Přednáška 08
Přednáška 08
Přednáška 08
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků<br />
PŘEDNÁŠKA VIII.
Katedra textilních materiálů<br />
Vlákna ze stonků<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků<br />
Vlákna vícebuněčná – technická, složená z více<br />
elementárních vláken.<br />
(bavlna - jednobuněčné vlákno)<br />
-LEN<br />
- KONOPÍ<br />
- JUTA<br />
- RAMIE<br />
- KENAF
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků<br />
SPOLEČNÉ ZNAKY VLÁKEN ZE STONKŮ<br />
a) vlákna mnohobuněčná, skládají se z elementárních vláken<br />
b) mají podobné složení:<br />
celulóza 65 - 85%<br />
popeloviny 1 - 5%<br />
tuky, vosky 2 - 4%<br />
pektiny, hemicelulózy 2 - 10%<br />
lignin 1 - 20%<br />
vlhkost 10%<br />
Vlákna jsou slepena pektiny<br />
(rostlinný klih)
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků<br />
c) mají podobný mikroskopický vzhled<br />
d) mají podobné vlastnosti:<br />
- vlákna dosti pevná (za mokra se pevnost zvyšuje<br />
až o 20 %)<br />
- málo tažná<br />
-odolnávůči působení sladké i slané vody.
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků<br />
Elementární vlákna dlouhé protáhlé buňky, na koncích<br />
uzavřené, ve středu lumen (kanálek)<br />
vlákno střední délka [mm] střední průměr [µm]<br />
len 17 - 20 12 - 17<br />
konopí 10 - 14 14 – 17<br />
juta 2 - 4 15 – 20<br />
ramie 50 - 65 30 – 35<br />
e) Podobné prvotní a druhotné zpracování:<br />
-získání vláken ze stonků (rosení, [máčení], sušení, lámání,<br />
potěrání)<br />
- zpracování vláken v přádelnách – dlouhá a krátká vlákna
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Len - Rod: Linum usitatissimum<br />
Patří k nejstarším kulturním rostlinám –rozšířen po<br />
celém světě -např. v Egyptě, ve střední Evropě, Asii,<br />
Americe<br />
Vlákno je oceňováno pro svou pevnost, možnost<br />
zjemnění vlákna (používáno v minulosti např. na krajky),<br />
možnost bělení, odolnost vůči UV záření a proti<br />
mechanickým vlivům, odolnost proti vodě a pro chladivý<br />
omak (dobré vedení tepla).
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Tři základní kultivary:<br />
přádní - jednoletá rostlina 90 - 130 cm – pěstování pro vlákna<br />
(Evropa, Asie, Amerika)<br />
olejno-přádní - nižší rostlina, více rozvětvené okvětí, pěstování<br />
pro semena a pro vlákna<br />
olejný - nízká rostlina, velmi rozvětvené okvětí (teplejší krajiny)<br />
Pěstovaný pro semena (ze semen se lisuje olej – potravinářstí,<br />
výroba fermeže, ze slupek pokrutiny pro dobytek)<br />
Pěstování lnu: počáteční růst (klíčení a růst "stromečku"),<br />
rychlý růst stonku (12 - 18 dní) kvetení (3 - 5 dní), zrání (35 dní)
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Sklizeň: 4 stupně zralosti dle barvy stonku<br />
- zelená zralost - hebká, jemná, málo pevná vlákna, malá<br />
