You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
R<br />
<strong>ACRI</strong> – ČLEN<br />
4/20<strong>05</strong><br />
ČTVRTLETNÍK ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU<br />
Na otázky <strong>ACRI</strong> NEWS odpověděli Milan Šimonovský,<br />
místopředseda vlády a ministr dopravy<br />
a Vojtěch Kocourek, náměstek ministra<br />
<br />
cz s.r.o.<br />
<br />
Nízkopodlažní tramvaj ŠKODA míří do pražských ulic •<br />
Modernizace v Třineckých železárnách • Krnovské<br />
tramvaje budou jezdit v chorvatském Osijeku •<br />
Mezivozová komunikace pomocí Národní vlakové linky<br />
provozně ověřena na dalším vozidle<br />
Evropa bere český železniční průmysl vážně<br />
Zaznamenali jsme v Bruselu<br />
Rozhovor s Janem Kohoutem, velvyslancem Stálého<br />
zastoupení České republiky při Evropské unii<br />
Siemens Kolejová vozidla s.r.o.<br />
ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o.
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
2<br />
4/20<strong>05</strong>
OBSAH<br />
• slovo úvodem • slovo úvodem • slovo úvodem • slovo úvodem • slovo úvodem • slovo úvodem •<br />
4/20<strong>05</strong><br />
Z obsahu vybíráme:<br />
Kam spěje evropská železnice,<br />
aneb dvě cesty<br />
4 - 5<br />
7 - 9<br />
10<br />
11<br />
12 - 13<br />
15<br />
17<br />
18 - 19<br />
Na naše otázky odpověděli Milan Šimonovský,<br />
místopředseda vlády a ministr dopravy<br />
a Vojtěch Kocourek, náměstek ministra<br />
Nízkopodlažní tramvaj ŠKODA zamíří do<br />
pražských ulic • UniControls dodává informační<br />
systém do motorové jednotky Regionova<br />
• Modernizace v Třineckých železárnách<br />
• Premiér Jiří Paroubek si v Sarajevu<br />
prohlédl tramvaj SATRA III • Typové<br />
zkoušky motorové lokomotivy VOSSLOH<br />
MaK 2000 BB ve Zkušebním centru VUZ •<br />
Staniční baterie Sonnenschein od IBG •<br />
Krnovské tramvaje budou jezdit v chorvatském<br />
Osijeku • Cegelec nabízí systém pro<br />
dálkový přenos diagnostických dat • SKD<br />
TRADE se představuje • Železniční přejezd<br />
od AŽD Praha na jihlavském dopravním<br />
hřišti • Mezivozová komunikace pomocí<br />
Národní vlakové linky provozně ověřena na<br />
dalším vozidle<br />
LEKOV, a.s: Za dobrými výsledky stojí kvalitní<br />
práce<br />
Evropa bere český železniční průmysl vážně<br />
Zaznamenali jsme v Bruselu<br />
Rozhovor s Janem Kohoutem, velvyslancem<br />
Stálého zastoupení České republiky při EU<br />
Historický archiv kolejových vozidel VÚKV<br />
Tři otázky pro Prof. Petra Moose, CSc.<br />
Kalendárium<br />
Vystavovali jsme na MSV 20<strong>05</strong> a veletrhu<br />
Transport a Logistika, dortmundském veletrhu<br />
rail#tec a ostravské oborové výstavě<br />
TRANSPORT 20<strong>05</strong><br />
Redakční rada/členové předsednictva <strong>ACRI</strong>:<br />
Ing. Tomáš Ignačák, MBA, Ing. Libor<br />
Lochman, Ph.D., Ing. Miroslav Kupec,<br />
Ing. Michal Ovsjannikov, MBA, Ing. Zdeněk<br />
Procházka, MBA, Ing. Jaroslav Sedlák,<br />
MBA, Ing. Ladislav Tomica<br />
Vydává:<br />
<strong>ACRI</strong> – Asociace podniků českého<br />
železničního průmyslu<br />
Šéfredaktorka: Ing. Marie A. Vopálenská<br />
Odpověd. redaktorka: PhDr. Jana Jenšíková<br />
Redakce: Sandra Gosmanová, Jana Kaněvová,<br />
Ing. Jana Práglová, Milena Válková,<br />
Jana Vokračková, Ing. Bedřich Bulička<br />
Adresa:<br />
<strong>ACRI</strong>, Novodvorská 1698,<br />
142 01 Praha 4 - Braník, tel.: 241 015 440<br />
fax: 241 494 186, e-mail: acri@acri.cz,<br />
www.acri.cz<br />
Layout, grafická úprava, sazba, tisk:<br />
ORBISVIDEO, spol. s r. o.<br />
e-mail: info@orbisvideo.cz<br />
Počet výtisků: 600<br />
Distribuce zdarma prostřednictvím členů<br />
<strong>ACRI</strong> a vybraných institucí.<br />
Přetisk je povolen pouze se souhlasem redakce<br />
a se zachováním autorských práv.<br />
MK ČR E 16102<br />
© <strong>ACRI</strong> 20<strong>05</strong><br />
K fotu na titulní straně se váže text na str. 18.<br />
Obecně lze říct, že vývoj dlouhodobě<br />
není uspokojivý. Vezmeme-li kontinentální<br />
Evropu, tržní podíl železnice na přepravě<br />
klesl z 20,1 % v roce 1970 na 8,1 %<br />
v roce 2000, v letech 2001 až 2004 pak<br />
o dalších 4,5 %. Přitom je rozdílný vývoj<br />
u osobní a nákladní dopravy. Zatímco<br />
objemy osobní dopravy rostou, u nákladní<br />
dopravy stagnují. Existují ale i výjimky –<br />
mezi ně patří například Velká Británie,<br />
kde objem železniční nákladní dopravy za<br />
posledních deset let vzrostl o 49 % a její<br />
tržní podíl narostl o cca 8,5 až 11,5 %.<br />
Čím je to způsobeno? Je to výsledek privatizace<br />
drah a liberalizace trhu zrealizované<br />
v letech 1993 až 1997. Zavedení konkurence<br />
přineslo na železnici inovace<br />
a nezbytné investice, podepsalo se na<br />
zlepšení kvality služeb a růstu ekonomické<br />
efektivnosti – tzn. změny, které nelze<br />
dosáhnout tam, kde existuje monopol.<br />
Proto je cílem Evropské unie prosadit<br />
postupnou liberalizaci trhu ve všech<br />
zemích EU.<br />
Velmi dobré zkušenosti existují s kombinací<br />
více typů dopravy – například přepravní<br />
společnost, provozující osobní železniční<br />
dopravu, začne zároveň provozovat<br />
některé autobusové linky. Nebo<br />
nákladní železniční společnost má k dispozici<br />
určité množství kamionů (zejména<br />
pro přepravu kontejnerů). Tímto se dosáhne<br />
velmi dobrých synergických efektů<br />
vyplývajících z možnosti přepravit osoby<br />
nebo dodat zboží „ze dveří do dveří“,<br />
čímž je eliminovaná jedna z velkých<br />
nevýhod železnice.<br />
Na železnici dnes ale existuje ještě<br />
jedno úzké místo, a tím je infrastruktura.<br />
Ačkoliv společnosti spravující infrastrukturu<br />
a jízdní grafikony vykazují každoročně<br />
zlepšení, kapacity sítě jsou nedostatečné,<br />
a proto je dnes na kolejích velmi<br />
nízká průměrná rychlost (s výjimkou vysokorychlostní<br />
přepravy tam, kde má tato<br />
svou vlastní síť). To znamená, že i kdyby se<br />
tvůrcům legislativy v Bruselu podařilo<br />
prosadit opatření zrovnoprávňující podnikání<br />
železnice a silnice, nedostatečná kapacita<br />
nedovolí této výhodnější situace<br />
využít. Cestou ke zlepšení je budování<br />
transevropských koridorů, které budou<br />
určeny pouze pro nákladní dopravu.<br />
Zkušenosti drah v menším národním<br />
měřítku potvrzují, že toto je cesta k razantnímu<br />
zvýšení kapacit a přepravních<br />
rychlostí a ke snížení nákladů.<br />
V Evropě není jedna železnice (myšleno<br />
jako souhrn společností zajišťujících<br />
železniční přepravu), ale jsou zde železnice<br />
dvě. A neliší se ani tak typem za-<br />
jišťované přepravy, jako spíše svou podnikatelskou<br />
filozofií. První je zaměřená<br />
především na zdůrazňování špatně nastavené<br />
legislativy, nerovnosti podmínek<br />
mezi silnicí a dráhou a nedostatku prostředků<br />
věnovaných státem na rozvoj<br />
infrastruktury a vozového parku. Můžeme<br />
zde rovněž vysledovat vysokou přezaměstnanost,<br />
nedostatečné zvyšování<br />
efektivnosti redukcí nákladů, vytváření<br />
bariér vůči zahraničním drahám a o neochotě<br />
k nadnárodní spolupráci nemluvě<br />
– neuslyšíte zde nic o zákaznících, poučení<br />
od konkurence, vysoké angažovanosti<br />
zaměstnanců. Druhá je zaměřena na<br />
zákazníka, na to jak se poučit od konkurenčních<br />
typů dopravy, jak vytvořit<br />
konkurenční výhodu nižších nákladů<br />
nebo vyšší přidané hodnoty. Je silně<br />
zaměřena na tvorbu zisku, na práci se<br />
zaměstnanci, investice, existuje ochota se<br />
v zájmu společných zájmů dohodnout<br />
s podobnými dráhami v zahraničí –<br />
neuslyšíte zde nic o nerovných podmínkách,<br />
o špatné legislativě, o nemožnosti<br />
dosahovat zisku.<br />
Bezesporu lze souhlasit s tím, že podmínky<br />
pro železnici a silnici nejsou nastaveny<br />
férově. Rovněž s tím, že nákladní<br />
a osobní (nebo dokonce vysokorychlostní)<br />
branže jsou zcela odlišné obory podnikání.<br />
Nelze se nicméně ubránit dojmu,<br />
že i kdyby došlo k narovnání podmínek<br />
vůči silnici, nevedlo by to k výraznému<br />
nárůstu podílu železniční dopravy –<br />
pokud někdo nemá podnikatelský přístup,<br />
hledá hlavní chyby mimo sebe a není<br />
prioritně orientován na zákazníka a konkurenci,<br />
nemá šanci uspět. Zákazníka nezajímají<br />
problémy, které železnice má,<br />
chce pouze, aby přepravce dojel na místo<br />
určení včas a za nejlepších možných podmínek<br />
– tak jak to funguje například na<br />
silnici. Čím více si dráhy vezmou příklad<br />
z těch, kdo jsou tržně úspěšnější, tím dříve<br />
jejich tržní podíl poroste.<br />
Co si z toho lze odnést pro naše podnikání?<br />
Můžeme se snažit měnit prostředí,<br />
v němž podnikáme, ale do doby<br />
než se nám to podaří, ho musíme brát<br />
jako pevně dané okrajové podmínky, na<br />
něž nemá smysl si stěžovat, nebo se na ně<br />
dokonce vymlouvat. Nebudeme-li pracovat<br />
na svém potenciálu, nebudeme-li dostatečně<br />
orientovaní na zákazníka a nebudeme-li<br />
pro něj v porovnání s konkurenty<br />
atraktivní, nemůžeme dlouhodobě prosperovat<br />
ba ani existovat, protože na rozdíl<br />
od drah si jakékoliv dlouhodobé ztráty<br />
nemůžeme dovolit.<br />
Ing. Jaroslav Sedlák, MBA<br />
4/20<strong>05</strong><br />
3
• zeptali jsme se •<br />
???<br />
Otázky pro Ing. Milana Šimonovského,<br />
místopředsedu vlády a ministra dopravy ČR<br />
lizační systémy po technickou interoperabilitu. Věřím, že použité<br />
nástroje podpory pomohou železničnímu průmyslu při nezbytné<br />
restrukturalizaci a modernizaci. Železniční dopravní průmysl se<br />
musí stát znovu pilířem českého hospodářského rozvoje.<br />
Jak byste charakterizoval současný stav a možnost další perspektivy<br />
spolupráce ministerstva dopravy s <strong>ACRI</strong>? Jaké výhody tato spolupráce<br />
může mít pro členy <strong>ACRI</strong>?<br />
Spolupráci bych označil jako velmi dobrou a přínosnou.<br />
Asociaci jsou dávány k připomínkám a k informaci všechny materiály,<br />
dotýkající se předmětu jejího zájmu. Jedná se o spolupráci<br />
doslova na každodenní bázi. <strong>ACRI</strong> tak má příležitost vyjádřit<br />
se k obsahu materiálů, které na dlouhou dobu ovlivní vývoj<br />
železnice nejen v České republice, ale ve všech členských státech<br />
Evropské unie.<br />
Co byste chtěl prostřednictvím našeho časopisu vzkázat členům <strong>ACRI</strong><br />
a železničnímu průmyslu?<br />
Vážím si, že se český železniční průmysl dokázal sjednotit.<br />
Jen tak bude konkurenceschopný v rámci Evropské unie.<br />
Za rozhovor poděkovala Marie Alžběta Vopálenská<br />
Foto z letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu a veletrhu<br />
Transport a Logistika – Pars nova, AŽD Praha<br />
Co pro vás jako pro ministerstvo znamená spolupráce s Asociací<br />
podniků českého železničního průmyslu (<strong>ACRI</strong>)?<br />
Spolupráce s <strong>ACRI</strong> se opírá o dva pilíře. Za prvé nám<br />
umožňuje získat kvalifikované připomínky k řadě dokumentů,<br />
a to zejména k těm, které jsou projednávány ve výborech Evropské<br />
komise, a tím zohlednit v legislativě EU podmínky českého<br />
průmyslu a dopravního sektoru. Druhým pilířem je pak podpora<br />
