PodnikatelskÃ© prostÅedÃ v ÄR - InformaÄnÃ systÃ©m - EvropskÃ½ ...

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 

Osvobození 699, Kunovice 

Podnikatelské prostředí v ČR 

Alan Guinn, 

Oldřich Kratochvíl, 

Iveta Matušíková 

Kunovice, 2009

Autor: 

Prof. Alan Guinn, Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA 

Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h.doc. 

Název: 


Vydavatel: 

© Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice 2009 

© Jazyková redakce: Mgr. Františka Šedivá 

Recenzenti za redakční radu vydavatelství EPI, s.r.o.: 

Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. 

Prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. 

ISBN 978-80-7314-176-0

O autorech 

Professor Alan Guinn has served as CEO of two Corporations and Managing 

Director of two additional groups. Currently CEO of The Guinn Consultancy 

Group, Inc., Professor Guinn focuses on marketing, human resources, and new 

product implementations. He also serves as an advocate and trainer at the highest 

levels of Government. 

He’s currently the Dean of Graduate Studies at Rushmore University, and a 

former Adjunct Faculty Member at National College, He has successfully 

developed curricula for study in educational projects in Africa, Europe, Asia and 

South America, and has recently collaborated on books and developed white 

papers on business trends, management and leadership, Homeland security, and 

worldwide growth issues. 

Prof. Alan 

Guinn 

He was recognized in 2001 as a Fortune 500 Business Development Guru. He is a 

2006-2007 Fellow in the International Centre for Consulting Excellence. He 

shares strategic business relationships and consults with International, Est., the 

international Legal, Auditing, and Accounting firm, based in Dubai, UAE; with 

Cost Segregation Analysts, LLC, based in California, USA; with ILT-Inc, a 

software development group based in New York; and with Web Ingenuity, a 

software development start up and originator of Your Online Organizer. 

As a quoted contributor to the E-Learning Guild’s 834 Tips for Successful Online 

Instruction, and identified as an “Obvious Expert” in the 2004 guide How to 

Position Yourself as The Obvious Expert, He serves on both the Board of 

Visitors for the College of Arts and Sciences, and the Executive Alumni 

Committee at Tennessee Technological University. 

Visit his website at http://www.theguinnconsultancygroup.com. 

Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA se narodil v roce 

1948 v ČR v krásném prostředí Moravského Slovácka. Absolvoval vysokou 

školu - obor Sdělovací a zabezpečovací technika v dopravě. Studium ukončil 

v roce 1971 na Vysoké škole dopravní v Žilině ve Slovenské republice. Po 

skončení studia vysoké školy pracoval nejprve jako asistent na této vysoké škole 

v Žilině, následovalo působení v telekomunikacích, odkud přešel do oblasti 

zavádění informačních technologií do zemědělství. Absolvoval pedagogické 

studium na UJEP Brno. V roce 1991 založil jednu z prvních soukromých 

středních odborných škol v ČR. V témže roce založil také první vyšší odbornou 

školu v ČR. V roce 1995 vedl akreditaci první soukromé vysoké školy pod irskou 

legislativou v ČR a v roce 1999 založil druhou soukromou vysokou školu v ČR 

pod českou legislativou. 

Ing. Oldřich 

Kratochvíl, 

H. prof., 

Dr.h.c., MBA 

Byl prvním předsedou Asociace soukromých středních škol v ČR a Asociace 

soukromých vysokých škol v ČR. V roce 1991 absolvoval stáž na univerzitách 

v Kanadě. Spolupracoval při zavádění soukromého vysokého školství v ČR s KL 

Transfer a PTH Eidhoven v Holandsku. Od roku 1997 spolupracuje s REA

Moskva a od roku 2006 s MOSAP Moskva a Vysokou školou v Podolsku v 

Rusku. Vysoká škola REA Moskva mu roku 2005 udělila čestnou vědeckou 

hodnost Doctor honoris causa, v roce 2007 byl jmenován Honorary Professor pro 

obor zahraniční obchod na MOSAP v Moskvě, kde je členem katedry 

zahraničního obchodu. 

Je členem vědeckých rad Univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně, Vysoké 

školy ekonomiky a managementu v Bratislavě a Vysoké školy ve Sládkovičově. 

Od roku 1991 do roku 2006 zastával funkci ředitele střední školy. Od roku 1991 

až doposud působí jako ředitel Vyšší odborné školy právní a od roku 1991 působí 

jako rektor soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. 

V pedagogické práci, výzkumu a publikaci se specializuje na management, 

strategický management, marketing, mezinárodní marketing, komunikaci, 

pedagogiku, didaktiku, vývoj technologií ve školství a přímé zahraniční investice. 

Byl členem pléna Rady vysokých škol v ČR a je členem České konference rektorů 

v ČR. Publikuje v ČR, SR, Rusku a prostřednictvím Rushmore University v USA. 

Je členem redakční rady APZ v Bratislavě časopisu „Policejná teória a prax“ v 

SR. 

Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. se narodila 16. dubna 1977 v Uherském 

Hradišti. Absolvovala gymnázium v Uherském Brodě a Filozofickou fakultu 

Ostravské univerzity v Ostravě ve studijním oboru anglický jazyk – francouzský 

jazyk (učitelství pro střední školy). 

gr. Iveta 

atušíková, 

.D., h. doc. 

Po skončení vysoké školy v roce 2000 nastoupila na Soukromé gymnázium a 

střední odbornou školu, s.r.o. a Evropský polytechnický institut, s.r.o. 

v Kunovicích kde postupně působila ve funkcích vedoucí katedry cizích jazyků a 

statutární zástupkyně ředitele. Od roku 2006 působí jako ředitelka na Soukromém 

gymnáziu a střední odborné škole v Kunovicích a od roku 2004 jako prorektorka 

pro pedagogickou činnost na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o. 

Od roku 2005 studuje na Rushmore university doktorandské studium v oboru 

Educational Leadership. V roce 2007 se stala hostující docentkou na vysoké škole 

ve Sládkovičově. 

Ve své pedagogické práci se specializuje zejména na jazyk anglický, jazyk 

francouzský, management, marketing a leadership.

Poděkování 

Autoři děkují svým spolupracovníkům, kteří jim pomáhali studijní text zpracovat. 

Děkují Ing. Ivě Matušíkové, DiS., B.B.S. – vedoucí útvaru strategického 

řízení soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. za pomoc při technickém zpracování 

materiálu. Paní Ing. Andrei Šimonové, DiS. – vedoucí tiskového oddělení za 

grafické zpracování studijního textu. 

Děkují paní Mgr. Františce Šedivé za provedenou korekci a recenzentům za 

připomínky, které přispěly ke kvalitě textu. 

Ing. Iva Matušíková, 

DiS., B.B.S. 

Autoři by byli rádi, kdyby participace mladých kolegů při realizaci tohoto textu 

byla pro ně přínosem. Přejí jim, aby získané zkušenosti brzy realizovali ve své 

vlastní vědecké a publikační činnosti. 

Ing. Andrea 

Šimonová, DiS.

Obsah 

O AUTORECH............................................................................................................................... 4 

PODĚKOVÁNÍ............................................................................................................................... 6 

ÚVOD ............................................................................................................................................ 13 

1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY – ZÁKLADNÍ ELEMENTY PODNIKATELSKÉHO 

PROSTŘEDÍ ČR .......................................................................................................................... 15 

2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČR............................................................................. 35 

2.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČR .................................................................................. 35 

2.2 EKONOMICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ČR.......................................... 39 

2.2.1 Ekonomická složka podnikatelského prostředí podniková sféra............................ 39 

2.2.2 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – zemědělství ............................... 130 

2.2.3 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – cestovní ruch ............................ 147 

2.3 POLITICKÁ A LEGISLATIVNÍ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ......................... 160 

2.4 TECHNOLOGICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ........................................ 172 

2.5 ETICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ........................................................ 184 

2.6 SOCIÁLNÍ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ..................................................... 195 

3 HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ V ČR.................................................................. 233 

4 KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY ................................................ 239 

LITERATURA............................................................................................................................ 276 

SEZNAM TABULEK................................................................................................................. 291 

SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................................ 294 

SEZNAM GRAFŮ...................................................................................................................... 294 

SEZNAM ZÁKLADNÍCH POUŽITÝCH ZKRATEK........................................................... 299

Úvod 

Úvod 

Monografie „Podnikatelské prostředí ČR“ je výstupem výzkumného projektu 

vnitřního grantového systému „Výzkum podnikatelského prostředí vybraných 

zemí“, který je realizovaný na soukromé vysoké škole Evropský polytechnický 

institut s.r.o. pod vedením O. Kratochvíla a I. Matušíkové od roku 2003. V roce 

2007 vstoupili do výzkumného týmu děkan Rushmore univerzity, pan prof. A. 

Guinn a v roce 2008 se řešitelský tým rozrostl o další zahraniční akademické 

pracovníky, vedoucího ústavu světové ekonomiky akademika prof. R. I. 

Khasbulatova, rektora REA v Moskvě pana Dr. I. V. Gišina a děkan fakulty 

zahraničního obchodu REA v Moskvě pana prof. Genadije Smirnova s cílem 

rozšířit tuto monografii o další země na východ od ČR. 

Výzkum této problematiky byl zahájen na soukromé vysoké škole EPI, s.r.o. 

v roce 2003 proto, že akademická obec, spolupracující instituce podnikatelské i 

veřejné správy a později i politici na komunální úrovni potřebovali stručnou, ale 

výstižnou charakteristiku podnikatelského prostředí pro svoji oblast činnosti. 

Zvláště podnikatelé a manažeři malých a středních podniků při svých analýzách 

musí pečlivě sledovat všechny oblasti podnikatelského prostředí, ale především 

musí být schopni predigovat z vývojových řad a nově nastupujících 

ekonomických a společenských faktorů (které ovlivňují dnešní hospodářství a 

určují jeho zítřejší podobu) budoucnost oblastí, v nichž působí. 

S rychle nastupující globalizací vstupují také podnikatelé a manažeři malých a 

středních podniků do podnikatelských prostředí jiných zemí, často vzdálených 

tisíce kilometrů a s významně odlišným kulturním společenským prostředím. 

Proto další výzkum, výzkumný tým soustřeďuje na obdobný výzkum 

podnikatelských prostředí dalších zemí. 

Odborná veřejnost má již dnes k dispozici vynikající výsledky práce týmu paní 

profesorky Kadeřávkové [16], na jejíž práci se často odvoláváme. V práci se 

snažíme umožnit čtenáři vlastní komparaci skutečného vývoje podnikatelského 

prostředí ČR zachyceného uváděnými statistickými údaji, výzkumy mnoha 

společností, reálnými událostmi v ekonomice a společnosti v ČR se strategickými 

cíly, které si pro tuto oblast vytkla vláda ČR. Dalším cílem týmu bylo zviditelnit 

skutečné propojení hospodářského vývoje v EU a globálního podnikatelského 

prostředí s hospodářským, ekonomickým a sociálním vývojem v ČR v roce 2008. 

Nejvýznamnější makroekonomická data uvádíme v časových řadách jak 

v tabulkách, pro názornost tak i v grafech. Některá makroekonomická data se 

drobně odlišují podle autory použité metodiky. Uvádíme je tak jak byly 

zveřejněny i se zdroji. 

Monografie vychází v prosinci roku 2008. To je období, kdy po náznacích 

globální krize, které přicházely na konci roku 2007 a v prvních měsících roku 

2008 tato krize prostřednictvím krize finančních systémů zemí světa a následně 

podnikatelské sféry nastupuje v plné síle. NAFTA, ASEAN, EU a země G8 se 

pokouší čelit krizi společně koordinovaným úsilím. O výsledcích tohoto úsilí 

rozhodne rok 2009. 

Součástí monografie je 175 tabulek, jejichž seznam čtenář pro snadnější orientaci 

nalezne v oddíle Seznam tabulek a 281 grafů, jejichž seznam čtenář pro snadnější 

orientaci nalezne v oddíle Seznam grafů. 

Monografie je k dispozici nejen v knižní podobě, ale zájemce ji může získat také 

v elektronické podobě. 

Dr. I. V. Grišin 

Rektor REA Moskva 

Prof. R. I. Khasbulatov 

Vedoucí ústavu 

světové ekonomiky 

Prof. G. Smirnov 

Děkan fakulty 

ZAO REA 

Moskva 

13

Úvod 

14

Hlavní problémy podnikání v ČR 

1 Malé a střední podniky – základní elementy 

podnikatelského prostředí ČR 

Podnik vznikl v 19. století jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek 

podnikání. Podnik můžeme chápat také jako společenství lidí, kteří jsou spojeni za 

účelem zabezpečování různých činností ve prospěch podniku. Podnik vstupuje na 

trh a tam zabezpečuje pro jiné různé produkty (zboží nebo služby) především za 

účelem dosažení zisku 1 . 

Od manufaktury se podnik lišil svou úzkou vnitropodnikovou specializací 

pracovníků. Se vznikem podniku bylo možno k práci využívat méně 

kvalifikovanou, a tedy i levnější pracovní sílu. Se vznikem podniků se výroba 

rychle zvyšovala a lidské zdroje byly lépe využity. Zdrojem zisku podniku v ČR 

byl v 19. století a na počátku 20. století kapitál, lidské zdroje a půda. Šlo o 

industriální pojetí společnosti i podniku. V počátcích historie podniku vedl podnik 

majitel, později si k této práci najal specialisty. Většinou šlo o odborníka 

v příslušné profesi. 

F.W.Taylor 

1856 - 1919 

Tomu odpovídala také struktura podniku v této době: 

Vedení 

Majitel 

Henry Fayol 

1841 - 1925 

Dodavatelé 

Výroba 

Zákazníci 

Stura podniku 

v počátcích jeho 

vzniku 

Obr. č. 1: Struktura podniku v počátcích jeho vzniku 

Cílem managementu podniku v počátcích této industriální doby bylo vyrobit co 

nejlevněji a s co největším ziskem. Tehdejší podnikatelské prostředí podporovalo 

výrobu. Čeští podnikatelé, stejně jako teoretici řízení v té době (např. Taylor, 

Veber, Fayol) hledali prosperitu podniku uvnitř podnikových procesů. 

V dalším svém vývoji podniky mohutní. Postupně se člení na malé, střední a velké 

podniky. Přístupy k řízení malých a středních podniků a velkých, nadnárodních 

korporací získávají svá specifika. 

Velké podniky ve snaze získat co největší kapitál jej získávají prostřednictvím 

akcionářů. Nakonec se zcela odděluje vedení podniku od vlastníků. Ve firmě 

vznikají tři skupiny lidí se specifickými cíli: 

• akcionáři (vlastníci) 

• management 

• zaměstnanci 

Prostředí, v němž podniky dnes v ČR existují, je významně ovlivněno vlivem 

globalizace a globální ekonomické krize. Tyto jevy se staly významným faktorem 

ve vývoji podniků. 

Max Weber 

1864 - 1920 

Tři nejvýznamnější 

sociální skupiny, 

které ovlivňují 

chod podniku 

Giddensova 

definice 

globalizace 

1 http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/212738-podnik, 7. 8. 2007 

15


Globalizační vlny 

Alvin Tofler 

Tři významné 

vědecké revoluce 

v novodobých 

dějinách: 

• 1455 – vynález 

knihtisku – 

Johann 

Gutenbergen 

• 1950 – plošný 

rozvoj rádia a 

televize 

• 90. léta 20. 

století – rozvoj 

internetu 

Milton 

Friedman 

Anthony Giddens definuje globalizaci následovně: 

„Globalizace představuje zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které 

spojuje vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou 

konfrontovány s událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak.“ 

První vlna globalizace vzniká v období objevných cest v 16. století. 

Druhá vlna globalizace probíhá v době expanze industriálního kapitálu od 

poloviny 19. století do jeho devadesátých let. 

V roce 1980 vydává Alvin Tofler 2 práci The Third Wave, v níž poprvé změny 

v podnikatelském prostředí nazývá „třetí vlnou“, která je obdobím vzestupu 

nadnárodního kapitálu od konce druhé světové války. 

Za čtvrtou vlnu globalizace je možné považovat poslední léta 20. století a první 

léta 21. století. Ve čtvrté vlně globalizace se rychle rozvíjí technologie i techniky 

řízení. Současná globální ekonomická krize urychlí vývoj výrobních technologií i 

technik řízení. Je taktéž nezbytné, aby státy, ale i světová ekonomická triáda 

(NAFTA, EU, ASEAN) spolu úzce spolupracovaly v zájmu nejen vyřešení krize, 

ale také v zájmu vybudování takových mantinelů pro finanční i hospodářský 

globální systém, aby se v budoucnu zajistil rozvoj světové ekonomiky. 

Největšími změnami tedy dnes prochází vývoj okolního prostředí podniku. 

Nákupy technologií na leasing významně sjednocují technologickou úroveň 

podniků v globálním prostředí. Výroba neustále roste a moderní svět se setkává 

s problémem nadvýroby a potřeby určité globální regulace vývoje hospodářství 

světa. 

Od 90. let vzniká vysoká nadvýroba v ČR. Problém již není jen výrobek levně 

vyrobit. Mění se také postavení podniku ve společnosti. Z instituce, jejímž cílem 

byl především zisk pro vlastníky podniku, se stává instituce, která má širší 

odpovědnost, než jen ke svým vlastníkům. I v ČR je dnes již neudržitelný přístup 

amerického ekonoma Miltona Friedmana, podle něhož je maximalizace zisku 

hlavním nebo dokonce jediným cílem podniku [2]. Podnik musí plnit očekávání 

mnoha dalších subjektů, které nazýváme stakeholdeři (ti, kteří mají zájem na 

činnosti firmy). 

Primárně sem patří především: 

• zaměstnanci 

• vlastníci (akcionáři) 

• zákazníci 

• dodavatelé 

• konkurence 

• malo/velkoobchod 

• věřitelé 

Mezi sekundární stakeholdery patří: 

• místní společenství 

2 Toffler je americký sociolog a futurolog. Narodil se 4. 10. 1928. Poukázal na ekologické 

důsledky rozvoje techniky v moderní společnosti. Prosazuje radikální reformy demokratického 

systému. Původně byl novinář, korespondent ve Washingtonu a později spoluvydavatel časopisu 

Fortune, přednášel externě na Cornellově univerzitě a New School For Social Research, z oblasti 

pedagogiky a sociologie. Je laureátem četných amerických i zahraničních cen a čestným doktorem 

několika univerzit. Jeho stěžejním dílem byl Šok z budoucnosti /Future shock/, 1970, Předzvěsti 

a naděje /Previews and Promises/. 

16


• veřejní aktivisté 

• média 

• obchodní asociace 

• zahraniční vlády 

• stát 

• veřejnost 

• atd. 

Ke konci 20. století se střední podniky s bouřlivým rozvojem informačních 

technologií a kapitálu který využívají, postupně transformují do nové organizace – 

viz. obr. č. 2: 

Informační 

systém 

Outsourcing 

Marketing 

Sítě 

dodavatelů 

Nákup 

Výroba 

PR 

MIS 

Výzkum 

Zákazníci 

Obchod 

Odbyt 

Personalistika 

EKO - ÚČTO 

Právo 

Logistika 

top 

Nečinnost 

Správní rada 

Informační systém 

Akcionáři 

Obr. č. 2: Pojetí struktury podniku ve 20. století 

Pivovar Krajina Podíl na 

trhu v % 

Anheuser- USA 21,3 

Busch InBev 

SABMiller Velká 13,1 

Británie 

Heineken Holandsko 9,3 

Carlsberg Dánsko 6,8 

Molson Kanada/USA 3,3 

Coors 

Modelo Mexiko 2,9 

Tsingtao Čína 2,9 

Beijing 

Yanjing 

Čína 2,3 

Tabulka č. 1: Největší pivovary na světě (2008) 

Zdroj: [289] 

Obor 

Region 

ČR 

EU 

Globální prostředí 

Velké podniky stále více fůzují, aby si 

vytvořily výhodné konkurenční 

podmínky. Například v červenci 2008 

proběhla příprava na fúzi InBevy 

(belgická pivovarská firma) a 

Anheuser-Busch na jednu z největších 

fúzí nápojářského a potravinářského 

průmyslu. Hodnota, která vznikne fúzí 

činí 52 miliard dolarů. Vzniká největší 

pivovar na světě, který získal více než 

20 % kontroly světového trhu piva. 

V listopadu 2008 byla tato fúze 

schválena akcionáři obou společností. 

Ve Francii v roce 2008 rozhodli 

akcionáři o spojení společenství Suez a 

17


Gaz de France. Nový gigant GDF Suez je svojí hodnotou 100 milionů eur druhým 

největším energetickým koncernem v Evropě (největší energetickým podnikem je 

Electricité de France – EdF). Jeho obrat bude činit 74 miliard eur. 

Co tím GDF Suez získá? 

a) stane se významným hráčem na globálním trhu energie 

b) celkový instalovaný výkon jejích elektráren stoupne z nynějších zhruba 65 

tisíc megawatt na 100 tisíc megawatt v roce 2013 

c) zvýší si své ambice v oblasti budování jaderných elektráren 

d) akcionáři mohou počítat s růstem ceny akcií i dividend. 

Tabulka č. 2 uvádí největší společnosti světa podle obratu. Z 15 je jich 7 z USA, 

což svědčí o roli USA ve světové ekonomice a následně i odpovědnosti USA za 

řešení současné globální ekonomické krize. 

Umístění 

2007 

Umístění 

2006 

1. 1. Wal-Mart 

Společnost Země odvětví Obrat 

(v mil. 

eur.) 

USA Maloobchod 251 867 

Stres 

2. 2. Exxon Mobil USA energetika 243 598 

3. 3. Royal Dutch Nizozemsko/Británie Energetika 241 683 

Shell 

4. 4. BP Británie Energetika 193 170 

5. 6. Toyota Japonsko 

Výrobce 167 054 

Motor 

automobilů 

6. 7. Chevron USA Výrobce 138 557 

automobilů 

7. 8. Total Francie Energetika 136 824 

8. 5. General USA 

Výrobce 123 036 

Motors 

automobilů 

9. 10. Ford USA Výrobce 117 149 

automobilů 

10. 9. Donovo USA Energetika 116 500 

Philips 

11. 11. General USA 

Průmysl, 115 290 

Electric 

finance 

12. 13. China Čína Energetika 109 173 

Petroleum 

13. 12. Volkswagen Německo Výrobce 108 897 

automobilů 

14. 14. Daimler Německo Výrobce 99 399 

automobilů 

15. 15. Eni Itálie energetika 87 256 

Tabulka č. 2: Největší společnosti světa podle obratu (2008) 

Zdroj: [209] 

Obří fůze v ČR 

Také v ČR probíhají fúze podniků. Antimonopolní úřad řešil za poslední tři roky 

(2008) více než 150 akvizicí a žádnou z nich nezakázal. Například Agrofert získal 

fúzi Kostelecké uzeniny, Agrotec, Agri CS, OSEVA a požádal o další fúzi s První 

žateckou. Agrofert tak získává významné postavení v ČR na potravinářském trhu. 

Obří giganti často vytvoří společné podniky. Například ČEZ a maďarské 

petrochemické skupiny MOL, založili firmu CM European Power International, 

18


která má v zemích střední a jihovýchodní Evropy budovat paroplynové elektrárny. 

První za 1,4 miliardy eur, vzniknou na Slovensku a v Maďarsku. Oběma zemím se 

již dnes elektřiny nedostává, a to se jim díky ekonomickému růstu stále zvyšuje 

spotřeba, a tedy i potřeba stavět nové elektrárny. Společný podnik je součástí širší 

dohody obou společností z prosince roku 2007, na jejímž základě ČEZ letos za 11 

miliard koupila sedm procent akcií MOL. Ten zase koupil dceřinu firmu ČEZ 

I&C Energo. 

Fúzující podniky získávají nové trhy, větší kapitál a výrazně lepší konkurenční 

postavení v globalizujícím trhu. 

Novým fenoménem vývoje podniku se stávají tzv. páteřní virtuální podniky, které 

s malým počtem pracovníků dosahují ohromné výkony prostřednictvím jiných 

firem. V době globalizace jim patří budoucnost. Právě tyto velké podniky jsou 

významným odběratelem produkce malých a středních podniků. 

Firmy bohatnou. Poradenská společnost Ernst & Young (E & Y) uvádí tržní 

hodnoty nejdražších firem světa k 31. 12. 2007: 

Petrochina Čína petrochemie 

Exxon Mobil USA petrochemie 

General Electric USA petrochemie 

China Mobile Čína telekomunikace 

ICBC Čína bankovnictví 

Microsoft USA informační technologie 

Gazprom Rusko petrochemie 

Royal Dutch Shell Nizozemí 

petrochemie 

AT&T USA telekomunikace 

Sinopec Čína petrochemie 

Graf č. 1: Nejdražší firmy světa (hodnota v miliardách dolarů) (2007) 

Zdroj: [291] 

264 

252 

250 

375 

354 

338 

333 

332 

512 

724 

Páteřní virtuální 

podnik 

Největší firmy EU 

podle obratu: 

1. Největší obrat měl 

v roce 2007 

Nizozemský Royal 

Dutch Shell - ropa a 

zemní plyn (257,9 

miliard EUR, 104000 

zaměstnanců) 

2. Na druhém místě se 

v roce 2007 svým 

obratem umístil 

Britský BP - ropa a 

zemní plyn (obrat 

192,8 miliard EUR, 

97600 zaměstnanců) 

3. Třetí místo za rok 

2007 patří svým 

obratem Francouzské 

firmě TOTAL – ropa 

a zemní plyn 

s obratem 136,8 

miliard EUR a 

počtem zaměstnanců 

96400 

4. Na čtvrtém místě se 

za rok 2007 umístila 

německá firma 

Volkswagen - 

automobily s ročním 

obratem 108,9 

miliard EUR a 

počtem zaměstnanců 

329300 

5. Páté místo patří 

německé firmě 

Daimler – 

automobily s ročním 

obratem 99,4 miliard 

EUR s počtem 

zaměstnanců 272400 

19


V ČR je nejdražší firma ČEZ 3 , a.s., který s cenou asi 30 miliard eur je nejdražší 

firmou ve střední Evropě: 

720,7 

333,1 

163,3 138,5119,3 

75,8 58,8 52,6 34,7 18,4 18,4 15 13,1 12,4 11,9 11,4 8,3 8,2 7,9 7,9 

ČEZ 

Erste 

Telefonica O2 

Komerční banka 

Česká spořitelna 

ArcelorMittal 

CETV 

Unipetrol 

Zentiva 

Orco 

Graf. č. 2: Nejdražší společnosti, s jejichž akciemi se v tuzemsku obchoduje (k 17. 1 . 2008) 

Zdroj: [292] 

Třinecké železárny 

Pražská enrgetika 

Philip Morris 

Hypoteční banka 

Avia 

Metrostav 

Vitkovice 

JM Plynárenská 

SM Plynárenská 

VGP 

ArcellorMittal 

111,5 

Tatra 

79,1 

Podnikatelské 

prostředí je určujícím 

faktorem vývoje 

podniku 

Unipetrol 

CETV 

ČEZ 

Třinecké železárny 

Komerční banka 

Pražská energetika 

Paramo 

44,1 

44,1 

41,9 

41,4 

41,1 

38,5 

35,6 

Česká spořitelna 

20,5 

Graf. č. 3: Které akcie v Česku v roce 2007 vynesly nejvíce (v %, k 17. 1. 2008) 

Zdroj: [292] 

Hybnou silou podniku jsou řídící pracovníci. Řídící pracovník (manažer 4 ) 

samozřejmě potřebuje umět řídit procesy uvnitř podniku, ale musí být také stéle 

3 Leden 2008 

4 Manažer je zaměstnanec nebo smluvně najatý pracovník výrobního nebo obchodního podniku, 

který je samostatně zodpovědný za řízení společnosti, její pobočky nebo oddělení. Jeho odměna je 

většinou svázána s úspěchy i neúspěchy svěřené společnosti nebo oddělení. 

20


více schopen hledat příležitosti v okolním prostředí svého podniku. Okolní 

prostředí začíná mít na prosperitu podniku rozhodující vliv. Podnik potřebuje 

bleskově reagovat na globální změny technologií, na změny konkurence, na 

sociální změny ve společnosti atd. S postupující globalizací mu konkurentem 

může být kdokoliv kdekoliv na světě. Současná krize tuto kompetenci zdůrazňuje. 

V roce 1989 ČR přijala tržní systém hospodaření. Na kapitalistický systém přešla 

v době, kdy se však ve světě mění sama podstata kapitalismu. Hlavním zdrojem 

zisku začínají být informace a znalosti. Manažeři se proto musí učit řídit znalosti a 

aplikovat znalosti na znalosti. 

Prodat vyrobené zboží je složité a novou příležitostí je integrovat do podniku 

dodavatele i odběratele (viz obr. č. 2). Vznikají sítě, v nichž bývalí konkurenti 

spolupracují. Dokonce i velké podniky se snaží přeměnit na síť podnikatelů, aby 

přežily. 

Svět se stále více člení na bohatý sever a chudý jih. ČR se připojila k bohatšímu 

severu. Civilizace světa 5 hledají způsob, jak na této planetě společně žít. Probouzí 

se Asie, Afrika ještě spí. 

Bohatý sever, chudý 

jih 

A právě v této chvíli bychom se měli zamyslet nad tím, k čemu naše úsilí směřuje. 

Jak řídit podnik, aby sloužil zákazníkům, zaměstnancům, akcionářům i 

společnosti. Jak řídit naši společnost, abychom našim dětem nezničili jejich 

životní prostředí. 

Mění se nejen podstata kapitalismu, ale i sociální prostředí. Zdá se, že se 

s rozvojem ICT budeme zčásti vracet k přímé demokracii. Manažeři potřebují 

překonat hranice svých podniků a plně se v rámci své komunity zapojit do 

společenského a politického života. Čím vyšší pozici ve firmě zastávají, tím více 

času by měli věnovat práci v externím podnikovém prostředí. Do řídících funkcí 

podniků se budou stále více vracet ti, kteří působili ve volených veřejných 

funkcích. 

Ředitel podniku ve své práci musí brát v úvahu skutečnost, že podnik není jen 

výrobní institucí, ale že je současně také sociální struktury, která realizuje životní 

cíle zákazníků, zaměstnanců, zisky majitelů, rozvoj technologií, systémů a 

podnikových znalostí. 

V současném podnikatelském prostředí rozeznáváme v ČR malé, střední a velké 

podniky. Do kategorie malých a středních podniků (MSP) řadíme podnikatelský 

subjekt, který má méně než 250 zaměstnanců (v přepočtu na plný pracovní 

úvazek) s vlastním ročním obratem do 50 milionů euro nebo konečnou roční 

rozvahu do 43 miliónů euro. Musí splňovat kritérium nezávislosti, tj., že není 

vlastněn z 25 % a více subjektem, který definici MSP nesplňuje; nebo je vlastněn 

více subjekty, jež toto kritérium nesplňují a společně mají více než 25 % 

hlasovacích práv. Tato hranice může být překročena v případě, že vlastníkem je z 

Podnik je sociální 

instituce 

MSP – malé a střední 

podniky 

Definice MSP 

5 Profesor Huntington ve své práci Střet civilizací [1] definuje šest civilizací (čínská, japonská, 

hinduistická, islámská, západní, latinskoamerická), které dnes spolu obývají tuto zemi. Západní 

civilizaci tvoří Evropa, Severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland a další země osídlené Evropany. 

Samuel P. 

Huntington 

21


více než 25 % instituce, která nekontroluje podnikání MSP (např. veřejná 

investiční společnost). 

Počet podnikatelů 

v krajích roste 

Společnost Ernst & 

Young již 22 roků 

organizuje soutěž o 

světového 

podnikatele. 

Výtězové soutěže: 

2007: Guy Laliberté, 

zakladatel a výkonný 

ředitel Cirque du 

Solil (Kanada) 

2006: Bill Lunch, 

prezident Imperiál 

Holdings (Jižní 

Afrika) 

2005: Wayne 

Huizenga, prezident 

společnosti Huizenga 

Holdings, Inc. (USA) 

2004: Tony Tan 

Caktiong, prezident 

společnosti Jollibee 

Foods Corporation 

(Filipíny) 

2003: Narayana 

Murthy, zakladatel a 

prezident společnosti 

Infosys Technologies 

Limited (Indie) 

2002: Stefan 

Vilsmeier, prezident 

a výkonný ředitel 

společnosti 

BrainLAB AG 

(Německo) 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

ČR 14,4 14,5 15,4 16,4 16,2 15,3 15,5 

Hlavní město Praha 19,4 19,4 21,6 21,5 21,2 20,4 20,9 

Středočeský kraj 15,4 16,1 18,0 18,2 19,3 17,7 16,6 

Jihočeský kraj 14,9 14,7 15,0 15,7 16,7 14,4 14,6 

Plzeňský kraj 14,0 13,7 14,1 14,3 14,4 14,9 14,6 

Karlovarský kraj 13,1 14,0 15,6 16,5 14,9 14,6 15,7 

Ústecký kraj 12,1 12,0 13,0 14,2 13,3 13,0 13,2 

Liberecký kraj 15,0 13,9 15,8 18,0 16,3 15,3 16,4 

Královéhradecký kraj 14,3 14,8 15,2 17,8 16,7 15,2 16,2 

Pardubický kraj 14,0 13,3 15,3 16,5 13,7 13,2 12,8 

Vysočina 12,3 14,0 14,0 14,0 13,5 13,9 12,7 

Jihomoravský kraj 14,8 14,6 14,2 16,7 16,5 15,1 15,8 

Olomoucký kraj 11,5 13,2 11,6 13,8 13,8 13,5 14,0 

Zlínský kraj 15,0 14,1 14,7 15,9 17,5 16,3 16,0 

Moravskoslezský kraj 11,1 11,1 12,1 13,0 12,4 11,6 12,2 

Tabulka č. 3: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) 

Zdroj: [94] 

Ekonom č. 51-52 (20. 12. 2007 – 2. 1. 2008) uvedl nejúspěšnější MSP v žebříčku 

„Štiky českého byznysu 2007“. Žebříček Štiky českého byznysu připravuje 

tuzemská dcera společnosti Coface, jež působí celkem v osmapadesáti zemích 

světa. Jejím úkolem je zpracovávat informace, které slouží k hodnocení bonity 

podniků. Ročně tak jen v České republice Cofage analyzuje na pětadvacet tisíc 

společností. Vstupní údaje získává z veřejně dostupných zdrojů, jako je Sbírka 

listin, doplňuje a ověřuje je však tým analytiků. Pořadí firem určují dosažené 

standardní statistické ukazatele, jako je obrat či zisk, ale posuzují se i další 

aspekty, především vývoj hospodaření firem za poslední tři roky, jejich platební 

schopnost a morálka a regionální perspektiva. Pro vlastní umístění je rozhodující 

hodnota Indexu 1000 Coface, který je počítán na základě pěti ekonomických 

kritérií: růstu obratu, ROE (poměru hospodářského výsledku po zdanění 

k vlastnímu kapitálu), ROA (poměru hospodářského výsledku po zdanění 

k celkovým aktivům), běžné likvidity a míry zadluženosti. Za každé z těchto pěti 

kritérií lze získat až 200 bodů, maximum je 1000 bodů. 6 

Pořadí 

2007 

Index 

1000 

Coface 

1. 757,7 

Firma 

Accord 

Praha, 

s.r.o. 

Kraj 

Počet 

zaměstnanců 

Obrat 2006 

(v Kč) 

Zisk 2006 

(v Kč) 

Praha 5 37 834 000 2 670 000 

2. 752,8 Ivitas, a.s. Moravskoslezský 48 62 790 000 3 539 000 

3. 747,2 

4. 740,9 

5. 729,8 

Kareta, 

s.r.o. 

Elektro S 

– 

Štěpánek, 

s.r.o. 

Scheu + 

Wirth 

Praha, 

Moravskoslezský 100 380 533 000 59 197 000 

Karlovarský 14 46 111 000 6 118 000 

Praha 68 258 074 000 36 364 000 

Obor 

činnosti 

Obchod, 

opravy, 

nemovitosti 

Nemovitosti, 

zpracovatels 

ký průmysl 

Stavebnictví, 

zpracovatels 

ký průmysl 

Obchod, 

opravy, 

stavebnictví, 

zprac. Prům. 

Stavebnictví, 

nemovitosti 

6 Ekonom č. 51-52 (20. 12. 2007 – 2. 1. 2008) uvedl žebříček „Štiky českého byznysu 2007“ 

22


6. 724,1 

7. 712,5 

8. 710,8 

9. 709,8 

10. 707,3 

Pořadí 

2007 

Index 

1000 

Coface 

s.r.o. 

Aluhut, 

a.s. 

GRM 

Systéme, 

s.r.o. 

BIA 

Verder, 

s.r.o. 

Stamp 

Uni, s.r.o. 

Arboeko, 

s.r.o. 

Tabulka č. 4: Štiky českého byznysu 2007 

Zdroj: [295] 

93. 651,3 

76. 656,9 

29. 684,6 

85. 653,2 

80. 655,1 

23. 690,4 

15. 700,4 

87. 653 

31. 677,5 

48. 666 

Firma 

Sandwik 

Chomutov 

Precision 

Tubes, 

s.r.o. 

Esab 

Vamberk, 

s.r.o. 

Metrans, 

a.s. 

Wienerber 

ger 

cihlářský 

průmysl, 

a.s. 

Goodyear 

Dunlop 

Aires 

Czech, 

s.r.o. 

TNT 

Express 

Worldwid 

e, s.r.o. 

Global 

Stres, a.s. 

Škoda 

Electric, 

a.s. 

Robe 

show 

lighting, 

s.r.o. 

D Plast- 

Eftec, a.s. 

Středočeský 20 

1 018 460 

000 

82 579 000 

Olomoucký 6 56 267 000 7 371 000 

Praha 11 73 553 000 7 977 000 

Karlovarský 15 46 501 000 5 546 000 

Středočeský 90 248 887 000 29 148 000 

Kraj 

Počet 

zaměstnanců 

Obrat 2006 (v 

Kč) 

Zisk 2006 (v 

Kč) 

Ústecká 580 3 786 592 000 1 015 182 000 

Královéhradecký 

665 4 710 645 000 623 024 000 

Praha 297 3 325 972 000 484 487 000 

Jihočeský 450 2 543 156 000 456 277 000 

Praha 20 2 008 155 000 292 070 000 

Praha 185 1 118 183 000 242 188 000 

Praha 572 1 960 112 000 190 980 000 

Plzeňský 615 1 536 417 000 146 128 000 

Zlínský 290 975 297 000 133 407 000 

Zlínský 80 589 131 000 98 910 000 

Tabulka č. 5: Nejziskovější firmy z TOP 100 ČR (2007) 

Zdroj: [295] 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

obchod, 

opravy, 

zpracovatels 

ký průmysl 

obchod, 

opravy, 

zpracovatels 

ký průmysl 

Zemědělství, 

obchod, 

opravy 

Obor 

činnosti 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

Doprava, 

spoje, 

zpracovatels 

ký průmysl 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

Obchod, 

opravy, atd. 

Doprava, 

spoje 

Obchod, 

opravy 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

zpracovatels 

ký průmysl, 

obchod, 

opravy 

23


Dipl. Ing. Reinhard Jung 

ředitel Škoda Auto 

Celkové pořadí 

Firma 

(Pořadí 2006) 

Firma 

Tržby 

2006 

Tržby 

2007 

1. (1.) Škoda Auto 203,7 220 

2. (2.) ČEZ 159,6 174 

3. (5.) Foxconn CZ 72,8 89,5 

4. (3.) Unipetrol 94,6 88,8 

5. (6.) Agrofert Holding 71,4 83,4 

6. (4.) RWE Transgas 85,0 78,6 

7. (9.) Siemens Group ČR 56,8 70,7 

8. (7.) 

Telefónica O2 

Czech Republic 

61,3 63,2 

9. (8.) Morava Steel 58,0 62 

10. (10.) TPCA 49,4 51,3 

11. (11.) 

12. (12.) 

ArcelorMittal 

Ostrava 

Panasonic AVC 

Network Czech 

46,8 48,6 

43,5 46,2 

13. (-) *Čepro 33,7 43,4 

14. (14.) 

Makro Cash & 

Carry ČR 

38,3 39,3 

15. (21.) Tesco Stres ČR 33,6 38,9 

16. (18.) OKD 34,9 38,6 

17. (17.) 

Ahold Czech 

Republic 

35,1 38,3 

18. (15.) České dráhy 36,8 36,4 

19. (16.) Skanska CZ 36,5 35,9 

20. (22.) Třinecké železárny 31,7 35,6 

*V roce 2006 nebyla firma do žebříčku zahrnuta 

Tab. č. 6: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) 

Zdroj: [160] 

Tržby 2006/2007 

89,5 

72,8 

88,8 

94,6 

83,4 

71,4 

78,6 

85 

70,7 

56,8 

63,2 

61,3 

62 

58 

51,3 

49,4 

48,6 

46,8 

46,2 

43,5 

43,4 

33,7 

39,3 

38,3 

38,9 

33,6 

38,6 

34,9 

38,3 

35,1 

36,4 

36,8 

35,9 

36,5 

35,6 

31,7 

174 

159,6 

2007 2006 

220 

203,7 

Graf č. 4: Top firmy (podle tržeb, v mil. 

Kč) 

Zdroj: [160] 

Strategie prosperity těchto podniků je založená na úzké specializaci, na vysokém 

inovačním potenciálu a schopnosti nalézt, vytvářet a realizovat příležitosti 

v neustále se měnícím prostředí. 

MSP se musí více 

specializovat aby 

obstály 

v konkurenčním 

prostředí 

Ve 21. století zvítězí také v ČR ty MSP, které si budou udržovat náskok před 

vlnou změn, budou umět neustále měnit hranice svých oborů, vytvářet nové trhy, 

razit nové cesty, tvořivě měnit pravidla konkure nce a zpochybňovat „status quo“. 

Slovy Charlese Handyho to budou ti, kdo „vynalézají svět“, a ne ti, kdo na něj 

reagují. 

Podle Gibsona [4] je k tomu třeba: 

• nové pojetí principů 

• nové pojetí konkurence 

• nové pojetí organizace 

• nové pojetí vedení 

• nové pojetí trhů 

• nové pojetí světa 

24


V současném globálním světě musí být MSP v ČR v takovém postavení, které se 

konkurenci jen těžko napodobuje nebo které konkurence nebude chtít napodobit. 

Úspěch přinese strategie, při níž MSP mají snahu si vybudovat postavení předního 

světového výrobce v jednom konkrétním a úzce specializovaném tržním 

segmentu. 

Co musí MSP udělat, 

aby byl dlouhodobě 

konkurenceschopný 

Ze stávající globální ekonomické krize mohou vyjít úspěšně jen ty podniky, které 

strategicky potřebné inovace svých technologií a racionálně do těchto oblastí 

investují. 

V podniku postupně nastupuje nové pojetí řízení, které je významně odlišné od 

pojetí v industriální době. Důvodem je bouřlivý rozvoj vzdělanosti populace a 

rozvoj informačních technologií. Pojetí řízení v podniku se dnes stává faktorem 

konkurenceschopnosti podniku. 

Současné pojetí 

řízení podniku 

Moderní pojetí řízení podniku, které má podpořit konkurenceschopnost podniku 

propojuje vizi, cíle a strategie s řízením lidských zdrojů, informačních zdrojů, 

podnikových struktur a systémů manažerských procesů – viz. obr. č. 3. Práce 

s informacemi a řízení informačních toků je významnou kompetencí podniku a 

jednotlivých útvarů. MSP potřebují samostatné a tvořivé pracovníky, kteří jsou 

schopní spolupracovat na realizaci a trvalé inovaci cílů a strategií firmy. 

Na významu nabývají podnikové procesy žízení lidských zdrojů, informačních 

zdrojů a technologických procesů a systémů. 

Všechny stupně řízení a všechny podnikové činnosti propojuje a integruje 

podnikový informační systém. 

Podnikový informační systém musí být „ušitý na míru“. Jeho úkolem je umožnit 

všem pracovníkům podniku, aby bez průtahů získali data, která potřebují ke své 

práci. Prostý nákup, byť drahého a výkonného software bez jeho přizpůsobení 

pracovníkům ve firmě a bez důkladného proškolení všech uživatelů, je málo 

užitečný. 

Proč je pro podnik 

důležité nalézt 

rovnováhu mezi 

ekonomickým, 

sociálním a 

enviromentálním 

prostředím 

VIZE 

CÍLE A STRATEGIE 

Moderní informační 

systém propojuje 

veškeré činnosti 

podniku 

Řízení lidských 

zdrojů 

Řízení informačních 

zdrojů 

Řízení procesů a systémů 

MANAŽERSKÉ PROCESY 

Obr. č. 3: Model řízení podniku z pohledu toku informací 

25


Podnik dosahuje zisk v reálném ekosociálním prostředí. Management proto musí 

hledat v této situaci v podniku proporce tří pilířů: 

• ekonomického 

• sociálního 

• enviromentálního 

Havárie kteréhokoliv pilíře může vést k destrukci ekonomiky podniku. 

Podniky čelí riziku 

Prof. MSc. 

Karel Rais, 

Ph.D., MBA, 

rektor VUT 

Brno, ČR 

Každý rozhodovací 

proces podrobte 

v podniku analýze 

rizika 

Vidíme, že dobrá znalost globálního, regionálního i lokálního prostředí je tedy 

nezbytná pro to, aby se manažer mohl kvalifikovaně rozhodovat, a především čelit 

rizikům diskontinuálního podnikatelského prostředí a hledat příležitosti. 

V současné době čelí MSP mnoha rizikům. Jak uvádí Kateřina Stíchová (2006)- 

tato skutečnost také vyplývaá z průzkumu poradenské společnosti Consulting 

České spořitelny, které se zúčastnilo sto čtyřicet devět firem. Firmy si často 

nejsou vědomé klíčových rizik, případně jejich dopad nedoceňují. Ty firmy, které 

zavedly alespoň částečné řízení rizik, považují podnikatelské prostředí v ČR za 

rizikové z padesáti tří procent. Společnosti, které svá rizika neřídí, ho vnímají 

mnohem hůře a považují jej za rizikové ze sedmdesáti procent. Každé firmě hrozí 

z okolí i zevnitř mnohá nebezpečí, ale management firmy tato nebezpečí často 

buď nevidí, nebo se domnívá, že čas tento problém vyřeší. K. Rais v [5] mezi 

takové „nehlučné zabijáky“ efektivity firmy zařadil: 

• nejasná strategie 

• konflikt priorit 

• neefektivní vrcholové vedení 

• nevhodný řídící styl 

• špatná komunikace 

• neuspokojivá koordinace funkcí 

• nedostatek řídících schopností 

• nedostatečná motivace pracovníků 

Riziko se stává významným faktorem ve strategickém řízení firmy. Prakticky 

každý strategický rozhodovací proces manažera musí být podroben analýze 

z pohledu rizika. Manažer musí riziko předvídat, vidět i řešit. 

Proto je třeba, aby současní manažeři věnovali významnou pozornost teorii a 

praxi podnikového rizika [5]. 

Proč by mělo 

podniku záležet na 

životním prostředí 

MSP se stávají páteří 

ekonomiky mnoha 

zemí 

Významný je také environmentální pilíř ekonomiky podniku. Lidé si taktéž stále 

více uvědomují nebezpečí, že svojí činností zničí podmínky pro svoji existenci. 

Čím je populace bohatší, tím více by se měla věnovat ochraně životního prostředí. 

Chce-li si podnik v budoucnu udržet zákazníky, musí i on usilovat o udržitelný 

rozvoj prostředí, v němž člověk a ostatní tvorové žijí. Špatná pověst v oblasti 

vlivu činnosti podniku na životní prostředí může vést k fatálním dopadům pro 

podnik v oblasti životního prostředí lze očekávat pro podnik v blízké budoucnosti 

stále větší nabídku významných příležitostí. 

V nastupující hospodářské krizi si klademe otázku, jaký bude mít tato krize dopat 

na rozvoj nebo dokonce i existenci MSP. Domnímáv se, že malé a střední podniky 

mají velikou šanci dobře se přizpůsobit současným turbulentním požadavkům 

podnikatelského prostředí. Ve světě stejně jako v EU se malé a střední podniky 

stávají páteří ekonomiky zemí. Na celkovém počtu podniků v ČR se v roce 2007 

26


podílely podniky s počtem zaměstnanců do deseti více než devadesát pěti 

procenty. Práci u nich našla více něž třetina zaměstnanců. Přínos drobných 

podniků s méně než deseti zaměstnanci v Česku stále roste. Proto i úkolem tohoto 

textu je podpořit rozvoj MSP prostřednictvím zkvalitňování jejich lidských zdrojů 

a pomoci jim překonat potíže nastupujícího krizového období. 

Změny v podnikatelském prostředí v ČR po roce 1989 vedou i ke změnám v 

požadavcích na top management podniku. V plánovaném systému ekonomiky 

v ČR do roku 1989 vedli podnik inženýři - specialisté. Hlavním úkolem bylo 

vyrobit to, co plán určoval. S odbytem nebyly problémy. RVHP 7 odbyt ČR 

garantovala. Po roce 1989 však funkce ředitele podniku vyžadovala především 

hledání nových příležitostí a možností zapojení do globální ekonomiky. Proto 

současní ředitelé potřebují znalost cizích jazyků. Roste význam ekonomických a 

právních kompetencí top manažerů. Ředitel nese odpovědnost za správný směr 

vývoje a zaměření činností podniku. Na tyto úkoly však drtivá většina nových 

manažerů po roce 1989 v ČR nebyla připravena. Problém je v tom, že zvláště 

starší manažeři mají pocit, že svoji práci dělají dobře a obětavě a že jen 

podnikatelské prostředí je nepřátelské. Neumí efektivně plánovat, a proto jim 

neustále chybí čas. Dokonce nemají čas ani na sebe, ani na svoji rodinu, a tak 

prožijí méně hodnotný život, než tomu mohlo být. Mnozí své slabé stránky nevidí 

nebo nechtějí vidět. Čeští manažeři nad 45 let však podle výzkumu STEM neradi 

přiznávají, že něco nezvládají. Spíše deklarují, že žádný problém necítí. Jde o 

obrannou reakci. Skutečným důvodem je fakt, že začínají cítit velkou konkurenci 

na trhu práce. 

Jak se změnila po 

roce 1989 práce 

vedoucích 

pracovníků 

(manažerů) v ČSFR a 

následně v ČR 

„Každý myslí jak 

změnit svět, nikdo 

však nemyslí na to 

jak změnit sám 

sebe.“ 

Lev Nikolajevič 

Tolstoj 

Jak starší manažeři hodnotí sami sebe (%): 

30 

27 

25 

20 

18 

15 

10 

13 

11 

9 

5 

0 

Praxe Řídící schopnosti Odborné znalosti Pracovitosť Důvěryhodnost 

Graf č. 5: Nejčastější uváděné přednosti manažery (výzkum za duben 2006 až 

červen 2006) 

Zdroj: [297] 

7 RVHP nebo-li Rada vzájemné hospodářské pomoci bylo hospodářské seskupení socialistických 

zemí s proklamovaným cílem koordinovanou spoluprací přispět k rozvoji členských států. Ve 

skutečnosti nástroj k prosazení strategických ekonomických zájmů SSSR a k řešení ekonomických 

potíží plánovaného hospodářství. Rada vzájemné hospodářské činnosti byla ustavena ve dnech 5. 

až 8. 1. 1949 v Moskvě a jejími zakládajícími členy byla Albánie (roku 1961 vyloučena), 

Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, SSSR. Další členové: NDR (od roku 

1950), Mongolsko (od roku 1962), Kuba (od roku 1972), Vietnam (od roku 1978). RVHP zanikla 

v roce 1991. 

27


To nejdůležitější, co je třeba u českých manažerů změnit, je změna jejich myšlení 

z industriálního přístupu k jejich práci, který již jen dožívá, k přístupu, který 

vyžaduje 21. století. 

25 

20 

20 

15 

13 

12 

11 

10 

7 

5 

0 

Nedostatek 

autority 

Neznalost jazyků Vyšší věk Vznětlivost Malá flexibilita 

Graf č. 6: Nejčastější manažery uváděné nedostatky (výzkum za duben 2006 až červen 2006) 

Zdroj: [297] 

Jak vidí vrcholový 

manažeři budoucnost 

světové ekonomiky a 

světa businesu 

Společnost 

Pricerwaterhouse 

Coopers (PwC) 

provedla v roce 

2006 výzkum u 

1150 vrcholových 

manažerů 

v padesáti zemích 

během loňského 

září až listopadu. 

Výsledky 

výzkumu uvádíme 

v následující 

tabulce. Nejvíce 

respondentů (454) 

bylo ze západní 

Evropy a z Asie 

(277). 

50 

42 

jsem si jist, že ano 

Graf č. 7: Poroste obrat Vaší firmy? 

Zdroj: [298] 

40 

49 

jsem si víceméně 

jist 

7 

6 

nejsem si příliš jist vůbec si nejsem jist 

roční výhled 

tříletý výhled 

2 1 1 2 

nevím 

Zakladatel a prezident Světového ekonomického fóra profesor Klaus Schwab 

pořádal na úvod zasedání v 2008 „brainstorming“. Jeho účastníci odpověděli na 

otázku, co nejvíce ohrožuje stabilitu globálního hospodářství (ze 100 % 

respondentů): 

28


Riziko 

Nedostatek 

kvalifikovaných 

zaměstnanců 

Pokles 

klíčových 

ekonomik 

Nadměrná 

regulace 

podnikání 

Konkurence 

zemí s nízkými 

náklady 

Ochranářské 

tendence ze 

strany vlád 

Stř. a vých. 

Evropa 

Latinská 

Amerika 

Asie 

Západní 

Evropa 

Severní 

Amerika 

63 46 79 55 61 

58 62 77 52 66 

57 66 69 52 51 

47 38 68 45 42 

54 57 53 26 36 

Terorismus 19 26 46 25 39 

Tabulka č. 7: Čeho se šéfové firem nejvíce obávají 

Zdroj: [299] 

Tato tabulka ukazuje, že se přední světoví manažeři při nástupu krize ani tak 

nebojí konkurence zemí s nízkýmy náklady jako je tíží nedostatek 

kvalifikovaných pracovníků a pokles výkonnosti ekonomik zemí 

V ČR se po roce 1989 významně prosadili zásady neoliberalosmu. Po letech 

socializmu lidé věřili, že neoliberalismus vyřeší veškeré ekonomické problémy, 

efektivně rozdělí zdroje a zajistí aby ekonomické činnosti subjektů hospodářské 

sféry sloužily efektnímu veřejnému rozvoji (navázali jsme na thatcherismu, 

reaganomiku, „washingtonského konsensu – hájící privatizaci, liberalizaci i cílené 

záměření centrálních bank na inflaci). Bankovní systém získal plou volnost pro 

své rozhodování. 

Posledních 200 let, až do vzniku Velké hospodářské krize v létech 1929 – 1933 se 

teorie a praxe kapitalismu řídila klasickou, neoliberální teorií (nevměšování státu 

do ekonomiky). V Evropě se na konci roku 1928 a v USA na začátku roku 1929 

rozpadá se bankovní systém, bankrotují velké korporace, roste nezaměstnanost, 

hospodářství je v krizi. Důvodem byla skutečnost, že v ekonomice a politice 

převzaly taktovku velké korporace, které významně ovládli politiku a dokonce i 

rozhodování vlád. Vlády začaly přijímat opatření, která více prospívala 

jednotlivým korporacím, než celku. Ekonomiku a politiku ovládl 

protekcionalismus a korupce. 

Roosevelt: „Vláda, které vládnou peníze je stejně nebezpečná, jako vláda složená 

ze zločinců“. 

V této situaci sehrál jedinečnou roli tehdejší president, Franklin Delano Roosevelt. 

Ve svém projektu The New Deal definoval potřebnost rozhodující kontroly státu 

nad činností obřích korporací, požadavek jejich přeorientace na řešení národních 

problémů a vyvedení hospodářství z krize prostřednictvím aktivních zásahů státu 

do makroekonomických procesů. Presidentovi radil přední ekonom té doby, J. M. 

Keynes a jeho tvrzení, že „současný kapitalismus se principiálně nemůže rozvíjet 

bez státní regulace“. 

29


Proti tomuto řešení se postavily zuřivě jak korporace, tak tehdejší tisk. Roosevelt 

vydržel a Amerika krizi zvládla. 

I dnes je oprávněný tzv. Rooseveltův model, který stojí na třech pilířích: 

a) Oddělení velkých korporací od možnosti prosazovat si v politice své korporátní 

zájmy 

b) Prosazovat smíšenou ekonomiku 

c) Zajistit sociální charakter státu. 

Ve dvacátém století se prosazuje v ekonomice zemí konkurence podniků a 

odvětví, do regulace světové ekonomiky se aktivně zapojuje Breton-Woodské 

finanční instituce (Mezinárodní měnový fond, Světová banka) a WTO. Nastupuje 

globalizace. Svět prožívá období prosperity. Vzniká triáda integračních seskupení 

– NAFTA, ASEAN a EU. K bouřlivému rozvoji globálního hospodářství je třeba 

stále více nafty. Její cena trvale rostla, 

až se nakonec zcela oddělila od tržní cenotvorby a tím se porušily základy 

konkurence v tomto odvětví. 

Důsledkem je v globálu vznik ohromných objemů volných finančních prostředků, 

inflačních tendencí a znehodnocování hlavních světových měn 

Nadnárodní korporace disponují aktivy bilionů dolarů, takže konkurence je zcela 

vyřazena a funguje jen u malých a středních podniků. U těchto korporací 

významně klesá kvalita a stav vrcholového managementu, který se zcela oddělil 

od reality a pojem etika je mu velmi často cizí. 

Smysl existence korporací (pro blaho všech) nahradila filosofie bezuzdného 

drancování zdrojů a zisku. Lidská práva jsou jen pláštíkem pro prosazování zájmů 

businessu. 

Krize, ať již národní, nebo globální vzniká tehdy, když se dostanou do rozporu 

síly a paradigmata, na nichž je společnost postavená s potřebami dalšího vývoje 

společnosti. Je to zcela přirozený proces, pomocí něhož se společnost zbaví všeho, 

co brání přechodu na vyšší stupeň vývoje. Dnes je to zcela jistě potřeba změny 

struktury globálního hospodářství, které má být založeno na znalostech, zásadních 

inovací HIT, nové rozdělení světa, politiky, nová filosofie společnosti atd. 

Graf. č. 8: Cykličnost světové ekonomiky 

Zdroj: [266] 

30


Prof. R. I. Khasbulatov [265] definuje příčiny současné krize, která otřásá 

strukturou světové ekonomiky takto: 

Cykličnost světové ekonomiky 

• Cykličnost dynamiky světové ekonomiky, národních ekonomik rozvinutých 

zemí a zvýšení synchronizace procesů cykličnosti v hlavních světových centrech; 

• Globalizace světové ekonomiky a světových financí na pozadí růstu 

politické nestability a růstu hrozeb vojenských konfliktů v různých regionech 

světa; 

• Specifický vliv vysokých cen ropy na proudění úvěrového kapitálu, 

(odtržení) tržní cenotvorby ropy od (klasického) procesu formování ceny a 

(tlak) obrovského množství (volných finančních prostředků) na světová 

finanční centra, vytvoření (spekulativních bublin) a mimořádný růst fiktivního 

kapitálu; 

• Formování procesů vedoucích k potlačování konkurence ve sféře poskytování 

finančního kapitálu, růst globální monopolizace; 

• Snížení efektivnosti a kvality managementu v USA, EU a Japonsku, 

neopodstatněné riskování v honbě za individuálním ziskem; 

• Krize Bretton-Woodského systému finančních institucí, založených ještě před 

koncem 2. světové války pro regulaci světového finančního systému. 

Nedostatek adekvátních nadnárodních institucí pro řízení současných 

finančních toků; 

• Neadekvátní metodologická základna (liberálně-monetární přístupy), 

které jsou dnes základnou pro hospodářskou politiku většiny států světa 

(rozvinutých i transformujících se ekonomik); 

V roce 1997 při řešení Asijské krize Malajsie odmítla pomoc a řešení MMF a jako 

první se tehdy z krize dostala. Právě to ukázalo, že dosavadní nadnárodní 

korporace a světový finanční systém včetně jeho řídících institucí vykazují 

příznaky budoucí krize. 

První příznaky finanční krize se v USA projevily v roce 2007 v systému 

amerických hypoték. Vláda USA totiž léta prosazovala sociální politiku podle níž 

je třeba snižovat sociální rozdíly mezi bohatými a středními vrstvami společnosti 

(každý Američan by měl dosáhnout co nejvýhodněji na své bydlení). Rozsah 

úvěrů vedl nakonec k neschopnosti obyvatelstva splácet úvěry a k bankrotu bank 

(Fannie Mae a Freddie Mac – objem jejich hypotečních úvěrů činil 6 bilionů 

dolarů). Pokud by tyto obrovské společnosti zbankrotovaly, vážně by utrpěl celý 

finanční systém. 

Druhá vlna finanční krize zasáhla investiční banky a rozdrtila zcela neočekávaně 

takové kolosy, jako byl Lehman Brothers, Merril Lunch. To již byly zasaženy 

opory finančního systému a jejich zhroucení by mělo dopad na celosvětový 

finanční systém. 

Lehman Brothers byl částečně znárodněn, Merrill Lynch byl levně odkoupen 

Bank of America. 

Třetí úder krize dopadl na největší investiční skupiny na světě, American 

International Group (AIG) Investments (v 60 zemích světa řídila investiční aktiva 

o více než 753 miliard USD a hypoteční aktiva více než 300 mld USD). Vláda 

31


USA převzala závazky banky a fakticky ji také znárodnila. Protože se hroutily 

další a další banky, rozhodla se vláda vykoupit tyto nemocné banky a převést je 

pod státní kontrolu. 

Je však třeba říci, že země EU nevystupují jako jeden útvar. Každá země si řeší 

potíže sama s respektováním pravidla, že „členové EU nesmí způsobit újmu jeden 

druhému, koordinovat národní opatření, uskutečňovat mezibankovní úvěrové 

operace na celém teritoriu EU, atd.“. 

Nafta, EU a Japonsko vyčlenilo 300 mld EUR na řešení krize. ASEAN vytvořil 

fond na řešení krize ve výši dalších 300 mld USD. 

Země G7 (11. a 12. října 2008) na svém zasedání ve Washingtonu vypracovaly 

plán na překonání krize, který měl následujících 5 bodů: 

• Využít jakékoliv stávající prostředky pro podporu systému nezbytných 

finančních institucí a nedopustit jejich krach. 

• Přijímat jakákoliv opatření na odblokování úvěrování resp. finančních trhů, 

pro zabezpečení širokého přístupu ke zdrojům financování, likviditě bankám a 

jiným finančním institucím. 

• Zajistit bankám možnost, v případě nutnosti, získat kapitál ze soukromých 

nebo i ze státních zdrojů v dostatečné výši pro obnovení důvěry a možnostem 

obnovení poskytování úvěrů podnikatelům a soukromým osobám. 

• Zajistit spolehlivost národním programům pojištění vkladů. 

• V případě nutnosti přijímat opatření pro obnovu sekundárních trhů 

hypotečních a jiných cenných papírů. 

Účinná pomoc Mezinárodního měnového fondu ani Světové banky se neprojevila 

a tyto instituce ztrácí akční schopnost. 

Důsledkem tohoto vývoje budou kolosální globální změny ekonomického, ale i 

politického řádu světa. 

Výše uvedené zasedání G7 ukazuje, že se země dohodly na zásadním 

přebudováním světové finanční architektury: 

1) Federální rezervní systém USA (FED), Evropská centrální banka (ECB), 

Centrální banka Anglie a Centrální banka Švýcarska se rozhodly odstranit 

všechny (jakékoliv!) omezení na poskytování likvidity v USD národním 

bankovním systémům do 30. dubna 2009. Po uplynutí několika hodin se k 

tomuto rozhodnutí připojila i Centrální banka Japonska. 

2) Všech pět centrálních bank okamžitě začaly provádět aukce bez omezení: 14. 

října provádí úvěrovou zástavní aukci na 7 dnů Centrální banka Anglie, 15. 

října provádí úvěrovou zástavní aukci na 7 dnů Centrální banky Švýcarska i 

Japonska, ECB začíná provádět každodenní aukce od 15. října. Všech pět 

centrálních bank oznamují provádět další aukce na dobu 28 a 84 dní, úrokové 

sazby budou fixní. 

3) ECB oznámila, že bude provádět aukce do ledna 2009, které vytvoří 

neohraničenou nabídku USD v EU. 

4) Došlo k rozšíření celého spektra instrumentů, které mají kompenzovat přítok 

USD na trhy «eurodolarů». Jestliže se měnová politika všech Centrálních bank 

doposud stavěla na limitech v nabídce likvidity a úrokových sazbách, tak od 

ted' bude jediným nástrojem regulování refinancování v UM fixní úrokové 

sazby. 

32


5) Všechna, tato rozhodnutí světových ekonomických velmocí převádí globální 

finanční systém uplně na jinou úroveň. Následně se bude situace vyvíjet 

pravděpodobně během setkání G-8 (ne G-7) v Tokiu 24. – 25. října. 

Výrazné znárodňování mění podstatu kapitalismu. Neoliberalismus předal vládu 

keynesianství v řízení hospodářství a ekonomiky zemí i světa. Zdá se, že současný 

kapitalismus nemá schopnost samoregulace systému a bez státních zásahů neumí 

fungovat. 

Mnozí politici a teoretici ekonomie s takovým řešením nesouhlasí. Uveďme jen 

výrok profesora Chicagské univerzity Luis Zingalese. „Chceme žít ve světě, kde 

jsou zisky individuální záležitostí a na ztrátách se budeme podílet všichni?“. 

Avšak dnešní svět nemá efektivní nástroje, které by působily proti globální krizi. 

Je šokující, že OSN, EU Nafta, ALADI, ASEA ani další mocná ekonomická 

seskupení neměla v „šuplíku„ plán opatření pro případ v zniku globální krize i 

když ji všichni očekávali. 

Již J. E. Stiglitz (profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yirku) ukázal, že 

země, které důsledně dodržovaly neoliberální politiku velmi často ztratily růstový 

potenciál, a když rostly, připadla nepoměrně vysoká část přínosů lidem na vrcholu 

společnosti. (www.project-syndicate.org) a sociální pilíř společenské bezpečnosti 

se zhroutil. Následkem byly války a hladomory. 

Rozvojovým zemím bylo MMF doporučeno, aby vlády přestaly intervenovat do 

zemědělského sektoru. Farmáři těchto zemí nebyli následně schopni obstát 

v superkonkurenci s farmáři z Evropy a Spojených států, kde dotace do 

zemědělství přetrvávají. Rozvojové regiony jen těžce čelí globální, finanční a 

hospodářské krizi, která v roku 2008 vyplynula. 

Joseph E. Stiglitz konstatuje, že: „Dnes existuje nepoměr mezi sociálními a 

soukromými výnosy. Dokud nebude obojí úzce provázáno, nemůže tržní systém 

dobře fungovat.“ (www.project-syndicate.org) 

33


34


2 Podnikatelské prostředí ČR 

2.1. Podnikatelské prostředí ČR. 

2.2. Ekonomická složka podnikatelského prostředí. 

2.3. Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí. 

2.4. Technologická složka podnikatelského prostředí. 

2.5. Etická složka podnikatelského prostředí. 

2.6. Sociální složka podnikatelského prostředí. 

RNDr. Petr Nečas 

Ministr práce a 

sociálních věcí 

2.1 Podnikatelské prostředí ČR 

Malí a střední podnikatelé všude ve světě jsou vysoce citliví na vývoj 

podnikatelského prostředí, které je tvořeno širokou škálou podmínek pro 

podnikání především v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a 

fungování trhů. 

