24.11.2014 Views

Přednáška 08

Přednáška 08

Přednáška 08

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků<br />

PŘEDNÁŠKA VIII.


Katedra textilních materiálů<br />

Vlákna ze stonků<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků<br />

Vlákna vícebuněčná – technická, složená z více<br />

elementárních vláken.<br />

(bavlna - jednobuněčné vlákno)<br />

-LEN<br />

- KONOPÍ<br />

- JUTA<br />

- RAMIE<br />

- KENAF


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků<br />

SPOLEČNÉ ZNAKY VLÁKEN ZE STONKŮ<br />

a) vlákna mnohobuněčná, skládají se z elementárních vláken<br />

b) mají podobné složení:<br />

celulóza 65 - 85%<br />

popeloviny 1 - 5%<br />

tuky, vosky 2 - 4%<br />

pektiny, hemicelulózy 2 - 10%<br />

lignin 1 - 20%<br />

vlhkost 10%<br />

Vlákna jsou slepena pektiny<br />

(rostlinný klih)


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků<br />

c) mají podobný mikroskopický vzhled<br />

d) mají podobné vlastnosti:<br />

- vlákna dosti pevná (za mokra se pevnost zvyšuje<br />

až o 20 %)<br />

- málo tažná<br />

-odolnávůči působení sladké i slané vody.


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků<br />

Elementární vlákna dlouhé protáhlé buňky, na koncích<br />

uzavřené, ve středu lumen (kanálek)<br />

vlákno střední délka [mm] střední průměr [µm]<br />

len 17 - 20 12 - 17<br />

konopí 10 - 14 14 – 17<br />

juta 2 - 4 15 – 20<br />

ramie 50 - 65 30 – 35<br />

e) Podobné prvotní a druhotné zpracování:<br />

-získání vláken ze stonků (rosení, [máčení], sušení, lámání,<br />

potěrání)<br />

- zpracování vláken v přádelnách – dlouhá a krátká vlákna


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Len - Rod: Linum usitatissimum<br />

Patří k nejstarším kulturním rostlinám –rozšířen po<br />

celém světě -např. v Egyptě, ve střední Evropě, Asii,<br />

Americe<br />

Vlákno je oceňováno pro svou pevnost, možnost<br />

zjemnění vlákna (používáno v minulosti např. na krajky),<br />

možnost bělení, odolnost vůči UV záření a proti<br />

mechanickým vlivům, odolnost proti vodě a pro chladivý<br />

omak (dobré vedení tepla).


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Tři základní kultivary:<br />

přádní - jednoletá rostlina 90 - 130 cm – pěstování pro vlákna<br />

(Evropa, Asie, Amerika)<br />

olejno-přádní - nižší rostlina, více rozvětvené okvětí, pěstování<br />

pro semena a pro vlákna<br />

olejný - nízká rostlina, velmi rozvětvené okvětí (teplejší krajiny)<br />

Pěstovaný pro semena (ze semen se lisuje olej – potravinářstí,<br />

výroba fermeže, ze slupek pokrutiny pro dobytek)<br />

Pěstování lnu: počáteční růst (klíčení a růst "stromečku"),<br />

rychlý růst stonku (12 - 18 dní) kvetení (3 - 5 dní), zrání (35 dní)


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Sklizeň: 4 stupně zralosti dle barvy stonku<br />

- zelená zralost - hebká, jemná, málo pevná vlákna, malá<br />

výtěžnost<br />

- raná žlutá zralost - nejlepší vlákna<br />

- žlutá zralost -méně dlouhých vláken<br />

- plná (hnědá) zralost - drsná lámavá vlákna


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Morfologie (struktura) stonku:<br />