českého železničního průmyslu a využití příležitostí pro export.<br />
Jak vidíte budoucnost českého železničního průmyslu v rámci rozvoje<br />
evropské železniční sítě a z pohledu konkurenceschopnosti železniční<br />
dopravy jako takové?<br />
Jednou z priorit Dopravní politiky České republiky je posílení<br />
významu železniční dopravy. S tím souvisí i řada příležitostí pro<br />
český železniční průmysl – od modernizace Českých drah, a. s.,<br />
přes výstavbu železničních koridorů, nové zabezpečovací a signa-<br />
4<br />
4/20<strong>05</strong>
???<br />
• zeptali jsme se •<br />
Program podpory pořízení<br />
a obnovy železničních<br />
kolejových vozidel<br />
v regionální osobní dopravě<br />
Letos v dubnu schválil ministr dopravy<br />
Program pořízení a obnovy železničních<br />
kolejových vozidel v regionální osobní<br />
dopravě. V září byl tento dokument<br />
schválen Ministerstvem financí, a to na<br />
léta 2006 až 2008 ve výši 400 milionů Kč<br />
ročně. Podpora je poskytována dopravcům<br />
– právnickým osobám, které zabezpečují<br />
základní dopravní obslužnost území<br />
v rámci závazku veřejné služby.<br />
Cílem programu je podpora obnovy<br />
vozidlového parku železniční regionální<br />
osobní dopravy, která povede ke zlepšení<br />
kultury a kvality cestování ve veřejné dopravě,<br />
a tím k řešení tíživé dopravní situace<br />
na komunikacích především na<br />
hlavních tazích a ve městech. Snížení průměrného<br />
stáří vozidlového parku přispívá<br />
ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti<br />
systému veřejné dopravy a taktéž ke<br />
snižování emisí škodlivin do ovzduší.<br />
V rámci obnovy vozidel je prioritou přístupnost<br />
vozidel pro osoby se zdravotním<br />
a pohybovým postižením. Zvláštní podporu<br />
pak mají vozidla s ekologickým elektrickým<br />
pohonem.<br />
O využití prostředků bude rozhodovat<br />
mezirezortní komise, složená ze zástupců<br />
MD, MPO, MMR, Drážního úřadu<br />
a <strong>ACRI</strong>.<br />
Podrobné informace najdete na<br />
http://www.mdcr.cz<br />
České dráhy investují<br />
do modernizace regionálních<br />
vlaků přes 2,5 mld. Kč<br />
České dráhy plánují v příštích třech<br />
letech investovat do modernizace regionálních<br />
vlaků přes 2,5 miliardy Kč. Zásadním<br />
způsobem se tak dále zvýší kvalita<br />
cestování osobními vlaky ČD na neelektrizovaných<br />
tratích. Značná část prostředků<br />
totiž půjde na modernizaci regionálních<br />
motorových souprav a přípojných<br />
vozů provozovaných s motorovými vozy.<br />
Prototyp nové motorové jednotky<br />
Regionova, která významně zvýší kvalitu<br />
cestování osobními vlaky na neelektrizovaných<br />
tratích a například nabídne komfortní<br />
cestování v nízkopodlažní části<br />
maminkám s dětmi, starým lidem nebo<br />
vozíčkářům, se nyní připravuje k zahájení<br />
zkušebního provozu s cestujícími v depu<br />
Rakovník. Jen do nákupu částečně nízkopodlažních<br />
souprav Regionova plánují<br />
ČD investovat v letech 2006 až 2008 přibližně<br />
1,5 miliardy Kč. Pokračovat bude<br />
také nákup patrových souprav 471 pro<br />
pražskou příměstskou dopravu, jejichž<br />
počet dosáhne plánovaných 30 jednotek<br />
(90 vozů).<br />
Otázky pro Ing. Vojtěcha Kocourka, PhD.,<br />
náměstka ministra dopravy ČR<br />
Pane náměstku, jak se zdá, železničnímu průmyslu a železnici se<br />
začíná blýskat na lepší časy. Také vzhledem ke skutečnosti, že do<br />
opravy a modernizace kolejových vozidel bude věnováno více<br />
prostředků. Myslíte si, že tyto investice pro letošní a příští rok<br />
jsou dostačující?<br />
Na Vaši otázku není jednoznačná odpověď. Určitě<br />
bychom si všichni přáli, aby částka určená na modernizaci<br />
a pořízení nových vozidel byla co nejvyšší. Všichni víme, jak<br />
napjatá je situace v oblasti státního rozpočtu. V tomto kontextu<br />
se částka téměř 400 mil. Kč ukazuje ve zcela jiném<br />
světle. Já považuji za úspěch, že se Program podpory obnovy a pořízení železničních<br />
kolejových vozidel podařilo realizovat a vytvořit tak systémový krok v oblasti podpory<br />
modernizace vozidlového parku všech českých dopravců. Věřím, že v budoucnu se<br />
podaří investice do obnovy vozidlového parku ještě zvýšit s využitím i jiných zdrojů – ať<br />
již soukromých nebo Evropské unie.<br />
V čem vidíte největší klady a naopak problémy, které je třeba řešit v oblasti kolejové dopravy?<br />
Za nejvážnější problém považuji stále nízkou konkurenceschopnost zejména<br />
nákladní železniční dopravy vůči dopravě automobilové. Není to však jen problém<br />
České republiky, ale všech členských států Evropské unie. Proto Evropská unie<br />
přistoupila k velmi radikální reformě evropského železničního systému. Hlavním cílem<br />
je zavést i v tomto segmentu dopravního trhu konkurenční prostředí a odstranit technické<br />
bariéry mezi jednotlivými železnicemi členských států.<br />
Za velký klad považuji, že se stále více ukazuje nezastupitelnost železnice v příměstské<br />
dopravě ve velkých aglomeracích a dálkové dopravě, o čemž svědčí rostoucí<br />
počet přepravených cestujících. Dále že se železnici daří získávat některé přepravy<br />
dosud vedené po silnici.<br />
Evropská unie chce od roku 2007 investovat do železničního sektoru 4 mld. EUR ročně. Dá se<br />
předpokládat, že by i Česká republika věnovala více prostředků na rozvoj kolejové dopravy?<br />
Česká republika již dnes vynakládá v porovnání s ostatními novými členskými státy<br />
na rozvoj kolejové dopravy značné finanční prostředky. Pokračuje modernizace národních<br />
železničních koridorů, připravuje se modernizace nejvýznamnějších železničních<br />
uzlů, prodlužuje se pražské metro a vznikají nové tramvajové tratě. Česká republika<br />
se bude z peněz Evropské unie snažit získat co nejvyšší míru podpory pro své<br />
prioritní projekty. Nutnou podmínkou je spolufinancování těchto projektů. Česká<br />
republika na tyto účely bude muset vynakládat stále více peněz, chce-li využít<br />
evropských fondů v maximální možné míře.<br />
Je známa první verze rozpočtu na příští rok. Kolik prostředků je v něm věnováno<br />
železničnímu průmyslu a rozvoji kolejové dopravy?<br />
Hovořit o konkrétních částkách určených pro železniční průmysl je zatím předčasné.<br />
Již teď lze ale říci, že součástí státního rozpočtu je nemalá částka určená pro Státní fond<br />
dopravní infrastruktury na financování projektů rozvoje, modernizace a obnovy železniční<br />
infrastruktury.<br />
Můžete v krátkosti zhodnotit zářijovou prezentaci <strong>ACRI</strong> v Bruselu? Jaký je podle Vašeho<br />
názoru její největší přínos?<br />
Prezentaci <strong>ACRI</strong> považuji za velmi úspěšnou a to zejména díky tomu, že se podařilo<br />
ukázat představitelům Evropské unie, že český železniční průmysl má své pevné místo<br />
v Evropě, že je na velmi vyspělé technické úrovni a je skutečným a důstojným<br />
partnerem všech evropských struktur a sdružení. V tom spatřuji také největší přínos<br />
prezentace.<br />
Za rozhovor poděkovala Jana Jenšíková<br />
4/20<strong>05</strong><br />
5
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
komponenty<br />
6<br />
4/20<strong>05</strong>
• novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru •<br />
Nízkopodlažní tramvaj ŠKODA zamíří<br />
do pražských ulic<br />
Tramvaj T 14 ze ŠKODY TRANSPORTA-<br />
TION je novým typem nízkopodlažního vozu,<br />
na který Pražané i návštěvníci hlavního města<br />
dlouho čekali. Na základě výběrového řízení<br />
a podepsaného kontraktu má ŠKODA<br />
TRANSPORTATION s.r.o. dodat 20 těchto<br />
vozů do konce roku 2007 s následnou opcí na<br />
dalších 40 tramvají. Zakázka představuje po<br />
delší době velmi výrazné uplatnění tuzemského<br />
kolejářského průmyslu na domácím trhu a nejen<br />
plzeňské Škodovce přináší dobré exportní<br />
reference, potvrzené také získáním kontraktu<br />
pro polskou Wroclaw. Na výrobě tramvaje T 14<br />
se subdodávkami podílí z více než devadesáti<br />
procent také jiné české firmy (většinou členové<br />
<strong>ACRI</strong>). DAKO Třemošnice například dodává<br />
hydraulicky ovládanou kotoučovou brzdu,<br />
elektrovýzbroj pochází ze ŠKODA ELEC-<br />
TRIC s dodávkami od LEKOV Blovice atd.<br />
České firmy budou pro tramvaj vyrábět i zařízení<br />
s nejvyšší přidanou hodnotou.<br />
Kromě zajímavého vnějšího designu, který<br />
navrhlo studio Porsche Design, přináší tramvaj<br />
cestujícím i řidiči řadu významných změn.<br />
Výtvarné řešení interiéru, které je dílem<br />
českých architektů a projektantů, výrazně<br />
zpříjemní cestování. Tramvaj ŠKODA 14 T je<br />
jednosměrná, pět článků je spojeno klouby.<br />
Bezpečný přechod mezi články umožňují<br />
přechodové měchy. Řešení vozidla nabízí vyšší<br />
přepravní kapacitu a větší komfort. Pro konstrukci<br />
vozidla ŠKODA použila moderní<br />
technologie a konstrukční řešení, které zajišťují<br />
zvýšenou spolehlivost. Vozidlo 14 T má tři hnací<br />
podvozky. Zabezpečují požadované dynamické,<br />
jízdní a brzdové vlastnosti vozidla ve<br />
všech jízdních režimech a při všech povětrnostních<br />
podmínkách, a to na stoupáních a spádech<br />
až do 85 ‰.<br />
Nízká část podlahy prázdného vozidla je ve<br />
výšce 350 mm nad temenem kolejnice, rozdíl<br />
mezi nízkou a zvýšenou částí podlahy nad<br />
podvozky činí pouze jediný schod. Rychlý<br />
nástup a výstup umožňuje cestujícím čtveřice<br />
dvoukřídlých dveří a jedny jednokřídlé. Další<br />
jednokřídlé dveře na předku vozidla slouží pro<br />
oddělený nástup řidiče. Nástupní hrana dveří<br />
ve výšce 350 mm nad temenem koleje poskytuje<br />
snadný nástup cestujících do vozidla jak<br />
z nástupních ostrůvků, tak přímo u úrovně<br />
koleje. Maximální pozornost věnovala ŠKODA<br />
TRANSPORTATION nastupování a vystupování<br />
osob se sníženou pohyblivostí. Pro tento<br />
případ jsou první dvoukřídlé dveře vybaveny<br />
podle požadavku provozovatele mechanickou<br />
výsuvnou nájezdovou plošinou pro vozíky<br />
invalidních cestujících, kterou obsluhuje řidič.<br />
V základním provedení pro společnost Dopravní<br />
podnik hl. m. Prahy jsou tramvaje vybaveny<br />
vnitřním kamerovým systémem (CCTV),<br />
oddělenou a klimatizovanou kabinou řidiče,<br />
informačním systémem pro cestující a systémem<br />
Intercom.<br />
UniControls dodává informační systém<br />
do motorové jednotky Regionova<br />
Po aplikacích řídicích a informačních<br />
systémů v projektech jako jsou EMJ471, Pendolino<br />
nebo pražské metro akciová společnost<br />
UniControls pokračuje v rozšiřování svého působení<br />
v oboru drážní techniky. Nyní přispěla<br />
ke zvýšení komfortu cestování na lokálních<br />
a regionálních tratích naší republiky nasazením<br />
moderní technologie audiovizuálního informačního<br />
systému do motorové jednotky řady<br />
814 – 914 vzniklé přestavbou původního motorového<br />
vozu řady 810 a přípojného vozu řady<br />
010, kterou pod názvem Regionova vyrábí<br />
šumperská Pars nova.<br />
Tento informační systém se skládá z řídicí<br />
části, ovládacího displeje, vnějších a vnitřních<br />
informačních tabulí a vlakového rozhlasu. Tabule<br />
jsou umístěny v každém voze a jsou připojeny<br />
na sběrnici, která prochází celou soupravou.<br />
