty: 

sypké hmoty 

– vylepšená ornice a/nebo podorniční půda 

– minerální sypké hmoty s nebo bez organických součástí; 

substrátové panely 

vodoakumulační vrstvy 

se strukturou otevřených nebo uzavřených pórů 

z modifikovaných pěnových materiálů 

z minerálních vláken 

z textilií 

z rohoží 

z desek/panelů 

vegetační rohože 

s minerální/organickou směsí sypkých hmot 

s trvalou nebo vytlívající vložkou; 

s nosnou, staticky spolupůsobící vložkou 

Výběr materiálů a dimenzování vrstvy závisí především na stavebně technických požadavcích 

a požadavcích na cílovou vegetaci. 

Stavebně technické požadavky se vztahují na: 

drenážní funkci, zatížení, ochrannou funkci 

Požadavky na cílovou vegetaci se vztahují na: 

nároky na vzhled a formu cílové vegetace, trvalé zajištění všech funkcí,omezení nároků 

na údržbu v době vývoje vegetace a na průběžnou údržbu 

Požadavky 

V závislosti na způsobu ozelenění a příslušné skupiny materiálu je třeba u vegetační 

vrstvy zohlednit zejména následující vlastnosti: 

Zrnitostní složení 

Obsah vyplavitelných částic (d < 0,063 mm) ve vegetačních substrátech po položení 

nemá překračovat tyto hodnoty: 

u intenzivních zelených střech 

20 % hmotnosti; 

u extenzivních zelených střech 

15 % hmotnosti; 

u jednovrstvých skladeb intenzívní a extenzivní zeleně 

10 % hmotnosti. 

Obsah organických součástí 

Obsah organických součástí ve vegetačních substrátech by měl odpovídat následujícím 

hodnotám: 

pro intenzívní zelené střechy 

≤ 90 g/l; 

pro extenzivní zelené střechy 

≤ 65 g/l; 

pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně 

≤ 40 g/l. 

Zvláštní formy vegetace, např. bahenní rostliny, mohou vyžadovat vyšší podíl organických 

substancí. 

Stabilita struktury a vrstvy u půd a sypkých hmot 

Vegetační substráty složené z půd a sypkých hmot musí vykazovat dostatečnou stabilitu 

struktury a vrstvy. Tyto vlastnosti jsou určeny především zrnitostním složením 

a tvarem zrna. Pro vytvoření nosné struktury je tedy třeba používat drcené frakce. 

To platí především pro extenzivní zelené střechy. 

Rozsah sedání v důsledku vlastní tíhy souvrství, působení vody, procesů přeměny 

nebo zatížení při údržbě smí dosáhnout v průběhu záruční doby: 

– max. 10 % výšky vrstvy u vrstev do 50 cm 

– max. 5 cm u vrstev o průměrné mocnosti nad 50 cm 

Sléhavost substrátových rohoží 

Sléhavost substrátových rohoží při zatížení v zabudovaném stavu smí dlouhodobě činit: 

max. 20 % tloušťky při výchozí tloušťce rohože 30–50 mm, 

max. 10 mm při výchozí tloušťce rohože > 50 mm. 


16 

Vodopropustnost 

Propustnost vegetačních substrátů musí být v souladu s předpokládanou konstrukcí 

drenážní vrstvy. Stanovuje se jako míra infiltrace vody Kfmod. a u zhutněných substrátů, 

resp. u substrátových/vodoakumulačních rohoží v zabudovaném stavu má činit: 

pro intenzívní zelené střechy 

0,3–30 mm/min 

pro extenzivní zelené střechy 

0,6–70 mm/min 

pro jednovrstvé skladby intenzívní a extenzivní zeleně 

60–400 mm/min 

Obsah klíčivých semen a regenerujících částí rostlin 

Výchozí suroviny pro výrobu vegetačních substrátů nesmí obsahovat žádné živé rostliny 

a jejich regenerující části, především plevel množící se kořeny. Při použití zeminy 

ve vegetačních substrátech je vhodné použít spodní vrstvu namísto svrchní ornice, 

aby se minimalizovalo nebezpečí zavlečení plevelů. 

Už při těžbě výchozích surovin, přípravě vegetačních substrátů a jejich skladování je 

nutná ochrana proti zavlečení náletových a jiných plevelů. 


Vododržná schopnost / maximální vodní kapacita 

Maximální vodní kapacita vegetačních substrátů jako veličina definující schopnost 

zadržovat vodu se uvádí při zhutněném stavu, tj. po zabudování substrátu a měla by 

dosahovat následujících hodnot: 

pro intenzívní zelené střechy >45 objem. % 

pro extenzivní zelené střechy > 35 objem. % 

pro jednovrstvé skladby: 

– intenzivních zelených střech > 30 objem. % 

– extenzivních zelených střech > 20 objem. % 

a neměla by překročit 65 objemových %, aby nedocházelo k přemokření. 

Obsah vzduchu 

Obsah vzduchu ve vegetačních substrátech by při maximálním nasycení vodou neměl 

být nižší než 10 % objemu. 

Hodnota pH 

U vegetační vrstvy je třeba dodržet příslušnou hodnotu pH odpovídající nárokům 

vegetace. Měla by se pohybovat mezi 6,0 až 8,5. S ohledem na nároky vegetace je 

třeba předcházet poklesu hodnoty pH u zabudovaného substrátu pod přípustnou 

hodnotu, např. přidáváním drti dolomitu nebo travertinu. 

U forem vegetace vyžadujících kyselé půdní poměry, např. rašeliništních nebo bahenních 

rostlin, je třeba předem stanovit potřebně nízkou hodnotu pH. 

Obsah solí 

Obsah rozpustných solí ve vodním výluhu nesmí u vegetačních substrátů z hlediska 

fyziologie rostlin překročit následující hodnoty: 

pro intenzívní zelené střechy 2,5 g/l, 

pro extenzivní zelené střechy 3,5 g/l 

S ohledem na možné zatížení životního prostředí v důsledku vyplavování solí je třeba 

nezávisle na způsobu ozelenění usilovat o pokud možno nízký obsah solí. 

U intenzivních zelených střech s vegetací citlivou na sůl, např. rašeliništní a bahenní 

rostliny, nesmí obsah solí překročit 1,0 g/l. 

Obsah živin 

Obsah živin ve vegetačních substrátech by měl být pokud možno nízký a neměl by 

překročit hodnoty uvedené v tabulce. Vyšší zásoba živin je vzhledem k možnému vyplavování 

a zátěži životního prostředí v době mezi pokládkou substrátu a ozeleněním 

nežádoucí. Případný doplňkový přísun živin hnojením by se měl provádět až po ozelenění 

nebo v rámci dokončovací údržby vhodnými hnojivy. V rámci péče v době vývoje 

vegetace a při následné péči může být zapotřebí doplnění dalších živin. 

Tab. 6: Obsah živin ve vegetačních substrátech pro intenzívní a extenzivní zelené 

střechy, zkušební metody (určování podle VDLUFA) 

Živina N P 2 O 5 K 2 O Mg 

Zkušební 

metoda 

CaCI 2 CAT CAL CAT CAL CAT CaCI 2 CAT 

Živiny 

v mg/l 

17 

Tab: Standardní směs pro extenzivní porost trav a bylin (upraveno dle Minke 2001) 

Detail vegetační rohože 

Cibuloviny 

U okrasných cibulovin platí obvyklá obchodní klasifikace. 

U cibulovin pro extenzivní zelené střechy, které jsou pěstovány jako rostlinný materiál, 

se upřednostňují malé a ploché baly. Pěstování by mělo probíhat v převážně 

minerálních substrátech. 

Dřeviny 

Na zelených střechách by se měly používat pouze zakořeněné dřeviny. Při menší 

tloušťce vegetační vrstvy se doporučuje použití rostlin v balech. Pěstební substráty 

pro rostliny pěstované v kontejnerech a plochých balech by měly být převážně minerálního 

složení; výjimkou jsou substráty pro speciální rostliny do humózních půd. 

Solitérní rostliny, které byly vypěstovány v soudržné zemině, jsou pro zelené střechy 

zpravidla nevhodné. Baly nesmí obsahovat cizorodou vegetaci, zejména druhy, které 

silně odnožují a tvoří oddenky. 

Kobercový trávník 

Travní koberce přinášejí okamžitý efekt. Běžně pěstované travní koberce nejsou příliš 

vhodné pro extenzivní ozeleněni, jelikož druhová skladba většinou nevyhovuje podmínkám. 

Přesto se travní koberce jako střešní ozelenění používají. Pokud je to možné, 

je lepši při pěstování travních koberců zohlednit vhodný sortiment. U jednoduchých 

intenzivních zelených střech v místech ohrožených suchem a u extenzivních zelených 

střech s dostatečnou mocností souvrství je možné použít vhodné luční trávy. 

Vegetační rohože 

Vegetační rohože musí obsahovat nosnou vložku vhodnou pro pěstování, přepravu, 

pokládku a účel použití. U míst, kde dochází k namáhání vegetačních rohoží tahem, je 

třeba stanovit požadavky na nosnou vložku. Textilní podložky musí plnit svoji funkci až 

do prokořenění vegetační vrstvy do té míry, že není možné oddělit rohož od podkladu. 

Vegetační rohože musí mít rovnoměrnou tloušťku a musí umožňovat pokládku bez 

mezer a prázdných míst. 

Vegetace musí být dostatečně odolná již z předchozího období před pokládkou. Vegetační 

rohože nesmí pocházet přímo ze skleníku. Odolné rostliny lze poznat podle 

správné tvorby výhonků a krátkých stéblových článků. 

Požadovanou formu vegetace je třeba předem definovat jako odpovídající podíl mechů, 

sukulentů, trav, bylin a cibulovin. 

Celkové plošné pokrytí rohože vegetací musí před pokládkou činit nejméně 75 % 

plochy. Podíl cizorodé vegetace je přípustný maximálně do 20 % pokrytí. 

Ztráta výplňového substrátu v důsledku sklizně, přepravy a pokládky nesmí činit více 

než 3 % celkové plochy. Velikost dílčí plochy bez výplňového substrátu nesmí činit 

více než 30 cm 2 . Na jednom m 2 vegetační rohože nesmí být více než 10 dílčích ploch 

této velikosti. Větší podíl menších výpadků je přípustný, nesmí však v součtu činit 

více než 3 % z celkové plochy. 