Kůra ve vrstvě zvané sklerenchym obsahuje technická vlákna –<br />

cca 20 – 25 svazků technických vláken<br />

dřevovina: tenkostěnné buňky<br />

(60% stonku) – při získávání<br />

vláken odpad, který se dále<br />

zpracovává – pazdeří.<br />

dřeň: tenkostěnné buňky<br />

(odumírající) lumen


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

ZPRACOVÁNÍ LNU JAKO BEZODPADOVÁ<br />

TECHNOLOGIE<br />

Len jako rostlina: stonky – vlákna<br />

semena – využití v potravinářství, fermež, atd.<br />

slupky: krmivo pro dobytek<br />

Len jako stonky : v prvotním zpracování (tírny) se oddělují<br />

vlákna – dlouhá – len<br />

krátká – koudel<br />

dřevovina – pazdeří – výroba desek (kompozitní<br />

materiál<br />

Len jako vlákna: zpracování vláken (přádelny) – zjemňování<br />

(vochlování)<br />

dlouhá vlákna – len – příze lenky<br />

krátká vlákna – koudel – příze koudelky<br />

odpad – krátká vlákna – kotonizace (další zpracování)<br />

prach – (lignin a pektiny) - lisování do briket


Katedra textilních materiálů<br />

Zpracování lnu<br />

Prvotní zpracování<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Je třeba oddělit technická vlákna od stonku (zdřevnatělých částí)<br />

Provádí se máčení nebo rosení pro bakteriální oddělení vláken od dřevoviny<br />

Tírna - lámání + potěrání<br />

- kalandrování (lámání) - uvolnění dřevoviny<br />

-potěrání - odstranění dřevoviny – vlákna dlouhá - len, krátká - koudel<br />

Druhotné zpracování<br />

Vochlovna - vstup len<br />

-pročesání, urovnání a zjemnění svazků vláken - vochlování - pročesávání<br />

dlouhá vlákna – len, odpad – krátká vlákna koudel<br />

Přádelna - vstup len<br />

příze lenka – spřádání za mokra<br />

- vstup koudel příze koudelka - spřádání za sucha


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Výtěžnost lnu<br />

Ze 100 % lněného stonku se získá:<br />

9% lněná příze<br />

7% koudelová příze<br />

35% pazdeří - desky<br />

15% semena - olej, fermež, pokrutiny<br />

10% tobolky<br />

3% odpad<br />

20% ztráty rosením,<br />

nebo máčením


Katedra textilních materiálů<br />

Kotonizace lnu<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

- rozrušení pektinů spojujících elementární vlákna – vlákna se<br />

zkracují na délku bavlny – zpracování bavlnářským způsobem<br />

- Kotonizace mechanická ( Crightonovo čechradlo. atp.)<br />

- Kotonizace chemická (alkálie za tepla)<br />

- Kotonizace parou pod tlakem (steam explosion)<br />

- Kotonizace enzymatické předzpracování (pektinázy)<br />

- Kotonizace biologická (bakterie)<br />

Používá se také enzymaticky předzpracované technické lněné<br />

vlákno.


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Lněné vlákno<br />

Technické vlákno: 15 - 30 elementárních<br />

vláken spojených pektinem,<br />

délka: 20 - 140 cm,<br />

tloušťka: 200 - 300 µm<br />

Elementární vlákno<br />

délka: 15 - 40 mm, tloušťka: 10 - 30 µm<br />

příčný řez:<br />

5 ti boký, výjimečně 7 mi boký,<br />

ostré špičky<br />

podélný pohled: kolénka


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Struktura vlákna<br />

1-vnější spojovací blána (povlak)<br />

2-primární stěna<br />

3-sekundární stěna<br />

(jen několik vrstev)<br />

4-terciární stěna<br />

5-lumen<br />

Sklon fibril: 10 o -<br />

určuje<br />

mechanické vlastnosti<br />

Vysoká pevnost a malá tažnost


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Vlastnosti<br />

vlákna relativně velmi pevná fs = 5 - 8 cN/dtex<br />

- pevnost za mokra fm = 120% fs<br />

- tažnost za sucha 1.8 % a za mokra 2.2 %.<br />

- málo pružná<br />

- vlákna hladká, lesklá, dle způsobu získání světle žlutá až bílá,<br />

zelenožlutá až stříbřitě zelená<br />

- omak: studený, dobře vodí teplo<br />

- silně navlhavá (uzanční vlhkost 12%)<br />

-vůči chemikáliím se chová podobně jako bavlna<br />

-relativně dobře vede teplo (studený omak)