Systém zobrazuje a hlásí následující<br />
stanici, směr jízdy, konečnou stanici a mimořádné<br />
události, jako jsou například havarijní<br />
situace, včetně uživatelských informací (např.<br />
navazující linka integrovaného dopravního<br />
systému). Posun aktuálního hlášení a textu se<br />
provádí manuálně nebo automaticky dle<br />
polohy vlaku. Technologie Wi-Fi umožňuje<br />
stahování dat on-line z databáze ČD, a to jak<br />
pro informační systém, tak i pro jízdní řád<br />
a může být využívána i pro stahování dat<br />
potřebných pro údržbu.<br />
Informační systém vyhovuje požadavkům<br />
ČD a provozovatelů integrovaných dopravních<br />
systémů. Je datově kompatibilní s informačními<br />
systémy jednotek 471, 451, 460, 560<br />
a s dalšími plánovanými informačními systémy<br />
ČD. Systém umožňuje provoz souprav jak na<br />
integrovaných dopravních systémech, tak i na<br />
ostatních tratích.<br />
České dráhy plánují nasadit první jednotky<br />
Regionova do provozu již v průběhu příštího<br />
roku, kdy by měly od společnosti Pars nova<br />
získat 20 těchto nových vlaků. V následujících<br />
třech letech ČD plánují dodávky až 130 jednotek<br />
Regionova.<br />
Modernizace v TŘINECKÝCH<br />
ŽELEZÁRNÁCH<br />
O tom, že motto TŘINECKÝCH ŽELE-<br />
ZÁREN „Kvalita prověřená časem“ není jen<br />
prázdný slogan, přesvědčil nedávno třinecký<br />
výrobce dlouhých produktů z oceli konkrétními<br />
činy. Kvalitu hutní produkce významně<br />
ovlivňují výrobní zařízení, kterými suroviny<br />
a polotovary procházejí v průběhu výrobního<br />
cyklu. A právě výrobním agregátům byla v tomto<br />
roce v Třinci věnována velká pozornost.<br />
K největším investičním akcím, na které TŘI-<br />
NECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. letos vynaloží<br />
celkem 1,41 miliardy korun, patří modernizace<br />
a rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí,<br />
která byla zahájena letos v červenci. Generální<br />
oprava za více než 700 milionů korun zajistí<br />
životnost zařízení na dalších patnáct let.<br />
Zafoukání modernizovaného agregátu proběhlo<br />
24. října, čtyři dny před původně stanoveným<br />
termínem, a slavnostního zapálení vysoké<br />
pece se ujali předseda dozorčí rady Tomáš<br />
Chrenek a člen dozorčí rady Evžen Balko.<br />
Mezi významnými hosty nechyběli ani další<br />
členové dozorčí rady Ivo Dubš a Jozef Blaško<br />
a předseda představenstva a generální ředitel<br />
TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, Jiří Cienciala.<br />
Nově modernizovaná vysoká pec vyrobí<br />
za rok zhruba 1,2 milionu tun surového železa,<br />
které je dále zpracováváno v provozech<br />
oceláren.<br />
Generální oprava vysoké pece však není<br />
jedinou investiční akcí v třinecké huti, další<br />
inovace se týkala oblasti výroby oceli. V říjnu<br />
byl po opravě opět zprovozněn konvertor K1,<br />
jehož modernizace navazovala na loňskou<br />
rekonstrukci obdobného zařízení K2. Rekonstrukcí<br />
významnou zejména z environmentálního<br />
hlediska prošel také provoz Aglomerace I.<br />
Během září a října zde proběhla modernizace<br />
odprašování technologických uzlů, v rámci které<br />
byly elektrostatické odlučovače prachu nahrazeny<br />
účinnější tkaninovou filtrací. Masivní<br />
inovace, během nichž TŘINECKÉ ŽELE-<br />
ZÁRNY investovaly téměř deset miliard korun,<br />
začaly před pěti lety.<br />
Kvalitní výrobek s vyšší přidanou hodnotou<br />
je na dnešním náročném trhu samozřejmostí.<br />
Třinečtí hutníci však chtějí nabídnout víc.<br />
Prostor se nabízí v oblasti finalizace hutních<br />
výrobků a právě tímto směrem hodlají TŘI-<br />
NECKÉ ŽELEZÁRNY rozvíjet nabídku<br />
svých služeb.<br />
Premiér Jiří Paroubek si v Sarajevu<br />
prohlédl tramvaj SATRA III<br />
Ve dnech 12. až 15. listopadu se uskutečnila<br />
oficiální vládní mise za účasti premiéra ČR<br />
v zemích bývalé Jugoslávie na podporu českého<br />
průmyslu a podnikání. Této vládní mise<br />
se zúčastnil také Tomáš Ignačák, předseda<br />
předsednictva <strong>ACRI</strong> a generální ředitel společnosti<br />
Pars nova.<br />
V rámci vládní návštěvy premiér navštívil<br />
dopravní podnik KJKP GRAS Sarajevo. Za<br />
přítomnosti ředitele sarajevského dopravního<br />
podniku Prof. Dr. Ibrahima Jusufraniče a ministryně<br />
dopravy kantonu Sarajevo Ljiljany Sakič<br />
se seznámil s projektem modernizací tramvají<br />
pro hlavní město Bosny a Hercegoviny Sarajevo,<br />
na kterém se významně podílí v rámci<br />
konsorcia se společností Siemens i česká akciová<br />
společnost Pars nova.<br />
Jiří Paroubek si prohlédl tramvaj<br />
SATRA III a při neformální besedě přímo<br />
v prostorách tramvaje za značné pozornosti<br />
českých i bosenských novinářů ocenil práci<br />
českých firem v oblasti modernizací kolejových<br />
vozidel. Diskutovalo se o otázkách spojených<br />
s technickým řešením tramvají, s financováním<br />
městské dopravy v Sarajevu a obecně o možnostech<br />
finanční pomoci ze strany Evropské<br />
unie.<br />
Obdobné tramvaje jako je tříčlánková částečně<br />
nízkopodlažní SATRA III dodává Pars<br />
nova i na Ukrajinu do měst Kyjev a Krivoj Rog.<br />
• NEWS • NEWS • NEWS NEWS •NEWS •<br />
4/20<strong>05</strong><br />
7
• novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru •<br />
• NEWS • NEWS • NEWS NEWS •NEWS •<br />
Typové zkoušky motorové lokomotivy<br />
VOSSLOH MaK 2000 BB<br />
ve Zkušebním centru VUZ<br />
V červnu proběhly na základě smluvních<br />
vztahů mezi VOSSLOH Locomotives GmbH<br />
a Výzkumným ústavem železničním, a.s.<br />
(VUZ) ve Zkušebním centru Velim a na tratích<br />
SŽDC typové zkoušky nové dieselhydraulické<br />
čtyřnápravové lokomotivy MaK 2000-4 BB(G<br />
2000 BB). Rozsah prováděných zkoušek byl<br />
stanoven výrobcem s ohledem na změny v konstrukci<br />
lokomotivy řady G 2000. Hlavní změnou<br />
od již vyráběných lokomotiv řady G 2000 je<br />
použití prvotního motoru MTU 20 V 4000 R<br />
42 o jmenovitém výkonu 2700 kW a trakční<br />
převodovky VOITH L 620 re U2 s dynamickou<br />
brzdou – retardérem KB 385 o výkonu 2200<br />
kW. Ve Zkušebním centru VUZ byly provedeny<br />
trakční zkoušky pomocí zátěžové soupravy<br />
tvořené speciálně vybaveným dynamometrickým<br />
měřicím vozem VUZ, pomocnými lokomotivami<br />
ČD řad 743 a 163 a soupravou<br />
ložených kotlových vozů o celkové hmotnosti<br />
924 t. Během těchto zkoušek byla naměřena<br />
maximální tažná síla na háku 370 kN. Zkoušky<br />
silového účinku dynamické brzdy – retardéru<br />
byly provedeny pomocí dynamometrického<br />
měřicího vozu VUZ a pomocné lokomotivy<br />
ČD řady 163.<br />
S lokomotivou MaK 2000 BB bylo provedeno<br />
měření akustických parametrů na novém<br />
referenčním zkušebním úseku velkého zkušebního<br />
okruhu připravovaném pro měření vnějšího<br />
a vnitřního hluku kolejových vozidel podle<br />
podmínek TSI.<br />
Pro ověření adhezních a výkonnostních<br />
vlastností této lokomotivy na tratích s náročnými<br />
směrovými a sklonovými poměry byla<br />
vybrána trať SŽDC mezi železničními stanicemi<br />
Děčín a Rumburk. Ve spolupráci s firmou<br />
UNIPETROL Doprava, a.s. proběhla zkušební<br />
jízda se soupravou tvořenou dynamometrickým<br />
vozem VUZ a soupravou ložených kotlových<br />
vozů o celkové hmotnosti 1190 t, přičemž<br />
norma zátěže na této trati pro lokomotivu řady<br />
753.7 je 600 t. V náročném horském traťovém<br />
úseku Benešov nad Ploučnicí – Jedlová se<br />
vyskytují protisměrné oblouky se stoupáním<br />
18 ‰. Jízda opačným směrem byla využita<br />
s celkovou hmotností vlaku 600 t pro ověření<br />
vlastností dynamické brzdy – retardéru, který<br />
byl využíván v maximální míře pro udržení<br />
dovolené rychlosti soupravy na spádu. Lokomotiva<br />
MaK 2000-4 prokázala svojí konstrukcí,<br />
zejména díky skupinovému pohonu, mimořádné<br />
trakčně-adhezní vlastnosti.<br />
Staniční baterie Sonnenschein od IBG<br />
V zabezpečovací a sdělovací technice velmi<br />
rozšířené staniční baterie Sonnenschein jsou<br />
od počátku tohoto roku dodávány a servisně<br />
zajištěny novým subjektem, a to společností<br />
IBG – International Battery Group, výhradním<br />
zástupcem koncernu Exide Technologies, výrobcem<br />
těchto baterií. Kromě baterií Sonnenschein<br />
dodává IBG kompletní sortiment koncernu<br />
Exide Technologies, čímž je schopna<br />
pokrýt jakýkoliv požadavek zákazníka, tzn.<br />
nejen v gelových bateriích, ale i v klasických<br />
řadách či v AGM technologii. Samozřejmostí<br />
je projektové a technické poradenství pro nejvhodnější<br />
řešení zadané aplikace.<br />
Prodejem baterií péče IBG nekončí, ke slovu<br />
pak přichází do posledního detailu propracovaný<br />
systém poprodejních služeb. Ten začíná<br />
u realizace zakázky, školení obsluhy, pokračuje<br />
přes různé servisní a revizní modely až po<br />
ekologickou likvidaci baterií. V rámci komplexnosti<br />
dodávek zabezpečuje IBG i oblast<br />
napájecích zdrojů, jak stejnosměrných, tak<br />
střídavých.<br />
Kromě oblasti staničních baterií pokrývá<br />
IBG i segmenty trakčních baterií (manipulační<br />
a čisticí technika) a baterií pro kolejová<br />
vozidla. Mimo České republiky má své dceřiné<br />
společnosti i na Slovensku a v Maďarsku.<br />
Krnovské tramvaje budou jezdit<br />
v chorvatském Osijeku<br />
Krnovské opravny a strojírny v současnosti<br />
výrobně zajišťují pro smluvního partnera, firmu<br />
ČKD Pragoimex Praha, modernizaci 17 kusů<br />
tramvají typu T3 pro GPP Osijek (Městská<br />
doprava cestujících Osijek, Chorvatsko). Tato<br />
vozidla byla vyrobena v letech 1968 a 1972,<br />
mají klasickou šířku skříně vozidla 2,5 m a jsou<br />
provozovány na podvozcích o rozchodu tisíc<br />
milimetrů.<br />
Projekt modernizace je časově rozdělen do<br />
dvou etap, přičemž prvních devět vozidel má<br />
být dodáno do konce srpna 2006. Město Osijek<br />
již předalo v září a počátkem října do Krnova<br />
k modernizaci prvních pět vozidel. V rámci<br />
vytížení speciálních kamionů budou zbývající<br />
čtyři vozidla z první série přivezena v únoru<br />
2006 při předání prvních modernizovaných<br />
tramvají.<br />
Modernizace vozidla spočívá v dodání nové<br />
hrubé stavby VarCB 3 s novým vnějším designem<br />
vozidla (jedná se prakticky o projekt<br />
modernizace tramvaje T3R.EV ev.č. 1301 v DP<br />
Ostrava) s jednou změnou, protože namísto<br />
asynchronní trakční výzbroje TV- Europulse<br />
firmy Cegelec bude ve vozidlech pro Osijek<br />
osazena stejnosměrná trakční výzbroj TV-<br />
Progress.<br />
Z původního vozidla budou pro modernizaci<br />
použity pantografy a podvozky, které<br />
projdou generální opravou. Vozidlo bude<br />
vybaveno těmito novými modernizačními<br />
komponenty: hrubá stavba vozidla, trakční<br />
výzbroj, vně výklopné dveře s novým pohonem,<br />
okny s výklopnou částí, sedačkami, informačními<br />
panely a dalšími komponenty používanými<br />
pro modernizaci tramvají v České republice.<br />
V současnosti jsou již první tři nové hrubé<br />
stavby tramvají po svaření a nalakování připraveny<br />
ke kompletaci a byly úspěšně převzaty<br />
po provedené povrchové úpravě a vystříkání<br />
dutin vozidla zástupci GPP Osijek.<br />
Cegelec nabízí systém pro dálkový<br />