Sedum acre 

Sedum hybridum 

Sedum sp. Roseum 

Sedum spurium ‘Purpurteppich‘ 

Sedum ‘Sunset Cloud‘ 

Sempervivum hyb. ‘Granát‘ 

Sedum album 

Sedum sexangulare 

Sedum spurium ‘Fuldaglut‘ 

Sedum spurium ‘Tricolor‘ 

Sempervivum calcareum ‘Greenii‘ 

Sempervivum regine ‘Amalinschotti‘ 


Ilustrační foto – ACRE, spol. s r.o. 

Foto – ACRE, spol. s r.o.

18 

Výběr rostlin 

Stěžejním určujícím znakem pro správný výběr rostlin je jejich funkce na stanovišti. 

Jestliže extenzivní střešní ozelenění se snaží o přírodě blízký charakter, u náročného 

intenzivního ozelenění se jedná o možnost využití k vlastním činnostem člověka. 

Extenzivní střešní ozelenění 

ploché střechy: 

– mecho-rozchodníková forma 

– rozchodníko-mecho-bylinná 

– rozchodníko-trávo-bylinná 

– trávo-bylinná 

šikmé střechy: 

– mecho-rozchodníková forma 

– rozchodníko-mecho-bylinná forma 

– rozchodníko-trávo-bylinná forma 

Pro extenzivní ozelenění se upřednostňují rostliny, které netvoří nadměrně biomasu, 

ale rostliny, které jsou schopny přežít v extrémních podmínkách. 

Důležitá je schopnost regenerace a to zejména pomocí semen, to zajišťuje následný 

růst a existenci druhů, které mohou být vnějšími podmínkami zničeny. Další vlastností 

používaných rostlin je schopnost odolávat vysokému slunečnímu úpalu, schopnost 

odolávat suchu a být mrazuvzdorné i na tenké vrstvě substrátu. 

Takto uzpůsobené jsou především xerofytní a sukulentní rostliny. Je možné použít i některé 

druhy mezofytních rostlin, obzvláště pak ty s vysokou ekologickou amplitudou. 

Samozřejmě záleží na místních podmínkách a specifice místního klimatu. 

Nejodolnější, nejméně náročné rostliny 

Trvalky 

Botanický název 

výška 

v cm 

Delosperma lineare 3–5 

Euphorbia capitulata 5–20 

Geranium sessiliflorum 3–6 

Iris barbata ‚Nana‘ 10–30 

Iris qraminea 15–40 

Iris pallida 40–60 

Iris pumila 10–15 

Iris variegata 30–40 

Jovibarba sp. 5–20 

Sedum acre 5–10 

Sedum album – variety 5–10 

Sedum cauticola 10–12 

Sedum cyaneum 5–10 

Sedum ewersii 5–10 

Jednoleté rostliny 

Delosperma brunnthateri 5–8 

Delosperma cooperi 5–10 

Dorotheantnus beilidiformis 5–15 

Portulaca grandiflora hybridy 5–10 

TRÁVY 

Carex caryophyllea 10–20 

Carex humills 5–10 

Carex ornitophoda 10–15 

Festuca punctoria 10–15 

Festuca vivipara 10–15 

Trvalky 

Botanický název 

výška 

v cm 

Sedum floriferum 

‘Weihenstephaner Gold‘ 

10–15 

Sedum kamtschaticum 

var. middendorrfianum 

15–20 

Sedum lydium 3–10 

Sedum ochroleucum 10–20 

Sedum reflexum 15–30 

Sedum sexangulare 5–7 

Sedum spathulifolium 5–7 

Sedum spurium 5–15 

Sedum spurium 

‘Album Superbum‘ 

10–15 

Sempervivum arachnoideum 5–10 

Sempervirum tectorum 10–30 

Sempervirum – hybridy 3–30 

CIBULOVINY 

Allium atropurpureum 40–50 

Allium oreophilum 10–15 

Allium caeruleum 40–50 

Allium carinatum 

ssp. pulchellum 

30–50 

Allium cernuum 30–40 

Allium flavum var.minor 5–10 

Allium moly 20–30 

Allium sphaerocephalon 30–80 

Allium schoenoprasum 15–30 

Intenzivní jednoduché střešní ozelenění 

Vegetační formy jednoduchého intenzivního střešního ozelenění 

na plochých střechách: 

– trávo-bylinná forma 

– forma divokých trvalek-dřevin 

– forma dřeviny-trvalky 

– forma dřevin 

na šikmých střechách: 

– trávo-bylinná forma 

Použití rostlin v těchto formách vegetace je poměrně různorodé. Ačkoliv je možné 

použít rostliny například divokého charakteru, ve většině případů jsou druhy již 

částečně prošlechtěny, to ale mnohdy neznamená snížení jejich požadovaných 

vlastností. Spíše naopak, šlechtěním původních druhů se dosahuje vyšší zajímavosti 

a atraktivity rostlin. Přesto většinou platí, že původní druhy mají větší ekologickou 

amplitudu a „životní sílu“. 

Obecně platí při zakládání jednoduchého intenzivního ozelenění, že výsadba 

monokultur nebo velkých ploch jednoho druhu není vhodná. Případné výpadky mohou 

narušovat celistvost plochy, proto je lepší kombinovat menší skupinky rostlin. 

I zde většinou dochází k jistým ztrátám, ale díky progresivitě jiných druhů dojde 

k osídlení místa výpadku a plocha kompozičně působí sceleně. 

Důležité je vyvarovat se příliš agresivním rostlinám, které mohou vytlačit ostatní druhy. 

Intenzivní (náročné) střešní ozelenění 

Forma ozelenění na intenzivních střechách (ploché): 

– trávník 

– nízké trvalky 

– středně vysoké trvalky 

– vysoké trvalky a keře 

– velké keře a malé stromy 

– střední stromy 

– velké stromy 

U intenzivního (náročného) střešního ozelenění je škála použití rostlin velmi široká. 

Limitující jsou pouze jejich vlastnosti a nároky. Samotnému použití (při pominutí jejich 

nároků) rostlin v podstatě nic nebrání díky dostatečně velké mocnosti substrátu. 

Tento způsob ozelenění vytváří nový prostor, který byl odňat z přirozeného prostředí 

vybudováním stavby a následně byl jakoby přesunut vertikálně vzhůru. 

Způsob a druh ozelenění člověku přináší takměř všechny možnosti, které jsou tvořeny 

na rostlém terénu. Při tomto ozelenění ale není možné zapomínat na budoucnost 

a statiku stavby resp. konstrukce, a to hlavně z důvodu vývoje vegetace. 

Uplatnění kompozičních principů je stejné jako na rostlém terénu. 

Ilustrační foto – Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

19 

Výsadba a výsev 

Ošetření při dokončení (dokončovací péče) 

Způsoby ozelenění musí odpovídat biologickým zvláštnostem jednotlivých rostlinných 

druhů, různým forám vegetace, výsledné kvalitě ozelenění. 

Rozlišujeme následující způsoby založení vegetace, které je možné modifikovat 

a částečně kombinovat: 

suchý výsev 

bez fixace lepidlem 

s fixací lepidlem 

hydroosev 

bez řízků 

s řízky 

rozhození částí rostlin 

řízků 

položení vegetačních rohoží s 

položení kobercového trávníku 

výsadba 

růžic 

vytlívající vložkou 

trvalou vložkou 

trvalou, staticky působící vložkou 

bez výztužné vložky 

s výztužnou vložkou 

jednotlivých rostlin 

předpěstovaných rostlinných prvků 

Pro jednotlivé postupy jsou doporučena tato standardní množství: 

suchý výsev 3000–5000 semen/m 2 

hydroosev – bez řízků 3000–5000 semen/m 2 

– s řízky 1500–3000 semen/m 2 plus 30 g/m 2 , 

minimálně však 50 ks řízků nejméně 4 druhů 

rozhoz řízků 

60 g/m 2 , minimálně však 100 ks řízků, nejméně 4 druhy 

výsadba minimálně 16 ks/m 2 při velikosti kontejneru 50 cm 3 

Při menších velikostech balu je třeba počet poměrně zvýšit. 

Zajištění stability dřevin 

Zajištění stability větších dřevin lze provést vyvázáním a ukotvením. 

Vyvázání a ukotvení slouží k přechodnému zajištění stability dřevin. Předpokládá se, 

že budou dodrženy minimální mocnosti souvrství a že bude k dispozici dostatečný 

objem substrátu pro kořenění. Kovové součásti musí být odolné proti korozi. 

Během doby funkce vyvázání a kotvení je nutné pravidelně kontrolovat, zda nedochází 

k zaškrcení dřevin, nežádoucímu tlaku nebo střihu. 

Vyvázání 

Vyvazovací dráty a lana by měla být opatřena utahovacím mechanizmem. Upevnění 

může být provedeno: 

– přímo na budově nad úrovní hydroizolace pomocí závitových kotev. 

Prvky musí být demontovatelné. 

– na konstrukcích jako jsou obrubníky, stěny, velkoformátové dlaždice, při splnění 

konstrukčních a statických předpokladů. 

– na základových patkách, např. zapuštěných do vegetačního souvrství. Přitom nesmí 

být překročeno dovolené zatížení nosných konstrukcí a/nebo tepelné izolace 

a hydroizolace. Vyvázání k základovým patkám by nemělo překročit úhel 60°. 

Kotvení k podpůrným konstrukcím 

Podpůrné konstrukce ve tvaru trojúhelníka nebo čtyřúhelníka jsou vhodné ke kotvení 

stromů. 


U extenzivních a částečně u jednoduchých intenzivních zelených střech je nutné požadavky 

diferencovat. V závislosti na povětrnostních podmínkách a vývoji vegetace se 

opatření údržby stanovují a provádějí u konkrétních objektů individuálně. Ve smlouvě 

je třeba jednotlivě specifikovat cíl údržby, druh, rozsah, časovou náročnost a roční 

období. Doporučuje se, aby byly uzavírány smlouvy o údržbě s prováděcí firmou 

a o odborném dohledu včetně stanovení dlouhodobé koncepce s architektem, odpovídajícím 

za projekt. Ve smluvních podmínkách je třeba stanovit a popsat jednotlivé 

placené úkony co do druhu, rozsahu, období a doby trvání podle velikosti ploch (m 2 ) 

(např. vegetační plochy, štěrkové pásy, dlažby), počtu (kusů) nebo délky (m) (např. zavlažovacích 

nebo odvodňovacích prvků), případně dohodnout následně podle potřeby. 