Ing. Zdeněk Škromach 

Stínový ministr práce 

a sociálních věcí 

Podnikatelské prostředí definujeme jako souhrn podstatných vlivů působících jak 

na podnikatele, tak i na podnik a na podnikání. Zahrnuje vlivy, jež působí na 

soustavnou činnost prováděnou podnikatelem nebo podnikem vlastním jménem a 

na jeho vlastní zodpovědnost za účelem zhodnocení podnikatelského potenciálu. 

Podnikatelské prostředí členíme na podnikatelské prostředí vnitřní a podnikatelské 

prostředí vnější. 

Vnitřní podnikatelské prostředí tvoří veškeré vnitřní faktory, které mají vliv na 

plnění vize, cílů a strategií podniku. Analýza faktorů vnitřního (interního) 

prostředí pomáhá podniku: 

• odhalit jeho silné a slabé stránky 

• nalézt specifické přednosti, které umožňují podniku odlišit se od konkurence 

Vnitřní prostředí podniku lze podle funkčních oblastí členit na: 

• Management – plánování, organizování, personalistika, motivace, kontrola. 

• Marketing – marketingové systémy, produktivita, funkce. 

• Finance – aktivita, likvidita, zadluženost, ziskovost, rozvoj. 

• Produkce – výroba, pracovní síla, kvalita, zásoby. 

• Výzkum a vývoj. 

• Informační systém. 

Vnější podnikatelské prostředí tvoří všechny vnější faktory, které mají vliv na 

tvorbu a realizaci vize, cílů a strategií podniku. 

Vnější prostředí lze členit: 

• podle složek prostředí: 

• politické a právní 

• ekonomické 

• sociální, kulturní a demografické 

• technologické 

• ekologické 

• podle rozsahu působnosti na: 

Definice 

podnikatelského 

prostředí 

Vnitřní podnikatelské 

prostředí 

Vnější podnikatelské 

prostředí 

Struktura vnějšího 


prostředí 

35


• mezinárodní 

• národní 

• regionální 

• odvětvové 

• podle kontrolovatelnosti faktorů: 

• nekontrolovatelné 

• kontrolovatelné 

• podle vztahu k firmě: 

• příležitosti 

• hrozby 

Co poskytuje MSP 

strategická analýza 


prostředí 

Působení podniku má 

být pro okolí 

přínosem 

Podnik potřebuje pro své strategické řízení strategickou analýzu vnějšího 

podnikatelského prostředí. Ta poskytuje manažerům podniku informace o pozici, 

kterou jejich podnik v externím prostředí zaujímá a o příležitostech, na které může 

podnik dosáhnout. V současném externím diskontinuálním podnikatelském 

prostředí, které je charakterizováno neustálými změnami, tvoří analýza stavu 

externího prostředí podniku základ, na jehož výsledcích je možné rozhodovat o 

strategii podniku. 

Jen připomínáme, že k tomu, aby byl podnik úspěšný, musí být jeho působení pro 

jeho okolí přijatelné a přínosné. 

Zvláště lobbing je 

dnes významným 

faktorem při 

zajišťování zakázek a 

prosazování zájmů 

firem v ČR 

Také v ČR nastupuje od roku 1989 turbulentní podnikatelské prostředí. Firma se 

musí tomuto turbulentnímu prostředí přizpůsobit. Protože většina MSP vznikla až 

po roce 1989, musí majitelé v souvislosti s přirozeným rozvojem firmy ve firmě 

průběžně provádět změny, s nimiž se však pojí automaticky riziko neúspěchu. 

Na obrázku číslo 18 jsou znázorněny nejvýznamnější vlivy prostředí, které mohou 

být, jak je uvádí Bělohlávek [3], pro malý a střední podnik důležité. 

Demografický 

vývoj 

Makroekonomické 

vlivy 

Ekonomická 

analýza a 

sledování 

Předvídáni 

demografickéh 

o rozvoje 

Kapitálové trhy 

Finanční 

politika 

Marketingové 

strategie 

Enviromentální 

politika firmy 

Konkurenti 

Ekologie 

Vláda 

Lobování 

Nákupní 

politika 

Dodavatelé 

Zákonodárný sbor 

Podpora 

politických 

stran a 

lobování 

Výzkum 

a vývoj 

Citlivost vůči 

prostředí a změny 

Nábor a výběr 

pracovníků 

Trh práce 

Technologie 

Sociální a kulturní 

vlivy 

Obr. č. 4: Nejdůležitější vlivy externího prostředí, které působí na MSP 

Zdroj: [10] 

36


Vnější podnikatelské prostředí jako souhrn externích faktorů rozhoduje o vizi, 

cílech, a strategiích podniku. Každý manažer ve své každodenní praxi potřebuje 

kvalitní informace o: 

• podnikatelském prostředí ČR 

• podnikatelském prostředí EU 

• globálním podnikatelském prostředí 

• oborovém podnikatelském prostředí 

Nejobecnější mantinely, s nimiž musí MSP v ČR počítat, nalezneme v dokumentu 

„Programové prohlášení vlády ČR“ 8 . Programové prohlášení vlády rozpracovávají 

jednotlivé resorty do svých strategických priorit, a kraje do svých strategických 

plánů, (např. Strategický plán Zlínského kraje). 

Na činnost a strategii podniku má současný stav lokálního i globálního 

podnikatelského prostředí a jeho vývojové tendence rozhodující vliv. 

Dobrý manager a leader musí dobře znát vývojové trendy podnikatelského 

prostředí regionu, ČR, EU i světa, aby mohl na vývoj s předstihem reagovat. 

Podnikatelské prostředí EU je pro podnikání příznivé. V roce 2006 jsme 

zaznamenali 

3,5 

v eurozóně tempo 

ekonomického zisku 

3 

2,6 %. Celkový 

rozpočtový deficit 

eurozóny klesl z 2,5 % 

2,5 

2 

v roce 2005 na 1,6 % 1,5 

HDP v roce 2006. 

1 

V roce 2008 HDP 

eurozóny ovšem 0,5 

poklesne v důsledku 

0 

vážné globální krize 

3/04 9/04 3/05 9/05 3/06 9/06 3/07 

finančního systému. 

HDP v konstantních cenách inflace 

Graf č. 9: Časová řada HDP a inflace zemí eurozóny (2004-2007) 

Zdroj: [300], [301] 

Meziročně v % 

Na vytváření podnikatelského prostředí v ČR se významně podílejí státní orgány, 

státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány 

veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová 

pracoviště, banky, pojišťovny, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva 

(komory, svazy, asociace, spolky) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné 

organizace, ale také tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a 

potenciální kooperační partneři. 

Pro následující roky bude strategie rozvoje malého a středního podnikání v ČR 

vycházet ze strategického dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu 

8 Programové prohlášení vlády České republiky je dokument, ve kterém se nová vláda zavazuje 

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a veřejnosti plnit cíle a priority vycházející 

z jejího volebního programu. (http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=20780) 

Hospodářský vývoj 

EU v roce 2007 

(vybrané země, 

údaje v procentech) 

Meziroční růst HDP 

2007 

Lotyšsko 10,8 

Slovensko 10,4 

Litva 8,8 

Česko 6,6 

Polsko 6,5 

Bulharsko 6 

Rumunsko 6 

Finsko 4,4 

Španělsko 3,8 

Nizozemsko 3,5 

Británie 3,1 

Německo 2,5 

Francie 1,9 

Itálie 1,8 

Maďarsko 1,3 

Kdo se podílí na 

tvorbě 


prostředí 

Co bude určovat 

rozvoj MSP 

v následujících 

letech v ČR 

Rysy současného 


prostředí ČR 

37


Rysy současného 



Vliv strukturálních 

fondů EU na 

podnikatelské 

prostředí v ČR 

Složení 


prostředí 

„Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období let 2007 – 2013“ 9 . 

Současné podnikatelské prostředí České republiky se vyznačuje následujícími 

rysy: 

• vysokou mírou otevřenosti ekonomiky 

• harmonizací většiny národních předpisů s legislativou Evropské unie 

• klesající mírou daně z příjmu při zachování vysokého zdanění práce (odvody 

na zdravotní a sociální pojištění), složitostí daňového systému a jeho vysoké 

administrativní náročnosti. 

• relativně vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního 

poměru omezující pružnou reakci na vývoj trhu 

• omezeným kapitálovým trhem 

• konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí 

nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele 

• chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších 

podnikatelů s kratší historií 

• zlepšujícími se možnostmi vymahatelnosti práva 

• vyhovující strukturou nabídky pracovní síly 

• vysokým podílem veřejných prostředků využívaných pro nepřímé formy 

podpory 

• vytvořením struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů a rostoucí 

zkušeností v této oblasti 

• přílivem zahraničních investic generujících poptávku po subdodavatelích 

• zlepšující se nabídkou průmyslových zón na zelené louce 

• nedostatečnou infrastrukturou přenosu výsledků výzkumu vývoje do 

komerčního využití 

I v době krize budou zásady tohoto projektu pro MSP prospěšné. V současném 

krizovém období pomůže ekonomice ČR také statečnost, že infrastruktura pro 

rozvoj podnikání v ČR bude v příštích letech posilována a zkvalitňována mimo 

jiné s využitím prostředků strukturálních fondů EU v programech zaměřených 

především na: 

• budování infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace 

• vzdělávání podnikatelů 

• rozvoj klastrů 

• podporu vstupu na zahraniční trhy 

• rozvoj informačních a poradenských služeb, včetně poradenských služeb pro 

přípravu projektů předkládaných do operačních programů 

V následujícím textu uvádíme statistické údaje a analýzy o jednotlivých složkách 

podnikatelského prostředí ČR, v němž podnikatelé zakládají podniky a realizují 

svoje aktivity. 

Složky podnikatelského prostředí budeme členit na: 

• ekonomické 

• technologické 

• politické a legislativní 

• etické 

• sociální 

ekonomické 

technologické 


prostředí 

politické a 

legislativní etické 

sociální 

9 http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf 

Obr. č. 5: Členění podnikatelského prostředí 

38


2.2 Ekonomická složka podnikatelského prostředí ČR 

Základní data o ČR 10 : 

Rozloha: 78 867 km 2 

Počet obyvatel: 10 467 542 mil. 

Státní zřízení: republika 

Správní členění: 14 krajů 

Národnostní složení: Češi 94,0 % (včetně Moravanů a Slezanů), Slováci 3 %, 

Rómové 1,3 %, Poláci 0,6 %, Němci 0,5%, ostatní 0,6 % 

Náboženství: římští katolíci 39,5 %, protestanté 4,2 %, ateisté a bez vyznání 39,5 

%, ostatní 16,8 % 

Úřední jazyk: čeština 

Další nejvíce používané jazyky: angličtina a v příhraničních oblastech němčina, 

polština, slovenština 

Hlavní město: Praha 

Ing. Jiří Kalousek 

ministr financí 

2.2.1 Ekonomická složka podnikatelského prostředí podniková sféra 

Významným ukazatelem hospodářského vývoje každé země je absolutní hodnota 

a tendence vývoje hrubého domácího produktu (HDP). 

Hrubý domácí produkt je dán součtem všech přidaných hodnot vyprodukovaných 

v ekonomice. Je to tedy součet soukromé spotřeby, vládní spotřeby, investic do 

výrobního vybavení a rozdílu mezi exportem a importem. 

Světová banka uvádí následující pořadí zemí podle HDP a parity kupní síly a 

podíl zemí na světové ekonomice v %: 

Mgr. Bohuslav Sobotka 

stínový ministr financí 

Podíl na světové 

ekonomice 

(v %) 

USA 22,5 

Čína 9,7 

Japonsko 7,0 

Německo 4,6 

Indie 4,3 

Británie 3,5 

Francie 3,4 

Rusko 3,1 

Itálie 3,0 

Brazílie 2,9 


Mexiko 2,1 

Česká Republika 0,4 

Tabulka č. 8: Podíl jednotlivých zemí 

na světové ekonomice (v %), 2007 

Zdroj: [302] 

1. USA 

2. Čína 

3. Japonkso 

4. Německo 

5. Indie 

6. Británie 

7. Francie 

8. Rusko 

9. Itálie 

10. Brazílie 

11. Španělsko 

12. Mexiko 

Česká republika 

0,2 

1,2 

1,2 

1,9 

1,9 

1,7 

1,6 

1,6 

2,5 

2,3 

Graf č. 9: HDP podle parity kupní síly (v bilionech 

dolarů), 2007 

Zdroj: [302] 

3,9 

5,3 

10,3 

Paul Dundes 

Wolfowitz 

prezident Světové 

banky 

10 Zdroj: Wikipedie.cz [online] Česko, c2002 [cit. 2009-08-31]. Dostupné z www: 

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika 

39


OECD 11 uvádí následující fakta meziročního růstu HDP – viz tab. č. 7: 

Země (oblast) 2007 2008 2009 

Eurozóna 2,6 1,9 2,0 

USA 2,6 1,8 1,6 

Německo 2,6 1,8 1,6 

Británie 3,1 2,0 2,4 

Francie 1,9 1,8 2,0 

Itálie 1,8 1,3 1,3 

Polsko 6,5 5,6 5,2 

Rakousko 3,3 2,5 2,5 

Česko 6,5 4,6 4,9 

Maďarsko 1,8 2,6 3,8 

Slovensko 9,3 7,3 6,9 

Tabulka č. 9: Hospodářský růst vybraných zemí OECD (meziroční změny HDP v %) 2008 

Zdroj: [303] 

Největší hospodářský růst měly v letech 2006-2007 následující země: Čína, Indie, 

Rusko, Polsko. 

11,4 

11,1 

9,4 

7,4 

7,6 

Růst globální 

ekonomiky v letech 

2006 a 2007 táhne 

Čína, Indie, Rusko 

2,8 2,9 

2,2 2,4 

1,9 1,8 1,8 1,8 2 2,1 

3,9 

1,7 

3,2 

2,9 

2,7 

2,9 

6,6 

6,2 

6,7 

5,3 

5,1 

Itálie 

Francie 

Japonsko 

Kanada 

USA 

Maďarsko 

Německo 

Anglie 

Polsko 

Rusko 

Indie 

Čína 

Svět 

2006 2007 

Graf č. 11: Tempo růstu reálného HDP 2006-2007 ve vybraných zemích 

Zdroj: [140] 

11 Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (OECD). Do této skupiny patří v současnosti 

třicet zemí, ĆR je členem od roku 1995. OECD pravidelně každých 18 měsíců zpracovává 

hospodářské přehledy o jednotlivých členských zemích, ve kterých se snaží na základě zkušeností 

ostatních členů formulovat konkrétní doporučení pro hospodářskou politiku. Zakládajícími 

zeměmi byly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, 

Kanada, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, 

Velká Británie a USA. V dalších letech se novými členy OECD staly Japonsko (1964), Finsko 

(1969), Austrálie(1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko 

(1996), Polsko (1996), Korea (1996), Slovensko (2000). 

40


40,7 

S růstem globální 

ekonomiky roste finanční 

bohatství světa Nástup 

globální finanční krize 

však ukazuje, že 

v systému vznikají 

„bubliny“. 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 12: Finanční bohatství světa (v bilionech dolarů) 

Zdroj: [140] 

10,1 

Od roku 2003 vidíme 

téměr lineární nárůst 

multimilionářů ve světě 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 13: Počet multimilionářů ve světe (v milionech) 

Zdroj: [140] 

Největší američtí miliardáři v roce 2008: 

1. Bill William Gates III. 

(52 let) 

57 miliard dolarů 

Microsoft 

3. Lawrence Ellison 

(64 let) 


Oracle 

5. S. Robson Walton 

(64 let) 

23,3 mld. dolarů 

Wal-Mart 

2. Warren Buffett 

(78 let) 


Berkshire 

Hathaway 

4. Jim Walton 

(60 let) 


Wal-Mart 

6. Alice Walton 

(59 let) 


Wal-Mart 

Nejbohatší američtí 

miliardáři 

41


7. Christy Walton 

s rodinou 

(53 let) 


Wal-Mart 

9. Charles Koch 

(72 let) 


Koch Industries 

8. Michael Bloomberg 

(66 let) 


Bloomberg 

10. David Koch 

(68 let) 


Koch Industries 

Obr. č. 6: Největší američtí miliardáři (2008) 

Zdroj: [268] 

Hospodářské 

noviny dne 25. 6. 

2008 uveřejnily 

statistiku, jak roste 

v ČR od roku 

2004 počet 

dolarových 

milionářů. I 

v tomto případě 

jde o přibližně 

lineární závislost 

2004 

2005 

2006 

2007 

11,9 

13,1 

14,76 

17 

Graf č. 14: Počet dolarových milionářů (tisíce osob) v ČR 

Zdroj: [240] 

Svět zpomaluje 

svůj hospodářský 

vývoj. Ve druhé 

polovině roku 

2008 musí svět 

čelit globální 

krizi finančních 

systémů a v roce 

2009 lze 

očekávat globální 

hospodářskou 

krizi 

Svět zpomaluje svůj vývoj a to se projeví i na HDP ČR. Graf č. 10 uvádí 

meziroční nárůst HDP. Do roku 2006 táhl rozvoj hospodářství ČR vyvíjející se 

export. Od roku 2007 to je 

7 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

0 

6,4 6,5 

2006 2007 2008 * 2009 * 

Graf č. 15: Růst HDP ČR v roce 2006 a 2007 a jeho další 

prognóza, (* prognóza) 

Zdroj: [270] 

4,6 

4,9 

především spotřeba 

domácností. V roce 2008 

zavedla ČR reformu 

veřejných financí a 

následně došlo ke zvýšení 

cen potravin a léků. 

V důsledku toho jistě 

klesne spotřeba. Lze proto 

očekávat snížení rychlosti 

růstu mezd a následně 

snížení spotřeby. Růst 

HDP v roce 2008 již 

dominantně nepotáhne 

spotřeba obyvatel. HDP 

roku 2008 významně 

42


ovlivní nástup globální krize a její dopad na ČR, Maďarsko a Slovensko. 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

EU – 27 2,6 1,8 2,7 2,9 3,0 3,9 2,0 1,2 1,3 2,5 1,7 3,0 2,5 

EU - 15 2,5 1,7 2,6 2,9 3,0 3,9 1,9 1,1 1,1 2,3 1,5 2,8 2,2 

Belgie 2,4 1,2 3,5 1,7 3,4 3,7 0,8 1,5 1,0 3,0 1,1 3,1 1,7 

Bulharsko 2,9 -9,4 -5,6 4,0 2,3 5,4 4,1 5,6 5,0 6,6 6,2 6,1 6,9 

ČR 5,9 4,0 -0,7 -0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,4 6,0 6,4 r 6,6 

Dánsko 3,1 2,8 3,2 2,2 2,6 3,5 0,7 0,5 0,4 2,1 3,1 3,2 1,5 

Estonsko 4,5 4,4 11,1 4,4 0,3 7,9 7,7 8,0 7,1 8,1 10,5 11,4 4,8 

Finsko 3,9 3,7 6,1 5,2 3,9 5,0 2,6 1,6 1,8 3,7 2,9 5,5 3,8 

Francie 2,2 1,1 2,2 3,5 3,2 4,0 1,9 1,0 1,1 2,3 1,2 2,0 2,5 

Irsko 9,8 8,0 12,5 9,5 11,6 10,2 5,8 6,0 4,3 4,3 5,5 6,0 5,5 

Itálie 2,8 0,7 1,9 1,4 1,9 3,9 1,8 0,3 0,0 1,2 0,1 1,9 0,2 

Kypr 9,9 1,8 2,3 5,0 4,8 5,0 4,0 2,0 1,8 4,2 3,9 3,8 4,4 

Litva 3,3 5,1 8,5 7,5 -1,5 4,1 6,6 6,9 10,3 7,3 7,6 7,5 8,0 

Lotyšsko -0,9 3,8 8,3 4,7 3,3 6,9 8,0 6,5 7,2 8,7 10,6 11,9 8,1 

Lucembursko 1,4 1,5 5,9 6,5 8,4 8,4 2,5 3,8 1,3 3,6 4,0 6,2 3,1 

Maďarsko 1,5 1,3 4,6 4,9 4,2 5,2 4,1 4,3 4,1 4,9 4,2 3,9 0,8 

Malta 6,2 4,0 4,9 3,4 4,1 6,4 -1,1 1,9 -2,3 0,4 3,0 2,9 3,6 

Německo 1,9 1,0 1,8 2,0 2,0 3,2 1,2 0,0 -0,2 1,2 0,9 2,7 1,6 

Nizozemsko 3,0 3,4 4,3 3,9 4,7 3,9 1,9 0,1 0,3 2,0 1,5 2,9 4,1 

Polsko 7,0 6,2 7,1 5,0 4,5 4,2 1,1 1,4 3,8 5,3 3,5 5,8 7,1 

Portugalsko 4,3 3,6 4,2 4,7 3,9 3,9 2,0 0,8 -0,7 1,3 0,5 1,3 1,4 

Rakousko 1,9 2,6 1,8 3,6 3,3 3,4 0,8 0,9 1,1 2,4 2,0 3,1 2,6 

Rumunsko 7,1 3,9 -6,1 -4,8 -1,2 2,1 5,7 5,1 5,2 8,5 4,1 7,7 6,6 

Řecko 2,1 2,4 3,6 3,4 3,4 4,5 5,1 3,8 4,8 4,7 3,7 4,3 3,8 

Slovensko 5,8 6,9 5,7 3,7 0,3 0,7 3,2 4,1 4,2 5,4 6,0 8,3 14,3 

Slovinsko 4,1 3,7 4,8 3,9 5,4 4,1 2,7 3,5 2,7 4,4 4,0 5,2 4,7 

Španělsko 2,8 2,4 3,9 4,5 4,7 5,0 3,6 2,7 3,0 3,2 3,5 3,9 3,6 

Švédsko 3,9 1,3 2,3 3,7 4,5 4,3 1,1 2,0 1,7 4,1 2,9 4,4 2,2 

V. Británie 2,9 2,8 3,0 3,3 3,0 3,8 2,4 2,1 2,7 3,3 1,9 2,8 2,7 

Tabulka č. 10: Hrubý domácí produkt zemí EU ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) 

Zdroj: [271] 

Vývoj HDP ČR za posledních 12 let a hlavní ekonomické indikátory 

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

HDP mld. Kč 

-b.c. 

1 466,5 1 683,3 1 811,1 2 080,8 2 189,2 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 222,4 3535,5 3696,4 

Tab. č. 11: Vývoj HDP ČR za posledních 13 let (v milionech Kč) 

Zdroj: [91] 

Vysvětlivky: 

b.c.- uváděno v běžných cenách 

Zdroj: Oficiální stránky Českého statistického úřadu. 

8 

7 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

2001 

V dubnu 2000 schválila 

vláda zákon o investičních 

pobídkách, který do země 

nalákal velké investice, ty 

pomohly hospodářství k 

růstu až v dalších letech. 

Proto ekonomika klesá. 

3,2 

2,5 

2,2 

1,9 1,8 

1,8 

Únor 2004 - bez práce je 

rekordních 571 tisíc lidí 

Květen 2004 – vstup do EU 

odstartoval růst českých 

vývozů 

Listopad 2004 – 

listopadový zahraniční 

obchod je poprvé za deset 

let v plusu. 

4 4 4 

3,5 

1,8 

2,2 

2,9 

4,2 4,6 

5,1 

5,7 

6,3 

6,4 

Květen 2005 

Kolínská automobilka 

TPCA oficiálně odstartovala 

výrobu. 

6,8 6,8 6,8 6,9 

6,6 

6,8 6,8 

6,5 

Březen 2006 

Petr Kellner se jako první 

Čech oficiálně dostal na 

seznam miliardářů časopisu 

Forbes. 

6,3 

5,3 

4,5 

Ekonomika ČR 

dostávala 

pravidelně stimuly 

pro svůj rozvoj 

uváděním nových 

výrobních kapacit 

v oblasti 

automobilového 

průmyslu 

0 

1Q/01 

2Q/01 

3Q/01 

4Q/01 

1Q/02 

2Q/02 

3Q/02 

4Q/02 

1Q/03 

2Q/03 

3Q/03 

4Q/03 

1Q/04 

2Q/04 

3Q/04 

4Q/04 

1Q/05 

2Q/05 

3Q/05 

4Q/05 

1Q/06 

2Q/06 

3Q/06 

4Q/06 

1Q/07 

2Q/07 

3Q/07 

4Q/07 

1Q/08 

2Q/08 

Graf č. 16: Vývoj českého hospodářství (v procentech) 

Zdroj: [178] 

43


4 000,0 

3 500,0 

3 000,0 

2 500,0 

2 000,0 

1 500,0 

2 189,2 

1 811,11 996,5 

2 080,8 

1 683,3 

1 466,5 

2 352,2 

3 696,4 

3 535,5 

3 222,4 

2 814,8 2 983,9 

2 577,1 

2 464,4 

1 000,0 

500,0 

0,0 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 17: Graf vývoje HDP ČR (v milionech Kč) 

Zdroj: [272] 

Nastupující 

hospodářská krize 

podle OSN povede 

v roce 2009 k 15 % 

hospodářskému 

poklesu Eurozóny 

4,5 

4 

3,5 

3 

2,5 

2 

1,5 

1 

2,6 

2,5 

1,8 

1,7 

2,9 

2,7 

2,6 

2,9 

3 3 

3,9 

3,9 

2 

1,9 

1,2 

1,1 

1,3 

1,1 

2,5 

2,3 

1,7 

1,5 

3 

2,8 

2,5 

2,2 

0,5 

0 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

EU - 27 EU - 15 

Graf č. 18: Srovnání HDP EU-27 a EU-15 ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) 

Zdroj: [273] 

44


0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 

8,8 

8,8 

7,7 

6,0 

5,6 

5,3 

5,2 

4,4 

4,2 

4,2 

3,7 

3,6 

3,5 

3,3 3,3 

3,0 

2,7 

2,5 

1,9 1,8 

1,7 

1,7 

1,7 

1,6 

1,4 

1 0,9 0,9 0,8 

Lotyšsko 

Estonsko 

Litva 

Rumunsko 

Bulharsko 

Irsko 

Slovensko 

Řecko 

Maďarsko 


Slovinsko 

Lucembursko 

Polsko 

Španělsko 

Kypr 

Finsko 

Švédsko 

Velká Británie 

EU-27 

EU-25 

Belgie 

Rakousko 

Dánsko 

Francie 

Nizozemsko 

Německo 

Itálie 

Portugalsko 

Malta 

Graf č. 19: Průměrná roční tempa růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001-2006 v zemích 

EU 

Zdroj: [96] 

Následující graf ukazuje růst HDP EÚ-15, Česka, Slovenska a Polska v letech 

1999 až 2007 a prognózy údajů pro roky 2008 až 2010. 

4,5 

3,9 4,3 

3,6 

3 

1,3 

1,4 

0 

4,8 4,7 

3,9 

3,4 

3,6 

2,5 

1,9 1,9 

1,2 1,2 1,4 1,2 

5,35,2 

4,5 

2,3 

6,3 6,5 

3,6 

1,8 

10,4 

8,5 

6,8 6,6 

6,2 6 

2,9 2,7 

7 

5,4 

4,4 

1,1 

3,6 

3,8 

4,9 

5,5 

4,2 

3,9 

0,8 

HDP Česka, 

Slovenska a Polska 

významně překračuje 

průměr EU-15 

-0,1 

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010* 

EU-15 Česko Polsko Slovensko 

* prognóza 

Graf č. 20: Srovnání růstu HDP v EÚ (v % meziročně), Česka, Polska a Slovenska v letech 1999 

až 2007 

Zdroj: [274] 

Nové země přinesly do ekonomiky EU dynamiku. 

45


Vývoj české ekonomiky od roku 1998 má následující tendence: 

Růst české 

ekonomiky v letech 

1998-2007 byl 

příznivý a vysoce 

nad průměrem EU 

7 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

4,0 

1,3 

3,6 3,6 

2,5 

1,9 

4,5 

6,5 

6,4 6,5 

0 

-1 

1996 1997 1998 1999 

-0,8 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

-0,7 

-2 

Graf č. 21: Růst HDP ČR v letech 1996-2007 v % 

Zdroj: [275] 

Pozice ČR mezi 

zeměmi EU – růst 

HDP v letech 2001 – 

2006 

Kdyby česká 

ekonomika (HDP) 

rostla dalších 10 let 

tempem okolo 5 % 

ročně, má ČR šanci 

v HDP/obyvatele 

dohnat průměr zemí 

platících eury 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

-2 

10,4 

8,5 

6,6 7 

6,4 6,4 

6,5 

6 * 

4,4 

4,8 4,8 5,2 

4,5 

4,7 5* 

3,6 3,4 

3,6 

1,4 

2,5 

1,9 

1,3 

-0,8 

0 

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

* prognóza 

SR ČR 

Graf č. 22: Srovnání reálného meziročního růstu HDP ČR a SR v % 

Zdroj: [276] 

I v případě, že srovnáme dynamiku vývoje ČR a dalších zemí EU, je na tom ČR 

velmi dobře. Dobře jsou na tom ve srovnání s předními zeměmi EU obě části 

bývalé ČSFR – Česko i Slovensko. Slováci vykazují dokonce větší reálny 

meziroční růst než ČR trvale od roku 2000. 

Hospodářský vývoj ČR je v současné době úspěšný. Avšak v roce 2009 lze 

očekávat s ohledem na globální krizi finančního systému podstatně pomalejší 

vývoj. Současná přiměřená míra inflace, míra nezaměstnanosti i posilující kurz Kč 

k Euru je pro podnikání v ČR dobrým základem. Pro srovnání uvádíme časovou 

řadu růstu HDP Slovenska. 

46


14,3 

Vývoj 

makroekonomických 

indikátorů ČR 

8 

0,8 

3,3 

2,6 

3 

0 

6,2 

5,6 5,6 

4,9 5,2 

4,1 

4,1 4 

3,3 

1,9 1,6 

6,1 

5,4 5,4 

4,5 4,9 

5 

7,3 7,2 

6,6 

9 

7,9 

9 

9,3 9,4 

8,2 8,3 

8,7 

7,6 7,1 

5,9 5,6 

-1 

-1,5 

-2,7 

-0,2 

1998 Q1 

1998 Q2 

1998 Q3 

1998 Q4 

1999 Q1 

1999 Q2 

1999 Q3 

1999 Q4 

2000 Q1 

2000 Q2 

2000 Q3 

2000 Q4 

2001 Q1 

2001 Q2 

2001 Q3 

2001 Q4 

2002 Q1 

2002 Q2 

2002 Q3 

2002 Q4 

2003 Q1 

2003 Q2 

2003 Q3 

2003 Q4 

2004 Q1 

2004 Q2 

2004 Q3 

2004 Q4 

2005 Q1 

2005 Q2 

2005 Q3 

2005 Q4 

2006 Q1 

2006 Q2 

2006 Q3 

2006 Q4 

2007 Q1 

2007 Q2 

2007 Q3 

2007 Q4 

2008 Q1 

2008 Q2 

2008 Q3 

Graf č. 23: Růst HDP Slovenska (v % meziročně) 

Zdroj: [208] 

Rumunsko 

Slovensko* 

Bulharsko 

Polsko 

Slovinsko 

Česko 

Litva 

Kypr 

HDP 2008 

8,5 

7,4 

6,6 

5,5 

4,4 

4,4 

3,7 

3,6 

Rumunsko 

Bulharsko 

Slovensko* 

Česko 

Polsko 

Kypr 

Slovinsko 

Řecko 

HDP 2009 

2,9 

2,9 

2,5 

4,7 

4,5 

4,2 

3,9 

3,8 

Prognóza 

vývoje HDP 

Česka, 

Slovenska a 

Polska na rok 

2008, 2009 a 

2010 je 

pozitivní, ale 

nastupující krize 

ji významně 

zkomplikuje. 

Řecko 

3,2 

Malta 

2,0 

Lucembursko 

2,5 

Finsko 

1,4 

Finsko 

2,4 

Lucembursko 

1,2 

Malta 

2,4 

Švédsko 

0,7 

Nizozemsko 

2,3 

Rakousko 

0,6 

Rakousko 

2,0 

Nizozemsko 

0,4 

Belgie 

1,5 

Maďarsko 

0,3 

Německo 

1,5 

Dánsko 

0,1 

Španělsko 

1,3 

Portugalsko 

0,1 


0,9 

Německo 

0,1 

Francie 

0,9 

Francie 

0,0 

Maďarsko 

0,7 

Belgie 

0,0 

Dánsko 

0,7 

Itálie 

-0,1 

Švédsko 

0,6 

Španělsko 

-0,3 

Portugalsko 

0,4 

Litva 

-0,4 

Itálie 

-0,1 

Irsko 

-0,9 

Lotyšsko 

Irsko 

Estonsko 

-0,4 

-1,3 

-1,3 


Estonsko 

Lotyšsko 

-1,1 

-1,3 

-2,7 

Celá EU 

1,3 

Celá EU 

0,2 

Pozn.: Jde o odhadovaný meziroční růst. 

* Slovensko bude členem eurozóny od roku 

2009 

Graf č. 24: Odhadovaný HDP 2008 

Zdroj: [277] 



2009 


Zdroj: [277] 

47


HDP 2010 

Slovensko* 

Rumunsko 

Bulharsko 

Polsko 

Česko 

Slovinsko 

Kypr 

Řecko 

Irsko 

Lucembursko 

Malta 

Maďarsko 

Estonsko 

Finsko 

Švédsko 

Rakousko 

Lotyšsko 

Belgie 

Německo 

Nizozemsko 

Dánsko 

Francie 

Portugalsko 

Španělsko 

Itálie 


Litva 

Celá EU 

5,3 

5,2 

4,7 

4,2 

4,0 

3,7 

3,2 

2,6 

2,4 

2,3 

2,2 

2,1 

2,0 

2,0 

1,9 

1,3 

1,0 

1,0 

0,9 

0,9 

0,9 

0,8 

0,8 

0,5 

0,5 

0,4 

-1,7 

1,1 

Nezaměstnanost 

2008 2009 2010 

Belgie 7,1 8,0 8,7 

Finsko 6,3 6,5 6,4 

Francie 8,0 9,0 9,3 

Irsko 6,1 7,6 7,4 

Itálie 6,8 7,1 7,3 

Kypr 3,9 3,8 3,7 

Lucembursko 4,0 4,3 4,7 

Malta 5,9 6,2 6,4 

Německo 7,3 7,5 7,4 

Nizozemsko 3,0 3,4 3,7 

Portugalsko 7,7 7,9 7,9 

Rakousko 3,9 4,2 4,5 

Řecko 9,0 9,2 9,3 

Slovensko* 9,9 9,8 9,6 

Slovinsko 4,5 4,8 4,7 

Španělsko 10,8 13,8 15,5 

Bulharsko 6,0 5,8 5,7 

Česko 5,0 5,0 5,2 

Dánsko 3,1 3,5 4,3 

Estonsko 5,0 6,7 7,7 

Litva 4,9 7,1 8,4 

Lotyšsko 6,5 9,2 9,6 

Maďarsko 8,1 8,6 8,5 

Polsko 7,3 7,3 7,8 

Rumunsko 6,1 6,4 6,1 

Švédsko 6,0 6,8 7,3 

Velká Británie 5,7 7,1 6,9 

Celá EU 6,2 6,9 7,2 



2009 

Tab. č. 12: Prognóza nezaměstnanosti v EU 

Zdroj: [277] 


* Slovensko bude členem eurozóny od roku 2009 


Zdroj: [277]. 

I když o pozitivním vývoji české ekonomiky z poslední doby svědčí hlavní 

makroekonomické indikátory, viz. tabulka č. 10, lze souhlasit s názorem, že se EU 

potácí na hranici recese. [277] 

Hlavní makroekonomické indikátory 

Ukazatel 2004 2005 2006 2007* 

Spotřeba domácnosti 3,0 2,5 4,4 6,5 

Spotřeba vlády -3,1 2,3 1,1 -0,6 

Tvorba fixního kapitálu 5,9 2,3 7,6 6,0 

Průměrná míra inflace 2,8 1,9 2,5 2,3 

Míra nezaměstnanosti 8,3 7,9 7,1 5,5 

Směnný kurz CZK/EUR 31,9 29,8 28,3 28,0 

Ropa Brent (USD/barel) 38,3 54,4 65,4 67,8 

* předpověď na 3. čtvrtletí 2007 

Tabulka č. 13: Makroekonomické indikátory ČR 

Zdroj: [35] 

48


109 

106 

97 

Graf č. 25 ukazuje 

relativně dobrou 

připravenost ČR na 

překonání globální 

hospodářské krize 

71 

68 

55 

39 

Lotyšsko Turecko Bulharsko Polsko Maďarsko Rumunsko Česko 

Graf č. 27: Míra zranitelnosti vybraných zemí (údaje v %) ukazatel zranitelnosti 2009 

Zdroj: [279] 

Dosavadní stabilní ekonomika významně posilovala českou korunu i v roce 2007 

a 2008 k malé radosti exportérů. 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

2. čtvrtletí 1999 

Příliv zahraničního 

kapitálu a 

znehodnocování eura 

Březen 1999 

Oslabeni koruny 

kvůli doznívající 

ekonomické recesi 

2. polovina 2002 

ČNB razantně 

snižuje úrokové 

sazby 

Srpen 2003 

Česko zasahují 

povodně 

Květen 2004 

Česko vstupuje do 

EU 

2005 

Zahraniční 

investoři pronikají 

na český trh a 

koruna zažívá 

trvalý růst 

Říjen 2007 

V USA 

naplno 

propuká 

hypoteční 

krize 

14. dubna 2008 

Zřejmě kvůli 

spekulativnímu 

obchodu australského 

finančního fondu se 

kurz koruny krátce 

dotkl hranice 23 

korun za euro 

Leden 2008 

Kurz dolaru k euru 

se propada, což 

posiluje i 

tuzemskou měnu 

Česká koruna k euru 

neustále posiluje 

I.99 

V.99 

IX.99 

I.00 

V.00 

IX.00 

I.01 

V.01 

IX.01 

I.02 

V.02 

IX.02 

I.03 

V.03 

IX.03 

I.04 

V.04 

IX.04 

I.05 

V.05 

IX.05 

I.06 

V.06 

IX.06 

I.07 

V.07 

IX.07 

I.08 

V.08 

Korun za Euro 

Koruna za dolar 

Graf č. 28: Růst a pád české koruny 

Zdroj: [289] 

Naštěstí důsledky růstu světových cen surovin na národní hospodářství ČR byly 

posilováním koruny stejně jako v roce 2007 i v roce 2008 přijatelně 

„změkčovány“. 

Česká republika vykázala v rámci měření HDP přepočteno na jednoho občana 

nejlepší výsledek z postkomunistických zemí a postupně míří k tomu, aby mohla 

přijmout Euro do roku 2014. 

49


O optimálním termínu přijetí Euro naší zemí se vedou významné diskuse. 

Pro a proti jednotné měně v česku 

Pro 

Proti 

Exportéři trpí Pomocí kurzu se rychleji přibližujeme 

eurozóně 

Maastricht požaduje nízkou inflaci 

Růst kurzu působí restrukturalizačně 

Euro sníží firmám náklady 

Cenová hladina ČR je velice nízká 

Eurozóna dobře odolává v případě finanční 

krize 

Změny kurzu umožňují ekonomice pružně 

reagovat 

Snížení zisků kvůli kurzu omezuje investice Diktované úrokové sazby jsou pro malou 

ekonomiku riskantní 

Tabulka č. 14: Pro a proti jednotné měně v Česku 

Zdroj: [264] 

K přijetí Eura musí ČR splnit tzv. Masstrichská kritéria: 

Maastrichtská 

kritéria po přijetí 

eura v ČR 

Maastrichtská kritéria – pět schůdků k euru 

Inflace Odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 

procenta 

Veřejné finance Schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP 

Zadluženost Zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP 

Měnový kurz 

Úrokové sazby 

Tabulka č. 15: Maastrichtská kritéria 

Zdroj: [264] 

Udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky 

Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než 

dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají 

nejnižší infalci 

Slovensko příjjalo 

Euro dříve než ČR 

(1. 1. 2009) 

Země Očekávaný vstup 

do eurozóny 

Slovensko 2009 

Estonsko 2012 

Litva 2012 

ČR 2014 

Lotyšsko 2013 

Polsko 2013 

Bulharsko 2014 

Maďarsko 2014 

Rumunsko 2015 

Pozn.: * termín nebyl stanoven 

Tabulka č. 16: Očekávaný vstup do 

eurozóny 

Pramen: Reuters 

Vstup do EU Zavedení eura 

Slovinsko 2004 1. 1. 2007 

Malta 2004 1. 1. 2008 

Kypr 2004 1. 1. 2008 

Slovensko 2004 1. 1. 2009 

Polsko 2004 Datum není stanoveno 

Maďarsko 2004 Datum není stanoveno 

Česká 

2004 Datum není stanoveno 

republika 

Litva 2004 Datum není stanoveno 

Estonsko 2004 Datum není stanoveno 

Lotyšsko 2004 Datum není stanoveno 

Rumunsko 2007 2014 

Bulharsko 2007 Datum není stanoveno 

Tabulka č. 17: Nové členské země EU a euro 

Zdroj: [105] 

Umístění ČR 

v rámci zemí EU 27 

podle HDP je pod 

průměrem EU 27 

Podle HDP umístila OECD v roce 2006 Českou republiku na dvacáté páté místo 

v následujícím žebříčku. Odstup od průměru zemí EU 27 (96 %) byl však tehdy a 

je i doposud výrazný. 

50


IE 

NL 

AT 

DK 

BE 

UK 

SE 

FI 

DE 

FR 

EU-25 

IT 

ES 

EU-27 

CY 

GR 

SI 

CZ 

MT 

PT 

EE 

HU 

SK 

LT 

LV 

PL 

RO 

BG 

37 

36 

128 

125 

124 

120 

119 

118 

115 

112 

109 

108 

101 

99 

96 

90 

87 

85 

77 

76 

72 

66 

65 

61 

56 

54 

52 

0 20 40 60 80 100 120 140 160 

Graf č. 29: Pořadí zemí EU-27 podle HDP p.c. v PPS, rok 2006 (EU- 

25=100)* 

*Předpověď EUROSTAT (2007c, cit. 1. 7. 2007) 

Zdroj: [96] 

Pořadí Země HDP na hlavu 

(průměr OECD je 

100 %) 

1. Lucembursko 205 

2. Norsko 144 

3. USA 142 

4. Irsko 129 

5. Švýcarsko 128 

6.-8. Rakousko 118 

6.-8. Dánsko 118 

6.-8. Nizozemsko 118 

9. Kanada 116 

10. Island 115 

13. Švédsko 111 

15. Francie 109 

17. Japonsko 107 

18. Německo 105 

24. Jižní Korea 72 

25. Česko 65 

26. Maďarsko 56 

27. Slovensko 49 

28. Polsko 44 

30. Turecko 26 

Tabulka č. 19: HDP přepočítané na občana v dané 

zemi v roce 2006 (v %, EU = 100 %) 

Zdroj: [283] 

51 

142 

Čtvrtletní 

(% nebo mld. Kč) 

HDP ČR 

(% y/y - Eurostat 

HDP – EU-13 

(% y/y) 

HDP Německo 

(% y/y) 

HDP V. Británie 

(% y/y) 

Úroveň HDP na 

obyvatele 2007, v eurech 

Lucembursko 68 587 

Irsko 36 286 

Nizozemsko 32 452 

Rakousko 31 785 

Švédsko 31 289 

Dánsko 30 463 

Belgie 29 286 

Finsko 28 810 

Británie 28 803 

Německo 28 079 

Francie 27 593 

Španělsko 26 500 

Itálie 25 150 

Řecko 24 276 

Kypr 22 981 

Slovinsko 22 005 

Česká republika 20 331 

Malta 19 134 

Portugalsko 18 521 

Estonsko 17 888 

Slovensko 17 004 

Maďarsko 15 742 

Litva 14 962 

Lotyšsko 14 383 

Polsko 13 289 

Rumunsko 10 088 

Bulharsko 9 460 

Tabulka č. 18: Úroveň 

HDP na obyvatele v eurech 

Zdroj: [179] 

Růst HDP v roce 2007 v 

% 

EU 2,8 

Německo 2,6 

Francie 1,9 

Itálie 1,5 

Česko 6,5 


Prognóza růstu 

HDP v EU pro 1,8 

rok 2008 v % 

OECD 

http://www.oecd.org 

Hledá se lék na 

posílení růstu HDP 

zemí EU jako celku 

Ekonomické ukazatele 

2005 2006 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 

2007 2008 2008 2008 

6,5 6,4 6,3 5,4 4,6 4,7 

1,6 2,8 2,2 1,7 1,9 - 

1 2,9 1,6 1,8 3,1 1,3 

1,8 2,9 3,2 2,7 1,3 - 

HDP USA (% y/y) 3,1 2,9 2,5 2,5 2,1 0,8 

Tabulka č. 20: Ekonomické ukazatele HDP (2008) 

Zdroj: [284]


159 

150 

158 

137 

109 

104 

101 100 99 

96 

91 93 92 

86 85 83 85 

78 

81 83 

80 81 79 

73 

66 67 

43 43 

STC PHA PAR LIB KVH VYS ZLI PLZ OLO JHC JHM UNL MVS KVA 

12 

2005 2002 

Graf č. 30: HPH na zaměstnanou osobu v technologicky náročných odvětvích 

(ČR=100) v krajích ČR 

Zdroj: [96] 

POZOR! Růst HDP a 

bohatství společnosti 

vůbec nemusí zajistit 

šťastný život 

obyvatel dané země 

8 

6 

4 

2 

domácí poptávka 

změna zásob 

čistý export 

růst HDP 

0 

-2 

-4 

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 

Graf č. 31: Rozklad růstu HDP (příspěvky k růstu v p. b.) 

Zdroj: [98] 

Slovensko 

Eurozóna 

Medzinárodný menový fond 5,6 0,2 

OECD 6,1 1,4 

Európska komisia 4,9 0,1 

Národná banka Slovenska 6,6 - 

Ministerstvo financií 6,5 - 

Vybrané banky na Slovensku 5,1 - 

Tab č. 21: Předpovědě ekonomického růstu (meziroční změna HDP v % v roku 2009) 

Zdroj: [374] 

V roce 2002 dostal profesor Princetonské univerzity Daniel Kahneman Nobelovu 

cenu za ekonomii představoval tzv. vědu o štěstí (science of happiness). Někteří 

ekonomové jsou přesvědčeni, že průměrný příjem na hlavu a stupně pocitu štěstí 

jsou prakticky nezávislé veličiny. Lidé se mohou mít dobře a nemusí být přitom 

12 HPH – je souhrn hrubé přidané hodnoty (HPH) různých sektorů a odvětví národního 

hospodářství. HPH se vypočte tak, že se od celkové hodnoty produkce výrobků a služeb odečte 

mezispotřeba (výrobní metoda). 

52


šťastní. 

Lord Richard Lazare konstatoval „Lidé v západních zemích za posledních třicet 

let značně zbohatli, jejich pracovní doba je podstatně kratší, mají delší prázdniny, 

víc cestují, žijí déle a zdravěji. Ale nejsou šťastnější!“ 

Štěstí se tedy stává ekonomickou kategorií. Ekonomové OECD začali studovat 

vztah mezi životní spokojeností občanů, pocitem štěstí a výkonem ekonomiky 

země. Existuje zajímavý jev: Elizabeth Dunnová z Univerzity ve Vancouveru 

tvrdí, že „u bohatých vyvolává pocit štěstí, mohou-li své peníze vydávat pro 

druhé“. 13 Zdá se, že i pro ČR má tvrzení Elizabeth Dunnové pravdu. Následující 

graf ukazuje, jak jsou založena teritoria povrchu země podle spokojenosti (stěstí) 

obyvatelstva. 

World Values Survey 

ve svém průzkumu 

ukázal, že 

nejšťastnější zemí na 

světě je se svojí 

demokracií, sociální 

rovnosti a klidnou 

atmosférou Dánsko. 

Obr. č. 7: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí 

Zdroj: [285] 

90 

85 

80 

75 

70 

65 

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 

Graf č. 32: HDP na obyvatele (v přepočtu pomocí parity 

kupní síly, EU-27 = 100) 

Zdroj: [98] 

13 BLUMA, A. Štěstí je věda. Ekonom, 30. 4. – 6. 5. 2008, č. 18, str, 66-67. 

53


Jak jsou lidé 

v jednotlivých 

zemích spokojeni 

Produktivita 

práce 

Růst HDP významně 

ovlivňuje 

produktivita práce. 

Ve znalostní 

společnosti se 

vysoká produktivita 

znalostních 

pracovníků stává 

zásadním faktorem 

rozvoje společnosti 

Bluma uvádí výsledky výzkumu, podle něhož jsou nejspokojenější lidé v Dánsku. 

ČR zaujímá 19. – 20. místo spolu s Řeckem. 

Index štěstí pro Evropu 

1. Dánsko 8,2 

2. Švýcarsko 8,1 

3. Rakousko 8 

4. Island 7,8 

5. – 6. Finsko 

7,7 

Švédsko 

7. – 9. Irsko 

Lucembursko 

Norsko 

7,7 

7,6 

7,6 

7,6 

10. – 11. Malta 

Nizozemsko 

7,5 

7,5 

12. Belgie 7,3 

13. Německo 7,2 

14. Velká Británie 7,1 

15. – 16. Itálie 

Kypr 

6,9 

6,9 

17. Slovinsko 6,7 

18. Francie 6,5 

19. – 20. Česko 

Řecko 

6,4 

6,4 

21. Portugalsko 6,0 

22. – 23. Chorvatsko 

Polsko 

5,9 

5,9 

24. Maďarsko 5,6 

25. – 26. Černá Hora 

Slovensko 

5,5 

5,5 

27. Turecko 5,2 

28. – 30. Bosna a Hercegovina 

Estonsko 

Srbsko 

5,1 

5,1 

5,1 

31. Rumunsko 5 

32. Makedonie 4,9 

33. Litva 4,7 

34. – 35. Albánie 

Rusko 

4,4 

4,4 

36. Bulharsko 4,2 

37. Bělorusko 4 

38. Ukrajina 3,6 

39. Moldavsko 3,5 

Tabulka č. 22: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí 

Zdroj: [109] 

V postsocialistických zemích je významným problémem produktivita práce. 

Zvláště významný pro rozvoj hospodářství země i rozvoj podniků je produktivitě 

práce znalostních pracovníků. Nemáme taktéž dostatečnou metodiku pro určení 

efektivity práce znalostních pracovníků. 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

EU – 27 - 1,5 2,3 1,8 2,4 2,3 1,1 1,1 1,2 1,9 1,1 1,5 

EU - 15 2,0 1,4 1,9 1,4 1,5 1,9 0,6 0,6 1,0 1,8 1,0 1,5 

Belgie 0,9 0,9 3,0 0,1 2,1 1,7 -0,6 1,6 1,0 2,3 0,1 1,9 

Bulharsko 1,6 -9,5 -1,7 4,2 4,4 0,5 4,9 5,3 2,0 3,9 3,5 3,6 

ČR - 3,3 -0,9 1,0 3,9 4,1 2,1 1,6 4,7 4,1 4,7 4,7 

Dánsko 2,1 1,8 2,0 0,7 1,6 3,1 -0,1 0,5 1,7 2,1 2,4 1,3 

Estonsko 11,4 6,9 11,1 6,8 5,3 11,0 6,8 6,3 6,2 8,0 8,6 5,5 

54


Finsko 2,1 2,3 2,7 3,1 1,4 2,7 1,1 0,7 1,7 3,3 1,5 4,0 

Francie 1,7 1,2 1,9 2,2 1,3 1,1 -0,3 0,1 1,1 2,3 0,9 1,1 

Irsko 5,5 4,3 6,5 0,9 5,0 5,3 2,8 4,2 2,3 1,2 0,9 1,7 

Itálie 2,9 0,4 1,5 0,5 1,4 1,7 0,0 -0,9 -0,6 0,8 0,3 0,2 

Kypr - 1,3 1,7 3,4 2,9 3,4 1,8 -0,1 -1,9 0,4 0,3 2,3 

Litva 5,3 4,1 7,8 8,4 0,8 8,4 10,9 3,2 7,9 7,3 5,0 5,7 

Lotyšsko 10,6 5,8 3,7 5,0 5,2 10,1 5,7 4,8 5,4 7,5 8,7 7,0 

Lucembursko -1,1 -1,0 2,8 1,9 3,3 2,7 -2,9 0,9 -0,5 1,3 1,0 2,4 

Maďarsko 5,2 1,8 4,5 3,1 1,2 3,7 3,6 4,4 3,3 5,4 3,8 3,0 

Malta 3,0 2,5 5,0 2,9 4,5 4,0 -2,8 1,4 -3,3 1,2 1,2 2,0 

Německo 2,7 2,3 3,2 1,9 1,5 2,3 1,4 1,1 1,5 1,7 1,5 2,3 

Nizozemsko 1,0 1,1 1,2 1,0 2,3 2,0 0,3 0,3 1,4 3,4 1,8 1,8 

Polsko 6,0 5,0 5,6 3,8 8,8 5,8 3,4 4,5 5,1 4,0 1,2 2,4 

Portugalsko 5,1 2,0 2,6 2,0 2,5 1,6 0,2 0,3 -0,4 1,2 0,5 0,5 

Rakousko 1,9 3,1 1,4 2,2 2,1 2,3 0,3 1,1 0,9 2,1 0,8 1,9 

Rumunsko 13,0 5,2 -2,3 -2,5 3,5 -0,3 6,6 8,1 5,5 8,0 3,9 4,7 

Řecko 1,2 2,8 4,2 -0,7 3,4 4,6 5,4 3,7 3,4 1,7 2,3 2,7 

Slovensko 5,6 4,5 7,1 4,1 3,1 2,6 2,6 4,7 2,3 5,8 4,6 5,8 

Slovinsko -- 5,9 6,9 4,1 3,9 3,3 2,2 1,9 3,1 3,9 3,7 4,0 

Španělsko 0,9 1,0 0,3 0,1 0,1 0,0 0,4 0,4 0,6 0,6 0,4 0,8 

Švédsko 2,3 2,2 3,7 2,1 2,4 1,9 -0,8 1,8 2,0 4,7 2,5 2,6 

V. Británie 1,7 1,8 1,2 2,3 1,6 2,6 1,5 1,3 1,7 2,2 1,0 1,9 

Tabulka č. 23: Produktivita práce (HDP na zaměstnanou osobu, roční reálná tempa růstu v %) 

Zdroj: [96] 

ČR 2005 2006 2007 

HDP 6,5 6,4 6,5 

Produktivita práce 4,7 4,5 4,6 

Tabulka č. 24: HDP a produktivita práce v ČR (v %) 

Zdroj: [304] 

8 

7 

6,9 

6,6 

6,5 

6,1 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

0 

4,3 

3,9 3,9 

3,6 

3,4 

3,2 3,1 

2,2 2,1 2,1 

1,6 1,6 1,5 

1,3 1,3 1,2 1,1 1 0,9 

0,5 0,5 

0,4 

0,4 

0 

-0,1 

Průměrné hodnoty 

tempa růstu 

produktivity práce 

zemí EU v období 

2001-2006 

-1 

Estonsko 

Litva 

Lotyšsko 

Rumunsko 

Slovensko 

Maďarsko 

Bulharsko 


Polsko 

Řecko 

Slovinsko 

Irsko 

Švédsko 

Finsko 


Německo 

Nizozemsko 

Dánsko 

EU-27 

Rakousko 

EU-15 

Belgie 

Francie 

Španělsko 

Kypr 

Portugalsko 

Lucembursko 

Itálie 

Malta 

Graf č. 33: Tempo růstu produktivity práce v zemích EU-27 (průměrné reálné tempo růstu 

produktivity práce v letech 2001-2006, v %) 

Zdroj: [96] 

55


Inflace 

Další významným ekonomickým indikátorem je inflace. 14 

USA a eurozóna v polovině roku 2008 čelí nejvyšší inflaci od roku 1991. Roční 

míra inflace dosahuje v USA 5 % vlivem drahých energií a paliva. V eurozóně 

vystoupila inflace ze stejných důvodů na 4 %. Lze očekávat, že nastupující krize 

inflaci sníží, ale také omezí růst mezd. 

6 

4,5 

3 

1,5 

0 

31.1.1991 31.6.2008 

Graf č. 34: Meziroční inflace ve Spojených státech 

Zdroj: [139] 

6 

4,5 

3 

1,5 

0 

31.1.1991 31.6.2008 

Graf č. 35: Meziroční inflace v Eurozóně 

Zdroj: [139] 

Ekonomické ukazatele 

Čtvrtletní 2005 2006 4. Q 2007 1. Q 2008 2. Q 2008 3. Q 2008 

(% nebo mld. Kč) 

Inflace ČR (y/y) 1,87 2,53 2,8 6,5 6,6 6,0 

Inflace EU-13 (y/y) 2,19 2,18 2,1 3,8 3,6 3,2 

Inflace Německo (y/y) 1,89 1,78 2,3 3,3 3,0 2,5 

Inflace V. Británie 2,04 2,32 2,3 4,7 5,2 - 

(y/y) 

Inflace USA (y/y) 3,38 3,23 2,9 5,4 4,9 3,7 

Tabulka č. 25: Ekonomické ukazatele Inflace (2008) 

Zdroj: [284] 

14 Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní 

síly peněz. Opačným jevem k inflaci je deflace – tedy pokles cenové hladiny, zatímco dezinflace je 

snižování míry inflace (tzn. i při dezinflaci cenová hladina roste). 

56


18 

16 

14 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

4,5 

12 

6,3 

10,6 

3,6 4,2 4,1 

4,4 

3,5 

2,8 3,1 3,2 

15,3 

11,1 

Graf č. 36: Výška inflace v zemích EU v roce 2008 

Zdroj: [69] 

4,1 

6 

4,7 

2,2 3,2 

4,2 

2,7 

7,9 

5,5 

3,9 3,9 3,3 3,6 

10,4 

12,8 

3,4 

2,3 

Belgium 

Bulgaria 

Czech Republic 

Denmark 

Germany 

Estonia 

Ireland 

Greece 

Spain 

France 

Italy 

Cyprus 

Latvia 

Lithuania 

Luxembourg 

Hungary 

Malta 

Netherlands 

Austria 

Poland 

Portugal 

Romania 

Slovenia 

Slovakia 

Finland 

Sweden 

United Kingdom 

Turkey 

Iceland 

Norway 

Switzerland 

Časová řada inflace 

v zemích EU v roce 

2008 

Rychlý růst mezd 

vždy vytváří inflační 

tlaky 

Růst HDP Růst produktivity práce Růst míry inflace 

Belgie 1,7 1,0 2,4 

ČR 4,2 3,6 2,4 

Dánsko 1,7 1,3 2,0 

Estonsko 8,8 6,9 4,5 

Finsko 3,0 2,1 1,4 

Francie 1,6 0,9 2,2 

Irsko 5,3 2,2 2,9 

Itálie 0,9 0 2,3 

Kypr 3,3 0,5 2,8 

Litva 7,7 6,6 4,4 

Lotyšsko 8,8 6,5 6,9 

Lucembursko 3,6 0,4 3,4 

Maďarsko 4,2 3,9 3,2 

Malta 0,8 -0,1 3,6 

Německo 1,0 1,6 2,1 

Nizozemsko 1,4 1,5 1,8 

Polsko 3,5 3,4 1,4 

Portugalsko 0,9 4,0 2,2 

Rakousko 1,7 1,2 2,0 

Řecko 4,4 3,2 3,9 

Slovensko 5,2 4,3 5,0 

Slovinsko 3,7 3,1 1,9 

Španělsko 3,3 0,5 4,0 

Švédsko 2,7 2,1 1,8 

V. Británie 2,5 1,6 2,4 

EU- 15 2,8 1,5 2,2 

EU - 27 3,0 1,5 2,2 

K dalšímu růstu 

HDP potřebujeme, 

aby v ČR vzrostla 

produktivita práce 

Inflace v ČR v roce 

2007 byla 2,8 % 

Tabulka č. 26: Srovnání růstu HDP, růstu produktivity práce a růstu inflace v zemích EU 

v roce 2006 (v %) 

Zdroj: [307] 

57


Výškou inflace zaujímá ČR průměrnou pozici v rámci zemí EU. Výše inflace 

v ČR se i v první polovině roku 2006 pohybovala na průměrných hodnotách zemí 

EU. S inflací 2,4 % zastávalo Česko v srpnu 2006 v rámci EU postavení přibližně 

uprostřed EU 25. 

Prognóza míry 

inflace v ČR 

V roce 2007 dosáhla inflace v ČR výše 2,8 %. V roce 2008 lze očekávat její nárůst 

nad 6 %, především z důvodu růstu ceny energií a potravin. Od roku 2009 klesne 

inflace s velkou pravděpodobností pod 3 %, po roce 2010 bude výše inflace 

ovlivněna průběhem globální ekonomické krize. 

POZN: V roce 2008 

vzrostla inflace nad 

3 % což brání 

přechodu ČR na euro 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

10 

9,1 

8,8 

8,5 

10,7 

2,1 

3,9 

4,7 

1,8 

0,1 

2,8 

1,9 

2,5 

2,8 

6 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 37: Míra inflace v ČR v % v období let 2001 až 2007 

Zdroj: [308] 

Státní dluh 

Státní dluh ČR roste, 

ale jeho poměr 

k HDP klesá 

Vývoj státního dluhu 15 a deficitu 16 

K významným negativům vývoje české ekonomiky patří negativní vývoj státního 

dluhu ČR. Státní dluh se v roce 2007 zvýšil téměř o 90 miliard korun na 892,3 

miliard korun. V přepočtu na každého Čecha připadá státní dluh v roce 2007 na 86 

tisíc korun. 

15 Státní dluh (nebo také veřejný dluh a národní dluh) jsou peníze, které dluží kterákoli úroveň 

státní správy – tedy vláda (ať už centrální či federální) nebo krajské či obecní zastupitelstvo. 

Jelikož správní organizace reprezentují lid dané země, lze státní dluh považovat zároveň za dluh 

jednotlivých daňových poplatníků. Státní dluh se dělí za prvé podle toho, kdo je věřitelem státu. 

Podle toho se rozlišuje vnitřní (věřitelé občané státu či právnické osoby v něm registrované) a 

vnější zadlužení (zahraniční subjekty). Vláda si půjčuje obvykle emisním financováním 

(vydáváním obligací a dalších cenných papírů). Dalším způsobem pro méně bohaté země je 

možnost půjčovat si od obchodních bank nebo nadnárodních institucí (např. Evropská či Světová 

banka). 

16 Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních 

ekonomických subjektů (př. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, 

podniky, obyvatelstvo) 

58


1200 

1000 

800 

600 

400 

200 

802,5 

691,2 

592,9 

345 395,9 493,2 

158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 

892,3 

999,8 

0 

1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 38: Vývoj státního dluhu ČR v miliardách Kč 

Zdroj: [309] 

Parlament schválil dne 22. 9. 2008 státní rozpočet na rok 2009. Poslanci se shodli, 

že ČR bude v roce 2008 hospodařit se schodkem 70,8 mld. Kč. 

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 

Plánovaný 

schodek 

- 0 0 31 35,2 49,0 46,2 111,3 115,0 83,6 74,0 91,3 70,8 38,1 

Skutečný 

schodek 

1,6 15,7 29,3 29,6 46,1 67,7 45,7 109,1 93,7 56,3 97,6 66,4 19,4 - 

Tabulka č. 27: Plánovaný a skutečný schodek (v mld. Kč.) 

Zdroj: [309] 

Státní dluh určitě naroste s ohledem na to, že vláda bude prostřednictvím tohoto 

dluhu řešit nezbytnou pomoc hospodářské sféře ČR. Bankovní systém sanovat 

pravděpodobně nebude potřeba. 

Také cizí státy mají vůči ČR dluhy (uváděno v miliónech korun). Mnohé z nich 

jsou však nedobytné. 

Zadlužení veřejných 

financí má zcela jistě 

negativní dopad na 

ekonomiku ČR a 

vyžaduje řešení 

Země 

Dluh 

Rusko 8172 

Irák 7059 

Súdán 1942 

Nikaragua 940 

Írán 940 

Barma 827 

Sýrie 483 

Albánie 299 

Čína 244 

KLDR 202 

Tabulka č. 28: Dluhy cizích států vůči ČR (2007) 

Je potěšitelné, že se schodek veřejných financí v relaci k HDP od roku 2003 

významně snížil. Vidíme, že procentuálně k HDP od roku 2002 vládní deficit ČR 

trvale klesá. Tuto tendenci chce vláda ČR držet i v budoucnu. Ministerstvo financí 

předpokládá, že vyrovnaný rozpočet ČR by mohl být v roce 2014. 

Vývoj poměru 

vládního deficitu - 

přebytku v (%) 

k HDP 

59


Výdaje státu 

Státní rozpočet ČR 

v roce 2008 přesáhne 

1 bilion Kč 

Struktura 

vládních výdajů 

Výdaje státu 

Poprvé v historii příjmová a výdajová část státního rozpočtu ČR pro rok 2008 

přesáhla 1 bilion Kč. Plánovaný deficit pro rok 2008 je 71 miliard Kč, ale 

v dalších letech by měl klesat. 

Příjmy 1 036 510 540 000 

Výdaje 1 107 310 540 000 

Deficit 70 800 000 000 

Tabulka č. 29: Rozpočet ČR pro rok 2008 

Zdroj: [311 ] 

Příjmy 

Výdaje 

Deficit 

Tabulka č. 30: Předpokládaný rozpočet ČR pro rok 2009 

Zdroj: [312] 

1 114,0 mld. Kč 

1 152,1 mld. Kč 

38,1 mld. Kč 

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 

2006 

2005 

2004 

2003 

2002 

2001 

Všeobecné a veřejné služby 

Veřejný pořádek a bezpečnost 

Ochrana životního prostředí 

Zdraví 

Vzdělávání 

Obrana 

Ekonomické záležitosti 

Bydlení a společenská infrastruktura 

Rekreace, kultura a náboženství 

Sociální věci 

Graf č. 39: Vládní výdaje podle kapitol (2007) 

Zdroj: [98] 

Jak kapitoly státního 

rozpočtu zatěžují 

rozpočet ČR 

Dobré plnění příjmů státního rozpočtu umožňuje dlouhodobý nárůst všech kapitol 

státního rozpočtu a následně pozitivní vliv na růst spotřeby a inovace. 

Kapitola 2006 2007 2008 

Min. práce a soc. věcí 357 189 315 426 780 400 434 305 703 

Min. školství 108 936 399 121 652 407 119 211 935 

Min. financí 10 003 563 16 168 540 17 346 215 

Min. dopravy 23 851 099 25 127 764 60 160 501 

Min. zemědělství 39 713 852 46 940 597 49 139 738 

Min. spravedlnosti 18 480 373 19 875 495 22 023 820 

Min. kultury 6 357 161 7 909 779 8 844 329 

Min. zdravotnictví 8 223 165 9 257 828 10 610 693 

Min. zahr. věcí 4 648 289 4 824 623 6 783 616 

Min. obrany 55 694 000 53 906 386 54 166 608 

Min. vnitra 51 170 004 54 302 499 58 165 469 

60


Min. život. prostředí 14 019 736 13 519 137 5 972 909 

Min. pro místní rozvoj 10 837 437 12 016 570 17 289 823 

Min. prům. a obchodu 13 904 406 16 497 504 13 990 456 

Min. informatiky 939 246 607 772 - 

Tabulka č. 31: Výdaje státního rozpočtu u vybraných kapitol pro rok 2006 - 2008 

Zdroj: [78] 

Oblast 2008 2009 Rozdíl 

Důchody 313,1 336,6 +23,5 

Vzdělání 111,6 122,2 +10,6 

Zdravotnictví 59,6 56,9 -2,7 

Zemědělství 48,9 46,3 -9,1 

Obrana 45,2 39,8 +1,1 

Věda 23,1 32,4 +9,3 

Kultura 9,8 9,1 -0,7 

Poznámka: Údaje jsou v miliardách korun. 