výtěžnost<br />
- raná žlutá zralost - nejlepší vlákna<br />
- žlutá zralost -méně dlouhých vláken<br />
- plná (hnědá) zralost - drsná lámavá vlákna
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Morfologie (struktura) stonku:<br />
Kůra ve vrstvě zvané sklerenchym obsahuje technická vlákna –<br />
cca 20 – 25 svazků technických vláken<br />
dřevovina: tenkostěnné buňky<br />
(60% stonku) – při získávání<br />
vláken odpad, který se dále<br />
zpracovává – pazdeří.<br />
dřeň: tenkostěnné buňky<br />
(odumírající) lumen
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
ZPRACOVÁNÍ LNU JAKO BEZODPADOVÁ<br />
TECHNOLOGIE<br />
Len jako rostlina: stonky – vlákna<br />
semena – využití v potravinářství, fermež, atd.<br />
slupky: krmivo pro dobytek<br />
Len jako stonky : v prvotním zpracování (tírny) se oddělují<br />
vlákna – dlouhá – len<br />
krátká – koudel<br />
dřevovina – pazdeří – výroba desek (kompozitní<br />
materiál<br />
Len jako vlákna: zpracování vláken (přádelny) – zjemňování<br />
(vochlování)<br />
dlouhá vlákna – len – příze lenky<br />
krátká vlákna – koudel – příze koudelky<br />
odpad – krátká vlákna – kotonizace (další zpracování)<br />
prach – (lignin a pektiny) - lisování do briket
Katedra textilních materiálů<br />
Zpracování lnu<br />
Prvotní zpracování<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Je třeba oddělit technická vlákna od stonku (zdřevnatělých částí)<br />
Provádí se máčení nebo rosení pro bakteriální oddělení vláken od dřevoviny<br />
Tírna - lámání + potěrání<br />
- kalandrování (lámání) - uvolnění dřevoviny<br />
-potěrání - odstranění dřevoviny – vlákna dlouhá - len, krátká - koudel<br />
Druhotné zpracování<br />
Vochlovna - vstup len<br />
-pročesání, urovnání a zjemnění svazků vláken - vochlování - pročesávání<br />
dlouhá vlákna – len, odpad – krátká vlákna koudel<br />
Přádelna - vstup len<br />
příze lenka – spřádání za mokra<br />
- vstup koudel příze koudelka - spřádání za sucha
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Výtěžnost lnu<br />
Ze 100 % lněného stonku se získá:<br />
9% lněná příze<br />
7% koudelová příze<br />
35% pazdeří - desky<br />
15% semena - olej, fermež, pokrutiny<br />
10% tobolky<br />
3% odpad<br />
20% ztráty rosením,<br />
nebo máčením
Katedra textilních materiálů<br />
Kotonizace lnu<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
- rozrušení pektinů spojujících elementární vlákna – vlákna se<br />
zkracují na délku bavlny – zpracování bavlnářským způsobem<br />
- Kotonizace mechanická ( Crightonovo čechradlo. atp.)<br />
- Kotonizace chemická (alkálie za tepla)<br />
- Kotonizace parou pod tlakem (steam explosion)<br />
- Kotonizace enzymatické předzpracování (pektinázy)<br />
- Kotonizace biologická (bakterie)<br />
Používá se také enzymaticky předzpracované technické lněné<br />
vlákno.