přenos diagnostických dat<br />
Řešení otázek efektivity provozu a zvýšení<br />
spolehlivosti spočívá v úspoře nákladů na<br />
údržbu a provoz, jednoduchých a spolehlivých<br />
zařízeních a vysoké míře diagnostiky. Společnost<br />
Cegelec vyvinula moderní způsob řešení<br />
diagnostiky vozidel v podobě dálkového přenosu<br />
dat pro vozidla vybavená nadřazeným<br />
řídicím systémem Cecomm.<br />
Systém umožňuje monitorování situace<br />
vybraných uzlů vozidel, přičemž monitoring<br />
probíhá v reálném čase, bez ohledu na<br />
provozní režim vozidel prostřednictvím GSM-<br />
GPRS sítě. Systém je složen z komunikačního<br />
modulu GSM-GPRS, systému správy a zabezpečení<br />
komunikačního kanálu a vizualizačního<br />
a informačního software.<br />
Mezi přínosy a výhody tohoto systému patří<br />
úspory pro provozovatele ve zrychlení diagnostiky<br />
poruch a jejich příčin a ve zjednodušení<br />
údržby, operativní řešení poruchové situace ve<br />
spolupráci výrobce – provozovatel, nízké investiční<br />
i provozní náklady, přenos dat v reálném<br />
čase, přenos pouze užitečných dat bez zbytečné<br />
režijní komunikace a přenos dat na velké vzdálenosti<br />
ze všech území, která jsou pokryta<br />
GSM-GPRS signálem.<br />
V současné době je systém dálkového přenosu<br />
dat ve zkušebním provozu na vozidle Trio<br />
ev. č. 1258 DP Ostrava.<br />
SKD TRADE se představuje<br />
Akciová společnost SKD TRADE je ryze<br />
česká výrobní a obchodní společnost, založená<br />
v roce 1991, se základním jměním 20 mil. Kč.<br />
Od roku 1999 se společnost orientuje na komponenty<br />
a náhradní díly kolejových vozidel.<br />
Na základě licenční smlouvy uzavřené se společností<br />
SIEMENS Kolejová vozidla je SKD<br />
TRADE autorizovaným a výhradním výrobcem,<br />
opravcem a prodejcem náhradních dílů<br />
a komponent, zejména pro tramvaje a dieselelektrické<br />
lokomotivy z produkce ČKD, ale<br />
i ostatní kolejová vozidla. Společnost je držitelem<br />
certifikátu EN ISO 9001:2000 Systém<br />
managementu jakosti, ČSN EN 729-2 Systém<br />
řízení jakosti ve svařování v rozsahu pro drážní<br />
vozidla, Certifikátu technické způsobilosti<br />
dodavatele ČD, Potvrdenia o odbornej sposobilosti<br />
ZSSK, členem Svazu průmyslu a dopravy<br />
České republiky a členem HK hlavního<br />
města Prahy. Počet kmenových zaměstnanců<br />
je 98, přičemž obrat v roce 2004 přesáhl<br />
190 milionů Kč.<br />
Export zboží tvoří cca 15 % obratu společnosti,<br />
své výrobky společnost exportuje do<br />
Slovenské republiky, SRN, Maďarska, Polska,<br />
Bulharska, bývalé Jugoslávie a bývalých států<br />
SSSR, ale také například na Filipíny či do<br />
Sýrie. Zbývající dodávky náhradních dílů,<br />
případně jejich opravy nebo modernizace,<br />
směřují do českých dopravních podniků a na<br />
České dráhy. Tyto dodávky společnost SKD<br />
TRADE ve velké míře zajišťuje formou provozu<br />
konsignačních skladů.<br />
Náhradní díly pro kolejová vozidla, které<br />
SKD TRADE vyrábí, jsou mechanické, elek-<br />
8<br />
4/20<strong>05</strong>
• novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru • novinky z oboru •<br />
• NEWS •<br />
tromechanické a elektronické, hlavní program<br />
tvoří stejnosměrné trakční motory, trakční<br />
a topné alternátory, dynama, generátory a budiče,<br />
tachoalternátory, reaktory, tlumivky,<br />
pulzní měniče, usměrňovače, střídače, brzdiče,<br />
řídicí elektronické regulátory, čidla a také<br />
skládaná dynamicky vyvážená tramvajová kola,<br />
dvojkolí, náhradní díly pro podvozky, kompletní<br />
podvozky, modernizované tramvajové<br />
převodovky, plastové dveře, osvětlovací tělesa<br />
a další díly a komponenty.<br />
A co je hlavní devizou společnosti SKD<br />
TRADE? Pružnost menšího výrobního podniku,<br />
originální a náhradní díly dle dokumentace<br />
ČKD, vysoká kvalita a v neposlední řadě<br />
příznivé ceny.<br />
Železniční přejezd od AŽD Praha<br />
na jihlavském dopravním hřišti<br />
Teprve druhý simulátor v republice je<br />
umístěn na dětském dopravním hřišti jihlavské<br />
školy Nad Plovárnou. Zařízení v hodnotě několika<br />
desítek tisíc korun je darem od společnosti<br />
AŽD Praha. Je plně funkční a přesně<br />
imituje železniční přejezd s výstražnými světly.<br />
Umožňuje dětem trénovat bezpečné chování<br />
na přejezdu, lépe se naučit vnímat světelnou<br />
signalizaci a nepodceňovat její význam.<br />
Iniciátorem instalace byly České dráhy<br />
a AŽD Praha ve spolupráci s krajem Vysočina.<br />
Simulátor chráněného železničního přejezdu<br />
má zvýšit informovanost dětí o pravidlech<br />
chování na železničním přejezdu, protože od<br />
roku 2002 se jenom v kraji Vysočina na<br />
železničních přejezdech stalo 46 dopravních<br />
nehod.<br />
Mezivozová komunikace pomocí<br />
Národní vlakové linky provozně<br />
ověřena na dalším vozidle<br />
Společnost Krnovské opravny a strojírny<br />
uspěla při veřejné zakázce Českých drah na<br />
modernizaci přípojného vozu pro regionální<br />
tratě řady <strong>05</strong>3. Projekt rekonstrukce byl zpracován<br />
ve spolupráci s firmami VKV Praha<br />
a MSV elektronika.<br />
Jedním z požadavků na rekonstrukci vozu<br />
byl vedle rozsáhlých úprav nástupních prostor<br />
a interiéru, nových polospouštěcích oken<br />
a předsuvných dveří se sklopnou stupačkou<br />
k nástupu, nových čelních dveří a nového<br />
systému vytápění také požadavek spojení vozů<br />
řady <strong>05</strong>4 s motorovými vozy řad 843 a 854,<br />
řídicími vozy ř. 943 a 954 a vloženými vozy<br />
ř. 043 pomocí Národní vlakové linky „Dálkové<br />
řízení a přenos informací po vlaku“ (podle<br />
navrhované směrnice Českých drah). Použití<br />
tohoto systému komunikace u vozidel pro regionální<br />
provoz, u nichž se nepředpokládá<br />
jejich spojování s moderními trakčními vozidly<br />
a vozy RIC, je vhodnou alternativou. Realizace<br />
komunikačních linek pomocí vlakové WTB<br />
a vozidlové MVB sběrnice dle UIC556<br />
a IEC61375 je v těchto případech složité<br />
a nákladné. Tuto skutečnost potvrdily mj. také<br />
Finské dráhy, které si toto řešení vybraly i pro<br />
motorové vozy Dm12, jejichž výroba probíhá<br />
v ČKD VAGONKA. Ověření komunikací proběhlo<br />
letos v říjnu k plné spokojenosti finského<br />
zákazníka.<br />
Přenos dat při komunikaci dle Národní vlakové<br />
linky probíhá po dvou u Českých drah<br />
běžně nepoužívaných párech UIC kabelu, a to<br />
pro řídicí linku pro vlastní řízení vlaku a ovládání<br />
trakčních agregátů po vodičích 3 a 4 a pro<br />
diagnostickou linku pro přenos diagnostických<br />
informací z/do všech vozidel a pro ovládání<br />
netrakčních zařízení po vodičích 7 a 8.<br />
K řídicí lince jsou připojeny pouze hnací<br />
a řídicí vozy, k diagnostické lince pak všechny<br />
vozy soupravy, které jsou touto komunikací<br />
vybaveny. V soupravě může být zapojeno až<br />
osm hnacích vozidel libovolné trakce. Přenosová<br />
rychlost činí 9,6/19,2 kBd. Doba přenosu<br />
signálu z místa vzniku do místa určení pak<br />
závisí na složení vlaku (počtu vozidel) a objemu<br />
přenášených dat v daném okamžiku.<br />
V praktickém provozu (843, <strong>05</strong>3, 943) bylo<br />
zjištěno, že efektivní rychlost přenosu vlakové<br />
linky je vyšší než rychlost přenosu dat po lince<br />
standardu WTB s rychlostí 1 MBd. To je způsobeno<br />
mj. dokonalou organizací provozu na<br />
lince, kdy se přenášejí jen data aktuálně<br />
vyžadovaná některým účastníkem.<br />
Rodina vozidel komunikujících pomocí Národní<br />
vlakové linky se rozrůstá o další. V současné<br />
době probíhá ve firmě Pars nova a.s.<br />
rekonstrukce řídicího vozu ř. 954, který bude<br />
tímto systémem komunikace také vybaven.<br />
Rovněž dvě úzkokolejné lokomotivy řady<br />
7<strong>05</strong>.9M na tratích Jindřichohradeckých místních<br />
drah je možné provozovat v režimu<br />
násobného řízení. Pro vozidlo ř. 755 vyvinula<br />
firma MSV elektronika „gateway“ komunikační<br />
počítač, realizující funkci komunikačního<br />
uzlu linky. Řídicí počítač vozidla popř. další<br />
systémy se připojují ke „gateway“ pomocí standardních<br />
linek CAN, RS485 nebo RS232.<br />
Funkce komunikačního uzlu prošly úspěšně<br />
laboratorními zkouškami a do konce letošního<br />
roku budou ověřeny i provozně.<br />
• NEWS • NEWS • NEWS NEWS •NEWS •<br />
4/20<strong>05</strong><br />
9
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
systémy<br />
Vyvíjíme a vyrábíme řídicí elektronické<br />
systémy pro kolejová vozidla:<br />
projekty a software řídicích systémů INTELO<br />
lokomotivní regulátory s motory ČKD, LIAZ, RABA,<br />
CATERPILLAR, MTU, MAN, IVECO<br />
regulátory motorových vozů s převodovkami VOITH, ZF<br />
řídící a informační systémy kolejových vozidel<br />
elektronické regulátory hydromechanické převodovky<br />
HZ 50M nebo 2M70/90<br />
regulátory automatické rychlosti vlaku<br />
LOKEL s.r.o., Moravská 797/85, 700 30 Ostrava – Hrabůvka, Czech Republic,<br />
Tel.: (+420) 596 781 999, Fax: (+420) 596 781 997, e-mail: lokel@lokel.cz, http//www.lokel.cz<br />
10<br />
4/20<strong>05</strong>
LEKOV, a.s.<br />
• bilancujeme •<br />
LEKOV, a.s.: Za dobrými výsledky stojí kvalitní práce<br />
Akciová společnost LEKOV, tradiční<br />
exportér ze západu Čech, pokračuje ve<br />
svém růstu. Loňský objem prodeje společnosti<br />
poprvé přesáhl hranici čtvrt miliardy<br />
korun, což je takřka čtrnáctkrát více<br />
než v prvním roce její činnosti, v roce<br />
1993. Rozpočet firmy pro letošní rok předpokládá<br />
opět meziroční růst, a to o velmi<br />
ambiciózních 20 %. Průběžné výsledky za<br />
prvních pět měsíců letošního roku (společnost<br />
používá účetní rok začínající<br />
1. dubna) napovídají, že LEKOV směřuje<br />
ke splnění stanovených cílů i letos.<br />
V porovnání se stejným obdobím loňského<br />
roku je letošní objem prodeje vyšší<br />
o 33 %! Pozitivní je i vývoj zakázkové<br />
náplně. Přestože export společnosti tvořil<br />
za období prvních pěti měsíců roku<br />
„pouze“ 39 % celkových tržeb, management<br />
společnosti předpokládá, že v konečném<br />
zúčtování zahraniční prodej opět<br />
převýší dodávky na domácí trh. Obchodní<br />
ředitel Jan Ovsjannikov říká: „Oproti původním<br />
předpokladům došlo v prvních<br />
měsících letošního roku k propadu prodeje<br />
na východní trhy, jmenovitě na trhy<br />
Ruské federace. Usilujeme o to, abychom<br />
Vysoká konkurenceschopnost společnosti<br />
spočívá v technickém know-how<br />
a současně v důsledně uplatňovaných principech<br />
controllingu a štíhlé výroby, kdy<br />
výsledkem výrobního procesu je produkt<br />
s vysokou přidanou hodnotou, splňující<br />
nejpřísnější požadavky v oblasti kvality,<br />
životnosti, funkčnosti a bezpečnosti. Většina<br />
dodávek představuje vývoj nového<br />
produktu, při kterém je nutno respektovat<br />
nejen normy Evropské unie, ale i normy<br />
jednotlivých zemí, kde bude vozidlo<br />
provozováno. Mimořádně široký záběr<br />
výrobního programu klade velké nároky<br />
tento deficit exportních zakázek v druhé<br />
polovině roku nahradili.“ Potvrzením<br />
těchto slov je i poslední obchodní úspěch<br />
akciové společnosti LEKOV – vítězství<br />
v soutěži o dodávku elektromechanických<br />