Intenzivní zelené střechy 

Na plochách intenzívní a jednoduché intenzívní zeleně mohou být vyžadovány 

tyto práce: 

Nakypření a vyčištění vegetačních ploch, odstranění nežádoucí vegetace, odplevelování, 

hnojení, zavlažování, ochrana rostlin, řez, mulčování, odstranění listí, zabezpečení 

na zimní období, seřízení kotevních prvků, odstranění již nepotřebných 

kotevních prvků, kontrola a přezkoušení zavlažovacích automatů, kontrola odvodňovacích 

zařízení; odstraňování nežádoucí vegetace z okrajových a bezpečnostních 

pásů, dlažeb a jiných zpevněných povrchů 

Ošetření je nutné zpravidla 4–8x ročně. 

Standardní péče o trávníky podle typu je nutná zpravidla 2–12x ročně. 

Extenzivní zelené střechy 

Po dokončovací péči a převzetí nastává u vegetace na extenzivních zelených střechách 

přirozený dynamický vývoj a utváření vegetace. Ten lze omezeně ovlivnit cílenými 

zásahy, např. sestřihem nebo odstraňováním jednotlivých rostlin. Náletový 

plevel, rostlinné druhy vyššího vzrůstu s tendencí vytlačovat jiné druhy, např. některé 

luskoviny, je nutné odstranit v raném stadiu. 

Ošetřování extenzivních zelených střech ve fázi vývoje trvá po omezenou dobu 

po převzetí, do dosažení 90 % pokrytí plochy vegetací. Může trvat v závislosti 

na způsobu ozelenění a stavu vývoje vegetace i více než dva roky. Především u vegetačních 

substrátů pro jednovrstvé skladby a u střech s větším sklonem je třeba 

po tuto dobu zajistit dostatečný přísun živin. 

Pro zjištění potřebného rozsahu údržby stačí zpravidla jedna až dvě inspekce za rok. 

Obvykle jsou potřeba 2–4 zásahy údržby za rok. 

U extenzivních zelených střech bývají zapotřebí zejména tyto práce: 

Zásobování živinami, zavlažování ploch s větším sklonem silně vystavených slunečnímu 

svitu, odstraňování náletových dřevin a jiné nežádoucí vegetace, sestřih 

za účelem prosvětlení, dosetí osivem, resp. doplnění řízků rozchodníků v místech 

větších výpadků, dosadba v místech větších výpadků, doplňování substrátu v případě 

eroze, ochrana rostlin, odstraňování listí a zarůstající vegetace z okolí technických 

zařízení, odstraňování listí a zarůstající vegetace ze štěrkových pásů a dlažeb. 

Okrajový štěrkový pás a spáry dlažby mohou zarůstat samovolně. Rostliny menšího 

vzrůstu, např. mechy, rozchodníky a byliny nebo trvalky tvořící nízké polštáře lze tolerovat. 

Nežádoucí vegetaci, především v protipožárních pásech, je nutné odstraňovat 

při pravidelné údržbě, jejíž způsob, rozsah a četnost je třeba dohodnout. 

Úkony v rámci údržby 

V rámci inspekcí a péče ve fázi vývoje a průběžné péče o vegetaci je třeba provádět 

také údržbu technických zařízení. Přitom je nutné dbát na: 

funkčnost střešních vpustí a technických zařízení umístěných v kontrolních šachtách 

určených k odvodnění a zavlažování, odstraňování nečistot a usazenin v kontrolních 

šachtách, na výsuvných postřikovačích a u střešních vpustí a ve žlabech, stabilitu obrubníků 

a okrajových prvků, zpevněných povrchů jiných konstrukčních prvků, 

kontrolu protiskluzových zábran na střechách s větším sklonem. 

Ve víceletých intervalech je třeba odstraňovat usazeniny v okrajových a koncových štěrkových 

pásech, které by mohly ohrozit funkci, a rovněž v obsypech technických zařízení. 


20 

Kulturně obchodní centrum Nový Smíchov 

Celkový pohled na intenzivní a extenzivní 

střešní ozeleněni (Kurz) 

Investor: Company, a. s. Carrefour ČR, spol. s r. o. 

Autoři: D. A. Studio, spol. s r. o. – Martin Rajniš, Stanislav Fiala, 

Tomáš Prouza, Jaroslav Zima, Sabina Měšťanová 

Stavební řešení: Building, spol. s r. o. – Zdeněk Muška, 

Miloš Rehberger 

Statika: Novák & partner, spol. s r. o. – Jiří Straka, Olga Paterová 

Zelená střecha: Ing. Pavel Šimek – Florart 

Dodavatel zelené střechy: Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov vyrostlo na místě 

bývalé továrny Tatra ČKD. Do provozu bylo postupně uváděno 

od června 2001. Komplexně pojatá realizace vegetačních střech je 

jednou z největších v ČR (rozloha 14 500m2) a část vegetační střechy 

o sklonu 58° patří k nejstrmějším ozeleněným střechám v ČR. 

Ozelenění vegetačních střech lze rozdělit na tři samostatné části: 

střechu se sklonem 58°, intenzivní a extenzivní střechu. 

Střecha se sklonem 58° 

Intenzivní střešní zahrada 

Této části dominuje 33 platanů vsazených do vyvýšené terasy a parterového 

trávníku. Trávník je založen v celé ploše na konstrukci, která 

je odvodněna. Celá plocha trávníku je opatřena automatickou povrchovou 

závlahou. Založené společenstvo je vytvořeno ze směsi trav, 

ve které převažují druhy a odrůdy s nízkou produkcí hmoty. Dvouděložné 

druhy se považují za plevelné. Mezi základní charakteristické 

znaky patří velmi dobrá pokryvnost a odpovídající schopnost odolávat 

mechanické zátěži. 

Extenzivní střešní zahrada 

Bylinné společenstvo tvoří dominantní vegetační kryt střešní zahrady. 

Pěstebním záměrem bylo vytvořit bylinný pokryv s nevýrazným barevným 

aspektem a jemnou texturou. V průběhu realizace stavby se hledalo 

vhodné řešení pro extenzivní střešní zahradu ve sklonu 58°. Autoři 

projektu zelené střechy navrhli celkem tři vlastní způsoby řešení. 

Na konečném řešení střešní zahrady se podíleli – Ing. Pavel Šimek – Florart, 

K. Dimitrovský, K. Zlatuška a Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Plán ozeleněni Kulturního obchodního centra Nový Smíchov 

(Šimek, P., Kurz, A., 2001)

21 

Zelená střecha o sklonu 58° 

V roce 2001, kdy se tato střecha realizovala, nebylo z čeho si vzít příklad, 

z čeho vycházet. Aleš Kurz, v současnosti jednatel společnosti 

Zahradní Architektura Kurz s.r.o., vzpomíná, že v tu dobu o podobném 

projektu, kde by se mohli inspirovat, nevěděli. Vymyslet systém, 

který udrží na střeše, ze které všechno nepřivázané sjede nebo spadne 

dolů, živé zakořeněné rostliny, byla velká výzva. Střecha měřila 

20 metrů, síly působící ve spodní části této nakloněné roviny se sčítaly 

a dosahovaly takového tlaku, že jeho hodnotu nikdo nedokázal 

přesně vyjádřit. 

Investor si vybíral z několika technických možností. Řešení, které 

nakonec zvítězilo jako nejoptimálnější, vychází z použití zatravňovacích 

panelů z recyklovaných plastových materiálů. Tyto panely 

byly použity ve dvou vrstvách, z nichž každá byla 5 centimetrů silná. 

Do hydroizolace byly zapouštěny kotvy (trny) se závitem a pomocí 

matek s podložkami byly panely připevněny ke střeše. Vždy po 2,5 

metrech byly v panelech vynechány dilatační spáry vyplněné minerální 

vlnou. 

Největší důraz byl kladen na substrát, který by vyhověl rostlinám 

především rodu Festuca, který byl v použitém sortimentu rostlin 

zastoupen nejvíce. Po nasypání do panelů byl substrát překryt protierozními 

rohožemi. Spodní vrstvu tvoří polypropylenová textilie, 

kterou velmi dobře prorůstají kořeny trav. 

Výsev rostlin do panelů prováděla realizační firma s dostatečným 

předstihem před montáží. Při předpěstovávání panelů vyzkoušeli 

různé druhy přihnojování. V tenkém a propustném minerálním substrátu 

se jednoznačně osvědčilo hnojení na list. Kořeny rostlin velmi 

dobře prorostly přes rohože do textilie a stabilizovaly panel jako celek. 

Takto prokořeněný panel se dal přepravovat v jakékoliv poloze 

a dal se řezat i na menší části. 

Extenzivní vegetační střecha o sklonu 58°- údržba (Kurz) 

Stav před realizací 

Plně prokořeněný panel 

Realizace 

Na plochu o rozloze 800 m2 bylo nutné usadit 3 200 panelů o celkové 

hmotnosti 48 000 kilogramů, k čemuž sloužilo speciálně vyvinuté lešení 

s vertikálním dopravníkem. Celá operace byla i tak velmi pracná 

a časově náročná, trvala jeden měsíc. V průběhu instalace a krátce 

po ní bylo nutné panely s rostlinami udržovat neustále mokré. Za tři 

týdny rostliny prokořenily až do hydroakumulační textilie, která je 

rozprostřena na hydroizolaci, akumuluje vodu a rozvádí ji do stran 

jako knot. Tak jsou i při nerovnoměrné zálivce rostliny průběžně zavlažovány. 

Vývoj 

V roce 2005 došlo k výpadku závlahy a část rostlin byla poškozena 

nebo odumřela. Jednou vzplanul horní roh severní strany vegetační 

střechy, ale výpadek rostlin je nyní zcela nepozorovatelný. U extenzivního 

ozelenění došlo k úhynu některých druhů rostlin, které byly 

částečně samovolně nahrazeny rostlinami jinými. U intenzivního 

ozelenění se v podstatě nevyskytuji žádné změny oproti původnímu 

záměru. Celá vegetační střecha působí uceleně a nenacházejí se 

na ni plošně výpadky. 

Odvaha ozelenit takto strmou plochu byla obdivuhodná. Toto pokrokové 

řešení je úspěšné i s odstupem času a plní původní kompoziční 

záměr. 