Tabulka č. 32: Jak budou vypadat výdaje státu podle rozpočtu 

Zdroj: [258] 

Je však otázkou, jak efektivně se finanční prostředky kapitol státního rozpočtu 

využívají. Například studie „Fakta o českém zdravotnictví“ ukazuje, že české 

zdravotnictví je oproti většině zemí EU méně eefektivní. 

16 

15 

14 

12 

13 

MUDr. Tomáš Julínek 

ministr zdravotnictví 

(ODS) 

10 

8 

8 

6 

5 

4 

2 

0 

Česko Slovensko Německo Švýcarsko 

MUDr. David Rath 

stínový ministr zdravotnictví 

(ČSSD) 

Graf č. 40: Návštěvy u lékaře za rok 2006 

Zdroj: [315] 

Češi jsou přeborníci ve spotřebě (často zbytečných) léků. Na každého Čecha, 

včetně kojenců vychází 2,5 léku denně, což je o jednu pilulku víc než u 

průměrného Nizozemce. Celkově se ve zdravotnictví kvůli plýtvání a korupci 

každý rok utratí zbytečně přes 20 miliard korun. 

61


Zdravotnictví 

potřebuje zásadní, 

ale promyšlenou 

reformu systému 

Neefektivní systém v oblasti zdravotnictví do roku 2008 řešila vláda především 

růstem spoluúčasti občanů na financování systému. 

250 

200 

150 

100 

50 

99,3 102,4 

109 

119,3 123,5 126,6 

145,1 

154,1 

170,4 

176,7 

191,3 194,3 

203,1 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

7,4 

8,3 

9,9 

10,6 

11,5 

12,2 

13,7 

14,5 

16,1 

17,1 

24,2 

26,5 

27,9 

Veřejné výdaje na 

zdravotnictví a 

výdaje občanů na 

zdravotnictví 

0 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 41: Veřejné výdaje na 

zdravotnictví (v miliardách korun) 

Zdroj: [99] 

7,4 

7,2 

7 

6,8 

6,6 

6,4 

6,2 

6 

5,8 

6,4 

6,2 

6,1 6,1 6,1 

6 

6,3 

6,4 

6,7 

6,4 

7,2 

6,9 

6,5 

0 

Graf č. 42: Výdaje občanů (v miliardách 

korun) 

Zdroj: [99] 

10 

9 

8 

7 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

6,9 

7,5 

8,3 8,2 

8,5 8,6 8,6 8,6 8,6 

8,8 

5,6 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

0 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 

Graf č. 43: Veřejné výdaje na zdravotnictví 

(v procentech HDP) 

Zdroj: [99] 

Graf č. 44: Výdaje občanů (v procentech 

z celkových zdravotnických výdajů) 

Zdroj: [99] 

Muž 

Žena 

Česká pojišťovna 

7992 

Kooperativa 

8568 

Kooperativa 

7680 

Česká pojišťovna 

8424 

AXA 

4878 

UNIQA 

5580 

UNIQA 

4680 

AXA 

5404 

Generali 

4200 

Generali 

4620 

Allianz* 

3306 

Allianz* 

3831 

Triglav** 

1020 

Triglav** 

1020 

0 2000 4000 6000 8000 10000 

0 2000 4000 6000 8000 10000 

* V ceně je zahrnuta sleva 25% poskytovaná při sjednání min. tří připojištění. 

** Od 21. dne, pouze při úrazu v rámci úrazového pojištění. 

Věk 40 let, čistý příjem 30 tisíc, pojištění na výplatu 300 Kč denně od 15. dne pracovní 

neschopnosti 

Graf č. 45: Kolik stojí pojištění pro případ nemoci (Kč/rok) 

Zdroj: [131] 

62


Úmrtí na drogy 

Maďarsko 3 

Slovensko 5 

Bulharsko 5 

Česká republika 5 

Francie 5 

Polsko 10 

Nizozemsko 10 

Lotyšsko 11 

Itálie 13 

Rumunsko 15 

Belgie 16 

Kypr 19 

Španělsko 21 

Švédsko 22 

Řecko 23 

Německo 23 

Malta 26 

Litva 28 

Slovinsko 29 

Portugalsko 31 

Rakousko 36 

Finsko 36 

Irsko 38 

Velká Británie 48 

Norsko 52 

Dánsko 55 

Lucembursko 60 

Estonsko 73 

Tabulka č. 33: Úmrtí na drogy (za 

rok 2008) 

Zdroj: [226] 

V roce 2008 navrhla vláda ČR a Parlament 

schválil v rámci nové koncepce zdravotnictví 

nové poplatky ve zdravotnictví. Zavedl platbu 30 

Kč za ošetření a 90 Kč na využité pohotovosti. 

Tyto platby přijalo obyvatelstvo s malým 

pochopením (zastižení byly i malé děti a 

důchodci). Ministr Julínek (ODS) nesvedl 

veřejnosti vysvětlit smysl plateb a důsledkem 

bylo fiasko ODS ve volbách do Senátu (2008). 

ODS ztratila všechny hejtmany a noví hejtmani 

za ČSSD většinou obřemenili občany od plateb 

v jimi řízenými nemocnicemi. O balíček zákonů 

v oblasti zdravotnictví politiky vedla koalice 

úporný boj a je jisté, že jej povede i 

v následujícím období. 

V roční spotřebě medikamentů na osobu jsme 

třetí na světě. V České republice v roce 2005 

dosáhly výdaje za léky na rekordních 64,6 

miliardy korun. To je o 13 procent více než 

v roce 2003. V České republice chodí lidé 

k lékaři mnohem častěji než ve vyspělých 

státech světa. Počet kontaktů pacienta s lékařem 

je asi 19 za rok, přitom v Evropě v průměru asi 

8. V průměru každý občan spotřebuje léky za 

6300 korun (2006). 

Češi ve třetím čtvrtletí roku 2007 utratili za léky 

10 miliard korun. To je o 8,8 procenta více než 

ve stejném období loňského roku. 17 

Od 1. 1. 2008 si dala vláda v ČR za cíl následující reformy zdravotnictví: 

• Zachování solidárního financování zdravotnictví 

• Zásadním pilířem bude rozvoj systému veřejného zdravotního pojištění s 

posílením autonomie a konkurence zdravotních pojišťoven. Vláda bude řešit 

financování péče na rozhraní zdravotního a sociálního systému. Zdravotnictví 

bude považováno za jednu z priorit v rámci operačních programů na využití 

strukturálních fondů EU. Vláda navrhne možnost nakupování zdravotní péče 

zdravotními pojišťovnami v korunách. 

• Posílení postavení pacienta ve zdravotním systému na principu skutečné 

solidarity zdravých s nemocnými 

• Občané budou mít přehled o tom, kolik peněz pojišťovně odvádějí a kolik a 

na co z pojištění čerpají, prostřednictvím osobních zdravotních účtů. Budou 

definovány nepodkročitelné parametry časové a geografické dostupnosti 

zdravotní péče pro každého občana. 

• Vláda podpoří motivaci občanů k zodpovědnému využívání zdravotní péče - 

mj. zavedením regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za 

návštěvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty. Současně bude stanoven 

17 http://ekonomika.ihned.cz/c1-22330230-spotreba-leku-v-ceske-republice-roste 

63


maximální roční limit finanční spoluúčasti občanů a zohledněn dopad na 

sociálně slabé skupiny obyvatelstva. Občané budou pomocí bonusů 

motivováni ke zdravému životnímu stylu. 

• Posílení rovné soutěže zdravotnických zařízení a postavení lékařů 

• Vláda prosadí rovnoprávné postavení zdravotnických zařízení bez ohledu na 

jejich vlastnictví a právní formu – navrhne nahradit tzv. zákon o neziskových 

nemocnicích novým, v prostředí EU standardním, zákonem o neziskových 

organizacích. 

• Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzdělávání, vědy a 

výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky. Vzniknou univerzitní 

nemocnice a univerzitní výzkumná centra - dojde k odstranění dvojkolejnosti 

řízení a k zavedení transparentního vícezdrojového financování (za zdravotní 

péči, výuku a výzkum). 

• Provedení transformace zdravotních pojišťoven a rozsahu zdravotního 

pojištění 

• Dojde k transformaci zdravotních pojišťoven na novou právní formu - akciové 

společnosti - s odpovědností i motivací k hospodárnému chování, při 

vymezení jasných pravomocí a odpovědnosti managementu, s větší 

transparentností účetnictví a s dodatečnými omezeními určenými zákonem na 

obdobné bázi, jako jsou regulovány fondy důchodového připojištění. 

• Vláda vytvoří nezávislého regulátora a účinný dohled nad finančním zdravím, 

fungováním zdravotních pojišťoven, dodržováním zdravotního pojistného 

plánu a zajištěním dostupnosti zdravotní péče. 

• Bude definováno jasné vymezení nároku na zdravotní péči garantovanou 

veřejným zdravotním pojištěním na základě čl. 31 Listiny základních práv a 

svobod a Úmluvy o biomedicíně. 

• Vláda umožní výběr i jiného než standardního rozsahu zdravotního pojištění, 

včetně pojistných produktů s vyšší spoluúčastí, a bude uskutečněna příprava 

na případné zavedení zdravotního spoření s podporou státu. 

• Bude legalizována možnost oficiálně si připlatit na nadstandardní péči nebo 

uzavřít na tuto péči připojištění. 

• V zájmu vytvoření podmínek zamezujících zneužívání budou v budoucnu 

informačně propojeny systémy zdravotního a nemocenského pojištění. 

• Zavedení transparentní a efektivní úhrady léků a zdravotnických prostředků 

• Vláda navrhne zákon, který zajistí efektivní a transparentní proces 

stanovování maximálních cen a úhrad z prostředků veřejného zdravotního 

pojištění v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR. 

• Podpora zdraví a další role státu a samospráv ve zdravotnictví 

• Vláda zavede jednotný způsob financování zdravotnické záchranné služby a 

zákonem bude upřesněna její role v integrovaném záchranném systému ČR. 

• Bude zvýrazněna podpora prevence jako důležité součásti zdravotní péče v 

plně hrazené části systému. Současně bude kladen důraz na snížení spotřeby 

legálních návykových látek (tabák, alkohol) a na podporu zdravého životního 

stylu. 

Některé tyto body se staly v roce 2008 zdrojem rozporů mezi koalici a opozicí, 

např. záměr vlády privatizovat nemocnice, privatizovat zdravotní pojišťovny, co 

patří mezi základní práva občana při jeho ošetření atd. 

64


V polovině roku 2008 se projevily první náznaky zlepšování stavu některých 

parametrů systému: 

3000000 

2500000 

2000000 

2652660 

2845113 

2602220 

2277833 

Julínkova reforma (od 

1. 1. 2008) chce na 

efektivitě systému 

zdravotnictví 

zainteresovat občany 

1500000 

únor březen duben květen 

Graf č. 46: Vývoj výdajů na nemocenské v tisících Kč v roce 2008 

Zdroj: [222] 

Hospodářske noviny 18 však 3. 9. 2008 konstatovaly, že boj proti simulantům v ČR 

je marný a dokladají to následujícími čísly nemocných od ledna do června 2008: 

• Pracovní neschopnost: 1 077 142 případů 

• Počet prostonaných dnů: 42 353 486 

• Průměrná doba neschopnosti: 39,3 dnů 

• Porušení léčebného režimu: 4 095 případů 

Češi si nemoc často prodlužují víkendem. 

pondělí 

33% 

úterý 

20% 

středa 

17% 

čtvrtek 

pátek 

12% 

14% 

sobota 

neděle 

2% 

2% 

Graf č. 47: Kdy jsou lidé nejvíce nemocní (2008) 

Zdroj: [320] 

Česko má mezi zeměmi OECD také nadprůměrný počet praktických lékařů. 

Praktiků je v Česku na počet obyvatel více než v USA, Německu nebo Finsku. 

18 Hospodářské noviny, 3. 9. 2008. 

65


Energetika 

Závislost ČR na 

energiích 

Závislost ekonomiky ČR na energiích [28] 

Energetickou situací ve světě se již od roku 1974 zabývá renomovaná instituce 

Mezinárodní energetická agentura (IEA), kterou založila OECD. Ta vydává 

každoročně publikaci World Energy Outlook (WEO), kterou lze objednat na 

www.iea.org/books. IEA každoročně vydává tzv. scénáře vývoje světové energetiky 

WEO v nichž představuje dva scénáře energetického vývoje: 

• referenční 

• alternativní 

Referenční scénář ukazuje předpokládaný vývoj situace, pokud nebudou 

realizovány významná opatření v energetických koncepcích států. 

V USA vzrostly 

výdaje na energie 

v roce 2007 o 30 %. 

V Británii v roce 

2006 vzrostly výdaje 

na elektrickou energii 

téměř o 27 % a plynu 

o 40 % 

Alternativní scénář počítá s realizací opatření k řešení naléhavých problémů 

souvisejících s bezpečností zásobování, efektivnějším užití energie a s důsledky 

pro životní prostředí. 

WEO 2006 podává analýzu současného stavu světové energetiky a její výhled do 

roku 2030 a doporučuje korekce politik v oblasti výroby a spotřeby energie. 

Konstatuje, že: 

• Svět stojí před řešením dvojí hrozby: nebude mít odpovídající a bezpečné 

dodávky energie za přijatelné ceny a životní prostředí bude trpět příliš velkou 

spotřebou energie 

• Naléhavější než kdykoliv dříve je potřeba omezit rlst spotřeby fosilních paliv, 

zvýšit diverzifikaci, palivovou i geografickou, a snížit emise 

• Energie z fosilních paliv bude ve světě převládat až do roku 2030 

• Světová spotřeba energie se zvýší o více než polovinu přii ročním růstu 1,6 %. 

Asi 70 % tohoto zbýšení spotřeby připadne na rozvojové země, přičemž jen 

na Čínu připadne asi 30 %. Ekonomiky těchto zemí rostou rychleji než 

ekonomiky zemí OECD. Téměř polovina tohoto nárůstu spotřeby primární 

energie se použije při výrobě elektřiny a pětinu spotřebuje doprava ve formě 

ropných paliv. 

• Fosilní paliva se budou k roku 2030 podílet na celkové spotřebě zdrojů 81 %, 

což je podle referenčního scénáře 83 % nárůst spotřeby. Na rozdíl od WEO 

2005 se nadále počítá s absolutním růstem poptávky po uhlí, stimulovaným 

výrobou elektřiny. Čína a Indie budou představovat 4/5 tohoto přírůstku. Uhlí 

zaujme ve světové spotřebě druhou pozici. 

• WEO 2006 předpokládá vyšší ceny ropy (příčinou je geopolitická situace), i 

když se očekává přírůstek kapacit a pokles růstu poptávky. Cena plynu 

v návaznosti na ceny ropy poroste. Ceny uhlí se budou zvyšovat, ale s nižší 

razancí než ceny plynu a ropy. 

• Ohrožení bezpečnosti světové energetiky je reálné a stále větší. Spotřebitelské 

země si na základě růstu cen ropy a plynu budou více uvědomovat nebezpečí 

přerušení dodávek a z toho vyplývající cenové šoky. K roku 2030 budou státy 

OECD importovat 2/3 své potřeby ropy, zatímco dnes je to 56 %. 

• Globální emise CO 2 mezi roky 2004 a 2030 vzrostlou o 55 %, tj. o 1,7 % 

ročně. V roce 2030 dosáhnou 40 Gt (tzn. přírůstek 14 Gt). Polovinu tohoto 

přírůstku zaviní výroba elektřiny. Uhlí se stane hlavní příčinou zvyšování 

emisí CO 2 a toto své postavení si ke konci období ještě upevní. Emise 

porostou rychleji než poptávka po primární energii vzhledem k vyššímu 

obsahu uhlíku v palivu (obrátí se trend předcházející dekády). 

66


• Rozvojové země způsobí více než ¾ celkových emisí v tomto období. Po roce 

2010 předstihnou rozvojové země v produkci emisí státy OECD. Jejich podíl 

se zvýší z 39 % v roce 2004 na více než 50 % v roce 2030. Růst množství 

emisí bude v těchto zemích rychlejší než růst energetické poptávky, vzhledem 

k vyšší uhlíkové náročnosti (používání méně efektivních technologií a 

nekvalitních paliv, produkujících více CO 2 ). Čína sama bude produkovat 39 

% emisí a její emise se mezi roky 2004 a 2030 zdvojnásobí v důsledku 

Prudkého ekonomického růstu a silné závislosti průmyslu a výroby elektřiny 

na uhlí. Čína před rokem 2010 předstihne v produkci emisí USA. Emise 

vztažené na jednoho obyvatele však budou v zemích mimo OECD nadále pod 

úrovní emisí v zemích OECD. 

• Světová poptávka po primární energii v roce 2030 bude podle alternativního 

scénáře o 10 % nižší než podle referenčního scénáře 

• Dovozy ropy do zemí OECD podle alternativního scénáře začínají po roce 

2015 klesat, což je v ostrém kontrastu s referenčním scénářem 

• Podle alternativního scénáře se mají na zajišťování energetických potřeb 

dopravnách systémů významně podílet biopaliva. 

• Produkční potenciál biopaliv bude omezován rostoucí poptávkou po 

potravinách, které biopalivům konkurují z hlediska disponibilní plochy orné 

půdy. 

Podle odhadů OSN o vývoji populace na Zemi má populace země do roku 2050 

stoupnout ze současných 6,5 mld. na 9,1 mld. Nejvíce lidí přibude v Africe a 

v Asii. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2020 bude 

jen v tzv. emerging markets zapotřebí vybudovat 650 gigawatt (GW) nových 

zdrojů. USA dnes disponují 830 GW, zatímco Čína s více než čtyřnásobkem 

obyvatel má jen 420 GW, Indie s 1,1 mld. lidí dokonce jen 115 GW. 

Uhlí Ropa Plyn Jaderné zdroje Voda Biomasa a odpady Ostatní obnovitelné zdroje 

Podle americké 

Energy Information 

1800 

Administration (EIA) 

1600 

vzroste spotřeba 

1400 

1200 

1000 

energie ve světě mezi 

lety 2003 a 2030 o 

více než 70 %. Mezi 

800 

základní zdroje 

600 

400 

200 

0 

1980 až 2004 2004 až 2030 

Graf č. 48: Světová poptávka po primární energii (v. mil. tun 

ropného ekvivalentu, referenční scénář IEA v roce 2008) 

Zdroj: [321] 

energie hospodářství 

patří ropa, elektrická 

energie, plyn a pevná 

paliva. Ropu i plyn je 

nutno z místa těžby 

složitě dopravovat do 

místa spotřeby. 

ČR je významně, 

závislá na dovozu 

energii. S ohledem na mírnou metodiku výpočtu udávají různé autoři závislost na 

dovozu energii do ČR s malými odchylkami. Závislost ČR na dovozu energii je 

však významná. 

67


90 

80 

72,9 74,9 75,9 77,5 

69,8 

75,2 

70 

63,3 

60 

58,1 

51,3 

50 42,9 

40 

30 

20 

10 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Graf č. 49: Vývoj energetické závislosti ČR (v %) 

Zdroj: [321] 

Leadeři G8, kteří se 

sešli v červenci 2008 

v Japonsku hledali 

řešení na tři základní 

otázky: 

1. Jak zastavit růst 

cen ropy? 

2. Jak zastavit růst 

cen potravin? 

3. Jak efektivně 

pomoc Africe? 

Závislost české ekonomiky na dovozu energií vzrůstá. Zdá se, že energie 

z alternativních zdrojů i atomových elektráren není luxusem, nýbrž nezbytností. 

Proto od roku 2010, pokud se radikálně nezmění spotřeba elektrické energie, 

začne být Česká republika na dovozu této komodity závislá. 

V souladu s tímto trendem by bylo třeba očekávat trvalý růst cen energií, což je 

pro české podnikatele významným rizikem, zvláště v současné neklidné politické 

situaci v oblastech těžby a distribuce ropy. Avšak důsledky hospodářské krize 

budou na ceny energií působit opačně. U ropy lze očekávat pokles ceny. 

33 32 

38 

47 

42 

46 

49 

53 

58 

1999 2000 2002 2004 2010 2015 2020 2025 2030 

Graf č. 50: Kolik energie česko dováží (v %) Závislost ekonomiky 

na energii 

Zdroj: [38] 

68


2500 

2000 

1500 

[PJ] 

1000 

500 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

-500 

Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Obnovitelné zdroje Jaderná energie Elektřina 

Graf č. 51: Vývoj tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR 

Zdroj: [322 ] 

1400 

1200 

1000 

800 

[PJ] 

600 

400 

200 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Obnovitelné zdroje Teplo Elektřina 

Graf č. 52: Vývoj konečné spotřeby energie v ČR 

Zdroj: [322 ] 

69


Ropa 

Nejvýznamnějším zdrojem energie je ropa. 

Obr. č. 8: Deset zemí s největšími potvrzenými zásobami ropy (za rok 2008) 

Zdroj: [323] 

Rusko 

60,0 

ČR má zásobu ropy 

na 3 měsíce 

Venezuela 

SAE 

Kuvajt 

Irák 

80,0 

97,8 

101,5 

115,0 

Írán 

136,3 

Kanada 

179,2 

Saúdská Arábie 

262,3 

0,0 50,0 100,0 150,0 200,0 250,0 300,0 

Graf č. 53: Země s největšími zásobami ropy (v mld. barelů) (2008) 

Zdroj: [248] 

Cena ropy ve světě 

určitě porostou 

v důsledku poptávky 

Číny a Indie po této 

surovině. 

Obr. č. 9: Denní spotřeba ropy v roku 2007 (v tisících barelech denně) 

Zdroj: [213 ] 

70


Obr. č. 10: Deset největších producentů ropy na světě (za rok 2008) 

Zdroj: [323] 

Nárůst příjmů producentů 

ropy: (příjmy členů, v mld. 

USD) 

Obr. č. 11: Deset největších spotřebitelů ropy na světě (za rok 2008) 

Zdroj: [323] 

Země 2007 1. 

pololetí 

2008 

Saudská 194 192 

Arábie 

SAE 63 61 

Irán 57 54 

Kuvajt 55 54 

Nigérie 56 46 

Angola 44 47 

Venezuela 41 44 

Alžírsko 50 47 

Libye 41 37 

Irák 88 39 

Katar 26 26 

Ekvádor 8 7 

Indonésie* -4 -4 

Celkem 671 645 

* Více ropy doveze 

Příjmy producentů ropy na 

jednoho občana země (za 1. 

pololetí 2008, v USD) 

Katar 28 136 

Kuvajt 20 807 

SAE 13 208 

Saúdská 6 847 

Arábie 

Libye 6 007 

Venezuela 1 553 

Alžírsko 1 383 

Irák 1 383 

Írán 816 

Nigérie 333 

Ekvádor 515 

Angola 3 726 

Indonésie -16 

Zdroj: [191] 

Obr. č. 12: Nejvýznamnější distribuční trasy ropy 

Zdroj: [ 325] 

71


plyn 

Slovensko 

ropa 


EU je významně 

závislá na dovozu 

ropy z Ruska 

Rakousko 

Maďarsko 

65% 

67% 

87% 

15% 

0% 

100% 99% 

12% 

Evropská unie 

0% 30% 

Nizozemsko 

46% 90% 

Polsko 

Itálie 

27% 17% 

40% 

20% 

78% 

65% 

Česko 

Francie 

Německo* 

Litva 

16% 12% 

39% 32% 

100% 98% 

Obr. č. 13: Závislost členů EU na ruském plynu a ropě v roce 2008 

Zdroj: [326] 

Většina ropy se do 

ČR dostává 

ropovodem Družba 

na němž je ČR 

výrazně závislá 

Obr. č. 14: Kudy proudí do česka ropa 

Zdroj: [245] 

72


Obr. č. 15: Trasa ropovodu Družba 

Zdroj: [327] 

Kuba v roce 2008 

prohlásila, že v jejich 

pobřežních vodách je 

20 miliard 

těžitelných barelů 

ropy 

Obr. č. 16: Ropovody v Česku 

Zdroj: [218] 

34 

32 

30 

28 

26 

natural 95 

nafta 

Ceny primárních energetických zdrojů 

trvale rostou. Následující graf ukazuje 

vývoj ceny ropy od roku 1870. 

Vývoj ceny ropy 

24 

22 

20 

2005 2006 2007 2008 

Graf č. 54: Vývoj ceny ropy 

Zdroj: [38] 

73


Významným 

výrobcem ropy jsou 

země OPEC: 

Alžírsko, Angola, 

Ekvádor, Indonésie, 

Irák, Írán, Katar, 

Kuvajt, Libye, 

Nigérie, Saúdská 

Arábie, Spojené 

arabské emiráty, 

Venezuela 

Obr. č. 17: Vývoj ceny ropy v amerických dolarech za barel (1861 – 2008) 

Zdroj: [213] 

Cena ropy vždy v minulosti reagovala na mimořádné události 

v ekonomice i politice. 

Obr. č. 18: Události, které významně ovlivnily cenu ropy 

Zdroj: [325] 

2007 

2008* 

2009* 

671 

1251 

1322 

Graf č. 55: Příjmy kartelu OPEC 

z vývozu ropy (v miliardách 

dolarů) za rok 2008 

Zdroj: [191]. 

Významným producentem ropy je také Rusko. Podle expertů je 

vysoce pravděpodobné, že nejdelší ropovod světa, kterým bývalý 

Sovětský svaz od šedesátých let minulého století zásoboval své 

satelity ve střední Evropě, za pár let vyschne. Rusové však 

neuzavřou kohoutek z politických důvodů. Budují nové mohutné 

přístavní terminály, takže Družba bude z jejich pohledu sloužit 

k zásobování okrajových trhů. Energetická koncepce Moskvy 

jasně říká, že Rusko bude vyvážet své suroviny přímo, tedy bez 

účasti tranzitních zemí. Proto Rusové mohutně investují do 

rozšíření přístavního terminálu v Novorossijsku a staví obří 

terminál v Primorsku. Navíc chtějí aby se v jejich vývozu 

zvyšoval podíl ropných produktů. 

Také v oblasti Arktidy se nalézá 90 miliard barelů ropy a velké 

množství zemního plynu. Ropa vytěžená z tohoto naleziště by 

byla schopná pokrýt celosvětovou spotřebu ropy (v současné 

74


výši) na tři roky. Asi 30 miliard z celkem 90 miliard barelů ropy se podle 

amerických expertů nachází na Aljašce. Zbytek v ruské části Barentsova moře, na 

jihu a západě Grónska a na východ od Kanady. 

Těžbu ropy a její distribuci ovládají koncerny s globální působností. Z pohledu 

zisku je ropa výhodná komodita. 

Největší ropné koncerny na světě (2007) 

Firma Čistý zisk (mld. USD) Meziroční změna (v %) 

ExxonMobil 40,6 3,0 

Royal Dutch Shell 27,6 9,0 

BP 20,8 -5,5 

Ševron 18,7 9,0 

ConocoPhilips 11,9 -23,3 

Tabulka č. 34: Největší ropné koncerny na světě (2007) 

Zdroj: [185] 

Zdroj: [329] 

ExxonMobil je 

největším ropným 

koncernem ve světě 

Konstatovali jsme již, že Evropa je na dovozu ropy a ropných produktech 

významně závislá. Následující graf ukazuje výši dovozu ropy v následujících 

zemích: 

Závislost Evropy na 

dovozu ropy 

EU 25 

138141,1 

560239 

Německo 

29917,2 

121331 

Polsko 

20949 

5165,5 

Česko 

8781 

217,2 

Slovensko 

3210 

217,2 

Rezerva potřebná na náhradu 90-dnového dovozu 

Graf č. 56: Dovoz ropy (za rok 2004, v tis. tun) 

Zdroj: [145] 

Import ropy a ropných produktů 

Také USA jsou na dovozu ropy významně závislé, jak ukazuje graf č. 57. 

Výhodou USA je však 

rozložení rizik na více 

dodavatelských zemí. 

17% 

4% 5% 

V roce 2008 probíhalo 

12% 

znárodňování ropných 

zdrojů ve Venezuele. 

20% 

12% 

15% 

15% 

Angola Irák Nigérie Venezuela 

Mexiko Saúdská arábie Kanada ostatní 

Graf č. 57: Dovozy ropy do Spojených států (listopad 2007) 

Zdroj: [138] 

75


Třetí největší ložisko 

ropy všech dob bylo 

objeveno v roce 2007 

nedaleko brazilských 

břehů (odhaduje se 

na 33 miliard barelů 

ropy), těžba bude ale 

drahá a začne až za 

5-10 let (to se již při 

současném růstu cen 

ropy vyplatí) 

Norsko 

Kanada 

Mexiko 

Čína 

Írán 

USA 

Saúdská Arábie 

2,56 

3,31 

3,48 

3,73 

3,98 

7,48 

8,48 

Rusko 

10,08 

0 4 8 12 

Graf č. 58: Těžba ropy v roce 2007 v % 

Zdroj: [248] 

Afrika 

Bývalý SSSR 

Japonsko 

Latinská Amerika 

Blízký východ 

3,10 

4,17 

5,02 

5,86 

6,82 

Čína 

7,91 

Evropa 

16,00 

USA 

20,35 

0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 

Graf č. 59: Růst poptávky po ropě - předpověď pro rok 2008, v % 

Zdroj: [248] 

V. Británie 

Itálie 

Francie 

1,696 

1,745 

1,919 

Kanada 

Německo 

Rusko 

2,303 

2,393 

2,699 

Japonsko 

5,051 

USA 

20,698 

Graf č. 60: Spotřeba ropy v zemích G8 (v tisících barelech denně, barel = 159 

litrů) 

Zdroj: [248] 

76


tis. tun 

900 

800 

700 

600 

500 

400 

300 

200 

100 

0 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Dne 28. 10. 2008 

uzavřela Čína a 

Rusko dohodu o 

výstavbě ropovodu, 

který by dodával 

ropu od ruské firmy 

Transněfť do Čínské 

Národní ropné 

korporace. Rusko má 

Číně dodávat 15 

milionů tun surové 

ropy ročně. Projekt 

oslabí závislost 

Moskvy na 

evropských trzích. 

Graf č. 61: Objem skladované ropy v ČR (tis. tun) 

Zdroj: [131] 

8000 

7000 

6000 

tis. tun 

5000 

4000 

3000 

Ropovodl IKL 

Ropovod DRUŽBA 

2000 

1000 

0 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Graf č. 62: Dodávky do České rafinérské, a.s. (1996-2005) 

Zdroj: [131] 

9000 

8000 

7000 

6000 

tis. tun 

5000 

4000 

3000 

2000 

1000 

Ropovodl IKL 

Ropovod DRUŽBA 

0 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Graf č. 63: Přeprava ropovody MERO ČR, a.s. (1994-2005) 

Zdroj: [131] 

77


Ropné giganty v současné době vydávají jen malé prostředky na průzkum. 

Výjimkou je Schlumberger. 

Royal Dutch Shell 

Petrobas 

ExxonMobil 

Total 

Schlumberger 

BP 

Chevron 

StatoilHydro 

Eni 

ConocoPhilips 

0,3% 

0,9% 

0,2% 

0,4% 

3,1% 

0,2% 

0,3% 

0,4% 

0,2% 

0,16 

0,1% 

0,3 

0,39 

0,58 

0,55 

0,9 

0,82 

0,8 

0,71 

1,2 

Tržby (v mld. USD) 

Výdaje na výzkum a vývoj 

Graf č. 64: Výdavky na výzkum a rozvoj (v mld. USD) 

Zdroj: [112] 

Uhlí 

Druhou nejvýznamnější energetickou surovinou po ropě je uhlí. 75 % uhlí se 

využívá jako palivo (výroba tepla, elektrickej energie atd.), zbylá část zplynuje 

(výroba svítiplinu), zkapalní (výroba benzínu, nafty, metalalkoholu atd.), využije 

na koksování (využití ve vysokých pecích) a použije na výrobu dehtu (následně na 

výrobu barviva, léčiv, desinfekčních prostředků, čistících prostředků, voňavek, 

umělých hnojiv, atd.). 

Světová spotřeba uhlí je 5200 milionů tun ročně, přičemž největší spotřebitelé 

jsou Čína a Indie (dohromady 1500 mil. tun/rok) a USA: 1000 mil. tun/rok. 

Současné odhady ukazují, že světové zásoby uhlí při současné spotřebě vystačí na 

200-300 let. Ovšem lze předpokládat, že neobjevené zásoby uhlí představují 10 až 

20 násobek známých zásob. 

78


Žlutá/oranžová – druhy hnědého uhlí 

Zelená/růžová/červená/šedá – druhy černého uhlí 

Obr. č. 19: Globální rozložení úhelných regionů 

Zdroj: [54] 

35% 

10% 

25% 

30% 

USA 

země bývalého SSSR 

Čína 

Austrálie / Kanada / 

Německo / Indie / 

Jižní Afrika / Velká 

Británie / ostatní 

Graf č. 65: Největší producenti uhlí ve světě (dlouhodobě) 

Zdroj: [53] 

Prokázané zásoby uhlí (mil. tun) 

1. USA 249 994 

2. Rusko 157 010 

3. Čína 114 500 

4. Indie 84 396 

5. Austrálie 82 090 

6. Německo 66 000 

7. JAR 49 520 

8. Ukrajina 34 153 

9. Kazachstán 34 000 

10. Polsko 22 160 

…… 

15. ČR 5 678 

Tab. č. 35: Největší exportéři uhlí 

(2005, v mil. tun) 

Zdroj: [92] 

Největší exportéři uhlí 

1. Austrálie 231 

2. Indonésie 108 

3. Rusko 76 

4. JAR 73 

5. Čína 72 

6. Kolumbie 56 

7. USA 45 

8. Kanada 28 

9. Polsko 21 

Největší importéři uhlí 


2. Jižní Korea 77 

3. Čína 61 

4. Velká Británie 44 


Tabulka č. 37: Největší importéři uhlí 

(2005, mil. Tun) 

Zdroj: [92] 

Tabulka č. 36: Největší exportéři uhlí 

(2005, mil. Tun) 

Zdroj: [92] 

79


1995 

2005 

PRODUKCE 

SPOTŘEBA 

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 

1 … Severní Amerika, 2 … Jižní a Střední Amerika, 3 … Evropa, 4 … Afrika a Střední 

Východ, 5 … Asie a Pacifik. Údaje v mil. tun. 

Graf č. 66: Vývoj produkce a spotřeby uhlí ve světě 

Zdroj: [60] 

Průměrný roční přírůstek světové produkce uhlí v letech 1995-2004 byl přibližně 

2,5 procenta. Za poslední 2 roky (2005-2006) se však růst prakticky zdvojnásobil. 

Růst trhu je soustředěn hlavně v Číně (z 80%!) a USA. 

Klíčové těžební 

oblasti ČR 

V České republice se uhlí vyskytuje a těží ve čtyřech klíčových oblastech: 

• Ostravsko-karvinský revír (černé uhlí). 

• Severočeský hnědouhelný revír. 

• Sokolovský hnědouhelný revír. 

• Jihomoravský lignit (hnědé uhlí). 

Klíčové těžební lokality uhlí v ČR a objem těžby v nich: 

Názvy jednotlivých pánví v České republice: 

• Ostravsko-karvinská pánev (ČU) 

• Rosicko-oslavanská pánev (ČU) 

• Žacléřsko-svatoňovická pánev (ČU) 

• Kladensko-rakovnická a plzeňská pánev (ČU) 

• Chebská pánev (HU) 

• Sokolovská pánev (HU) 

• Mostecko-ústecká pánev (HU) 

• Kyjovsko-hodonínská pánev (HU) 

• Handlovská pánev (HU) 

• Novácká a modrokameňská pánev (HU) 

80


Objem těžby: 

Graf č. 67: Objem těžby 

Zdroj: [68] 

Distributoři hnědého uhlí / lignitu* v ČR: 

• Mostecká uhelná, a.s., Most 

http://www.mus.cz 

• Severočeské doly, a.s., Chomutov 

http://www.sdas.cz 

• Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Sokolov http://www.suas.cz 

• Lignit Hodonín, s.r.o. * 

http://www.lignit.cz 

Distribuce černého uhlí v ČR: 

• OKD, a.s. 

Distributoři koksu v ČR: 

• Mittal Steel Ostrava a.s. 

• Třinecké železárny a.s. 

• OKD, OKK, a.s. 

http://www.okd.cz 

www.mittalsteelostrava.com 

www.trz.cz 

www.okd.cz 

81


Vývoj těžby uhlí v ČR: 

Graf č. 68: Vývoj těžby uhlí v ČR 

Zdroj: [80] 

Od začátku 90. let se těžba černého i hnědého uhlí v ČR prudce snižuje (40%-ní 

pokles u těžby černého uhlí, 35-%-ní pokles u těžby hnědého uhlí). Těžba černého 

i hnědého uhlí již dlouhodobě není v ČR dotována. 

Hnědé uhlí má v ČR 61%-ní podíl na výrobě el. energie. O spotřebě hnědého uhlí 

přitom rozhoduje 35 velkých energetických zdrojů (ČEZ, Jaderná elektrárna 

Temelín ad.), které spotřebují více než 86 % veškerého českého uhlí. 

Export černého uhlí a el. energie vyrobené z hnědého uhlí ovlivňuje pozitivně 

platební bilanci České republiky. 

Rozvoj spotřeby hnědého uhlí pro výrobu tepla naráží, stejně jako v jiných 

zemích, na environmentální překážky. 

Cenový vývoj uhlí 

Stejně jako tempo růstu produkce uhlí ve světě, i ceny uhlí na světových trzích se 

za poslední rok více než zdvojnásobily a vystoupily na maxima. Způsobila to silná 

poptávka po oceli a energiích ze strany Číny. 

Nárůst cen je dán také zvyšováním cen vstupů (pohonné hmoty, náklady na 

revitalizaci krajiny apod.). 

82


Vývoj cen uhlí v ČR podle druhu v letech 1994-2005 (ceny v Kč/t): 

rok 1994 1998 2000 2002 2005 

uhlí pro 

energetiku 250 305 310 280 320 

uhlí 

pro průmysl 420 510 560 595 620 

uhlí pro 

domácnosti 820 1300 1650 2010 2020 

Tabulka č. 38: Vývoj cen uhlí v ČR 

Zdroj: [90] 

Vývoj vybraných cen uhlí ve světě v letech 1991-2005 (ceny v USD / t): 

rok 

Severozápadní Evropa 

(tržní ceny) 

USA 

("apalačské" uhlí) 

Japonsko 

hnědé uhlí - importní 

cena 

1991 42,80 29,00 50,30 

1992 38,53 28,54 48,45 

1993 33,68 29,85 45,71 

1994 37,18 31,71 43,66 

1995 44,50 26,98 47,58 

1996 41,25 29,87 49,54 

1997 38,92 29,76 45,53 

1998 32,00 31,01 40,51 

1999 28,79 31,28 35,74 

2000 35,99 29,91 34,58 

2001 39,29 49,75 37,96 

2002 31,65 32,96 36,90 

2003 42,52 38,49 34,74 

2004 71,90 64,36 51,34 

2005 61,07 70,82 62,91 

Tab. č. 39: Vývoj vybraných cen uhlí ve světě 

Zdroj: [71] 

Uhlí je po ropě druhou nejvyužívanější energetickou surovinou na světě, zůstává 

nadále klíčovou surovinou ve světové ekonomice. 

Prognózy do 

budoucna 

Světové zásoby uhlí jsou mnohem vydatnější než zásoby levnějších a 

alternativních paliv, ovšem ekonomicky lze dnes těžit pouze asi 12% známých 

světových zásob. 

Očekává se další růst vlivu čínské ekonomiky na růst produkce a spotřeby a také 

ceny uhlí na světových trzích. V současnosti jsou vyvíjeny nové techniky 

dobývání uhlí a zároveň i nové metody jeho zpracování – např. spalování uhlí 

přímo ve slojích (výroba plynu). Zkoumají se také metody pro výrobu ropy. 

Většina zemí světa prosazuje v této oblasti ekologickou politiku, která spočívá v 

nahrazování neekologických uhelných elektráren ekologicky šetrnějšími 

elektrárnami spalujícími zemní plyn. 

83


Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR přijalo Státní energetickou koncepci 19 . 

Jejími hlavními body, s ohledem na uhlí, jsou: 

• hnědé uhlí je nadále strategickým primárním zdrojem elektrické energie při 

užití čistých technologií, a to minimálně do roku 2030, 

• zmírnění tempa růstu závislosti na dovozu energie – cílem jsou renovace a 

výstavby nových tepelných elektráren, 

• rozšíření těžby hnědého uhlí a zároveň rekultivace krajiny, 

• těžba černého uhlí by měla do r. 2030 postupně klesat. 

Elektická 

energie 

Významným zdrojem energie v ČR je elektrická energie. 

Výroba el. energie 

GWh 

90000 

85000 

80000 

75000 

70000 

65000 

60000 

55000 

50000 

45000 

40000 

90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 

Výroba 

Spotřeba 

Graf č. 69: Čistá roční výroba a čistá spotřeba elektřiny v ČR 

Zdroj: [340] 

Graf č. 70: Zdroje elektrické energie v ČR (za 

rok) (2008) 

Zdroj: [58] 

19 Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument5903.htm; 2005 

84


Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Obnovitelné zdroje Jaderná energie 

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 

2005 

48 

1 

4 

3 

27 

2010 

48 

1 

4 

3 

29 

2015 

44 

1 

3 

3 

29 

2020 

39 

0 

10 

6 

29 

2025 

31 

0 

4 

9 

38 

2030 

20 

0 

4 

19 

47 

2035 

18 

0 

3 

23 

47 

2040 

13 

0 

3 

32 

47 

2045 

8 

0 2 

38 

47 

2050 

7 0 2 

42 

45 

Graf č. 71: Vývoj výroby elektřiny podle paliv (TWh) 

Zdroj: [321] 

3552 

(eON) 

Cenový vývoj 

elektrické energie 

2764 

3062 

3354 

(ČEZ, PRE) 

2560 

2224 

2198 

2258 

2356 

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* 

* procentuální odhad vývoje přepočtený na roční spotřebu 

Graf č. 72: Vývoj cen elektřiny (cena MWh, bez DPH a daně z elektřiny) 

Zdroj: [110] 

85


Polsko 

Itálie 

Slovensko 

Maďarsko 

Německo 

Rumunsko 

Bulharsko 

Kypr 

Portugalsko 

Dánsko 


Nizozemsko 

Belgie 

Litva 

Rakousko 

Irsko 

Chorvatsko 

Slovinsko 

Španělsko 

Malta 

Spojené království 

Lucembursko 

Švédsko 

23,5 

23,25 

22,17 

21,03 

20,45 

19,78 

18,67 

18,4 

18,34 

17,71 

17,47 

17,3 

16,39 

16,32 

16,27 

15,84 

15,5 

15,42 

15,33 

14,46 

13,85 

13,75 

13,64 

Graf č. 73: Ceny elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině roku 2007 (přepočteno na 

kupní sílu, za kWh, včetně daní) 

Zdroj: [136] 

Čistý zisk CEZ 

v mld. Kč 

60 

50 

40 

+3,8 +4,3 +8,9 +7,9 +9,1 +9,9 

42,8 

47,4 

30 

20 

14,3 

22,3 

28,8 

10 

0 

2004 2005 2006 2007 2008 2009 

??? 

+ průměrná meziroční změna cen elektřiny v % 

Graf č. 74: Roční zdražování proudu a čistý zisk ČEZ (miliardy Kč) 

Zdroj: [136] 

86


České firmy i domácnosti čekalo v roce 2007 zdražení elektřiny o 8,5 procenta. 

Důvodů ke zdražení bylo několik: 

• rostoucí poptávka 

• úbytek uhelných elektráren 

• stále dražší elektřina v Evropě, především v Německu 

Následující tabulka ukazuje, že cena elektrické energie v ČR ještě o něco poroste. 

Itálie 

Nizozemsko 

Německo 

Irsko 

Belgie 

Rakousko 

Slovensko 

Británie 

Španělsko 

Maďarsko 

Francie 

Polsko 

Česko 

Řecko 

4,7 

8,2 

11,9 

15,9 

18 

16,6 

15,8 

22,3 

35,8 

26,5 

23,9 

22,4 

23,3 

32 

Graf č. 75: Ceny elektřiny pro domácnosti 

ve vybraných zemích EU (v eurech za 100 

kilowatthodin, k 1. 1. 2007) 

Zdroj: [343] 

Itálie 

Nizozemsko 

Německo 

Irsko 

Belgie 

Rakousko 

Slovensko 

Británie 

Španělsko 

Maďarsko 

Francie 

Polsko 

Česko 

Řecko 

13,2 

12,3 

12,2 

12,1 

11,8 

10,7 

7,2 

16,6 

15,8 

15,5 

15,4 

19,5 

23,3 

21,8 

Graf č. 76: Podíl daní v cenách elektřiny 

(v %) 

Zdroj: [343] 

Jaké důvody vedou 

ke zdražování 

elektrické energie? 

ČEZ, a.s. se odklání 

od hnědého uhlí a 

budoucnost 

předpovídá 

dražšímu, ale 

ekologicky 

šetrnějšímu plynu. 

Proto sice dokončí 

rozestavěné 

elektrárny ale do 

nových, klasických 

se již nebude 

pouštět. Důvodem je 

skutečnost, že EU do 

roku 2013 zdraží 

emisní povolenky a 

tím by byla výroba 

elektřiny z hnědého 

uhlí příliš drahá. 

ČEZ, a.s. plánuje 

další plynové 

elektrárny na 

Slovensku, 

Maďarsku a v 

Bulharsku. ČR tedy 

bude mít ve výrobě 


mix uhlí, plynu a 

jaderného paliva. 

Drahá elektřina ovšem snižuje konkurenceschopnost podniků a vyšší náklady na 

energie představují další podnět pro růst inflace 20 . 

Poptávka po elektřině byla v roce 2005 v ČR 62,7 TWh, což je dvanácté místo 

v rámci EU. Na prvním místě ve spotřebě elektřiny v zemích EU se v roce 2005 

umístilo Německo, následované Francií a Velkou Británií. Vyplývá to ze zprávy 

sdružení evropských energetických firem Eurelectric 21 . Celkově se v EU poptávka 

loni meziročně zvýšila o 1,1 procenta na 3010 terraWatthodin (TWh). Produkce 

proudu se ve dvaceti pěti zemích unie zvedla o 0,2 procenta na 3040 TWh. Méně 

než Češi spotřebují elektřiny např. Irové, Slovinci, či obyvatelé pobaltských 

států 22 . Ceny, které platí spotřebitelé za elektřinu v Evropské unii se různí. 

S přihlédnutím na kupní sílu domácností platí nejvíce Slováci, Italové nebo 

Poláci. Naopak nejlevnější je elektrická energie je v Řecku, v Británii či Finsku. 

Poptávka a spotřeba 


v EU 

20 Zdroj: HN- 12. 7. 2006 

21 www.eurelectric.org 

22 http://www.novinky.cz/ekonomika/cesko-je-ve-spotrebe-elektriny-v-eu-na-12--miste_ 95810 

_o8din.htm 

87


Cena elektřiny v EU 

Země v eurech v paritě kupní síly 

Slovensko 14,48 24,48 

Itálie 21,08 20,23 

Polsko 11,90 20,05 

Nizozemsko 20,87 19,15 

Dánsko 23,62 17,17 

Maďarsko 10,75 17,14 

Německo 18,32 16,65 

Česko 9,85 15,81 

Finsko 10,78 9,38 

Británie 10,20 9,05 

Řecko 7,01 8,01 

EU 25 14,16 - 

Tabulka č. 40: Ceny elektřiny v EU (2007) 

Zdroj: [108] 

Následující graf uvádí cenu elektrické energie v zemích EU s ohledem na kupní 

sílu obyvatelstva v průběhu roku 2008: 

Elektrická energie 

v ČR je s ohledem na 

topní sílu obyvatel 

vysoká 

Polsko 

Itálie 

Slovensko 

Maďarsko 

Německo 

Rumunsko 

Bulharsko 

Kypr 

Potrugalsko 

Dánsko 

ČR 

Nizozemsko 

Belgie 

Litva 

Rakousko 

EU-27 

Irsko 

Slovinsko 

Španělsko 

Malta 


Lucembursko 

Švédsko 

Lotyšsko 

Estonsko 

Řecko 

Francie 

Finsko 

23,5 

23,3 

22,2 

21 

20,5 

19,8 

18,7 

18,4 

18,3 

17,7 

17,5 

17,3 

16,6 

16,3 

16,3 

16 

15,8 

15,4 

15,3 

14,5 

13,9 

13,8 

13,6 

12,5 

12,2 

11,6 

11,3 

10,1 

Graf č. 77: Cena elektřiny pro domácnosti v EU (v přepočtu na standard kupní 

síly (cena v PPS/kWh) 

Zdroj: [220] 

88


16 

14 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

15 

14 

9,9 

9 

8,5 

9,1 

4,3 

3,8 

1,8 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Rozvoj hospodářství 

ČR si vyžaduje stále 

větší dodávky 

elektrické energie. 

Její výroba je v ČR 

realizována 

v tepelných 

elektrárnách, 

v jaderných 

elektrárnách, vodních 

elektrárnách a 

v alternativních 

(obnovitelných 

zdrojích). Výroba je 

drahá, zatěžuje 

životní prostředí a 

ceny elektrické 

energie trvale rostou 

Graf č. 78: Meziroční růst ceny elektrické energie v % v ČR. 

Zdroj: [40] 

ČR prozatím elektrickou energii vyváží. Jde o výhodný obchodná artikl. 

ČR se v této oblasti dostává do rozporů s Rakouskem. 

2008 

2007 

2006 

2005 

2004 

2003 

2002 

6861 

8067 

5574 

6559 

7276 

7361 

11387 

12631 

12634 

16153 

15717 

16213 

ČR elektrickou 

energii vyváží 

2001 

9538 

celý rok 

pololetí 

Poznámka: Čistý vývoz je rozdíl mezi vývozem a dovozem 

elektřiny. 

Graf č. 79: Čistý vývoz elektřiny (v terawatthodinách) 

Zdroj: [219] 

89


V ČR konečně působí více dodavatelů, kteří dodávají elektrickou energii do 

domácností: 

23 

ČEZ 

3,5 

V žebříčku TOP 

500, který sestavuje 

německý 

Handelsblatt se 

ČEZ v roce 2007 

umístil na 226. 

místě z 500 

největších firem 

EU. 

E.ON 

PRE 

24 

0,7 

1,4 

Graf č. 80: Počty zásobovaných domácností el. energii v ČR podle 

dodavatele v milionech (v roce 2007) 

Zdroj: [109] 

ČEZ 

Český energetický koncern ČEZ se posunul mezi pětici energetických gigantů 

EU. 

42,764 47,351 

Veliký zisk ČEZ, 

v němž je stát 

majoritním 

vlastníkem a stále 

rostoucí ceny 

energie pro 

obyvatelstvo v ČR 

by mělo vyústit ve 

výstavbu dalších 

energetických zdrojů 

ČR 

8,889 8,064 7,848 

7,279 

3,367 

1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

6,364 

2,18 

1998 

1999 

9,123 

5,745 

2000 

2001 

8,421 10,213 

2002 

2003 

14,268 

2004 

22,282 

2005 

28,756 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 81: Jak se vyvíjel čistý zisk ČEZ (v mld. Kč, včetně mimořádných vlivů) 

Zdroj: [221] 

23 ČEZ – Český energetický závod 

24 PRE – Pražská energetika 

90


1156 

5439 

12116 

12692 

10983 

12021 

12264 

13618 

>15000 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 *2008 *2012 

* Údaje pro roky 2008 až 2012 vycházejí z plánů ČEZ 

Graf č. 82: Výroba elektrické energie v JE Temelín (v Twh) 

Zdroj: Ekonom 

Výroba elektříny za posledních 17 let vždy překračovala spotřebu a část byla 

vyvezena. Viděli jsme, že v posledních sedmi letech, zejména po zapojení JE 

Temelín do energetické sítě, je bilance vývozu a dovozu elektřiny přebytková. 

Odborníci však upozorňují, že se jedná o dočasnou situaci. Tvrdí, že již po roce 

2012 se tato pozitivní bilance ČR zastaví a výroba a spotřeba elektřiny se dostane 

na stejnou úroveň. O několik let později už bychom se stali čistými dovozci 

elektřiny což by mělo dopad především na její cenu. 

V roce 2006 činila v ČR výroba elektřiny 84,4 TWh, tuzemská netto spotřeba byla 

59,4 TWh. Problém české energetiky je v neujasněné energetické koncepci. 

Pokud nebudeme reagovat na současnou situaci, někdy mezi roky 2015 až 2020, 

začneme elektrickou energii dovážet. 

Zdá se, že optimálním řešením energie pro ČR budou jaderné elektrárny. Ve světě 

je tato technologie běžně využívána“ 

Energie z jádra 

Evropa i Rusko 

berou energii z jádra 

vážně. 

Z tohoto pohledu lze 

v ČR předpokládat 

výsledky, dalších 

jaderných elektráren 

Obr. č. 20: Jaderné elektrárny v provozu 

Zdroj: [58] 

91


Mílníky jaderné 

energetiky na 

Slovensku: 

• květen 1957 – 

založení podniku 

Jadrová elektrárna 

Bohunice 

• srpen 1958 – začátek 

výstavby elektrárny 

A1 

• 1972 – začátek 

výstavby elektrárny 

V1 v Bohunicích 

• únor 1977 nehoda na 

reaktoru elektrárny 

A1, v roce 1979 se 

rozhodlo o jejím 

odstavení 

• 1978 a 1980 – 

připojení 1. a 2. 

bloku V1 na síť 

• 1985 – v Bohunicích 

postavili elektrárně 

V2. Ve výstavbě 

jsou Mochovce 

• 1991 – federální stát 

nechtěl snášet 

náklady na dostavbu 

rozestavaných 

Mochoviec 

• 1996 – financování 

dostavby 

Mochoviec převzali 

Slovenské 

elektrárny 

• 1998 a 1999 – 

dokončili 1. a 2. 

blok Mochoviec 

• Duben 1996 – 

podpis dokumentů o 

prodeji 66 % akcií 

SE taliánskému 

Enelu 

• Prosinec 2006 – 

odstavení 1. bloku 

elektrárny V1 

• Únor 2007 – 

rozhodlo se dostavat 

3. a 4. blok 

elektrárny 

Mochovce 

Země Počet reaktorů Výkom MW 

USA 104 99 049 

Francie 59 63 473 

Japonsko 55 47 577 

Rusko 31 21 743 

Německo 17 20 229 

Jižní Korea 20 17 533 

Ukrajina 15 13 168 

Kanada 18 12 652 

Velká Británie 19 11 035 

Švédsko 10 9 016 

Pro srovnání 

ČR 6 3 472 

Tabulka č. 41: Deset zemí s největším výkonem jaderných elektráren 

Zdroj: [131] 

Následující graf ukazuje, jaký stav vykazuje jaderná energetika v Evropě: 

59 

2 

Francie 

31 

42 

Rusko 

19 


17 

0 0 

Německo 

15 

22 

Ukrajina 

Obr. č. 21: Česká jaderná energetika 

Zdroj: [195] 

8 7 6 5 5 5 4 4 

0 0 

2 3 3 2 2 2 2 3 2 2 1 1 1 2 

0 

2 

Španělsko 

Belgie 

Graf č. 83: Jaderná energetika v Evropě (stav ke konci května 2008) 

Zdroj: [183] 

Česko 

Švýcarsko 

92 

Švédsko 

Slovensko 

Maďarsko 

Finsko 

Rumunsko 

Počet reaktorů 

Bulharsko 

Slovinsko 

Litva 

Blorusko


Svůj podíl na výrobě elektrické energie budou realizovat také alternativní zdroje – 

fotovoltalické elektrárny, větrné elektrárny, vodní elektrárny atd. 

Energie 

z alternativních 

zdrojů 

Obr. č. 22: Přehled velkých fotovoltaických systémů v ČR 

Zdroj: [101] 

Hospodářství ČR stejně jako země EU je významně závislé na dovozu plynu. 

Ložiska zemního plynu jsou globálně nerovnoměrně rozložena. Mezi největší 

producenty zemního plynu patří USA, Rusko a Kanada. Následující mapa 

ukazuje, kolik kubických metrů se těží v jednotlivých regionech světa: 

Výhled české jaderné 

energetiky 

Jaderná elektrárna 

Temelín – do dvaceti 

let je reálná dostavba 

původně plánovaných 

dalších dvou bloků 

Jaderná elektrárna 

Dukovany – do 

dvaceti let může dojít 

k dostavbě jednohoči 

dvou bloků, je zde 

prostor pro cca 1200 

megawattů 

Kromě již fungujících 

elektráren existují dvě 

historicky vytypované 

lokality pro stavbu 

dalších jaderných 

zdrojů – Blahutovice 

na severní Moravě 

byly jako místo pro 

jadernou elektrárnu 

naplánovány v 80. 

letech, stejně jako obec 

Tetov u Pardubic. 

Jedním z důvodů jejich 

výběru bylo stabilní 

geologické podloží. 

Zemní plyn 

Obr. č. 23: Těžba plynu ve světě (2008) 

Zdroj: [87] 

Celkové zásoby zemního plynu na světě s odhadem 511 tisíc miliard kubických 

metrů mají životnost až 200 let. 

93


Ložiska zemního 

plynu 

Obr. č. 24: Zásoby zemního plynu (2008) 

Zdroj: [57] 

Následující graf ukazuje transportní trasy zemního plynu (červená) a LPG - 

Liquefied Petroleum Gas (modrá) v miliardách kubických metrů. 

Transportní trasy 

zemního plynu 

Obr. č. 25: Transportní trasy zemního plynu (2008) 

Zdroj: [61] 

94


ČR je závislá na dodávkách plynu především z Ruska. 

ČR dováží vetšinu 

zemního plynu z 

Ruska 

Obr. č. 26: Plynovody v jižní části Evropy 

Zdroj: [115] 

Předpokládá se, že 

v roce 2008 stoupne 

dovoz plynu 

z Norska o 5% 

Na dovozu plynu je závislá celá EU a bude tomu tak i v následujících létech. 

Ruský Gasprom a 

italský ENI chce 

realizovat projekt 

SOUTH STREAM. 

Jde o plynovod, který 

povede z Ruska do 

střední Evropy přes 

Černé moře 

Projekt by měl být 

realizován do roku 

2013 

Obr. č. 27: Dovoz zemního plynu do Evropy v roce 2020 

Zdroj: [132] 

V současné době roste na světovém trhu poptávka po zkapalněném zemním plynu 

(LNG) přepravované obřími tankery. V roce 2007 činila přeprava zkapalněného 

plynu podle British Petrolem 226 miliard krychlových metrů. 80 % světového 

obchodu s tímto palivem směřuje do Japonska, Jižní Koree, Španělska, Francie a 

USA. EU se snaží snížit svoji závislost na Rusku. Do roku 2020 by se měl podle 

Bruselu zvýšit podíl LNG (Liquefied Natural Gas) v ČR na 18 %. 

95


Zkapalněný plyn 

konkuruje 

plynovodům 

440 - 560 

490 - 680 

300 - 350 

240 

2007 2010 2015 2020 

Graf č. 84: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje 

v miliardách metrů), očekávaný objem produkce 

Zdroj: [192] 

Katar 

40 

Alžírsko 

25 

Malajsie 

31 

Indonésie 

29 

Nigérie 

22 


v miliardách metrů), Největší dodavatelé (rok 2007) 

Zdroj: [192] 

Japonsko 

92 

Jižní Korea 

35 

Španělsko 

24 

Francie 

13 

Turecko 

6 


v miliardách metrů), Největší odběratelé (rok 2007) 

Zdroj: [192]. 

96


V roce 2010 bude svět poptávat 320 miliard a v roce 2020 640 miliard metrů 

krychlových LNG. Podle britské firmy Ocean Shipping Consultants má rozvozná 

plavidla tankerů na přepravu LNG kapacitu 33 miliard metrů krychlových na 260 

plavidel. Do roku 2020 bude třeba dalších 700 plavidel. 

100 

90 

80 

70 

86 

84 

81 

68 

60 

50 

40 

30 

20 

39 39 

33 

29 

18 

15 

10 

0 

ENI 

E.ON 

Ruhrgas 

Gasterra 

GdF 

Centrica 

RWE 

Wintershall 

Gas Natural 

Distrigaz 

VNG 

Graf č. 87: Největší dodavatelé plynu v Evropě (2008) 

Zdroj: [267] 

Tři hlavní tranzitní 

místa v ČR používá 

k přepravě zemního 

plynu přes hranice 

ČR 

Obr. č. 28: Přepravní soustava zemního plynu v ČR 

Zdroj: [269] 

Ceny plynu neúměrně rostou. 

Státem provozovaný Gazprom, který dodává 25 % evropského plynu, nakupoval 

turkmenský plyn za 100 USD/1000 m 3 . V roce 2008 cena stoupla na 130 USD, ve 

druhé polovině roku na 150 USD. Tato dohoda platí pro dodávky do konce roku 

2009. 

S rostoucím spoléháním se na ruské dodávky a take ruské plynovody, které 

dodávají plyn i z míst jako je Turkmenistán, by měla být věnována náležitá 

97


pozornost věnována prohlášení učiněnému Alexejem Millerem, ředitelem 

Gazpromu (2008). Podle něho Gazprom předpovídá, že do konce roku 2008 ceny 

ruského plynu dosáhnou 500 dolarů za 1000 m 3 . “Jestliže ceny ropy překročí v 

budoucnosti 250 dolarů za barel, pak ceny plynu vzrostou na 1000 dolarů za 1000 

m 3 ,” řekl Miller. Zatímco dříve bylo Rusko schopno diktovat ceny, které platilo za 

turkmenský plyn, nadále už tomu tak není, protože počínaje příštím rokem 

turkmenský plyn začne téci take do Číny, bude to mít vliv na ceny, které Rusko 

bude muset platit za dodávky. 

Dodávky turkmenského plynu do Číny asi neovlivní objemy dodávek do Evropy a 

na Ukrajinu, protože plyn bude dodáván z různých polí, ale mohly by skrytě 

ovlivnit růst cen. 25 

Pačesova komise 

Doporučení 

Pačesovy komise 

vládě 

prof. RNDr. Václav 

Pačes , Dr.Sc. 

předseda Akademie věd 

ČR 

Akademie věd tvoří 

soustavu 59 

vědeckých ústavů a 7 

servisních pracovišť 

Pačesova komise 26 , v červenci 2008 konstatovala, že ČR může mít v budoucnu 

velký problém, s teplárenstvím (docházející zásoby hnědého uhlí, růst ceny ropy a 

plynu, rozhodnutí o stavbě nových zdrojů energie z jádra…). 

Co by měla podle Pačesovy komise dělat vláda? [286] 

1. podporovat opatření, která povedou k prohloubení konkurence na 

energetických trzích. 

2. přehodnotit svůj dosavadní postoj k unbundlingu (oddělení výroby a 

distribuce u energetických firem). 

3. umožnit nastartovat příslušné schvalovacích procesy (EIA), pokud ČEZ, jako 

hlavní domácí podnikatelský subjekt v sektoru energetiky, zamýšlí zahájit 

výstavbu dalšího jaderného zdroje. Jaderná energetika představuje jednu z 

ekonomicky i technologicky přijatelných variant výroby elektrické energie. 

4. neomezovat podnikatelská rozhodnutí v oblasti těžby hnědého uhlí a je 

připravena otevřít diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených 

pravidel. 

5. měla by do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě, kdy to bude ve 

veřejném zájmu, případně to bude vycházet z mezinárodních závazků, které 

ČR přijala. 

6. nepodporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k dovozní závislosti 

české ekonomiky nejen v případě ropy a plynu, ale i elektrické energie. 

7. měla by považovat úspory energií za mimořádně významnou součást 

formování dlouhodobé energetické strategie. Je proto připravena věnovat této 

oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a 

systémovou podporu. 

8. měla by pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást 

budoucího palivo-energetického mixu. 

9. měla by urychlit procesy schvalování investičních projektů v oblasti 

energetiky; v tomto smyslu provede revizi stávajících zákonných i 

podzákonných norem a nařízení. 

25 Zdroj: http://www.energybulletin.cz/?qćlanek/nektere.odpovedi-na-otazky-zemniho-plynu-js 

26 Předseda komise: prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda Akademie věd České republiky, 

členové (v abecedním pořádku): Ing. Josef Bubeník, Ing. Vladimír Dlouhý, prof. Ing. Petr Moos, 

CSc., prof. Ing. František Hrdlička, CSc., Ing. Miroslav Kubík, CSc., Doc. Ing. Petr Otčenášek, 

CSc., Ing. Edvard Sequens, Ing. Vladimír Vlk, tajemník komise: Ing. Hynek Beran 

Kontakt na komisi (prostřednictvím tajemníka): beran.hynek@vlada.cz 

Komise zahájila svoji činnost na svém prvním zasedání dne 7. dubna 2007. 

98


10. měla by věnovat zvýšenou pozornost rozvoji elektrických sítí v ČR, 

především možným vlivům plánovaných nových bloků na spolehlivost 

elektrizační soustavy. 

Základní doporučení 

• Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení 

konkurence na energetických trzích. 

• Vláda má umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech 

typů energie. 

• Význam hnědého uhlí bude v dlouhodobém horizontu klesat, nicméně bude 

představovat stále významný energetický zdroj. Vláda by neměla omezovat 

podnikatelská rozhodnutí v této oblasti a měla by připustit diskusi o těžebních 

limitech podle jasně vymezených pravidel. 

• Vláda by měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií za 

prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické 

strategie. 

• Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je 

důležitou součástí energetického mixu. 

• Vláda bude považovat obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součást 

budoucího palivo-energetického mixu. 

• Vláda by měla využít tranzitní elektrickou přenosovou síť k posílení pozic ČR 

na energetickém trhu. 

• Vláda by měla přehodnotit energetickou a související legislativu ČR a EU tak, 

aby nedocházelo přednostně k řešení dílčích energetických úkolů na úkor 

důležitých energetických potřeb společnosti, zejména stability odvětví včetně 

přenosu energie. 

Znamená to: 

• Tuzemské zdroje fosilních paliv budou plně využity 

• Dále bude rozvíjena jaderná energetika 

• Podstatně se zvýší technologická úroveň spotřeby energie s následnými 

úsporami 

• Zvýší se využití obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 především 

biomasy a po té geotermální a solární energie, v menším rozsahu malé vody, 

odpadů a větrné energie) 

• Dovoz ropy a ropných výrobků bude v zásadě stagnovat 

• Dovoz plynu poroste jen mírně – je prohibitivně drahý 

• Dovoz černého uhlí nahradí postupně končící tuzemskou těžbu 

[PJ] 

200 

180 

160 

140 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Snahou vlády ČR je 

posilovat rozsah 

výroby tepla 

z obnovitelných 

zdrojů 

Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Obnovitelné zdroje Jaderná energie 

Graf č. 88: Vývoj výroby tepla podle paliv ČR 

Zdroj: [274] 

99


Obnovitelné zdroje 

(OZE) mají i 

v budoucnu při 

výrobě tepla 

„zelenou“ 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Podíl OZE ne tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů Podíl elektřiny vyrobené OZE na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny 

Podíl OZE na výrobě tepla 

Podíl OZE v konečné spotřebě energie 

Graf č. 89: Obnovitelné zdroje a dovoz energie 

Zdroj: [321] 

Občané ČR vidí 

budoucnost České 

energetiky v jaderné 

energii 

78 77 78 

80 

73 

74 

64 

56 

58 59 

52 

54 53 

52 52 

51 

54 

47 

43 45 

47 

44 

46 

4345 43 45 42 43 

42 

39 

43 

37 

42 

37 

33 

38 

33 

36 35 36 

28 

květen 2004 leden 2005 červen 2006 duben 2006 únor 2007 duben 2008 

jaderné elektrárny dovoz elektřiny spalování biomasy vodní elektrárny 

větrné elektrárny plynové elektrárny uhelné elektrárny 

Součet odpovědí ano + spíše ano v % 

Graf č. 90: Jakému energetickému zdroji dávají do budoucna lidé přednost 

Zdroj: [324] 

OSVČ 

Kdo je podle 

české legislativy 

OSVČ 

Přínos OSVČ 27 , malých a středních podniků k rozvoji ekonomiky ČR 

Předešlý vývoj ekonomiky ČR je zcela jistě pozitivně podporován úspěšnou prací 

malých a středních podniků. 