komponentů na regionální vlak, který<br />
vyrobí italský výrobce kolejových vozidel<br />
Ansaldobreda. Jedná se o první, průlomovou<br />
objednávku od tohoto zákazníka,<br />
díky které se opět rozšiřuje zákaznické<br />
portfolio společnosti LEKOV, tentokrát<br />
o významného evropského hráče v železničním<br />
průmyslu.<br />
Přestože vedle domácího trhu je klíčovým<br />
odbytištěm firmy trh západní Evropy,<br />
v jejích strategických plánech hrají mimořádně<br />
důležitou roli trhy východní. Kromě<br />
již zmiňovaného trhu Ruské federace,<br />
kde firma dokončuje práce na otevření<br />
své kanceláře, se jedná i o trhy Ukrajiny<br />
a Polska.<br />
na variabilitu a flexibilitu celého výrobního<br />
procesu. Důsledná koncepční práce na<br />
mezinárodním trhu výhradně orientovaná<br />
na spokojenost zákazníka přináší výsledky,<br />
a tak LEKOV patří ke strategickým<br />
dodavatelům největších světových výrobců<br />
kolejových vozidel – firem Siemens,<br />
Bombardier, Alstom a General Electric.<br />
V současné době jsou komponenty z blovické<br />
továrny součástí více než 200 projektů.<br />
Mezi nejprestižnější patří dodávky<br />
do lokomotiv určených pro německé, francouzské<br />
a rakouské železnice a dodávky<br />
do vlaků příměstské dopravy v okolí<br />
Paříže. Vysoké nároky těchto, ale i dalších<br />
zákazníků včetně tuzemských, jsou podnětem<br />
pro pravidelné zlepšování všech<br />
interních procesů společnosti, což je před<br />
k oživení domácího železničního průmys-<br />
pokladem dalšího růstu konkurenceschopnosti.<br />
Vysokou úroveň všech procesů<br />
firmy dokladují i pozitivní výsledky<br />
pravidelných zákaznických auditů, které<br />
jsou ve společnosti prováděny takřka<br />
všemi zahraničními zákazníky. Stále větší<br />
význam mají pro společnost také tuzemští<br />
zákazníci. Po letech stagnace dochází<br />
k oživení domácího železničního průmyslu,<br />
což se pozitivně projevuje na zakázkové<br />
náplni všech podnikatelských subjektů<br />
v oboru, LEKOV nevyjímaje. Komponenty<br />
vyrobené v blovické firmě jsou součástí<br />
nejvýznamnějších tuzemských projektů<br />
posledních let – nízkopodlažních<br />
tramvají pro hlavní město Prahu a nové<br />
lokomotivy pro České dráhy. Obě vozidla<br />
vyrobí a dodá plzeňská ŠKODA<br />
TRANSPORTATION. Vedle tohoto tradičního<br />
českého výrobce kolejových vozidel<br />
patří mezi nejvýznamnější domácí<br />
zákazníky ještě ŠKODA ELECTRIC,<br />
České dráhy, firmy Cegelec, ČMKS Holding<br />
a Pars nova, dopravní podniky měst<br />
Prahy, Ostravy, Brna a Plzně.<br />
Dodavatel elektromechanických přístrojů,<br />
které jsou používány v lokomotivách,<br />
tramvajích, trolejbusech a vozech<br />
metra většiny světových výrobců, patří<br />
k největším zaměstnavatelům okresu<br />
Plzeň–jih. Ve výrobním závodě firmy,<br />
nacházejícím se ve městě Blovice, pracují<br />
takřka dvě stovky zaměstnanců.<br />
4/20<strong>05</strong><br />
11
• železniční průmysl v EU •<br />
• společná prezentace <strong>ACRI</strong> v Bruselu •<br />
Evropa bere český železniční průmysl vážně<br />
Jsme aktivním účastníkem při rozvoji evropských technických standardů. Mnozí výrobci českého železničního průmyslu již dnes dodávají své<br />
výrobky v souladu s těmito novými požadavky a tím se jim otevírá cesta na trhy Evropské unie – zaznělo mj. na prezentaci Asociace podniků<br />
českého železničního průmyslu (<strong>ACRI</strong>) v Bruselu. Ta zde představila náš železniční průmysl nejvyšším zástupcům organizací, které mají vliv na<br />
rozvoj železnice v Evropě. Nad prezentací pořádanou ve spolupráci s Evropskou asociací železničního průmyslu (UNIFE) v polovině září v sídle<br />
Stálého zastoupení ČR při EU převzali záštitu Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu ČR, Vojtěch Kocourek, náměstek ministra dopravy ČR<br />
a Jan Kohout, velvyslanec Stálého zastoupení České republiky při EU.<br />
„Skutečnost, že naše pozvání přijali nejvyšší<br />
představitelé organizací, které ovlivňují<br />
strategii rozvoje železničního systému<br />
v Evropě, svědčí o vážnosti, kterou českému<br />
železničnímu průmyslu přikládají,“ řekl po<br />
prezentaci Libor Lochman, místopředseda<br />
<strong>ACRI</strong>, generální ředitel a předseda představenstva<br />
Výkumného ústavu železničního a.s.<br />
„Setkání bylo mimořádnou příležitostí pro<br />
zástupce českých firem seznámit se s děním<br />
v srdci Evropské unie. Bylo čemu naslouchat<br />
včetně varování, že český průmysl si musí ke<br />
svému rozvoji pomoci především sám, s využitím<br />
všech komparativních výhod, které<br />
doposud má,“ uvedl dále Lochman, který<br />
samotnou prezentaci moderoval a představil<br />
oblast českých výzkumých ústavů a testovacích<br />
center. Infrastruktuře se věnoval<br />
Ladislav Tomica (Třinecké železárny, a. s.),<br />
zabezpečovacím zařízením Vladimír Kampík<br />
(AŽD Praha s.r.o.), kolejovým vozidlům<br />
Tomáš Krsek (ŠKODA TRANSPORTA-<br />
TION, s.r.o.) a komponentům Pavel Maňásek<br />
(BONATRANS, a.s.).<br />
V panelové diskuzi mimo jiné vystoupili<br />
Enrico Grillo Pasquarelli, ředitel vnitrozemské<br />
dopravy Generálního ředitelství pro<br />
energii a dopravu Evropské komise, Ivan<br />
Pilip, viceprezident Evropské investiční banky,<br />
Marcel Verslype, výkonný ředitel Evropské<br />
železniční agentury (ERA), Johanes<br />
Ludewig, generální ředitel Společenství<br />
evropských železnic (CER), Petr Duchoň,<br />
europoslanec a William Bird, projektový<br />
manažer Generálního ředitelství pro<br />
výzkum, Evropská komise.<br />
O zhodnocení akce jsme požádali Tomáše<br />
Ignačáka, předsedu předsednictva <strong>ACRI</strong>,<br />
generálního ředitele a člena představenstva<br />
Pars nova, který nám řekl: „Ať chceme nebo<br />
ne, Brusel a bruselská administrativa již<br />
ovlivňuje a v budoucnosti bude ještě daleko<br />
více ovlivňovat vývoj i v našem specializovaném<br />
průmyslovém odvětví. Prezentace<br />
<strong>ACRI</strong> zaujala řadu vysoce postavených přítomných<br />
hostů, s nimiž se měli možnost<br />
seznámit přítomní zástupci společností českého<br />
železničního průmyslu. Během panelové<br />
diskuze bylo poodhaleno mnoho aktuálních<br />
i budoucích problémů ovlivňujících<br />
náš obor. Přítomní si ujasnili představu<br />
o způsobu fungování jednotlivých bruselských<br />
orgánů a institucí, získali přesnější<br />
obraz evropského vývoje a celá akce napomohla<br />
ke zviditelnění českého železničního<br />
průmyslu v Evropě.“<br />
Zaznamenali jsme v Bruselu<br />
Jan Kohout, velvyslanec<br />
Zcela pravdivý je příměr, že doprava je<br />
páteří ekonomiky a v procesu rostoucí globalizace<br />
toto platí dvojnásob.<br />
Je logické, že vstup do unie český železniční<br />
průmysl výrazně ovlivnil a ještě ovlivní,<br />
stejně jako je tomu i u dalších odvětví. Trh se<br />
otevřel zahraniční konkurenci a naopak české<br />
firmy mají snazší přístup na trhy EU.<br />
Zásadní změny ovšem nepřišly přímo s naším<br />
vstupem do EU, ale postupně přicházejí<br />
se strategií unie v této oblasti v otázkách<br />
změny legislativy, interoperability a harmonizace.<br />
Vojtěch Kocourek, náměstek ministra<br />
Rozvinutý sektor dopravy vždy zaujímal<br />
své místo mezi prioritami průmyslových<br />
zemí, kdy bez kvalitního výkonu by nebylo<br />
možné zavést čtyři ekonomické svobody<br />
vyhlášené EU, kterými jsou svoboda pohybu<br />
obyvatel, zboží, služeb a kapitálu. Proto je<br />
společná dopravní politika nepostradatelným<br />
nástrojem k dosažení našich cílů.<br />
V současné době byly EU vypracovány<br />
technické specifikace pro interoperabilitu<br />
(TSI) nákladních vozů. Česká republika je<br />
aktivním účastníkem, který se bude podílet<br />
na přípravě TSI určených pro motorové<br />
a elektrické jednotky, lokomotivy a osobní<br />
vozy. Tudíž podmínky pro výrobce budou<br />
v rámci EU unifikovány a bude vybudován<br />
jednotný evropský trh pro kolejová vozidla.<br />
Nyní probíhá autorizace dvou českých<br />
subjektů. Tento proces je plně podporován<br />
ministerstvem dopravy. Jsem potěšen, že<br />
český železniční průmysl je aktivním účastníkem<br />
při rozvoji evropských technických<br />
standardů. Mnozí čeští výrobci již dnes dodávají<br />
své výrobky v souladu s těmito novými<br />
požadavky a tím se jim otevírá cesta na trhy<br />
EU.<br />
Enrico Grillo Pasquarelli, ředitel vnitrozemské<br />
dopravy Generálního ředitelství pro<br />
energii a dopravu Evropské komise<br />
Cílem strategie Evropské komise vůči<br />
železnici je, aby se EU stala nejkonkurenceschopnějším<br />
znalostním hospodářstvím na<br />
světě. Konkurence a konkurenceschopnost<br />
jsou zdůrazňovány proto, že na straně jedné<br />
je v železničním průmyslu konkurencí stimulován<br />
zdravý rozvoj podnikání a na straně<br />
druhé se jedná o konkurenci mezi způsoby<br />
dopravy. A koneckonců i konkurence<br />
mezi jednotlivými zeměmi navzájem, například<br />
mezi Českou republikou a EU jako<br />
takovou.<br />
Během své návštěvy v květnu v Praze,<br />
v rámci generálního zasedání UNIFE, jsem<br />
byl opravdu potěšen energickým a velmi<br />
aktivním českým železničním průmyslem.<br />
A velmi rád budu tento vývoj i nadále sledovat.<br />
Ivan Pilip, viceprezident EIB<br />
Železnice má v rámci investičních projektů<br />
EIB velkou prioritu. V roce 20<strong>05</strong> bylo<br />
celkem odsouhlaseno 16 miliard EUR,<br />
z nichž majoritu tvoří půjčky na výstavbu,<br />
rekonstrukci a modernizaci koridorů a dále<br />
pak i na nákup kolejových vozidel. Samozřejmě,<br />
že tyto půjčky jsou z části hrazeny ze<br />
státních rozpočtů daných zemí. V současné<br />
době jednáme s Českou republikou o rozpočtu<br />
na modernizaci železničního koridoru<br />
v celkové hodnotě 180 miliard korun.<br />
Tato čísla jasně ukazují, že je to důležitá<br />
oblast rozvoje a že tento obor je konkurenceschopný.<br />
Je hlavní prioritou a má k tomu<br />
své opodstatnění. Měření konkurenceschopnosti<br />
je velmi obtížné i s ohledem na<br />
stanovení ceny mezi jednotlivými druhy<br />
dopravy. Půjčky pro dopravu tvoří 26 %<br />
z celkové částky rozpočtu EIB.<br />
Petr Duchoň, poslanec Evropského parlamentu<br />
Komise jedná s naprostou politickou<br />
nezávislostí. Jejím úkolem je bránit zájmy<br />
EU jako celku. Jakožto „ochránce smluv“<br />
zajišťuje uplatňování nařízení a směrnic přijatých<br />
Radou a Parlamentem. Komise je<br />
také jedinou institucí, která má právo navrhovat<br />
nové právní předpisy EU. Toto je<br />
právě oblast, která napomáhá k otevření<br />
trhů, k investicím například do dopravní<br />
infrastruktury. S tímto je spojena i problematika<br />
interoperability. Jedním z hlavních<br />
úkolů je také vytvoření legislativního rámce,<br />
který by umožnil spravedlivou soutěž mezi<br />
jednotlivými druhy dopravy.<br />
Marcel Verslype, výkonný ředitel ERA<br />
Jen nedávno jsme začali naše aktivity<br />
spojené se založením agentury. Agentura<br />
má v tuto chvíli již takřka 60 zaměstnanců<br />
a sekce bezpečnosti již začíná analyzovat<br />
situaci a pracovat na konkrétních opatřeních.<br />
Sekce interoperability nabrala naproti<br />
tomu malé zpoždění při náboru zaměstnanců<br />