Text: Ing. Jana Šimečková 

s přispěním Aleše Kurze 

Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

Střešní zahrada atriového nízkoenergetického domu 

Umístění: Říčany 

Projektant: akad. arch. Oldřich Hozman, Studio ARC 

Realizace a technické řešení střešní zahrady: 

Zahradní Architektura Kurz s.r.o. 

Plocha: 1 000 m 2 

Termín realizace: 2007 

22 

Autoři o projektu stavby: Projekt atriového nízkoenergetického 

rodinného domu byl inspirován prvky japonské architektury. Hlavní 

myšlenka domu – uspořádat místnosti okolo vnitřní zahrady – vychází 

z principů celostní architektury a feng shui. Proporce stavby vycházejí 

ze sakrální geometrie stromu života. Umístění budovy na pozemku 

a členění interiéru se vyhýbá přítomným geopatogenním zónám. 

Na stavbu domu byly použity pouze zdravé stavební materiály. Nosná 

konstrukce stavby je ze dřeva, které bylo káceno ve vhodné dny 

podle lunárních rytmů. Hrázděné stěny jsou vyzděné nepálenými 

cihlami. Stěny v pokojích mají jílové omítky. Střecha je tepelně izolována 

30 cm silnou vrstvou obilné slámy. Obvodové stěny jsou zatepleny 

30 cm tlustou dřevovláknitou izolací a 5 cm rákosovou rohoží 

s vnější vápennou omítkou. Odvětrávané celodřevěné podlahy jsou 

izolovány 30 cm vrstvou konopné slámy. Podezdívka a základy domu 

jsou z pískovce. Okna a dveře jsou z masívního dubového dřeva. 

Všechny dřevěné povrchy jsou upraveny dřevním olejem. 

Tvůrci střešní zahrady: Jedná se o střechu „křivou všemi směry“ 

s náklonem místy až 45°. Pro realizaci byl zvolen typ mechorozchodníkové 

extenzivní střechy. Je zde použito minimum substrátu, který 

nahrazují jiné materiály. Použili jsme textilie a rohože. Celková mocnost 

souvrství je okolo 4 cm. Rozchodníky (především Sedum album) 

tyto extrémní podmínky snášejí, ovšem je nutné přidávat výživu přihnojením 

kvalitním minerálním hnojivem. Střecha je bez závlahy. 

Foto: Archiv firmy Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

Kombinace fotovoltaiky a zelené střechy poskytuje investorům 

tyto výhody: 

a) zvýšení výkonu fotovoltaických panelů díky chladivému 

působení zelené střechy 

b) zelená střecha chrání hydroizolaci a prodlužuje její životnost 

c) systémy, jejichž stabilita je zajištěna pouze zatížením shora 

neporušují hydroizolaci a jejich instalace je cenově výhodnější 

d) zelená střecha působí jako ochrana před požárem 

e) zadržování srážkové vody v souvrství a možná úspora za menší 

množství odváděné srážkové vody 

f) ochrana životního prostředí a výstavba budoucnosti 

23 

Fotovoltaika a zelená střecha – kombinace pro budoucnost 

Systém SolarGrünDach (solární zelená střecha) 

Podstavce solárních panelů zatížené shora mají již zmíněnou rozhodující 

výhodu – není nutné kotvení a tím i zásah do konstrukce 

střechy. Hydroizolace střechy se neporuší a nejsou nutné žádné dodatečné 

cenově náročné izolatérské práce, které by představovaly 

riziko následné poruchy. 

Systémové řešení „SolarGrünDach“ firmy Optigrün international 

AG, představuje speciálně vyvinutý upevňovací systém pro fotovoltaické 

moduly („Sun Root“), jehož stabilita je zajištěna plošným 

zatížením vegetačním souvrstvím. Systém je koncipován tak, že 

řady modulů jsou co nejblíže u sebe, aby z co nejmenší plochy byl 

co nevyšší výtěžek energie a proto bylo možné ozelenit co největší 

plochu – z tohoto důvodu je vegetace položena i pod samotnými 

moduly. Pro systém „SolarGrünDach“ je charakteristický perfektní 

soulad všech komponent. 

montáže vodicích lišt pro solární panely a odborná firma z oboru 

fotovoltaiky namontuje moduly a provede elektromontážní práce. 

Jak při projektování, tak při samotné realizaci a následné údržbě je 

třeba dbát na to, aby fotovoltaické moduly nebyly vegetací zastíněny. 

Je tedy třeba naprojektovat a položit před moduly kačírkové 

pásy a při pravidelné údržbě odstraňovat rostliny vyššího vzrůstu. 

Zdroje informací: 

Projektová příručka Optigrün 2009 

Prospekt k systémovému řešení „SolarGrünDach“ 

www.optigruen.de, e-mail: technik@optigruen.de 

Skladba: 

– neprorůstavá hydroizolace 

– separační, ochranná a vodoakumulační textilie RMS 500 

– podstavce solárních modulů „Sun Root“ 

– kapilární textilie Optigrün Typ 600 K 

– extenzivní substrát Optigrün Typ M, výška vrstvy podle požadavků 

a výpočtu 

– vegetace typu rozchodníky + trávy + byliny 

Zvláštností tohoto systému je, že podstavec „Sun Root“ slouží jako 

multifunkční díl k upevnění modulů a současně plní i funkci drenážní; 

montáž v jednom kroku je rychlá a jednoduchá. „Sun Root“ je lehký, 

avšak jeho tvar mu propůjčuje vynikající tuhost a tím i stabilitu, 

takže není nutné žádné příčné ztužení. Kromě toho je „Sun Root“ navržen 

tak, že dešťová voda stékající z modulů je prostřednictvím kapilární 

textilie vedena pod moduly, kde se zadržuje. Tím je zajištěna 

vysoká akumulace srážkové vody a její předávání vegetaci rostoucí 

pod moduly. 

Systémové řešení „SolarGrünDach“ je stabilní a odolné proti odvátí větrem. 

Je možné instalovat fotovoltaické moduly výšky 100 cm a 120 cm. 

Větší moduly lze realizovat pomocí dalšího systémového řešení Optigreen. 

Úhel sklonu podstavců „Sun Root“ je 30°, což odpovídá optimálnímu 

úhlu s maximální efektivitou fotovoltaických panelů; tento 

úhel však lze do jisté míry změnit. Promyšlené systémové řešení je 

kompletováno s prefabrikovanými kabelovými kanály a integrovanými 

bezpečnostními prvky k zajištění osob proti pádu „Sun Root“. 

Upevnění solárních modulů: 

Standardní sklon podstavců „Sun 

Root“: 30°, možnost flexibilního 

nastavení. 

Projektování a provádění stavby 

Při kombinaci fotovoltaické a zelené střechy je třeba brát v úvahu 

všechny zúčastněné profese (hydroizolace, elektro + solární systém, 

zahradnické práce) již ve fázi projektu. Hydroizolace musí kvalitou 

materiálu i provedením odpovídat zvolenému účelu a musí splňovat 

kritérium neprorůstavosti podle směrnice FLL a DIN EN 13948, zahradnická 

firma pak provede položení „solární zelené střechy“ včetně

24 

Rodinný dům Marianka 

Umístění: Marianka pri Bratislave 

Investor: HB Reavis Group a.s., Prevozská 4, 821 09 Bratislava 

Projektant: Ing. Kamila Krejčiříková 

Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby 

Plocha: cca 1 100m 2 


Popis střechy: sedm oddělených ploch, 950 m 2 na různých objektech 

(garáž, strážní domek, lesní chata, terasy, hlavní dům) v rovině 

a 150 m 2 v šikmé části hlavního domu – sklon 55° 

Mocnost souvrství: 0,2 m až 0,4 m 

Použité technologie: 

– hydraulická doprava substrátu 

– instalace protisluzného systému 

– předpěstovaná vegetační rohož z rozchodníků 

– realizace závlahového systému v šikmých částech střechy 

Postup realizace: "vyfoukání" substrátu, osazení protiskluzového 

systému, pokládka vegetačních rohoží, hlídání realizace před ataky 

ostatních profesí (klempíři, elektrikáři, betonáři, obkladači,...) 

Vegetace: rozchodníková forma společenstva v šikmých plochách, 

trávo-bylinné v rovných částech 

Foto a informace: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby

OASIS Florenc 

25 

Umístění: Pobřežní 3, 186 00 Praha 8 

Investor: FLORENC I. s.r.o., Pobřežní 3, 186 00 Praha 8 

Projektant: Ing. Markéta Pešičková, Ing. arch. Marek Prchal 

Realizace: Garpen – zahradní architektura a služby 

Plocha: cca 2 300 m2 

Podlaží: 2. NP (cca 1 800 m2) a 7. NP (500 m2) 


Popis střechy: tři oddělené plochy, ve 2.NP jedna “ortogonální”, druhá 

“organická”. Toto pojmenování je patrno nejen v půdorysu, ale 

i terénními modelacemi. Třetí část – “most” v 7. NP je pojednána jako 

“středomoří”. 

Mocnost souvrství: 0,5m až 1,8 m v závislosti na potřebě zatížení 

konstrukce nad tubusem metra 

Použité technologie: hydraulická doprava kačírku (cca 100 m3) 

a dvouvrstvého substrátu (cca 3 200 m3) 

Postup realizace: 

„Vyfoukání“ cca 120 přepravních cisteren substrátu, stavební práce 

(schody, lemy,...), osazení atypických kontrolních šachet, osazení 120 

atypických a na zakázku vyrobených betonových truhlíků, klasické 

výsadby stromů, keřů, trvalek a cibulovin v netypických podmínkách, 

mulčování kačírkem, realizace osvětlení, realizace závlahového 

systému 

Úskalí:...je jistě nepříjemné, když týden před propuknutím akce 

stavba oznámí, že musí odstranit stavební jeřáby, plánované pro 

přepravu 2 300 m3 hmot... 

Text: Jaroslav Pešička 

Foto: Archiv firmy Garpen – zahradní architektura a služby

26 

Vila na sile – přestavba sila na stavbu pro bydlení 

obytné jednotky, která je s přízemím propojena bezčasím výtahové 

šachty. Podobně surreálně zavěsili do poloviny cesty vzhůru visutou 

zahradu s lázní a na jejím konci navrhli odlehčenou toaletní 

skříňku, jakoby nahodile odloženou. Do stávajícího objemu sila vložili 

převýšenou ústřední halu s přiznanou ocelovou konstrukcí. Její 

bazilikální osvětlení, vnitřní i venkovní ochozy dávají možnost naplno 

zažít promyšlené prostorové vztahy a průhledy napříč stavbou. 