Transformace českého hospodářství po roce 1989 vedla ke vzniku těch 

nejmenších podnikatelských jednotek – OSVČ (osoba samostatně výdělečně 

činná). 

Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, považuje 

osoba, která: 

• vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo 

• spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona 

27 OSVČ – Osoba samostatně vydělečně činná 

100


586/1992 Sb., o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené 

výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a 

udržení. 

Občané ČR mají 

zájem podnikat 

% 

60 

55 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

Průměr EU 14% 

Řecko 

Portugalsko 

Itálie 

Polsko 

Kypr 

Irsko 

Španělsko 

ČR 

Litva 

Malta 

Maďarsko 

Belgie 

Británie 

Finsko 

Slovensko 

Nizozemsko 

Rakousko 

Německo 

Švédsko 

Slovinsko 

Lotyšsko 

Francie 

Estonsko 

Dánsko 

Lucembursko 

Podíl samostatně 

výdělečných osob na 

zaměstnanosti ve 

státech EU 

Graf č. 91: Podíl samostatně výdělečných osob na zaměstnanosti ve státech EU (2007) 

Zdroj: [41] 

1 090 000 

1 040 000 

990 000 

940 000 

963 421 

980 389 

998 700 

960 078 

920 297 

907 547 

916 701 

Vývoj OSVČ v 

letech 2001 až 20067 

v ČR 

890 000 

840 000 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 92: Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 až 2007 v ČR 

Zdroj: [102] 

101


Následující graf ukazuje vývoj počtu MSP podniků v ČR. 

1 200 000 

1 000 000 

988 787 

993 712 

992 132 

Ing. Břetislav Ošťádal, 

předseda představenstva 

AMSP 

800 000 

600 000 

735 998 

691 736 

677 130 

760 624 746 127 

658 148 

630 648 

588 855 590 942 

813 805 

634 829 

679 306 

840 347 

847 408 

850 477 

počet podniků PO 

počet podniků FO 

počet podniků celkem 

400 000 

200 000 

88 275 

100 794 

105 350 

102 476 

111 298 

134 499 

148 440 

144 724 

143 235 

0 

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Graf č. 93: Vývoj počtu MSP v létech 1997 až 2005 

Zdroj: [42] 

Proč přijala vláda ČR 

„Koncepci rozvoje 

malého a středního 

podnikání na období 

2007 — 2013“ 

Malí a střední podnikatelé hrají rozhodující významnou úlohu při vytváření 

nových pracovních příležitostí a působí jako faktor sociální stability a 

ekonomického rozvoje. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské 

ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. 

22507 

11604 

15223 

14926 

17720 

2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 94: Vývoj počtu nově založených firem 

Zdroj: [134] 

Podpora MSP patří mezi priority české vlády. Ta přijala Koncepci rozvoje malého 

a středního podnikání na období 2007 — 2013. Musíme se přizpůsobit realitě. 

Zatímco včera musely firmy investovat především do modernizace výrobních 

zařízení, dneska a především zítra jsou nutné investice do inovací aplikovaného 

výzkumu. Samozřejmě s maximální podporou státu. 

Období let 2007 — 2013 nabídne EU České republice šanci získat značný rozsah 

prostředků ze strukturálních fondů. Pokud budou tyto prostředky efektivně 

102


využity k dalšímu posílení změn v infrastruktuře podporující podnikání, potom 

tyto zdroje pozitivně ovlivní vývoj malých a středních podnikatelů po roce 2013. 

Princip koncepce vlády rozvoje malého a středního podnikání v letech 2007 

— 2013 v ČR [287] 

Cíle koncepce 

• zajistit konkurenceschopnost MSP a tím podpořit jejich další rozvoj 

• zlepšit podmínky pro podnikání 

• zvýšit kvalitu sektoru MSP — větší důraz na firemní výzkum, vývoj a inovace 

• posílit úlohu MSP jako zdroje nových pracovních míst a snižování 

regionálních rozdílů 

Zlepšování podnikatelského prostředí 

• trvalé zjednodušování administrativy a podmínek pro podnikání 

• posuzování dopadu legislativních změn na MSP jako nedílná součást 

legislativního procesu 

• zveřejňování právních předpisů v dostatečném předstihu před datem jejich 

účinnosti 

• další snižování daňových sazeb a zjednodušení daňových zákonů (nový zákon 

o dani z příjmů) 

• zavedení editační povinnosti daňové správy 

• snížení informační povinnosti podnikatelů s využitím sdílení informací v 

rámci databází státu 

• důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže 

• zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele vynaložených na 

přepravu svých zaměstnanců 

• zavedení daňového zvýhodnění pro firmy, které podporují vzdělávací 

instituce (odborné školství) 

• rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace (podnikatelské inkubátory, 

vědeckotechnické parky, technologická centra, atp.) 

• revitalizace starých průmyslových areálů, nepotřebných vojenských objektů a 

dalších prostor k využití pro podnikatelské účely 

• podpora sdružování MSP, vytváření klastrů 

• rozvoj subdodavatelských možností MSP ve vztahu k velkým nadnárodním 

společnostem 

• zvyšování kvality a rozsahu finančně dostupných poradenských a 

informačních služeb pro MSP 

• zvyšování zapojení MSP do systému partnerství veřejného a soukromého 

sektoru 

• další rozvoj portálu pro podnikatele Business Info 

• podpora vstupu MSP na zahraniční trhy (exportní aliance, zahraniční 

marketing, rozvoj lidských zdrojů) 

Nástroje přímé podpory 

• další využití osvědčených nástrojů (zvýhodněné úvěry, záruky, dotace) 

• rozvoj nových forem podpory (zvýšení přístupu MSP k soukromému kapitálu, 

rizikový kapitál, rozvojový kapitál) 

• dotace budou orientovány zejména na rozvoj znalostní ekonomiky a podporu 

poradenských, informačních a vzdělávacích služeb 

• exportní úvěry a pojištění exportních rizik 

Hlavní cíle 

„Koncepce rozvoje 

malého a středního 

podnikání na období 

2007 -2013“ v ČR 

Jakým způsobem lze 

zlepšovat 



Nástroje přímé 

podpory 

103


Financování 

podpory MSP 

Financování podpory 

• dominantním zdrojem budou strukturální fondy EU 

• prostředky státního rozpočtu 

• soukromé zdroje (u záruk za úvěry, rizikový a rozvojový kapitál) 

• vhodná kombinace prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů s 

regionálními podporami 

25 

Po roce 1989 roste 

v ČR počet 

podnikatelů. 

Podnikatelé se stávají 

významnými 

zaměstnavateli 

20 

15 

10 

5 

0 

PHA STČ JHČ PLZ KVA UNL LIB KVH PLZ VYS JHM OLO ZLI MVS 

2000 2006 

PHA – Praha, STC – Středočeský kraj, LIB – Liberecký kraj, JHC – Jihočeský kraj, PLZ – 

Plzeňský kraj, UNL – Ústecký kraj, PAR – Pardubický kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, 

VYS – kraj Vysočina, KVA – Karlovarský kraj, JHM – Jihomoravský kraj, ZLI – Zlínský 

kraj, KVH – Královéhradecký kraj, OLO – Olomoucký kraj 

Graf č. 95: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) v krajích ČR 

Zdroj: [96] 

Investice 

v zemích EU 

Investice v zemích EU 

Podnikatelské prostředí každé země významně ovlivňuje vývoj investiční činnosti 

v zemi a příliv přímých zahraničních investic do země. 

1997-2001 2002-2006 

Eurozóna 4,1 1,8 

Slovinsko 8,4 5,7 

ČR 0,3 3,7 

Estonsko 7,7 15,3 

Lotyšsko 17,4 18,1 

Litva 8,1 12,3 

Maďarsko 8,2 4,6 

Polsko 6,6 4,3 


Tabulka č. 42: Průměrný roční růst investic (v %, 1997-2006) 

Zdroj: [96] 

104


1995 2000 2006 

EU-15 19,6 20,5 20,4 

ČR 31,5 28,0 25,1 

Estonsko 26,4 26,0 33,8 

Litva 21,0 18,8 23,1 

Lotyšsko 13,6 24,2 34,4 

Maďarsko 19,5 22,9 21,9 

Polsko 17,7 23,7 20,0 

Slovensko 24,6 25,7 26,4 

Slovinsko 20,9 25,6 25,8 

Tabulka č. 43: Míra investic (tvorba hrubého fixního kapitálu v % HDP) 

Zdroj: [96] 

2003 2004 2005 2006 

THFK celkem 687,5 729,3 740,9 812,9 

Pěstovaná aktiva 4,7 5,3 4,6 4,7 

Stroje a zařízení 211,7 231,3 226,4 237,2 

Dopravní 

101,3 92,2 92,7 114,2 

prostředky 

Obydlí 76,9 83,7 84,3 95,9 

Ostatní budovy a 261,3 281,4 298,5 324,7 

stavby 

Nehmotná fixní 31,6 35,6 34,4 36,2 

aktiva 

Tabulka č. 44: Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR (mld. Kč, běžné ceny) 

Zdroj: [96] 

Podle mezinárodní realitní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle přímé 

investice do nemovitostí v Evropě 69 miliard eur, což v porovnání se stejným 

obdobím roku 2007 znamená pokles o 44 procent. Objemy obchodů se snížili o 

šedesát procent na 35 miliard eur. 

253,2 

244,1 

151,1 

173,8 

69,2 

2004 2005 2006 2007 1. pololetí 2008 

Graf č. 96: Investice do komerčních nemovitostí v Evropě (v miliardách eur) 

Zdroj: [260] 

105


Přímé zahraničné 

investice 

Je zájem 

zahraničních firem 

investovat v ČR? 

Přímé zahraniční investice v ČR (PZI) 

1500000 

1200000 

900000 

600000 

300000 

0 

Svět 

Rozvinuté země 

Rozvojové země 

Tranzitivní země 

1980 1985 1990 1995 2000 2005 

Graf č. 97: Toky přímých zahraničních investic 

(PZI), 1980-2005 (v mil. USD) 

Zdroj: [96] 

192 421,1 

214 585,3 

277 689,5 

59 316,1 

279 181,5 

127 843,6 

123 431,3 

211 943,7 

182 796,5 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Graf č. 98: Přímé zahraniční investice v Česku 

Zdroj: [43] 

Vývoj ekonomiky a podnikatelského sektoru v ČR je tedy pozitivní. Bereme-li 

v úvahu kvalifikovanost pracovní síly v ČR, dobrou infrastrukturu, pobídky vlády 

pro velké investory a nakonec i strategickou polohu ČR v Evropě, je ČR 

zajímavou zónou pro světový kapitál. 

Výsledkem je zájem zahraničních firem o přímé 

investice v ČR, především o automobilový průmysl, 

elektroniku, biotechnologii atd. ČR se stává montážní 

linkou velkých nadnárodních výrobců automobilů. Do 

ČR přichází především proto, že je zde laciná 

pracovní síla a vysoce nadstandardní podmínky pro 

zahraniční investory (na jejich vytvoření však musí 

významně přispět čeští podnikatelé). 

S růstem průměrné mzdy v ČR vyvstane nebezpečí, že 

tyto firmy půjdou na východ a v ČR zůstanou 

ekologické zátěže a velká, úzce specializovaná 

skupina nezaměstnaných pracovníků, kterou bude 

třeba řešit. 

Nejpřitažlivější země 

1. Čína 

2. USA 

3. Indie 

4. Polsko 

5. Německo 

6. Velká Británie 

7. Česká republika 

8. Francie 

9. Rusko 

10.Maďarsko 

Tabulka č. 45: Nejpřitažlivější 

země pro investory 2006 

Zdroj: [110] 

Alexandra Rudyšarová 

pověřená generální 

ředitelka agentury pro 

podporu podnikání a 

investic CzechInvest 

V následujícím textu uvedeme dvě studie, které se pokusily seřadit země světa 

podle přitažlivosti pro zahraniční investory v roce 2005. Prvním řešitelem byl 

CzechInvest. Jeho názor, že ČR je sedmou nejpřitažlivější zemí světa pro 

investory, je více než příznivý. 


1. Čína 

2. Indie 

3. Rusko 

4. USA 

9. Česká republika 

Tabulka č. 46: Nejpřitažlivější 

země pro investory 2008 

Zdroj: [364] 

106


Přibližně ke stejnému závěru přišel výzkum tisícovky manažerů z celého světa 

firmy Ernst&Young: 

USA 

Nejatraktivnější země pro investory* (2005 v %) 

41 

140 

Počet zahraničních investic v Česku 


pro investory podle 

Ernst&Young 

Čína 

41 

120 

112 

116 

Německo 

Indie 

Polsko 


11 

15 

18 

18 

100 

80 

60 

73 

82 

97 

90 

Česko 

8 

40 

Japonsko 

8 

20 

Francie 

Španělsko 

Polsko 


Francie 

Česko 

Rumunsko 

Slovensko 

Maďarsko 

Německo 

Španělsko 

Rusko 

7 

6 

Počet pracovních míst vytvořených investory ( 2005) 

12 395 

10 600 

9 939 

8 964 

7 064 

6 632 

16 438 

20 497 

27 462 

Graf č. 99: Nejatraktivnější země pro investory 

v roce 2005 

Zdroj: [44] 

Ukrajina 

Belgie 

Itálie 

Česko 

Španělsko 

Bulharsko 

Maďarsko 

Británie 

Rumunsko 

Francie 

Rusko 

Německo 

Polsko 

5 

5 

7 

7 

8 

8 

9 

0 5 10 15 20 

Graf č. 101: Evropské země nejvhodnější pro nové investice, případně 

pro další expanzi (podíl na celkových odpovědích v % v roce 2008) 

Zdroj:[281] 

9 

10 

11 

37 745 

12 

0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Graf č. 100: Počet zahraničních investic 

v Česku 

Zdroj: [44] 

V roce 2005 bylo v ČR realizováno 

116 zahraničních investic. 

Renomé ČR je však vyšší, než 

skutečný příliv investic. Velké firmy 

zřejmě dávají přednost lidnatějším 

zemím. 

Z grafu č. 101 vidíme, že i když se 

Polsko umístilo až na pátém místě, 

v pořadí nejatraktivnějších zemí pro 

investory, vytvořili v Polsku investoři 

více pracovních míst než v ČR. V roce 

2007 se dokonce 

ukazuje, že v ČR není 

dostatečně velká 

pracovní síla pro nově 

budované 

automobilové závody, 

a proto nadnárodní 

investoři přijímají 

pracovníky ze 

zahraničí (Polsko, 

Ukrajina, atd.). Tím se 

částečně zpochybňují 

16 vládou udělované 

18 pobídky přímých 

zahraničních investic 

v ČR (daňové 

prázdniny, atd.). 

Největší investice 

v ČR v roce 2005 

107


Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářské srovnání (WIIW) uvedl, že v roce 

2007 deset nových zemí EU přilákalo méně PZI (44,8 miliardy eur) než Rusko a 

Ukrajina dohromady (45,6 miliardy eur). 

Střední Evropa 

Země 2007 2008* 

Česko 6,7 6,0 

Maďarsko 4,1 3,5 

Polsko 12,8 13,0 


Ve východní Evropě 

Rusko 38,3 35,0 

Ukrajina 7,2 7,0 

Tabulka č. 47: Příliv kapitálu do vybraných zemí (mld. eur) 

Zdroj: [188] 

Estonsko 

8416 

Chorvatsko 

Česko 

Maďarsko 

Slovensko 

Slovinsko 

Bulharsko 

Polsko 

Rusko 

Rumunsko 

Ukrajina 

565 

4000 

3252 

2900 

2000 

1914 

6841 

6612 

6600 

5900 

Graf č. 102: Celková hodnota dosud získaného kapitálu v přepočtu na 

obyvatele (za období 1990 – 2007, eur) 

Zdroj: [188] 

V roce 2007 přitáhly země střední a východní Evropy 101 miliard eur PZI (v roce 

2006 to bylo 87,4 miliardy eur), ale Rusko z toho získalo 37 % (v roce 2005 to 

bylo jen 17 %). I v následujících letech očekávat do ČR významný příliv PZI. 

108


Do kterých odvětví z regionů směřovaly PZI ukazují dvě následující tabulky: 

Firma místo Obor Investice 

(mil. Kč) 

Škoda Auto, Německo Kvasiny Automobilový 6 122 

průmysl 

Tivall, Izrael Krupka Potravinářský 2 940 

Sung Woo Hitech, Jižní Korea Ostrava-Hrabová Automobilový 2 500 

Computer Associates, USA Praha Informační 1 100 

technologie 

FTE Automotive, Německo Podbořany Automobilový 1 040 

Tabulka č. 48: Největší investice v roce 2005 

Zdroj: [110] 

Největší PZI jsou do 


průmyslu. To může 

vážně ovlivnit 

profesní strukturu 

obyvatelstva a 

ovlivnit rozvoj 

národního 

hospodářství 

v následujících 

desetiletech 

mil. USD v % 

Zpracovatelské průmysl (D) 25 300,8 38,0 

Elektřina, voda a plyn (E) 3 183,1 4,8 

Služby celkem 36 917,7 55,4 

Obchod a oprav (G) 7 050,4 10,6 

Doprava a telekomunikace (I) 7 247,2 10,9 

Finanční zprostředkování (J) 12 240,7 18,4 

Nemovitosti a služby pro 

9 413,7 14,1 

podniky (K) 

Ostatní služby (H+L až Q) 965,7 1,4 

Ostatní odvětví (A+B+c+F) 2 183,5 3,2 

Celkem 66 619,1 100,0 

Tabulka č. 49: Stav PZI v ČR podle odvětví, rok 2006 

Zdroj: [96] 

mil. USD v % 

EU-15 1 872,6 37,8 

Německo 204,6 4,1 

Nizozemsko 1 253,1 25,3 

Portugalsko 247,5 5,0 

Velká Británie 153,0 3,1 

Nové členské země EU 

1 393,5 28,1 

(2004) 

Slovensko 1 009,6 20,4 

Bulharsko 441,9 8,9 

Rumunsko 111,1 2,2 

Rusko 214,8 4,3 

Spojené arabské emiráty 335,3 6,8 

Švýcarsko 87,9 1,8 

Ostatní země 920,3 18,6 

Celkem 4 953,7 100,0 

Tabulka č. 50: Kumulovaný stav PZI v ČR podle investujících zemí, rok 2006 

Zdroj: [96] 

Největší investoři, 

kteří investovali do 

autoprůmyslu v ČR 

109


Investice do 


průmyslu se již 

projevují v prodeji 

počtu automobilů 

vyrobených v ČR 

700 

600 

500 

400 

357 

404 

371 

451 

461 

442 438 444 

495 

550 

620 

300 

263 

200 

100 

0 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 103: Prodej vozů Škoda auto (počet v tisících) 

Zdroj: [244] 

Investoři do 

autoprůmyslu v ČR 

v roce 2006 

Významné zěměření 

PZI do 


průmyslu je pro ČR 

rizikovým faktorem 

Investor Do firmy Město Sektor v mld. 

Kč 

Volkswagen Škoda auto Mladá Boleslav Automobily 120 

(Německo) 

Hyundai Motors Hyundai Motors Nošovice Automobily 28,5 

(Kor.) 

Czech 

Toyota/PSA TPCA Kolín Automobily 23,5 

( Jap/Fr.) 

Robert Bosch Bosch Diesel Jihlava Autodílny 18,3 

(Něm.) 

Nemak (Mex.) Nemak Europe Most hliníkové hlavy 11 

motorů 

Denso (Jap.) Denso 

Liberec Klimatizace 9,5 

Manufactoring 

Czech 

Nokian Tyres Nokia Tyres Val. Meziříčí Pneumatiky 8,4 

(Fin.)* 

Siemens (Něm.) VDO ČR Brandýs n.L. elektronika pro 6,2 

automobily 

Koito (Jap.) Koito Czech Žatec Světlomety 2,6 

Sungwoo Hitech Sungwoo Hitech Ostrava díly karoserií 2,5 

*Zatím jen záměr, proti němuž protestuje část občanů. 

Tabulka č. 51: Největší investoři, kteří investovali do autoprůmyslu v ČR 

Zdroj: [111] 

Příliv PZI do jednotlivých krajů je uváděn v následujícím grafu. 

110


500 

467 

450 

433 

400 

350 

300 

Největší přímé 

zahraniční investice 

přichází do Prahy 

250 

200 

150 

100 

50 

95 97 

74 

43 

74 

62 59 61 

88 

52 49 

57 

49 47 50 

32 

54 

46 

36 38 36 34 31 37 39 

30 

0 

PHA STC LIB JHC PLZ UNL PAR MVS VYS KVA JHM ZLI KVH OLO 

2005 2001 

PHA – Praha, STC – Středočeský kraj, LIB – Liberecký kraj, JHC – Jihočeský kraj, PLZ – 

Plzeňský kraj, UNL – Ústecký kraj, PAR – Pardubický kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, VYS 

– kraj Vysočina, KVA – Karlovarský kraj, JHM – Jihomoravský kraj, ZLI – Zlínský kraj, KVH – 

Královéhradecký kraj, OLO – Olomoucký kraj 

Graf č. 104: Stav přímých zahraničních investic na obyvatele (ČR=100)v roce 2001 a 2005 

Zdroj: [96] 

Stav PZI v % HDP Stav PZI na obyvatele v % 

(ČR=100) 

2001 2002 2003 2004 2005 2001 2002 2003 2004 2005 

Česká republika 41,8 47,3 45,1 46,0 50,2 100 100 100 100 100 

Hlavní město 87,5 104,5 87,2 90,1 112,2 433 463 406 409 467 

Praha 

Středočeský kraj 43,7 44,3 50,0 44,6 51,5 97 89 105 90 95 

Jihočeský kraj 27,1 28,3 23,4 27,3 35,1 59 54 46 53 62 

Plzeňský kraj 32,8 41,1 38,4 32,8 31,7 74 80 80 69 61 

Karlovarský kraj 20,0 24,8 22,5 23,9 23,4 38 43 40 41 36 

Ústecký kraj 46,3 48,5 39,8 41,5 32,0 88 81 73 74 52 

Liberecký kraj 20,6 24,7 33,1 47,1 46,4 43 46 59 81 74 

Královéhradecký 16,9 19,0 19,5 19,4 17,3 37 36 39 38 31 

kraj 

Pardubický kraj 28,2 26,1 36,5 30,1 29,8 257 46 69 55 49 

Vysočina 23,4 17,3 28,8 28,7 28,3 50 32 55 52 47 

Jihomoravský 24,2 23,5 26,6 32,1 19,5 54 46 55 64 36 

kraj 

Olomoucký kraj 21,1 22,3 25,0 24,6 19,4 39 36 42 42 30 

Zlínský kraj 23,3 26,0 23,0 22,6 21,5 46 45 42 39 34 

Moravskoslezský 

kraj 

17,2 21,8 28,8 29,4 29,9 32 36 49 52 49 

Tabulka č. 52: Stav přímých zahraničních investic v jednotlivých krajích ČR 

Zdroj: [96] 

111


Forbes hodnotí 

podmínky pro 

podnikání v ČR jako 

příznivé 

Časopis Forbes sestavil žebříček zemí podle toho, jaké podmínky pro podnikání 

vytváří. Zkoumal 121 zemí. ČR si udržela stejnou příčku jako v roce 2007 a 

skončila na 29 místě. 

Poř. stát Růst HDP 

(%) 

HDP na 

hlavu (USD) 

Počet 

obyvatel (v 

mil.) 

1. Dánsko 1,7 37 400 5,5 3,5 

2. Irsko 5,3 45 600 4,2 5 

3. Finsko 4,4 35 500 5,2 6,9 

4. Spojené státy 2,2 46 000 303,8 4,6 

5. Velká 2,9 35 300 60,9 5,4 

Británie 

6. Švédsko 3,4 36 900 9 4,5 

7. Kanada 2,7 38 200 33,2 5,9 

8. Singapur 7,5 48 900 4,6 1,7 

9. Hongkong 5,8 42 000 7 4,2 

10. Estonsko 7,3 21 800 1,3 5,2 

29. Česká 5,7 24 400 10,2 6,6 

republika 

31. Maďarsko 2,1 19 500 9,9 7,1 

33. Polsko 6,5 16 200 38,5 12,8 

36. Slovensko 8,8 19 800 5,5 8,6 

Bez práce 

(%) 

Tabulka č. 53: Žebříček podnikatelských rájů (2008) 

Zdroj: [154] 

Česká republika společně se Slovenskem je ve střední a východní Evropě 

nejčastějším cílem východoevropských investorů. Naopak investoři ze západní 

Evropy v případě fúzí a akvizic preferují Polsko. Vyplývá to z nejnovějšího 

průzkumu poradenské společnosti Deloitte. Aktivita investorů v oblasti fúzí a 

akvizic se nebude podle tohoto výzkumu v následujícím období nijak zásadně 

snižovat. Celoevropský průzkum provedla společnost Deloitte na jaře v roce 2008 

mezi 120 podniky. Tři čtvrtiny z nich přitom v minulých pěti letech provedly více 

než pět transakcí. 28 země 

Západoevropští 

investoři 

Východoevropští 

investoři 

Česko/Slovensko 48 % 90 % 

Polsko 56 % 80 % 

Bulharsko/Rumunsko 26 % 78 % 

Maďarsko 30 % 56 % 

Slovinsko/Chorvatsko 19 % 44 % 

Srbsko/Bosna/Albánie 2 % 44 % 

Pobaltské země 23 % 10 % 

Makedonie/Moldavsko/Černá hora 0 % 10 % 

Tabulka č. 54: Kam míří investoři – hlavní cíle fúzí a akvizic ve východní Evropě (v %) (2008) 

Zdroj: [123] 

28 ČTK. Česko přitahuje investory z východu. Hospodářské noviny, 6. 8. 2008. 

112


Také velkoměsta světa usilují o příliv PZI. I ona se pro PZI snaží vytvořit příznivé 

podmínky. Praha je v tomto žebříčku na 49. místě. 

Pořadí Město 

Hodnota 

indexu 

Právní a 

politický 

systém 

Ekonomická 

stabilita 

Podpora 

podnikání 

Finanční 

toky 

Business 

centrum 

Centrum 

znalostí 

Kvalita 

života 

1. Londýn 79,17 85,17 89,66 79,42 84,70 67,44 62,35 91,00 

2. New York 72,77 88,28 87,44 75,91 67,85 54,60 59,02 90,88 

3. Tokio 66,60 83,60 86,40 71,28 48,95 58,15 52,06 92,69 

4. Singapur 66,16 90,32 89,74 82,82 42,15 62,58 39,45 84,94 

5. Chicago 65,24 88,28 87,44 73,81 52,51 40,52 46,31 90,81 

6. Hongkong 63,94 82,16 81,85 80,37 39,61 72,25 36,62 82,25 

7. Paříž 63,87 78,19 91,58 66,17 41,85 57,73 51,65 92,63 

8. Frankfurt 62,34 85,75 89,88 66,68 52,88 46,73 30,41 93,38 

9. Soul 61,83 79,35 84,63 61,50 52,76 47,33 51,31 76,38 

10. Amsterodam 60,06 84,96 90,47 68,78 34,44 48,00 39,11 91,63 

49. Praha 45,50 74,16 86,51 62,76 17,21 12,87 20,76 82,25 

Tabulka č. 55: Hodnocení měst v projektu MasterCard Worldwide Center of Commerce 2008 

Zdroj: [233] 

49. mésto Prahy 

v žebříčku měst 

z pohledu podnikání 

je příznivé 

ČR a EU 

ČR a EU 

Objektivně je třeba říci, že vstup ČR do EU české ekonomice pomohl. Česká 

ekonomika je i díky členství v EU v nejlepší kondici za posledních šestnáct let. 

Z průzkumu, který přinesly Lidové noviny 29 vyplývá, že přes padesát procent 

obyvatel Česka považuje vstup do Evropské unie v roce 2006 za přínos 30 . 

V období let 2004 až 2006 odvedlo Česko do rozpočtu EU 94 miliard Kč, získalo 

z něj 112,3 miliard Kč. 

Čistým plátcem do rozpočtu EU stane ČR kolem roku 2013. 

2004 2005 2006 2007 

Platby ČR do 17,9 30,7 30,4 32,1 

rozpočtu EU 

v mld. Kč 

Příjmy ČR 25,2 32,6 37,3 49,1 

z rozpočtu EU 

v mld. Kč 

Rozdíl 7,3 1,9 6,9 17 

ČR a EU 

Vstup do EU byl pro 

ekonomiku ČR 

příznivým faktorem 

Čistými plátci do 

EU se staneme po 

roce 2013 

Tabulka č. 56: Platby ČR do rozpočtu EU a příjmy ČR z rozpočtu EU 

Zdroj: [282] 

Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců 

(v EU v příštích pěti letech, v tisících). 

Odvětví 

Nárůst 

Sociální péče a vzdělávání 3488 

Zdravotnictví 2867 

Doprava 1593 

Turistický ruch 1290 

Informační technologie 796 

Finanční služby 665 

Telekomunikace 159 

Farmacie 94 

V kterých odvětvích 

bude v příštích pěti 

letech poptávka po 

pracovních silách? 

29 Lidové Noviny, 10. 06. 2006 

30 Největšími euroskeptiky jsou Rakušané, z nich vyjádřilo kladný vztah k EU jen 34 % a naopak 

největšími eurooptimisty jsou Irové a Nizozemci. V Irsku považuje vstup země za přínos 77 % a v 

Nizozemí 74 % lidí. 

113


Audiovizuální průmysl 80 

Letecký průmysl 65 

Bezpečnost* 64,8 

Letecká doprava 59 

Obrana 48 

Vesmírný výzkum 6,4 

Ekologický průmysl - 

* bezpečnostní software, biometrika apod. 

Tabulka č. 57: Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu 

zaměstnanců (2007) 

Zdroj: [46] 

Vstup ČR do EU umožní ČR 

podílet se na nárůstu počtu 

zaměstnanců v Europrostoru 

tak, jak to předpokládá tabulka 

č. 56. Tato data nám také 

ukazují, ve kterém směru je 

perspektivní investovat v ČR 

kapitál. Vidíme, že 

v souvislosti se stárnutím 

populace zemí EU bude 

nejvyšší nárůst pracovních míst 

zasahovat do oblasti sociální péče, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, 

turistického ruchu a informačních technologií. Je však otázkou, nakolik ovlivní 

tuto prognózu nastupující hospodářská krize. 

Následující data ukazují, jak jsou na tom naši partneři - ekonomiky střední a 

východní Evropy. 

Maďarsko 

Polsko 

Posílení/oslabení 

vůči euru* 

-4,05 

Míra inflace** 5,6 

Růst HDP v roce 2009*** 2,3 

Úrokové sazby 11,5 

Deficit účtu k HDP**** -5,5 

Slovensko 


vůči euru* 

0,75 



Úrokové sazby 6 

Deficit účtu k HDP**** -4,7 

Ukrajina 


vůči euru* 

8,74 




Defici účtu k HDP**** -5,1 


vůči euru* 

-5,89 



Úrokové sazby 12 


114


Česká Republika 

* za posledních 12 měsíců 

** září 2008 

*** poslední odhad 

**** odhad za říjen 2008 


vůči euru* 

9,27 





Obr. č. 29: Jak jsou na tom ekonomiky střední a východní Evropy (údaje v procentech) 

Zdroj: [166] 

K pozitivnímu očekávání vývoje české ekonomiky i přesto, že Evropa čelí 

hospodářské krizi přispívá skutečnost, že v následujících létech lze očekávat 

nárůst finančních prostředků, které budou přicházet ze strukturálních fondů EU do 

ČR (v letech 2007 – 2013). Následující tabulka ukazuje oblasti, které EU 

významně podporuje v ČR: 

Operační program procento částka v mld. eur (odhad) 

Doprava 22,0 5,694 

Životní prostředí 20,0 5,177 

Podnikání a inovace 12,0 3,106 

Výzkum a vývoj 6,0 1,553 

Zaměstnanost 10,5 2,718 

Vzdělávání 7,0 1,812 

Integrovaný operační program 7,5 1,941 

Regionální operační program 13,25 3,429 

Technická pomoc 1,75 0,452 

CELKEM 100,0 25,882 

Tabulka č. 58: Rozdělení peněz ze strukturálních fondů v ČR pro léta 2007 – 2013 

Zdroj: [285] 

Strukturální fondy je 

třeba v následujícím 

období (po roce 

2008) efektivně 

využít především 

s ohledem na 

střednědobé a 

dlouhodobé cíle ČR. 

Dosavadní zacílení 

těchto prostředků 

není optimální 

Bylo by chybou, 

kdybychom tyto 

prostředky „projedli“ 

Jedním z významných faktorů ovlivňující růst HDP je růst zahraničního obchodu. 

115


Zahraniční obchod 

ČR 

Vize exportní 

strategie Martina 

Tlapy 

Vývoj zahraničního obchodu ČR 

Po vstupu ČR do EU došlo k významné změně v orientaci vývozu ČR z teritoria 

zemí bývalého SSSR do teritoria zemí západního světa, především EU. Náměstek 

ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa prosazoval v roce 2005 následující vizi 

exportní strategie prostřednictvím následujících projektů exportní strategie: 

Martin 

Tlapa 

Prosadit ČR ve světě 

prostřednictvím 

obchodu a investic 

Aktivní a dravá 

obchodní politika 

Působení na 

klíčových trzích 

Vyšší počet hodin věnovaný 

českým firmám v zahraničí 

Efektivní asistence pro exportéry 

Usnadňování obchodu 

Působení na klíčových trzích 

Budování značky ČR ve světě 

Účinná asistence pro exportéry 

Zvýšení vývozu služeb 

Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí 

Rozvoj vývozních aliancí 

Nový systém řízení služeb státu pro export 

Zákaznické centrum pro export 

Síť pro export 

Cílená propagace 

země a oborů 

Projekt 

Míra plnění 

Obr. č. 30: Vize exportní strategie 

Zdroj: [112] 

Rozšíření financování českého exportu 

Exportní akademie 

Zahraniční obchod ČR od roku 1999 trvale roste. 

3 000 000 

2 500 000 

Vývoj zahraničního 

obchodu ČR 

Získali jsme nové 

trhy, ale ČR opustila 

své tradiční trhy 

v zemích bývalé 

SSSR 

2 000 000 

1 500 000 

1 000 000 

500 000 

Vývoz 

Dovoz 

0 

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 105: Vývoj vývozu a dovozu České republiky v mld. Kč (1999-2006) 

Zdroj: [113] 

116


Bilance změna oproti roku 2006 

Německo 98,2 +12,6 

Slovensko 91,4 +23,8 

Velká Británie 59,8 +12,4 

Čína -170,7 -51,5 

Japonsko -66,9 -12,4 

Rusko -55,3 +28,3 

Tabulka č. 59: Vývoz v roce 2007 vítězil nad dovozem. (v miliardách korun) 

Zdroj: [239] 

2500 

1500 

754,7 

601,7 

859,7 914,4 

834,2 

709,3 

1868,61830 

1749,1 

1722,7 

1385,6 

1370,91440,7 

1241,9 1268,2 1254,91325,7 

1121,1 

908,8 

973,2 

2466,1 

2380 

2144,6 

2104,8 

500 

-153 -150,4 -80,2 -64,4 -120,8 -117,4 -70,8 -69,8 -26,4 -38,6 -39,8 -86,1 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

-500 

vývoz 

dovoz 

Graf č. 106: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu Česka (v miliardách korun) v letech 1996 

až 2007 

Zdroj: [239] 

bilance 

Přes pozitivní vývoj zahraničního obchodu v uplynulých letech je třeba 

konstatovat, že rozsáhlé vyklizení trhů bývalého SSSR a částečně i Afriky 

(především z politických důvodů) se jeví jako chybné opatření. 

Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě v ČR pozitivní: 

140 

120 

117,5 

100 

80 

65,1 

60 

40 

59,4 

20 

0 

-4,5 

-13,4 

-20 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

-40 

-39,5 

-65,8 

-60 

-71,3 

-84,0 

-80 

-69,8 

-100 

-120 

-107,7 

-116,7 

-140 

-155,2 

-120,8 

-160 

-180 

-154,9 

Bilance zahraničního 

obchodu České 

republiky 

Graf č. 107: Bilance zahraničního obchodu ČR v miliardách Kč (1993 – 2007) 

Zdroj: [51] 

117


Z pohledu vývozu i dovozu je pro ČR nejvýznamnější Německo. 

Německo 

622 

Země, kam ČR 

Slovensko nejvíce vyváží a 162 

naopak odkud 

nejvíce zboží dováží 

Rakousko 

102 

Polsko 

102 

Francie 

100 

Graf č. 108: Země, kam Česko nejvíce vyváží (2005), (v mkl. Kč) 

Zdroj: [290] 

Německo 

548 

Rusko 

103 

Slovensko 

98 

Čína 

94 

Polsko 

90 

Graf č. 109: Země, odkud Česko nejvíce dováží (2005), (v mld. Kč) 

Zdroj: [290] 

Dominantním 

partnerem ČR ve 

vývozu je Německo 

Vývoz do Německa má trvale rostoucí tendence. 

Vývoz do Německa Dovoz z Německa 

900 

800 

762 

700 

600 

500 

485 

464 

457 430 

507 

463 

623 622 

554 

548 

681 

597 

671 

400 

300 

200 

100 

0 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 110: Český obchod s Německem (v mld. Kč) 

Zdroj: [100] 

118


Vývoj německého HDP 

5 

4 

3 

2 

1 

0 

-1 

3,9 

3,7 

3 

2,6 

3,2 

2,5 

2,1 

2,6 

1,4 

1 

1,8 

1,6 

0,8 

0,2 

-0,1 0,1 

0,1 

0,4 

0,7 

-0,4 

-0,5 -0,4 

2003 2004 2005 2006 2007 2008 

-0,5 

Vývoj HDP 

Německa významně 

ovlivňuje ekonomiku 

ČR 

Na konci roku 2008 

čelí německá 

ekonomika recesi 

Graf č. 111: Vývoj německého HDP (v %) 

Zdroj: [211] 

údaje v procentech 

Vidíme tedy, že růst české ekonomiky od roku 2005 byl významně ovlivněn 

sousedstvím s Německem, které nás propojuje s globální ekonomikou. Nová silná 

poptávka v Asii (Čína, Indie) stimuluje vývozce v západní Evropě a následně i 

v Německu, roztáčí ekonomiku zemí západní Evropy a proto i ČR má kam 

vyvážet. 

S poklesem hospodářského růstu v Eurozóně v důsledku hospodářské krize se 

bude postupně snižovat podíl Německa na vývozu ČR. Lze však očekávat růst 

obchodu ČR s Čínou, Ruskem, Polskem, Slovenskem, Francií a Velkou Británií. 

V první polovině roku 2008 dopadá na Evropu útlum ekonomiky USA. Německo, 

jehož ekonomika tvoří 30 % HDP eurozóny podle Mnichovského hospodářského 

ústavu IFO ve druhé polovině roku 2008 významně přibrzdí ve svém rozvoji a to 

se promítne i do objemu zakázek, některých firem v ČR. 

ČR potřebuje 

rozvinout obchodní 

vztahy s Čínou, Indií 

a dalšími asijskými 

zeměmi 

Vláda premiéra Mirka Topolánka je připravena pomoci českým vývozcům. Plán 

na eliminaci krizových rizik se jmenuje SPAR (strategie připravenosti akcelerace 

růstu). Nástrojem mohou být podle něj Exportní garanční a pojišťovací 

společnosti (EGAP), Česká exportní banka a Českomoravská záruční a rozvojová 

banka (ČMZRB). S prvním krokem přišla EGAP. Dočasně (do konce roku 2009) 

zvýšila pojistné krytí rizik spojených s vývozními úvěry, akreditivy a bankovními 

zárukami vystavovanými v souvislosti s exportními kontrakty až na 99 procent, 

v případech pojištění teritoriálních rizik u investic dokonce na sto procent. EGAP 

také snížila pojistné sazby u pojišťování výrobního rizika o třicet procent a 

v případě souběžného uzavření pojištění vývozního odběratelského úvěru až o 

padesát procent. ČMZTB posílila ručení malým a středním firmám ve vybraných 

oborech za bankovní úvěry. 31 

Pro zajímavost uveďme vývoj zahraničního obchodu Slovenska a vývoz 

Slovenska do dalších zemí: 

31 EGAP zvýhodní vývozce. Ekonom č. 49, 4. – 10. 12. 2008 

119


Druhým největším 

obchodním 

partnerem ČR je 

Slovensko 

160000 

140000 

120000 

133979 

139734 

100000 

80000 

60000 

80282 

81307 

79552 

87349 

88551 

Graf č. 112: Zahraniční obchod Slovenska (v 1. čtvrtletí, mil. Sk) 

Zdroj: [170] 

90000 

80000 

81938 

Také pro Slovensko 

je Německo 

největším obchodním 

partnerem 

70000 

60000 

50000 

40000 

47950 

30000 

20000 

25878 24009 23860 

21532 21042 

12410 

10000 

0 

Německo 

Česko 

Francie 

Polsko 

Itálie 

Maďarsko 

Rakousko 

97151 

110534 

Holandsko 

109798 

vývoz 

dovoz 

40000 

20000 

0 

2004 2005 2006 2007 2008 

Graf č. 113: Vývoz SR podle zemí (v 1. čtvrtletí 2008, mil. Sk) 

Zdroj: [170] 

120


Chování občanů 

Chování občanů 

Po roce 1989 se v ČR také významně mění chování občanů jako spotřebitelů. 

Pro rozvoj podnikatelského prostředí ČR je pozitivní, že evropská studie 

„Barometr Cetelem“ francouzské společnosti BNP Paris zjistila, že Češi svojí 

chutí nakupovat patří dokonce ke špičce v Evropě: 

Za co chtějí lidé utrácet (v procentech)* 

Po roce 1989 mění 

chování občanů jako 

spotřebitelů 

Volný čas, cestování 

Elektrospotřebiče 

Rekonstrukce bydlení 

Nábytek 

Spotřební elektronika 

Mobilní telefony 

Automobily 

Nemovitosti 


28 

25 

22 

27 

20 

14 

21 

16 

17 

10 

11 

5 

6 

33 

46 

44 

4 

4 

13 

14 

11 

9 

13 

Slovensko 

25 

29 

22 

30 

21 

23 

20 

38 

41 

6 

5 

13 

12 

16 

11 

Německo 

38 

30 

41 

38 

29 

24 

22 

21 

67 

62 

Volný čas, cestování 

Elektrospotřebiče 

Rekonstrukce bydlení 

Nábytek 

Spot řební elektronika 

Mobilní telefony 

Automobily 

Nemovitosti 

Maďarsko 

17 

23 

14 

20 

16 

19 

8 

12 

6 

7 

28 

35 

31 

29 

32 

34 

7 


45 

51 

35 

38 

41 

27 

18 

21 

26 

23 

17 

21 

15 

65 

68 

2005 

2006 

Graf č. 114: Za co lidé utrácí 

Zdroj: [47] 

Tržby deseti největších obchodníků v ČR 

Pořadí Skupina/firma Roční tržba (v mld. Kč) 

2006 2007 změna 

1. Schwarz (Kaufland, Lidl) 45,5* 51,1* 5,6 

2.-3. Ahold CR (Hypernova, Albert) 38,5* 42,0* 3,5 

2.-3. Tesco Strores ČR 36,0* 42,0* 6,0 

4. Makro Cash&Carry ČR 38,3 39,3 1,0 

5. Rewe ČR (Billa, Helvita, Penny Market) 25,8* 31,6* 5,3 

6. Globus ČR 20,5 23,0 2,5 

7. Tengelmann ČR (Plus-Discount, OBI) 19,5* 20,5* 1,0 

8 Geco Tabak 14,9 17,7 2,8 

9. Spar ČR (Interspar, Spar ČOS, Spar Šumava) 12,0* 14,0* 2,0 

10 PEAL 6,8 8,0 1,2 

1.-10. celkem 257,8* 289,1* 31,4 

Tabulka č. 60: Tržby deseti největších obchodníků v ČR v roce 2006 

Zdroj: [304] 

To, že údaje v grafu č. 116 jsou reálné potvrzují údaje o tržbách obchodních 

organizací v ČR. V roce 2007 byla jedním z nejvýznamnějších faktorů růstu HDP 

vysoká kupní aktivita obyvatelstva. Český maloobchod ovládly silné zahraniční 

obchodní řetězce. Těm se podařilo držet ceny potravin a spotřebitelského zboží na 

nízké úrovni. Přesto zaznamenáváme v ČR v roce 2007 nárůst spotřebitelských 

cen. Tabulka č. 58 ukazuje, že ČR je v růstu výdajů za potraviny nad průměrem 

Obchodní řetězce 

v roce 2007 

zneužívaly své 

postavení na trhu 

vůči dodavatelům 

(nedodržují 30-ti 

denní fakturační 

dobu atd.). Řetězce 

nedodržují etický 

kodex (většinou jej 

ani nemají). 

Obchodní zákoník 


zpřísnění 

Ing. Jan Veleba 

prezident 

Agrární komory 

121


Rozvoj 

supermarketů 

významně změnil 

profil obchodního 

prostředí ČR a tvrdě 

dopadá na české 

výrobce, kteří musí 

v síti supermarketů 

v ČR soupeřit 

s dodavateli celé EU 

Meziroční vývoj tržeb 

v maloobchodu ČR v 

% mezi lety 2007-2008 

měsíc % 

Duben 2007 8,6 

Květen 2007 7,6 

Červen 2007 7,2 

Červenec 2007 8,8 

Srpen 2007 7,1 

Září 2007 3,7 

Říjen 2007 8,9 

Listopad 2007 5,7 

Prosinec 2007 5,2 

Leden 2008 4,1 

Únor 2008 6,6 

Březen 2008 -3,0 

Duben 2008 4,6 

Růst výdajů 

občanů ČR za 

potraviny byl 

v roce 2007 mírně 

nad průměrem EU 

zemí EU. Podle předsedy agrární komory ČR (www.agrocr.cz) p. J. Veleby to je 

způsobeno vysokými maržemi obchodníků a obchodních řetězců. Na konci roku 

2007 působilo v ČR 231 hypermarketů, které dováží 40 % potravin z ciziny. 

V roce 2006 činila průměrná marže obchodníků 22,7 %, v roce 2007 to bylo 22,4 

%. Avšak například mlékárny v ČR neměly žádnou nebo dokonce zápornou 

marži. V této oblasti lze očekávat problémy. 

Společnost Tržby 2006 Tržby 2007 

Schwarz ČR (Kaufland, Lidl) 45,5* 51,1* 

Hold Czech Republic (Hypernova, Albert) 38,5* 42,0* 

Tesco Stres ČR 34,7 40,9 

Makro Cash&Carry ČR 38,3 39,3 

REWE ČR (Billa, Helvita, Penny Market) 25,8* 31,6* 

Globus ČR 20,5 23,0 

Tengelmann ČR (Plus-Discount, OBI) 19,5* 20,5* 

GECO TABAK 14,9 17,7 

SPAR ČR 12,5 13,9 

Peal 6,8 8,0 

* tržby jsou včetně DPH v mld. Kč, 

* odhad Incoma Research 

Tabulka č. 62: Tržby největších obchodníků v ČR 

Zdroj: [198] 

Roční tržby obchodníků řetězců v ČR trvale rostou: 

Francie 102,3 

Průměr EU 104,7 

Německo 104,5 

Británie 104,7 

Polsko 105,9 

Rakousko 106,9 

Česko 106,2 


Maďarsko 112,6 

Bulharsko 122,6 

Tabulka č. 63: Růst výdajů za potraviny v EU v roce 2007 (meziročně v %, říjen 2006 = 100) 

Zdroj: [304] 

2007* 2006* 

Mléko polotučné 17,50 14,50 

Másko 149 102 

Chléb 22 17,50 

Pečivo 54 42 

Brambory 9,50 14 

Kuře 62 45 

Hovězí zadní 169 168 

Vepřová pečeně 103 107 

Tabulka č. 64: Vývoj spotřebitelských cen v Česku (v korunách za kg, litr) 

Zdroj: [309] 

2007* 2006** 

Mléko 9,50 7,80 

Potravinářská pšenice 5,80 3,20 

Brambory 4 4,30 

Kuře 23 19 

122


Jateční býci 38 42 

Prasata 28 32 

Tabulka č. 65: Vývoj cen farmářů v Česku (v korunách za kg, litr) 

* údaje za listopad příslušného roku 

** údaje za rok 2006 

Následující tabulka ukazuje, že se rychle sjednocují úrovně spotřebitelských cen v 

EU (úroveň průměrných mezd se všech tak rychle nesbližuje): 

Česko Slovensko Německo 

Chléb 20 30 26 

Mléko 17 18 20 

Máslo 130 120 130 

kuře 60 62 60 

V důsledku 

využívání obilovin 

jako paliva 

v elektrárnách, 

s ohledem na 

preferenci 

biopotravin 

spotřebiteli a 

s ohledem na růst cen 

potravin lze v této 

oblasti očekávat 

problémy nedostatku 

potravin zvláště u 

rozvojových zemí a 

významný nárůst cen 

potravin 

Tabulka č. 66: Porovnání některých spotřebitelských cen (v korunách za kg, litr, odhady za rok 2007) 

Zdroj: [312] 

1000 

900 

880,2 

800 

700 

726,2 

600 

500 

400 

300 

200 

100 

121,5 

139,6 

181,5 

237,5 

315,2 

417,8 

540,6 

Život na dluh 

českých domácností 

utlumí nastupující 

globální krize 

0 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 115: Zadlužení domácností v ČR (v miliardách korun, údaje na konci roku) 

Zdroj: [234] 

Sílící česká ekonomika vede občany ČR k pozitivnímu postoji k půjčkám od bank 

a leasingových společností. Celkové dluhy českých rodin se neustále zvyšují. Lidé 

ekonomice věří, a proto se nebojí často i neuváženě zadlužit. 

Půjčky 

domácnostem 

celkem 

Úvěry na 

bydlení celkem 

Spotřebitels 

ké úvěry 

1993 93 

1994 108 

1995 102 

1996 103 

1997 104 14 6 

1998 104 20 18 

1999 109 25 28 

2000 120 35 31 

2001 137 50 28 

2002 177 130 35 

2003 234 180 44 

Banky našly 

v půjčkách 

proomácnosti bohatý 

segment klientů 

123


Česká národní banka 

http://www.cnb.cz 

2004 311 239 55 

2005 412 322 74 

2006 530 432 92 

2007 707 589 116 

Tabulka č. 67: Jak se vyvíjeli půjčky (v miliardách) 

Zdroj: [313] 

Průměrná česká domácnost dluží v roce 2008 200 000 Kč, což činí 70 000 Kč na 

hlavu. Zatímco v roce 1997 činily úvěry domácností jen asi 8,3 % z celkového 

množství jejich vkladů v bankách, na konci roku 2007 to bylo již více než 60 %. 

(Jan Fischer, předseda Českého statistického úřadu). 

Hospodářské noviny dne 27. 7. 2007 uvedly, že banky v ČR za první pololetí 

půjčily 75 miliard na hypotékách. Sazby ČNB rostou, a proto lze očekávat 

zdražení úvěrů. 

Ing. Zdeněk Tůma 

guvernér ČNB 

450 

400 

350 

300 

250 

200 

150 

100 

Česká obchodní 

banka 

http://www.csob.cz 

50 

0 

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1.pol 

2006 

Graf č. 116: Zadlužení domácností u bankovního sektoru 

Zdroj: [48] 

V ČR zaznamenáváme veliký boom půjček na bydlení: 

1997 

5,9 

1998 

17,7 

1999 

2000 

26,3 

31 

2001 

37 

2002 

46,3 

2003 

63,6 

Ing. Pavel Kavánek 

Generální ředitel ČSOB 

2004 

2005 

84,2 

108,1 

2006 

135,5 

2007 

161,9 * 

* k 30. 9. 2007 dosáhl objem nových úvěrů za rok 2007 podle stavebních spořitelen asi 74 

mld. Kč 

Graf č. 117: Objem úvěrů (v miliardách korun) 

Zdroj: [314] 

124


Na co si lidé půjčují? 28 % - pořízení či rekonstrukce bytu, 16 % - koupě zařízení 

bytu, včetně elektrospotřebičů, 

12 % - koupě, či oprava auta. 

1997 

1 967 849 

1998 

2 371 816 

1999 

2000 

2001 

2002 

2 801 389 

3 424 580 

4 196 408 

4 870 620 

V roce 2007 bylo 

téměř 10 % úvěru 

domácnostem 

rizikových! 

2003 

2004 

2005 

2006 

6 300 831 

5 899 300 

5 573 874 

5 297 522 

2007 5 125 175* 

* k 30. 9. 2007 

Graf č. 118: Počet nových smluv 

Zdroj: [314] 

V roce 2008 se začíná hypoteční trh propadat: 

72,1 

142,3 

122,4** 

106,8 

100,8 

90,4* 

72,2 

14,7 

10,6 

22,5 

15,8 

36,2 

25,8 

39,1 

52 

50 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Objem hypoték za tři čtvrtletí 

Objem hypoték za celý rok 

*1-3 čtvrtletí 2008 

** odhad za rok 2008 

Graf č. 119: Objem hypotéky poskytnutých občanům (v miliardách korun) 

Zdroj: [242] 

Zadlužení rodin u bank a dalších finančních institucí překročilo půl bilionu korun. 

Problémy s dluhy má sto tisíc Čechů. Podle registru Czech Credit Bureau nesplácí 

své dluhy víc jak 36 tisíc lidí a dalších téměř 60 tisíc lidí zpožďuje své splátky 

více než o tři měsíce. 

125


Přehled nesplacených 

úvěrů českých 

domácností v letech 

2000-2005 

10 

8 

7,25 

7,92 

7,61 

9,52 

6 

4 

2 

0,97 

1,65 

0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Graf č. 120: Nesplacené úvěry v ČR (v miliardách Kč) 

Zdroj: [49] 

Zadlužení 

domácností ve světě 

je často vyšší, než v 

ČR 

Zadlužení domácností ve světě je ovšem evidentně vyšší než v ČR: 

Dánsko 116,1 Francie 50,3 

Nizozemsko 102,1 Belgie 42,1 

Británie 82,5 Rakousko 40,9 

USA 77,0 Finsko 36,7 

J. Korea 73,0 Itálie 31,7 

Německo 72,7 Maďarsko 11,8 


EU-15 63,2 

Tabulka č. 68: Zadlužení domácností ve světě 

k poměru HDP v % 

Zdroj: [315] 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

27 

Graf č. 121: Podíl klientů České poradny 

při finanční tísni podle výše měsíčních 

příjmů 

Zdroj: [316] 

63 

0-15000 Kč 15000-25000 

Kč 

10 

25000 Kč a 

více 

Češi, firmy i občané, si však často nepřipouští, že dluhy je třeba vracet. Jestliže se 

nenajde řešení v české rodině při finanční tísni, je situace potom řešena 

konkurzem nebo exekucí. Ani v tomto případě však situace v ČR doposud 

nevybočuje z udržitelného stavu. 

V polovině roku 2008 asi 3 % českých domácností dostává do potíží se splácením 

výpůjček. Pro zadlužené domácnosti pracuje web Deltaid.cz 

126


5000 

4500 

4000 

3500 

3000 

2500 

2000 

1500 

3311 

1251 

4306 

2022 

4339 

2000 

4650 

2491 

4036 

2473 

4002 

2173 

3918 

1728 

3643 

1728 

3643 

1441 

3882 

1236 

4100 

1250 

4100 

1290 

JUDr. Juraj 

Podkonický, Ph.D. 

prezident 

Exekutorské 

komory ČR 

1000 

500 

0 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

Graf č. 122: Vývoj počtu konkurzů v ČR 

Zdroj: [134] 

Nových návrhů 

Prohlášeno 

V roce 2005 provedli exekutoři v ČR exekuci v 270 tisících případů v ČR 

(zabavení majetku a peněz). Meziroční nárůst exekucí nařízených soudem činí 

mezi roky 2006 a 2007 až 38,2 %. Patří sem ovšem i drobné dluhy, jako například 

neplacení pokut policii, účtů za elektřinu, atd. Počet nových případů a hodnota 

nových exekucí však rychle roste: 

Dlužníky z řad 

fyzických i 

podnikatelských 

subjektů eviduje 

registr SOLUS 

450 000 

400 000 

427 800 

350 000 

300 000 

250 000 

270 480 

309 457 

200 000 

150 000 

100 000 

50 000 

0 

132 469 

155 156 

125 271 

111 170 

57 954 

56 686 

66 170 

45 234 

4 302 924 

18 556 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Počet nařízených exekucí 

Počet skončených exekucí 

Graf č. 123: Počty exekucí nařízených soudy a počty skončených exekucí 

Zdroj: [137] 

Nejčatějším „klientem“ exekutorů nejsou lidé, kteří si vzali úvěr – ať již normální 

či spotřebitelský na nákup zboží. Nejvíce exekucí je kvůli drobným pohledávkám: 

dluhy na zdravotním pojištění, za energie, telefonní účty, pojistné či pokuty 

uložené černým pasažérům. 

Exekutorská komora 

ČR 

http://www.exekutors 

kakomora.cz 

127


Dluží i municipality 

V roce 2007 se výraznou příčinou nárůstu exekucí staly nesplacené úvěry 

v bankách i v nebakovních institucích. Procento vymahatelnosti z dluhu není 

uspokojivé: 

Výše dluhu 

Do 100 000 korun 

Do miliónu korun 

Nad milión korun 

KOLIK SE DAŘÍ Z DLUHŮ VYMÁHAT 

Tabulka č. 66: Vymáhání dluhů 

Zdroj: [51] 

Procento „výtěžnosti“ 

50 – 60 procent 

30 procent 

5 – 10 procent 

Zadluženy jsou i municipiality. Všechny regiony ČR, včetně Prahy, dlužily v roce 

2006 celkem 116 miliard Kč (v roce 2005 to bylo 113,5 miliardy Kč). Úvěrová 

kapacita obcí a krajů však ještě není zdaleka vyčerpána. 

Celkový počet dražeb v letech 2000 až 2007 ukazuje následující graf: 

5000 

4500 

4600 

4468 

Vývoj dražeb 

v letech 

2000až 2007 

Dražby 

4000 

3500 

3000 

2500 

2000 

3386 

3840 

3708 

3135 

2704 

1500 

1000 

500 

0 

620 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Roky 

* 

Graf č. 124: Dražby v letech 2000-2007 

Zdroj: [52], [93] 

Jak se draží v Česku 

Celkový počet dražeb s nemovitostmi v letech 2000 až 2007. 

Rok 

Počet 

dražeb 

Hodnota 

(v mld. 

Kč) 

2002 4600 6,48 

2003 4468 6,75 

2004 3840 6,08 

2005 3708 5,24 

2006 3135 3,56 

V roce 2007 se v ČR 

objevily podvodné 

příkazy k exekuci! 

Dražby u nemovitost 

4500 

4000 

3500 

3000 

2500 

2000 

1500 

1000 

2906 

3849 

3710 

3191 

3042 

2601 

2183 

500 

351 

0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Roky 

Graf č. 125: Dražby nemovitostí v letech 2000-2007 

Zdroj: [53], [93] 

128


Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci 

nemovité) v letech 2000 - 2007. 

5 000 000 000 

4 856 189 251 

4 500 000 000 

Finanční objem 

4 000 000 000 

3 500 000 000 

3 000 000 000 

2 500 000 000 

2 000 000 000 

1 500 000 000 

1 402 594 000 

3 597 569 554 

3 829 534 376 

3 100 855 211 

2 128 779 236 

3 759 920 983 

* 

1 000 000 000 

500 000 000 

0 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Roky 

* 

Graf č. 126: Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci 

nemovité) 

Zdroj: [54], [93] 

0,9 

0,8 

0,7 

0,6 

0,5 

0,4 

0,3 

0,2 

0,1824 

0,2429 

0,3709 

0,5588 

0,7742 

0,6784 

0,8545 

0,7913 

0,6468 

0,4853 

0,3844 

0,3251 

0,3054 

0,2448 

Vývoj míry bankrotu 

v ČR od roku 2000 

klesá 

0,1 

0 

92 

93 

0,0102 

0,0537 

94 

95 

96 

97 

98 

99 

00 

01 

02 

03 

04 

05 

06 

07 

Pozn.: míra bankrotu = podíl bankrotujících firem na registrovaných aktivních společnostech, 

s vyloučením fyzických osob) 

Graf č. 127: Vývoj míry bankrotu v ČR (v %) 

Zdroj: [317] 

129


Zemědělství 

Světový agrární 

obchod 

2.2.2 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – zemědělství 

Teritoriální skladba světového agrárního zahraničního obchodu 

Vývoz 

Dovoz 

země 2003 2004 meziroční podíl 1) země 2003 2004 meziroční podíl 1) 

mld. USD index (%) 

mld. USD index (%) 

Svět celkem 523,9 604,3 115,3 100,0 Svět celkem 550,1 634,5 115,3 100,0 

Evropa 257,8 301,8 117,1 49,6 Evropa 279,0 322,7 115,7 50,8 

celkem 

celkem 

EU 15 233,2 271,0 116,2 44,7 EU 15 236,2 272,2 115,4 42,9 

celkem 

celkem 

Z toho 41,9 47,8 114,1 8,0 Z toho 45,6 50,8 111,4 8,1 

Nizozemsko 

Německo 

Francie 42,1 46,6 110,7 7,9 V. Británie 35,1 41,4 117,9 6,5 

Německo 32,8 39,2 119,5 6,4 Francie 30,7 34,6 112,7 5,5 

Belgie 22,6 26,3 116,4 4,3 Itálie 26,8 31,7 118,3 4,9 

Itálie 20,6 24,4 118,4 4,0 Nizozemsko 25,1 28,7 114,3 4,5 

Španělsko 21,4 24,3 113,6 4,1 Belgie 20,2 23,0 113,9 3,6 

V. Británie 17,2 21,2 123,3 3,4 Španělsko 16,3 19,8 121,5 3,0 

EU 10 12,3 16,2 131,7 2,5 EU 10 14,0 18,0 128,6 2,7 

celkem 

celkem 

Z toho 4,2 6,7 160,6 1,0 Z toho 3,9 5,5 140,1 0,8 

Polsko 

Polsko 

Maďarsko 3,2 3,6 110,8 0,6 ČR 2,8 3,9 142,0 0,6 

ČR 1,7 2,6 146,6 0,4 Maďarsko 1,7 2,3 135,7 0,3 

SR 0,7 1,0 146,4 0,2 SR 1,2 1,6 1 138,8 0,2 

EU 25 245,5 287,2 117,0 47,2 EU 25 250,2 290,5 116,1 45,6 

celkem 

celkem 

Ostatní 266,1 302,5 113,7 50,4 Ostatní 271,1 311,8 115,0 49,2 

země 

celkem 

země 

celkem 

Z toho USA 62,3 63,9 102,6 11,2 Z toho USA 53,5 59,9 112,0 9,6 

Brazílie 20,9 27,2 130,1 4,3 Japonsko 37,0 41,5 112,2 6,6 

Kanada 17,6 20,6 117,0 3,4 Čína 23,5 32,9 140,0 4,8 

Austrálie 15,2 20,9 137,5 3,2 Kanada 14,2 15,2 107,0 2,5 

Čína 16,9 17,3 102,4 3,0 Rusko 110,0 12,4 112,7 2,0 

Podíl ČR na 

Evropě 

celkem (%) 

Podíl ČR na 

EU 25 (%) 

Podíl ČR na 

EU 10 (%) 

0,7 0,8 125,4 0,8 Podíl ČR na 

Evropě 

celkem (%) 

0,7 0,9 125,4 0,8 Podíl ČR na 

Eu 25 (%) 

14,1 15,7 111,3 15,1 Podíl ČR na 

EU 10 (%) 

Tabulka č. 69: Teritoriální skladba světového agrárníhi zahraničního obchodu 

Pozn.: 1) Průměrný podíl v letech 2003 – 2004 

Zdroj: ČSÚ 

1,0 1,2 122,2 1,1 

1,1 1,4 122,7 1,2 

19,7 21,8 110,7 20,9 

Schodek a 

přebytek 

agrárního 

zahraničného 

obchodu 

Obr. č. 31: Schodek/přebytek agrárního zahraničního obchodu (v milionech EUR) 

Zdroj: [325] 

130


Zemědělství je významnou složkou hospodářství ČR. 

Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR 

Ukazatel 

Podíl na hodnotě ukazatele za ČR celkem (%) 

2004 2005 

meziroční index 

Obrat agrárního 

4,47 4,90 109,62 

zahraničního obchodu 

Agrární vývoz 3,57 4,15 116,25 

Agrární dovoz 5,35 5,65 105,61 

Tabulka č. 70: Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR 

Zdroj: [327] 

Agrární obchod 

ČR 

Země 

Slovensko 

Německo 

Polsko 

Maďarsko 

Rakousko 

Belgie 

V. Británie 

Nizozemsko 

Rusko 

Itálie 

Francie 

Chorvatsko 

USA 

Vybrané 

země 

celkem 

Podíl na 

celkovém 

agrárním 

vývozu 

Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 

Mj 

Vývoz 

Země 

Dovoz 

2004 2005 neziroční 

2004 2005 neziroční 

index 

index 

mil. Kč 14 946,3 20 895,9 139,8 Německo 23 687,5 26 912,0 113,6 

mil. EUR 468,5 701,6 149,8 

742,5 903,6 121,7 

mil. Kč 12 038,8 18 308,3 152,1 Slovensko 9 644,7 10 446,6 108,3 

mil. EUR 377,3 614,7 162,9 

302,3 350,7 116,0 

mil. Kč 5 808,9 7 142,6 123,0 Polsko 9 307,9 12 593,5 135,3 

mil. EUR 182,1 239,8 131,7 

291,7 422,8 144,9 

mil. Kč 3 838,1 3 905,6 101,8 Nizozemsko 9 048,4 9 586,4 105,9 

mil. EUR 120,3 131,1 109,0 

283,6 321,9 113,5 

mil. Kč 3 119,4 3 857,4 123,7 Španělsko 4 983,0 5313,2 106,6 

mil. EUR 97,8 129,5 132,4 

156,2 178,4 114,2 

mil. Kč 2 248,6 1 275,2 56,7 Itálie 4 987,9 5 527,5 110,8 

mil. EUR 70,5 42,8 60,7 

156,3 185,6 118,7 

mil. Kč 2 337,7 1 776,2 76,0 Rakousko 4 065,0 5 207,8 128,1 

mil. EUR 73,3 59,6 81,3 

127,4 174,9 137,3 

mil. Kč 1 885,4 1 763,5 93,5 Maďarsko 3 852,4 4 064,3 105,5 

mil. EUR 59,1 59,2 100,2 

120,7 136,5 113,1 

mil. Kč 1 848,4 1 968,3 106,5 Francie 3 576,5 3 821,1 106,8 

mil. EUR 57,9 66,1 114,2 

112,1 128,3 114,5 

mil. Kč 1 785,0 2 090,1 117,1 Brazílie 2 410,0 2 096,2 87,0 

mil. EUR 55,9 70,2 125,6 

75,5 70,4 93,2 

mil. Kč 1 071,3 1 710,5 159,7 Belgie 4 406,5 3 358,7 76,2 

mil. EUR 33,6 57,4 170,8 

138,1 112,8 81,7 

mil. Kč 745,9 933,3 125,1 USA 1 828,2 1 919,3 105,0 

mil. EUR 23,4 31,3 133,8 

57,3 64,4 112,4 

mil. Kč 711,0 555,5 78,1 Dánsko 1 873,7 1 752,2 93,5 

mil. EUR 22,3 18,7 83,9 

58,7 58,8 100,2 

mil. Kč 52 384,8 66 182,4 126,3 Vybrané 83 671,7 92 598,8 110,7 

mil. EUR 1 642,0 2 164,6 131,8 země 2 622,6 3 109,1 118,6 

celkem 

% 85,1 85,0 x Podíl na 76,6 89,2 x 

celkovém 

agrárním 

dovozu 

Tabulka č. 71: Teritoriální skladba agrárního zahraničného obchodu ČR 

Zdroj: [327] 

131


V následující části uvádíme data z výroční zprávy Ministerstva zemědělství. 