a naplno začne pracovat od konce září<br />
20<strong>05</strong>.<br />
Mezi hlavní úkoly ERA patří tvorba technických<br />
specifikací interoperability (TSI),<br />
ERTMS, otázky bezpečnosti a harmonizace.<br />
Agentura bude pro členské země a Komisi<br />
zajištovat technickou asistenci v oblastech<br />
železniční bezpečnosti a interoperability.<br />
Úzce spolupracujeme s UNIFE, CER, EIM,<br />
kteří jsou hlavními dodavateli potřebných<br />
expertů. V současné době probíhají výběrová<br />
řízení na pozici odborných poradců a apeluji<br />
na vás k aktivní účasti v těchto řízeních.<br />
Johanes Ludewig, generální ředitel CER<br />
Velké diskuze probíhají na téma spojené<br />
s konkurenceschopností železnice vůči dalším<br />
druhům dopravy s ohledem na podmínky<br />
podnikání. Železniční dopravci platí za<br />
každý ujetý kilometr v rámci železniční sítě<br />
oproti silniční dopravě, kde jsou zpoplatněny<br />
jen některé úseky. Politici by měli toto<br />
vzít v úvahu a stanovit taková pravidla hry,<br />
která nebudou nevýhodná pro železnici.<br />
Každý dnes proklamuje potřebu rozvoje<br />
železnice. A co se týká infrastruktury, tak<br />
zhruba od roku 1960 se silniční síť ztrojnáso-<br />
12<br />
4/20<strong>05</strong>
• společná prezentace <strong>ACRI</strong> v Bruselu • • tři otázky pro •<br />
bila, kdežto síť železniční je stejná jako před<br />
sto lety. Chci tím říci, že zde jsou rozpory<br />
v dopravní politice, a ne vždy je to pouze na<br />
politicích. Například železniční mezinárodní<br />
nákladní přeprava se stává obchodem a je<br />
třeba toho využít.<br />
Je nutné také říci, že Česká republika je<br />
velmi úspěšná v oblasti podnikání na železnici,<br />
a že ne vždy se východ musí učit od západu.<br />
A proto je také dnešní setkání o to zajímavější.<br />
Drewin Nieuwenhuiss, generální ředitel<br />
UNIFE<br />
UNIFE spolupracuje s ERA v oblasti<br />
expertního know-how. Kromě toho chceme<br />
založit pracovní skupinu, kde budou společnosti,<br />
které nemají své zastoupení v ERA,<br />
aby mohly být informovány. Dále jednáme<br />
také s CER, aby zde byli i zástupci z řad<br />
dopravců tak, aby byly zajištěny opravdu<br />
komplexní vstupy pro ERA.<br />
Co se týče financování kolejových vozidel,<br />
Brusel nevyřeší vaše problémy, může<br />
pouze trochu napomoci. Je třeba hledat<br />
odpověď u vás doma. Vy jako výrobci musíte<br />
zefektivnit vaši výrobu, investovat do vývoje.<br />
Finanční prostředky, které můžete získat<br />
z fondů EU, jsou pouhou kapkou z financí,<br />
které je třeba vynaložit. Vy v České republice<br />
máte obrovskou výhodu – příliv investic.<br />
Již není výzvou být výrobcem v západní<br />
Evropě – provází ji příliš drahé výrobní<br />
náklady. Naše společnosti přemisťují svoji<br />
výrobu dále východ, právě k vám.<br />
William Bird, projektový manažer,<br />
Evropská komise, GŘ pro výzkum<br />
Přichází doba, kdy je třeba vytvořit pracovní<br />
model spolupráce mezi železničním<br />
sektorem, správci železniční infrastruktury<br />
a provozovateli železnice, k čemuž právě<br />
slouží ERA. Společně je třeba definovat konkurenceschopnost<br />
železnice jako takové<br />
a jak tohoto docílit. A v této době byl představen<br />
6. rámcový program. V rámci tohoto<br />
programu byly navrženy projekty, které jsou<br />
desetkrát větší než ty předchozí v celkové<br />
hodnotě 16 milionů EUR. Patří mezi ně<br />
Modtrain, Integrail, Modurban, jež se oproti<br />
tradičním projektům zabývají více specifickou<br />
oblastí. Naší filozofií je podporovat<br />
projekty větší než projekty malé, které mají<br />
omezený dopad.<br />
Momentálně je ve stadiu projednávání<br />
rozpočtu 7. rámcový program. Na základě<br />
toho budou určeny projekty k realizaci.<br />
Zaznamenala Marie Alžběta Vopálenská<br />
Tři otázky<br />
pro Jana Kohouta,<br />
velvyslance<br />
Stálého zastoupení<br />
České republiky<br />
při EU<br />
???<br />
Jak hodnotíte pozornost, kterou Evropská<br />
unie věnuje rozvoji železniční a další kolejové<br />
dopravy?<br />
Železniční doprava zaujímá jedno z předních míst v dopravní politice Evropské unie. Hlavním<br />
důvodem je její velký potenciál v přepravě nákladu i osob, vysoká úroveň bezpečnosti a minimální<br />
negativní dopady na životní prostředí. Tyto výhody však zatím nebyly plně využity a železniční<br />
doprava proto stále nedokáže být dostatečně atraktivní a konkurenceschopná ve vztahu k silniční<br />
či letecké dopravě, což dokládá snižující se podíl železniční dopravy na přepravě zboží i osob.<br />
Zefektivnění železniční dopravy by v konečném důsledku rovněž přispělo k lepšímu fungování<br />
jednotného vnitřního trhu a plnění cílů lisabonské strategie.<br />
Evropská komise si potřebu revitalizace železniční dopravy velmi dobře uvědomuje, snaží se jí<br />
věnovat náležitou pozornost a přispět k jejímu dosažení jednotlivými legislativními návrhy, na<br />
jejichž schvalování se ve většině případů podílí Rada společně s Evropským parlamentem v rámci<br />
spolurozhodovací procedury. Prvním důležitým krokem je otevření trhu železniční dopravy, který<br />
probíhá postupně v několika fázích a který byl zahájen v rámci tzv. prvního železničního balíčku<br />
schváleného v roce 2001. Současně se zahájením liberalizace první železniční balíček stanovil<br />
jednotné podmínky pro přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání poplatků za její<br />
užívání a ověřování bezpečnosti, vydávání licencí železničním podnikům a upravil otázku<br />
interoperability konvenční železniční sítě.<br />
Dalším krokem byla snaha o zlepšení bezpečnosti v železniční dopravě v rámci druhého<br />
železničního balíčku přijatého v březnu 2004. Za tímto účelem byla rovněž zřízena Evropská<br />
železniční agentura, jejímž hlavním úkolem je technická pomoc v oblasti bezpečnosti železniční<br />
dopravy a kontrola dodržování bezpečnostních standardů.<br />
V současné době je v Radě EU i v Evropském parlamentu projednáván návrh třetího<br />
železničního balíčku, který kromě dalšího otvírání trhu železniční dopravy usiluje o zlepšení její<br />
kvality a posílení práv cestujících. Legislativa v oblasti železniční dopravy se zaměřuje i na<br />
přepravu nebezpečných věcí po železnici, některé aspekty pracovních podmínek mobilních<br />
pracovníků poskytujících přeshraniční služby v železniční dopravě, opatření proti emisím plynných<br />
znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů drážních vozidel či závazky<br />
veřejné služby ve veřejné osobní železniční dopravě.<br />
Jsou zájmy českého železničního průmyslu v EU dostatečně hájeny? Můžete uvést konkrétní případ?<br />
Reprezentování českých zájmů na půdě evropských institucí probíhá v několika rovinách. Stálé<br />
zastoupení ČR při EU je každodenně konfrontováno s reprezentováním zájmů českého průmyslu<br />
obecně na půdě evropských institucí, které primárně vycházejí ze všeobecného konsensu vzniklého<br />
v ČR na základě meziresortních jednání. Z tohoto pohledu je klíčová především spolupráce<br />
s Ministerstvem zahraničních věcí a v oblasti železniční dopravy s Ministerstvem dopravy.<br />
Výsledkem tohoto dialogu je poté pozice ČR, která je hájena na půdě především Rady EU v rámci<br />
pracovních skupin a poté na zasedání Rady EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku.<br />
V rámci jednání jednotlivých pracovních skupin (kterých je ročně více než 3000) se naši diplomaté<br />
snaží vynegociovat co nejširší okruh pozitivních dopadů pro ČR. Z hlediska železniční dopravy se<br />
například podařilo eliminovat přílišný rozsah směrnice o certifikaci strojvedoucích nebo ve<br />
spolupráci s poslanci Evropského parlamentu došlo k zamítnutí návrhu na řízení o odpovědnosti<br />
dopravce při neplnění povinností v nákladní železniční dopravě.<br />
Tímto se dostávám i k druhé rovině prosazování zájmů nejen českého železničního, ale obecně<br />
českého průmyslu na půdě institucí EU, a tím je maximální formální i neformální spolupráce<br />
s dalšími členskými zeměmi a institucemi. Tato dimenze představuje širokou spolupráci s poslanci<br />
Evropského parlamentu, účast na seminářích a workshopech pořádaných evropskými institucemi,<br />
asociacemi a evropskými sdruženími a spolupráci s dalšími zástupci ČR v různých<br />
organizacích zde v Bruselu (např. v rámci Výboru regionů, UNICE atd.).<br />
V neposlední řadě jsou ekonomické zájmy ČR v EU podporovány i spoluprací s dalšími<br />
českými subjekty, které v Bruselu existují (především CzechTrade, CzechInvest a CEBRE – Czech<br />
Business Representation) a napomáhají českým podnikatelům v orientaci v bruselském prostředí<br />
a lobování v evropských institucích v pozitivním slova smyslu. Pomoc Stálého zastoupení je<br />
jednak v rovině expertní, konzultativní a především ve spolupráci při organizování prezentací,<br />
seminářů a workshopů, podobných jako byla zářijová prezentace <strong>ACRI</strong>.<br />
Nad prezentací <strong>ACRI</strong> jste převzal záštitu. Jak tuto akci hodnotíte a v čem vidíte její přínos?<br />
Vzhledem k účasti na velmi vysoké úrovni ze strany zástupců evropských institucí i samotného<br />
průmyslu hodnotím akci jako velmi pozitivní. Evropským institucím byl jasně prezentován<br />
potenciál našeho železničního průmyslu, jeho struktura a komplexnost a v neposlední řadě i jeho<br />
mezinárodní charakter. Zástupci českého průmyslu měli současně možnost bezprostředně jednat<br />
a poznat partnery z Komise.<br />
Prezentace <strong>ACRI</strong> ukázala, jak přínosné mohou být akce organizované asociacemi, sdruženími<br />
podniků, kraji apod., a to především z pohledu aktivní prezentace České republiky (a to již ze<br />
sektorového nebo regionálního pohledu). Jsem přesvědčen, že takovéto akce rovněž přispívají<br />
k prohlubování know-how českých subjektů a zkušeností s jednáními na evropské úrovni.<br />
Nezanedbatelný je rovněž vliv na zvýšení evropského povědomí o kvalitě českého průmyslu. Jde<br />
zkrátka o investici, která se vyplácí. Stálé zastoupení ČR při EU a já osobně budeme vždy<br />
připraveni při organizaci obdobných setkání podat pomocnou ruku.<br />
Za rozhovor poděkovala Jana Jenšíková<br />
4/20<strong>05</strong><br />
13
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
komponenty<br />
Výroba a prodej průmyslových Ni-Cd baterií<br />
14<br />
4/20<strong>05</strong>
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
• tři otázky pro •<br />
Historický archiv kolejových vozidel VÚKV<br />
Asociace podniků českého železničního<br />
průmyslu slaví letos10 let od svého založení.<br />
Toto kulaté jubileum je příležitostí<br />
zavzpomínat na tradici vývoje a výroby kolejových<br />
vozidel v českých zemích, která<br />
je neporovnatelně delší. Podílela se na ní<br />
řada českých a moravských podniků,<br />
z nichž mnohé již neexistují nebo se oborem<br />
kolejových vozidel nezabývají. Tradice<br />
tohoto odvětví českého průmyslu zahrnuje<br />
téměř celé spektrum kolejových<br />
vozidel od tramvají přes železniční vozy,<br />
elektrické a motorové lokomotivy, motorové<br />
vozy a elektrické jednotky a vozidla<br />
speciální. Je vhodné připomenout, že<br />
vybrané oblasti tohoto spektra se ve 20. století<br />
staly pojmy v železniční technice a symbolizovaly<br />