Jedna strana fasád skýtá vyhlídky ze zatravněných teras, opačná 

pohled na historickou Olomouc. Asymetricky postavený kvádr s výrazným 

přesahem ukryl ve svých útrobách nejvyšší podlaží klidové 

zóny. Architektům se podařilo uskutečnit hned dvojí nadstavbu: 

vilu na sile a kvalitu bydlení, o níž se pozemšťanům může jen zdát. 

Text převzatý z http://www.slavnevily.cz/vily/olomoucky/ 

Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel 

Umístění: Olomouc 

Investor: Mgr. Barbora Králíková a Radim Králík 

Projekt: Ing. arch. Tomáš Pejpek, Ing.arch. Szymon Rozwalka, 

Atelier Tomáš Pejpek C+HO_AR 

Dodavatel stabvby: CASKA INVEST, a.s. 

Realizace střešní zahrady: ZAHRADA Olomouc s.r.o. 


Popis střechy: Extenzivní 

Mocnost souvrství: 100 mm 

Technologie: vlastní systém 

Vegetace: suchomilná 

Přeměna průmyslových objektů na bydlení se začíná i v České republice 

stávat vyhledávanou cestou, jak oživit bytový fond. Využít 

doslouživší technickou stavbu pro potřeby ryze individuálního bydlení 

je však originální idea, v níž se shlédl Radim Králík, vedoucí reklamní 

společnosti zaměřené na vývoj a výrobu tiskových technologií. 

Pro jeho záměr se přímo nabízela bývalá silážní budova na samé 

hranici historického jádra Olomouce, součást pozoruhodné funkcionalistické 

srostlice obytných a provozních budov Hanáckých mlýnů 

ze 40. let minulého století. Výzvy, s níž nový majitel sila přišel, 

se chopila dvojice v Olomouci působících architektů. Absolventi architektury 

technických škol v Praze a polském Štětíně Tomáš Pejpek 

a Szymon Rozwałka se rozhodli, jak sami říkají, pro radikální gesto. 

Nechápejme je přitom jako gesto samoúčelné, ale jako řešení vyplývající 

už z radikální změny funkce objektu. Architekti se s tímto 

úkolem utkali bez kompromisů. Dotáhli k cíli odvážnou myšlenku

27 

Střešní zahrada budovy Krajského úřadu Olomouckého kraje 

Lokalita: Olomouc – přednádraží 

Investor: Olomoucký kraj 

Projektant: ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o., Ing. E. Hinďoš 

Termín realizace: 30. 06. 2008–11. 07. 2008 

Realizace: středisko Realizace ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

Popis střechy: Intenzivní s automatickým závlahovým systémem 

Mocnost souvrství: 150 mm + modelace (850 mm) 

Vegetace: trvalky, trávy, dřeviny 

Úskalí: Při realizaci nesměl být narušen chod budovy krajského úřadu 

Střešní zahrada v desátém nadzemním podlaží krajského úřadu navazuje 

přímo na zasedací místnost. Všem účastníkům poskytuje 

kromě estetického prožitku příjemný relax a odpočinek v průběhu 

náročných jednání a zasedání. Při jasném počasí ocení nejen zahraniční 

návštěvy nádherný výhled na hanáckou metropoli s pohledem 

na známou baziliku na Svatém Kopečku a okolní lesnatou 

krajinu v podhůří Nízkého Jeseníku. 

Celá plocha střešní terasy je cca 137 m 2 . Z toho dřevěná mola zabírají 

plochu 62 m 2 , kačírek 10m 2 , střešní zahrada s vegetací je na ploše cca 

65 m 2 . Součástí střešní zahrady je i dřevěný prvek, který má kromě 

kompoziční funkce i důležitou praktickou úlohu: slouží jako opora, 

přesněji řečeno – opěrná stěna – pro střešní substrát, aby bylo možno 

vytvořit na malé ploše vyšší terénní modelaci, která umožnila výsadbu 

vzrostlých dřevin. 

Při realizaci bylo důležité přesně vytýčit a vymezit trasu pro pojezd 

jeřábu (v lokalitě se nachází podzemní garáže), navíc bylo nutno vše 

sladit a zorganizovat tak, aby celá operace, tzn. doprava materiálu 

na střechu do 10 podlaží proběhla velmi rychle a bezproblémově. 

Chod úřadu nesměl být totiž narušen. Navíc se jedná o velmi frekventovanou 

lokalitu u hlavního vlakového nádraží. 

Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel 

Text: Ing. Dana Rygarová

STŘEŠNÍ ZAHRADA s minigolfem 

– nadstandardní hotel s kongresovým zázemím NH OLOMOUC CONGRESS 

28 

Slavnostním otevřením moderního 4****hotelu dne 10. června 

2010 byla dokončena poslední etapa rozsáhlého multifunkčního 

komplexu o rozloze více než osm hektarů vedle Androva stadionu 

v Olomouci. Hotelový komplex s kongresovou halou, konferenčními 

sály, restaurací, barem, letní terasou, vlastním krytým parkovištěm 

se střešní zahradou s minigolfem a dalším potřebným 

zázemím, včetně rozsáhlých vegetačních úprav, přímo navazuje 

na sousední sportovní centrum OMEGA, se kterým je propojen 

podzemním koridorem. Vzájemná vazba a spojení se odráží i v jednotném 

duchu sadových úprav. 

Název objektu: „VEGETAČNÍ STŘECHY NA STAVBĚ ROKU 2010“ 

(Extenzivní a intenzivní vegetační střechy s minigolfem, výsadbou 

stromů, keřů, trvalek apod.) 

Umístění: nadstandardní hotel s kongresovým zázemím 

NH OLOMOUC CONGRESS 

Investor: společnost HOTELPARK STADION a.s. 

Projektant: Ateliér ZAHRADA Olomouc s.r.o. v subdodávce 

generálního projektanta Studio PRAK s.r.o. Olomouc 

Generálního dodavatele stavby: GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 

Realizace: ZAHRADA Olomouc s.r.o. 

Plocha: intenzivní vegetační střecha 502 m 2 

(z toho prostor s minigolfem 402 m 2 , chodník 100 m 2 ); 

extenzivní vegetační střecha 532 m 2 

Termín realizace: od 15. 04. 2010 do 12. 05. 2010 

Popis střechy: asi 90 % plochy je střecha rovná, 

cca 10 % tvoří střecha šikmá 

Intenzivní vegetační střecha : 

a) prostor s minigolfem ( 402 m 2 ): 

– výsadba 4 ks listnatých, 27 jehličnatých stromů 

– výsadba 3275 ks trvalek 

– instalace 196 m 2 sukulentního koberce 

b) plocha – chodník (100 m 2 ) 

– výsadba 7 ks stromů 

– výsadba 1020 ks trvalek 


Extenzivní vegetační střecha : 


– realizace 53 m 2 břidlicových ostrůvků a šlapáků 

– výsadba 120 ks travin 

– instalace 20 m 2 travního koberce 

Většina výsadeb byla navržena mimo přírodní rostlý terén. Tomu 

odpovídá i vhodně zvolená technologie pro vegetační střechy téměř 

na celé stavbě. Podle způsobu užívání střešních ploch byl zvolen 

typ vegetační střechy. V místech, kde není standardně zajištěn 

vstup osob, bylo zrealizováno 

extenzivní ozelenění s minimálními 

nároky na údržbu. Zaoblené 

tvary vegetačních rohoží 

se sukulenty vystupují z plochy 

okolního kameniva a vytvářejí 

tak volné obrazce na střeše 

kongresového a přednáškových 

sálů. Pohledy z oken hotelové 

chodby jsou tak jistě příjemnější 

a přitažlivější. 

Hosté a návštěvníci konferenčních sálů v prvním patře mohou z místnosti 

vstoupit přímo na střechu, která je přizpůsobena pro pobyt lidí 

v těchto prostorách. Nízká vegetace travních a sukulentních koberců 

s vyššími travinami, doplněná kamennými ostrůvky s dřevěnými 

moly, jim tak poskytuje příjemnou regenerační zónu s výhledem 

na hanáckou metropoli a okolí. 

Podlaží: budova hotelu je šestipodlažní; technologie pro vegetační 

střechy byla použita na šesti úrovňových stupních: 

1) na rostlém terénu (z důvodu výsadby rostlin na betonovém podloží) 

2) na vyvýšeném přízemí (na stříšce u kuchyně restaurace) 

3) v prvním patře (minigolf, šikmá rampa, záhon u chodníku nad 

podzemními garážemi, střecha markýzy nad hlavním vchodem 

4) v druhém patře ( terasy u přednáškových sálů – dřevěná mola, 

vegetační rohože, výsadba trvalek a travin 

5) třetí patro – vegetační střecha nad přednáškovými sály – vegetační 

rohože v kačírku 

6) Navíc byla technologie pro intenzivní vegetační střechu použita 

i v nádobách u hotelové restaurace – dřeviny, trvalky, trávy, kameny. 

Zajímavostí je, že na veškerých střechách, které jsou součástí stavby a jsou 

viditelné z okna budovy, je použita technologie vegetačních střech. 

Použité technologie: vlastní a Optigreen

29 

Stejně ozeleněnou rampou je možné volně projít až do prostoru 

intenzivní střešní zahrady s minigolfem. Je třeba se zmínit, že sklon 

spojovacího krčku se ukázal s ohledem na ostatní faktory jako značně 

rizikový. Proto zde byl využit zádržný systém, který stabilizoval celé 

vegetační souvrství s únikovým chodníkem. 

Plocha minigolfu, zastřešující již zmíněné parkování vozidel, je vytvořena 

jako intenzivní, staticky náročná střešní zahrada. Výška samotného 

souvrství je v celkové ploše různorodá a tomu odpovídá 

i použitá vegetace. Veškerá vzrostlejší zeleň je podpovrchově kotvena 

proti vyvrácení. 

Extenzivní střechy nad hlavním vstupem a kuchyní, nádoby na terase 

restaurace, suchomilné záhony jako přechody mezi intenzivním 

trávníkem a extenzivní střechou a ostatní neméně důležité části jen 

pomáhají esteticky dotvořit a umocnit zdařilý celek. 