4,5 

4,0 

3,5 

3,0 

2,5 

2,0 

4,02 

3,03 

3,76 

2,94 

3,87 

3,64 

3,46 

2,34 2,35 

2,33 

3,16 

2,25 

3,05 

2 

2,87 

2,11 

1,5 

1,0 

0,5 

0,0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Podíl odvětví zemědělství na HDP podle statistiky národních účtů 

Podíl zaměstnanosti v odvětví zemědělství na celkovém počtu pracovníků v NH ČR 

Graf č. 128: Pozice zemědělství v rámci národního hospodářství ČR 

Zdroj: [329] 

14 

9 

7,6 

7 

8-10 

3,4 

2,7 

-0,4 

-1,3 

-2,2 -2,5 

-3,5 

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 

Graf č. 129: Jak se daří českým zemědělcům (zisk/ztráta odvětví v miliardách korun) 

Zdroj: [330] 

132


200 

180 

160 

140 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Vývoj produkce zemědělských výrobků v běžných cenách (%) 

Vývoj ČPH v běž. cenách na 1 průměr. pracovníka v zemědělství (%) 

Míra zadluženosti (%) 

Podnikatelský důchod zemědělství v běžných cenách (mld. Kč) 

Dotace do zemědělství (mld. Kč) 

Graf č. 130: Zemědělství ČR - podnikatelský důchod, produkce, dotace a zadluženost (v 

%/mld. Kč) 

Zdroj: [329] 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

-5 

Od roku 2002 do 

roku 2006 dotace do 

zemědělství ČR 

rostou. V roce 2008 

se poslanci EU shodli 

na postupném 

snižování dotací do 

zemědělství EU 

8000 

6000 

4000 

Hospodářské 

výsledky zemědělství 

ČR b ybyly bez 

finančních dotací 

ztrátové 

2000 

0 

-2000 

-4000 

-6000 

Hospodářský výsledek 1) Provozní dotace 2) Hospodářský výsledek po odpočtu provozních dotací 

Graf č. 131: Definitivní hospodářské výsledky za roky 2004 a 2005 (Kč/ha z.p.) 

Zdroj: [329] 

133


120 

Vývoj cen 

zemědělských 

výrobků má od roku 

2000 opačnou 

tendenci, jako má 

vývoj cen 

zemědělských 

výrobků a inflace 

115 

110 

105 

100 

95 

90 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Vývoj cen zemědělských výrobků Vývoj cen vstupů do zemědělství Vývoj inflace 

Graf č. 132: Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace v letech 

2000 až 2006 (rok 2000 = 100%) (v %) 

Zdroj: [329] 

250 

V roce 2000 došlo 

k významnému 

snížení aplikace 

průmyslových hnojiv 

v zemědělství ČR, 

což je příznivé pro 

ekologii v ČR 

200 

150 

100 

50 

0 

1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Draslík Fosfor Dusík Celkem 

Graf č. 133: Aplikace průmyslových hnojiv v letech 1989 až 2006 (kg č. ž./ha z. p.) 

Zdroj: [329] 

134


Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31. 12. 2007 

31. 12. 2006 31. 12. 2007 

Počet ekofarem 963 1 318 

Výměra zemědělské půdy 

281 535 312 890 

v ekologickém zemědělství (ha) 

Podíl ekologického zemědělství 

6,61 7,35 

na celkové výměře zemědělské 

půdy (%) 

Výměra orné půdy (ha) 23 478,57 295 052 

Výměra trvalých travních 

232 189,53 257 899 

porostů (ha) 

Výměra trvalých kultur (sady) 1 195,61 (sady + vinice) 1 625 

(ha) 

Výměra trvalých kultur (vinice) 

245 

(ha) 

Ostatní plochy (ha) 24 670,97 23 616 

Počet výrobců biopotravin 152 253 

Ekologické 

zemědělství sílí 

Tabulka č. 72: Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2008 (HUF/t) 

Zdroj: [331] 

50000 

45000 

40000 

35000 

30000 

25000 

20000 

15000 

10000 

5000 

0 

43296 

47463 

2275 

2624 

596 601 112 199 

Podniky fyzických osob Obchodní společnosti Zemědělská družstva Podniky ostatní (státní, 

rozp., přísp., a jiné 

2006 2007 

Na zemědělské půdě 

v ČR hospodaří 

především podniky 

fyzických osob 

Graf č. 134: Podnikatelská struktura na zemědělské půdě v letech 2006 a 2007 

Zdroj: [81] 

135


V oblasti zemědělství 

agrární dovoz 

převyšuje agrární 

vývoz. Přitom do 

roku 1989 byla ČR 

v oblasti zemědělství 

soběstačná 

140 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

78 

76 

74 

72 

70 

68 

66 

64 

62 

0 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Agrární vývoz Agrární dovoz Stupeň krytí dovozu vývozem 

60 

Graf č. 135: Agrární zahraniční obchod - vývoj stupně krytí dovozu vývozem v letech 2000 až 

2007 (mld. Kč / %) 

Zdroj: [86] 

Vývozní teritoria v roce 2006 

Dovoz z Německa a 

Polska významně 

konkurují českým 

producentům. 

Zemědělské produkty 

z Polska likvidují 

některé oblasti 

zemědělství ČR 

Ovoce a zelenina 

v supermarketech je 

jen minimálně 

původem z ČR 

Německo 

21 

Slovensko 

30 

Polsko 

10 

Maďarsko 

5 

Dovozní teritoria v roce 2006 

Rakousko 

4 

V. Británie a S. 

Irsko 

3 

Ostatní 

22 

Itálie 

3 

Ruská federace 

2 

Německo 

24 

Polsko 

16 

Slovensko 

10 

Rakousko 

6 

Ostatní 

25 

Francie 

4 

Maďarsko 

4 

Itálie 

6 

Nizozemsko 

5 

Graf č.136: Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 15 v % 

Zdroj: [84] 

136


450 

400 

350 

300 

250 

Počet pracovníků 

v zemědělství se po 

roce 2000 

stabilizoval. Od roku 

2000 roste průměrná 

mzda v zemědělství 

200 

150 

100 

50 

0 

1989 2002 2003 2004 2005 2006 

Vývoj reálných mezd v zemědělství (v % 1989 = 100%) 

Relace nominálních mezd - zemědělství/národní hospodářství (%) 

Vývoj počtu pracovníků v zemědělství (v % 1989 = 100%) 

Vývoj nominálních mezd v zemědělství (v % 1989 = 100%) 

Graf č.137: Vývoj počtu pracovníků a nominálních a reálných mezd v zemědělství v letech 

1989 až 2006 (v %) 

Zdroj: [86] 

Výroba ostatních 

potravinářských 

výrobků 

24 

Výroba nápojů 

22 

Výroba krmiv 

7 

Výroba a 

zpracování masa a 

masných výrobků 

19 

Výroba mlýnských a 

škrobárenských 

výrobků 

4 

Zpracování mléka, 

výroba mlékárenských 

výrobků a zmrzliny 

15 

Výroba rostliných a 

živočišných olejů a tuků 

6 

Konzervováví ryb a 

rybích výrobků 

1 

Konzervování ovoce, 

zeleniny, brambor 

2 

Graf č. 138: Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 

Zdroj: [329] 

137


35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

0 - 9 10 - 49 50 - 249 250 - 999 více než 1000 

Tržby za prodej vlastních VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměsnaných osob 

Graf č. 139: Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 

2005 (v %) 

Zdroj: [84] 

Tržby za VV a S 

Největší zemědělské 

podniky v ČR 

vykazuje Středošeský 

kraj 

hlavní město Praha 

St ředočeský kraj 

Jihočeský kraj 

Plzeňský kraj 

Karlovarský kraj 

Ústecký kraj 

Liberecký kraj 

Královehradecký kraj 

Pardubický kraj 

kraj Vysočina 

Jihomoravský kraj 

Olomoucký kraj 

Moravskoslezský kraj 

Zlínský kraj 

0 5 10 15 

Graf č. 140: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) 

Zdroj: [84] 

138


Účetní přidaná hodnota 















0 5 10 15 

Graf č. 141: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – 

účetní přidaná hodnota (v %) 

Zdroj: [84] 

Zaměstnanci 















0 5 10 15 

Graf č. 142: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – 

zaměstnanci (v %) 

Zdroj: [84] 

139


190 

Přímé zahraniční 

investice do 

agrárního 

sektoru ČR 

rostou 

170 

150 

130 

110 

90 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Přímé zahraniční investice OKEČ 15 

Přímé zahraniční investice ZP 

Graf č. 143: Přímé zahraniční investice OKEČ a přímé zahraniční investice ZP (v %) 

Zdroj: [84] 

Pozn.:OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností 

Půdu v ČR 

vykupují cizinci 

(Holanďané, 

Rakušané atd.) 

420 

320 

220 

Tuzemské 

investice do 

agrárního 

sektoru ČR 

120 

20 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 15 

Tuzemské zahraniční investice ZP 

Graf č. 144: Tuzemské a zahraniční investice (v %) 

Zdroj: [84] 

Podíl zemědělství 1 , lesnictví 2 a rybolov 3 na hrubé přidané hodnotě (%) 

Rok Zemědělství Lesnictví Rybolov Celkem 

Běžné ceny 

2000 2,99 0,87 0,030 3,50 

2002 2,51 0,78 0,027 3,75 

2003 2,42 0,68 0,026 3,39 

2004 2,64 0,63 0,026 3,30 

2005 2,25 0,63 0,016 3,29 

2006 2,00 0,69 0,015 2,97 

Tabulka č. 73: Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na HPH v % 

Poznámky: 1) Včetně myslivosti a souvisejících činností 

2) Včetně souvisejících činností 

3) Včetně chovu ryb a souvisejících činností 

Zdroj: [83] 

140


Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů 

Lesy 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Státní 63,1 61,5 60,7 60,5 60,0 59,8 59,6 

Obecní 13,6 14,4 15,0 15,1 15,4 15,5 15,6 

Krajů 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 

Církevní 

Lesních 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 

družstev 

Veřejných 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 

vysokých 

škol 

Soukromé 22,1 22,7 22,8 22,9 23,1 23,2 23,3 

Celkem 

výměra 

v tis. ha 

2 634 2 634 2 639 2 644 2 646 2 647 2 649 

Tabulka č. 74: Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů 

Zdroj: [83] 

Státní organizace s právem 

hospodařit/ příslušností k 

hospodaření 

Lesy ve vlastnictví České republiky 

Výměra lesa v tis. ha % 

Lesy české republiky, s.p. 1 356,2 85,9 

Vojenské lesy a statky ČR, 

126,¨6 8,0 

s.p. 

Správy národních parků 89,9 5,7 

Kancelář prezidenta republiky 6,0 0,4 

Celkem 1 578,7 100,0 

Tabulka č. 75: Lesy ve vlastnictví ČR 

Zdroj: [83] 

Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez přéspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha 

Zisk před zdaněním 2004 2005 2006 

Státní lesy 243 669 1 626 

Obecní lesy -40 67 165 

Soukromé lesy 144 295 838 

Průměr 177 491 1 213 

Tabulka č. 76: Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha 

Zdroj: [83] 

Lesní 

hospodářství je 

ekonomicky 

výnosné 

Počet zaměstnanců v lesních činnostech 

2003 2004 2005 2006 

Lesní hospodaření celkem 24 893 23 996 21 835 20 342 

Z toho Státní 6 412 6 053 5 830 5 698 

Soukromé 16 010 15 503 13 614 12 280 

obecní 2 471 2 440 2 391 2 364 

Tabulka č. 77: Počet zaměstnanců v lesních činnostech 

Zdroj: [83] 

Měsíční průměrné mzdy v Kč 

2003 2004 2005 2006 2006/2005 

% 

Lesnictví 12 939 13 796 14 908 16 196 108,6 

Z toho Lesy státní 14 650 15 524 17 254 19 314 111,9 

Lesy 

soukromé 

12 287 13 073 13 892 15 250 109,8 

Lesy obecní 13 734 14 595 14 682 15 983 108,9 

Lesní 

hospodářství je 

ekonomicky 

výnosné 

Průměrná mzda 

v lesnictví roste 

141


Průmysl 15 588 16 686 17 483 18 638 106,6 

Národní hospodářství 15 838 16 931 17 864 19 003 106,4 

celkem 

Tabulka č. 78: Měsiční průměrné mzdy v Kč 

Zdroj: [83] 

Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč 

2004 2005 2006 

Obchodní vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo 

bilance 

Celkem 4 643 1 295 3 348 4 095 1 784 2 311 5 923 1 757 4 170 

Z toho EU 4 607 1 077 3 530 4 074 1 507 2 567 5 909 1 544 4 365 

Tabulka č. 79: Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč 

Zdroj: [83] 

Vývoz a dovoz surového dříví v ČR 

Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz 

mil. Kč 1000 m 3 Průměrná cena 

Kč/ m 3 

Celkem 5 923 1 757 4 170 3 773 1 366 2 407 1 570 1 286 

Z toho 

EU 5 909 1 544 4 365 3 770 1 342 2 428 1 567 1 151 

Německo 1 183 667 516 763 454 307 1 550 1 463 

Rakousko 3 819 66 3 753 2 561 64 2 497 1 491 1 031 

Slovensko 187 583 -396 153 675 -522 1 222 864 

Tabulka č. 80: Vývoz a dovoz surového dříví v ČR 

Zdroj: [83] 

Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech 

Zvěř 2002 2003 2004 2005 2006 

Jelení 23 096 25 012 27 378 28 550 27 812 

Daňčí 17 727 19 055 20 667 21 676 22 494 

Mufloní 15 572 15 891 17 026 18 274 18 689 

Srnčí 272 864 295 092 302 988 302 694 296 509 

černá 44 705 44 666 49 909 46 699 48 084 

Tabulka č. 81: Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech 

Zdroj: [83] 

Vodní zdroje 

Kvalita vodních 

zdrojů se v ČR 

po roce 1989 

významně 

zlepšila 

Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997 – 2006 v mil. m 3 

Položka 

Roční hodnoty 

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Srážky 27 

809 

56 

153 

49 

291 

54 

733 

63 

960 

71 

298 

40 

695 

53 

629 

57 730 55 

837 

Evapotranspirace 39 

859 

42 

750 

35 

381 

40 

353 

48 

537 

48 

533 

29 

319 

41 

473 

42 872 37 

617 

Roční přítok 1) 653 541 550 573 761 1 

341 

524 640 781 1 

070 

Roční odtok 2) 18 

603 

13 

944 

14 

460 

14 

953 

16 

184 

24 

106 

11 

900 

12 

796 

15 639 19 

290 

Zdroje 

povrchových 

vod 3) 6 

200 

4 

825 

4 

875 

4 

789 

6 

600 

6 

506 

3 

758 

4 

270 

5 489 5 

317 

Využitelné 

zdroje 

podzemních vod 

1 

430 

1 

330 

1 

390 

1 

204 

1 

440 

1 

625 

1 

195 

1 

224 

1 330 1 

338 

Tabulka č. 82: Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997-2006 v mil. m³ 

Zdroj: [83] 

Pozn: 1) Roční přítok na území ČR z okolních států, 2) Roční odtok z území ČR, 3) Určuje se jako průtok v hlavních 

povodních s 95 % zabezpečeností 

142


Meziroční souhrnné cenové indexy 

Ukazatel 2004/03 2005/04 

Ceny zemědělských výrobců 108,1 90,8 

Ceny průmyslových výrobců 

105,4 98,9 

potravinových výrobků a 

nápojů 

Spotřebitelské ceny potravin a 

103,4 99,7 

nealkoholických nápojů 

Ceny vstupů do zemědělství 106,8 104,0 

Cenové indexy 

Tabulka č. 83: Meziroční souhrnné cenové indexy 

Zdroj: [331] 

Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR 

Ukazatel 2004/03 2005/04 

Rostlinné výrobky celkem 111,6 75,0 

Z toho – obiloviny 110,1 74,9 

- luštěniny 102,8 80,7 

- olejniny 97,2 81,9 

- brambory celkem 148,5 40,3 

- cukrovka technická 160,3 88,6 

- ovoce 102,7 94,5 

- zelenina 99,8 85,0 

Tabulka č. 84: Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR 

Zdroj: [331] 

Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR 

Ukazatel 2004/03 2005/04 

Živočišní výrobky celkem 106,2 100,4 

Z toho – mléko 103,1 102,8 

- jateční skot 109,0 112,2 

- jatečná prasata 110,1 98,4 

- drůbež 104,5 96,2 

- vejce 102,9 82,5 

Tabulka č. 85: Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR 

Zdroj: [331] 

Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) 

Ukazatel 2004 2005 2006 

Pšenice 1) 

- Německo 132,8 105,2 79,2 

- Francie 126,6 103,7 81,9 

- Itálie 160,6 130, 80,9 

Ječmen 1) 

- Německo 116,9 102,4 97,6 

- Francie 112,5 104,6 93,0 

- Itálie 135,9 131,0 96,4 

Řepka olejná 2) 

- Hamburk 214,0 209,8 98,0 

- MATIF 230,9 211,5 91,6 

Brambory konzumní 3) 

- EU5 64,5 120,0 186,0 

Tabulka č. 86: Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) 

Zdroj: [331] 

Pozn: 1) Aritmetický průměr z měsíčních obchodních cen 

2) Průměrné ceny na mezinárodních burzách v Hamburku a MATIF (Francie), CIF EUROPE „00“ Oil 

3) EU: Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie 

143


Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) 

Ukazatel 2004 2005 2006 

Jateční skot v EU 1) 246,42 266,90 108,31 

- Německo 223,95 255,30 114,00 

- Polsko 164,91 198,50 120,37 

- Francie 271,13 292,40 107,84 

Jateční prasata tř. E v EU 1) 138,90 139,10 100,14 

- Německo 146,10 146,90 100,55 

- Dánsko 121,20 122,10 100,74 

- Polsko 141,70 133,20 94,00 

Jateční kuřata 

- Německo 73,00 72,00 98,63 

- Dánsko 57,00 56,00 998,25 

- Itálie 94,00 84,00 89,36 

Mléko 

- Německo 2) 27,95 27,60 98,75 

Tabulka č. 87: Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) 

Zdroj: [331] 

1) Ceny výrobců na reprezentativních trzích EU 25 

2) Ceny za mléko s 3,7 % obsahem tuku a 3,4 % obsahem bílkovin 

Umělá obnova 

lesů není v ČR 

dostatečná 

30 

25 

20 

tis. ha 

15 

10 

5 

0 

1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Jehličnaté 

Listnaté 

Graf č. 145: Umělá obnova podle druhů dřevin 

Zdroj: [82] 

Roste rozsah 

přirozené 

obnovy lesů 

5 

4 

Těžba dřeva je 

relativně vysoká 

v tis. ha 

3 

2 

1 

0 

1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 146: Celková rozloha přirozené obnovy (v tis. ha) 

[82] 

144


20 

Těžba dřeva je 

relativně vysoká 

15 

10 

5 

0 

1985 1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č.147: Těžba dřeva (v mil. m 3 ) 

Zdroj: [83] 

Jehličnaté 

Listnaté 

700 

600 

500 

400 

Zásoby dřeva 

v mil m³ rostou 

300 

200 

100 

0 

1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č. 148: Celkové zásoby dřeva v mil. m³ 

Zdroj: [83] 

Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč 

S.p. Povodí Provozní dotace Investiční dotace Dotace celkem 

Povodí Labe, s.p. 171 286 428 286 599 

Povodí Vltavy, s.p. 11 279* 43 270 54 549 

Povodí Ohře, s.p. 0 20 645 20 645 

Povodí Odry, s.p. 0 137 797 137 797 

Povodí Moravy, s.p. 81 108* 347 514* 428 622 

S.p. Povodí celkem 92 558 835 654 928 212 

Vodní 


Tabulka č. 88: Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč 

Pozn: * Rozdíl částky oproti tabulce Struktury výnosů a tržeb je způsoben termínem fakturace 

dotací 

Zdroj: [85] 

145


Dovoz a vývoz 

obilovin, 

kukuřice a 

olejnin 

Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1.3. do 31.3.2008 

Název 

Dovoz 

Vývoz 

Množství 

v t 

Jednotková 

cena v Kč/t 

Množství 

v t 1.3.- 

31.3.2008 

Množství 

v t 

Jednotková 

cena v Kč/t 

Množství 

v t 1.3.- 

31.3.2008 

Pšenice 4 260,7 6 738,4 1 037,8 224 845,7 6 499,6 66 224,5 

celkem 

Z toho 154,3 7 576,6 31,5 12 811,4 6 480,8 5 310,0 

pšenice 

durum 

Žito 467,1 5 939,3 271,5 6 021,2 6 013,6 2 342,6 

Ječmen 21 064,7 8 925,9 9 423,7 44 726,8 6 887,8 10 749,8 

celkem 

Oves 55,9 9 459,8 53,3 3 390,4 8 143,8 907,6 

Kukuřice 9 326,1 33 618,0 5 093,5 48 697,1 7 018,7 14 657,0 

Semena 

řepky 

olejky 

8 749,8 8 234,4 2 796,6 72 600,9 8 611,9 21 700,0 

Tabulka č. 89: Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1. 3. do 31. 3. 2008 

Zdroj: [333] 

1000 

800 

600 

400 

200 

0 

1989 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

8400 

8200 

8000 

7800 

7600 

7400 

7200 

7000 

Čištěné odpadní vody včetně vod srážkových 

Počet obyvatel napojených na kanalizaci 

vypouštěné odpadní vody do kanalizace 

Graf č. 149: Vývoj počtu obyvatel ČR bydlících v domech napojených na kanalizaci a 

množství vypouštěných a čistěných odpadních vod v letech 1989 a 1997 – 2006 

Zdroj: [332] 

146


1400 

1200 

1000 

800 

600 

400 

200 

0 

1985 

1986 

1987 

1988 

1989 

1990 

1991 

1992 

1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

Energetika Průmysl Vodovody Zemědělství Ostatní užívání 

Graf č. 150: Odběry povrchových vod v ČR v letech 1985 – 2006 

Zdroj: [334] 

Vodní 

hospodářství ČR 

Obr. č. 32: Roční množství dešťových srážek 

Zdroj: [336] 

2.2.3 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – cestovní ruch 

Cestovní ruch 

Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a 

pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden 

ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být 

odměňována ze zdojů navštíveného místa). 

Na celém světě patří cestovní ruch mezi významná odvětví národních ekonomik. 

UNWTO (Word Tourism Organisation – Světová organizace cestovního ruchu) 

147


odhaduje pro rok 2020: 1,1 mld. příjezdů v rámci jednoho kontinentu, 378 mil. 

Mezikontinentálních příjezdů. Celkem příjezdů 1,6 mld. 32 

Rok Předpoklad Podíl (%) Průměrné roční tempo 

1995 2010 2020 

růstu (%) 

V milionech 1995 2020 1995-2020 

Svět 565 1006 1561 100 100 4,1 

Afrika 20 47 77 3,6 5,0 5,5 

Amerika 110 190 282 19,3 18,1 3,8 

Východní Ásie 81 195 397 14,4 25,4 6,5 

a Pacifik 

Evropa 336 527 717 59,8 45,9 3,1 

Střední Východ 14 36 69 2,2 4,4 6,7 

Jižní Ásie 4 11 19 0,7 1,2 6,2 

Tabulka č. 90: Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 

Zdroj: [337] 

Ve více než 80 % zemí světa se odvětví cestovního ruchu řadí mezi 5 odvětví 

s největším podílem vývozu zboží a téměř po 40 % zemí světa představuje toto 

odvětví nejlepší zdroj devizových příjmů. 

Objem tržeb cestovního ruchu je třetí největší, po obchodu s ropou a obchodu 

s automobily (UNWTO). 

32 Vize cestovního ruchu 2020, UNWTO, 1995. 

148


Island 

723 000 

1 688 000 

Norsko 

19 567 000 

7 921 000 

Finsko 

13 165 000 

5 004 000 

Irsko 

12 003 000 

21 652 000 

Portugalsko 

18 680 000 

26 842 000 

Španělsko 

154 757 000 

224 518 000 


175 272 000 

88 214 000 

Francie 

Dánsko 

15 000 

155 000 

191 616 000 

105 865 000 

36 754 000 

10 943 000 

Lichtenštejnsko 

Malta 

Itálie 

315 000 

7 092 000 

Švédsko 

Německo 

36 754 000 

10 943 000 

298 277 000 

52 947 000 

ČR 

Rakousko 

21 358 000 

20 090 000 

21 358 000 

20 090 000 

209 904 000 

159 026 000 

Polsko 

40 680 000 

10 555 000 

Maďarsko 

9 606 000 

10 779 000 

Slovinsko 

3 116 000 

4 332 000 

Chorvatsko 

4 487 000 

32 858 000 

Estonsko 

1 523 000 

3 020 000 

Litva 

1 422 000 

1 514 000 

Slovensko 

Řecko 

5 953 000 

5 058 000 

14 471 000 

43 055 000 

Rumunsko 

15 750 000 

3 242 000 

Bulharsko 

Lotyšsko 

5 410 000 

11 945 000 

1 242 000 

1 872 000 

Kypr 

14 471 000 

43 055 000 

Červené – rezidenti 

Modré - cizinci 

Počet nocí, kterí rezidenti (občané daného státu) a nerezidenti (zahraniční návštevníci) strávili 

v zařízeních hromadného ubytování v daném státě. 

Obr. č. 33: Evropské srovnání cestovního ruchu 

Zdroj: [339] 

V ČR vytvářel v roce 2006 cestovní ruch podle WTTC (Word Travel&Tourism 

Counsil) hodnoty v objemu 68,5 mld. Kč, což činilo cca 2,14 HDP, zaměstnával 

109,3 tisíce lidí, což znamenalo 2,3 % celkové zaměstnanosti. 

Devizové příjmy cestovního ruchu v roce 2006 počtvrté překročily 100 mld. Kč 

(nedosáhly však roku 2000 a 2001) a z tohoto pohledu významně ovlivňují 

platební bilanci státu. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu 

dosáhlo v roce 2006 53 mld. Kč. Negativním jevem je skutečnost, že klesl 

význam těchto devizových příjmů na základních makroekonomických veličinách: 

149


Rok 

Devizové 

příjmy 

z ČR v mld. 

Kč 

HDP 

v mld. 

Kč 

Podíl 

devizových 

příjmů 

z ČR na 

HDP v % 

Podíl devizových 

příjmů z ČR na 

devizových 

příjmech ze 

služeb celkem v % 

Podíl devizových 

příjmů z ČR na 

exportu v % 

1993 45,4 1020,3 4,4 33,0 11,0 

1994 64,2 1182,8 5,4 43,2 14,0 

1995 76,3 1466,5 5,2 42,8 13,4 

1996 110,6 1683,3 6,6 49,8 18,6 

1997 115,7 1811,1 6,4 50,9 16,3 

1998 124,9 1996,5 6,3 50,6 15,0 

1999 109,1 2080,8 5,2 44,8 12,0 

2000 115,1 2189,2 5,3 43,5 10,3 

2001 118,1 2352,2 5,0 43,8 9,3 

2002 96,3 2464,4 3,9 41,7 7,7 

2003 100,3 2577,1 3,9 45,8 7,3 

2004 107,2 2781,1 3,8 43,4 6,2 

2005 111,8 2970,3 3,7 39,7 6,0 

2006 113,1 3204,1 3,5 37,7 5,3 

Tabulka č. 91: Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993-2006 

Zdroj: [79] 

UNWTO odhaduje růst počtu cest do zahraničí na 4,1 % ročně. 

Lázně ČR 

Obr. č. 34: Češi v lázních 

Zdroj: [129] 

150


30 924 

45 282 

55 853 

66 688 

91 896 

114 979 

112 670 

105 324 

94 429 

92 605 

2003 2004 2005 2006 2007 

plně za peníze pojišťovny 

Graf č. 151: Češi v lázních (dospělí) 

Zdroj: [129] 

za své peníze 

134803 133962 

117922 117196 

120474 

109212 

2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 152: Cizinci v českých lázních 

Zdroj: [129] 

V létech 2007 až 2013 se rozvoj cestovního ruchu v ČR odvíjí od Koncepce státní 

politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. 

Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech 

prioritách: 

Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního 

ruchu 

Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu 

Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů 

Priorita 4: Vytvářet organizační struktury cestovního ruchu 

Koncepce státní 

politiky 

cestovního ruchu 

v ČR 

151


Česká republika je významnou evropskou destinací cestovního ruchu, protože 

disponuje množstvím historických, kulturních a technických podmínek, přírodních 

krás a fauny. 

Nabídku českého cestovního ruchu lze rozčlenit do následujících oblastí: 

a) městský a kulturní cestovní ruch 

b) dovolená v přírodě 

c) sportovní a aktivní dovolená 

d) lázeňský cestovní ruch 

e) kongresový a incentivní cestovní ruch 

Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce 

Priorita Opatření Garant plnění 

1.1. Tvorba nosných 

národních a nadnárodních 

produktů cestovního ruchu 

MMR ve spolupráci s MK, 

MŽP, MZd a kraji 

PRIORITA 1 

Konkurenceschopnost 

národních a regionálních 

produktů cestovního ruchu 

PRIORITA 2 

Rozšiřování a zkvalitňování 

infrastruktury a služeb 


PRIORITA 3 

Marketing cestovního ruchu a 

rozvoj lidských zdrojů 

PRIORITA 4 

Vytváření organizační 

struktury cestovního ruchu 

1.2. Tvorba specifických 

regionálních produktů 


2.1. Rekonstrukce a budování 

kvalitní základní a 

doprovodné infrastruktury 


2.2. Rekonstrukce kulturněhistorických 

památek a 

zachování přírodních lokalit 

využívaných pro cestovní ruch 

2.3. Zkvalitňování služeb 


2.4. Vytváření podmínek pro 

realizaci šetrných forem CR 

3.1. Marketing (propagace) 

cestovního ruchu na 

mezinárodní, národní a 

regionální úrovni 

3.2. Zkvalitnění statistiky a 

informací o cestovním ruchu 

3.3. Zkvalitňování vzdělávání 

a přípravy lidských zdrojů 

v cestovním ruchu, podpora 

výzkumu, vývoje a inovací 

4.1. Zakládání a činnost 

organizací cestovního ruchu 

na regionální a oblastní úrovni 

4.2. Činnost turistických 

informačních center 

4.3. Spolupráce mezi 

veřejným a podnikatelským 

sektorem, neziskovými 

organizacemi a profesními a 

zájmovými sdruženími 

v cestovním ruchu 

4.4. Krizový management a 

zkvalitnění fungování 

správních orgánů v oblasti 

cestovního ruchu v ČR 

Kraje a MMR ve spolupráci 

s MZe, MD, MŽP, MK a MZd 

Kraje ve spolupráci s MMR a 

MD 

Kraje a MMR ve spolupráci 

s MK, MŽP 

MMR a MPO ve spolupráci 

s kraji 

MMR, MŽP ve spolupráci 

s MZe, MD a kraji 

MMR a kraje ve spolupráci 

s MZV 

MMR a ČSÚ ve spolupráci 

s MV a kraji 

MMR, MŠMT, MPEG, MV 

ve spolupráci s kraji 

MMR a kraje 

MMR a kraje 

MMR a kraje 

Tabulka č. 92: Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce 

Zdroj: [340] 

MMR ve spolupráci s MV, 

MZd, MZV, MPO a kraji 

152


„Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR uvádí, že tak jako ve většině 

evropských zemí je i v ČR podnikání v pohostinství a ubytování převážně 

záležitostí malých a středních firem (z počtu přibližně 42 tis. stravovacích zařízení 

a 8 tis. ubytovacích zařízení v ČR v roce 2004 bylo jen 79 podniků s více než 100 

zaměstnanci a pracovalo v nich 12,8 % všech pracovníků) 33 . 

Počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 2001 dosáhl počtu 7 703, v roce 

2006 činil 7 616 zařízení s celkovou kapacitou 441 968stálých lůžek. Druhová 

skladba uvedených hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 byla 

následující: na hotely a jim podobná zařízení připadalo 57 % (z toho na 

hotely***** a **** jen 7 %), na ostatní hromadná ubytovací zařízení 43 % (v tom 

16 % na kempy, 29 % na chatové osady a turistické ubytovny, 56 % na ostatní 

nespecifikovaná hromadná zařízení). Podíl lůžkových kapacit v uvedených 

druzích hromadných ubytovacích zařízeních byl následující: 53 % v hotelech a 

jim podobných zařízeních (z toho na hotely***** a **** připadalo 21 %), v 

ostatních hromadných ubytovacích zařízeních 47 % (z toho v chatových osadách a 

turistických ubytovnách 28 %). 

Z hlediska struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45 % lůžkové kapacity 

na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně – poznávacího 

cestovního ruchu, kolem 15 % na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace 

u vody, 19 - 20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8 - 9 % 

lůžkových kapacit a na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve 

venkovském prostředí cca 10 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR. 34 

Významné postavení v cestovním ruchu ČR zajímá tradiční lázeňství. Efektivnost 

vložených prostředků je společně s kongresovým cestovním ruchem nejvyšší ze 

všech odvětví cestovního ruchu, a to jak v evropském tak národním srovnání. 

Lůžková kapacita lázeňských ubytovacích zařízení v 36 lázeňských místech 

představuje na konci roku 2006mírně přes 30 tis. lůžek. Lázně představují 

významný ekonomický přínos nejen pro veřejné rozpočty obcí, ale i pro 

dlouhodobou zaměstnanost v často problémových regionech, kde jsou lázně 

lokalizovány. V návštěvnosti lázní jsou důležitým prvkem zahraniční hosté s 

celkově mírným růstem jejich počtu (např. v roce 1997 - 98 tis. zahraničních 

hostů, v roce 2000 - 127 tis., v roce 2001 - 123 tis., v roce 2002 - 134 tis., v roce 

2003 - 115 tis., 2004 – 131 tis., 2005 - 228 tis., 2006 – 306 tis.). Domácí i 

zahraniční lázeňští hosté mají jednoznačně nejdelší dobu pobytu ze všech druhů 

cestovního ruchu. Délka pobytu zahraničních hostů dlouhodobě překračuje 10 

dnů, (v roce 2000 - 10,8 dne, v roce 2003 - 13,8 dne, v roce 2004 - 12,2 dne, 2005 

- 10,9 dne, 2006 -10,3 dne).“ [288] 

Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek 

ČR celkem 7 616 167 582 441 968 

V tom: 

Hlavní město Praha 619 32 122 69 650 

Středočeský kraj 548 10 779 29 179 

Jihočeský kraj 1 011 17 846 53 504 

Plzeňský kraj 417 7 566 21 313 

Karlovarský kraj 429 14 034 28 874 

Ústecký kraj 384 7 067 18 652 

Liberecký kraj 917 13 483 40 668 

Královéhradecký kraj 985 16 259 47 919 

Pardubický kraj 277 5 513 15 970 

33 Pramen ČSÚ 

34 Pramen: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Grantový projekt MMR, ESF MU 2005. 

153


Vysočina 364 6 624 19 636 

Jihomoravský kraj 489 11 863 30 319 

Olomoucký kraj 343 7 005 19 122 

Zlínský kraj 368 8 015 21 758 

Moravskoslezský kraj 465 9 406 25 404 

Tabulka č. 93: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR (k 31. 12. 2006) 

Zdroj: [366] 

Hromadná 

ubytovací zařízení 

celkem 

V tom: 

Hotely a podobná 


Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek 

7 616 167 582 441 968 

4 314 101 563 236 104 

celkem 

V tom: 

Hotely***** 35 5 169 10 247 

Hotely**** 274 19 680 38 816 

Ostatní hotely a 

pensiony 

Ostatní hromadná 


celkem 

4 005 76 714 187 041 

3 302 66 019 205 864 

V tom: 

Kempy 512 8 331 31 095 

Chatové osady a 

946 15 122 57 067 

turistické ubytovny 

Ostatní hromad. 

Ubyt. zařízení 

1 844 42 566 117 702 

Tabulka č. 94: Druhová skladba hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 

Zdroj: [341] 

V mezinárodním srovnání patří ČR do první třicítky nejvíce navštěvovaných zemí 

světa. 

1693265716857147 

17254881 

18980462 

20090248 

19595035 

14194177 

15669609 

15597087 

15569156 

16510618 

10326744 

7376753 

8610792 

6061225 6336128 

5482080 

6608914 

4558322 

4772794 4742773 

5609700 

6435474 

3036473 4975658 

5405239 5075756 

2609208 

3381186 

2671736 

1992 

1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

zahraniční hosté 

počet přenocování 

Graf č. 153: Vývoj počtu ubytovaných zahraničních turistů v HUZ a počtu jejich přenocování 

Zdroj: [341] 

154


Země Počet příjezdů Pořadí 

Francie 

Španělsko 

USA 

Čína 

Itálie 


Mexiko 

Německo 

Turecko 

Rakousko 

Rusko 

Kanada 

Malajsie 

Polsko* 

Hong Kong 

76,0 

55,6 

49,4 

46,8 

36,5 

30,0 

21,9 

21,5 

20,3 

20,0 

19,9 

18,6 

16,4 

15,2 

14,8 

1. 

2. 

3. 

4. 

5. 

6. 

7. 

8. 

9. 

10. 

11. 

12. 

13. 

14. 

15. 

Česká republika 6,3 30. 

Tabulka č. 95: Přehled států s nejvyšším počtem mezinárodních příjezdů v oce 2005 (v mil.) 

Zdroj: [79] 

Země 1990 1995 2005 

ČR 

Francie 

Chorvatsko 

Irsko 

Itálie 

Maďarsko 

Německo 

Nizozemsko 

Polsko 

Rakousko 

Rusko 

Řecko 

Španělsko 

Švýcarsko 


0,16 

7,66 

0,65 

0,71 

6,25 

0,31 

5,43 

1,58 

0,14 

5,09 

- 

0,98 

7,06 

2,81 

5,23 

0,71 

6,78 

0,33 

0,66 

7,07 

0,65 

4,46 

1,62 

1,63 

3,59 

1,06 

1,02 

6,25 

2,31 

4,57 

0,68 

6,22 

1,10 

0,70 

5,21 

0,63 

4,29 

1,54 

0,92 

2,27 

0,80 

2,02 

7,04 

1,62 

4,51 

Evropa 54,39 52,39 51,21 

Tabulka č. 96: Podíl vybraných zemí na světovém trhu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (%) 

Zdroj: [341] 

3000 

2500 

2000 

1500 

1000 

500 

0 

2794 

Irsko 

Norsko 

2702 

2261 2245 

2125 

2053 2034 2015 

1851 

1784 1778 1741 

1639 

1422 

Austrálie 

USA 


Kanada 

Belgie 

Itálie 

Francie 

Španělsko 

155 

1417 1311 

1114 

Jižní Amerika 

Švédsko 

Švýcarsko 

Nizozemí 

Německo 

Rakousko 

Polsko 

Graf č. 154: Výdaje zahraničních turistů v ČR, 2006 (v Kč na osobu a den) 

Zdroj: [341] 

715 

Slovensko


Kraj Počet hostů 

1999 

% podíl Počet hostů 

2006 

% podíl Index 

2006/1999 

Hl. město Praha 2 083 203 37,1 3 702 116 57,5 177,7 

Středočeský 359 345 6,4 224 215 3,5 62,4 

Jihočeský 402 163 7,2 333 402 5,2 82,9 

Plzeňský 209 384 3,7 154 828 2,4 73,9 

Karlovarský 361 066 6,4 479 742 7,5 132,9 

Ústecký 243 819 4,3 167 380 2,6 68,6 

Liberecký 389 326 6,9 243 166 3,8 62,5 

Královéhradecký 421 431 7,5 332 740 5,2 79,0 

Pardubický 109 673 2,0 58 586 0,9 53,4 

Vysočina 139 974 2,5 59 399 0,9 42,4 

Jihomoravský 354 427 6,3 397 239 6,2 112,1 

Olomoucký 154 641 2,8 97 873 1,5 63,3 

Zlínský 160 155 2,9 72 020 1,1 45,0 

Moravskoslezský 221 093 3,9 112 668 1,8 51,0 

Celkem 5 609 700 100,0 6 435 474 100,0 114,7 

Tabulka č. 97: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Hosté) 

Zdroj: [341] 

Kraj 

Počet 

přenocování 

1999 

% podíl Počet 

přenocování 

2006 

% podíl Index 

2006/1999 

Hl. město Praha 5 999 181 35,5 10 319 827 51,4 172,0 

Středočeský 987 627 5,8 578 061 2,9 58,5 

Jihočeský 1 085 949 6,4 845 074 4,2 77,8 

Plzeňský 553 378 3,3 444 970 2,2 80,4 

Karlovarský 1 756 725 10,4 3 154 658 15,7 179,6 

Ústecký 676 704 4,0 509 236 2,5 75,36 

Liberecký 1 189 350 7,0 922 543 4,6 77,6 

Královéhradecký 1 310 764 7,8 1 290 662 6,4 98,5 

Pardubický 339 423 2,0 209 987 1,0 61,9 

Vysočina 417 356 2,5 202 333 1,0 48,5 

Jihomoravský 877 872 5,2 759 570 3,8 86,5 

Olomoucký 510 723 3,0 275 359 1,4 53,9 

Zlínský 525 876 3,1 249 125 1,2 47,4 

Moravskoslezský 652 968 3,9 328 943 1,6 50,4 

Celkem 16 883 896 100,0 20 090 348 100,0 119,0 

Tabulka č. 98: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Přenocování) 

Zdroj: [341] 

Kraj 

Průměrný počet přenocování 

Rozdíl 

1999 2006 

Hl. město Praha 2,9 2,8 -0,1 

Středočeský 2,7 2,6 -0,1 

Jihočeský 2,7 2,5 -0,2 

Plzeňský 2,6 2,9 0,3 

Karlovarský 4,9 6,6 1,7 

Ústecký 2,8 3,0 0,2 

Liberecký 3,1 3,8 0,7 

Královéhradecký 3,1 3,9 0,8 

Pardubický 3,1 3,6 0,5 

Vysočina 3,0 3,4 0,4 

Jihomoravský 2,5 1,9 -0,6 

Olomoucký 3,3 2,8 -0,5 

Zlínský 3,3 3,5 -0,2 

156


Moravskoslezský 3,0 2,9 -0,1 

Celkem 3,0 3,1 0,1 

Tabulka č. 99: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Délka pobytu) 

Zdroj: [341] 

Příjezdy Přenocování Průměrná doba pobytu (ve 

dnech) 

2002 2006 2002 2006 2002 2006 

Zahraniční 4,74 mil. 6,34 mil. 15,57 mil. 19,60 mil. 4,3 4,1 

hosté celkem 

V tom (v %) 

Německo 30,6 25,1 38,3 30,1 5,1 4,7 

Spojené 6,4 8,8 5,4 7,6 3,8 3,7 

království 

Itálie 5,3 6,2 4,7 5,7 3,9 3,9 

USA 4,0 5,0 3,8 4,8 4,1 4,0 

Nizozemsko 4,0 4,4 4,2 5,2 4,4 4,7 

Polsko 7,4 4,3 5,5 3,0 3,4 3,2 

Slovensko 4,8 4,4 4,0 4,0 3,8 3,9 

Francie 4,1 3,7 3,4 3,0 3,7 3,6 

Španělsko 3,0 3,4 2,9 3,5 4,1 4,2 

Rusko 2,4 3,7 4,2 6,8 6,8 6,7 

Rakousko 3,7 2,7 2,4 1,8 3,1 3,1 

Japonsko 2,1 2,2 1,3 1,5 3,1 3,1 

Dánsko 2,0 1,8 2,0 1,8 4,2 4,2 

Maďarsko 1,3 1,5 1,0 1,0 3,6 3,2 

Norsko 0,8 1,4 0,7 1,3 3,8 4,0 

Švédsko 1,6 1,3 1,3 1,1 3,8 3,7 

Belgie 1,2 1,2 1,1 1,0 3,8 3,7 

Švýcarsko 1,1 1,1 0,9 0,9 3,7 3,5 

Řecko 0,9 0,9 0,7 0,8 3,7 4,0 

Izrael 2,3 0,9 2,3 1,1 4,3 4,8 

Z toho státy 64,1* 73,1 67,5* 72,6 4,5* 4,1** 

Evropské 

unie 

*EU15, **EU25 

Tabulka č. 100: Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2002 a 2006 (relativní podíly v %) 

Zdroj: [341] 

900000 

800000 

700000 

600000 

500000 

400000 

300000 

200000 

100000 

793268 

743534 

670187 

565708 610914 631620 572350 

454444 

343591 341372 

395248 428970 

0 

Leden 

Únor 

Březen 

Duben 

Květen 

Červen 

Červenec 

Srpen 

Září 

Říjen 

Listopad 

Prosinec 

Graf č. 155: Sezónnost zahraniční návštěvnosti ČR (rok 2006) 

Zdroj: [341] 

157


7000000 

6500000 

6000000 

5500000 

5000000 

5405239 

5877946 

4742773 

5672482 

5075756 

6270726 

6061225 

6158464 

6336128 

6025665 

6435474 

6289452 

4500000 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 

zahraniční turisté 

čeští turisté 

Graf č. 156: Vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubyt. zařízeních v ČR 

Zdroj: [341] 

ČR má v cestovním 

ruchu významné 

postavemí. K tomu je 

třeba ale dobudovat 

příslušnou 

infrastrukturu a 

marketing 

2,5 

2 

1,5 

1 

0,5 

0 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č. 157: Vývoj podílu sektoru Ubytování a stravování na HDP v jednotlivých letech (v %) 

Zdroj: [341] 

158


4 

3,9 

3,8 

Sektor cestovního 

ruchu je významný 

zaměstnavatel 

3,7 

3,6 

3,5 

3,4 

3,3 

3,2 

3,1 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č. 158: Vývoj podílu zaměstnanců v sektoru Ubytování a stravování na celkové zaměstnanosti (v %) 

Zdroj: [341] 

112000 

110000 

108000 

106000 

Služby poskytované 

českými podniky 

v oblasti cestovního 

ruchu nejsou 

dostatečné pro to, 

aby se k nám klienti 

vraceli několikrát 

104000 

102000 

100000 

98000 

96000 

2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č. 159: Vývoj tržeb v sektoru Ubytování a stravování (v mil. Kč) 

Zdroj: [341] 

159


25000 

20000 

15000 

11475 

14642 

11873 

15707 

12332 

16917 

13006 

18035 

13393 

19030 

14103 

20211 

10000 

5000 

0 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 

průměrná mzda v sektoru 

průměrná mzda v ČR 

Graf č. 160: Srovnání průměrných mezd v sektoru s ČR (fyzické osoby) 

Zdroj: [341] 

Předsedové vlády ČR 

2.3 Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí 

Významný vliv na orientaci politické a legislativní složky 

podnikatelského prostředí ČR mají prezidenti ČR. Po roce 

1998 působil ve funkci prezidenta pan Václav Havel (od 

1996 do 2003), jeho nástupcem je současný prezident 

Václav Klaus (od 2003 doposud). 

BONMOT: 

„Kapříci si nevypustí 

vlastní rybník“ - 

komentář k přímé 

volbě prezidenta 

Ing. Miloš Zeman 

PhDr. Vladimír Špidla 

JUDr. Stanislav Gross 

Čím je tvořena 

politická a 

legislativní složka 


prostředí? 

Střídání vlád v ČR: 

Léto 1998 – léto 2002 – menšinová vláda Miloše Zemana. Byla podepsána 

takzvaná opoziční smlouva, ke které byl později (v lednu 2000) připojen dodatek 

v podobě tzv. tolerančního patentu. Podle něho se měl deficit rozpočtu postupně 

snižovat a v roce 2003 měla mít ČR vyrovnané státní finance. 

Léto 2002 – léto 2006 – koaliční vláda ČSSD-KDU-ČSL a Unie Svobody. 

2002-2004 – Premiérem se stal Vladimír Špidla. Ministr financí Jiří Rusnok, který 

nebyl ochoten připustit navýšení deficitu státního rozpočtu, byl v létě 2002 

vystřídán ministrem Bohuslavem Sobotkou. Vláda přijala reformu veřejných 

financí, jejíž součástí bylo snížení daní z příjmu právnických osob, ale zároveň 

zvýšení DPH a spotřebních daní. 

Léto 2004 – premiérem se stal Stanislav Gross, jeho vláda trvala 9 měsíců. 

Léto 2005 – Stanislava Grosse vystřídal Jiří Paroubek. Celkově za čtyři roky 

vzrostla složená daňová kvóta. 

Léto 2006 – první menšinová vláda Mirka Topolánka – ministrem financí byl 

Vladimír Tlustý. 

Leden 2007 – druhá vláda Mirka Topolánka – koaliční - ministrem financí se stal 

Miroslav Kalousek. Byl přijat „reformní batoh“, který vstoupí v platnost prvního 

ledna 2008. Snižuje se daň z příjmu právnických a tentokrát i fyzických osob. 

Zvyšuje se daň z přidané hodnoty z 5 na 9 procent. 

160


Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí je tvořena zákony, 

předpisy, precedenčními rozhodnutími soudů, postoji jednotlivých politických 

stran, koncepcí vlády, atd. Podnikání významně ovlivňují vlády jak v ČR, tak i 

v zahraničí. Proto je velice důležité, aby se podnikatelé podíleli na činnosti 

politických stran. Bohužel současná mladá generace v ČR o politiku nemá zájem a 

účast ve volbách trvale klesá: 

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 

Červen 

Poslanecká 

sněmovna 

96,78 85,07 - 76,41 74,03 - 58,00 - 64 

Senát 1. kolo - - - 35,03 42,37 33,72 24,10 28,97 - 

Senát 2. kolo - - - 30,63 20,36 21,56 32,55 18,41 - 

Kraje - - - - - 33,64 - 29,62 - 

Místní volby - - 60,68 - - - 43,39 - - 

Evropský 

- - - - - - - 28,32 - 

parlament 

Poznámka: V letech 1990 a 1992 se jednalo o volby do České národní rady. 

Pramen: Nová kniha o volbách. Praha : Profesional Publishing, 2006, str. 433. 

Tabulka č. 101: Volební účast v ČR (údaje v procentech oprávněných voličů) 

Zdroj: [342] 

Stejná situace je také v sousedním Slovensku. V červnových volbách v roce 2006 

se ve Slovenské republice zúčastnilo voleb do Národní rady Slovenské republiky 

54,67 % voličů. 

Několik výsledků červnových parlamentních voleb v roce 2006 v ČR: 

Volební účast v 

České republice 

Od 1. 7. 2008 

předsedá EU Francie, 

od 1. 1. 2009 

převezme 

předsednictví EU ČR 

Prezidenti ČR po 

roce 1998: 

Tabulka č. 42: Volební účast v ČR 

(údaje v procentech oprávněných voličů) 

Václav Havel, 

prezident ČR 

od 1998 do 2003 

Graf č. 161: Konečný výsledek parlamentních 

voleb v ČR 2006 – počet mandátů 

Zdroj: [343] 

Graf č. 162: Konečný výsledek parlamentních 

voleb v ČR 2006 – v % 

Zdroj: [343] 

Prof. Ing. Václav 

Klaus, CSc. 

Prezident ČR 

od 2003 doposud 

(2008) 

161


Konečné výsledky 

parlamentních voleb 

v ČR v červnu 2006 

Ing. Miroslav 

Vlček předseda 

parlamentu ČR 

¨ 

Ing. Mirek Topolánek 

předseda ODS, 

předseda vlády ČR 

Obr. č. 35: Rozložení sněmovny po volbách 

Zdroj: [344] 

Důsledkem je patová situace, kdy levice i pravice má po 100 hlasech. Vláda může 

existovat jen s podporou několika opozičních poslanců. (MUDr. Miloš Melčák, 

Michal Pohanka) 

Volební účast: 

• volící občané 64 % 

• nezúčastnění občané 36 % 

Ing. Jiří Paroubek 

předseda ČSSD 

Přetrvává absence žen v politice. V roce 2005 byl podíl žen v nadnárodních 

parlamentech přibližně 20,4 % (světový průměr), v mnoha regionech to však je 

mnohem horší. 

V roce 2007 vystoupili dva poslanci poslaneckého klubu ČSSD, takže v únoru 

2008 byl následující počet sil v parlamentu a senátu: 

ODS 

81 

ČSSD 

72 

KSČM 

26 

JUDr. Vojtěch Filip 

předseda KSČM 

Strana zelených 

13 

KDU-ČSL 

Nezařazení 

2 

6 

Koalici v Poslanecké 

sněmovně vytvořila ODS (81), 

Strana zelených (13), KDU- 

ČSL (6) a nezařazení (2) 

Graf č. 163: Poměr sil v parlamentu - Poslanecká sněmovna (2007) 

Zdroj: [109] 

162


V roce 2008 vystoupil z klubu ČSSD 

• Marie Součková 

• Miloš Melčák 

• Michal Pohanka 

• Petr Volf 

Druhou komorou Parlamentu ČR je Senát. Převahu v Senátu má ODS. 

Mgr. Přemysl 

Sobotka 

předseda Senátu ČR 

ODS 

41 

ČSSD 

13 

KDU-ČSL 

KOD* 

7 

11 

Jiří Čunek 

Předseda KDU-ČSL 

SNK 

6 

KSČM 

3 

* Klub otevřené demokracie 

Graf č. 164: Poměr sil v parlamentu – Senát (2007) 

Zdroj: [109] 

Přes křehkou pozici koalice vzhledem k rozmístění politických sil v Poslanecké 

sněmovně se jí podařilo prosadit státní rozpočet na rok 2008 a připravit reformy 

zdravotnictví, školství a sociální oblasti splnil se také významným úkol ODS 

prosadit Václava Klause na post prezidenta na následující období. Další politickou 

výzvou, která v budoucnu může příznivě ovlivnit vývoj podnikatelského prostředí 

ČR je předsednictví ČR v EU od 1. 1. 2009. Vláda by měla vytvořit příznivé 

podmínky pro spolupráci koalice a opozice s cílem využití této příležitostí. 

RNDr. Martin Bursík 

předseda Strany 

zelených 

Významnou politickou silou, která ovlivňuje podnikatelské prostředí ČR jsou 

politické orgány krajů – viz. kapitola č. 7. 

163


Jaký podíl žen tvoří národní parlamenty? 

(rok 2005 v procentech) 

Světový průměr 

20,4 

Průměr ve světových v regionech: 

Ing. Michaela 

Šojdrová, 

poslankyně 

parlamentu ČR 

místopředsedkyně 

klubu KDU-ČSL 

Skandinávie 

Americký kontinent 

18,6 

39,9 

Evropa (mimo skandinávie) 

16,9 

Asie 

14,9 

Subsaharská Afrika 

14,8 

Tichomoří 

13,2 

Arabské země 

6,5 

Doc. MUDr. Milada 

Emmerová, CSc., 

První žena hejtmanka 

Plzeňského kraje 

od 2008 do 2011 

Průměr v Africe: 

Rwanda 

Mozambik 

34 

49 

J.A.R. 

33 

Svazijsko 

30 

Tanzanie 

21 

Uganda 

24 

Jana Vaňhová, 

První žena 

hejtmanka 

Ústeckého kraje 

od 2008 do 2011 

Procentuální 

zastoupení žen 

v parlamentu ČR je 

nedostatečné 

Česká 

republika 

Ženy v parlamentech 

Švédsko 42 % 

Finsko 42 % 

Holandsko 39 % 

Slovensko 19 % 

35 

17 

Graf č. 165: Podíly žen tvořící národní parlamenty ve vybraných zemích 

Zdroj: [55] 

Tabulka č. 102: Ženy v parlamentech 

Zdroj: [214] 

35 Seznam žen v Parlamentu ČR – RNDr. Marta Bayerová, JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, Mgr. 

Vlasta Bohdalová, Mgr. Anna Burdová, JUDr. Eva Dundáčková, Jiřina Fialová, Dana Filipi, 

PaedDr. Milada Halíková, Mgr. Zdeňka Horníková, Kateřina Jacques, Věra Jakubková, Ing. 

Gabriela Kalábková, Bc. Kateřina Konečná, Ing. Vladimíra Lesenská, Ivana Levá, Mgr. Helena 

Mallotová, Mgr. Soňa Marková, PhDr. Lenka Mazuchová, Mgr. Marcela Merinová, MUDr. 

Dagmar Molendová, Miroslava Němcová, Ing. Hana Orgoníková, Ing. Alena Páralová, JUDr. 

Vlasta Parkanová, PaedDr. Jana Rybínová, JUDr. Hana Šedivá, Ing. Michaela Šojdrová, Ing. Lucie 

Talmanová, Miloslava Ostrá, Mgr. Ladislava Zelenková, PhDr. Olga Zubová. 

164


Nedostatečné zastoupení žen ve vrcholové i místní politice následuje i 

nedostatečné zastoupení žen ve vedení firem i politických stran. 

ÚSTECKÝ KRAJ 

Hejtman Jiří Šulc (ODS) 

Koalice 

ODS + ČSSD 

Rozloha 5335 km 2 (7.) 

Populace 820 868 (5.) 

Nezaměstnanost 13,4 % (2.) 

HDP 

180 602 Kč 

(12.) 

KARLOVARSKÝ KRAJ 

Hejtman Josef Pavel (ODS) 

Koalice 

ODS + ČSSD 

Rozloha 3314 km 2 (12.) 

Populace 304 249 (14.) 

Nezaměstnanost 8,6 % (4.-5.) 

HDP 176 623 Kč (13.) 

PLZEŇSKÝ KRAJ 

Hejtman Petr 

Zimmermann 

(ODS) 

Koalice ODS + 

čtyřkoalice + 

nezávislí 

Rozloha 7561 km 2 (3.) 

Populace 550 113 (9.) 


HDP 218 181 Kč (2.) 

STŘEDOČESKÝ KRAJ 

Hejtman Petr Bendl (ODS) 

Koalice 

ODS + čtyřkoalice 

Rozloha 11 016 km 2 (1.) 

Populace 1 135 795 (1.) 


HDP 187 366 Kč (9.) 

JIHOČESKÝ KRAJ 

Hejtman Jan Zahradník 

(ODS) 

Koalice 


+ ČSSD + SNK 

Rozloha 10 057 km 2 (2.) 

Populace 625 541 (7.) 


HDP 196 696 Kč (4.) 

LIBERECKÝ KRAJ 

Hejtman Pavel Pavlík 

(ODS) 

Koalice 


+ ČSSD 

Rozloha 3163 km 2 (13.) 

Populace 427 722 (13.) 


HDP 187 694 Kč (12.) 

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ 

Hejtman Pavek Bradlík 

(ODS) 

Koalice 


Rozloha 4758 km 2 (9.) 

Populace 547 563 (10.) 


HDP 194 635 Kč (12.) 

VYSOČINA 

Hejtman František 

Dohnal (KDU- 

ČSL) 

Koalice čtyřkoalice + 

ODS + ČSSD + 

SNK 

Rozloha 6925 km 2 (5.) 

Populace 517 511 (11.) 


HDP 185 975 Kč (6.) 

ZLÍNSKÝ KRAJ 

Hejtman František Slavík 

(KDU-ČSL) 

Koalice 

čtyřkoalice + ODS 

+ ČSSD + Zlínské 

hnutí nezávislých 

Rozloha 3964 km 2 (11.) 

Populace 591 866 (8.) 


HDP 186 721 Kč (6.) 

JIHOMORAVSKÝ KRAJ 

Hejtman Stanislav 

Juranek (KDU- 

ČSL) 


ODS 

Rozloha 7065 km 2 (4.) 

Populace 1 122 570 (4.) 

Nezaměstnanost 8,6 % (4.-5.) 

HDP 206 759 Kč (6.) 

PARDUBICKÝ KRAJ 

Hejtman Roman Línek 

(KDU-ČSL) 


ODS 

Rozloha 4519 km 2 (10.) 

Populace 505 486 (12.) 


HDP 188 253 Kč (7.) 

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 

Hejtman Evžen 

Tošenovský 

(ODS) 

Koalice 


+ SNK 

Rozloha 5535 km 2 (6.) 

Populace 1 260 277 (2.) 


HDP 189 737 Kč (6.) 

OLOMOUCKÝ KRAJ 

Hejtman 

Jan Březina 

(KDU-ČSL) 

Koalice ODS + 

čtyřkoalice + 

nezávislí 

Rozloha 5159 km 2 (8.) 

Populace 636 313 (6.) 


HDP 174 385 Kč (14.) 

Volby do krajských 

zastupitelstev v roce 

2004 

Obr. č. 36: O co se bojuje v krajských volbách, krajské volby 2004 

Zdroj: [128] 

Složení krajských zastupitelstev po volbách 2004 

Středočeský kraj 65 Pardubický kraj 45 

ODS 32 ODS 18 

KSČM 14 Koalice pro 12 


ČSSD 12 KSČM 9 

Koalice pro 4 ČSSD 6 

Středočeský kraj 

SNK-ED 3 

Vysočina 45 

Jihočeský kraj 55 ODS 15 

ODS 27 KSČM 11 

KSČM 12 KDU-ČSL 10 

ČSSD 7 ČSSD 6 

165


KDU-ČSL 6 SNK 3 

SNK 3 

Jihomoravský kraj 65 

Plzeňský kraj 45 KDU-ČSL 20 

ODS 22 ODS 19 

KSČM 10 KSČM 14 

ČSSD 8 ČSSD 9 

KDU-ČSL 3 Zelená pro Moravu 3 

SNK 2 

Olomoucký kraj 55 

Karlovarský kraj 45 ODS 21 


KSČM 12 ČSSD 10 

ČSSD 7 KDU-ČSL 9 

ED 3 

Koalice pro 2 Zlínský kraj 45 


ODS 16 

Ústecký kraj 55 KDU-ČSL 11 


KSČM 17 ČSSD 7 

ČSSD 10 EDŃez. Starostové 

pro kraj 

3 

Liberecký kraj 45 Moravskoslezský 65 

kraj 

ODS 22 ODS 29 

KSČM 10 KSČM 17 

SOS 7 ČSSD 11 

ČSSD 6 KDU-ČSL 8 

Tabulka č. 103: Složení krajských zastupitelstev (2004 – 2008) 

Volby do krajských 

zastupitelstev v roce 

2008 

Složení krajských zastupitelstev po volbách 2008 (17. – 18. 10. 2008) 


(65 mandátů) 

% 

hlasů 

Počet 

mandátů 



% hlasů Počet 

mandátů 

ČSSD 40,0 26 ČSSD 42,2 19 

ODS 38,5 25 ODS 24,4 11 

KSČM 

Koalice pro Pardubický 

15,4 10 

kraj 

20,0 9 

Nezávislí starostové 6,2 4 KSČM 13,3 6 



Vysočina 


ČSSD 40,0 22 ČSSD 46,7 21 

ODS 34,6 19 ODS 24,4 11 

KSČM 18,2 10 KSČM 17,8 8 

KDU-ČSL 7,3 4 KDU-ČSL 11,1 5 





ČSSD 35,6 16 ČSSD 40,0 18 

ODS 20,0 9 ODS 24,4 11 

KSČM 17,8 8 KDU-ČSL 13,3 6 

Alternativa pro kraj 11,1 5 KSČM 11,1 5 

Doktoři za uzdravení 

společnosti 

Koalice pro 


8,9 4 

6,7 3 

Starostové a nezávislí 

pro Zlínský kraj 

11,1 5 

166




% 

hlasů 

Počet 

mandátů 



% hlasů Počet 

mandátů 

ČSSD 42,2 19 ČSSD 49,1 27 

ODS 31,1 14 ODS 23,6 13 

KSČM 20,0 9 KSČM 18,2 10 

Koalice pro 

KDU-ČSL 

6,7 3 


9,1 5 





ČSSD 40 22 ČSSD 40,0 26 

ODS 23,6 13 KDU-ČSL 27,7 18 

KSČM 21,8 12 ODS 17,0 11 

Severočeši.cz 14,6 8 KSČM 15,4 10 





ČSSD 33,3 15 ČSSD 47,7 31 

ODS 26,7 12 ODS 27,7 18 

KSČM 17,8 8 KSČM 17,0 11 

Starostové pro 

KDU-ČSL 

15,6 7 


7,7 5 

Strana pro otevřenou 

společnost 

6,7 3 

Královéhradecký 

kraj 


ČSSD 40,0 18 

ODS 28,9 13 

KSČM 15,6 7 

SNK ED 6,67 3 

Tabulka č. 104: Složení krajských zastupitelstev (2008-2012) 


Ústecká kraj 

35,6 

40 

20 

17,8 

11,1 

8,9 

6,7 

23,6 

21,8 

14,6 

ČSSD ODS KSČM Alternativa* Doktoři Koalice** 

ČSSD ODS KSČM Severočeši.cz 


Královéhradecký kraj 

40 38,5 

40 

28,9 

15,4 

15,6 

6,2 

7,7 6,67 

ČSSD ODS KSČM NSK 

ČSSD ODS KSČM koalice* SNK ED 

167




42,2 

33,3 

26,7 

17,8 

15,6 

24,4 

20 

13,3 

6,7 

ČSSD ODS KSČM Starostové SOS 

ČSSD ODS Koalice* KSČM 



49,1 

42,2 

31,1 

23,6 

18,2 

20 

9,1 

6,7 

ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL 

ČSSD ODS KSČM Koalice* 


Kraj Vysočina 

40 

34,6 

46,7 

18,2 

24,4 

17,8 

7,3 

11,1 





40 

47,7 

27,7 

27,7 

17 

15,4 

17 

7,7 

ČSSD KDU-ČSL ODS KSČM 



40 

24,4 

13,3 

11,1 11,1 

ČSSD ODS KDU-ČSL KSČM koalice* 

Graf č. 166: Složení krajských zastupitelstev v % (2008-2012) 

Zdroj: [204] 

168


Dosavadní politika vlád se odráží v názorech občanů. Politika EU posiluje regiony 

oproti vládám zemí EU. Mění se i vzah lidí ke své vlasti. Agentura CVVM 

provedla mezi 1038 respondenty staršími 15 let průzkum jejich vztahu ke své 

vlasti, jehož výsledky ukazují následující grafy: 

ano nevím ne 

Přihlásil byste se dobrovolně k obraně vlasti? 

34% 

20% 

46% 

Miroslava Kopicová, 

ministryně školství, 

mládeže a tělovýchovy 

ČR (ve funkci od 4. 9. 

2006 do 8. 1. 2007) 

Vybral byste si Česko za zemi, kde byste chtěl žít? 

49% 

73% 

Jste hrdý na to, že jste občanem České republiky? 

Graf č. 167: Vztah Čechů k vlasti 

Češi jsou s vývojem své země po vstupu do EU sice spokojení, ale jsou k němu 

velice kritičtí. Plošné názory populace ovlivnily výsledky příštích voleb. S 

ohledem na nízkou etickou kulturu politického jeviště v ČR a v důsledku 

znechucení občanů rozsahem korupce v politice, klesá důvěra obyvatel ve vládu i 

poslance. Tento stav je alarmující a snižuje zájem obyvatelstva o účast ve 

volbách. 