ve své době technický pokrok –<br />
osobní a salonní vozy Ringhoffer, osobní<br />
vozy a tramvaje z Tatry Smíchov, parní<br />
lokomotivy Škoda a ČKD Praha, elektrické<br />
lokomotivy Škoda, motorové lokomotivy<br />
ČKD, osobní a motorové vozy<br />
z Vagónky ve Studénce a v Kopřivnici či<br />
nákladní vagóny z Vagónek v České Lípě<br />
a Studénce.<br />
Tradice přetrvává a dnešní podniky<br />
v České republice z ní těží. Zároveň se však<br />
musí orientovat ve velice složitých podmínkách<br />
současnosti. Akciová společnost<br />
VÚKV, dříve Výzkumný ústav kolejových<br />
vozidel Praha, se na uvedené tradici<br />
významným způsobem podílela. Dnešní<br />
VÚKV v Praze vznikl postupným a ne vždy<br />
jednoduchým vývojem z konstrukční kanceláře<br />
Ringhofferových závodů. Přímo tak<br />
navazuje na bezmála stopadesátiletou tradici<br />
vývoje kolejových vozidel na území<br />
dnešní České republiky.<br />
Vznik samostatného konstrukčního<br />
oddělení Ringhofferových závodů je písemně<br />
doložen až v roce 1880. První vozy,<br />
které firma Ringhoffer vyrobila, byly zho<br />
toveny podle převzatých výkresů, ale již<br />
velmi záhy se vyskytují výkresy s razítkem<br />
firmy. Podle dochovaných podkladů je<br />
možno za počátek vlastního konstruování<br />
vozidel u firmy Ringhoffer považovat rok<br />
1867. Zatímco výkres prvního salonního<br />
vozu z roku 1867 pro haličskou dráhu<br />
Karla Ludvíka je ještě anonymní, další<br />
výkresy nesou již signatury konstruktérů.<br />
Po fúzi v roce 1936 s Vagónkou v Kopřivnici<br />
a dalšími závody, kdy vznikl koncern<br />
s novým názvem Závody Ringhoffer –<br />
Tatra, byla ústřední konstrukční kancelář<br />
začleněna do tzv. evidenční kanceláře,<br />
zkráceně EVIKA, kde se soustřeďovaly<br />
a zpracovávaly objednávky ze všech závodů.<br />
Po roce 1949 byla konstrukční kancelář<br />
různě reorganizována, vždy však byla respektována<br />
jako samostatný organismus.<br />
Tak vznikl v roce 1950 národní podnik<br />
EVIKA, který jako takový existoval jen<br />
krátce. K 15. dubnu 1952 byl začleněn do<br />
vývojového podniku těžkého strojírenství<br />
a po další reorganizaci přešel k 1. lednu<br />
1954 pod Výzkumný ústav dopravní a úpravárenské<br />
techniky. Pod názvem Výzkumný<br />
ústav kolejových vozidel (VÚKV) byla<br />
1. dubna 1958 znovu zahájena jeho samostatná<br />
existence. Jako koncernová účelová<br />
organizace byl od roku 1964 začleněn do<br />
generálního ředitelství Československé<br />
vagónky se sídlem v Praze, později v Popradě.<br />
Po změně politických a společenských<br />
poměrů po roce 1989 bylo toto generální<br />
ředitelství zrušeno a VÚKV se stal<br />
samostatným státním podnikem. K 1. květnu<br />
1992 byla zřízena akciová společnost<br />
VÚKV.<br />
Tím, že VÚKV a jeho předchůdci sídlily<br />
od dvacátých let 20. století do poloviny<br />
roku 2004 ve správní budově Ringhofferových<br />
závodů v Praze na Smíchově, zachoval<br />
se i pozoruhodný historický fond<br />
archivních materiálů firmy, především výkresů<br />
a fotografické dokumentace. Tento<br />
rozsáhlý fond představuje nejen pozoruhodný<br />
soubor technických dokumentů, ale<br />
i uměleckých děl. Jedna z nejzajímavějších<br />
částí tohoto historického archivu byla představena<br />
v publikaci Salonní vozy Ringhoffer<br />
vydané v roce 1999 nakladatelstvím<br />
NADATUR ve spolupráci s VÚKV. Ukázka<br />
z archivních materiálů představuje exteriér<br />
a interiér vozu dvorního vlaku Uherských<br />
drah z roku 1884. Interiér vozu byl<br />
navržen architektem Stibralem.<br />
Podrobný seznam dokumentů uložených<br />
v archivu je k dispozici ve VÚKV.<br />
Ing. Zdeněk Malkovský<br />
Tři otázky pro<br />
Prof. Petra Moose, CSc.,<br />
proděkana a vedoucího<br />
Katedry informatiky<br />
a telekomunikací,<br />
fakulty dopravní ČVUT<br />
v Praze<br />
1/ Jste spokojen s poslední verzí Dopravní<br />
politiky ČR? Myslíte si, že je v ní věnována<br />
dostatečná pozornost železniční dopravě?<br />
Nová dopravní politika bezpochyby posílila<br />
snahu o revitalizaci železniční dopravy u nás.<br />
Možná by v ní měl být více zdůrazněn vliv<br />
regionů na podporu dopravní obslužnosti<br />
nabídkou železniční dopravy a její objednávka<br />
krajskými úřady.<br />
2/ Jak se podle Vás bude vyvíjet dopravní<br />
strojírenství vzhledem k předpokládanému<br />
rozvoji kolejové dopravy?<br />
Dopravní strojírenství musí hledat nová<br />
konstrukční řešení, nové materiály pro konstrukci<br />
vozidel, aby bylo dosaženo lepších parametrů<br />
v oblasti hlučnosti. Nové výrobky se očekávají<br />
v souvislosti s rozvojem systémů ECTS<br />
a uplatňováním moderních přístupů v rámci<br />
ERTMS. Určitě je nezbytné zabývat se novými<br />
pohony pro hnací vozidla s ohledem na očekávané<br />
změny v dostupnosti energetických<br />
zdrojů.<br />
3/ Velká pozornost je dnes věnována spojení<br />
výzkumu, vědy a praxe. Jak hodnotíte<br />
spolupráci dopravní fakulty ČVUT s podniky<br />
českého železničního průmyslu? Můžete uvést<br />
konkrétní příklady spolupráce?<br />
Fakulta dopravní ČVUT spolupracuje s řadou<br />
podniků u nás. Jako vzor může posloužit<br />
pěkná spolupráce v oblasti zabezpečovací<br />
a telekomunikační techniky se společnostmi<br />
AŽD Praha a Siemens. První pracovní kontakty<br />
byly navázány s plzeňským podnikem<br />
ŠKODA. Velmi nás těší a naše poznání rozvíjí<br />
spolupráce s VUZ a VÚKV. Neméně cenná je<br />
naše spolupráce se SŽDC. V rámci naší účasti<br />
v projektu EURNEX se daří spolupracovat<br />
s asociací železničního průmyslu UNIFE. Velmi<br />
uvítáme další možnosti a formy spolupráce<br />
zejména s podniky českého železničního průmyslu.<br />
Za rozhovor poděkovaly<br />
M. A. Vopálenská a J. Jenšíková<br />
3/20<strong>05</strong><br />
15
• členové <strong>ACRI</strong> se představují •<br />
komponenty<br />
16<br />
4/20<strong>05</strong>
• kalendárium •<br />
KALENDÁRIUM 2006<br />
9. 2. 2006<br />
Valná hromada <strong>ACRI</strong><br />
(čas a místo budou upřesněny)<br />
13. – 15. 6. 2006<br />
Czech Raildays, Ostrava<br />
V rámci již tradiční prezentace<br />
<strong>ACRI</strong> na tomto veletrhu<br />
se uskuteční 13. 6. 2006<br />
mimořádná valná hromada<br />
<strong>ACRI</strong>.<br />
Červen 2006<br />
Prezentace v Hospodářském<br />
výboru EK<br />
19. – 22. 9. 2006<br />
InnoTrans, Berlín<br />
InnoTrans<br />
2. – 6. 10. 2006<br />
Mezinárodní strojírenský<br />
veletrh, Brno<br />
Listopad 2006<br />
Transport Ostrava<br />
<strong>ACRI</strong> fórum a odborný<br />
seminář<br />
TRANSPORT 2006<br />
infrastruktura<br />
4/20<strong>05</strong><br />
17
•vystavovali jsme •<br />
Brno: 47. mezinárodní strojírenský veletrh<br />
3. mezinárodní veletrh Transport a Logistika<br />
Třetí ročník mezinárodního veletrhu<br />
Transport a Logistika byl největší prezentací<br />
dopravních a logistických oborů v zemích střední<br />
a východní Evropy. Ve srovnání s rokem 2003<br />
se o 15 % zvýšila účast zahraničních vystavovatelů,<br />
výrazně posílila zejména nabídka softwarových<br />
řešení pro dopravu, skladování a komunikačních<br />
a řídicích systémů pro logistiku.<br />
Expozice představily produkty a služby více než<br />
dvou stovek firem, mezi nimi 60 zahraničních<br />
(jejich podíl dosáhl 28,6 %). Počet zastoupených<br />
zemí se zvýšil na 17, když poprvé vystavovaly<br />
firmy ze Španělska, Rumunska a Ukrajiny.<br />
Stejně jako souběžně pořádaný 47. mezinárodní<br />
strojírenský veletrh, také Transport<br />
a Logistika 20<strong>05</strong> odrážel pozitivní vývoj české<br />
ekonomiky. Oba veletrhy měly vysoký komerční<br />
efekt a řada firem je hodnotila jako obchodně<br />
nejúspěšnější ročník. Mezi 104 837 návštěvníky<br />
převažovali odborníci a zástupci vrcholového<br />
managementu.<br />
Veletrhy byly dějištěm více než padesáti<br />
odborných setkání. K nejprestižnějším akcím<br />
patřil sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR s účastí<br />
premiéra Jiřího Paroubka, vicepremiéra<br />
Martina Jahna, ministra průmyslu a obchodu<br />
Milana Urbana a předsedy ODS Mirka Topolánka.<br />
Ocenění nejlepším exponátům<br />
Díky spojení s Mezinárodním<br />
strojírenským veletrhem<br />
mohly i exponáty veletrhu Transport a Logistika<br />
soutěžit o prestižní Zlaté medaile MSV.<br />
Do devítky oceněných nejlepších výrobků se<br />
dostaly dva z nich. Společnost Pars nova obdržela<br />
cenu za prototyp motorové částečně<br />
nízkopodlažní jednotky pro regionální osobní<br />
dopravu, kterou první den veletrhu slavnostně<br />
pokřtil jménem Regionova premiér Jiří Paroubek<br />
za účasti ministra průmyslu a obchodu<br />
Milana Urbana a generálního ředitele ČD Josefa<br />
Bazaly. Regionova je úspěšným výsledkem<br />
komplexní modernizace starších vozů a v budoucích<br />
letech se stane hlavním nástrojem Českých<br />
drah při zvyšování komfortu cestování<br />
v místní dopravě. Druhý oceněný exponát z koleje<br />
před pavilonem A – nová dvounápravová<br />
lokomotiva řady 709-621.1 z ČMKS HOLDING<br />
– poslouží naopak rozvoji nákladní železniční<br />
dopravy. Moderní drážní vozidlo s naftovým<br />
motorem Caterpillar C15 je určeno pro středně<br />
těžkou traťovou a posunovací službu především<br />
na vlečkách a celostátních tratích o rozchodu<br />
1435 mm při rychlosti do 80 km/hod.<br />
VIP hosté a zahraniční návštěvníci<br />
Letošní ročník se těšil mimořádnému zájmu<br />
politických a hospodářských špiček z ČR<br />
i zahraničí. Mezinárodní strojírenský veletrh<br />
zahájil předseda Vlády ČR Jiří Paroubek, který<br />
přicestoval v čele početné vládní a parlamentní<br />
delegace. Mezi hosty byl také evropský komisař<br />
pro vědu a výzkum Janez Potočnik a veletrh<br />
Transport a Logistika zahájil prezident Evropské<br />
logistické asociace Graham Ewer. V průběhu<br />
veletrhů bylo na výstavišti vedle českých oficiálně<br />
přivítáno také 187 zahraničních VIP<br />
hostů převážně z diplomatických kruhů.<br />
V průběhu obou veletrhů se na pokladnách<br />
3. – 7. 10. 20<strong>05</strong><br />
návštěvníků z 55 států pěti kontinentů, jejich<br />
podíl na celkové návštěvnosti tak dosáhl takřka<br />
12 % . Nejvyšší byla návštěvnost ze Slovenska,<br />
Německa, Polska, Maďarska, Rakouska, Velké<br />
Británie, Itálie, Francie, Nizozemí, Běloruska,<br />
Ukrajiny a Ruska. V porovnání s minulým ročníkem<br />
výrazně přibylo především návštěvníků<br />
z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, ale také z Velké<br />
Británie a Německa. Zvýšil se také zájem z některých<br />
vzdálenějších zemí jako například<br />
Turecka, Vietnamu nebo Indonésie.<br />
Řekli na veletrhu<br />
Milan Šimonovský, místopředseda Vlády ČR a ministr<br />
dopravy:<br />
Brněnské veletrhy jsou už od konce padesátých<br />
let mimořádnou přehlídkou dovedností<br />
českých výrobců. Jako ministr dopravy jsem<br />
velmi spokojen, že se podařilo železniční průmysl<br />
v České republice znovu postavit na nohy,<br />
což je vidět i tady na veletrhu.<br />
Josef Bazala, předseda představenstva a generální<br />
ředitel, České dráhy, a. s.:<br />
Náš stánek nese název ČD CARGO a je<br />
zaměřen spíše na nákladní dopravu. Naši kolegové<br />