Z důvodu již předem naplánovaných akcí byla realizace sadových 

úprav zkrácena na nejkratší možnou míru: od 15. dubna do 12. května 

2010. Jen pro zajímavost zde bylo mj. vysazeno 43 ks listnatých 

a jehličnatých stromů, 4 693 ks keřů, 4 415 ks trvalek a travin, instalováno 

730 m 2 sukulentního koberce, 1 248 m 2 travního koberce, osazeno 

20 m 2 mobilních nádob, 53 m 2 břidlicových ostrůvků a šlapáků, 

atd. Veškeré substráty byly dopravovány pomocí sil tzv. „foukáním“. 

Jako způsob založení a okamžitá fixace extenzivních ploch byla zvolena 

pokládka zapěstovaných extenzivních vegetačních rohoží s doplňkovým 

výsevem. 

Tato stavba byla značně nestandardní. Samotné dodávky materiálů 

nebylo téměř možné s jistotou dopředu odsouhlasit a zajistit vzhledem 

k šibeničním termínům výstavby, okolním vlivům a množství 

změn, které se k původním neustále nabalovaly. I přes snahu o co 

nejpreciznější koordinaci, kdy stavební činnost probíhala v plné 

míře, se jednotlivé profese v mnohém vzájemně omezovaly, jelikož 

probíhaly současně. Podmínky ztěžovaly také omezené možnosti 

přistavení těžké mechanizace, jako byly jeřáby, cisterny a kamiony, 

o vrtkavosti počasí nemluvě. 

Tyto nestandardní podmínky prověřily realizační tým pracovníků 

ZAHRADY Olomouc se vším všudy. Přes všechny problémy a komplikace 

byla však práce po celou dobu realizace precizně organizována 

a v prvotřídní kvalitě a v požadovaném termínu – dokonce s drobným 

časovým předstihem – objednateli předána. 

Z plochy minigolfu je možné volně sejít na střechu tentokrát podzemních 

garáží, kde se hosté mohou osvěžit u baru nebo využít 

ke sportování hřiště pro petanque. 

Realizované sadové úpravy velmi důmyslně propojují celý areál nejen 

s okolím hotelu a sousedním sportovním centrem, ale zelené koridory 

vás volně navedou terénem a stavbou až na samotné střechy 

budov. 

Těší nás, že jsme svým dílem mohli přispět k realizaci projektu nadregionálního 

významu a pomoci tak městu Olomouc a jeho obyvatelům 

pozvednout služby i architekturu na vyšší úroveň. Jak se ukazuje, 

využití střech a stropních konstrukcí je stále běžnější, protože umožňuje 

dosáhnout jisté vrstevnatosti a vyšší funkčnosti ve využívání 

místa. 

Text: Ing. Filip Drastich, Ing. Dana Rygarová 

Foto: Archiv firmy ZAHRADA Olomouc s.r.o., 

Ing. Filip Drastich, Ing. Jiří Doležel

Domov pro seniory v Pelhřimově 

Umístění: Městské sady Pelhřimov 

Investor: Město Pelhřimov 

Projektant: Ing. Jiřina Millnerová 

Realizace: EKOIMPEX Vysočina s.r.o. 

Plocha: horní terasa 410 m 2 zelených ploch, 

dolní terasa 194 m 2 trávník, 50 m 2 elipsy se stromy a podsadbou 

Termín realizace: 1. 11. 2008–30. 5. 2009 

Popis střechy: Podlaží: 5 + 1 

horní terasa – extenzivní zeleň, bylinky, mobilní zeleň ( 5 n.p.) 

dolní terasa – intenzivní zeleň, trávník (1n.p.) 

Mocnost souvrství: 

vegetační plocha – horní terasa 8–10 cm, dolní terasa 30–60 cm 

Použité technologie: 

substrát – trávníkový substrát pro intenzivní střešní zahrady – Rašelina, a.s. 

byliny, trávy, trvalky – Ing. Renata Pešičková 

pereny, stromy, keře – Školky Litomyšl s.r.o. 

Postup realizace: navážení substrátů – podzim 2008, výsadby jaro 2009 

30 

Informace a foto: EKOIMPEX Vysočina s.r.o.

Náměstíčko Kafkova – Wuchterlova 

Umístění: Praha 6 – Dejvice 

Investor: Městská část Praha 6 

Generální projektant: PATA & FRYDECKÝ ARCHITEKTI s.r.o. 

Realizace: 2007 

Plocha: cca 2150 m2 

Generální dodavatel: Průmstav a.s. 

Zhotovitel sadových úprav: OK GARDEN s.r.o. 

Podlaží: dvoupodlažní podzemní garáže 

Mocnost souvrství: pro stromy až 120 cm 

Použité technologie: Souvrství pro zeleň – folie proti prorůstání 

kořínků – nopová folie – dvě vrstvy filtrační geotextilie – akumulační 

vrstva, rašelina – vegetační substrát 196,5 m 3 . 

Vegetace: Catalpa bignonioides ‘Nana‘, půdopokryvné keře, trvalky 

a trávy z popínavých dřevin Parthenocissus quinquefolia ‘Engelmanii‘ 

a Hedera helix ‘Goldheart‘. 

Úskalí: Práce musely být prováděny na etapy z důvodu komplikovaného 

přístupu na stavbu. V okolí stavby probíhal rušný městský 

provoz. Na stavbě nebyla možnost meziskládky. Jen pro výsadbu 

stromů bylo potřeba 24 ks x 6,25 m 3 = 150 m 3 substrátu. 

31 

Mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova vzniklo nové náměstí s dvoupodlažními 

podzemními garážemi o kapacitě 116 aut. Povrch náměstí 

je na konstrukci garáží tvořen dlážděnou plochou kamenného 

náměstí, dvojitou alejí stromů, doplňujících v jasném řádu rozmístěné 

lavičky, pítko, záhony keřů, trvalek a trav a další prvky parteru. 

V ose náměstí je umístěna vodní kaskáda dlouhá 45 m doplněná 

plastikou tří koní v životní velikosti. Po obou stranách vodní kaskády 

je vysazeno dvojité stromořadí stromů Catalpa bignonioides ‘Nana‘. 

Stromy jsou vysazeny v dolní části do vegetačních kuželů s kruhovým 

půdorysem vystupujících nad terén dlažby. V horní polovině 

jsou výsadby v úrovni dlažby zakončené stromovými mřížemi. 

Toto nápadité řešení umožnilo ve staré zástavbě Prahy 6 další parkování 

a zároveň zde vzniklo náměstí se zelení. 

Náměstíčko získalo ocenění na nominačním večeru 16. ročníku 

prestižní soutěže Stavba roku 2008. Bylo oceněno zvláštní Cenou 

poroty za vytvoření přívětivého obytného veřejného městského 

prostoru se zřetelem k výtvarnému řešení. 

Text: Ing. Vít Karásek 

Foto: Archiv firmy OK GARDEN s.r.o.

Central Park Praha v zeleném 

32 

Zajímavý je projekt a realizace pražského Central Parku, luxusního rezidenčního komplexu na Žižkově se zeleným pláštěm svahových 

terasových domů přecházejícím do upraveného parku ve vnitrobloku. Pro ozelenění šikmých ploch byl navržen systém protiskluzových 

roštů „Optigreen T“. Plochy třípatrových podnoží mezi výškovými budovami se svažují pod úhlem 45–50° a na úpatí navazují na rostlý 

terén. Ozelenění představovalo velkou výzvu a vyžadovalo náročnou přípravu už od fáze projektu. Plochy jsou navíc „prošpikované“ 

nepravidelně rozmístěnými terasami, kterým bylo nutné celý systém přizpůsobit. 

Jediným vhodným způsobem dopravy substrátu na plochy o takovémto 

sklonu je pneumatická doprava foukáním. Substrát, který je 

přiměřeně vlhký, se při foukání zároveň dostatečně zhutní a natlačí 

do polí roštu. Celková tloušťka vrstvy substrátu je 8 cm. 

Podzim 2008 – Montáž systému Optigreen 

Detail úprávy 

plastového roštu 

Optigreen T na nároží 

Jako ochranná, drenážní a vodoakumulační 

vrstva na fóliové hydroizolaci 

byla použita strukturovaná textilie Optigreen 

SSV 800. Drážkami na spodní 

straně textilie odtéká přebytečná srážková 

voda prosakující z nasyceného 

substrátu. Na textilii se klade protiskluzový 

rošt. Pokládá se volně, do konstrukce 

se nekotví a nehrozí tedy 

nebezpečí porušení hydroizolace a následného 

zatékání. Skládá se z plastových 

T-profilů, kladených po spádnici 

ve vzdálenostech 1 m od sebe. 

Do těchto šikmých T-profilů se v roztečích 

25 cm od sebe vkládají cca 1 m 

dlouhé vodorovné prahy, opět ve tvaru 

T. Vznikne tak rošt o polích 1,0x0,25 m, 

který se vyplní řádně zhutněným 

a provlhčeným substrátem. 

Foukání substrátu na šikmých střechách je sice náročný, 

ale také velice efektivní způsob dopravy 

Na urovnaný, zhutněný a vlhký povrch substrátu se kladou předpěstované 

vegetační rohože, tj. rozchodníkové koberce, ze kterých je 

„ušitý“ vlastní zelený kabátek Central Parku. Jsou přitlačené na trny 

umístěné ve vodorovných prazích roštu a tím jsou zajištěné proti sjíždění 

do doby, než rostliny řádně prokoření z koberců do spodní vrstvy 

substrátu. Vegetaci rozchodníkových koberců tvoří několik druhů 

nenáročných suchomilných sukulentních rostlin, předpěstovaných 

na netlejícím nosiči. Tvoří trvalou vegetační vrstvu značně odolnou 

proti erozi. 

Vzhledem k velké délce šikmých ploch a tudíž velkému zatížení roštu 

nebylo možné použít plastové T-profily průběžné a nepřerušované. 

Rošt je proto rozdělený do 3 řad, z nichž každá se v patě opírá 

o masivní ocelový úhelník připravený a nakotvený do konstrukce již 

při provádění hydroizolace. Na nároží a v okolí teras bylo nutné prvky 

roštu přizpůsobit daným rozměrům a podmínkám. 

Komplikací bylo rovněž odvodnění jednotlivých teras, které ústilo 

přímo do plochy. Je nepřípustné, aby voda z jiné plochy byla lokálně 

svedená do zeleně. V takovém případě by docházelo k vyplavování 

substrátu a erozi. Kromě toho zde hrozí i nebezpečí úniku např. 