45% 

9% 

18% 

6% 

Také v roce 2007 

byla zahraniční 

politika významně 

ovlivňována 

nejednotností členů 

koalice a často i 

nesouhlasným 

stanoviskem 

prezidenta 

republiky se 

záměry vlády, 

v zahraničních 

tématech, viz 

problematika 

životního prostředí 

a rozdílné názory 

na stav životního 

prostředí předsedy 

vlády strany 

zelených p. RNDr. 

Martina Bursíka a 

prezident ČR prof. 

Ing. Václava 

Klause, CSc. 

Situace v ČR se vyvíjí správným směrem 

29% 

Ekonomika země není v dobrém stavu 

56% 

Členství ČR v EU je dobrá věc 

45% 

Nejvýznamnějším problémem je růst cen 

Nejvýznamnějším problémen je nezaměstnanost 

13% 

42% 

RNDr. Alexandr 

Vondra 

místopředseda vlády 

pro evropské 

záležitosti 

Důvěřuji vládě 

Důvěřuji poslancům 

16% 

20% 

Zahraniční politika 

koalice posiluje 

spolupráci s USA a 

snaží se více 

zapojit USA do 

dění regionu 

Graf č. 168: Názory Čechů podle Eurobarometru 

Zdroj: [114] 

169


Výstavba radaru v Brdech neměla ani v roce 2008 podporu obyvatelstva. Češi jen 

velice neradi vidí, že se na území ČR vrací vojska cizí mocnosti (USA). 

Podepsaná dohoda kompenzuje náklady ČR na projekt přístupem vědců ČR 

k moderním technologiím v USA. 

ČR uznalo Kosovo (17. 2. 2008), které vystoupilo z Jugoslávie. Tento vývoj může 

mít dalekosáhlé důsledky na další země (Gruzie, Ukrajina, Belgie, atd.). 

Vliv odborů 


zemích 

Politické prostředí ČR významně ovlivňují odbory. Přestože počet členů odborů 

od roku 1998 významně klesl, jsou odbory v ČR i nadále velice mocným 

partnerem vlády i podnikatelských struktur. 

87,5 

79 79 

69,2 

Milan Štěch 

Předseda Českomoravské 

konfederace odborových 

svazů 

50 

44,5 

41,3 

40 39,8 

35,4 

32,5 

30 30 

30,9 

29,7 29 

27 

20 

15 15 14,8 

9,1 

Ing. Jaroslav Míl, 

MBA 

předseda Svazu 

průmyslu a 

obhodu 

Dánsko 

Finsko 

Švédsko 

Belgie 

Lucembursko 

Irsko 

Slovinsko 

Graf č. 169: Kolik % zaměstnanců v ČR je v odborech 

Zdroj: [345] 

Slovensko 

Rakousko 

Itálie 

řecko 

Česko 

Litva 

Portugalsko 

Německo 


Nizozemsko 

Maďarsko 

Lotyšsko 

Polsko 

Estonsko 

Francie 

Významným úkolem odborů je ochrana práv zaměstnanců. Postavení zaměstnance 

v ČR je podle následující tabulky v EU standardní, ale významně lepší než v 

USA, Velké Británii atd. 

170


Nezaměstnanost v % 

Přísnost ochrany zaměstnance na 6 bodové škále 

18 

Nezaměstnanost a 

ochrana zaměstnanců 

11 

8 

8,8 

9,7 

9,5 

8,3 

5,5 

0,2 

4,7 

1,1 

5,9 

5,4 

4,5 

1,5 1,6 1,8 1,9 2,2 

2,5 2,6 2,7 

3,3 3,5 

USA V. Británie Dánsko Irsko Itálie Maďarsko Finsko Francie Španělsko Německo Česko Slovensko 

Graf č. 170: Nezaměstnanost a ochrana zaměstnanců 

Zdroj: [56] 

Údaje OECD o přísnosti ochrany zaměstnance hodnotí, jak složité je podle 

legislativy propustit zaměstnance, jak dlouhá je výpovědní lhůta a jak vysoké jsou 

náhrady. 

Legislativní složka podnikatelského prostředí je ovlivňována také právními 

formami, které ve svém podnikání podnikatel může použít. Při zakládání a 

provozování podniku je třeba, aby podnikatel prostudoval následující 

nejdůležitější právní normy: 

• obchodní zákoník 

• zákon o živnostenském podnikání 

• zákoník práce 

• daňové zákony – zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů 

právnických osob, zákon o DPH, zákon o spotřební dani atd. 

• zákony v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a zaměstnanosti 

• ekologické normy 

• zákon o účetnictví 

Mnohé oblasti podnikání jsou regulovány speciálními normami, a pokud v této 

oblasti chce podnikatel působit, měl by tyto normy znát. 

Významným faktorem politiky ČR je skutečnost, že dne 21. 12. 2007 vstoupila 

ČR do shengenského prostoru. 

Několikrát jsme již konstatovali, že se postupně, ale významně mění podstata 

současného kapitalismu. Novým zdrojem bohatství je v něm inteligence. 

Intelektuální kapitál však nevlastní akcionáři. Vlastní jej klíčoví pracovníci 

podniku. Vlastnit někoho jiného nelze a navíc tito lidé mohou kdykoliv z podniku 

svobodně odejít. Jakmile si to lidé uvědomí, lze očekávat, že model podniku, 

který vycházel z toho, že podnik je vlastnictvím lidí, kteří jej financují, a 

zaměstnanci jsou pouhým nástroji vlastníků, nebude realitě vyhovovat se všemi 

důsledky. 

Které legislativní 

normy musí 

podnikatel 

prostudovat 

především 

21. 12. 2007 

vstoupila ČR do 

shengenského 

prostoru 

Mění se podstata 

kapitalismu 

Jak se mění definice 

práce 

171


Jak se mění podstata 

kapitalismu? 

Kdo tvoří 

intelektuální kapitál 

podniku? 

Učte se prodávat své 

služby 

Mění se však i sama definice práce. V minulých stoletích práce vždy znamenala 

zaměstnání u nějaké firmy. Po roce 1989 v ČR přibývá OSVČ - mnoho lidí 

pracuje samo na sebe a samostatně. Lze očekávat, že organizace budou více než 

polovinu lidí zaměstnávat jen na částečný úvazek a ostatní pracovníci budou 

zaměstnanci dočasní, smluvní nebo na částečný. 

To vnese do života lidí v době, kdy budou mimo organizaci, nejistotu. Lidé se 

budou muset naučit prodávat své služby často i přes agenty. Je jisté, že tato 

nezávislost s sebou přinese větší osobní odpovědnost sama za sebe. 

Do politiky by se měli snažit vstoupit mladí lidé a pokusit se změnit naše politické 

prostředí. 

Potřebujeme nové podnikatelské subjekty. Změme klima ve společnosti a 

odstraňme korupci. Je jisté, že lidé půjdou za tím, kdo jim nabídne a následně 

splní lepší životní podmínky, budoucnost a životní prostředí. 

2.4 Technologická složka podnikatelského prostředí 

Čím je dnes tvořena 

technologická složka 


prostředí 

Historie technologií 

Velké inovace 

v historii obvykle 

vyvolával nedostatek 

přírodních zdrojů 

Technologická složka podnikatelského prostředí je tvořena především zařízeními 

a znalostmi potřebnými k výrobě. V historii lze vysledovat šest významných 

technologických systémů: 

Technologický systém 

1. Vodní energie 

(okolo 1785 v Anglii) 

2. Styl parního pohonu 

(pozdní 1820) 

3. Spalovací motory a 

elektrický pohon 


4. Energie jádra 

(okolo 1915 v USA) 

5. Mikroelektronický a 

biotechnické systémy 


6. Nanotechnologie 

(po roce 2000) 

Tabulka č. 105: Historie objevených technologií 

Charakteristika 

Ranná mechanizace založená na vodní síle a parních motorech, 

vývoj bavlněných textilií, hrnčířství a práce se železem a vývoj 

říčních systémů, kanálů a mýtných cest pro shromáždění 

surových materiálů a distribuci dokončených výrobků. 

Vývoj uhelných parních motorů, ocelové výrobky, železnice, 

světová námořní doprava a zpracované nástroje. 

Vývoj domácího spalovacího motoru, ropa a plasty, elektrický 

a těžký inženýring, automobily, letadla, rádio a 

telekomunikace. 

Využívání nukleární síly, vývoj limitovaných přístupů dálnic, 

trvanlivé zboží spotřebitelského průmyslu, průmysl pro 

vzdušný prostor, elektronika a výrobky z ropy. 

Technologický systém na bázi mikroelektronické, digitální 

telekomunikace, biotechnologie, robotika, chemické a 

informační systémy. 

V současné době je ve výzkumu a vývoji. 

V historii lidstva přicházely velké inovace ve chvíli nedostatku přírodních zdrojů. 

Stejně je tomu i dnes. Nedostatek energie, především ropy a plynu a růst jejich 

cen vede ke změně pojetí společnosti. Přecházíme ze společnosti industriální na 

společnost znalostní. 

Příkladem může být přechod od bronzu k železu při výrobě nástrojů a zbraní, 

k němuž došlo někdy kolem 12. století před Kristem. Staletí předtím bylo železo 

vzácné a vysoce ceněné. Když středomořským národům docházel cín, nezbytná 

přísada bronzu, přišla technologická revoluce. 

Díky tomu ceny železa klesly osmdesát tisíckrát během dvanácti století. Nastala 

doba železná. 

172


V současnosti čelíme nedostatku fosilních paliv. Lze očekávat vývoj čistých, 

ekologických, a pokud to je možné, trvale udržitelných zdrojů energie. Přijde ke 

změně systému pohonu automobilů, což může mít nepříznivé dopady pro 

ekonomiku ČR. 

Časopis Fortune odhaluje deset nejvýznamnějších technologických trendů blízké 

budoucnosti: 

• Chytrý prach – síť levných, velice malých a energeticky nenáročných senzorů 

tepla, světla atd. (vyvinuto v Berkeley na konci 90. let minulého století). 

• Konvergence – PC splyne s televizí. 

• Čína stanoví standardy – v oboru HIT se Čína stane největším rivalem USA. 

• Na síle nabývají otevřené zdroje – př. poskytování software zadarmo, atd.). 

• Rozvoj internetových obchodů. 

• Rozvoj širokopásmového připojení k internetu. 

• Televize s vysokým rozlišením (high definition TV – HDTV). 

• Vítězství služeb, které nabízí co nejvíce v jednom balíku. 

• Telefon přes počítač. 

• Nárůst inzerce přes internet. 

Deset 

nejvýznamnějších 

technologických 

trendů blízké 

budoucnosti 

Počty uživatelů internetu v Česku 

2003 14,8 % 

2004 19,4 % 

2005 19,1 % 

2006 26,7 % 

2007 32,0 % 

Tomuto trendu se přizpůsobuje také ČR a 

její podnikatelské prostředí. Veškerý život 

propojuje internet. 

Počet uživatelů internetu v ČR významně 

roste. 

Mají e-shopy 

(internetové 

obchody) v ČR 

budoucnost? 

Přinášejí zákazníkovi 

výhody, či 

nevýhody? 

Tabulka č. 106: Počty uživatelů internetu v ČR 

Zdroj: [65] 

I nakupování přes internetové obchody se v ČR těší čím dál větší oblibě. Za první 

čtyři měsíce roku 2006 uzavřely firmy prostřednictvím elektronického tržiště přes 

3700 obchodů za více než 277 miliónů korun. Využívání elektronických tržišť 

nebo elektronických aukcí vede ke zprůhlednění zakázek a k úsporám až o deset 

procent z celkových nákladů. 

Rok 

Počet diváků (v tis.) 

2004 705 

2005 1654 

2006 3283 

2007 6311 

2008* 10 070 

2009* 13 636 

2010* 16 695 

* prognóza 

Tabulka č. 107: Vývoj počtu diváků televize přes internet 

Zdroj: [58] 

Postupně se propojuje televizní technologie 

s technologií PC. V roce 2006 se na televizi 

pomocí internetu v západní Evropě dívalo 

přes 3 miliony lidí. Následující vývoj 

předvídá tabulka č. 45. 

Vývoj počtu diváků 

televize přes internet 

173


Obrat největšího 

nákupního serveru 

Amazon.com 

(v miliardách dolarů) 

Největší nákupní dům na internetu je americký Amazon.com. Amazon má 

v současnosti víc jak 50 miliónů klientů, které oslovuje prostřednictvím sedmi 

8 

7 

6,9 

6 

5 

5,3 

V roce 2007 dosáhl 

čistý zisk 

Amazon.com 

hodnoty 207 milionů 

dolarů (112 % 

nárůst). Tržby se 

zvýšily o 42 % (na 

5,67 miliardy dolarů) 

4 

3 

2 

1 

0 

2,8 

3,1 

3,9 

2000 2001 2002 2003 2004 

www.amazon.com 

Graf č. 171: Obrat největšího nákupního serveru Amazon.com (v miliardách dolarů) 

Zdroj: [59] 

poboček na největších trzích – ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, 

Kanadě, Francii, Číně a Japonsku. Jeho trhy neustále rostou. 

Evropané utrácejí v internetových obchodech přes 100 miliard eur ročně. V roce 

2011 by se měla suma více než zdvojnásobit. Elektronický obchod roste 

především díky tomu, že stoupá počet nových uživatelů a internetové obchody 

začínají být důvěryhodnějšími. 

Pokrok v oblasti vědy 

a technologií bude 

mít dopad na reklamu 

a marketing 

Kreativní destrukce 

J. Alois Schumpeter 

Cíl Evropské unie 

v oblasti inovací 

Analogová televize začíná být a bude zhruba za pět let úplně nahrazena pozemním 

digitálním vysíláním, které nabídne nevídané možnosti: kvalitnější příjem, nové 

kanály, různé kombinace při nahrávání, zvětšování detailů na obrazovce, možnost 

sledovat více programů najednou, spojení s mobilem, e-maily, či on-line 

komunikaci přímo z obrazovky. Tato změna se dotkne nejen domácností, ale i 

firem a reklamního průmyslu. Otvírá nové možnosti pro prodejce TV a počítačové 

techniky, specialisty na IT technologie a stane se také novým nástrojem pro 

reklamu a marketing. 

Trendem v současném podnikatelském prostředí je zvyšování 

konkurenceschopnosti firem v oblasti jejich kompetencí inovace. Evropská 

komise definuje inovaci jako obnovu a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi 

spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení 

změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. 

Ekonom moravského původu, Josef Alois Schumpeter, v roce 1942 poprvé použil 

pojem „kreativní destrukce“, který popisoval proces zániku starých 

neproduktivních průmyslových odvětví či postupů a jejich nahrazování novými. 

Kreativní destrukce vyžaduje od firem, aby byly, pokud možno, co nejaktivnější, 

jinak může firma skončit krachem. 

Česká republika se svým vstupem do Evropské unie dne 1. 5. 2004 zapojila do 

realizace Lisabonské strategie (posílení regionální konkurenceschopnosti). Cílem 

Evropské unie je prostřednictvím inovací zvýšení konkurenceschopnosti Evropské 

unie, vyvážený hospodářský rozvoj a omezování nebo úplné odstranění rozdílů 

mezi jednotlivými regiony – a to především v ekonomické a sociální oblasti. 

K dosažení těchto cílů realizuje podpory prostřednictvím tzv. Operačních 

programů. 

174


Mezi takové významné operační programy, jejichž synergie v ČR povede 

k dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti české ekonomiky podpořené 

cílenou a efektivní podporou soudržnosti patří: 

• Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen „OP VaVpI“) 

• Operační program Podnikání a Inovace (dále jen „OP PI“) 

• Operační program Vzdělávání OP „Věda a výzkum“ 

Právě pro OP VaVpI vidíme globální cíl v posilování výzkumného, vývojového a 

inovačního potenciálu ČR s cílem vytvořit nová pracovní místa v regionech a 

zvýšit konkurenceschopnost regionů v ČR využitím inovačního potenciálu: 

• vysokých škol 

• výzkumných institucí 

• a dalších relevantních subjektů 

Před první světovou válkou J. A. Schumpeter do pojmu inovace zahrnoval: 

• výrobu nového výrobku či již existujícího, ale v nové kvalitě 

• zavedení nového výrobního procesu do výroby 

• použití nového, dosud neznámého zdroje surovin či polotovarů 

• získání nového trhu 

• změny v řízení a organizaci výroby 

Mgr. Ondřej Liška, 

Ministr školství, 

mládeže a 

tělovýchovy 

(ve funkci od 4. 

12. 2007) 

Mgr. Dana 

Kuchtová, 

Ministryně školství, 

mládeže a 

tělovýchovy 

(ve funkci od 9. 1. 

2007 do 3. 12. 

2007) 

Také v následujícím období bude v ČR významně podporováno inovační 

podnikání MSP. Inovační podnikání je chápáno jako soubor podnikatelských 

aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. 

T. Prnka [9] pro cíle OP VaVpI 36 doporučuje instalovat v podniku co nejdříve 

inovační strategii. Inovační procesy pokládá za klíč k hospodářskému rozvoji. 

Evropská unie podporuje a sleduje rozvoj inovací téměř třicet let. Do poloviny 90. 

let byly inovační projekty zaměřeny především na demonstraci a šíření výsledků 

výzkumu a vývoje. V roce 1997 byl vyhlášen První akční plán pro inovace 

v Evropě. Zvláštní zasedání Evropské rady (European Counsil) v Lisabonu 

v březnu 2000 požaduje mimo jiné zlepšit pracovní příležitosti a zvýšit sociální 

soudržnost. Toto zasedání definuje poprvé evropskou výzkumnou politiku 

v dokumentu „Evropský výzkumný prostor“ a další dokumenty evropské inovační 

politiky 37 . 

K realizaci inovační strategie má OP VaVpI k dispozici tři priority: 

• Priorita 1 – Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje (posílení kapacity vědy a 

výzkumu v regionech a zajištění jejich rychlého a efektivního využití na 

regionální, národní i evropské úrovni). 

• Priorita 2 – Rozvoj spolupráce veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu 

Doc. Ing. Jiří Havel, 

CSc., stínový ministr 

školství 

Ing. Jozef Habánik, 

Ph.D., h. doc., 

státní tajemín 

Ministerstva školství 

Slovenské republiky 

Tři priority OP 

VaVpI 

36 OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 

37 HABANIK, J. Makroekonomia. Kunovice : EPI, 2006. Dokumenty podporující investice 

Evropské unie do výzkumu: • Sdělení Evropské komise „Více výzkumu pro Evropu: Vzhůru ke 

3 % HDP“. • Sdělení Evropské komise „Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ (dále jen 

„Akční plán pro Evropu“). V ČR popisují cíle investic do vědy a výzkumu následující základní 

dokumenty: • Strategie hospodářského růstu (dále jen „SHR“) usnesení vlády č.1500 ze dne 16. 

10. 2005. • Národní inovační politika (dále jen „NIP“) usnesení vlády č. 851 ze dne 7. 7. 2005. • 

Národní politika výzkumu a vývoje (dále jen „NPVaV“) Usnesení vlády č. 5 ze dne 7. 1. 2004. 

Národní program reforem ČR (dále jen „NPR“) usnesení vlády č. 1200 ze dne 14. 9. 2005. Zákon 

č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých 

souvisejících zákonů. 

175


a vývoji pro inovace (rychlý a efektivní transfer výsledků výzkumu a vývoje a 

technologií). 

• Priorita 3 – Technická pomoc (opatření ke zlepšení kvality prováděných 

opatření včetně propagace OP VaVpI). 

Efektivitu využití výsledků výzkumu a vývoje má posílit celkový transfer 

technologií. 

Definice pojmu 

„Transfer 

technologií“ 

Transfer technologií (Technology Transfer) je proces, při kterém je technologie, 

znalost a informace vytvořená v jedné organizaci, v jedné oblasti nebo pro jeden 

účel aplikována nebo využita v jiné organizaci, v jiné oblasti nebo pro jiný účel. 

Celkově je na OP VaVpI připraveno v ČR 52 982,7 mld. Kč v následujícím 

členění: 

• 85 % prostředků přichází z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen 

„ERDF“) 

• 15 % národní zdroje výhradně ze státního rozpočtu 

Ze státního rozpočtu pro období 2007–2013 jde v ČR na OP VaVpI celkem 

7 947,4 mil. Kč z výdajů na výzkum a vývoj. 

Je ČR 

konkurenceschopná 

v oblasti vědy a 

výzkumu? 

Dosavadní nedostatečnou konkurenceschopnost ČR v oblasti vědy a výzkumu 

v rámci Evropské unie vhodně charakterizuje systém hodnocení Evropský 

inovační zpravodaj (European Innovation Scoreboard EIS - nástroj vypracovaný 

Evropskou komisí, jehož cílem je hodnotit a srovnávat inovační systém 

jednotlivých zemí v kontextu Lisabonské strategie – dále jen EIS), který se 

zaměřuje na hodnocení inovační strategie a výkonnosti zemí. Postavení ČR podle 

vydání EIS38 vystihuje tzv. souhrnný inovační index (SII). Podle něj se ČR 

umístila s hodnotou 0,26 (viz graf č. 41) na 25. místě z 33 hodnocených států za 

vedoucím Švédskem (0,72) a Švýcarskem (0,71). 

Přihlašovatelé 

1992-1994 1995-1997 1998-2000 2001-2003 2004-2006 

EU - 27 55,7 63,14 87,2 105,28 118,54 

EU - 15 71,39 80,62 111,07 133,34 148,97 

ČR 0,9 1,58 3,14 4,69 7,79 

Původci 

EU - 27 55,23 62,17 87,59 102,4 112,32 

EU - 15 70,77 79,36 111,47 129,51 140,81 

ČR 0,58 2,29 4,44 6,36 10,36 

Tabulka č. 108: Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu (na mil. obyvatel) v rozlišení 

na přihlašovatele a původce 

Zdroj: [96] 

38 European Innovation Scoreboard 2005, European Trend Chart on Innovation, 

http://trendchart.cordis.lu 

176


Portál www.veda.cz 

Mezi nejvýkonnější 

výzkumné instituce 

v ČR patří: 

• Univerzita 

Karlova 

• Ústav YAV 

• Ústav chemie J. 

AV 

Graf č. 172: Počet patentových přihlášek u EPO na mil. obyvatel (průměr 2004-2006) 

Zdroj: [96] 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 

Podniky 80,6 84,3 84,0 81,0 79,6 80,8 

Vláda 14,7 12,2 12,1 12,0 15,2 14,7 

Zahraničí 3,6 1,9 2,3 5,5 3,8 4,5 

Tabulka č. 109: Struktura financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR (v %) 

Zdroj: [96] 

FI 

FR 

SE 

ES 

DE 

IT 

PT 

UK 

DK 

NL 

AT 

SI 

BE 

CZ 

IE 

EE 

HU 

LT 

PL 

GR 

CY 

0,42 

0,41 

0,41 

0,36 

0,31 

0,31 

0,29 

0,6 

0,57 

0,55 

0,65 

0,77 

0,73 

0,73 

0,72 

0,71 

0,71 

0,93 

0,89 

0,85 

1,03 

V roce 2008 zjistili 

vědci z NASA 

(Národní úřad pro 

letectví a vesmír) že 

půda na Marsu je 

velmi podobná půdě 

na Zemi. 

Pět největších objevů 

podle Science: 

1. odhalení 

genetické 

různorodosti 

2. vytváření 

kmenových 

buněk z kůže 

3. kosmické záření 

přichází 

z černých děr 

4. poznán receptor 

adrenalinu 

v buňce 

5. nalezeny 

náhrady za 

křemík v čipech 

LU 

0,28 

SK 

0,28 

RO 

0,22 

LV 

MT 

0,2 

0,19 

0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 

Graf č. 173 Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj (rok 

2005, v % HDP) 

Zdroj: [96] 

177


V roce 2007 vydala ČR na vědu jen 1,42 %. 

Prof. Ing. Jan Hron, 

Dr.Sc., Dr.h.c. 

předseda České 

konference rektorů 

Prof. Ing. Vladimír 

Haasz, CSc. 

předseda Rady 

vysokých škol ČR 

PhDr. Walter Bartoš, 

Předseda výboru pro vědu, 

vzdělání, kulturu, mládež a 

tělovýchovu 

Prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D. 

Předseda společenské vědy 

Výdaje na výzkum (% HDP) 

Finsko 3,48 

Japonsko 3,33 

USA 2,62 

Česká republika 1,42 

Rumunsko 0,41 

Tabulka č. 110: Výdaje na výzkum v roce 2007 (V % HDP) 

Zdroj: [346] 

Česká věda je však málo výkonná. Čeští vědci mají slabší výsledky než jinde 

v Evropě. Za uplynulých pět let měli 18 tisíc citací ve světově uznávaných 

vědeckých časopisech. Menší Dánsko mělo 50 tisíc citací. Podobně je to s patenty. 

Dánsko investuje do vědy sice dvakrát více než Česko, ale je čtyřicetkrát 

úspěšnější při získávání patentů. 

Ani firmy do vědy příliš nedávají. Ve Finsku či v USA pochází 70 % peněz ze 

soukromých zdrojů, v Česku jen 50 %. 

Proto vláda plánuje reformu. Slibuje víc peněz přednostně těm vědcům, kteří mají 

výsledky. Firmám, které do vědy investují, by měly klesnout daně. Reforma však 

má být hotova až za tři roky. 

ČR je hluboko pod průměrem 

EU v podílu vědců a inženýrů na 

celkové zaměstnanosti. 

V posledním období však ČR 

podstatně zvyšuje počet studentů 

na vysokých školách, takže lze 

očekávat pozitivní vývoj. Na 

vysokých školách je třeba také 

zvýšit kvalitu všech procesů. 

K tomu je však třeba na 

vysokých školách provést mnoho 

změn. Současná struktura naší 

terciární sféry potřebuje sama 

inovace. Účinnost aplikovaného 

výzkumu pro rozvoj praxe je 

doposud malá, profesní struktura 

učitelů vysokých škol zvláště u 

bakalářských studijních oborů je 

nevyhovující, systém se zahleděl 

sám do sebe. Systém habilitací se 

přežil a brzdí kvalitu celého 

systému. Potřebu změny cítí 

učitelé i studenti vysokých škol a 

upozorňuje na ni též OECD. 

Protože většina mladé populace 

projde v následujících letech 

terciární sférou, stanou se vysoké 

školy přirozeným motorem 

inovační strategie ČR. 

Graf č. 174: Podíl vědců a inženýrů na celkové 

zaměstnanosti (v %) 

Zdroj: [96] 

178


Inovační index ČR v roce 2005 ukázal vážné ohrožení konkurenceschopnosti ČR. 

hodnota SII 

0,8 

0,72 

0,71 

0,7 

0,68 

0,65 

0,6 

0,6 

0,6 

0,58 

0,51 

0,5 

0,5 

0,48 

0,48 

0,46 

0,46 

0,45 

0,44 

0,42 

0,42 

0,4 

0,4 

0,36 

0,32 

0,31 

0,32 

0,3 

0,3 

0,28 

0,28 

0,27 

0,26 

0,24 

0,23 

0,21 

0,21 

0,2 

0,2 

0,2 

0,16 

0,1 

0,06 

Evropský parlament 

schválil v průběhu 

roku 2008 evropský 

navigační systém 

Galileo. Cílem je aby 

ve vesmíru pracovalo 

od roku 2013 třicet 

satelitů, nimiž budou 

komunikovat 

přijímací stanice. 

Projekt má sloužit 

především řidičům. 

Praha má zájem, aby 

se stala sídle GSA, 

které bude navigační 

systém řídit. 

0 

EU-25 

EU-15 

Belgie 

ČR 

Dánsko 

Německo 

Estonsko 

Řecko 

Španělsko 

Francie 

Irsko 

Itálie 

Kypr 

Lotyšsko 

Litva 

Lucembursko 

Maďarsko 

Malta 

Nizozemsko 

Rakousko 

Polsko 

Portugalsko 

Slovinsko 

Slovensko 

Finsko 

Švédsko 


Bulharsko 

Rumunsko 

Turecko 

Island 

Norsko 

USA 

Japonsko 

Švýcarsko 

státy 

Graf č. 175: Inovační index 2005 

Zdroj: [347] 

hodnota SII 

0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 

0,48 

0,45 0,46 

0,34 

0,62 

0,58 

0,35 

0,22 

0,32 

0,47 

0,46 

0,35 

0,31 

0,28 

0,23 

0,55 

0,31 

0,27 

0,47 

0,46 

0,37 

0,23 0,24 0,25 

0,65 

0,72 

0,53 

0,21 0,19 

0,09 

0,48 

0,37 

0,55 

0,6 

0,68 

EU-25 

EU-15 

Belgie 

ČR 

Dánsko 

Německo 

Estonsko 

Řecko 

Španělsko 

Francie 

Irsko 

Itálie 

Kypr 

Lotyšsko 

Litva 

Lucembursko 

Maďarsko 

Malta 

Nizozemsko 

Rakousko 

Polsko 

Portugalsko 

Slovinsko 

Slovensko 

Finsko 

Švédsko 


Bulharsko 

Rumunsko 

Turecko 

Island 

Norsko 

USA 

Japonsko 

Švýcarsko 

státy 


Zdroj: [93] 

179


hodnota SII 

0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 

0,73 

0,64 

0,67 

0,6 0,61 

0,59 

0,53 0,550,56 

0,57 

0,47 0,47 0,47 0,48 0,48 0,48 0,49 

0,45 

0,37 

0,31 0,33 0,33 0,35 0,36 

0,27 0,29 

0,23 0,24 0,25 

0,25 0,26 0,26 

0,19 

0,18 0,2 


Zdroj: [348] 

SE 

CH 

FI 

IL 

DK 

JP 

DE 

UK 

US 

LU 

IS 

IE 

AT 

NL 

FR 

BE 

CA 

EE 

AU 

N 

CZ 

SI 

IT 

CY 

ES 

M 

LT 

HU 

EL 

PT 

SK 

PL 

HR 

BG 

LV 

R 

TR 

0,08 

0,37 

0,36 

0,36 

0,36 

0,35 

0,33 

0,33 

0,31 

0,29 

0,27 

0,26 

0,26 

0,25 

0,25 

0,24 

0,23 

0,23 

0,19 

0,18 

0,67 

0,64 

0,62 

0,61 

0,6 

0,59 

0,57 

0,55 

0,53 

0,5 

0,49 

0,48 

0,48 

0,47 

0,47 

0,44 

0,73 

Rumunsko 

Lotyšsko 

Turecko 

Bulharsko 

Polsko 

Slovensko 

Potrugalsko 

Maďarsko 

Řecko 

Litva 

Malta 

Španělsko 

Kypr 

Itálie 

Slovinsko 

Česko 

Estonsko 

EU-25 

Belgie 

Francie 

Island 

EU-15 

Nizozemsko 

Rakousko 

Irsko 

Lucembursko 

USA 

Norsko 


Německo 

Japonsko 

Dánsko 

Finsko 

Švýcarsko 

Švédsko 

státy 

Graf č. 178: Evropský inovační žebříček 2007 

Zdroj: [155] 

Přesto, že české 

firmy dávají na 

vědu a výzkum 

miliardy, je to 

stále žalostně 

málo pro realizaci 

cílů inovační 

strategie ČR 

9 

15 

18 

22,5 

27 

33 

1995 1998 2002 2004 2005 2006 

Graf č. 179: České firmy dávají na vědu a výzkum miliardy 

Zdroj: [107] 

180


Které hlavní problémy musí ČR řešit: 

• rozvoj a využívání lidských zdrojů 

• nízké výdaje na výzkum a vývoj 

• nízká patentová výkonnost 

• nedostatečný transfer poznatků do praxe 

• nedostatek kapitálu pro zakládání spin-off firem (spin-off firma je firma, která 

využívá hmotného či nehmotného majetku jiného právního subjektu 

k zahájení svého podnikání. Tento termín je používán často ve vztahu 

k univerzitám, kdy jsou spin-off firmy zakládány studenty a mladými 

vědeckými pracovníky) 

• nízká míra využití rizikového kapitálu 

• na vědu a výzkum v ČR jsou v porovnání s vyspělými státy dlouhodobě 

vynakládány nízké finanční prostředky 

• nízký podíl celkových výdajů na Vědu a výzkum na vysokých školách oproti 

EU-15 39 

• nízký počet kvalifikovaných pracovníků ve vědě a výzkumu oproti EU 15 

• nevyhovující věková struktura vědeckých pracovníků 

• neuspokojivá struktura absolventů vysokých škol, zejména nedostatek 

absolventů přírodovědných a technických oborů 

• nízký počet žen pracujících ve vědě a výzkumu, navíc s klesající tendencí 

• nedostatečný počet kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů ve 

vybraných vědních oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci 

Ing. Martin Říman 

ministr průmyslu a 

obchodu 

Dne 7. července 2005 byla usnesením vlády č. 851 schválena Národní inovační 

politika ČR na léta 2005 až 2010, na jejíž přípravě se jako jeden z předkladatelů 

podíleli i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). 

Novým evropským centrem vědy by se v příštích letech měl stát Evropský 

technologický institut (EIT). Institut má být protějškem elitních světových 

univerzit. Brusel tak chce zastavit odliv nejlepších evropských mozků za oceán. 

EIT nemá být skutečnou elitní univerzitou osídlenou na jednom místě, ale spíše 

sítí odborníků a pracovišť vybíraných na základě konkrétních projektů. 

Řídit jej má rada složená z vědců a zástupců soukromé sféry. 

Rozpočet má zpočátku dosahovat stovek milionů euro a postupně vzrůst na 

několik miliard. Jeho větší část má pocházet ze soukromé sféry, menší z Evropské 

unie a členských zemí. 

O zapojení do činnosti EIT mají údajně zájem společnosti jako Microsoft, Nokia 

Pirelli a energetické firmy. 

Provoz by měl být zahájen zhruba za tři roky 40 . 

V rámci inovačních strategií bude muset ČR řešit i ekologické problémy. Česko 

dnes získává z obnovitelných zdrojů asi pět procent spotřebované energie, téměř 

dvakrát více než Británie. Loni se vláda shodla, že je únosné zvýšit tento podíl na 

8,6 %. Brusel však bude žádat, aby Česko krylo v roce 2020 z obnovitelných 

zdrojů 14 % své spotřeby. Češi jsou na tom ještě dobře. Po Finsku se chce 38 % 

obnovitelných energií a po Švédsku až 50 %. Podnikatelé hrozí, že přemístí 

továrny mimo území EU. Všemi uvedenými opatřeními plní cíl, aby se do roku 

ČR dnes získává 

5 % energie 

v obnovitelných 

zdrojích. Cílem je 

8,6 % 

39 EU-15 – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojení 

království, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko. 

40 Hospodářské noviny, 23. 02. 2006 

181


2020 v EU snížily emise CO 2 o třetinu a zvýšil podíl obnovitelné energie 

z nynějších 8,5 % na 20 %. 

300 

250 

200 

150 

100 

50 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Graf č. 180: Vývoj emisí v ČR 

Zdroj: [349] 

CO2 [mil. t] SO2 [tis. t] Nox [tis. t] 

60 

50 

40 

Podnikat v oblasti 

obnovitelných 

zdrojů energie 

v ČR je 

perspektivní 

PJ [%] 

30 

20 

10 

0 

2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 

Podíl OZE na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů 

Podíl elektřiny vyrobené OZE na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny 

Podíl OZE na výrobě tepla 

Podíl OZE v konečné spotřebě energie 

Graf č. 181: Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR 

Zdroj: [349] 

182


Země 

Schválený 

příděl pro 

2005 -2007 

Skutečné emise 

2005 

Požadavek pro 

2008 - 12 

Schválený 

příděl pro 

2008 - 12 

Rakousko 33 33,4 32,8 30,7 

Belgie 62,1 55,6 63,3 58,5 

Česká republika 97,6 82,5 101,9 86,8 

Francie 156,5 131,3 132,8 132,8 

Německo 499 474 482 453,1 

Řecko 74,4 71,3 75,5 69,1 

Irsko 22,3 22,4 22,6 21,2 

Lotyšsko 4,6 2,9 7,7 3,3 

Litva 12,3 6,6 16,6 8,8 

Lucembursko 3,4 2,6 4 2,7 

Malta 2,9 2 3 2,1 

Nizozemsko 95,3 80,4 90,4 85,8 

Polsko 239,1 203,1 284,6 208,5 

Slovensko 30,5 25,2 41,3 30,9 

Slovinsko 8,7 8,8 8,3 8,3 

Španělsko 174,4 182,9 152,7 152,3 

Švédsko 22,9 19,3 25,2 22,7 

Velká Británie 245,3 242,4 246,2 246,2 

Celkem 1784,4 1646,5 1790,8 1623,9 

Tabulka č. 111: Kolik povolenek mají jednotlivé země EU (v milionech tun ročně) 

Zdroj: [350] 

Dalším problémem EU jsou geneticky modifikované plodiny. Evropská veřejnost 

biotechnologie příliš nevítá a ani příliš nevěří snaze EU o rozvoj biopaliv. 

Stát 2005 2006 2007 

Španělsko 53 225 53667 75148 

Francie 492 5000 21174 

Česko 150 1290 5000 

Portugalsko 750 150 4500 

Německo 400 950 2685 

Slovensko - 30 900 

Rumunsko 110000 90000 350 

Polsko - 100 320 

EU celkem 55017 62187 110077 

Tabulka č. 112: Pěstování geneticky modifikovaných (GMO) plodin v EU 

Zdroj: [367] 

Geneticky 

modifikované 

plodiny nejsou 

v ČR oblíbené 

Španělsko 

40 

Francie 

Česko 

tugalsko 

Německo 

323 

288 

260 

183 

Slovensko 

2900 

Rumunsko 

0 

Polsko 

220 

EU celkem 

77 

Graf č. 182: Nárůst plochy na níž se pěstují GMO za poslední rok (v %) 

Zdroj: [351] 

183

Etická složka 


prostředí 

Vysvětlení pojmu 

morálka 

Protestantská 

revoluce přinesla 

novou pracovní etiku. 

Martin Luther svým 

výrokem „měli 

bychom se modlit a 

pracovat“ [ora et 

labora] motivoval 

následující generace 

dělníků. Práce byla 

podle něj cestou k 

polepšení. Práce se 

stala tedy cílem 

západního světa 

Východní svět 

vychází naopak ve 

své filozofii 

z Konfucia, který 

uznával moudrost 

Co je a čím se zabývá 

podnikatelská etika 


2.5 Etická složka podnikatelského prostředí 

Slovo morálka je odvozeno z latinského „mós“ – zvyk, obyčej, mrav, osobní 

způsob života, myšlení a charakter osobnosti. Morálka je soustava pravidel, 

hodnot a mravních citů lidského jednání. Lidské pudy a sklony (zachování života, 

rodu, touha po životě ve společenství, sklon k dobru) určují tzv. „přirozený zákon 

morálky“, který je podstatou lidství a tvoří základ humanity člověka. 

Na utváření morálky má velký vliv lidská důstojnost a pokora k okolnímu světu. 

Pojem „mravnost“ je odvozen od slova „mrav“, které znamená zvyk, obyčej. Jde o 

něco co se líbí a co je pro společnost přijatelné. 

Morální jednání je potom takové jednání, které je v souladu s normami platné 

morálky a s vlastním svědomím. 

Etika v řízení BE – (Business Ethics) je disciplína, která se zabývá tím, co je 

dobré a co špatné a jaký je vztah k morálním povinnostem a ke svědomí. 

Pojem „podnikatelská etika“ můžeme chápat jako: 

▪ plnění každodenních závazků a povinností v podnikatelské činnosti 

▪ teoretickou disciplínu, která se zabývá průnikem etiky a ekonomiky 

Podnikatelská etika je profesní, aplikovaná a normativní etika. Je to souhrn norem 

a pravidel vyjadřujících názory společnosti na chování a jednání lidí z hlediska 

dobra a zla, správnosti a nesprávnosti. Je to nauka o mravnosti, o původu a 

podstatě morálního vědomí a jednání. 

M. Bohatá [15] definuje podnikatelskou etiku následovně: 

V podnikatelské etice jde o reflexi etických principů do veškerých 

podnikatelských činností zahrnující individuální a korporativní hodnoty. 

Které aspekty 

ovlivňovaly etiku po 

druhé světové válce 

Profesní etika se začíná rozvíjet na počátku dvacátého století. Očekávalo se 

zvýšení produkce a tím i zvýšení životní úrovně. Po druhé světové válce 

ekonomové očekávali zvýšení kvality života. Současně ale upozorňovali na další 

aspekty, které si zvýšení kvality života žádá: 

• vzdělání 

• míra kriminality 

• kvalita životního prostředí 

• diskriminace 

• úloha a práva zákazníků, spotřebitelů atd. 

V roce 1953 H. R. Bowen ve své knize Social Responsibility of Businessman 

poprvé naléhavě upozornil na sociální hlediska řízení. 

Za zrod vědecké disciplíny podnikatelská etika (BE, Business Ethics) lze 

považovat rok 1974, kdy byl na Univerzitě v Kansasu vydán sborník referátů 

Ethics, Dree Enterprise and Public Policy: Essay on Moral Issues in Business. 

V roce 1979 vydává Tom L. Beauchampa a Norman E. Bowie učebnici Ethical 

Theory and Business a v USA vzniká společnost Society for Business Ethics. 

Rozvoj etiky v 80. 

letech minulého 

století 

V osmdesátých létech minulého století dochází k velikému rozvoji teorie vztahu 

etiky a ekonomie a objevují se snahy o integraci etiky a ekonomie. Evan a 

184


Freemann přináší tzv. stake-holder teorii. 

Podnikatelská etika si hledá místo ve strategii velkých firem. V roce 1986 byl 

v Caux ustaven Kulatý stůl (CTR), který se dopady etiky do práce podniků 

zabýval. Ustanovujícími členy CTR se stalo 28 významných manažerů z Japonska 

a Severní Ameriky. Členem byl například i Frederik Philips, majitel nizozemské 

firmy Philips. 

Devadesátá léta jsou obdobím institucionalizace podnikatelské etiky. Francis 

Kukuyama položil otázku o dalším směřování lidstva. Upozorňuje na význam 

důvěry v podnikání a možnosti sociálního kapitálu na zvyšování výkonnosti 

ekonomiky. 

Etika v 90. letech 

minulého století 

V roce 1999 podepsaly státy OECD dokument „Corporate Governance“. V něm 

jsou uložena opatření pro správu a řízení obchodních společností, rozsáhlá 

doporučení pro podniky. 

V počátku 21. století však vyplynulo na povrch několik velkých případů účetních 

podvodů amerických i evropských firem. Je jasné, že začlenění etiky do podnikání 

je složitější problém, než jsme si představovali. 

Nejnovější teorie mluví o potřebě zavedení tzv. spirituálního (ctnostného) řízení 

podniku - „spiritual leadership“. Od vůdce vyžaduje nejen vůdcovství ve své 

manažerské roli. Vyžaduje po něm, aby byl také mravní autoritou. Někteří autoři 

v USA od poloviny 90. let (ale i u nás Luděk Richtařík) právě v této oblasti vidí 

změnu ekonomického paradigmatu, která vnese do podnikového řízení prvek 

spirituality. 

Důvody, které nás vedou k aplikaci podnikatelské etiky do práce podniku: 

• snížení soudních výdajů v obchodě, snížení kontrolních nákladů, ochranou 

majetku atd. 

• posílení loajality zaměstnanců 

• posilování image podniku 

• zlepšení spokojenosti zákazníků 

• zvýšení loajality investorů 

• zvýšení zisku, kultivace podnikatelského a podnikového prostředí, atd. 

„Spiritual 

leadership“ 

Jaké důvody nás 

vedou k aplikaci 

podnikatelské etiky 

do práce podniku 

E. Klvačová [21] konstatuje že: 

„Základním paradoxem globalizované ekonomiky je schopnost udržet egoismus 

neviditelných a nevidomých vlastníků na uzdě. To je možné za předpokladu 

vytvoření pevnějších a závažnějších mravních přikázání a pravidel regulace již 

existujících“. 

Ve světě se hledá model, jak by se měly multinacionální korporace vyrovnat 

s kulturní a národní odlišností. DeGeorge je přesvědčen, že univerzální model 

nenalezneme. 

Donaldson, T. [16] mluví o hypernormách a sestavil deset fundamentálních práv 

člověka: 

• právo na svobodu a svobodu pohybu 

• právo na vlastnictví majetku 

• nedotknutelnost osoby 

• právo na spravedlivé soudní řízení 

Donaldsonovo 

desatero 

fundamentálních práv 

185


V roce 2008 

Španělsko jako první 

země světa přiřklo 

zákonná práva 

opicím, když 

španělský parlament 

konstatoval, že opice 

mají být spolu s lidmi 

součástí 

„společenství sobě 

rovných“ 

• právo nebýt diskriminován (z důvodů rasových, pohlaví atd.) 

• právo na bezpečnost 

• právo na svobodu slova a sdružování 

• právo na minimální vzdělání 

• právo na politickou participaci 

• právo na živobytí 

V tomto směru jde nejdále švýcarský teolog H. Kong. Apeluje na taková jednání, 

která by usmířila náboženství na této zemi: 

„Mělo by být jasné: přežití lidstva na této Zemi ohrožené katastrofálním 

ekonomickým, sociálním, politickým a ekologickým vývojem jak v první, tak 

v druhé polovině 20. století, vyžaduje přinejmenším ex negativo světový étos“ 

[17]. 

Aplikací etiky do podnikatelského a podnikového prostředí se toto prostředí 

kultivuje a vznikají následující efekty: 

• zlepšení vnitropodnikové kultury firmy 

• vznik podmínek pro zavedení etického řízení ve firmě 

• rostoucí sociální a ekologická odpovědnost firmy ve vztahu ke 

konkurenceschopnosti 

Principy, 

prostřednictvím nichž 

dochází k zavádění 

etiky do činnosti 

podniku 

Co jsou to etické 

kodexy 

V jakých formách se 

etické kodexy 

vyskytují 

Etická odpovědnost podniku je jak směrem dovnitř podniku, tak i směrem do 

okolního prostředí. Cílené zavádění etiky do činnosti podniku se děje 

prostřednictvím aplikace: 

• etických principů 

• etických nástrojů 

• etických metod 

Cílem je vybudovat etickou infrastrukturu podniku. 

Etické kodexy 41 mají téměř všechny velké podniky v USA a ve Velké Británii. 

V ČR má etický kodex asi 20 % podniků. 

Kodexy etiky se vyskytují ve třech formách: 

• kodexy zaměřené na činnost hospodářských sdružení 

• kodexy profesionálních asociací a jejich členů 

• kodexy jednotlivých podnikatelských subjektů. 

V praxi nacházíme následující druhy kodexů: 

• deklarace hodnot 

• firemní krédo 

• etické kodexy – komplexní pohled na činnost podniku a jeho okolí, obvykle 

členěné na následující části: 

• preambule 

• vztahy se zákazníky 

• vztahy k akcionářům a ostatním investorům 

41 Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky 

zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité 

komunity (Rolný, I., 1998). 

Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v 

podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového 

klimatu, podnikové kultury. 

186


• vztahy k zaměstnancům 

• vztahy k dodavatelům 

• vztahy ke konkurenci 

• vztahy k vládě a regionálním a místním orgánům 

Podle toho, co má etický kodex stimulovat, členíme etické kodexy na: 

• aspirační kodex (deklaruje základní ideje, zásady, principy a hodnoty) 

• výchovný kodex (metodika, jak řešit etické problémy, definice norem pro 

takové situace) 

• regulační kodex (soubor podrobně zpracovaných pravidel a principů etického 

řízení) 

Proces operacionalizace kodexu etiky do podnikové praxe lze vysvětlit následnou 

posloupností kroků: 

• podpora schválení kodexu statutárními orgány 

• začlenění etického kodexu do strategických, taktických i operačních 

dokumentů firmy 

• uvedení etického kodexu ve srozumitelné formě do rutinního provozu 

• dát možnost vyjádření stanoviska od všech pracovníků podniku 

• všichni pracovníci musí být ujištěni, že kodex bude platit pro všechny 

pracovníky bez výjimky 

• všechny smlouvy opatřit doložkou o kodexu 

• zajistit vynutitelnost etického kodexu 

• zajistit systém pravidelné kontroly dodržování a novelizace etického kodexu 

• školení a nácvik 

• překlad pro zahraniční filiálky 

• distribuce (www, vystavení na nástěnky atd.) 

• každoročně začlenit do výroční zprávy informaci o dodržování kodexu jako 

součást výroční zprávy 

V podnikové praxi ČR nacházíme následující principy etického řízení: 

• odpovědnost v podnikání (vůči akcionářům a stakeholderům) 

• ekonomický a sociální vliv na podnikání (vliv podnikání na inovace a 

společnost) 

• podnikatelské chování (význam důvěry) 

• respektování pravidel 

• podpora mezinárodního podnikání 

• ochrana životního prostředí 

• vyloučení nezákonných operací 

Mezi moderní nástroje etického řízení patří: 

• etický a sociální audit 

• úřad ombudsmana pro etiku ve firmě 

• etické výbory 

Audit členíme na: 

• finanční 

• nefinanční 

Jak členíme etické 

kodexy podle 

předmětu stimulace 

Kroky procesu 

operacionalizace 

kodexu etiky do 

podnikové praxe 

Principy etického 

řízení 

Ing. Petr Šobotník 

prezident Komory 

auditorů 

Podle T. Lee je audit prostředek, jímž jedna osoba ujišťuje druhou osobu o 

kvalitě, podmínkách, či stavu určité skutečnosti, kterou první osoba prozkoumala. 

187


Co je cílem 

finančního auditu 

Co to je nefinanční 

audit 

Finanční audit 

Komora auditorů ČR ve své Auditorské směrnici číslo jedna v roce 1998 definuje 

cíle účetního auditu: 

„Cílem auditu účetní uzávěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda je účetní 

uzávěrka vyhotovena ve všech významných aspektech v souladu s používanými 

účetními zásadami. 

Nefinanční audity: 

a) Nejčastějším příkladem nefinančního auditu je sociální audit, který má čtyři 

dimense: 

• zaměstnaneckou politiku 

• ekonomický rozvoj společnosti 

• environmentální politiku 

• dobročinnost 

b) Etický audit bývá součástí sociálního auditu. Má dvě dimense: 

• systematické hodnocení etického programu v organizaci 

• prověřování etických standardů 

K etické infrastuktuře podniku patří síť nástrojů a metod etického řízení, tradice, 

rituály a organizační kultura. 

Principy etického 

rozhodování 

Na kterých dvanáct 

otázek, by si měl 

manažer odpovědět, 

než zahájí řešení 

problému, který má i 

etické dopady 

Obecný model 

morálního rozhodnutí 

podle Rolného 

Principy etického rozhodování 

V praxi má podnikatel k dispozici tři základní přístupy k rozhodování: 

• teorie užitku 

• sociálně psychologické teorie 

• kvantitativní teorie 

Laura Nash [19] doporučuje manažerům následujících 12 otázek, na které by si 

měl manažer odpovědět, než zahájí řešení problému, který má i etické dopady: 

• Obeznámili jste se přesně s daným problémem? 

• Jaký byste zaujali postoj, pokud byste stáli na druhé straně? 

• Proč vznikl tento problém? 

• Komu a jaký druh důvěry byste v dané situaci dali jako člověk a jako člen 

organizace? 

• Jaký je váš úmysl při daném rozhodnutí? 

• Porovnal jste tento záměr s možnými následky vašeho rozhodnutí? 

• Koho může vaše rozhodnutí poškodit? 

• Můžete daný problém před rozhodnutím probrat se zainteresovanými 

subjekty? 

• Jste si jistý, že vaše stanovisko bude dlouhodobě platné? 

• Můžete bez pochybností obeznámit se svým rozhodnutím či počínáním svého 

bezprostředně nadřízeného, ředitele, správní radu, rodinu a obecně 

společnost? 

• Co je obecným potenciálem vašeho konání, pokud bude pochopeno, a pokud 

pochopeno nebude? 

• Za jakých podmínek jste ochoten přistoupit na výjimku z vašeho stanoviska? 

Rolný [20] uvádí následující obecný model morálního rozhodnutí. 

a) Identifikace problému: 

• sběr základních údajů 

• mapování významných lidských činitelů 

188


• identifikace a roztřídění hodnotových prvků 

• určení, které hodnoty ovlivňují nebo způsobují problém 

b) Vypracování alternativ jednání: 

• výběr racionálních možností jednání 

• vymezení etických principů každé alternativy 

• nalezení dalších etických problémů vyplývajících z každé alternativy 

c) Vyřešení problému volbou jedné z alternativ. 

d) Formulace a zdůvodnění volby. 

PhDr. Ivo 

Rolný, Ph.D. 

Obr. č. 37: Obecný model morálního rozhodnutí podle Rolného 

Zdroj: [61] 

O. C. Ferrella nabízí svůj model etického rozhodování: 

Obecný model 

etického rozhodnutí 

Obr. č. 38: Model etického rozhodnutí, O. C. Ferrella, L. G. Greshama a W. C. Fraedericha 

Zdroj: [62] 

189


Metody etického 

řízení 

Metody etického řízení 

Základními metodami etického řízení jsou: 

• dialog 

• konsensus 

Učte se organizovat dialog v etickém řízení na následujících základech: 

• Obě strany dialogu musí být schopné přijímat racionálně argumenty. 

• Obě strany dialogu musí mít svobodu volby. 

• Každá strana dialogu musí usilovat o souhlas druhých a být připravena činit 

ústupky. 

• Každá strana dialogu musí být přijímána jako suverénní činitel dialogu. 

• Každá strana dialogu musí být schopna splnit sliby, které během jednání dá. 

U nově vznikajících podniků lze vysledovat typické fáze postoje k etice. Existuje 

tzv. Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku: 

Reidenbachův a 

Rabinův model pěti 

vývojových fází 

podniku 

Obr. č. 39: Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku 

Zdroj: [63] 

1 

2 

3 

4 

5 

• První stupeň: Amorální organizace. 

„Urvat co se dá a utéct“. Vše je podrobeno maximalizaci zisku a odhalení 

neetického jednání je cenou za zisk. 

• Druhý stupeň: Formálně – právní organizace. 

„Co nám zákon nezakazuje, je dovoleno“. Co není pro veřejnost přijatelné, ale je 

v souladu se zákonem, řeší mluvčí podniku. 

• Třetí stupeň: Společensky odpovědná organizace. 

„Etické chování je pro nás z pohledu tržních aktivit výhodné“. Etika je 

managementem používána jako nástroj konkurenčního boje. 

• Čtvrtý stupeň: Eticky se rodící organizace. 

„Chceme konat jen správné věci, naše činnost má vyšší poslání“ 

Etické hodnoty prosazuje top management jako součást podnikové kultury. 

• Pátý stupeň – Etická organizace. 

„Etika je nedílnou součástí kultury podniku“. Management má stejnou starost o 

ekonomický i etický stav podniku. Etika se stává integrujícím prvkem podniku. 

K modernímu řízení firmy patří trvalá pozornost její společenské odpovědnosti. 

190


Společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibilty – CSR) je dobrovolné 

integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních 

operací a interakce s firemními stakeholders. 

Česko a korupce za 

posledních osm let 

Etická složka prostředí prostřednictvím hodnotových soustav, které společnost 

uznává, rozhoduje o výši korupce ve společnosti a následně významně ovlivňuje 

zájem zahraničního kapitálu o investice a působení v ČR. 

Česká republika dostala od Evropské banky nelichotivé hodnocení. Podle zprávy 

zveřejněné 27. 7. 2006 v zemích transformující se na tržní ekonomiku tu roste 

korupce při zadávání veřejných zakázek nejvíce z celé střední a východní Evropy. 

Rok Umístnění na 

žebříčku 

Počet zemí v 

žebříčku 

1998 37. 85 

1999 39. 99 

2000 42. 90 

2001 47. 91 

2002 52. 102 

2003 54. 133 

2004 51. 154 

2005 47. 159 

2006 46 163 

2007 41 178 

Tabulka č. 113: Česko a korupce za posledních osm let 

Zdroj: [89] 

MUDr. Mgr. Ivan 

Langer, 

ministr vnitra 

Mgr. František 

Bublan, 

stínový ministr 

vnitra 

Fakta o korupci v ČR: 42 

• 80 % firem přišlo o zakázku, protože nedalo úplatek 

• 38 % firem se podílí na hospodářské kriminalitě 

• 30 % firem dosahovalo nabídku na výdělek 

• 50 % hospodářské kriminality realizují střední a top manažeři 

• 70 % firem za poslední dva roky 

425 930 

426 626 

391 469 

358 577 

372 341 

357 740 

351 629 

344 060 

336 446 

357 391 

V ČR významně 

klesla 

vymahatelnost 

práva vůči 

společnostem, které 

podplácejí a 

korumpují 

185 093 

193 354 

172 245 

166 827 

151 492 

135 581 

134 444 

135 281 

133 695 

138 852 

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

zjištěno 

objasněno 

Graf č. 183: Kriminalita v Česku vzrostla, vražd však ubývá 

Zdroj: [103] 

42 Celosvětový průskum hospodářské kriminality Pricewaterhousecoopers. 

191


1998 

2002 

2006 

2007 

36031 

40213 

39473 

37981 

počet případů 

94,1 % 

77,8 % 

68,8 % 

59,0 % 

objasněnost 

Graf č. 184: Policejní boj s podvodníky – úspěšnost v ČR 

Zdroj: [368] 

země 

Nárůst 

Turecko 18,6 % 

Lotyšsko 4,8 % 

Slovinsko 4,2 % 

Itálie 3,1 % 

Kypr 3,1 % 

Španělsko 1,4 % 

Řecko 1,2 % 

Lichtenštejnsko 1,1 % 

Maďarsko 0,8 % 

Skotsko 0,8 % 

Tabulka č. 114: Policejní 

případy 

Zdroj: [368] 

V roce 2007 utratili 

Češi za hazardní hry 

108,3 miliardy Kč (v 

roce 2006 to bylo o 

10,2 miliardy méně), 

Každý dospělý čech 

prošustroval 

v průměru měsíčně 

1075 Kč 

Kde nejčastěji končí 

peníze sázkařů (v 

miliardách korun) v 

ČR 

1. Výherní 57,2 

automaty 

2. Technické hry 22,2 

3. Kurzové sázky 12 

4. Kasina 9,5. 

5. Loterie 7,2 

6. Bingo 0,15 

Nejčastější způsoby 

uplácení v ČR dle 

Světové banky 

Paul Dundes 

Wolfowitz 

prezident světové 

banky 

Somálsko 1,4 

Barma 1,4 

Irák 1,5 

Haiti 1,6 

Uzbekistán 1,7 

Tonga 1,7 

Súdán 1,8 

Čad 1,8 

Afghánistán 1,8 

Laos 1,9 

Dánsko 9,4 

Finsko 9,4 

Nový Zéland 9,4 

Singapur 9,3 

Švédsko 9,3 

Island 9,2 

Nizozemsko 9 

Švýcarsko 9 

Kanada 8,7 

Norsko 8,7 

Tabulka č. 115: Nejvíce a nejméně 

zkorumpované státy v roce 2007 

Zdroj: [352] 

Pro rok 2008 prosazuje ČSSD vlastní 

plán boje proti korupci. Ponese za něj 

odpovědnost stínová ministryně 

spravedlnosti, Mgr. Marie Benešová. 

Řešení má být: 

1. zákon o lobingu 

2. nový protikorupční úřad podléhající 

premiérovi 

3. zákon o kontrole majetkových 

poměrů úředníků a policistů 

4. „černá listina potrestaných“ 

5. trestní odpovědnost firem 

6. testy integrity 

7. uzdravení justice – kodex soudce 

8. přijetí mezinárodních smluv 

9. pravidla pro financování partají 

10. zveřejňování informací o kauzách 

Tabulka č. 115 uvádí hodnutu indexu 

zkorumpovanosti států. Hodnota indexu 

se pohybuje od 0 (pro 

nejzkorumpovanější státy) do 10 

(bezkorupční prostředí) na základě odhadů odborníků a průzkumů veřejného 

mínění v asi 180 zemích světa. V Česku se CPI 43 roku 2007 vyšplhal na 5,2. 

Nezavedli jsme však žádná protikorupční opatření. 

Světová banka ve svých závěrech v roce 2006 u ČR uvádí nejčastější způsoby 

uplácení: 

• Nejčastěji uplácejí průmyslové podniky. 

• Vyšší a častější úplatky dávají firmy sídlící ve větších městech. 

• V poměru ke svým příjmům vydávají více na korupci menší společnosti. 

• Zahraniční firmy uplácejí méně než domácí společnosti. 

43 CPI – index vnímáni korupce 

192


• Čím déle firmy podnikají, tím méně uplácejí. 

• Soukromé firmy uplácejí častěji a korupci vnímají mnohem závažněji než 

státem vlastněné společnosti 44 . 

O tom, že je situace celosvětově vážná, svědčí i to, že iniciativu k potírání korupce 

ve vysokých mocenských sférách ve světě oznámil i americký prezident George 

W. Bush. Cílem bude znemožnit zkorumpovaným i korumpujícím politikům 

přístup do mezinárodního finančního systému. Světová banka odhaduje, že 

celková suma úplatků přijímaná zkorumpovanými politiky dosahuje až jednoho 

biliónu dolarů ročně. 

Na zasedání Rady Evropy (1994) P. Noack definoval korupci jako „chování osob 

s veřejnými a soukromými úkoly, které porušují své povinnosti, aby získaly 

neoprávněné výhody jakéhokoliv druhu. Jiní autoři chápou korupci jako perverzi, 

privilegium s morálním a společenským úpadkem“ [23]. 

Definice korupce 

podle Noacka 

Ban Ki-monn, 

generální 

tajemník OSN 

Také OSN se zabývá problematikou korupce, např. konference v Haagu (1989), 

osmý kongres OSN k problematice kriminality a zacházení s lidmi uskutečněném 

na Kubě v roce 1990 či devátý kongres v Káhiře (1995), který se speciálně 

zabýval potlačením korupce. 

Hlavní dokumenty v OSN v oblasti korupce: 

• Deklarace OSN proti korupci a podplácení v mezinárodních obchodních 

transakcích (1985). 

• Dakarská deklarace o prevenci a kontrole organizovaného nadnárodního 

zločinu a korupce (1990). 

• Návrh mezinárodního kodexu chování veřejných úředníků z 21. 9. 1996. 

• Celosvětový program boje proti korupci (1999). 

Další důležité dokumenty Evropské unie zabývající se potlačováním korupce: 

• Dohoda o boji proti korupci týkající se úředníků evropského společenstva 

anebo úředníků členských států Evropské unie. 

• Společné stanovisko, jak ho definovala, Rada EU (1997) na základě článku 

K3 Smlouvy o Evropské unii při rokovaní v Radě Evropy a OECD týkající se 

korupce. 

• Společný postup v boji proti korupci v soukromém sektoru přijatý Radou EU 

na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii dne 22. 2. 1998. 

• Dohoda Rady EU o boji proti korupci mezi úředníky Evropských 

společenstev anebo úředníky členských států Evropské unie ze dne 26. 5. 

1997. 

Jaké jsou prioritní 

dokumenty OSN 

v oblasti korupce 

Nejdůležitější 

dokumenty Evropské 

unie zabývající se 

potlačováním 

korupce 

Nejčastější delikty 

voblasti kriminality a 

korupce 

Jak ukazuje následující tabulka, je v oblasti kriminality a zvláště korupce naše 

společnost nemocná: 

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Česká republika 38 39 41 41 38 35 36 35 34 34 33 

Hlavní město Praha 82 87 95 101 90 86 89 85 83 81 76 

Středočeský kraj 39 43 47 47 41 37 37 34 33 32 32 

Jihočeský kraj 27 29 31 31 30 27 26 25 26 27 26 

44 HN, 28-30.7.2006 

193


Plzeňský kraj 26 28 31 33 31 28 29 29 31 28 25 

Karlovarský kraj 37 37 41 38 35 34 37 35 34 33 31 

Ústecký kraj 41 42 44 42 39 36 38 38 39 40 40 

Liberecký kraj 38 40 41 39 37 34 38 37 36 35 34 

Královehradecký kraj 26 25 27 26 24 24 24 23 23 21 21 

Pardubický kraj 25 24 24 25 23 21 22 21 21 20 19 

Vysočina 18 18 20 19 18 16 17 17 16 16 16 

Jihomoravský kraj 31 33 33 33 32 28 32 31 29 27 28 

Olomoucký kraj 31 27 31 30 29 25 26 25 24 23 22 

Zlínský kraj 22 21 22 22 22 21 21 19 18 17 17 

Moravskoslezský kraj 36 36 38 36 33 30 30 30 28 28 29 

Tabulka č. 116: Kriminalita celkem – počet zjištěných trestných činů (na tis. obyvatel) 

Zdroj: [96] 

Celkem deliktů v letech 2002 až 2005 Hospodářské delikty v letech 2002 až 2005 

Počet 

deliktů 

Objasněnost 

(v %) 

Počet 

deliktů 

Způsobená škoda (v 

mld. Kč) 

2002 372 341 40,7 2002 40 213 29,0 

2003 357 740 37,9 2003 31 451 35,3 

2004 351 629 38,2 2004 33 464 36,1 

2005 344 060 39,3 2005 43 882 32,3 

Tabulka č. 117: Delikty v letech 2002 až 2005 

Zdroj: [65] 

Následující graf uvádí hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání 

veřejných zakázek. Uvedená data vycházejí z hodnocení Světového 

ekonomického fóra a nabývají hodnot od 1 do 7, přičemž 1 znamená korupci ve 

veřejném sektoru a 7 nekorupční prostředí. 

6 

5,4 

5 

4 

3 

2,5 2,6 

2,8 2,9 3 3 3,1 3,1 3,1 3,2 3,2 

3,4 

3,6 

3,8 

4 4,1 4,1 

4,5 4,5 4,6 4,6 4,7 4,8 4,9 

2 

1 

0 

SK 

PL 

HU 

IT 

MT 

LV 

GR 

LT 

CZ 

ES 

SI 

CY 

EE 

BE 

AT 

PT 

FR 

UK 

DE 

SE 

IE 

LU 

NL 

FI 

DK 

SK - Slovensko GR - Řecko EE - Estonsko DE - Německo 

PL - Polsko LT - Litva BE - Belgie SE - Švédsko 

HU - Maďarsko CZ - Česko AT - Rakousko IE - Irsko 

IT - Itálie ES - Španělsko PT - Portugalsko LU - Lucembursko 

MT - Malta SI - Slovinsko FR - Francie NL - Nizozemsko 

LV - Lotyšsko CY - Kypr UK - Velká Británie FI - Finsko 

DK - Dánsko 

Graf č. 185: Hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání veřejných zakázek (2006) 

Zdroj: [66] 

194


Začínáme si uvědomovat, že nám bytostně chybí také slušné, korektní a čestné 

jednání manažerů podnikatelského sektoru i veřejné správy. Podnikatelské 

prostředí v oblasti zadávání veřejných zakázek je vysoce korupční. 

V ČR se o dodržování práva stará nedostatečný počet policistů. Policisté jsou také 

vystavení tlaku politických stran i vlády. 

Zvýhodňování firem 

662 

380 

408 

443 

174 

210 

282 

Kypr Česko Rakousko Polsko Velká 

Británie 

Nizozemsko 

Finsko 

Graf č. 186: Počet obyvatel na jednoho policistu 

Zdroj: [182] 

2.6 Sociální složka podnikatelského prostředí 

Sociální složka 

Sociální prostředí úzce souvisí s prostředím legislativním, ekonomickým a 

etickým, ale má svá specifika. Do tohoto prostředí patří sociální postoje, víra a 

hodnoty, které jsou uplatňovány v podniku. Sociální chování podniku je 

vyhodnocováno sociálním auditem. 

Nejvýznamnějším faktorem rozvoje podnikatelského prostředí jsou lidské zdroje. 