zde jednají s potenciálními zákazníky<br />
a hledají nové přepravní zakázky, protože nákladní<br />
doprava je zatím ta, která České dráhy<br />
živí. S účastí na letošním veletrhu Transport<br />
a Logistika jsme spokojeni, je tady možné<br />
potkat spoustu důležitých lidí. Návštěvnost<br />
brněnského veletrhu je tradičně vysoká a vyšlo<br />
nám počasí, takže je příjemně i na venkovních<br />
plochách. Myslím, že to je vydařená akce, pro<br />
České dráhy určitě.<br />
4. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky<br />
Transport a Logistika se uskuteční v roce 2007<br />
společně se 49. mezinárodním strojírenským<br />
veletrhem.<br />
Společnost AŽD Praha se letos na MSV<br />
prezentovala na společné expozici v pavilonu<br />
A poprvé jako „skupina AŽD“ a představila<br />
tak některé ze svých dceřinek: AK signal<br />
Brno, Signal Mont, Radom a Spálovský.<br />
V Brně také předvedla nový vývojový produkt<br />
firmy z oblasti produkce železničních<br />
zabezpečovacích zařízení – kolejové obvody<br />
KOA1, které jsou evropským unikátem a znamenají<br />
průlom v oblasti traťového zabezpečení.<br />
Mezi největší výhody systému patří<br />
především přesnost v rozeznání vlastního<br />
kolejového proudu od ohrožujících proudů<br />
z hnacího vozidla, automatická kalibrace,<br />
bez nutnosti periodických měření. Dále<br />
KOA 1 umožňuje dálkovou zprávu dat, kontrolu<br />
funkčnosti a diagnostiku systému přes<br />
internet.<br />
Expozici HOLDINGU ČMKS, o kterou<br />
se již tradičně zajímala početná odborná<br />
i laická veřejnost, navštívili v průběhu veletrhu<br />
premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu<br />
a obchodu Milan Urban, ministr dopravy<br />
Milan Šimonovský, statutární zástupci a.s.<br />
České dráhy a řada dalších představitelů státních<br />
orgánů a organizací. Vystavené exponáty<br />
představili členům vlády Ing. Josef Bárta,<br />
generální ředitel firmy ČMKS HOLDING,<br />
a Ing. Josef Mixa, ředitel spoluvystavující<br />
společnosti Phoenix-Zeppelin.<br />
ČMKS HOLDING představil komplexně<br />
zmodernizovanou lokomotivu 724.601-0<br />
s naftovým motorem Caterpillar C15 o výkonu<br />
392 kW vyrobenou pro společnost Unipetrol<br />
Doprava a „srbskou“ lokomotivu řady<br />
621.101, osazenou stejným motorem, která<br />
byla následně oceněna Zlatou medailí<br />
MSV 20<strong>05</strong>.<br />
V oblasti řídicích systémů a elektroniky<br />
pro kolejovou dopravu nabízí firma<br />
UniControls jako jedna z mála v ČR ucelené<br />
řešení. Mezi vystavovanými exponáty byl mj.<br />
vozový počítač, UIC Gateway, který byl<br />
začátkem letošního roku mezinárodně homologován,<br />
a také žhavá novinka – unikátní systém<br />
vzdálených vstupů a výstupů RIO moduly,<br />
jenž vyhovuje náročným ustanovením<br />
drážní normy ČSN EN50155. K tradičním<br />
magnetům expozice patřil elektronický<br />
tachograf s barevným displejem a nové typy<br />
informačních tabulí LED a DOT-LED.<br />
Poprvé v ČR byl vystavován reklamní a informační<br />
systém s ukázkami videosekvencí<br />
a kamerový systém, který lze nasadit například<br />
ve vozech metra pro zvýšení bezpečnosti<br />
cestujících.<br />
18<br />
4/20<strong>05</strong>
• vystavovali jsme •<br />
• ze života <strong>ACRI</strong> •<br />
Dortmund: 5. mezinárodní kongres a veletrh<br />
„Dopravní politika je průmyslová a hospodářská politika – investice do dopravy zajišťují růst a zaměstnanost“<br />
V rámci zahajovacího fóra švýcarský spolkový<br />
rada pro dopravu Moritz Leuenberger<br />
vyzdvihl dlouhodobou dopravní strategii<br />
země, jejímž cílem je přesun podstatné části<br />
nákladních přeprav ze silnice na železnici.<br />
„Od roku 2002 každým dalším rokem projelo<br />
švýcarskými Alpami méně nákladních<br />
vozidel než v roce předchozím, loni to bylo<br />
1,25 milionu nákladních vozidel. Cílem spolkové<br />
rady je snížit tento počet ještě o polovinu.<br />
Přesto v současnosti již dvě třetiny přeprav<br />
přes švýcarské Alpy zajišťuje železnice,“<br />
uvedl Moritz Leuenberger. Ve Francii<br />
či Rakousku přitom železnice přepraví jen<br />
asi čtvrtinu zboží.<br />
Ještě radikálnější byla v tomto ohledu<br />
nizozemská ministryně dopravy Karla<br />
Peijsová. Podle ní by součástí snah o zrovnoprávnění<br />
podmínek přístupu na dopravní<br />
infrastrukturu mělo být i zpoplatnění osobní<br />
dopravy. Jako příklad pro evropské železnice<br />
uvedla nizozemská ministryně severojižní<br />
koridor (Rotterdam/Antverpy – Duisburg –<br />
Basilej – Lyon/Janov), který má být dokončen<br />
v příštím roce a měl by na této trase<br />
výrazně přispět ke zvýšení konkurence železniční<br />
dopravy vůči dopravě silniční.<br />
Náměstek ministra dopravy České republiky<br />
Vojtěch Kocourek ve svém projevu zmínil<br />
hustotu české železniční sítě, kterou tvoří<br />
devět tisíc kilometrů tratí, což je dobrý předpoklad<br />
pro budoucí rozvoj železniční dopravy<br />
v zemi. V souvislosti s mýtným informoval<br />
své resortní kolegy o tom, že v České republice<br />
již probíhají přípravy na jeho zavedení,<br />
avšak odlišné podmínky ČR nedovolují při<br />
výběru mýtného nasadit tak vysoké poplatky<br />
jako třeba ve Švýcarsku. Vojtěch Kocourek<br />
dále zdůraznil, že pro Českou republiku není<br />
v mezinárodní nákladní železniční dopravě<br />
zásadním problémem technická nekompatibilita,<br />
ale spíše nedostatečná konkurenceschopnost<br />
silniční dopravě.<br />
Součástí programu prvního „politického“<br />
dne veletrhu bylo i „české fórum“, jehož hlavním<br />
tématem byla regionální přeshraniční<br />
doprava a integrované dopravní systémy.<br />
V úvodu se představila společnost EgroNet<br />
zajišťující přeshraniční osobní dopravu v česko-německém<br />
pohraničí. Ředitel ROPID<br />
Ing. Jiří Prokel vyzdvihl skutečnost, že integrované<br />
dopravní systémy již v ČR na řadě<br />
místech fungují, například v Praze a okolí.<br />
Jaroslav Hanák, prezident Svazu dopravy,<br />
uvedl, že dalšímu rozvoji spolupráce mezi<br />
jednotlivými dopravci brání pomalu se rozvíjející<br />
výstavba dopravní infrastruktury.<br />
Velkým problémem je i špatně fungující<br />
legislativa. Ing. Libor Lochman společně<br />
s Ing. Miroslavem Kupcem diskuzi doplnili<br />
o možnosti uplatnění dodávek českého<br />
železničního průmyslu v rámci integrované<br />
Evropy.<br />
„Politického“ dne veletrhu se jako jeden<br />
z diskutujících zúčastnil také generální ředitel<br />
ČD Josef Bazala. Diskuze se točily kolem<br />
tří základních témat: technické specifikace<br />
interoperability (TSI), která by měla zrychlit<br />
železniční dopravu, harmonizace nákladů<br />
jednotlivých dopravních oborů a nezbytnosti<br />
zavést zpoplatnění silniční dopravy, tak aby<br />
se zvýšila konkurenceschopnost železniční<br />
nákladní dopravy vůči silniční a třetí ožehavou<br />
otázkou bylo budování železniční<br />
infrastruktury. „Politici i zástupci drah se<br />
shodli na tom, že tempo výstavby koridorů je<br />
pomalé a že je při těchto stavbách nutné zvýšit<br />
zapojení soukromého kapitálu,“ poznamenal<br />
Josef Bazala.<br />
ČD participují kromě EGRONET na<br />
řadě přeshraničních projektů. „Abychom<br />
uspěli jako dopravce v přeshraniční regionální<br />
dopravě, musíme nabídnout atraktivní<br />
jízdní řád (včetně návazných přípojů<br />
na obou stranách), odpovídající vozidla a zajímavou<br />
cenovou politiku. Navíc je pro nás<br />
vždy důležitá spolupráce s příslušným krajem,“<br />
dodal Bazala.<br />
Záznamy z diskuzních fór jsou k dispozici<br />
na webových stránkách: http://www.railtec.de<br />
<strong>ACRI</strong> se letos veletrhu rail#tec<br />
zúčastnila poprvé<br />
7. – 9. 11. 20<strong>05</strong><br />
Její představitelé ocenili možnost sledovat,<br />
co nového se děje v zahraničí a jaké<br />
jsou příležitosti pro český železniční průmysl.<br />
„Je zřejmé, že velké příležitosti jsou právě<br />
v regionální dopravě a dopravě přeshraniční,<br />
kterým byl věnován český diskuzní blok.<br />
Jak dodavatelé železniční infrastruktury,<br />
tak výrobci kolejových vozidel a komponent<br />
mají v rámci českého železničního průmyslu<br />
co nabídnout i do zahraniční.<br />
Velkým úspěchem je dodávka motorových<br />
jednotek z produkce ČKD VAGONKA<br />
pro finské dráhy či dodávka zabezpečovacího<br />
zařízení pro železnici od AŽD Praha určeného<br />
pro indické dráhy. S výrobky společnosti<br />
Bonatrans, předního evropského výrobce<br />
soukolí, či Třineckých železáren se setkáte<br />
na všech kontinentech, snad kromě Austrálie<br />
a Antarktidy,“ řekla výkonná ředitelka<br />
<strong>ACRI</strong> Marie Alžběta Vopálenská.<br />
Ostrava: 9. ročník mezinárodní konference<br />
TRANSPORT 20<strong>05</strong><br />
Mezinárodní konference TRANSPORT<br />
20<strong>05</strong> je důležitou mezinárodní akcí, zaměřenou<br />
na dopravní infrastrukturu a logistiku<br />
v evropských souvislostech. Svědčí o tom každoroční<br />
přítomnost ministrů, členů diplomatického<br />
sboru, dalších významných osobností<br />
a odborníků z České republiky a okolních<br />
států. Letošního ročníku se mimo jiné zúčastnili<br />
místopředseda vlády a ministr dopravy<br />
ČR Milan Šimonovský, Ján Kotuľa, štátný<br />
tajomník Ministerstva dopravy, pošt<br />
a telekomunikácií Slovenskej republiky,<br />
Helmut Adelsberger, Bundesministerium<br />
für Verkehr, Innovation und Technologie,<br />
Ősterreich nebo Wojcech ŻŽarnoch, předseda<br />
řídícího výboru VI. Multimodální transevropského<br />
koridoru, Ministerstvo dopravy<br />
a stavebnictví Polska.<br />
TRANSPORT 20<strong>05</strong><br />
15. – 16. 11. 20<strong>05</strong><br />
Mezi hlavní diskutovaná témata patřila<br />
realizace VI. multimodálního koridoru, financování<br />
dopravní infrastruktury a rozvoj<br />
železniční dopravy. Základním cílem této<br />
významné středoevropské konference je<br />
urychlení realizace VI. transevropského multimodálního<br />
dopravního koridoru na území<br />
České republiky, Polska a Slovenska.<br />
Druhý den konference patřil zejména<br />
železnici. Náměstek ministra dopravy Vojtěch<br />
Kocourek ve svém úvodním vystoupení<br />
zdůraznil, že železnice je pevnou a nedílnou<br />
součástí dopravního systému ČR a ministerstvo<br />
dopravy podniká na její podporu řadu<br />
kroků, které směřují především do rozsáhlé<br />
modernizace železniční infrastruktury a železničního<br />
vozidlového parku. V neposlední<br />
řadě zmínil i plnění požadavků na interoperabilitu<br />
transevropského konvenčního železniční<br />
systému.<br />
<strong>ACRI</strong> společně se společnostmi ČKD<br />
VAGONKA a Pars nova mělo příspěvek na<br />
téma Rozvoj regionální železniční dopravy.<br />
ČKD VAGONKA zde prezentovala nabídku<br />
v oblasti kolejových vozů pro regionální<br />
dopravu – dvoupodlažní elektrickou jednotku<br />
471, motorový vůz DM12 a také motorový<br />
vůz pro příměstskou a regionální dopravu.<br />
Pars nova představila motorovou nízkopodlažní<br />
jednotku Regionova určenou pro regionální<br />
dopravu. Mezi vystavovateli nechyběla<br />
také společnost AŽD Praha a SKODA<br />
TRANSPORTATION.<br />
Více informací na http://www.transport-ova.cz<br />
4/20<strong>05</strong><br />
19
Change language