čisticích a úklidových prostředků, tedy chemie, která by mohla vegetaci 

poškodit. Vývody dešťové vody z teras tedy musely být pomocí 

drenáží svedeny samostatně až dolů mimo objekt a těmto drenážím 

bylo také nutné přizpůsobit prvky roštu. 

Přestože vegetaci tvoří suchomilné druhy, které by po většinu roku 

měly vystačit se srážkovou vodou, byl v tomto případě navržen a realizován 

i zavlažovací systém. Požadavkem investora byla spodní 

závlaha, aby nedocházelo k odstřikování zavlažovací vody na soukromé 

terasy a okna majitelů bytů. Součástí roštu je tedy i síť kapkovacích 

zavlažovacích hadiček vedených v horní vrstvě substrátu. 

Pokládání 

rozchodníkových koberců 

Podzim 2008 

– těsně po dokončení 1. etapy 

Stejně jako vhodný systém, kvalitní materiál a odborné provedení, je 

velice důležitá i řádná a zodpovědná údržba. V počáteční fázi po dokončení 

je nutné vegetaci vydatně zavlažovat shora. Spodní kapkovou 

závlahu můžeme využít teprve tehdy, až k ní kořeny rostlin prorostou. 

První etapa šikmých zelených střech na Central Parku byla úspěšně 

dokončena na podzim roku 2008 a vegetace překonala zimní období 

ve výborném stavu.

Přesto, že první etapa dopadla na výbornou, použila realizační firma 

v roce 2009 k realizaci zbývajících ploch jiný systém, pocházející 

z Maďarska. Je tvořen drenážními deskami z recyklovaného polystyrenu 

s nakašírovanou filtrační textilií a plastovými obdélníkovými 

„ohrádkami“ o výšce cca 6 cm, které se propojují vodorovnými plastovými 

tyčemi. Závlahový systém je stejný jako u první etapy. Po zaplnění 

substrátem se vše rovněž zakrývá rozchodníkovým kobercem. 

33 

1. etapa na jaże 2009 – rozchodníkový koberec rozkvétá 

Nedostatečná tuhost plastových prvků maďarského systému 

vede k borcení při zatížení substrátem 

Ze srovnání obou variant a z hodnocení způsobu práce s oběma systémy 

vyplývá následující: maďarský systém vykazuje mnohem menší 

tuhost plastových prvků, takže při větším zatížení a sklonu hrozí 

zborcení. Chybí vodoakumulační vrstva. Spolu s menší mocností substrátu 

o cca. 25 % (6cm u maďarského systému oproti 8cm u systému 

Optigreen) jsou zde podmínky pro vegetaci horší, což se zřetelně 

projevuje na její kondici a vzhledu. 

Ozeleňování strmých střech se řadí do kategorie speciálních a výškových 

prací, náročných z hlediska bezpečnosti, dovednosti i organizace. 

Věnujme přírodě prostor a péči a ona nás odmění svou krásou. 

Text a foto: Ing. Jitka Dostalová 

červen 2010 

Duben 2010 – maďarský systém 

Duben 2010 – systém Optigreen 

V případě poruchy a nutné opravy hydroizolace pod hotovým souvrstvím 

(těchto případů se řešilo na stavbě několik) je maďarský systém 

mnohem hůře rozebíratelný a i jeho opětovné sestavení je problematické. 

Zřetelný rozdíl na rozhraní obou systémů – duben 2010 

Umístění: Praha – Žižkov 

Investor: CP Praha s.r.o., Developer: CPP Development s.r.o. 

Projektant: A69 Architects 

Realizace: Generální dodavatel: Geosan Group a.s. 

Zeleň, sadové úpravy: Tompex a.s., 

Montáž vegetačního souvrství na šikmých střechách: 

Ing. L. Balík subdodávkou pro firmu Tompex 

Plocha šikmé zelené střechy: cca 1000 m 2 

Termín realizace šikmé zelené střechy: 

I. etapa (Optigreen): 08-10/2008, II. etapa: jaro 2009

Letmý pohled do velkých měst na dvou kontinentech přináší neuvěřitelnou 

inspiraci a otvírá nové perspektivy. 

Stuttgart v Německu a Linec v Rakousku jsou evropskými městy, 

ve kterých se přesvědčíme, že se vyplatí dlouholetý zájem o problematiku 

zelených střech jak občanům, tak také projektantům, architektům, 

pracovníkům pečujícím o životní prostředí, stavebním 

a zahradnickým firmám. V těchto městech se totiž o přednostech 

a ekonomických přínosech a výhodách zelených střech a jejich vlivu 

na spokojenější život občanů nejenom několik desetiletí diskutovalo, 

ale rodily se tam smělé projekty, jak vrátit přírodu do města. Stavební 

a zahradnické firmy pak každodenní mravenčí prací ověřovaly 

nové technologie, výrobky a postupy, které pomáhaly ty skvělé plány 

realizovat. 

Že má důsledné plnění plánů skvělé výsledky, o tom se přesvědčili 

odborníci ze 40 zemí a 5 kontinentů, kteří se setkali na 2. mezinárodním 

kongresu o zelených střechách v Nuertingenu v květnu 2009. 

Nejprve vyslechli přednášky světových kapacit a potom si v rámci 

kongresu na exkurzích prohlédli okolí Stuttgartu a regiony kolem 

Freiburgu a Friedrichshafenu. Viděli je také z paluby vzducholodě 

Zeppelin. Extenzivní střechy chrání budovy škol, extenzivní i intenzivní 

střechy zdobí reprezentativní městské a úřední budovy, zelené 

střechy nechybějí ani na historických a lázeňských komplexech. 

Ve Stuttgartu soukromí investoři vybudovali na střechách svých 

domů 300 000 m2 nových zelených ploch, aby se občanům jejich 

města lépe dýchalo! 

Informace a foto převzaty 

z www.greenroofworld.com 

34 

Dobré příklady táhnou

35 

Pionýrské úsilí prosadit zelené střechy v USA 

materiálu, který konstrukci ozelení. Město je také rozděleno na stavební 

zóny, v nichž developeři mohou získat různé bonusy podle 

charakteru zástavby (přízemní, či stavby o mnoha poschodích). Výše 

bonusu záleží také na množství přívalových srážek, které nová vegetační 

střecha zachytí. V Portlandu pořádá město semináře a kurzy jak 

pro stavební a zahradnické firmy, tak také pro soukromníky, kteří se 

chystají stavět. Otázky zodpovídají a nové informace přinášejí také 

místní sdělovací prostředky. 

Březen 2010 vyhlásilo město za „Měsíc ekostřech“, a vydalo o nich 

publikaci. Hlavně ovšem o těch portlandských! 

Informace a foto převzaty 

z www.portlandonline.com/ecoroof 

Svou první pokusnou „ekologickou střechu“ si vybudovali v Portlandu 

zaměstnanci Úřadu pro životní prostředí na střeše garáží už v roce 

1996. Dnes je ve městě přes 200 „ekostřech“ (ecoroof) – tak tam totiž 

ozeleněným střechám říkají. Město Portland má dnes 96 000 m2 

extenzivních a intenzivních střech a stará se o jejich další rozšiřování, 

ale také vychovává jejich budoucí investory a realizátory. Finančně 

podporuje každého, kdo se pro zelenou střechu rozhodne. 

Portlandský starosta Sam Adams v roce 2004 založil iniciativu Grey 

to Green (G2G) „Změňme šedou na zelenou!“ Jejím úkolem je 

podporovat rozšiřování vegetačních střech, které jsou v USA dosud 

novinkou. Iniciativa G2G chce také změnit systém odvádění přívalových 

dešťů, aby se ušetřily náklady. Podle plánu by se mělo v letech 

2008–2013 v Portlandu zazelenat 172 000 m2 (17 hektarů) nových 

„ekostřech“. Zájem o jejich výstavbu chce město podpořit přidělováním 

dotací, které povzbudí stavebníkovu iniciativu částkou 40 

dolarů na 1m2 nové zelené střechy. Projekt upřednostňuje budovy, 

které jsou majetkem města. Podmínkou pro získání dotace je jednak 

rozloha „ekostřechy“ (musí pokrývat alespoň 70 % střešní plochy) 

a potom také kvalita střešní konstrukce a vhodného rostlinného

Podpora zelených střech v Linci 

V šedesátých a sedmdesátých létech zažil rakouský Linec velký 

hospodářský růst, který ovšem silně ovlivnil životní prostředí. 

Ve městě dramaticky ubývalo zelených ploch, a tím se také zhoršovala 

kvalita života. 

36 

Finanční podpora 

V letech 1989–2005 investoři měli možnost získat od magistrátu dotaci 

na výstavbu zelených střech ve výši 30 % ceny střechy (bez horní 

hranice). 

Od roku 2005 získává investor dotaci ve výši 5 % nákladů na vybudování 

střechy, maximálně 7 500 EURO. 

Finanční podpora vyplácená v letech 2001–2007 (v € / m 2 ) 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V průzkumu v roce 1985 zaevidoval magistrát v Linci plochy zeleně. 

V roce 2001 určil, ve kterých částech města je zeleň v dostatečné 

míře a kvalitě, a na která musí soustředit pozornost, protože je v nich 

stupeň ozelenění nedostatečný. 

Kroky ke zlepšení situace: 

• Pracovníci odboru územního plánování a rozvoje města provedli 

průzkum ve všech městských obvodech a zhodnotili kvalitu zeleně. 

• Pro každý obvod vypracovali zvláštní plán a stanovili, že se nová 

výstavba nesmí uskutečnit na úkor zelených ploch. 

• Doporučili ozelenit parkoviště, střechy podzemních garáží, střechy 

obytných budov, výrobních hal, nákupních středisek. 

• Přijali závazné předpisy pro projektování staveb, podle kterých 

musí být zeleň součástí projektu stavby. 

• Přijali zásady finanční podpory na ozeleňování střech. 

