27.11.2014 Views

Opora I - Pf UJEP

Opora I - Pf UJEP

Opora I - Pf UJEP

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

12. Kompetence komunikativní. Třídění v matematice, definice a věta v matematice.<br />

Zopakujeme pojem třídění:<br />

Třídění (klasifikace) matematických pojmů<br />

Obsah pojmu určujeme pomocí definic, rozsah pomocí třídění (klasifikace).<br />

Prvky mající tytéž charakteristické základní vlastnosti (znaky) a náležejí do rozsahu<br />

daného pojmu tvoří množinu, jejíž prvky se mohou lišit vedlejšími (podružnými)<br />

znaky nebo jinou kvalitou či kvantitou charakteristické vlastnosti (znaku). Pří třídění<br />

(klasifikaci) provádíme rozklad dané množiny (rozsahu pojmu) na třídy<br />

(podmnožiny) podle vedlejších vlastností (znaků).<br />

Třídění musí splňovat následující podmínky:<br />

1) Třídění musí být úplné (vyčerpávající)-musí zahrnovat všechny prvky příslušné<br />

množiny (rozsahu pojmu).<br />

2) Třídění musí být disjunktní, což znamená, že každý prvek tříděné množiny je<br />

zařazen právě do jedné třídy, to znamená, žádný prvek nemůže být současně<br />

prvkem dvou tříd.<br />

3) Třídění je nutno provádět vždy podle téhož znaku (vlastnosti).<br />

V třídění se často chybuje. Například na otázku, jaké druhy trojúhelníků znáte, často<br />

slyšíme odpověď: trojúhelníky dělíme na ostroúhlé, pravoúhlé, rovnoramenné a<br />

rovnostranné. Třetí podmínka třídění podle téhož znaku je zde porušena.<br />

Úplné roztřídění prvků, které náleží rozsahu daného pojmu se nazývá klasifiakce<br />

daného pojmu.<br />

Nejznámější způsob třídění je třídění dichotomické. Zde třídění na prvky, které<br />

uvedenou vlastnost mají a na prvky, které tuto vlastnost nemají. (Dichotomický<br />

znamená dvojčlenný).<br />

Mějme množinu A a vlastnost V 1 , přičemž existují prvky množiny A, které<br />

vlastnost V 1 mají i prvky, které ji nemají. Potom<br />

A 1 = {x: x ∈ A ∧ V 1 (x) } a A´1 = {x: x ∈ A ∧ V´1 (x) }.<br />

Provedli jsme rozklad množiny A na dvě třídy A 1 a A´1 . Platí podmínky třídění:<br />

1) A 1 ∪ A´1 = A , 2) A 1 ∩ A´1 = φ , 3) Třídili jsme dle znaku V 1 .<br />

Pomocí jiné vlastnosti V 2 rozložíme množinu A 1 na dvě třídy<br />

A 2 = {x: x ∈ A ∧ V 1 (x) } a A´2 = {x: x ∈ A ∧ V´1 (x) }.<br />

Analogicky bychom mohli rozkládat množinu A 2 pomocí některé vlastnosti V 3 dvě třídy A 3<br />

a A´3 , atd., až dospějeme k nějaké množině A n , kterou již dále nelze rozložit – provedli<br />

jsme klasifikaci.<br />

Definice<br />

Podíváme se na způsoby definování pojmů.<br />

1) Definice pomocí specializace jiného pojmu, t. zv. aristotelovská, případně<br />

analytická definice, někdy též nazývaná formálně-logická.<br />

Jestliže v množině A jsou prvky, které mají jistou vlastnost V a zároveň prvky, které ji<br />

nemají, tak vlastnost V definuje rozklad množiny A na dvě třídy<br />

B = {x: x ∈ A ∧ V (x) } a B´ = {x: x ∈ A ∧ V´ (x) }<br />

V (x) značí „x má vlastnost V“ , V´ (x) značí „x nemá vlastnost V“.<br />

Tento rozklad splňuje všechny podmínky třídění: Je úplný, disjunktní a podle téhož<br />

znaku.<br />

Pomocí vlastnosti V jsme definovali množinu B jako podmnožinu A. Definice B je<br />

pomocí rodu (rodového pojmu) A a druhového znaku V.<br />

78

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!