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

LNĚNÉ PŘÍZE


Katedra textilních materiálů<br />

Lnářské příze<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Vypřádány ze 100% lněných vláken nebo jejich směsí s chemickými<br />

vlákny (zejména s polyesterem). V současné době jsou prováděny<br />

pokusy s výrobou přízí konopných lnářskou technologií.<br />

Příze lenky, vyráběné z vochlovaného lnu.<br />

Technologií vochlování se mohou řadit k přízím česaným z dlouhých<br />

vláken (až 450 mm). Nepoužívá se mykání, protože vlákna jsou<br />

urovnána do rovnoběžné polohy už z tíren. Dopřádání se provádí<br />

většinou za mokra. Tyto příze jsou vypřádány ve slabších tloušťkách<br />

(např.12 tex).<br />

Jsou hladké, pevné, mají tvrdší omak.<br />

Mají charakteristický vzhled, kde se občas vyskytuje silnější místo –<br />

tzv. klasovitost.<br />

Používají se na ložní prádlo, ubrusy, košiloviny, apod.


Katedra textilních materiálů<br />

Lnářské příze<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len<br />

Příze koudelky. Jsou vyráběné z lněné koudele (kratších<br />

a hrubších vláken).<br />

Jako technologie se používá mykání a následné<br />

protahování. Předou se buď za sucha nebo za mokra.<br />

Jsou to příze hrubší, tvrdého, ostrého omaku. Používají<br />

se na technické tkaniny, obaloviny, atp.<br />

Příze koudelové česané. Vypřádají se z koudele česanou<br />

technologií, která se podobá technologii vlnařské<br />

česané. Příze jsou jemnější, hladší, s charakteristickým<br />

omakem a klasovitostí.<br />

Používají se na prostírání,, dekorační tkaniny, ale také na<br />

šatovky, oblekovky, apod.


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - len


Katedra textilních materiálů<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - konopí<br />

Použití konopí v Číně sahá až do 2800 let př.n l.<br />

Pěstuje se v řadě států Evropy (Rusko, Jugoslávie, Rumunsko, Maďarsko) a<br />

Asie. V ČR na Moravě.<br />

Vlákna ze stonku. Je hrubší, tmavší a poněkud pevnější než len. - jednoletá<br />

dvoudomá rostlina (samčí-pěnek, samičí - hlavatka),<br />

Konopí seté severní (malé výnosy vlákna)<br />

Konopí seté středoruské (Rusko, Polsko, Slovensko) výška 1.7 m<br />

Konopí seté jižní (Itálie, Francie, Čína), výška 4 m<br />

Konopí indické (hašišné) (vysoký obsah THC – nepěstuje se pro vlákna)<br />

Zpracování vlákna podobně jako u lnu. Struktura vlákna blízká lnu


Katedra textilních materiálů<br />

- tupé nebo rozeklané konce<br />

elementárních vláken,<br />

- širší technické vlákno,<br />

TEXTILNÍ VLÁKNA<br />

Vlákna ze stonků - konopí<br />

- široký lumen a zaoblené rohy na příčném řezu.<br />

Technické vlákno: 100 - 200cm – při zpracování<br />

se trhá na kratší úseky<br />

barva stříbrošedá, horší - hnědá,<br />

nejlépe ze všech přírodních vláken odolává vlivům vody a<br />

povětrnosti (použití pro lana na zámořských lodích)<br />

Základním rozdílem je směr sklonu fibril (u konopí je na<br />

rozdíl od lnu směr Z).

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!