Opora I - Pf UJEP
Opora I - Pf UJEP
Opora I - Pf UJEP
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
12. Kompetence komunikativní. Třídění v matematice, definice a věta v matematice.<br />
Zopakujeme pojem třídění:<br />
Třídění (klasifikace) matematických pojmů<br />
Obsah pojmu určujeme pomocí definic, rozsah pomocí třídění (klasifikace).<br />
Prvky mající tytéž charakteristické základní vlastnosti (znaky) a náležejí do rozsahu<br />
daného pojmu tvoří množinu, jejíž prvky se mohou lišit vedlejšími (podružnými)<br />
znaky nebo jinou kvalitou či kvantitou charakteristické vlastnosti (znaku). Pří třídění<br />
(klasifikaci) provádíme rozklad dané množiny (rozsahu pojmu) na třídy<br />
(podmnožiny) podle vedlejších vlastností (znaků).<br />
Třídění musí splňovat následující podmínky:<br />
1) Třídění musí být úplné (vyčerpávající)-musí zahrnovat všechny prvky příslušné<br />
množiny (rozsahu pojmu).<br />
2) Třídění musí být disjunktní, což znamená, že každý prvek tříděné množiny je<br />
zařazen právě do jedné třídy, to znamená, žádný prvek nemůže být současně<br />
prvkem dvou tříd.<br />
3) Třídění je nutno provádět vždy podle téhož znaku (vlastnosti).<br />
V třídění se často chybuje. Například na otázku, jaké druhy trojúhelníků znáte, často<br />
slyšíme odpověď: trojúhelníky dělíme na ostroúhlé, pravoúhlé, rovnoramenné a<br />
rovnostranné. Třetí podmínka třídění podle téhož znaku je zde porušena.<br />
Úplné roztřídění prvků, které náleží rozsahu daného pojmu se nazývá klasifiakce<br />
daného pojmu.<br />
Nejznámější způsob třídění je třídění dichotomické. Zde třídění na prvky, které<br />
uvedenou vlastnost mají a na prvky, které tuto vlastnost nemají. (Dichotomický<br />
znamená dvojčlenný).<br />
Mějme množinu A a vlastnost V 1 , přičemž existují prvky množiny A, které<br />
vlastnost V 1 mají i prvky, které ji nemají. Potom<br />
A 1 = {x: x ∈ A ∧ V 1 (x) } a A´1 = {x: x ∈ A ∧ V´1 (x) }.<br />
Provedli jsme rozklad množiny A na dvě třídy A 1 a A´1 . Platí podmínky třídění:<br />
1) A 1 ∪ A´1 = A , 2) A 1 ∩ A´1 = φ , 3) Třídili jsme dle znaku V 1 .<br />
Pomocí jiné vlastnosti V 2 rozložíme množinu A 1 na dvě třídy<br />
A 2 = {x: x ∈ A ∧ V 1 (x) } a A´2 = {x: x ∈ A ∧ V´1 (x) }.<br />
Analogicky bychom mohli rozkládat množinu A 2 pomocí některé vlastnosti V 3 dvě třídy A 3<br />
a A´3 , atd., až dospějeme k nějaké množině A n , kterou již dále nelze rozložit – provedli<br />
jsme klasifikaci.<br />
Definice<br />
Podíváme se na způsoby definování pojmů.<br />
1) Definice pomocí specializace jiného pojmu, t. zv. aristotelovská, případně<br />
analytická definice, někdy též nazývaná formálně-logická.<br />
Jestliže v množině A jsou prvky, které mají jistou vlastnost V a zároveň prvky, které ji<br />
nemají, tak vlastnost V definuje rozklad množiny A na dvě třídy<br />
B = {x: x ∈ A ∧ V (x) } a B´ = {x: x ∈ A ∧ V´ (x) }<br />
V (x) značí „x má vlastnost V“ , V´ (x) značí „x nemá vlastnost V“.<br />
Tento rozklad splňuje všechny podmínky třídění: Je úplný, disjunktní a podle téhož<br />
znaku.<br />
Pomocí vlastnosti V jsme definovali množinu B jako podmnožinu A. Definice B je<br />
pomocí rodu (rodového pojmu) A a druhového znaku V.<br />
78