Minimalizace kvadratické funkce s kvadratickými ... - FEI VŠB

Minimalizace kvadratické funkce s kvadratickými ... - FEI VŠB Minimalizace kvadratické funkce s kvadratickými ... - FEI VŠB

22.11.2014 Views

14 3.2 Globální extrémy funkce více proměnných 3.2.1 Vlastnosti extrémů funkce více proměnných Definice 3.4 (lokální extrémy více proměnných) Řekneme, že funkce f : R n → R má v bodě c ∈ R n lokální maximum (resp. ostré lokální maximum), existuje-li δ > 0 takové, že pro každé platí x ∈ P(c, δ) = {x ∈ R n : 0 < ‖x − c‖ < δ} f(x) ≤ f(c), (resp.f(x) < f(c)) Nahradíme-li nerovnosti f(x) ≤ f(c) a f(x) < f(c) nerovnostmi f(x) ≥ f(c) a f(x) > f(c), dostaneme definici lokálního minima a ostrého lokálního minima. Věta 3.3 (nutná podmínka existence lokálního extrému) Necht’ funkce f : R n → R má v bodě c ∈ R n lokální extrém a necht’ existuje ∂f(c) ∂u (u ∈ Rn , ‖u‖ = 1). Pak ∂f(c) ∂u = 0 Je-li funkce f v bodě c navíc diferencovatelná, je grad f(c) = (0, 0, . . . , 0) V takovém případě říkáme, že c je stacionárním bodem funkce f. Věta 3.4 (postačující podmínky existence lokálního extrému) Necht’ funkce f : R n → R má v bodě c ∈ R n spojité všechny parciální derivace druhého řádu a necht’ c je stacionárním bodem funkce f. Pak platí • Je-li kvadratická forma ∂ 2 f c pozitivně definitní, má f v bodě c ostré lokální minimum. • Je-li kvadratická forma ∂ 2 f c negativně definitní, má f v bodě c ostré lokální maximum. • Je-li kvadratická forma ∂ 2 f c indefinitní, nemá f v bodě c lokální extrém.

15 4 Minimalizace kvadratické funkce s rovnostní vazbou 4.1 Převod na funkci o jedné proměnné 4.1.1 Počáteční úvaha Naším úkolem je najít takové x 1 , x 2 , pro které je hodnota funkce F (x) = 1 [ ] 2 (Ax, x) − (b, x), x = x1 x 2 (7) minimální a současně platí vztah daný kvadratickou vazbou x 2 1 + x 2 2 = c, c ∈ R (8) Tedy nejjednodušším nápadem je vyjádřit jednu proměnnou z kvadratické vazby (8), dosadit ji do kvadratické funkce (7) a posléze minimalizovat funkci jako funkci o jedné proměnné. Při výpočtu také můžeme použít polární souřadnice. Při tomto postupu se ukáže, že problém může nastat při hledání stacionárních bodů v derivaci, která vede k netriviální rovnici řešitelné pouze iterační metodou. 4.1.2 Substituce pomocí explicitního vyjádření Použijeme substituci (4) a dosadíme do funkce (7) F (x 1 ) = 1 2 (A [ x 1 ± √ c − x 2 1 ] [ , x 1 ± √ c − x 2 1 ] [ ) − (b, x 1 ± √ c − x 2 1 ] ) čímž ve skutečnosti dostaneme funkce dvě F 1 (x 1 ) = 1 [ ] [ 2 (A √c x 1 − x 2 , 1 F 2 (x 1 ) = 1 2 (A [ x 1 − √ c − x 2 1 ] [ , [ √c x 1 − x 2 ]) − (b, 1 x 1 − √ c − x 2 1 ] [ ) − (b, x 1 √c − x 2 1 ]) (9) x 1 − √ c − x 2 1 ] ) (10) Pak tyto funkce lze minimalizovat stejným způsobem, jako reálnou funkci o jedné reálné proměnné. 4.1.3 Substituce pomocí polárních souradnic Použijeme substituci (5) a dosadíme do funkce (7) F (t) = 1 [ √ ] [ √ [ √ c. cos t c. cos t c. cos t 2 (A √ , √ ]) − (b, √ ]) c. sin t c. sin t c. sin t Pak tuto funkci lze minimalizovat stejným způsobem, jako reálnou funkci o jedné reálné proměnné.

15<br />

4 <strong>Minimalizace</strong> kvadratické <strong>funkce</strong> s rovnostní vazbou<br />

4.1 Převod na funkci o jedné proměnné<br />

4.1.1 Počáteční úvaha<br />

Naším úkolem je najít takové x 1 , x 2 , pro které je hodnota <strong>funkce</strong><br />

F (x) = 1 [ ]<br />

2 (Ax, x) − (b, x), x = x1<br />

x 2<br />

(7)<br />

minimální a současně platí vztah daný kvadratickou vazbou<br />

x 2 1 + x 2 2 = c, c ∈ R (8)<br />

Tedy nejjednodušším nápadem je vyjádřit jednu proměnnou z kvadratické vazby (8),<br />

dosadit ji do kvadratické <strong>funkce</strong> (7) a posléze minimalizovat funkci jako funkci o jedné<br />

proměnné. Při výpočtu také můžeme použít polární souřadnice.<br />

Při tomto postupu se ukáže, že problém může nastat při hledání stacionárních bodů<br />

v derivaci, která vede k netriviální rovnici řešitelné pouze iterační metodou.<br />

4.1.2 Substituce pomocí explicitního vyjádření<br />

Použijeme substituci (4) a dosadíme do <strong>funkce</strong> (7)<br />

F (x 1 ) = 1 2 (A [<br />

x 1<br />

± √ c − x 2 1<br />

] [<br />

,<br />

x 1<br />

± √ c − x 2 1<br />

] [<br />

) − (b,<br />

x 1<br />

± √ c − x 2 1<br />

]<br />

)<br />

čímž ve skutečnosti dostaneme <strong>funkce</strong> dvě<br />

F 1 (x 1 ) = 1 [ ] [<br />

2 (A √c<br />

x 1<br />

− x<br />

2<br />

,<br />

1<br />

F 2 (x 1 ) = 1 2 (A [<br />

x 1<br />

− √ c − x 2 1<br />

] [<br />

,<br />

[<br />

√c<br />

x 1<br />

− x<br />

2<br />

]) − (b,<br />

1<br />

x 1<br />

− √ c − x 2 1<br />

] [<br />

) − (b,<br />

x 1 √c<br />

− x<br />

2<br />

1<br />

]) (9)<br />

x 1<br />

− √ c − x 2 1<br />

]<br />

) (10)<br />

Pak tyto <strong>funkce</strong> lze minimalizovat stejným způsobem, jako reálnou funkci o jedné<br />

reálné proměnné.<br />

4.1.3 Substituce pomocí polárních souradnic<br />

Použijeme substituci (5) a dosadíme do <strong>funkce</strong> (7)<br />

F (t) = 1 [ √ ] [ √ [ √ c. cos t c. cos t<br />

c. cos t<br />

2 (A √ , √<br />

]) − (b, √<br />

])<br />

c. sin t c. sin t c. sin t<br />

Pak tuto funkci lze minimalizovat stejným způsobem, jako reálnou funkci o jedné<br />

reálné proměnné.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!