Všechna tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Linec má v současnosti 

více než 400 zelených sřech na ploše větší než 400 000 m 2 . 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

intenzivní střešní zahrady 


Roční nárůst zelených střech podpořených dotacemi (v m 2 ) 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

roční nárůst zelených střech 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové dotace na zelené střechy (v €) 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dnes je největší zelenou střechou v Linci dálniční tunel 

A7 – Bindermichl 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

intenzivní střešní zahrady extenzivní střešní zahrady

37 

Oblast postavená po roce 1985 

Oblast postavená před rokem 1985 

Nejzajímavější odborné akce v roce 2010–2011 

Pro přípravu článku byly využity materiály Magistrátu města Linec 

Letecké foto: H. Pertlwieser 

23.–25. 5. 2010: Roof India 2010 

Odborného veletrhu se zúčastnilo 120 národních a mezinárodních 

společností, které nabízejí technickou přípravu stavby zelených 

střech jak při projektování, tak také při jejich realizaci. Obchodní 

společnosti informovaly o různých systémech pro stavbu, izolaci, 

odvodňování a využití střech pro odpočinek a rekreaci. 

www.roofindia.com 

13. 5. 2010: Green Roof Conference Athens 

Účastníci seminářů diskutovali hlavně o současné situaci v Řecku 

a zaměřili se na budoucí trendy rozšiřování zelených střech s ohledem 

na kvalitu životního prostředí a ekonomický zisk, jako je například 

úspora tepla a šetření s vodou, které je stále méně. 

15.–16. 9. 2010: World Green Roof Congress London 2010 

Motto kongresu: „Zelené střechy - změna klimatu“ 

Kongres navazoval na jednání londýnského kongresu z roku 2008. 

250 delegátů vyslechlo padesát přednášek. Kongres, organizovaný 

organizací CIRIA , podporovali přední představitelé organizace IGRA. 

www.worldgreenroofcongress.com 

1.–3. 11. 2010: Skyrise Greenery Conference 2010 Singapore 

První konference v pacifické asijské oblasti se konala v mrakodrapu, 

kde sídlí Národní knihovna, a který svými proslul zahradami. Kongres 

se soustředil na dvě témata a „Povrch a kreativita“ a “ Prostor 

a krása“. Zabýval se nejenom ozeleňováním střech, ale také ozeleňováním 

kolmých stěn, což je dnes jedním z nejfrekventovanějších 

nových mezinárodních trendů. První dva dny vystupovalo v seminářích 

31 expertů z 10 zemí. 

Souběžně vystavovalo v Singapuru 16 obchodních organizací z 5 

zemí všechno, co mohou využít projektanti a stavitelé zelených 

střech především na výškových budovách. Poslední den putovali 

účastníci konference za zelení po singapurských mrakodrapech a viděli 

místa, která nejsou obvykle přístupná veřejnosti. 

www.skyrisegreeneryconference.com/ 

25. 11. 2010: Green Roof Conference Thessaloniki 

Motto konference : „Získejme zpět půdu!“ 

Všichni přednášející vyslovili naději, že právě progresivnější rozšíření 

zelených střech by mohlo kladně ovlivnit klima, vodní režim a zbrzdit 

stálý úbytek zemědělské půdy. 

athens@igra-world.com 

Dne 3. 2. 2011 pořádá FBB (Fachvereinigung Bauwerksbegrundung 

e.V) ve spolupráci s dalšími odbornými organizacemi 

v Ditzingenu u Stuttgartu 9. sympozium o novinkách spojených 

se „zelenými“ střechami: 

Referovat bude 13 odborníků z Německa, Rakouska, Japonska 

a dalších států, kde se vývojem zelených střech už dlouho zabývají. 

Jednotlivé přednáškové bloky obsáhnou doporučení FLL a normy 

spojené s ozeleňováním střech a požadavky na kvalitu stavby i ozelenění. 

Na programu konference budou také odborné přednášky 

o výběru rostlin pro zelené střechy v různých klimatických pásmech, 

zkušenosti z Japonska a také přehled institucí , které rozvoj podporují. 

Účastníci konference získají také přehled, jak se do této činnosti 

zapojují městské a obecní úřady v jednotlivých zemích. 

www.fbb.de

38 

Závěr 

V úvodu jsme napsali, že vám nepředkládáme ani vědecké dílo, ani 

učebnici, jak budovat zelené střechy. Tato publikace „Zelené střechy 

– naděje pro budoucnost“ jenom pootevírá okna do okolního světa, 

kde tomu tvrzení lidé uvěřili, řídí se podle toho a zelené střechy 

hodně a kvalitně budují. Shrnujeme zde poznatky a zkušenosti lidí, 

kteří také u nás o významu zelených střech nejenom mluví, ale také 

je navrhují a staví, protože se přesvědčili, že rozšíření zelených střech 

vrací přírodu do měst a lidem v nich zpříjemňuje život. 

Karel Čapek ve svých sloupcích a fejetonecch psal před 80 léty nejenom 

o svých názorech na život, ale také se často zamýšlel nad zelení. 

V jeho lehce načrtnutých skicách „Zahradníkův rok“ čteme: 

„Jen ti, kdo mají ruce v kapsách, říkají, že se to obrací k horšímu, ale 

kdo kvete a nese plod, i kdyby to bylo v listopadu, neví nic o úpadku, 

ale o rašení.“ 

„Zahradník potřebuje jedenácti set let,aby vyzkoušel, pronikl a prakticky 

zhodnotil všechno, co mu přísluší.“ 

„My zahradníci žijeme jaksi do budoucnosti; kvetou-li nám růže, 

myslíme na to, že příští rok nám pokvetou ještě líp; a za nějakých 10 

let bude z tohohle smrčku strom - jen kdyby už těch deset let bylo už 

za mnou! Chtěl bych už vidět, jaké budou ty břízky za padesát let.To 

pravé, to nejlepší je před námi. Každý další rok přidá vzrůstu a krásy.“ 

Díky, Karle Čapku, my tomu také věříme! 


Střešní zahrada kulturního obchodního centra Nový Smíchov 

Základní normy, které se týkají 

stavby zelených střech v ČR 

ČSN P 73 0606 

Hydroizolace staveb – Povlaková izolace – Základní ustanovení, 

ČNI Praha 2000 

ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, ČNI 1986 

ČSN 73 0540 

Tepelná ochrana budov, včetně změn, ČNI Praha 2005-2007 

ČSN 73 1901 

Navrhování střech – Základní ustanovení, ČNI Praha 1999 

ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, ČNI 2008 

ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí, ČNI Praha 2008 

ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace, ČNI Praha 2003 

ČSN EN 612 

Plechové okapové žlaby s naválkou a plechové dešťové odpadní 

trouby, ČNI Praha 2005 

ČSN EN 1253-1 

Podlahové vpusti a střešní vtoky – Část 1: Požadavky, ČNI Praha 2004 

ČSN EN 12002 

Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky-Stanovení příčné deformace 

cementových malta lepidel a spárových malt, ČNI 2003 

ČSN EN 12004 

Malty a lepidla pro keramické odpadové prvky. Definice a specifikace, 

ČNI Praha 2008 

ČSN EN 12 056-3 

Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových 

vod ze střech – Navrhování a výpočet, ČNI Praha 2001 

ČSN EN ISO 6946 

Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu 

tepla – Výpočtová metoda, ČNI Praha 2008 (zatím v angličtině) 

ČSN EN ISO 13788 

Tepelné vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků – 

Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti 

a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody, ČNI Praha 2002 

ČSN EN 13790 

Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany 

– Definice a charakteristika, ČNI Praha 2005 

Použitá literatura: 

Burian, S., Ondřej, J., 1992: Oživená architektura (ozeleňování budov) 

ISBN 80-85374-10-2 

Čapek, K. 1957: Zahradníkův rok, Praha 

Ernst,W., Fischer, P., Jauch, M., Liesecke, H., 2003: 

Dachabdichtung, Dachbegrunung – díl III ISBN 3-8167-6326-X, 2003, 

Stuttgart, Fraunhofer IRB Verlag 

Ernst,W., Fischer, P.,Fllüeler, P., Jauch, M., Krings, J., Schmidt, W., Spaniol, 

W., 2005, Dachabdichtung, Dachbegrunung – Probleme und Lösungen, 

ISBN 3-00-017011-1, Polling/Ob 2005 

Drastich, F., 2007: FUNKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH 

STŘECH, diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 

v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici: 2007 

Minke, G., 2001: Zelené střechy, Plánování, realizace, příklady z praxe. 

Nakladatelství HEL, Ostrava, 92 s., ISBN 80-86167-17-8 

Šimek, P., 2005:Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. 

Sborník přednášek; Čas v životě, zahradě, krajině; Luhačovice 

2005, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, 

s. 81-85 

Šimek, P., Kurz, A., 2001: ZAHRADA-PARK-KRAJINA 1/2001, Kulturní 

a obchodní centrum Nový Smíchov, s. 7-10. 

Green Roof News 1/2009 – IGRA (International Green Roof Association, 

Berlín, 2009 

Green Roof News 2/2009 – IGRA, Berlín, 2009 

Green Roof News 1/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010 

Green Roof News 2/2010 – IGRA, Nuertingen, 2010 

FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege 

von Dachbegrünungen, 2008: 

(Forschungsgesellschaft Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V.) 

INSPIRACE – časopis Svazu zakládání a údržby zeleně, 2008/1, str. 5 

Zelené střechy – zelené fasády – zelená parkoviště; 

Svaz zakládání a údržby zeleně – (2005)

39 

Zajímavé odkazy 

International Green Roof Association 

– Global Network for Green Roofs 

www.igra-world.com 

Forschungsgesellschaft 

Landschaftsentwiklung Landschaftsbau e.V. 

www.fll.de 

The Green Roof Directory 

www.greenroofs.com 

FBB – Fachvereinigung Bauwerksbegrünung e.V. 

International Federation of Landscape Architects 

www.iflaonline.org 

Verband für Bauwerksbegrünung 

www.gruendach.at 

Deutscher Dachgärtner Verband e.V. 

www.dachgaertnerverband.de 

www.skyrisegreeneryconference.com 

Living Roofs 

www.livingroofs.org 

www.greenroofworld.com 

World Green Roof Infrastructure Network 

www.worldgreenroof.org 

Svaz zakládání a údržby zeleně 

www.szuz.cz 

European Landscape Contractors Association 

www.elca.info 

Ministerstvo životního prostředí 

www.mzp.cz

takovou zahradu? 

CHTĚLI BYSTE 

obývací pokoj na zahradě? 

koupat se v živé vodě? 

oázu uprostřed města? 

pracovat v klidu? 

ráj na střeše? 

takto bydlet? 

TO VŠECHNO MŮŽETE MÍT… 

VAŠI ODBORNÍCI PRO ZAHRADU, PARK A KRAJINU

ZelenÃ© - Svaz zaklÃ¡dÃ¡nÃ­ a ÃºdrÅ¾by zelenÄ

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

ZelenÃ© - Svaz zaklÃ¡dÃ¡nÃ a ÃºdrÅ¾by zelenÄ