Jejich reprodukce v ČR i v EU klesá, přestože světová populace roste: 

10 

Světová populace v letech 1950 až 2050 

(v mld., včetně předpovídacího vývoje) 

PhDr. Vladimír 

Špidla, 

Evropský komisař 

pro zaměstnanost, 

sociální věci a 

rovné příležitosti 

8 

9,1 

6 

4 

6,5 (2005) 

2 

0 

2,5 

1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 

Graf č. 187: Světová populace v letech 1950-2050 v mld. 

Zdroj: [353] 

195


1968 

2007 


Francie 

Polsko 

68,6 

74,7 

67,8 

75,2 

37,4 

75,6 

66,7 

73,5 

66,6 

73,4 

77,4 

84 

76,3 

82,3 

76,2 

81,3 

79,9 

79,4 

Muži Ženy 

Rakousko 

Československo 

Francie 

Rakousko 

Muži 

Velká 

Británie 

Ženy 

73,1 

Česko 

71,2 

Polsko 

Graf č. 188: Naděje dožití (v letech) 

Zdroj: [158] 

Demografický vývoj 

v Česku 

Populace ČR stárne 

Střední délka života - ženy Střední délka života - muži 

2001 2002 2003 2004 2005 2001 2002 2003 2004 2005 

Česká republika 78,5 78,5 78,5 79 78,7 72,1 72,1 72 72,6 72,3 

Hlavní město Praha 79 78,9 79,2 79,6 79,5 73,6 73,7 73,7 74,1 74,1 

Středočeský kraj 78 78,3 78,2 78,4 78,3 71,7 72,1 72 72 72,1 

Jihočeský kraj 78,5 78,6 78,8 79,1 78,9 72,4 72,3 72,5 72,8 72,7 

Plzeňský kraj 78,1 78,3 78,6 78,6 78,6 72,2 72,5 72,3 72,3 72,6 

Karlovarský kraj 77 77,5 77,5 77,5 77,6 70,7 71,2 71,5 71,3 72,2 

Ústecký kraj 76,6 76,5 76,9 77,2 76,9 70,2 69,9 69,7 70,2 70,3 

Liberecký kraj 77,9 78,3 78,1 78,3 78,5 71,3 71,3 71,7 72,4 72 

Královéhradecký kraj 79 78,8 78,8 79,2 79,2 72,6 73,1 73,1 73,1 73,3 

Pardubický kraj 78,6 78,7 78,8 78,8 79 72,7 72,7 72,6 72,9 72,9 

Vysočina 78,7 79 79,2 79,4 79,2 72,7 72,9 72,8 73,3 73,1 

Jihomoravský kraj 79 79,2 79,3 79,6 79,5 72,3 72,6 72,5 72,9 72,8 

Olomoucký kraj 78,6 78,6 78,8 79,1 79 71,5 71,6 72,1 72,6 72,4 

Zlínský kraj 78,8 79 79 79,5 79,3 71,4 72 72 71,8 72 

Moravskoslezký kraj 77,9 77,9 78 78,2 78,2 70,4 70,4 70,7 70,9 70,9 

Tabulka č. 118: Střední délka života obyvatelstva (roky) 

Zdroj: [96] 

160000 

140000 

120000 

Počet narozených 

dětí v České 

republice. 

100000 

80000 

60000 

40000 

20000 

0 

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 189: Počet narozených dětí v ČR 

Zdroj: [67] 

196


140000 

120000 

100000 

80000 

110001 108243 111288 107177 107938 

96685 97664 102211 

90715 92786 

105831 

104400 

114600 

104600 

Přehled narozených 

dětí a zemřelých lidí 

v letech 2001-2006 

60000 

40000 

20000 

0 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

počet narozených dětí 

počet zemřelých lidí 

Graf č. 190: Přehled narozených dětí a zemřelých lidí v letech 2001-2007 

Zdroj: [68] 

15 000 

10 000 

10000 

5 000 

0 

-5 000 

-10 000 

1431 

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

-5727 

-9513 

Přirozený přírůstek 

obyvatel 

-15 000 

-20 000 

-17040 

-15457 

-17603 

přírůstek 

Graf č. 191: Přirozený přírůstek obyvatel 

Zdroj: [354] 

V České republice se v roce 2006 narodilo nejvíce dětí od roku 1995 - přesně 

105 831. Z toho asi 33,3 procenta z nich se narodilo mimo manželství. Můžeme to 

přisoudit novému trendu, kdy místo uzavření sňatku partneři spolu dlouhodobě 

žijí. V Česku se ročně uzavírá kolem 50 tisíc manželství. 

Během roku 2006 zemřelo 104,4 tisíce osob, tj. o 3,5 tisíce méně než v roce 2005. 

Mezi hlavní příčiny smrti patřily nemoci oběhové soustavy a novotvary, které loni 

způsobily celkem 74 % úmrtí. 

Jak roste populace: 

• Německo. Počet nově narozených dětí se zvýšil poprvé po třech letech. Poprvé 

se také ženy z východních spolkových zemí vyrovnaly v počtu dětí matkám ze 

západu Německa. V roce 2007 se narodilo v Německu 685 tisíc dětí, o 12 tisíc 

víc, než v předchozím roce. 

• Francie. Francie zůstává spolu s Irskem evropským šampionem v porodnosti, 

Tradiční manželský 

svazek je dnes méně 

častý, než tomu bylo 

v minulosti 

Roste počet rozvodů 

Průměrný počet živě 

narozených dětí na 

jednu ženu podle 

ročníku narození a 

vzdělání 

197


na jednu ženu připadá 1,98 narozených dětí. V roce 2006 se narodilo o 22 500 

dětí víc, než v předchozím roce. 

• Velká Británie. Počet Britů se zvýšil na 60 975 tisíc, oproti předchozímu roku 

přibylo v zemi 388 tisíc obyvatel. Prudce se zvýšil počet narozených dětí, 

kterých bylo 198 tisíc, o 11 tisíc víc, než v roce 2001. 45 

V roce 2008 bylo v České republice zaregistrováno přes 31 tisíc rozvodů (úroveň 

rozvodovosti dosáhla v 49,6 %, jednalo se o doposud nejvyšší zaznamenanou 

úroveň rozvodovosti v České republice). Rozvádí se každé druhé manželství. V 

neúplných rodinách tak žije na 400 tisíc dětí. Největší procento na rozvodech u 

nás mají manželství mezi třetím až pátým rokem trvání. Zhruba pětina mužů a žen 

se rozvádí nejméně dva krát a dvě třetiny žádostí podávají ženy 46 . 

Fluktuace pracovních 

sil na trhu práce 

Graf č. 192: Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu podle ročníku narození a 

vzdělání 

Zdroj: [69] 

Statistiky ukazují, že produkční schopnost vysokoškoláků významně klesá a u 

generace narozené po roce 1969 se idex pohybuje již kolem 1,0. 

Z pohledu personalistiky je významným faktorem počet osob vstupujících na trh 

práce a opouštějících trh práce. 

45 SLÁDEK, J. Západ Evropy stárne, ale dětí už přibývá. Hospodářské noviny, 26. 8. 2008, str. 7. 

46 

PMA, 1. 8. 2005. 

198


Pohyb osob (v tisících) 

1000 

900 

800 

700 

Osoby vstupující na trh 

Počty osob vstupujících na trh práce jsou reprezentovány 

osobami ve věku 20-24 dokončených let, tedy osobami ve 

věku, kdy bývá z větší části ukončena příprava na 

povolání a kdy se hledá první zaměstnání. 

V ČR roste počet 

absolventů vysokých 

škol. Skutečnost, že 

vysokoškoláci mají 

méně dětí než ostatní 

kategorie je však 

z hlediska demografie 

alarmující 

600 

500 

400 

1990 

1991 

1992 

1993 

Osoby odcházející z trhu 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

Počty osob odcházejících z trhu práce 

jsou reprezentovány osobami ve věku 

60-64let. Jedná se o věk nejčastějšího 

odchodu do důchodu. 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

2009 

2010 

Graf č. 193: Fluktuace pracovních sil na trhu práce 1990-2010 

Zdroj: [70] 

Po roce 2008 se očekává na trhu práce absolutní úbytek nabídky pracovních sil. 

Tento stav povede k postupnému doplňování pracovní síly z jiných regionů světa 

a u podnikatelských subjektů ke vzniku interkulturálního prostředí. 

V 50. létech pomohli nízko kvalifikovaní gastarbeiteři EHS k rozvoji. V EU v 

létech 1990 – 1995 vzrostla porodnost jen o 0,4 %, takže se objevila reálná 

potřeba importu pracovní síly. Prostá aproximace současného stavu ukazuje, že v 

roce 2025 již ani migrace nevyváží úbytek obyvatelstva v EU. 

Migrace však často vede k velkým problémům v EU. Je jisté, že problematika 

migrace obyvatelstva se v blízké budoucnosti stane determinantou mezinárodního 

politického dění. Problémy migrace lze vysledovat také v USA, EU, Kanadě i v 

Austrálii. 

Přírůstky/úbytky (v tisících) 

500 

400 

V ČR je 32,1% věřících 

obyvatel v následujícím 

členění: 

• Římskokatolická 

církev…….......26,8 % 

• Českobratrská církev 

evangelická ….. 1,1 % 

• Církev 

československá 

husitská…………1 % 

• Náboženský spolek 

Svědkové 

Jehovovi …..…0,2 % 

• Pravoslavná církev 

v českých 

zemích …….…0,2 % 

• Ostatní ………1,9 % 

300 

200 

100 

0 

-100 

1990 

Přírůstky/úbytky představují rozdíly mezi počty osob ve 

věku 20-24 let a počty osob ve věku 60-64 let. 

1991 

1992 

1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

2008 

2009 

2010 

Zastoupení veřících 

v krajích: 

• Praha…………24,5 % 

• Ústecká kraj.. .15,8 % 

• Liberecký kraj .18,4% 

• Moravskoslezský 

kraj …….…....40,2 % 

• Jihomoravský 

kraj ……….....43,7 % 

• Vysočina …….46,4 % 

• Zlínský kraj ….55,2 % 

Graf č. 194: Počet osob vstupujících na trh práce a opouštějících trh práce 

Zdroj: [70] 

199


Vliv etnické 

nesnášenlivosti na 

velká evropská města 

Alija 

Izetbegovič 

Po opakovaných teroristických útocích v Madridu a Londýně a po etnických 

nepokojích ve Francii, které začínali pronikat do Beneluxu a Německa, Evropa 

začíná vnímat negativné dopady multikulturalismu. 

Ještě před bombovými útoky v Londýně Evropské centrum pro strategické 

zpravodajství a bezpečnost upozornilo na radikalizaci evropské muslimské 

mládeže. Přitom jde již o třetí generaci evropských muslimů. V minulosti 

přicházela první generace jako gastarbetri v 50. letech a v jejich postojích byla 

určitá vděčnost a loajalita k nové vlasti za nabytí nepoměrně vyššího životního 

standardu. Druhá generace přicházela s nimi jako maloletí nebo se narodila po 

jejich příchodu. Až s nimi začaly vznikat první problémy. Přicházelo ke srážkám s 

pravicovými extrémisty a oni se stávali převážně jejich obětmi. Kvalitativně 

novým způsobem se začíná projevovat třetí generace. Její militantně nepřátelský 

postoj k evropské civilizaci se rychle vyvíjel od počátečního příkrého pohrdání 

evropskými hodnotami (např. rovnosti mezi pohlavími, odmítáním školních 

osnov, civilního práva, útočný antisemitizmus) až k verbování se do teroristických 

skupin. 

Známý někdejší bosnianskomuslimský vůdce a médii do značné míry 

glorifikovaný Alija Izetbegovič ve své knize vydané Muslimskou unií v Čechách 

uvedl, že spolužití muslimů s inověrci v jednom státu je nemožné. Na Internetu 

čeští muslimové uvádějí, že jejich ideálem je islámský stát, a pokud získají nad 

některým státem kontrolu, mají plný nárok na jeho zavedení, protože každý 

muslim musí prosazovat, aby celý svět byla jedna umma (obec). 

Základy současné politiky EU v oblasti migrace se opírají o Haagský program 

zaměřený na posilnění svo body, bezpečnosti a práva v EU. Tato politika vychází 

především z tzv. III. pilíře, který někteří považují za dominantně zaměřený na 

policejní a soudní spolupráci v trestních záležitostech. 

Protože se ukázalo, že není reálně možné dosáhnout urychleně potřebnou 

jednotnost v rámci EU v oblasti hmotného trestního práva, vznikl koncept 

nazvaný jako Prostor svobody, bezpečnosti a práva 47 . Cíl tohoto akčního 

programu je poskytnout všem občanům členských států EU rovný přístup k 

bezpečnosti a spravedlnosti. Zasedání Rady EU v Tampere 48 schválilo pětiletý 

program na roky 2000 až 2005, pod vlivem rozvíjející se celosvětové kampaně 

proti terorismu. 

Haagský program byl schválen na zasedání Rady 4. a 5. listopadu 2004 a zahrnul 

období následujících pěti let. Obsahuje i politický program v oblasti regulace 

migračních proudů a kontrolu bezpečnosti vnějších hranic EU a v této souvislosti 

bojovat proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a terorizmu. 

Důležitá kapitola Haagského programu pro oblast migrace je Azylová, migrační a 

hraniční politika. 

Následně přijatý Akční plán 49 konkretizoval poměrně všeobecné cíle a priority 

Haagského programu tím, že je zaměřil do konkrétních opatření s časovým 

47 Area of Freedom, Security and Justice. 

48 Zasedání Rady EU v Tampere, ve dnech 15. až 16. září 1999. 

49 Akční plán, přijatý Komisí EU 10. května 2005. 

200


harmonogramem. Vytýčil v jeho rámci deset prioritních oblastí, jejichž plnění 

bude hodnoceno v roce 2010. 

V roce 2005 Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace popisuje 

migrační proudy do EU. 

Hlavní migrační 

proudy v Evropě 

4% 

7,5% 

30% 

Afgánci, 

Pakistanci, 

Indové, 

Čečenci, 

Gruzinci, 

Číňané, 

Vietnamci 

2008 2020 2065 

Počet cizinců v Česku 

bude narůstat 

Lodní imigrace 

z Latinské Ameriky 

Lodní imigrace 

z Afriky a Ásie 

Obr. č. 40: Hlavní migrační proudy 

Zdroj: [355] 

Severní a subsaharská 

Afrika 

Blízký východ, Írán, 

asijští moslimové 

Nedůvěra mezi muslimy a západním světem se stále prohlubuje. Oba světy mají 

odlišný názor na situaci ve světě. Muslimové cítí mnohem větší roztrpčení k 

západu než je tomu naopak. Vysoké procento muslimské populace ztotožňuje 

západ s násilím, úpadkem morálky a ziskuchtivosti. Naopak muslimové v 

západoevropských zemích obecně oceňují velkorysost Evropanů. Více než 

polovina z nich však považuje západní svět za sobecký 50 . 

Vztahy světa 

muslimů a západního 

světa 

Jak upozornit britský týdenník The Economist, mezitím dramaticky roste věková 

skupina nespokojených a bojechtivých mužů ve věku 15-24 let. Podle expertní 

studie španělského ministerstva obrany počet lidí v zaměstnaneckém věku stoupá 

o 4,2 miliónu ročně. Většina z nich je flustrována neuspokojivou společenskou a 

ekonomickou situací ve svých zemích, kde vládnou převažně autokratické režimy. 

Emigrace od Evropy je pro ně existenčním východiskem. Na blízkém obzoru jsou 

tedy masové migrační vlny – mnohem větší než ty, se kterými jsou dnes 

konfrontováni naši jižní kolegové v EU, jejichž následkem může v jejích 

50 HN 27. 06. 2006 

201


členských zemích docházet k ohrožení veřejné bezpečnosti a sociální 

soudržnosti. 51 

V České republice se setkáváme s nedůvěrou mezi obyvateli české majority a 

romské minority. Vztah občanů Česka k Romům je ze dvou třetin odmítavý. 

Populace Rromů je 

rozptýlená po celé 

EU 

Země 

Stav 

Rumunsko 

2 mil. 

Bulharsko 

800 tisíc 

Španělsko 

800 tisíc 

Maďarsko 

600 tisíc 

Slovensko 

400 tisíc 

Česko 

350 tisíc 

Řecko 

350 tisíc 

Francie 

340 tisíc 

Německo 

130 tisíc 


120 tisíc 

Itálie 

110 tisíc 

Polsko 

60 tisíc 

Portugalsko 

50 tisíc 

Nizozemsko 

40 tisíc 

Rakousko 

25 tisíc 

Švédsko 

20 tisíc 

Belgie 

15 tisíc 

Finsko 

10 tisíc 

Lotyšsko 3500 

Litva 4000 

Dánsko 2000 

Kypr 1000 

Tabulka č. 119: Romové ve vybraných státech EU v roce 2006 (čísla představují odhady 

Evropské unie, přesné statistiky neexistují) 

Zdroj: [116] 

Vztah Evropanů k Romům 

Země Rómský soused by 

nevadil (%) 

Romský soused by 

vadil (%) 

Přátelství s Romy 

(%) 

Česká republika 9 47 18 

Itálie 14 47 5 

Slovensko 17 38 37 

Irsko 24 40 6 

Průměr EU 36 24 14 

Francie 48 15 14 

Švédsko 52 14 9 

Polsko 58 12 7 

Tabulka č. 120: Vztah Evropanů k Romům 

Zdroj: [230] 

Pořadí národnosti 

cizinců, které by 

občané ČR byli 

schopni tolerovat za 

své sousedy 

Romové však jsou součástí naší populace a je třeba najít cestu, jak zvýšit jejich 

vzdělanostní strukturu a následně i schopnost lépe se začlenit do trhu práce. 

Také v roce 2008 rómský problém graduje. Vláda nemá dostatečné nástroje na 

řešení, nemá dokonce ani strategii. Náznak řešení, které by mohlo vyhovovat části 

rómské populace, které realizoval vicepremiér Čuněk, nebylo podpořeno vládou 

51 BALABÁN, M. Obří migrační vlny na obzoru. Právo, 16. 7. 2008, str. 6. 

202


jako celkem, masmedia vytvořila zcela negativní obraz a negativní stanoviska 

Ppřišla i ze zahraničí. V roce 2008 se ovšem problém radikalizuje. Rómové se cítí 

diskriminování a pozitivní diskriminaci cítí již i majoritní populace. Do problému 

vstupují radikální strany, které otevřeně vytupují jako ochránci dětí a majoritních 

občanů proti kriminálním živlům obecně, ale v podtextu je rómská komunita. Tyto 

extrémistické skupiny a ale začínají mít podporu obyvatelstva, což se může 

projevit jejich podporou v postižených regiónech (severní Čechy, severní Morava) 

v příštích volbách. 

Rómský problém v ČR lze řešit jen rozvojem vdělanosti této populace. MŠMT 

ČR dává sice podporu vzniku ZŠ a SŠ pro rómy, zdá se však, že segregace této 

populace do vlastních škol nepřispěje k řešení problému. Oblast vzdělávání romů 

je třeba řešit mnohem komplexněji, stejně jako celou tuto problematiku. 

Máme-li udržet kapacitu pracovní síly, budeme muset vztahy k jiným 

národnostem změnit. Tabulka č. 125 ukazuje výsledky šetření v ČR v roce 2006. 

Potřebujeme změnit 

své vztahy k jiným 

národnostem. 

1. Slováci 

2. Angličané 

3. Francouzi 

4. Američané 

5. Židé 

6. Němci 

7. Volynští či Kazaští Češi 

8. Rusové 

9. Ukrajinci 

10. Vietnamci 

11. Číňané 

12 Arabové 

13. Afghánci 

14. Romové 

Tabulka č. 121: Pořadí cizinců, které 

by občané ČR chtěli za sousedy 

(2006) 

Zdroj: [71] 

CY 

13,1 

AT 

9,8 

ES 

DE 

BE 

GR 

9,1 

8,8 

8,6 

8,1 

IE 

7,4 

DR 

UK 

DK 

IT 

NL 

5,3 

5,2 

5 

4,5 

4,2 

MT 

CZ 

SI 

FI 

LV 

HU 

3 

2,5 

2,4 

2,2 

1,7 

1,5 

LT 

SK 

RO 

1 

0,5 

0,1 

0 2 4 6 8 10 12 14 

Graf č. 195: Podíl cizinců, na 

populaci, rok 2006 (v %) 

Zdroj: [96] 

Podíl cizinců na populaci ČR v roce 2006 a následně i kapacitu pracovní síly ČR 

ukazuje graf č. 198. Je třeba předpokládat, že procento cizinců v populaci ČR v 

následujících letech významně vzroste a že s tím vyvstanou v podnikateském 

prostředí ČR významné změny. 

Zapojení cizinců do 


prostředí ČR přináší 

nové výzvy pro 

podniky a v blízké 

budoucnosti i pro 

veřejnou správu 

203


V ČR působí vysoký 

počet cizinců s 

ilegálním pobytem. 

Ti se stávají často 

moderními otroky 

různých mafií. 

Slováci 

Ukrajinci 

Poláci 

Mongolové 

Bulhaři 

Moldavci 

Rumuni 

Vietnamci 

Celkem* 

91 255 

99 687 

102 605 

46 155 

57 117 

58 492 

17 149 

22 366 

24 293 

2 814 

5 412 

5 768 

1 953 

3 870 

5 786 V ČR však působí 

3 369 

4 961vysoký počet cizinců 

5 155 

s ilegálním pobytem. 

1 240 

2 757Ti se stávají často 

3 808 

692 moderními otroky 

2 332různých mafií 

3 455 

185 075 

222 804 

234 213 

XII/06 IX/07 X/07 

Cizinci však do ČR 

také přináší velký 

kapitál ve formě 

přímých zahraničních 

investic 

ČR je oblíbená pro 

kapitál pocházející 

z Nizozemska, 

Německa a dalších 

zemí. Také Rusové 

významně 

investují a 

následně ovládají 

firmy na teritoriu 

ČR 

V roce 2008 je 

nárůst oficiálně 

pracujících cizinců 

v ČR proti roku 

2007 téměř 

60 000 

Nejvíce Vietnamců 

žije v 

Karlovarském kraji, 

následuje Ústecký 

kraj a Praha 

Graf č. 196: Počet cizinců zaměstnaných legálně v Česku 

Zdroj: [356] 

Jak v ČR přibývá zahraničních investorů, přechází některé české firmy postupně 

do rukou zahraničního kapitálu. Tento jev je pozitivní. 

Země Kapitál (v mld. Kč) 

1. Česká republika 1037 

2. Nizozemsko 182 


4. Rakousko 74 


6. Francie 47 

7. Španělsko 32 

8. Švýcarsko 29 

9. USA 28 


Tabulka č. 122: Kdo ovládá firmy v Česku 

podle kapitálu 

Zdroj: [357] 

Země Počet firem 

1. Česká republika 203864 


3. Rusko 9629 

4. Ukrajina 6796 

5. Slovensko 4404 

6. Rakousko 3903 

7. Nizozemsko 2912 

8. Itálie 2508 

9. Čína 2092 


České firmy by bez cizinců často nebyly schopné plnit své cíle. 

Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců? 

Leden 2007 Leden 2008 

Celkem 182 044 241 174 

Slováci 88 080 98 157 

Ukrajinci 45 662 62 582 

Poláci 17 711 23 227 

Mongolové 2 997 7 822 

Vietnamci 797 7 033 

Moldavci 3 321 5 579 

Bulhaři 1 871 5 532 

Rumuni 1 305 4 555 

Tabulka č. 124: Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců 

Zdroj: [199] 

Tabulka č. 123: Kdo ovládá firmy v Česku 

podle počtu 

Zdroj: [357] 

204


Nejvíce cizinců žije v okrese Mladá Boleslav. Jde většinou o Poláky, kteří pracují 

ve velkoobchodech, následuje Praha a Plzeň – město. 

Kraje 

Okresy 

Celkem ČR 4,56 Mladá Boleslav 15,28 Kladno 4,27 

Praha 11,16 Plzeň-město 10,24 Hradec Králové 4,10 

Středočeský 5,85 Praha-východ 9,71 Strakon. 4,07 

Plzeňský 5,69 Cheb 7,56 Rokycany 3,90 

Karlovarský 5,04 Brno-město 7,27 Nymburk 3,82 

Liberecký 4,56 Tachov 7,08 Ostrava-město 3,79 

Jihomoravský 4,11 Liberec 6,73 Pelhřimov 3,76 

Pardubický 3,70 Pardubice 6,42 Jihlava 3,63 

Královéhradecký 3,46 Kolín 5,64 Náchod 3,50 

Jihočeský 2,91 Karlovy Vary 5,36 Rakovník 3,49 

Vysočina 2,47 Praha-západ 5,20 Ústí nad Orlicí 3,32 

Ústecký 2,47 Český Krumlov 5,04 Semily 3,32 

Moravskoslezský 2,41 Beroun 4,84 Karviná 3,31 

Zlínský 1,98 Plzeň-sever 4,47 České Budějov. 3,26 

Olomoucký 1,54 Jabl. Nad Nisou 4.45 Trutnov 3,26 

Rok Počet 

žádostí o 

dlouhodobé 

vízum nad 

90 dní 

2003 520 

2004 2 752 

2005 4 040 

2006 7 251 

2007 13 601 

Tabulka č. 126: žádosti 

Vietnamců o víza 

Zdroj: [369] 

Tabulka č. 125: Podíl cizinců na pracovní síle krajů a okresů ČR, rok 2006 (v%) 

Zdroj: [96] 

Slovensko 

94 039 

101 778 

Ukrajina 

Polsko 

Vietnam 

1 125 

13 424 

19 761 

23 195 

49 668 

68 514 

Posílení počtu 

cizinců v rezortu 

školství by posílilo 

rozvoj 

interkulturálních 

kompetencí našich 

škol, jejich učitelů a 

absolventů 

Graf č. 197: Meziroční nárůst cizinců v ČR 

Zdroj: [205] 

duben 2008 rok 2007 

205


Nejvíce cizinců 

pracuje ve 

stavebnictví 

(především ukrajinci) 

ČR patří mezi země 

s vysokým počtem 

hodin, které lidé 

stráví v práci 

Vláda musí ve svých 

reformách najít lék 

na zneužívání 

pracovní 

neschopnosti 

45 

74 

28 

34 

51 

52 

29 

85 

31 

15 

25 

10 

1 

70 

72 

55 

17 

27 

80 

30 

93 

32 

63 

60 

20 

36 

Stavebnictví 

Služby převážně pro podniky 

Kovodělné výrobky 

Výroba motorových vozidel 

Velkoobchod 

Maloobchod 

Výroba strojů a zařízení 

Zdravotnictví, veter. A soc. čin. 

Výroba elektrických strojů a přístrojů 

Výroba potravin a nápojů 

Výroba pryž. a plastových výr. 

Dobývání uhlí a rašeliny 


Činnosti v oblasti nemovitostí 

Zpracování dat a souvis. Čin. 

Pohostinství a ubytování 

Textilní průmysl 

Výroba kovů 

Školství 

Výroba kancelářských strojů a počítačů 

Ostatní služby 

Výroba radio, telev., spoj. př. 

Pomocní činnosti v dopravě 

Pozemní doprava 

Průmysl dřevařský 

Výroba nábytku, ost. zpracovatelský prům. 

% 

23,3 

8,5 

6,7 

5,2 

4,7 

3,3 

3,0 

2,8 

2,7 

2,7 

2,6 

2,5 

2,4 

2,3 

2,2 

2,1 

2,0 

1,8 

1,6 

1,5 

1,3 

1,3 

1,2 

1,2 

1,0 

2,3 

Tabulka č. 127: Podíl zaměstnaných cizinců v ČR podle odvětví, rok 2005 (v%) 

Zdroj: [96] 

Kapacitu pracovní síly lze získat také pozdějším odchodem občanů do důchodu 

nebo prodloužením pracovní doby. Ale pracovní doba v ČR je již tak relativně 

dlouhá. Zvláště podnikatelé a manažeři stráví v práci více času než jejich 

kolegové ve vyspělých zemích. 

Hodiny v práci (výběr) 

Česká republika 42,8 

Řecko 42,4 

Polsko 41,7 


Maďarsko 40,5 

Portugalsko, 39,0-39,1 

Rakousko 

Itálie 38,5 

Irsko 37,3 

Belgie,m Francie 37,1 

Německo 36,9 

Velká Británie, 35,6-35,7 

Muži půjdou do penze v 65 letech, 

Ženy půjdou do penze v 62 letech (pokud 

vychovaly alespoň 4 děti), v 63 letech 

(pokud vychovali 3 děti), v 64 letech 

(pokud vychovaly 2 děti), v 65 letech 

(ostatní). 

Změna se týká jen lidí narozených po roce 

1968. Až na 35 let se má postupně 

prodlužovat doba povinných odvodů státu, 

která je potřebná pro nárok na starobní 

důchod. 

Do povinné doby důchodového pojištění se 

nemá započítávat doba studia na střední, 

vyšší odborné a vysoké škole. 

Dánsko 


Tabulka č. 128: Počet hodin v práci ve vybraných evropských zemí (v roce 2006) 

Pokud tedy chtějí být podnikatelé v podnikání úspěšní, musí v počátku 

respektovat skutečnost nutnosti dlouhé pracovní doby. Neuváží-li dobře tento 

faktor, může to mít vážný dopad na jejich rodinu. 

Kapacitu pracovní síly ČR snižuje nemocnost, která se pohybuje od roku 1990 do 

roku 2005 v rozmezí od 3,2 % do 10,3 %. Míra pracovní neschopnosti české 

206


populace je i v roce 2007 hrozivá. Je jisté, že zdravotní systém je zneužíván lidmi, 

kteří nemají pozitivní vztah k práci, a zčásti tak nahrazuje záchytný sociální 

systém. Potřebu změny ukazuje následující graf: 

Kolik zaměstnanců denně stoná (v procentech). 

Slovinsko 

Rakousko 

Maďarsko 

Německo 


Slovensko 

Švýcrsko 

3,3 

3,5 

3,5 

3,6 

3,7 

4,5 

4,9 

ODS zahajuje od 1. 

1. 2008 reformu 

zdravotnictví, ale její 

pojetí v mnoha 

oblastech naráží na 

názory opozice. Jak 

snaha o změnu 

systému dopadne 

rozhodne rok 2008 a 

roky následující 

Chorvatsko 

5,6 

Švédsko 

6,4 


6,8 

Graf č. 198: Pracovní neschopnost v zemích EU (2006) 

Zdroj: [72] 


Graf č. 199: Míra pracovní neschopnosti v procentech 

Zdroj: [365] 

Evropa stárne a pro udržení dostatečné pracovní síly musí být občané stále déle 

ekonomicky činní. Pokud mají přispívat k ekonomickému růstu EU, musí být 

zdraví. Proto je ekonomická strategie Evropské komise do roku 2013 zaměřena na 

zásadní prioritu: „Udržitelnost zdraví pracovní síly“. 

Také v souvislosti s novým zákoníkem práce začínají mít české firmy zájem o 

zdraví svých pracovníků. 

Na velikost pracovní síly ČR má významný vliv míra nezaměstnanosti. Štědrá 

podpora nezaměstnaným ze strany státu často znamená, že se pracovníkům 

s nízkou mzdou nevyplatí pracovat. Zůstanou i tak mimo pracovní poměr, 

207


postupně ztrácí pracovní návyky a ztrácí šanci plnohodnotně se v budoucnu 

uplatnit. 

Graf míry 

nezaměstnanosti 

v zemích EU 

v roce 2006 – ČR 

má větší 

nezaměstnanost, 

než EU 15 i EU 25 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

EU-27 .. .. .. .. .. 8,6 8,4 8,8 9,0 9,0 8,7 7,9 

EU-15 10,0 10,1 9,8 9,2 8,5 7,6 7,2 7,5 7,9 8,0 7,9 7,4 

Belgie 9,7 9,5 9,2 9,3 8,5 6,9 6,6 7,5 8,2 8,4 8,4 8,2 

Bulharsko .. .. .. .. .. 16,4 19,5 18,1 13,7 12,0 10,1 9,0 

Česká Rep. .. .. .. 6,4 8,6 8,7 8,0 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 

Dánsko 6,7 6,3 5,2 4,9 5,2 4,3 4,5 4,6 5,4 5,5 4,8 3,9 

Estonsko .. .. 9,6 9,2 11,3 12,8 12,4 10,3 10,0 9,7 7,9 5,9 

Finsko 15,4 14,6 12,7 11,4 10,2 9,8 9,1 9,1 9,0 8,8 8,4 7,7 

Francie 11,1 11,6 11,5 11,1 10,5 9,1 8,4 8,7 9,4 9,6 9,7 9,4 

Irsko 12,3 11,7 9,9 7,5 5,7 4,2 4,0 4,5 4,7 4,5 4,3 4,4 

Itálie 11,2 11,2 11,3 11,3 10,9 10,1 9,1 8,6 8,4 8,0 7,7 6,8 

Kypr .. .. .. .. .. 4,9 3,8 3,6 4,1 4,6 5,2 4,7 

Litva .. .. .. 13,2 13,7 16,4 16,5 13,5 12,4 11,4 8,3 5,6 

Lotyšsko .. .. .. 14,3 14,0 13,7 12,9 12,2 10,5 10,4 8,9 6,8 

Lucembursko 

2,9 2,9 2,7 2,7 2,4 2,3 2,0 2,7 3,7 5,1 4,5 4,7 

Maďarsko .. 9,6 9,0 8,4 6,9 6,4 5,7 5,8 5,9 6,1 7,2 7,5 

Malta .. .. .. .. .. 6,7 7,6 7,5 7,6 7,4 7,3 7,3 

Německo 8,0 p 8,5 p 9,1 p 8,8 p 7,9 p 7,2 p 7,4 p 8,2 p 9,0 p 9,5 p 9,5 p 8,4 p 

Nizo-zemsko 6,6 6,0 4,9 3,8 3,2 2,8 2,2 2,8 3,7 4,6 4,7 3,9 

Polsko .. .. 10,9 10,2 13,4 16,1 18,2 19,9 19,6 19,0 17,7 13,8 

Portugalsko 7,3 7,3 6,8 5,1 4,5 4,0 4,0 5,0 6,3 6,7 7,6 7,7 

Rakousko 3,9 4,3 4,4 4,5 3,9 3,6 3,6 4,2 4,3 4,8 5,2 4,8 

Rumunsko .. .. 5,3 5,4 6,6 7,2 6,6 8,4 7,0 8,1 7,2 7,3 

Řecko 9,2 9,6 9,8 10,8 12,0 11,2 10,7 10,3 9,7 10,5 9,8 8,9 

Slovensko .. .. .. 12,6 16,4 18,8 19,3 18,7 17,6 18,2 16,3 13,4 

Slovinsko .. 6,9 6,9 7,4 7,3 6,7 6,2 6,3 6,7 6,3 6,5 6,0 

Španělsko 18,4 17,8 16,7 15,0 12,5 11,1 10,3 11,1 11,1 10,6 9,2 8,5 

Švédsko 8,8 9,6 9,9 8,2 6,7 5,6 4,9 4,9 5,6 6,3 7,4 b 7,0 

Velká 

Británie 

8,5 7,9 6,8 6,1 5,9 5,3 5,0 5,1 4,9 4,7 4,8 5,3 

P – předběžná hodnota, b – nesrovnatelnost údajů z důvodu změny způsobu zjišťování 

Tabulka č. 129: Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) 

Zdroj: [96] 

Časová řada míry 


v zemích EU 

Nejpočetnější 

skupinu 

nezaměstnaných 

tvoří lidé nad 50 

let. 31. 12. 2007 

tvořili 

nezaměstnaní nad 

50 let 30,6 % 

uchazečů o 

zaměstnaní 

Měsiční (%) 2005 1) 2006 1) 2007 1) 08/08 09/08 10/08 

Nezaměstnanost 7,92 7,14 5,3 4,3 4,4 4,4 

ČR (Eurostat) 


EU-13 


Německo 

Nezaměstnanost 5,30 5,30 5,3 5,7 - - 

V. Británie 


USA 

5,08 4,63 4,6 6,1 6,1 6,5 

1) roční průměr 


Zdroj: [358] 

Nezaměstnaností jsou postižení především absolventi škol a lidé nad 50 let svého 

věku. Vzhledem na posunutí věku odchodu do důchodu u mužů i žen je to 

závažný problém, který bude muset vláda řešit. 

208


Česká republika doposud vykazuje relativně nízkou míru nezaměstnanosti. 

V tomto indikátoru byla v roce 2006 dokonce pod průměrem EU 15. 

16 

13,8 

14 13,4 

12 

10 

9,4 9,0 8,9 8,5 8,4 8,2 7,9 7,7 

8 

7,7 7,5 7,4 7,3 7,3 7,1 7 

6,8 6,8 

6 

4 

6 5,9 5,6 5,3 4,8 4,7 4,7 4,4 3,9 3,9 

V polovině roku 

2008 se míra 


mírně zvýšila nad 

průměr EU-27. 

V závěru roku 

2008 lze s ohledem 

na nastupující krizi 

počítal s nárůstem 

nezaměstnanosti i 

v ČR 

2 

0 

Polsko 

Slovensko 

Francie 

Bulharsko 

Řecko 

Španělsko 

Německo 

Belgie 

EU-27 

Finsko 

Portugalsko 

Maďarsko 

EU-15 

Malta 

Rumunsko 


Švédsko 

Itálie 

Lotyšsko 

Slovinsko 

Estonsko 

Litva 


Rakousko 

Kypr 

Lucembursko 

Irsko 

Dánsko 

Nizozemsko 

Hospodářský vývoj 

EU v roce 2007 

(vybrané země, 

údaje v procentech) 

Graf č. 200: Míra nezaměstnanosti (rok 2006, v %) v zemích EU 

Zdroj: [96] 

80 

75 

70 

65 

60 

55 

77,1 

71,4 

66,1 

60,7 

Eurozóna – 65,7, EÚ 27 – 65,4 

57 57,3 

55,7 

Nezaměstnanost v EU 

v roce 2007 

(lednový ukazatel) 



Polsko 8,6 

Francie 7,8 

Německo 7,6 

Maďarsko 7,2 

Belgie 7 

Finsko 6,4 

Británie 5,1 

Česko 4,7 

Irsko 4,7 

Rakousko 4,2 


Průměr 

eurozóny 7,1 

50 

Dánsko Rakousko Česko Slovensko Polsko Maďarsko Malta 

Graf č. 201: Míra nezaměstnanosti v EÚ (rok 2007 v %, věk 15 – 64 let) 

Zdroj: [162] 

V roce 2007 se ekonomice v CŘ daří a proto také nezaměstnanost mírně klesá. 

V některých profesních začíná nedostatek specialistů (IT technologie, lékaři, 

technici – konstruktéři, atd.) Podniky do těchto profesí část získávají cizince. 

209


1993 

1994 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

2006 

2007 

0,7 

0,9 

1,1 

1,1 

1,3 

1,9 

2,8 

3,1 

3,7 

4,0 

3,9 

3,8 

3,9 

4,1 

Graf č. 202: Vývoj dlouhodobé a obecné 

nezaměstnanosti v ČR (v %) 

Zdroj: [359] 

4,3 

4,3 

4,2 

4,2 

4,2 

Obecná míra nezaměstnanosti 

4,8 

5,3 

6,5 

7,1 

7,3 

7,8 

7,9 

8,1 

8,3 

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 

8,7 

8,8 

SK 

PL 

13,4 

13,8 

BG 

GR 

DE 

9 

8,9 

8,4 

BE 

5,2 

RO 

7,3 

FR 

9,5 

CZ 

PT 

EU-27 

HU 

IT 

EU-15 

MT 

7,1 

7,7 

7,9 

7,5 

6,8 

7,4 

7,3 

SI 

EE 

6 

5,9 

LV 

6,8 

LT 

5,6 

FI 

7,7 

ES 

8,5 

NL 

3,9 

LU 

IR 

AT 

UK 

4,7 

4,4 

4,7 

5,3 

SE 

7,1 

dlouhodobá 

CY 

4,6 

3,9 

celková 

DK 

0 2 4 6 8 10 12 14 16 

Graf č. 203: Celková míra nezaměstnanosti 

a míra dlouhodobé nezaměstnanosti 

v zemích EU, rok 2006 (v %) 

Zdroj: [96] 

ČR vykazuje, 

vysokou míru 

dlouhodobé 


PHA 

ST C 

PLZ 

JHC 

VYS 

KVH 

PAR 

ZLI 

LIB 

JHM 

OLO 

KVA 

MVS 

UNL 

2,1 

2,8 

4,2 

4,5 

4,4 

4,6 

4,6 

5,1 

5,7 

5,3 

4,5 

5,4 

5,5 

5,5 

6,1 

7 

7,7 

6,8 

8 

10,2 

Graf č. 204: Regionální míry nezaměstnanosti v ČR (v %) 

Zdroj: [96] 

6 

6,9 

7,4 

8,2 

9,3 

10,9 

12 

13,7 

0 5 10 15 

2006 2008 

V roce 2007 se 

nezaměstnanost v ČR 

opět snížila, až na 

hodnotu 6,5 %. Problém 

je, že ČR vykazuje 

vysokou hodnotu 

celkové míry dlouhodobé 

nezaměstnanosti. Vývoj 

míry dlouhodobé a 

obecné nezaměstnanosti 

v ČR ukazuje graf č. 202. 

Nepříznivost situace v 

ČR ukazuje graf. č. 203 

za rok 2006. 

Graf č. 204 ukazuje, že 

regiony UNL, MVS a 

KVA 52 významně 

negativně ovlivňují 

celkovou míru 

nezaměstnanosti ČR. 

K nezaměstnanosti 

v těchto krajích přispívá 

52 UNL – Ústecký kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, KVA – Karlovarský kraj 

210


nejen nepříznivá skladba průmyslu, ale též nízká úroveň lidských zdrojů a často i 

malý zájem o práci a podnikání. 

Lidské zdroje ČR 

2002 

2003 

2004 

ročně 

12,72 

13,75 

16,44 

Srovnávame-li 

absolutní hodnoty 

nezaměstnanosti v 

ČR a SR, je na tom 

ČR lépe. SR však 

v této oblasti udělala 

veliký pokrok. Je 

jisté, že návrat téměř 

8 % nezaměstnaných 

do pracovního 

procesu posílil rozvoj 

HDP Slovenska 

2005 

10,93 

2006 

9,27 

2007 

7,92 

2008 

7,51 

Graf č. 205: Míra evidovaní nezaměstnanosti ročně v SR (2008, v %) 

Zdroj: [215] 

leden 

únor 

březen 

duben 

květen 

červen 

měsičně 

7,38 

7,44 

7,42 

7,59 

7,84 

8,06 

Na klesající míře 

nezaměstnanosti ve 

SR se podílí rozvoj 

slovenských podniků 

i přímé zahraniční 

investice. Také 

aktivní politika vlády 

SR projevila zájem o 

práci u sociálně 

slabších občanů, kteří 

dříve pobýrali různé 

typy podpory 

červenec 

7,47 

srpen 

7,36 

září 

říjen 

7,54 

7,51 

Graf č. 206: Míra evidovaní nezaměstnanosti měsíčně v SR (2008, v %) 

Zdroj: [215] 

Ve všech evropských zemích stály v roce 2007 před úřady práce dlouhé fronty. 

Přitom paradoxně všechny tyto země včetně Česka sužuje nedostatek vysoce 

kvalifikovaných expertů a pracovníků. Ze zemí EU odchází stále více 

V roce 2008 

pokračoval odchod 

některých českých 

specialistů (lékaři, 

technici, IT) do 

bohatších zemí. Do 

ČR pak přicházeli 

lidé ze Slovenska, 

Ukrajiny, Ruska a 

dalších zemí 

211



rychleji přejít na 

inovační strategii 

HIT 

kvalifikovaných lidí na americký kontinent nejen za lepšími výdělky, ale hlavně 

za lepšími pracovními příležitostmi. Na americký trh práce v rozmezí 1990-2000 

odešlo z Evropy 900 tisíc kvalifikovaných odborníků 53 . 

Roční příjmy v eurech před celkovým zdaněním 

100 000 

90 000 

ČR potřebuje zvýšit 

průměrnou 

kvalifikaci 

zaměstnanců. 

Vyžaduje to změny 

ve vzdělávacím 

systému (viz Bílá 

kniha) 

80 000 

70 000 

60 000 

50 000 

40 000 

30 000 

20 000 

10 000 

0 

Rakousko Německo Británie Irsko Česko 

Vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a duševní pracovníci Techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci 

Graf č. 207: Roční příjmy ve vysoce kvalifikovaných oborech (2007) 

Zdroj: [75] 

Je alarmující, že zaměstnanost ve vysoce kvalifikovaných oborech je v Česku 

v rámci zemí Evropské unie podprůměrná. Vyplývá to z dokumentů Rady 

Evropské unie, které zveřejnil server Měšec.cz. 

Nicméně pořád je v této oblasti na tom Česko lépe něž Rakousko nebo Španělsko. 

Vyšší úroveň vzdělanosti a kvalifikovanosti pracovní síly vede podle analytiků 

k rozvoji ekonomiky, ale není jeho zárukou. 

Stát 

Podíl vysoce 

kvalifikovaných 

Málo placené 

zaměstnání 

Podíl zaměstnanců s 

nízkou kvalifikací 

1. Nizozemsko 45 25 30 

2. Švédsko 42 37 21 

3. Finsko 41 28 31 

5. Německo 38 22 40 

6. Estonsko 38 26 36 

7. Velká Británie 38 30 32 

13. Polsko 35 23 42 

15. Česká republika 34 21 45 

18. Slovensko 32 25 53 

19. Maďarsko 31 23 40 

21. Rakousko 31 26 43 

24. Španělsko 26 28 46 

25. Portugalsko 19 33 48 

Tabulka č. 131: Poměr odborníků a neodborných profesí v zemích EU v roce 2006 

53 Právo, 27. 7. 2006. 

212


Snahou vlády je udržet občany co nejdéle v pracovním procesu. Následující graf a 

tabulka ukazuje, jaká je situace v zemích EU: 

Belgie 

Česko 

Dánsko 

Finsko 

Francie 

Irsko 

Itálie 

Lucembursko 

Maďarsko 

Německo 

Nizozesko 

Polsko 

Portugalsko 

Rakousko 

Řecko 

Slovensko 

28,5 

31,5 

27,9 

28,9 

28,5 

32,2 

30,8 

41,7 

44,2 

43,1 

43,2 

45,9 

50,5 

54,1 

53,4 

63,1 

Kdy se chodí do penze 

Země muži ženy 

Belgie 56 63 

Česko 61,5 59,5 

Dánsko 65 65 

Finsko 65 65 

Francie 60 60 

Irsko 66 66 

Itálie 65 65 

Lucembursko 65 65 

Maďarsko 62 62 

Německo 65 65 

Nizozesko 65 65 

Polsko 65 60 

Portugalsko 65 65 

Rakousko 65 60 

Řecko 65 65 

Slovensko 60 57 

Španělsko 65 65 

Švédsko 65 65 

Velká Británie 65 60 

USA 65 60 

Španělsko 

Švédsko 


USA 

43,8 

42,5 

Graf č. 208: Kolik lidí ve věku 55 až 65 let pracuje (2006) 

Zdroj: [76] 

57,5 

61,9 

V porovnání 

s vyspělejšími 

ekonomikami 

odcházíme do penze 

příliš „mladí“ 

Jedním z hlavních úkolů celého politického spektra v ČR je dosáhnout 

významného posunu odchodu občanů do důchodu a tím si zvýšit kapacitu 

disponibilních pracovních sil. Snaha udržet zaměstnace pracovně aktivní co 

nejdéle je však jen málo podpořena pomocí takovým lidem. 

Prioritou Čechů je 

mít stálé zaměstnání 

Je dáno mentalitou Čechů, že jejich prioritou je mít stálé zaměstnání. Více než 

polovina ekonomicky aktivních Čechů bere práci jen jako způsob, jak si vydělat 

peníze a nic víc. Především tak soudí ti, kteří pracují v dělnických profesích. Pro 

středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lidi znamená práce něco více. 

Pro českého zaměstnance je především důležité: 

• Mít jisté zaměstnání. 

• Mít práci, která mě baví. 

• Mít vysoký příjem. 

• Mít pocit, že práce je důležitá pro společnost. 

• Mít práci, které si ostatní váží. 

• Možnost pracovat samostatně. 

• Mít možnost pomáhat jiným lidem. 

Vedoucí podniku by měl usilovat o to, aby práce jeho spolupracovníků v podniku 

tyto požadavky splňovala co nejlépe. 

K významným sociálním faktorům patří skutečnost, že od roku 1989 trvale a 

téměř lineárně roste průměrná mzda v ČR a tím i kupní síla obyvatelstva. Zdá se, 

Co je důležité pro 

českého zaměstnance 

Mzdová 

Problematika 

Průměrná mzda v ČR 

Tlaky na růst mezd 

mohou zhoršit 

podmínky pro 

existenci malých a 

středních podniků 

213


že tento trend bude zachován i v blízké budoucnosti. 

25000 

Zvláště v roce 2009 

bude třeba vývoj 

průměrné mzdy v ČR 

přetřídit, protože již 

v závěru roku 2008 

krachují mnohé firmy 

20000 

15000 

10000 

5904 

7004 

8307 

14793 

11801 12797 13614 

9825 10802 

15866 

16917 

18041 

18985 

20211 

21692 

5000 

0 

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Graf č. 209: Vývoj průměrné mzdy v ČR 

Zdroj: [77], [95] 

Vývoj průměrné mzdy na Slovensku 

Slováci již pochopily, 

žre nastupující krize 

neumožní dodržet 

všechny cíle ve 

mzdové politice (viz 

Hospodářské noviny, 

20. 11. 2008. 

11430 

12365 

13511 

14365 

15825 

17274 

18761 

20146 

20950 

Zlepšení situace lze 

očekávat po roce 

2010 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Graf č. 210: Vývoj průměrné mzdy na Slovensku 

Zdroj: [259] 

Nejvyšší mzdy byly 

v bankovnictví a 

následuje energetika 

a těžba. Všechna 

ostatní odvětví klesla 

pod průměrnou mzdu 

ČR. 

Vývoj mezd podle odvětví (1. čtvrtletí 2008) 

obor 

Průměrná mzda (v 

korunách) 

Změna reálné mzdy (v 

%) 

Energetika 30 240 +10,0 

Těžba 27 373 +8,5 

Stavebnictví 22 883 +6,4 

Bankovnictví 52 154 +4,2 

Zpracovatelský 

průmysl 21 341 +3,9 

Zemědělství 15 968 +3,9 

214


Doprava a 

komunikace 24 048 +2,0 

Zdravotnictví 19 872 -1,4 

Školství 18 131 -4,1 

Ubytování a 

stravování 15 624 -0,8 

Tabulka č. 132: Vývoj mezd v ČR podle odvětví (k 3. 6. 2008) 

Zdroj: [238] 

20% 

15% 

10% 

Reálné mzdy v ČR 

od roku 2007 klesájí 

v důsledku inflace 

5% 

0% 

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

-5% 

Graf č. 211: Růst mezd v ČR 

Zdroj: [180] 

Růst nominální mzdy Růst reálné mzdy Inflace 

Reálný růst (v procentech) 

Hrubá mzda 

Průměrné mzdy v krajích (ve 

druhém čtvrtletí 2008) 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005 

11928 -5,6 

12918 

13636 

5,8 

1,9 

14870 3,9 

16024 5,4 

17073 6,6 

17795 

18753 

1,6 

3,7 

Praha 28 610 

Středočeský 23 550 

Plzeňský 21 579 

Moravskoslezský 21 425 

Jihomoravský 21 085 

Liberecký 20 923 

Ústecký 20 557 

Vysočina 20 521 

Zlínský 20 362 

Jihočeský 20 075 

Pardubický 19 965 

Královéhradecký 19 949 

Olomoucký 19 526 

Karlovarský 19 036 

Tabulka č. 133: Průměrné mzdy v 

krajích (ve druhém čtvrtletí 2008) 

Zdroj: [180] 

Problémem realizace 

cílů EU při 

sbližování životní 

úrovně jednotlivých 

regionů byl v roce 

2008 význmaný 

rozdíl v průměrných 

mzdách regionů ČR 

2006 

2007 

2008* 

19982 

21464 

3,6 

4,9 

23182 1,1 

Graf č. 212: Průměrná hrubá mzda ve druhém 

čtvrtletí* 2008 

Zdroj: [180] 

215 

Velké disparity v průměrné 

mzdě regionů v ČR vedou 

k odchodu specialistů z těchto 

krajů (lékaři, vědci, atd.) a 

následně ke snížení 

inovačních kompletních 

celých regionů.


30 000 

25 000 

20 000 

15 000 

10 000 

5 000 

0 

11 102 

8 154 

16 296 

15 305 

12 597 

11 504 

10 728 

10 003 

9 226 

26 552 

24 595 

22 006 22 060 22 641 

18 802 

11 43012 365 

17 274 

15 825 

14 365 

13 511 

26 399 

18 761 

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

20 146 

ČR 

SR 

Graf č. 213: Srovnání vývoje průměrné mzdy zaměstnance v ČR a SR (v Kč) 

Od roku 1999 je 

růst reálných mezd 

ČR mezi 2,4 % a 

6,5 % 

10 

8 

7,8 

8,7 

8,7 

6 

6,2 

5,4 

6,5 

4 

3,8 

3,7 

3,3 

3,8 

4,4 

2,4 

2 

1,3 

0 

-2 

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

-1,4 

Graf č. 214: Procentuální růst reálných platů v ČR 

Zdroj: [360] 

30 

Drtivá většina platů 

zaměstnanců 

v podnicích s více 

než deseti 

zaměstnanci je 

v rozmezí 

6 – 24 000 Kč 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

3 až 6 6 až 9 9 až 10 12 až 15 15 až 18 18 až 21 21 až 24 24 až 27 27 až 30 30 až 33 33 až 36 36 až 39 39 až 42 42 až 45 45 až 48 48 až 51 nad 51 

Intervaly mezd v tisících Kč 

let 

muži 

Graf č. 215: Statistické rozložení výše platů zaměstnanců v podnicích s více než deseti 

zaměstnanci podle pohlaví v roce 2006 

Zdroj: [79] 

216 

ženy


Průměrná mzda v ČR má sice rostoucí tendenci, nicméně ve srovnání se zeměmi 

OECD Česká republika zaujímá poslední příčky následující tabulky. Mzdy v 

Česku se k úrovni vyspělé Evropy blíží jen pomalu. 

Země Hodinová mzda Odpracovaných hodin 

za měsíc 

Dánsko 28,00 122,9 

Norsko 27,19 111,4 

Švýcarsko 26,20 129,6 

Nizozemsko 23,48 112,8 

Německo 23,39 120,5 

Francie 17,84 119,3 

Švédsko 17,51 130,3 

Japonsko 17,27 150,1 

Velká Británie 16,97 139,4 

Irsko 16,70 134,4 

Austrálie 16,23 151,2 

Rakousko 15,74 129,2 

Kanada 14,38 143,2 

Itálie 13,90 132,6 

Nový Zéland 11,80 151,1 

Španělsko 9,43 150,0 

Jižní Korea 7,59 199,2 

Řecko 6,14 161,5 

Portugalsko 5,18 139,7 

Česká republika 3,41 164,3 

Polsko 3,22 163,0 


Mexiko 1,97 154,8 

Tabulka č. 134: Hodinové výdělky v eurech v roce 2007 

Zdroj: [80] 

Většina platů se 

pohybuje v rozmezí 

6 000 – 39 000,- 

Kč. Trvalý nárůst 

mezd povede jistě 

ke snížení zájmu o 

PZI zahraničních 

firem ČR, tyto 

firmy se brzy 

začnou zajímat o 

výhodnější světová 

teritoria. 

Nízká průměrná 

mzda v ČR není 

trvale udržitelná. 

Tuto konkurenční 

výhodu postupně 

ztratíme 

Rozdíl 

v hodinových 

výdělcích v ČR, 

Rakousku a 

Německu v roce 

2008 vedl k tomu, 

že v příhraničí na 

straně ČR vznikají 

obchodní 

komplexy, kde 

levně nakupují 

cizinci a k tlaku na 

prodej české půdy 

a nemovitostí 

právě nyní, když 

to je pro cizince 

výhodné 

ČR má dnes relativně průměrný koeficient nerovnosti. 

Koeficient nerovnosti se počítá jako Giniho index (Corrado Gini, 1884 – 1965, 

italský statistik a sociolog). Čím více se blíží nule, tím více se skutečný stav blíží 

ideální rovnosti. Čím více je roven jedné, blíží se hypotetickému stavu, kdy 100 % 

všech příjmů končí v rukou jediného čověka. 

0,5 

0,4 

0,474 

0,3 

0,2 

0,1 

0,232 

0 

Dánsko 

Švédsko 

Lucembursko 

Rakousko 

ČR 

Slovensko 

Belgie 

Francie 

Maďarsko 

Německo 

Španělsko 

Řecko 

Irsko 


Itálie 

Polsko 

USA 

Portugalsko 

Turecko 

Mexiko 

Graf č. 216: Koeficient nerovnosti (výběr; v polovině prvního desetiletí 21. století) 

Zdroj: [361] 

217


V současné době se v ČR významně liší mzdy kvalifikovaných a 

nekvalifikovaných pracovníků. 

Srovnání průměrné hrubé mzdy (v Kč měsíčně) 

obor Celkem muži ženy 

Vedoucí a řídící 43 583 49 853 30 365 

pracovníci 

Vědečtí pracovníci 28 979 33 920 24 758 

Sestry a učitelé 23 641 27 300 20 353 

Administrativa 17 498 20 332 16 648 

Služby a obchod 13 718 16 154 12 229 

Dělníci v zemědělství 13 547 14 426 12 666 

Řemeslníci 17 824 18 836 13 216 

Obsluha strojů 17 624 18 930 14 329 

Nekvalifikovaní 

pracovníci 

12 261 14 018 10 814 

Tabulka č. 135: Srovnání průměrné hrubé mzdy v roce 2006 

Zdroj: [83] 

Banky a 

stavební 

spořitelny 

Finanční 

zprostředkování 

Výpočetní 

technika 

Energetika 

Celé 


Textilní průmysl 

22 531 

15 577 

36 423 

62 071 

58 391 

52 291 

Graf č. 217: Průměrná měsiční hrubá mzda v ČR (první čtvrtletí 2008, v Kč) 

Zdroj: [362] 

Letecká 

doprava 

70278 

Ubytování a 

stravování 

16671 

IT 

51000 

Zemědělství, 

myslivost 

16645 

Finanční 

služby 

50987 

Textilní výroba 

15680 

Energetika 

35165 

Výroba oděvů, 

kožešnictví 

12672 

Graf č. 218: Nejlépe placené obory (za 1. 

pololetí 2008) 

Zdroj: [237] 

Graf č. 219: Nejhůře placené obory (za 1. 

pololetí 2008) 

Zdroj: [237] 

218


Nepříliš štastné stanovení minimální mzdy 54 vede u nekvalifikovaných kategorií 

populace k nezájmu o práci. 

9 000 

8 000 

7 000 

6 000 

5 000 

4 000 

3 600 

4 500 

5 000 

5 700 

6 200 

6 700 

7 185 

7 570 

8 000 8 000 

Stát určuje 

podnikatelskému 

sektoru výši 

minimální mzdy 

(Nařízení vlády o 

minimální mzdě 

249/2007 Sb.) Lidé 

s minimální mzdou 

se dostávají ve 

statistice do 

kategorie chudých 

občanů 

3 000 

2 200 2 200 2 200 

2 500 2 500 

2 650 

2 000 

1 000 

0 

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Graf č. 220: Minimální mzda v Kč 

Zdroj: [96] 

O výši minimální mzdy se v ČR v roce 2008 vedla diskuse napříč politických 

stran. Pro levici je nízká a nejasná základní potřeba lidí, pro pravici příliš vysoká a 

jde ke krachu firem, zvláště namalých a středních. Za minimální mzdu pracují 

nekvalifikovaní zaměstnanci a často zneužívaní cizinci. Podle názoru autorů je 

minimální mzda opravdu z pohledu životních potřeb nízká a je politici udržitelná 

jen za cenu existence šedé ekonomiky (nelegální dovoz, likvidace našich odvětví, 

nekvalitní výroby a potravin, pro tyto lidi a následuje vyšší výdaje na jejich 

zdravotnictví atd.). V ČR musí pro následující období počítat s tím, že přes 

nastupující krizi minimální mzda vzroste. 

54 Minimální mzda - je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její 

základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších 

předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných 

podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování 

minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších 

úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za 

práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 

219


ČR disponuje 

kvalifikovanou a 

přitom levnou 

pracovní silou, 

především pro 

technické oblasti. 

Proto do ČR mířé 

automobilový 

průmysl 

ČR bude ještě po krátkou dobu disponovat výhodou levné pracovní síly. 

Norsko 

Dánsko 

Německo 

Finsko 

Belgie 

Švýcarsko 

Nizozemsko 

Švédsko 

Lucembursko 

Rakousko 

Francie 


Kvalifikované lidské 

zdroje „odsával“ 

z EU také americký 

kontinent. 

S poklesem dolaru 

v roce 2008 se tito 

tendence snižují 

Irsko 

USA 

Kanada 

Japonsko 

Itálie 

Španělsko 

Řecko 

Portugalsko 

ČR 

Maďarsko 

Slovensko 

Polsko 

0 10 20 30 40 50 60 

Hodinová mzda 

Dodatečné náklady na osobu 

Graf č. 221: Náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu v roce 2005 

Zdroj: [81] 

160 

140 

Srovnej náklady 

na pracovní sílu 

v roce 2005 (graf 

č. 226) a v roce 

2006 (graf č. 212) 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 

Švédsko 

Dánsko 

Belgie 

UK 

Nizozemsko 

Německo 

Finsko 

Francie 

Itálie 

Španělsko 

Řecko 

Slovinsko 

Portugalsko 

Česko 

Maďarsko 

Polsko 

Estonsko 

Slovensko 

Litva 

Lotyšsko 

Graf č. 222: Mzdové náklady na pracovníka měsíčně (platy, povinné odvody pojistného, 

náklady na školení) - 2006 

Zdroj: [74] 

Česká republika má v rámci EU vysoké tempo růstu reálných mzdových nákladů 

na zaměstnance a je tedy jen otázkou času, kdy výhodu lacné pracovní síly ztratí. 

220


9 

8 

7 

6 

5 

8,1 

7,7 

7,5 

7,2 

5,7 

4,5 

Průměrné tempo 

růstu reálných 

mzdových nákladů 

na zaměstnance 

vysoce překračuje 

průměr EU-15 i EU- 

27 

4 

3 

3,5 

3,1 

2,7 

2,5 

2 

1 

0 

-1 

2,4 2,3 2,1 

1,8 1,7 

1,3 1,3 

1,3 1,1 0,9 0,9 0,8 0,8 

0,5 0,4 0,4 0,2 0,2 

Estonsko 

Litva 

Lotyšsko 

Rumunsko 

Maďarsko 


Řecko 

Bulharsko 

Irsko 

Slovinsko 

Slovensko 


Finsko 

Dánsko 

Švédsko 

Francie 

Kypr 

Polsko 

Nizozemsko 

EU-27 

EU-15 

Malta 

Lucembursko 

Belgie 

Italie 

Portugalsko 

Rakousko 

Německo 

Španělsko 

Graf č. 223: Průměrné tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance (2001-2006, v %) 

Zdroj: [96] 

-0,1 

Finančnictví 

Energetika 

Veř. správa a obrana 

Doprava a spoje 

Hornictví 

Realitní trh 

Stavebnictví 

Obchod 

Zpracovatelský prům. 

Zdravotnictví 

Vzdělávání 


Rybolov 

Ubytování a stravování 

23044 

21466 

21146 

20966 

20687 

19314 

18825 

17729 

17709 

16943 

14406 

13768 

13460 

Graf č. 224: Výdělky v odvětvích 

v ČR (2006) 

Na následujících tabulkách vidíme, jaký měl průběh reálný plat v ČR. 

34102 

Praha 

Střední Čechy 









Vys očina 

Hradecký kraj 



18462 

17646 

17400 

17130 

16908 

16866 

16530 

16370 

16335 

16308 

16277 

16176 

15967 

Graf č. 225: Výdělky v jednotlivých krajích 

v ČR (2006) 

23519 

Konstatovali jsme 

již, že průměrné 

výdělky v různých 

odvětvích vykazují 

významné rozdíly. 

Nízké výdělky 

v odvětví ubytování, 

stravování, 

rybolovu, 

zemědělství a 

dokonce i 

vzdělávání mají již 

dnes dopad na 

kvalitu lidských 

zdrojů v těchto 

odvětvích 

Jak rostly mzdy (v % meziročně) 

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 

Hrubá nominální mzda 8,6 18,6 18,3 9,9 9,2 8,4 6,4 8,7 7,3 6,6 6,6 5,3 6,4 7,3 

Reálná mzda (bez inflace) 7,8 8,7 8,7 1,3 -1,4 6,2 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7 3,3 3,8 4,4 

Tabulka č. 136: Růst mezd (v % meziročně) 

Zdroj: ČSÚ 

221


Je zajímavé porovnat 

vývoj průměrné 

mzdy v ČR (viz graf 

č. 215) a vývoj 

produktivity ČR 

k EU (graf č. 231) 

70 

68 

66 

64 

62 

60 

58 

56 

58 

59 

60 

58 58 

57 

57 

58 

59 

60 

60 

62 

64 

66 

68 

54 

52 

50 

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Graf č. 226: Relativní úroveň souhrnné produktivity v ČR k EU-15 (EU=100) 

Zdroj: [96] 

V roce 2008 se 

předpokládá nárůst 

penze o 3,95 %. 

Průměrný důchod tak 

v prvním pololetí 2008 

naroste přibližně na 

9 616,- Kč, tj na 40 % 

průměrné hrubé mzdy 

Důchod vůči 

průměrnému platu 

v ČR ve srovnání se 

zeměmi EU je nižší 

Nepříliš důstojný je v ČR poměr důchodu a průměrné mzdy. To významně snižuje 

koupěschopnost starší populace. 

Jaký je důchod vůči průměrnému platu 

Země průměrná mzda (=100 %) 

Lucembursko 109,8 Polsko 69,7 

Řecko 99,9 Francie 68,8 

Rakousko 93,2 Belgie 63,1 

Maďarsko 90,5 Slovensko 30,2 

Itálie 88,8 Česko 58,2 

Španělsko 88,3 Dánsko 54,1 

Nizozemsko 84,1 USA 51,0 

Německo 71,8 Velká Británie 47,6 

Finsko 71,5 Irsko 36,6 

Tabulka č. 137: Důchod vůči průměrnému platu ve vybraných zemích EU 

Zdroj: [101] 

Důchodová politika 

ČR 

Rok Průměrný důchod Kč Průměrný plat Kč Poměr plat / důchod 

1995 3798 8 307 45,7 % 

2000 6292 13 614 46,2 % 

2005 7686 18 985 40,5 % 

2006 8187 20 211 40,6 % 

2007 8690 21 470 40,5 % 

Tabulka č. 138: Důchod vůči průměrnému platu v ČR 

Zdroj: [102] 

222


Z tabulky č. 139 vidíme, že životní úroveň důchodců v České republice proti 

zaměstnaným lidem klesá. 