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Lněné vlákno<br />
Technické vlákno: 15 - 30 elementárních<br />
vláken spojených pektinem,<br />
délka: 20 - 140 cm,<br />
tloušťka: 200 - 300 µm<br />
Elementární vlákno<br />
délka: 15 - 40 mm, tloušťka: 10 - 30 µm<br />
příčný řez:<br />
5 ti boký, výjimečně 7 mi boký,<br />
ostré špičky<br />
podélný pohled: kolénka
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Struktura vlákna<br />
1-vnější spojovací blána (povlak)<br />
2-primární stěna<br />
3-sekundární stěna<br />
(jen několik vrstev)<br />
4-terciární stěna<br />
5-lumen<br />
Sklon fibril: 10 o -<br />
určuje<br />
mechanické vlastnosti<br />
Vysoká pevnost a malá tažnost
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Vlastnosti<br />
vlákna relativně velmi pevná fs = 5 - 8 cN/dtex<br />
- pevnost za mokra fm = 120% fs<br />
- tažnost za sucha 1.8 % a za mokra 2.2 %.<br />
- málo pružná<br />
- vlákna hladká, lesklá, dle způsobu získání světle žlutá až bílá,<br />
zelenožlutá až stříbřitě zelená<br />
- omak: studený, dobře vodí teplo<br />
- silně navlhavá (uzanční vlhkost 12%)<br />
-vůči chemikáliím se chová podobně jako bavlna<br />
-relativně dobře vede teplo (studený omak)
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
LNĚNÉ PŘÍZE
Katedra textilních materiálů<br />
Lnářské příze<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Vypřádány ze 100% lněných vláken nebo jejich směsí s chemickými<br />
vlákny (zejména s polyesterem). V současné době jsou prováděny<br />
pokusy s výrobou přízí konopných lnářskou technologií.<br />
Příze lenky, vyráběné z vochlovaného lnu.<br />
Technologií vochlování se mohou řadit k přízím česaným z dlouhých<br />
vláken (až 450 mm). Nepoužívá se mykání, protože vlákna jsou<br />
urovnána do rovnoběžné polohy už z tíren. Dopřádání se provádí<br />
většinou za mokra. Tyto příze jsou vypřádány ve slabších tloušťkách<br />
(např.12 tex).<br />
Jsou hladké, pevné, mají tvrdší omak.<br />
Mají charakteristický vzhled, kde se občas vyskytuje silnější místo –<br />
tzv. klasovitost.<br />
Používají se na ložní prádlo, ubrusy, košiloviny, apod.
Katedra textilních materiálů<br />
Lnářské příze<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len<br />
Příze koudelky. Jsou vyráběné z lněné koudele (kratších<br />
a hrubších vláken).<br />
Jako technologie se používá mykání a následné<br />
protahování. Předou se buď za sucha nebo za mokra.<br />
Jsou to příze hrubší, tvrdého, ostrého omaku. Používají<br />
se na technické tkaniny, obaloviny, atp.<br />
Příze koudelové česané. Vypřádají se z koudele česanou<br />
technologií, která se podobá technologii vlnařské<br />
česané. Příze jsou jemnější, hladší, s charakteristickým<br />
omakem a klasovitostí.<br />
Používají se na prostírání,, dekorační tkaniny, ale také na<br />
šatovky, oblekovky, apod.
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - len
Katedra textilních materiálů<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - konopí<br />
Použití konopí v Číně sahá až do 2800 let př.n l.<br />
Pěstuje se v řadě států Evropy (Rusko, Jugoslávie, Rumunsko, Maďarsko) a<br />
Asie. V ČR na Moravě.<br />
Vlákna ze stonku. Je hrubší, tmavší a poněkud pevnější než len. - jednoletá<br />
dvoudomá rostlina (samčí-pěnek, samičí - hlavatka),<br />
Konopí seté severní (malé výnosy vlákna)<br />
Konopí seté středoruské (Rusko, Polsko, Slovensko) výška 1.7 m<br />
Konopí seté jižní (Itálie, Francie, Čína), výška 4 m<br />
Konopí indické (hašišné) (vysoký obsah THC – nepěstuje se pro vlákna)<br />
Zpracování vlákna podobně jako u lnu. Struktura vlákna blízká lnu
Katedra textilních materiálů<br />
- tupé nebo rozeklané konce<br />
elementárních vláken,<br />
- širší technické vlákno,<br />
TEXTILNÍ VLÁKNA<br />
Vlákna ze stonků - konopí<br />
- široký lumen a zaoblené rohy na příčném řezu.<br />
Technické vlákno: 100 - 200cm – při zpracování<br />
se trhá na kratší úseky<br />
barva stříbrošedá, horší - hnědá,<br />
nejlépe ze všech přírodních vláken odolává vlivům vody a<br />
povětrnosti (použití pro lana na zámořských lodích)<br />
Základním rozdílem je směr sklonu fibril (u konopí je na<br />
rozdíl od lnu směr Z).