Důchody v Česku 

Výše důchodu 

Počet lidií 

2006 

Počet lidí 

2007 

30 000 – 74 999 15 27 

20 000 – 29 999 242 454 

15 000 – 19 999 2 317 4 696 

14 000 – 14 999 1 971 4 185 

13 000 – 13 999 4 356 8 706 

12 000 – 12 999 14 359 47 467 

11 000 – 11 999 51 351 75 190 

10 000 – 10 999 96 800 169 956 

9 000 – 9 999 229 334 284 544 

8 000 – 8 999 333 856 345 756 

7 000 – 7 999 375 142 314 611 

6 000 – 6 999 219 514 129 462 

5 000 – 5 999 61 178 37 120 

4 000 – 4 999 19 194 15 170 

3 000 – 3 999 8 721 8 725 

2 000 – 2 999 7 431 7 781 

1 000 – 1 999 2 172 895 

1 - 999 590 650 

Tabulka č. 139: Důchody v ČR 

Zdroj: [97] 

Plat 

11500 

22000 

44000 


0 20 40 60 80 100 

28,9 

49,1 

78,8 

Graf č. 227: Výška důchodu v ČR (v % 

platu na konci kariéry) 

Zdroj: [262] 

Plat 

11500 

22000 

44000 

Slovenská republika 

0 20 40 60 

56,7 

56,7 

56,7 

Graf č. 229: Výška důchodu na Slovensku 

(v % platu na konci kariéry) 

Zdroj: [262] 

223 

Plat 

11500 

22000 

44000 

Maďarsko 

0 20 40 60 80 100 

76,6 

76,6 

76,6 

Graf č. 228: Výška důchodu v Maďarsku (v 

% platu na konci kariéry) 

Zdroj: [262] 

Plat 

11500 

22000 

44000 

Polsko 

0 20 40 60 80 

61,2 

61,2 

61,2 

Graf č. 230: Výška důchodu v Polsku (v % 

platu na konci kariéry) 

Zdroj: [262] 

Klesající poměr 

důchodů k platům je 

nepřijatelný a může 

vést k sociálním 

problémům ve 

společnosti. Data 

ukazují na krizi 

českého 

důchodového 

systému 

2008: Invalidní 

důchodkyně (59 let) 

Příjmy (měsíční 

průměr): Invalidní 

důchod: 9048 Kč 

Výdaje (měsíční 

průměr) Voda: 200 

Kč, Rozhlas: 45 Kč, 

Televize: 140 Kč, 

Telefon + mobil: 

650 Kč, Elektřina: 

600 Kč, Regulované 

nájemné: 3195 Kč, 

Léky, lékař, 

poplatky: 700 Kč, 

Jídlo: 1700 Kč, 

Drogerie: 300 Kč, 

Celkem: 7530 Kč, 

Zbývá: 1518 Kč 

Druh důchodu 

Starobní 

důchod 

Invalidní do 

70 % 

postihnutí 

Invalidní nad 

70 % postižení 

Invalidní 

průměrný 

Vdovský 

důchod sólo 

Vdovecký 

důchod sólo 

Teď 

8940 

4644 

8116 

6644 

5566 

4030 

sirotčí 3260 

Průměrné důchody 

po přepočtu (k 30. 

červnu 2008 v SR)


OECD objevila 

v Česku sociální 

zázrak 

19 

20 20 

21 

17 

8 

4 4 

10 

5 

9 

11 11 

6 6 

7 

15 

8 

10 

9 

12 

11 

10 10 

15 

11 

13 

14 14 

15 

Česko 

Dánsko 

Švédsko 

Nizozemsko 

Finsko 

Francie 

Maďarsko 

Rakousko 

Německo 

Polsko 


Itálie 

Řecko 

Portugalsko 

Irsko 

Podle OECD* 

Podle EU** 

* Podle OECD má chudý občan příjem pod 50% příjmu průměrné domácnosti v dané zemi 

** Podle EU nedosahuje 60% této částky 

Graf č. 231: Podíl chudého obyvatelstva (v procentech) (2008) 

Zdroj: [86] 

Počty občanů 

ohrožených 

chudobou 

pravděpodobně 

porostou 

Procento občanů ohrožených chudobou je v důsledku historického vývoje v ČR 

prozatím relativně nízké – viz graf. č. 236. V následujícím období musíme 

očekávat zhoršení tohoto indikátoru. 

Míra chudoby 

1. Dánsko 5 procent 

2. Švédsko 5 procent 

3. Česko 6 procent 

12. Slovensko 8 procent 

17. Německo 12 procent 

25. Polsko 14 procent 

28. USA 17 procent 

30. Mexiko 18 procent 

Pozn.: Průzkum obyvatel s příjmy menšimi než 60 % průměrného platu v zemi 

Tabulka č. 140: Míra chudoby 

Zdroj: [363] 

Kupní síla obyvatelstva ČR je oproti bohatším zemím EU stále ještě nízká. 

Za hmotnou nouzi občanů často stojí alkohol, drogy, hraní automatů, nešťastné 

události jako nemoc, rozvod či úmrtí v rodině či neochota pracovat. 

Důvody hmotné nouze 

Závislost (na alkoholu, automatech, drogách) 85 % 

Nešťastná událost (nemoc, rozvod, úmrtí) 76 % 

Nechuť pracovat 72 % 

Nezaměstnanost bez vlastního zavinění 71 % 

Neúspěch v podnikání 67 % 

Tabulka č. 141: Důvody hmotné nouze (pořadí důležitosti podle názorů respondentů) 

Zdroj: [256] 

224


Na hranici bídy 

Populace v % 

10 Česko 

Nizozemsko 

12 Dánsko 

Slovensko 

Slovinsko 

Švédsko 

13 Finsko 

Francie 

Německo 

Rakousko 

14 Bulharsko 

Lucembursko 

Malta 

15 Belgie 

16 Průměr EU 

Kypr 

Maďarsko 

18 Estonsko 

Irsko 

Portugalsko 

19 Polsko 

Rumunsko 


20 Itálie 

Litva 

Španělsko 

21 Řecko 

23 Lotyšsko 

Tabulka č. 142: Populace na hranici bídy v roce 2008 

Zdroj: [143] 

Stát 

222 

192 

184 

178 

174 

170 170 

176 

160 

136 

102 100 

77 77 

Kupní síla 

obyvatelstva 

v Německu je 

dvakrát vyšší než 

v Česku 

61 

Německo 

Nizozemsko 

Dánsko 

Rakousko 

Itálie 


Finsko 

Francie 

Švédsko 

Irsko 

Řecko 

Česko 

Portugalsko 

Polsko 

Maďarsko 

Kupní síla se týká domácností zaměstnanců, kteří pracují ve výrobních podnicích, tedy v průmyslu, stavebnictví a zemědělství. 

Nevychází z bankovních přepočtů jejich příjmů, ale z toho, co si za ně v dané zemi mohou koupit. 

Graf č. 232: Kupní síla vybraných zemí EU 

Zdroj: [87] 

225


1968 

2007 

USA 

Francie 


Německo 

Rakousko 

Československo 

Španělsko 

Portugalsko 

Maďarsko 

Polsko 

USA 

Rakousko 

Velká 

Británie 

Německo 

Francie 

Španělsko 

Č esko 

Portugalsko 

Maďarsko 

Polsko 

14 863 

10 493 

10 410 

9 864 

8 621 

6 223 

5 588 

4 873 

4 839 

4 317 

45 845 

38 339 

35 134 

34 181 

33 188 

30 120 

24 236 

21 701 

19 027 

16 311 

Graf č. 233: Jak jsme si žili v roce 1968 a dnes (HDP na hlavu v paritě kupní síly, v dolarech) 

Občané ČR si za své 

platy mohou koupit 

v roce 2008 véce, než 

v roce 1993 

průměrný 

plat 

5 904 1Q/2008 

průměrný 

plat 

22 531 

Počet 

platů 

2008 

1993 

Cena v Počet Cena 

Zboží 

roce platů v roce 

1993 1993 2008 

Škoda Favorit (1993) 

Škoda Fabia (2008) 

151 950 25,7 239 900 10,6 

Renault Clio 357 00 60,5 219 900 9,8 

VW Passat 503 000 85,2 579 300 25,7 

Počítač 386, barevný 14´´ monitor (1993) 

Počítač Core Duo, 22´´ LCD monitor (2008) 

51 660 8,8 13 500 0,6 

Televizor 55 cm (1993) 

LCD televizor 82 cm (2008) 

13 800 2,3 16 000 0,7 

Zboží 

Cena v 

roce 

1993 

Počet 

platů 

1993 

Cena 

v roce 

2008 

Počet 

platů 

2008 

Nafta (1 litr) 15,8 374 35 644 

Cigarety Petra 22 268 65 347 

Rum 0,5 l (1993) 

Tuzemský tmavý 0,5 l (2008) 

66 89 99 228 

Zadní hovězí (1 kg) 81 73 173 130 

Chléb (1 kg) 9,2 642 23,3 967 

Tabulka č. 143: Nákup po 15 letech 

Zdroj: [236] 

226


Sociální prostředí občanů ČR významně ovlivňují stoupající náklady na nájemné. 

Jak stoupnou nájmy od 1. ledna 2007 

Původní Nová Rozdíl v % 

cena cena 

Praha 1 37,07 48,32 +30,3 

Brno 27,42 35,90 +30,9 

Karlovy Vary 18,31 24,54 +34 

Ústí nad Labem 18,31 19,02 +3,9 

Olomouc 25,65 31,27 +21,9 

Zlín 19,66 25,51 +29,7 

(nájem je v korunách/m2) 

Tabulka č. 144: Stoupající nájmy ve městech ČR 

Zdroj: [88] 

ČR postupně 

odbourává 

regulované nájemné 

(zákon č. 107/2006 

Sb. o jednostranném 

zvyšování nájemného 

z bytu a o změně 

zákona č. 40/1964 

Sb.) 

Stoupající nájmy ve 

městech ČR 

Nárůst nájemného je 


regionech rozdílný 

Meziroční nárůst (%) 

Plzeň 

25 

Hradec Králové 

18 

České Budějovice 

13 

Ústí nad Labem 

7 

Jihlava 

Ostrava 

Zlín 

6 

6 

6 

Karlovy Vary 

Pardubice 

5 

5 

Brno 

4 

Liberec 

Olomouc 

Praha 

0 

0 

0 

Pozn.: Ceny jsou k září 2008. 

Graf č. 234: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlový byt 3+1 

Zdroj: [161] 

227


Meziroční nárůst (%) 

Hradec Králové 

Plzeň 

22 

22 

České Budějovice 

20 

Jihlava 

Ústí nad Labem 

Pardubice 

10 

11 

11 

Brno 

8 

Ostrava 

6 

Karlovy Vary 

Liberec 

Olomouc 

Zlín 

Praha 

0 

0 

0 

0 

0 

Pozn.: Ceny jsou k září 2008. 

Graf č. 235: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlová garsonka 

Zdroj: [161] 

Průměrnou cenu za nájem 1 m 2 v zemích V4 (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko) 

v roce 2008 ukazuje následující tabulka: 

Srovnání cen v hlavních městech V4 

Hlavní město Cena za m 2 v EUR Průměrný nárůst cen v roce 

2007 

Varšava 2 641 2,50 % 

Praha 2 486 16,40 % 

Bratislava 2 165 23,90 % 

Budapešť 1 290 2,10 % 

Srovnání cen regionech V4 

Regiony Cena za m 2 v EUR Průměrný nárůst cen v roce 

2007 

Polsko 2 363 1,90 % 

ČR 1 407 27,90 % 

Slovensko 1 404 29,30 % 

Maďarsko 891 1,30 % 

Tabulka č. 145: Srovnání cen nájemného ve V4 

Zdroj: [181] 

228


39% 

34% 

Stěhování obyvate v české republice 

Mobilita populace ČR 

je stále nízká. 

Z regionu však utíkají 

absolventi vysokých 

škol do Prahy, Brna a 

Ostravy 

25% 

26% 

19% 

21% 

11% 

12% 

6% 

7% 

Nikde se nepřestěhoval stěhoval se jednou stěhoval se dvakrát stěhoval se třikrát stěhoval se více než třikrát 

lidé nad 15 let 

lidé nad 19 let 

Graf č. 236: Stěhování obyvatel v ČR (2007) 

K sociálnímu chování patří také malá připravenost obyvatelstva stěhovat se za 

prací, což neblaze ovlivňuje nezaměstnanost některých regionů a následně i jejich 

prosperitu. 

V posledním desetiletí jsme svědky významného rozvoje počtu studentů na 

vysokých školách. I v této oblasti se objevují faktory, které mají významný dopad 

na sociální jevy ve společnosti. 

Počet přijatých 

160000 

140000 

120000 

100000 

80000 

60000 

40000 

20000 

0 

1992/1993 

1993/1994 

1994/1995 

1995/1996 

1996/1997 

1997/1998 

1999/2000 

2001/2002 

2002/2003 

2003/2004 

2004/2005 

2005/2006 

2006/2007 

2007/2008 

Poznámka: Chybějící akademický rok 2000/2001 není srovnatelný, vypadl ročník studentů kvůli 

zavedení povinné deváté třídy. 

Graf č. 237: Počet přijatých vysokoškoláků v letech 1993 až 2008 

Zdroj: [59] 

V akademickém roce 

2007/08 je v ČR 

- 26 veřejných VŠ 

- 2 státní VŠ 

- 46 soukromých 

VŠ 

Na VŠ v ČR studuje 

357000 studentů, 

z toho 41000 (11,7%) 

na soukromých VŠ. 

Na veřejných VŠ 

působí 17150 

kademických 

pracovníků, stát dává 

veřejným VŠ 31mld. 

Kč, 9,5mld. si veřejné 

VŠ vydělají. 

229


V ČR přetrvává i 

v roce 2008 

diskriminace sociálně 

slabší části populace 

v přestupu na vysokou 

školu 

Turecko 

Česko 

Slovensko 

Rakousko 

Německo 

Polsko 

Estonsko 


Finsko 

Francie 

Kanada 

Rusko 

13% 

15% 

17% 

20% 

22% 

29% 

32% 

38% 

40% 

41% 

55% 

57% 

Pozn.: Jde o údaje z roku 2006 o lidech s dosaženým vysokoškolským vzděláním ve věku 25 až 

34 let 

Graf č. 238: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 

Zdroj: [106] 

„Moudrý člověk 

se poučí i od 

hlupáka, hlupák 

se nepoučí nikdy.“ 

neznámý autor 

V České republice mají osoby se středním a se základním vzděláním podstatně 

horší přístup k celoživotnímu sebevzdělávání. Lze to považovat za negativní rys, 

neboť se tím posilují nerovnosti založené počátečním vzděláváním, které je 

v Česku poměrně selektivní. Má to také nepříznivé ekonomické dopady, protože 

středoškoláci dominují ve struktuře zaměstnaných, a pokud tato rozhodující část 

populace nemá dostatek příležitostí a stimulů k dalšímu vzdělávání, omezuje to 

profesní flexibilitu, vstřebávání technologického pokroku a rozvoj inovací. 

Počty pracovních sil 

s vysokoškolským 

vzděláním ve všech 

krajích ČR od roku 

2000 trvale rostou. 

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 

Česká republika 11,2 11,3 12,5 12,7 13,2 13,7 14,2 

Hlavní město 

Praha 

24,6 25,2 27,5 27,1 28,1 28,5 28,2 

Středočeský kraj 7,4 8,8 8,9 9,6 10,8 11,1 11,0 

Jihočeský kraj 8,8 9,6 11,5 11,6 11,9 11,4 13,3 

Plzeňský kraj 9,2 9,8 11,1 10,1 11,3 10,8 11,7 

Karlovarský kraj 7,5 7,7 7,5 8,5 8,1 8,5 8,2 

Ústecký kraj 6,9 6,6 7,7 6,4 6,7 7,6 8,6 

Liberecký kraj 7,5 8,3 9,0 9,3 8,1 10,3 9,8 

Královehradecký 

kraj 

9,8 10,2 10,4 11,6 11,5 11,2 13,8 

Pardubický kraj 9,3 9,0 9,0 10,3 10,4 11,9 12,0 

Vysočina 8,0 7,6 9,3 9,9 9,9 11,3 11,4 

Jihomoravský 

13,8 13,2 15,9 15,8 16,6 16,6 17,0 

kraj 

Olomoucký kraj 9,8 11,3 9,6 10,0 11,6 13,0 13,4 

Zlínský kraj 10,0 9,8 10,6 11,3 11,6 12,4 12,5 


kraj 

9,8 10,5 10,5 10,8 10,7 11,5 11,8 

Tabulka č. 146: Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (v % pracovních sil) 

Zdroj: [96] 

230


Pokud si chceme udržet prosperitu, nezbývá nám jiná cesta než se vůči ostatním 

bohatým zemím vymezit ve značkovou ekonomiku znalostí. Nabídnout 

originalitu, nápady, objevy, znalosti. To, co jiný nemá. Za to můžeme žádat 

vysokou cenu. Jenže předtím do toho musíme hodně investovat. K nápadům a 

tvořivosti je potřeba nejen nových objevů, ale také kvalitní vzdělání. A právě tady 

je největší česká slabina a hrozba do budoucnosti. Vysokoškolský diplom má 

pouze 11,8 procent lidí. Téměř nejméně z celé Evropy. V České republice jde do 

vzdělání jen 9,6 procent všech veřejných výdajů. Ostatní země dávají mnohem 

více. Například Lotyšsko nebo Litva dává do vzdělání 17,5 procenta svých 

veřejných výdajů 55 . 

Výdaje státu na 

veřejné vysoké 

školy HDP v % 

2002 0,739 % 

2003 0,769 % 

2004 0,771 % 

2005 0,867 % 

2006 0,895 % 

2007 0,893 % 

2008* 0,854 % 

* prognóza 

[%] 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

Účast na dalším vzdělávání populace 25-64 

ČR chybí i v roce 

2008 strategie 

investice do těch 

oborů, v nichž může 

ČR získat efektivitu a 

následně pri investici 

hrát roli, globálního 

inovatéra 

20 

10 

0 

Rakousko 

Slovinsko 

Lucembursko 

Dánsko 

Finsko 

Švédsko 

Slovensko 

Malta 

Francie 

Irsko 

Itálie 

Lotyšsko 

Portugalsko 

Německo 

EU-25 

Belgie 

Nizozemsko 


Kypr 

Estonsko 

Polsko 


Litva 

Španělsko 

Řecko 

Maďarsko 

Graf č. 239: Účast na dalším vzdělávání 

Zdroj: [90] 

Česká republika patří mezi země s velmi nízkou účastí na dalším vzdělávání a 

v Evropě zaujímá 21. místo z 25 zemí. Přitom drtivá část pracujících potřebuje 

nutně rekvalifikaci v oblasti ICT, cizích jazyků, technologii. Moderní technologie 

potřebuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Vzdělaná pracovní síla může být 

významnou konkurenční výhodou země i jednotlivých podniků. 

Vysokoškolský 

diplom má v ČR 

pouze 11,8 procent 

obyvatel 

55 Zdroj: HN, 14. 3. 2006 

231


232


3 Hlavní problémy podnikání v ČR 

Mezi faktory komplikující podnikání v ČR patří skutečnost, že podnikání v ČR je 

regulováno téměř 200 zákony, na něž navazuje téměř 300 podzákonných norem. 

Sama vláda ČR konstatovala, že v roce 2006 museli podnikatelé vynaložit na 

splnění svých povinností vyplývajících z platné legislativy až 86 miliard Kč. 

Složitá legislativa 

Počty úředníků na ministerstvech rok 2002 rok 2006 

Úřad vlády 504 557 

Zahraničí 726 696 

Obrany 2303 1599 

Finance 1400 1286 

Práce 541 721 

Vnitro 2219 2388 

Životní prostředí 543 504 

Místní rozvoj 403 504 

Průmysl a obchod 718 768 

Doprava 404 447 

Zemědělství 1033 2154 

Školství 422 470 

Kultura 228 256 

Zdravotnictví 301 347 

Spravedlnosti 488 305 

Celkem 12233 13002 

Počty úředníků v ČR 

přes sliby vlád 

každoročně rostou a 

s tím i agenda, kterou 

od podnikatelů pro 

své využití vyžadují 

Tabulka č. 147: Porovnání počtu úředníků na ministerstvech v roce 2002 a 2006. 

Následující tabulka klasifikuje důležité problémy podnikatelského ČR prostředí 

podle jejich priority tak, jak je uvádí výzkum CES VŠEM v roce 2006. 

Výzkum CES VŠEM 

z roku 2006 odpovídá 

i roku 2008 

Časté změny daňových předpisů, metodických stanovisek, formulářů 1, 25 

Délka soudního řízení 1, 25 

Rozsah a složitost daňových předpisů 1, 36 

Složitá a nestabilní právní úprava podnikání 1, 37 

Neefektivní potírání korupce a netransparentního lobbingu v politice 1, 38 

Příliš štědrý a málo kontrolovaný nemotivující sociální systém 1, 39 

Vysoké bankovní poplatky 1, 42 

Nepředvídatelnost soudních rozhodnutí 1, 43 

Nekvalitní výkon a osobní neodpovědnost úředníků státní a veřejné správy 1, 45 

Bující korupce a s ní související hospodářská kriminalita 1, 50 

Tabulka č. 148: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR v roce 2006 

Zdroj: [96] 

Popis hodnotící škály 

1 …..Problémy zásadní, nutno bezodkladně řešit 

2 …. Důležité problémy, jejichž řešení nelze odkládat 

3 …. Důležité problémy, jejichž řešení lze odložit 

World Bank 2006 uvádí umístění ČR v hodnocení kvality dílčích složek 

podnikání v mezinárodním srovnání. Následující tabulka ukazuje, že se umístění 

ČR v roce 2006 oproti roku 2005 v tomto hodnocení zhoršilo: 

233


pořadí ČR 2005 pořadí ČR 2006 Změna 2005/2006 

Získávání úvěru 19 21 -2 

Zahraniční obchod 39 41 -2 

Regulace zaměstnávání 44 45 -1 

Vynutitelnost smluv 55 57 -2 

Registrace vlastnictví 55 58 -3 

Zahájení podnikání 85 74 11 

Ochrana investorů 81 83 -2 

Získávání povolení 110 110 1 

Placení daní 104 110 -6 

Ukončení podnikání 110 113 -3 

Celkové hodnocení 50 52 -2 

Tabulka č. 149: Změna podmínek podnikání v ČR 

Zdroj: [96] 

I proto často směřují české firmy do zahraničí, kam často přenosí i své centrály. 

Jistě zde hraje roli také devizové ráje a 

počet firem 

Stát 

(březen 2008) spolehlivost a diskrétnost finančních 

institucí. 

Nizozemsko 3315 

USA 2032 

Kypr 1011 

Lucembursko 903 

Britské panenské ostrovy 419 

Lichtenštejnsko 260 

Seychely 184 

Panama 86 

Gibraltar 62 

Belize 48 

Jersey 42 

Monako 38 

Bahamy 34 

Nizozemské Antily 25 

Kajmanské ostrovy 24 

Bermudy 6 

Celkem 8489 

Tabulka č. 150: Do kterých zemí směřují české firmy? 

Zdroj: [130] 

Velké množství firem převedla svá 

ředitelství v roce 2008 také na Slovensko. 

Pro daňový systém ČR nejsou taková 

opatření výhodná. 

Krajina Index Zmeškání 

1. Finsko 123 5 

2. Švédsko 126 7 

3. Norsko 130 6 

18. Slovensko 157 8 

21. Polsko 159 19 

22. Maďarsko 161 18 

23. Česká republika 171 15 

24. Kypr 172 32 

25. Řecko 174 33 

26. Portugalsko 183 44 

Podnikání v ČR také nepřeje v 

průměru 15 denní zpoždění plateb. 

Přesto se dá říct, že na tom oproti 

sousednímu Slovensku je ČR 

dobře. V ČR se zhoršila paltební 

disciplána firem v závěru roka 

2008. Pro malé a střední firmy 

může tento stav být ohrožující. 

Přitom většina firem v ČR dává 

dobu splatnosti mezi 15 až 30 dny. 

Tabulka č. 151: Žebříček krajin dle platební disciplíny 

Zdroj: [157] 

234


Česko 

Slovensko 

20% 

15% 

42% 

43% 

38% 

42% 

0 - 14 dní 15 - 30 dní 31 dní a více 


Polsko 

Rakousko 

12% 

48% 

10% 

32% 

40% 

58% 



Maďarsko 

Rumunsko 

22% 

24% 

19% 

16% 

54% 


65% 


Graf č. 240: Kolik času dávají firmy odběratelům na splacení faktur (počet podniků v % a doba 

jimi požadované splatnosti) 

Zdroj: [156] 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

47,3 

2007 

2008 

36 

27,2 28 

20,1 

8 

Splatnost platby Zmeškání Trvání platby 

Zdá se, že platební 

disciplína na 

Slovensku se v roce 

2008 zlepšila 

Graf č. 241: Platební disciplína na Slovensku (ve dnech) 

Zdroj: [157] 

235


Světová banka hodnotí pořadí zemí podle ukazatelů podnikání v roce 2006 u 175 

zemí a u 24 zemí EU mimo Lucembursko, Maltu a Kypr, protože jde o malé 

země. Následující tabulka ukazuje, že nejlepší podmínky pro podnikání jsou 

geograficky na severu Evropy. 

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) 

Celkem 

zahájení 

podnikání 

udělování 

povolení 

regulace 

zaměstnanosti 

registrace 

vlastnictví 

získávání 

úvěrů 

ochrana 

investorů 

platba daní 

Zahraniční 

obchod 

vynutitelnost 

smluv 

ukončení 

podnikání 

Velká Británie 6 9 46 17 19 1 9 12 14 22 10 

Dánsko 7 14 6 15 36 13 19 15 3 1 20 

Irsko 10 6 20 83 80 7 5 2 30 24 7 

Švédsko 13 20 17 94 7 33 46 39 9 2 17 

Finsko 14 18 35 111 15 21 46 75 2 13 6 

Litva 16 48 23 119 3 33 60 40 32 4 30 

Estonsko 17 51 13 151 23 48 33 29 6 20 47 

Belgie 20 37 48 23 158 48 12 60 36 21 8 

Německo 21 66 21 129 42 3 83 73 7 29 28 

Nizozemsko 22 38 80 86 20 13 99 82 16 31 9 

Lotyšsko 24 25 65 123 82 13 46 52 28 11 62 

Rakousko 30 74 50 103 28 21 142 102 15 14 19 

Francie 35 12 26 134 160 48 60 91 26 19 32 

Slovensko 36 63 47 72 5 13 118 114 88 59 31 

Španělsko 39 102 53 161 33 21 83 112 25 42 15 

Portugalsko 40 33 115 155 98 65 33 61 27 35 18 

Rumunsko 49 7 116 101 114 48 33 131 35 45 108 

Česká republika 52 74 110 45 58 21 83 110 41 57 113 

Bulharsko 54 85 140 100 65 33 33 107 104 52 64 

Slovinsko 61 98 63 146 97 48 46 84 108 84 35 

Maďarsko 66 87 143 90 103 21 118 118 76 12 48 

Polsko 75 114 146 49 86 65 33 71 102 112 85 

Itálie 82 52 104 101 53 65 83 117 110 141 49 

Řecko 109 140 55 166 94 83 156 108 123 48 34 

Tabulka č. 152: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) 

Zdroj: [96] 

WEF 56 (2004, 2006) vidí jako nejproblematičtější faktory v ČR (% respondentů). 

Podnikatelé si stěžují 

nejvíce na daňový 

systém a regulaci trhu 

práce 

20 

18 

16 

14 

12 

11 

17 

15 

14 

18 

17 

12 12 12 

15 

11 

10 

8 

6 

5 

4 

2 

0 

Daňový 

systém 

Daňové sazby 

Neefektivní 

veřejná správa 

Dostupnost 

financování 

Regulace trhu 

Korupce 

Graf č. 242: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů) 

Zdroj: [73] 

56 Světové ekonomické fórum 

2004 2006 

236


I přesto, že se podmínky pro podnikání v ČR podle Světové banky v roce 2006 

oproti roku 2005 zhoršily, obchodních společností v ČR v roce 2006 přibylo. 

25000 

22 507 

20000 

15000 

11 604 

15 239 

14 926 

17 720 

10000 

5000 

0 

2003 2004 2005 2006 2007 

a. s. s.r.o. 

Graf č. 243: Počet nově založených firem v letech 2003 – 2007 (a.s. a s.r.o.) 

V roce 2007 bylo v ČR založeno 22 507 nových firem, což činí o 27 % více než 

v předešlém roce. Téměř polovina společností byla založena v Praze. Praha spolu 

s Jihomoravským, Středočeským a Moravskoslezským krajem vykazuje ¾ nově 

vzniklých firem ve všech krajích v ČR v roce 2007. Z nově vzniklých institucí 

působí téměř polovina v oblasti nemovitostí a stavebnictví. 

Vzhledem k masivní 

dotacu ze strany EU 

se v roce 2008 

významně rozvíjí 

stavebnictví 

Česku stále dominují společnosti s ručením omezeným, podíl akciových 

společností však roste. Zatímco v roce 2004 byla akciovka každá osmnáctá nově 

založená společnost, v minulém roce to byla již každá devátá. Na konci minulého 

roku v Česku fungovalo 290 301 společností, z toho 92,2 procenta jich bylo s 

ručením omezeným. Založených evropských společností bylo pouhých 27. 

237


238

Konkurenceschopnost České republiky 

4 Konkurenceschopnost České republiky 

V roce 1994 vydala Evropská unie tzv. „Bílou knihu“ nazvanou „Výzvy a cesty 

vpřed do 21. století“. V ní konstatovala, že se konkurenceschopnost EU vůči 

globálním konkurentům (USA, Japonsko) zhoršila. Již tehdy chyběla tomuto 

materiálu širší vize. Materiál neviděl blízký nástup Číny, Indie a celé ASEAN. 

Materiál však správně viděl zaostávání EU v době nástupu globalizace v mnoha 

oblastech (v oblasti ekonomické výkonnosti, v míře nezaměstnanosti, v objemu 

výdajů na výzkum, v oblasti rozsahu inovace atd.). Proto se EU v té době snažila 

nalézt cestu, jak tomuto nepříznivému trendu čelit. Po mnoha jednáních proto na 

jaře v roce 2000 přijala Evropská rada pro roky 2000 – 2010 tzv. Lisabonskou 

strategii, kterou schválilo všech 10 tehdejších členů EU 57 . Cílem Lisabonské 

strategie bylo vytvořit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní 

ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími 

pracovními místy a s větší sociální soudržností. 

Scénář komplexní hospodářské, sociální a ekologické obnovy má být pro země 

EU řešen v tomto období prostřednictvím následujících tří pilířů: 

a) Ekonomický pilíř – má připravit EU na přechod k ekonomice a společnosti 

založené na znalostech a udržovat zdravou ekonomickou prosperitu. 

b) Sociální pilíř – má modernizovat evropský sociální model. 

c) Ekologický pilíř - udržitelný rozvoj a kvalitu života. 58 

2000 – Lisabonská 

strategie 

Tři pilíře obnovy 

země 

Předpokládaná řešení v rámci jednotlivých pilířů: 

a) V rámci ekonomického pilíře Lisabonské strategie: 

• informační společnost pro všechny 

• vytvoření evropského výzkumného prostoru 

• odstranění překážek pro podnikání, zvláště u malých a středních podniků 

• ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu 

• vytvoření integrovaných výkonných, transparentních a spolehlivých 

finančních trhů 

• lepší koordinace makroekonomických politik 

b) V rámci sociálního pilíře Lisabonské strategie: 

• aktivní politiku nezaměstnanosti 

• modernizaci evropského sociálního modelu 

c) V rámci ekologického (enviromentálního) pilíře Lisabonské strategie chce EU 

dosáhnout udržitelný rozvoj a kvalitu života. 

Vstupem ČR do EU je konkurenceschopnost České republiky výše stanovenými 

cíli Lisabonské strategie významně ovlivňována. Pokusme se posoudit 

prostřednictvím souboru vybraných ukazatelů, jak se plní cíle Lisabonské 

strategie v ČR: 

• V oblasti výzkumu a vývoje vykazuje ČR stále nedostatečné výdaje na tuto 

oblast, včetně zaostávání výdajů na vzdělávání v poměru k HDP. ČR 

Jak se plní cíle 

Lisabonské strategie 

ČR? 

57 Lisabonskou strategii schválilo 10 členů EU – Belgie, Dánsko, Francie, Irská republika, Itálie, 

Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Spojené království. 

58 Kvalita života 

239


vykazuje slabou patentovou aktivitu a nedostatečné využívání ICT 59 

technologií. 

EU-27 EU-15 ČR 

2000 1,86 s 1,92 s 1,21 

2001 1,88 s 1,94 s 1,20 

2002 1,88 s 1,95 s 1,20 

2003 1,87 s 1,93 s 1,25 

2004 1,84 s 1,91 s 1,26 

2005 1,84 s 1,91 s 1,42 

Poznámka: s – odhad EUROSTATu. Pramen: EUROSTAT – New Kronos, Science and Technology (k 12. 8. 2007) 

Tabulka č. 153: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj 

Zdroj: [96] 

Výdaje ČR na 

výzkum a vývoj 

nejsou dostatečné, 

což prakticky 

znemožňuje 

realizovat 

inovační strategii 

hospodářského 

systému 

3,86 

3,48 

2,51 2,44 

2,36 

2,13 

1,73 

1,82 1,78 

1,56 

1,42 

1,25 1,22 1,12 1,10 

0,94 0,94 

0,81 0,76 

0,61 0,61 0,57 0,57 0,50 0,50 

0,40 0,39 

SE FI DE DK AT FR BE NL UK LU CZ IE SI ES IT EE HU PT LT MT GR LV PL SK BG CY RO 

Graf č. 244: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce 2006 

Zdroj: [96] 

• V oblasti ekonomiky významně poklesly státní podpory a zvýšil se tlak na 

průhlednost státních zakázek. 

• Přetrvává vysoká administrativní náročnost na podnikatele, roste cena 

elektřiny a postupně se integrují trhy. 

• V ČR je relativně nízká nezaměstnanost. 

• Problémem je odkládání penzijní reformy. 

• V oblasti environmentální udržitelnosti je problémem vysoká energetická 

náročnost české ekonomiky. 

59 ICT – informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies) 

240


Podle indexu globální konkurenceschopnosti v rámci EU se ČR umístila pod 

průměrem EU 15 i EU 27 – viz následující graf. 

Graf č. 245: Index globální konkurenceschopnosti 

v EU 

Zdroj: [96] 

Poznámka: Vyšší hodnota (max. 10) = lepší výsledek. 

Graf č. 246: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky 

Zdroj: [73] 

Světová banka však přiřazuje České republice podprůměrnou pozici v hodnocení 

indexu znalostní ekonomiky. 

Viděli jsme, že jedním z důvodů zaostávání ČR v hodnocení indexu znalostní 

ekonomiky jsou nízké výdaje na vědu a výzkum. Je však skutečností, že ani 

výdaje na vědu a výzkum v % HDP celé EU v tomto období nezabezpečují cíle 

Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum v % HDP 

v USA. 

Země 

Počet patentů 

na milion 

obyvatel podle 

metodiky 

OECD* 

Roční výdaje na 

výzkum a vývoj 

v % HDP 

TOP společnosti 

podle 

přihlášených 

patentů** 

Další inovující 

společnosti 

1. Švýcarsko 106,7 Údaj není Novartis (440) Roche 

k dispozici 

2. Německo 76,0 2,5 % Siemens (2319) BASF, Bosch, 

Bayer 

3. Nizozemsko 72,6 1,7 % Philips (4425) Royal Dutch 

Shell 

4. Švédsko 72,3 3,8 % Ericsson (485) ABB, Volvo, 

TeliaSonera 

5. Lucembursko 51,7 1,6 % ArcelorMittal RTL Group 

6. Finsko 50,3 3,5 % Nokia (882) Stora Enso 

7. Dánsko 40,5 2,4 % Novo Nordisk Vestas Wind 

241


Evropskou 

jedničkou 

v inovacích je 

Švýcarsko 

(252) Systéme 

8. Francie 39,3 2,1 % Thomson (569) Alcatel-Lucent, 

L´Oreal 

9. Rakousko 36,5 2,5 % Telekom Austria Nejsou uvedeny 

10. Belgie 31,8 1,9 % InBev Belgacom, UCB 

11. Velká 

Británie 

26,4 1,8 % Unilever (399) AstraZeneca, BT 

Group 

12. Norsko 24,1 1,5 % StatoilHydro Telenor, Yara 

International 

Tabulka č. 154: Žebříček evropských zemí podle počtu přihlášených patentů 

Zdroj: [105] 

ČR FIN EU-27 EU-15 USA 

Výdaje na VaV v %HDP 1,42 2,43 1,84 1,91 2,67** 

- podíl podnikových výdajů 54,1 69,3** 54,5 54,8 61,4* 

na VaV 

Patentové přihlášky u EPO 15,9 305,6 128,0 160,7 167,6 

na mil obyvatel* 

Rizik. kapit.: poč. fáze, 

(Expanze), v %˛ HDP 

0,00 

(0,06) 

0,44 

(0,52) 

... 

... 

0,22 

(1,15) 

0,35 

(1,47) 

Podíl high-tech vývozů na 14,0 18,0 18.0*** 17,7 27,0 

vývozech** 

Abs. Přír. A tech. Oborů (v 

% pop. 20-29) 

8,2 17,7 13,2 … 10,6 

* rok 2003, ** rok 2004, ***EU-25 

Tabulka č. 155: Výdaje ČR, FIN, EU27, EU15 a USA na výzkum a vývoj (rok 2005) 

Zdroj: [96] 

Přesto, že výdaje 

společností na 

ICT rostou, jsou 

v porovnání 

s průměrem EU 

15 a EU 27, nebo 

vyspělého Finska 

nízké! 

EU vykazuje 

v současné době 

nízký gradient 

ekonomické 

výkonnosti 

Výdaje v ČR na informační technologie jsou přijatelné – viz následující tabulka. 

ČR FIN EU-27 EU-15 

Výdaje na informační technologie v 2,9 3,7 3,0 2) 3,1 

% HDP 

Výdaje na telekomunikační 

3,7 3,3 3,4 2) 3,3 

technologie v %HDP 

% domácnosti s internetovým 

29 65 49 54 

přístupem 

% obratu podniků z e-commerce 3,1 ... 4,0 4,1 

Míra penetrace širokopásmového 8,4 24,9 14,8 16,5 

připojení 

připojení % jednotlivců – užívání e- 17 47 24 26 1) 

government 

% podniků – užívání e-government 76 93 63 64 

Tabulka č. 156: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) 

Pozn.: 1) rok 2005, 2) EU 25 

Zdroj: [117] 

Cílům Lisabonské strategie zcela jiště nesvědčí skutečnost, že EU vykazuje 

v současné době nízkou ekonomickou výkonnost. To má dopad na uplatnění 

problémových skupin (mladí lidé a lidé s nízkou kvalifikací), na trhu práce a na 

skutečnost, že se riziko chudoby v EU v posledních letech mírně zvyšuje. ČR má 

doposud procento populace, která je pod prahem rizika chudoby nižší, než je 

průměr EU-27. Jak jsme již v předešlém textu ukázali, má však ČR v rámci EU- 

27 jednu z nejnižších hodnot podílu důchodu a průměrné mzdy. Také míra 

nezaměstnanosti žen je v ČR významně vyšší než v EU-27, což také snižuje 

výkon ekonomiky ČR. 

242



% populace v riziku chudoby před soc. 

21 28 26** 26 

transfery* 

% populace v riziku chudoby po soc. 

10 12 16** 16 

transferech* 

Nerovnost rozdělení důchodů* 3,7 3,6 4,9** 4,8 

Rozpětí regionálních měr zaměstnanosti (VAR) 5,5 5,5 11,9 10,9 

Dlouhodobá nezaměstnanost v % aktivní 

3,9 1,9 3,6 3,1 

populace 

-ženy 4,9 1,8 4,0 3,5 

-muži 3,1 2,1 3,3 2,8 

% populace 18-59 let v domác. bez zaměstnání 7,3 9,5 9,9 9,5 

% dětí 0-17 let v domácnost. bez zaměstnání 8,2 4,9 9,7 9,3 

* rok 2005, ** EU-25 

Tabulka č. 157: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) 

Zdroj: [96] 

ČR pokračuje v rozvoji využívání obnovitelných zdrojů přesto, že sama 

vyprodukuje relativně málo skleníkových plynů. 60 Hlavní problémy ČR v této 

oblasti spočívají v tom, že se nedaří snížit rozsah nákladní přepravy, a že má 

vysokou spotřebu energie v průmyslové výrobě: 


Emise skleníkových plynů* 79,9 114,5 92,7** 99,1 

Spotřeba energie/HDP, kgoe na 

823,4 241,5 208,1 184,9 

1000EUR 

Intenzita nákladní dopravy, t-km/HDP 83,4 86,1 104,6** 104,8 

Vytvořený městský odpad v kg/obyv. za 289 468 518 567 

rok 

Elektřina z obnov. Zdrojů v % vyrob. 

elektřiny 

4,5 26,9 14,0 14,5 

* rok 2004, ** EU-25 

Tabulka č. 158: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) 

Zdroj: [96] 

Rok Smeti 

v kg 

2007 48,7 

2006 4,6 

2005 36,2 

2004 33,9 

2003 28,1 

2002 24,4 

2001 18,7 

2000 12,4 

1999 9,3 

Tabulka č. 159: Výtěžnost odpadu na obyvatele 

Zdroj: [142] 

ČR se svými opatřeními připojuje k zemím skupiny G8 61 , 

které zvažují investovat více než 10 miliard dolarů na 

podporu nových technologií ke snižování emisí oxidu 

uhličitého (G8 na svém zasedání 7. – 9. července 2008 

v Japonsku). 

ČR a podniková sféra si uvědomuje, že je třeba začít 

důsledně třídit odpad s cílem ochrany životního prostředí. 

Následující tabulka ukazuje současnou vytěžitelnost na 

obyvatele. 

Míra 


žen je v ČR 

významně nad 

prlměrem EU-27. 

Proto musí ČR 

usilovat o zvýšení 

zaměstnanosti žen 

Významným 

globálním 

problémem jsou 

emise 

ČR se připojila 

k zemím 68 při 

cílemém seřizování 

G8 

60 Skleníkové plyny 

61 G8 – sedum nejvyspělejších zemí světa a Rusko 

243


Čína 

6,2 * 

USA 

5,8 * 

Čína i USA mají 

významné rezervy při 

realizaci politiky 

snižování emisí 

Rusko 

Japonsko 

Indie 

1,2 

1,2 

1,7 

Německo 

Kanada 

Británie 

J. Korea 

Itálie 

0,8 

0,6 

0,6 

0,5 

0,5 

* pro USA a Čínu údaje z roku 2006, pro ostatní z roku 2005 

Graf č. 247: Desítka největších znečišťovatelů (rok 2005 v miliardách tun CO 2 ). 

Zdroj: [104] 

30 

Globální emise 

trvale rostou. Svět 

hledá recept „Jak 

tento trend zvrátit“ a 

ČR se připojuje 

28 

26 

24 

22 

20 

28,2 

26,6 

24,3 

22,8 

23,5 

22,6 

20,8 

21,3 

21,1 

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 

Graf č. 248: Globální emise vznikají spotřebou a spalováním fosilních paliv (v miliardách tun) 

Zdroj: [174] 

20 

18,1 

18,3 

17,7 

Zdá se, že znečištěné 

prostředí má vliv na 

průběh průměrné 

teploty vzduchu. 

Oteplení země má 

v současnosti kladný 

gradient 

15 

10 

5 

0 

3,2 

-2,8 

16,9 

14,4 

16,4 

15,5 

12,3 

10,3 

11,3 

7,3 

5,1 

2,8 

2,5 

-1,1 

12,8 

7,2 

8 

1,4 

2,7 

-1 

3 

2,3 

1,3 

-0,9 -1,1 

-2,8 

7,8 

7,3 

2,5 

-5 

1/07 

2/07 

3/07 

4/07 

5/07 

6/07 

7/07 

8/07 

9/07 

10/07 

11/07 

12/07 

1/08 

2/08 

3/08 

4/08 

Dlouhodobý normál (stupně Celsia) 

Průměrná teplota vzduchu (stupně Celsia) 

Graf č. 249: Podnební změny v ČR 

Zdroj: [295] 

244


Světové ekonomické fórum vydává od roku 2002 ve dvouleté periodicitě 

dokument „Lisbon Review“. Tento dokument z roku 2006 ukazuje, že ČR i nadále 

zaostává v plnění Lisabonské strategie za průměrem EU-15 i EU-27. Zvlášť 

nepříznivá je situace začínajících firem, kde se ČR umístila až na 21. pozici. 

Nepříznivě jsou hodnoceny také finanční služby a především složitý přístup firem 

k rizikovému kapitálu. 

ČR zaostává v plnění 

Lisabonské strategie 

za průměrem EU 15 i 

EU 27 

CZ FI 62 EU-12 63 EU-15 EU-27 

Informační společnost 4,10 5,41 4,02 4,83 4,47 

Inovace, výzkum a vývoj 3,85 5,90 3,56 4,62 4,15 

Liberalizace 4,96 5,58 4,37 5,19 4,83 

Síťová odvětví 5,16 5,93 4,59 5,76 5,24 

Efektiv. a int. fin. služby 4,84 6,29 4,84 5,99 5,48 

Podnikové prostředí 3,99 5,24 4,14 4,82 4,51 

Sociální začlenění 4,44 5,35 3,95 4,60 4,31 

Udržitelný rozvoj 4,90 6,23 4,22 5,47 4,91 

Celkem 4,53 5,74 4,21 5,16 4,74 

Tabulka č. 160: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) 

Zdroj: [73] 

Následující graf ukazuje, že v současnosti Česká republika přechází z fáze 

konkurenceschopnosti tažené efektivností do fáze konkurenceschopnosti tažené 

inovacemi. Oproti roku 2004 šetření WEF ukazuje, že došlo k mírnému zlepšení 

situace. 

Mimo WEF lze získat informace o 

Instituce 

konkurence schopnosti ČR 

Inovačnost 

Infrastruktura 

v ročence 

světové 

Podniková 

sofistikovanost 

Technologická 

připravenost 

Efektivnost 

Vyšší a další 

vzdělávání 

ČR 2004 ČR 2006 FIN 2006 

Makroekonomika 

Zdraví a základní 

vzdělání 

Graf č. 250: Skóre pilířů konkurenceschopnosti 

WEF 

Zdroj: [73] 

konkurenceschopnosti (World 

Competitivenes Yearbook). Tuto 

ročenku publikuje Mezinárodní 

institut pro rozvoj managementu v 

Lausanne (IMD), který řadí země 

podle jejich schopností vytvářet a 

rozvíjet prostředí, která podporuje 

konkurenceschopnost podniku. 

Sledovány jsou čtyři základní 

faktory: ekonomická výkonnost, 

efektivnost vlády, efektivnost 

podniků a infrastruktura. Dále se 

každý faktor člení na pět 

subfaktorů. Analýza v roce 2007 hodnotí 55 zemí a u každé země 323 kritérií 

rozdělených podle čtyř hledisek: 

• ekonomická 

• efektivnost vlády 

• efektivnost firem 

• infrastruktura 

ČR přechází do fáze 


tažené inovacemi 

62 FI - Finsko 

63 EU-12 – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojené 

království, Řecko, Portugalsko, Španělsko 

245


Následující graf ukazuje stále ještě neutěšenou pozici ČR v této oblasti v roce 

2007. 

Ani v roce 2007 

není stále 

konkurenceschopn 

ost uspokojivé 

DK 

NL 

SE 

AT 

86 

84 

83 

92 

IE 

82 

DE 

78 

FI 

77 

UK 

EE 

BE 

75 

74 

72 

FR 

ES 

LT 

CZ 

63 

61 

61 

60 

SK 

HU 

GR 

PT 

SI 

BG 

IT 

49 

48 

58 

58 

57 

56 

55 

RO 

47 

PL 

43 

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 

Graf č. 251: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) 

Zdroj: [96] 

Index globální 

konkurenceschopnost 

zavedl profese 

Kolumbijské 

univerzity Xaver Sala 

- Martin 

Od roku 2005 

index světové 


ČR 

klesá 

Světové ekonomické fórum dne 31. 10. 2007 uveřejnilo zprávu Global 

Competitiveness report 2007-2008 v Ženevě, v níž konstatuje, že ČR je v roce 

2007 dokonce méně konkurenceschopná než v roce 2006. ČR se umístila na 33. 

místě. Výzkum probíhal ve 13 zemích u 11 000 manažerů. 

Index globální konkurenceschopnosti vyvinulo Světové ekonomické fórum ve 

spolupráci s profesorem Kolumbijské univerzity Xaverem Salou-i-Martinem a 

poprvé jej představilo v roce 2004. Celkem se žebříček zakládá na porovnání 

dvanácti faktorů: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, 

zdravotnictví a základní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, efektivita trhu 

zboží, efektivita trhu práce, stupeň vývoje finančních trhů, stupeň vývoje 

technologií, velikost trhu, stupeň vývoje firem a inovace. V druhé části zprávy se 

pak hodnotí i specifické faktory u firem. Výstupem výzkumu je následující 

tabulka. 

Pořadí 2007 Pořadí 2006 Pořadí 2005 Země 

1. 1. 1. USA 

2. 4. 4. Švýcarsko 

3. 3. 3. Dánsko 

4. 9. 7. Švédsko 

5. 7. 6. Německo 

6. 6. 2. Finsko 

7. 8. 5. Singapur 

8. 5. 10. Japonsko 

9. 2. 9. Velká Británie 

246


10. 11. 11. Nizozemí 

… 

33. 31. 29. Česká republika 

34. 35. 48 Čína 

39. 40. 30 Slovinsko 

41. 37. 36. Slovensko 

45. 44. 39 Lotyšsko 

47. 38. 35. Maďarsko 

51. 45. 43 Polsko 

73. 69. 68 Ukrajina 

79. 74. 61 Bulharsko 

131. 121. 117 Čad 

Tabulka č. 161: Index světové konkurenceschopnosti 

Slabá konkurenceschopnost ČR vyplývá také z nedostatečně rozvinutého 

inovačního potencionálu. Následující graf výstižně ukazuje, že v oblasti 

inovačního potenciálu vykazuje ČR vůči rozvinutým zemím zpoždění. 

6 

5 

4 

3 

5,56 

5,51 

5,44 

5,0 

4,9 

4,89 

4,8 

4,68 

4,65 

4,59 

4,54 

4,36 

4,08 

3,98 

3,83 

3,82 

3,81 

3,71 

3,68 

3,51 

3,5 

3,47 

3,43 

3,35 

3,3 

3,26 

3,19 

3,14 

2,93 

Budoucnost patří 

zemím, které mají 

strategii rozvoje 

založenu na 

inovacích 

2 

1 

0 

Finsko 

Německo 

Švédsko 

Dánsko 

Nizozemsko 


Francie 

Belgie 

Rakousko 

EU-15 

Irsko 

Lucembursko 

EU-27 


Estonsko 

Maďarsko 

Portugalsko 

Slovinsko 

Španělsko 

Slovensko 

Itálie 

Polsko 

Řecko 

Litva 

Kypr 

Malta 

Lotyšsko 

Rumunsko 

Bulharsko 

Graf č. 252: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) 

Zdroj: [96] 

247


Následující graf porovnává ukazatele podnikatelského prostředí ČR a SR. 

Inovační potenciál 

významně 

ovlivňuje dakší 

rozvoj 

makroekonomický 

ch indikátorů 

5,4 

10,3 

91,8 

207,7 

52,5 

36,8 

Počet obyvatel (v 

milionech) 

Ekonomika podle HDP (v 

mld. eur) 

Vzestup HDP do roku 2000 (v 

%) 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

20120 

781 

10 

597 

5 

Graf č. 253 

komparuje 

hospodářský obrat 

ČR a SR 

17000 

HDP na obyvatele (eur) 

Průměrná mzda (eur) 

Letošní míra nezaměstnanosti 

(roč. průměr v %) 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

6 

42,4 

76,7 

3,8 

36,9 

69,7 

Letošní míra inflace (roč. 

průměr v %) 

Veřejné výdaje k HDP (v %) 

Vývoz k HDP (v %) 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

Slovensko 

Česko 

Graf č. 253: Hospodářský obraz Slovenska ve srovnání s Českem 

Zdroj: [189] 

V ČR se 

konkurenceschopnost 

regionů NUTS 3 

významně liší 

Dosud jsme hodnotili konkurenceschopnost celé ČR. V další části textu uvádíme 

hodnocení konkurenceschopnosti regionů NUTS3 64 . K hodnocení 

konkurenceschopnosti regionů používáme tří složek: 

64 

NUTS 3 - Jednotka odpovídá úrovni nejnižšího územně správního regionu státní 

správy(okresy).U menších států Evropské unie se velikost pohybuje mezi 200-400 000 obyvatel. 

Rozloha jednotek se pohybuje mezi 1 000-3 000 km2. I tyto jednotky mají přímou návaznost na 

Strukturální fondy Evropské unie. NUTS byl zaveden Statistickým úřadem Evropské unie 

(Eurostat) pro potřeby statistického sledování a zpracovávání analýz sociální a ekonomické situace 

v jednotlivých regionech a pro samotné potřeby regionální politiky. 

248


• ekonomické výkonnosti 

• inovační výkonnosti 

• kvality života 

V násleudjící tabulce uvádí zdroj [73] celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje 

konkurenceschopnosti krajů ČR. 

Úroveň (2005) Úroveň (2001-2005) 

Hodnota Pořadí Hodnota Pořadí 

PHA 84 1 51 7 

STC 69 2 65 1 

JHC 63 4 48 11 

PLZ 60 5 60 3 

KVA 13 14 24 14 

UNL 22 13 40 13 

LIB 42 10 48 9 

KVH 54 7 52 6 

PAR 54 8 48 10 

VYS 60 6 61 2 

JHM 69 3 51 8 

OLO 38 11 55 4 

ZLI 44 9 53 5 

MVS 28 12 45 12 

Tabulka č. 162: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR 

Zdroj: [73] 

Ekonomickou výkonnost krajů ČR v následujícím grafu hodnotíme podle indexu 

ekonomické výkonnosti, který vychází z HDP/na obyvatele, produktivity práce, 

míry nezaměstnanosti a tvorby hrubého fixního kapitálu. 

Nejvyšší 

ekonomickou 

výkonnost má v ČR 

Praha 

100 

PHA 

PAR 

50 

Inovační výkonnost 

OLO 

LIB 

ZLI 

JHM 

VYS 

JHC 

STC 

PLZ 

KVA 

UNL 

MVS 

KVH 

0 

Ekonomická výkonnost 

0 50 100 

Graf č. 254: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005) 

Zdroj: [73] 

Vztah úrovně a dynamiky ekonomické výkonnosti krajů ČR ukazuje následující 

graf. 

249


Ekonomická 

výkonnost krajů ČR 

je jedním z faktorů, 

na jehož základě 

vyhodnocují lidé v 

%CR kraje podle 

příznivosti pro 

jejich život. 

dynamika 

100 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

OLO 

UNL 

ZLI 

MVS 

PAR 

KVH 

VYS 

JHM 

JHC 

PLZ 

STC 

PHA 

20 

LIB 

10 

KVA 

0 

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 

úroveň 

Graf č. 255: Úroveň a dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR (percentily, 

2001-2005) 

Zdroj: [73] 

Agentura Median 

Provedla průzkum 

650 dotázaných 

s otázkou „kde 

chcete bydlet?“. 

0,3 

0,1 0,0 

0,1 

0,4 

V bytě v centru města 

0,2 

V bytě, ale mimo centrum 

V domku na okraji/v 

blízkosti většího města 

V domku mimo město, 

např. na vesnici 

V domku n samotě 

Jiné 

Češi milují setelity 

Hospodářské noviny zveřejnily výsledky průzkumu, kde se žije v ČR nejlépe. 

Celkové pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 

Město Liberec 

Hradec 

České 

Praha Jihlava 

králové 

Budějovice 

Zlín Brno Opava Plzeň Kladno 

Ovzduší* 7 3 4 9 11 13 1 2 12 8 

Nezaměstnanost 10 5 1 6 2 7 10 14 3 9 

Kriminalita 10 3 20 1 15 4 19 2 16 12 

Platy 8 17 1 14 15 16 13 4 3 2 

Školy** 2 4 13 19 6 8 9 1 14 12 

Výdaje na 

kulturu 

5 20 1 11 10 2 12 18 6 14 

Porodnost*** 5 8 11 1 5 16 7 10 20 13 

Zeleň**** 2 9 17 7 12 5 14 20 11 7 

Délka 

života***** 

10 1 2 6 7 7 3 11 6 12 

Atraktivita 

bydlení 

8 7 1 8 3 9 2 11 6 10 

Celkové pořadí 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 

Město 

Ústí 

Pardubice 

Místek 

Vary 

Frýdek 

Karlovy 

Olomouc nad Děčín 

Labem 

Teplice Karviná Ostrava Most 

Ovzduší* 16 19 10 17 5 6 15 14 20 18 

Nezaměstnanost 4 13 8 17 16 12 18 19 15 20 

Kriminalita 5 7 14 11 8 6 13 17 18 9 

Platy 18 4 20 9 9 19 9 4 4 9 

Školy** 11 3 7 10 16 20 5 17 15 18 

Výdaje na 

kulturu 

4 19 9 3 17 7 15 8 16 13 

Porodnost*** 18 2 4 3 15 19 8 17 14 11 

Zeleň**** 16 6 18 4 1 3 15 10 13 19 

Délka 

života***** 

4 12 9 16 17 14 19 17 15 20 

Atraktivita 

bydlení 

4 17 5 15 14 12 16 13 12 18 

Tabulka č. 163: Kde se v Česku žije nejlépe 2007 (pořadí podle umístění v jednotlivých 

kritériích kvality života) 

Zdroj: [148] 

250


Město Země Index 2008 

Pořadí 

v roce 2007 Index 2007 

1. Curych Švýcarsko 108,0 1. 108,1 

2. Vídeň Rakousko 107,9 3. 107,7 

3. Ženeva Švýcarsko 107,9 2. 108,0 

4. Vancouver Kanada 107,6 3. 107,7 

5. Auckland Nový Zéland 107,3 5. 107,3 

6. Düsseldorf Německo 107,2 5. 107,3 

7. Mnichov Německo 107,0 8. 106,9 

7. Frankfurt Německo 107,0 7. 107,0 

9. Bern Švýcarsko 106,5 9. 106,5 

10. Sydney Austrálie 106,3 9. 106,5 

Tabulka č. 164: Města kde se podle manažerů a statistických údajů žije nejlépe 

Zdroj: [153] 

Závěrem kapitoly popisujeme konkurenceschopnost jednotlivých krajů ČR 

prostřednictvím vybraných výkonových indikátorů. 

Obr. č. 41: Okresy a kraje ČR 

Zdroj: [118] 

251


Ústecký 9,8 -0,1 


8,3 

-0,3 

Karlovarský 

Olomoucký 

Jihomoravský 

Liberecký 

5,8 

6,0 

6,0 

6,6 

-0,4 

-0,5 

-0,3 

-0,5 

Zlínský 

Průměr ČR 

Vysočina 

Pardubický 

5,3 

5,2 

4,8 

4,6 

-0,5 

-0,4 

-0,4 

-0,1 

Královehradecký 

Plzeňský 

Jihočeský 

St ředočeský 

4,0 

3,9 

3,8 

3,7 

-0,4 

-0,4 

-0,4 

-0,6 

Praha 

2,0 

-0,6 

0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 

Graf č. 256: Nezaměstnanost v krajích ČR (první polovina 2008) 

Zdroj: [194] 

Obr. č. 42: Počty lékařů v ČR a krajích na 100 000 (14. 7. 2008) 

Zdroj: [294] 

252


• Praha 

V roce 2005 žilo v Praze 11,5 % obyvatel ČR. Pracovalo zde 15,2 % pracovních 

sil a vytvořilo se zde dokonce 24 % HDP celého státu. Praha má druhou nejvyšší 

dynamiku růstu v ČR s nárůstem o 47,5 % (po Středočeském kraji). Podle 

Eurostatu 2004 je Praha 12 nejbohatším regionem NUTS II 65 v EU a dosáhla 157 

% průměru EU HDP na obyvatele ve standardu kupní síly. Praha má nejmenší 

míru nezaměstnanosti (2,7 % v roce 2006). Také v ukazatelích inovační 

výkonnosti v přepočtu na obyvatele Praha v rámci regionů ČR vede. Ve věku 50 – 

59 let byla k 31. 12. 2007 v Praze 5520 nezaměstanných z celkového počtu 17363 

nezaměstnaných osob. 

HDP na obyv. 

Produkt. Práce 

146 

209 

MUDr. Pavel Bém, 

primátor hlavního 

města Prahy 


35 

THKF v % HDP 

115 

Výdaje na V a V 

156 

PZI v % HDP 

223 

VŠ vzdělání 

199 

HPH v high-tech 

91 

Trestné činy 

Enise znečištění 

223 

231 

Poznámka: Údaje roku 2006 – nezaměstnanost (registrovaná míra), VŠ vzdělaní (v % pracovních sil), trestné činy 

(na obyvatele). Emise znečištění (v úhrnu oxid siřičitý, dusíku a uhelnatý v t na km2) za rok 2004, ostatní 2005. 

Výdaje na výzkum a vývoj a HPH v high-tech v % HDP. Pramen: ČSÚ, MPSV, ČNB, Policejní prezídium ČR, 

ČHMÚ 

Graf č. 257: Pozice hl. m. Prahy v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

Praha se podle hodnocení konzultační agentury Mercer zařadila mezi nejdražší 

města světa. Umístilo se ve srovníní 200 základních položek (bydlení, doprava, 

jídlo, oblečení, zábava, atd.) v roce 2008 na 29. místě (v roce 2007 to bylo 49. 

místo). 

Pořadí 08/07 Město Index živ. Nákl. 

1./1. Moskva 142,0 

2./4. Tokio 127,0 

3./2. Londýn 125,0 

65 NUTS I Odpovídá úrovni středního článku územně správního členění státu.Velikost se pohybuje 

v počtu obyvatel mezi 1-2miliony obyvatel. Rozloha se pohybuje u menších států mezi 3 000 –10 

000km2. Mají přímou vazbu na Strukturální fondy Evropské unie. V ČR se nachází celkem 8 

územních jednotek NUTSII (včetně hl. m. Prahy): Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, 

Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravsko-Slezsko a Praha. Královéhradecký kraj tvoří 

společně s Pardubickým a Libereckým krajem region soudržnosti NUTS II Severovýchod 

253


4./10. Oslo 118,3 

5./3. Soul 117,7 

6./5. Hongkong 117,6 

7./6. Kodaň 117,2 

8./¨7. Ženeva 115,8 

9./9. Curych 112,7 

10./11. Milán 111,3 

22./15. New York 100,0 

29./49. Praha 96,0 

35./67. Varšava 95,0 

45./31. Bratislava 90,6 

Tabulka č. 165: Nejdražší města světa 

Zdroj: Praha stoupá v pořadí drahoty. Hospodářské noviny, 25. – 27. 7. 2007, str. 17. 

Praha 

Počet obyvatel (30. 6. 2008) 

Průměrná měsíční nominální 

mzda 

Za 1. pololetí 2008 

Míra nezaměstnanosti 

v % k 30. 9. 2008 

Volná pracovní místa k 31. 10. 

2008 

HDP na obyvatele v % průměru 

ČR (2006) 

1 223 

368 

28 616 

2,1 

28 503 

210,6 

* průměr HDP na obyvatele v ČR = 100% Zdroj: MPSV, ČSÚ 

• Středočeský kraj 

Ing. Petr Bendl, 

hejtman Středočeského 

kraje 

od 2005 do 2008 

Svoji rozlohou je Středočeský kraj největším v ČR. Působí jako zdroj pracovních 

sil pro Prahu (90 000 obyvatel Středočeského kraje, tj. 16,3 % zaměstnaných 

Středočechů dojíždí do Prahy). Kraj má vysokou dynamiku vývoje ekonomické 

výkonnosti. HDP vzrostla v létech 1995 – 2005 o 51 %, což je nejvíce ze všech 

krajů ČR. V kupní síle (PPS) dosáhl kraj v roce 2004 na 70 % průměru EU na 

jednoho obyvatele. Kraj má nízkou míru nezaměstnanosti (v roce 2006 to bylo 5,3 

%). 

Hospodářství kraje je charakteristické průmyslovou výrobou (největším odvětvím 

je automobilový průmysl), je zajímavé, že výdaje na výzkum a vývoj jsou 

86,9 % hrazeny podnikatelským sektorem. Dobré výsledky má přesto, že se s 11 

procenty pracovní síly s vysokoškolským vzděláním v roce 2006 řadí mezi 

podprůměrné (4. nejhorší místo). Kvalita života v jednotlivých částech tohoto 

kraje vykazuje významné rozdíly. 

MUDr. David Rath, 

hejtman Středočeského 

kraje 

od 2008 do 2011 

254


HDP na obyv. 

93 


107 


69 

THKF v % HDP 

110 


194 

PZI v % HDP 

103 


78 


154 


97 


77 

Graf č. 258: Pozice Středočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 


2008 


ČR (2006) 

1 175 

254 

21 628 

4,2 

21 287 

90,4 


• Moravskoslezský kraj 

Moravskoslezský kraj je nejlidnatější (1,3 mil. obyvatel) a protože je rozlohou až 

na 6. místě, má druhou nejvyšší hustotu zalidnění po Praze (241 obyvatel na km 2 ). 

HDP kraje se v letech 1999 – 2005 zvýšil o 17,5 %, což představuje pátý nejhorší 

výsledek v rámci krajů ČR. Kraj dosahuje jen 61,1 % kupní síly průměru EU 

v HDP na obyvatele.Také míra investic byla ještě v roce 2006 nízká. Míra 

nezaměstnanosti v roce 2006 byla druhá nejvyšší v ČR (po Ústecku) svoji 

hodnotou 12,6 %. Kraj vykazuje nejvyšší úbytek obyvatelstva stěhováním, když 

se v létech 1996 – 2006 jeho populace snížila o 1,02 %. 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. Opava 1. 7. 3. 2. 12. 19. 

2. Odry 15. 5. 9. 3. 13. 7. 

3. Frýdlant nad 3. 4. 6. 9. 4. 20. 

Ing. Evžen 

Tošenovský, 

hejtman 

Moravskoslezskéh 

o kraje 

od 2005 do 2008 

255


Ing. Jaroslav Palas, 

hejtman 

Moravskoslezského 

kraje 

od 2008 do 2011 

Ostravicí 

4. Ostrava 2. 18. 15. 8. 8. 5. 

5. Havířov 15. 15. 15. 1. 5. 12. 

6. Nový Jičín 6. 8. 17. 7. 9. 7. 

7. Krnov 6. 12. 7. 13. 7. 1. 

8. Hlučín 12. 10. 4. 6. 18. 14. 

9. Bohumín 14. 20. 14. 5 1. 11. 

10. Kravaře 18. 17. 1. 22. 10. 2. 

11. Bílovec 11. 11. 20. 10. 11. 3. 

12. Bruntál 6. 1. 5. 20. 17. 21. 

13. Frýdek- 

Místek 

5. 13. 10. 11. 22. 9. 

14. Frenštát pod 

Radhoštěm 

4. 2. 13. 21. 20. 10. 

15. Bosňany 10. 8. 18. 12. 14. 13. 

16. Blatná 21. 16. 2. 18. 14. 18. 

17. Týn nad 

Vltavou 

20. 3. 10. 15. 16. 16. 

18. Třinec 9. 13. 8. 18. 21. 6. 

19. Rýmařov 19. 6. 12. 17. 3. 22. 

20. Český Těšín 13. 21. 22. 16. 6. 4. 

21. Orlová 22. 22. 21. 4. 2. 14. 

22. Karviná 17. 19. 18. 14. 19. 17. 

Tabulka č.166 : Město pro byznys – nejlepší město Moravskoslezského kraje 

Zdroj: [72] 


Počet obyvatel (1. 7. 2007) 1 249 290 


mzda 

20 069 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

9,3 


2008 

12 026 


ČR (2006) 

85,9 


HDP na obyv. 


82 

91 


164 

THKF v % HDP 

88 


PZI v % HDP 

51 

60 




83 

80 

90 


413 

Graf č. 260: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) 

(2006) 

Zdroj: [96] 

256


• Jihočeský kraj 

Jihočeský kraj je druhým největším krajem v ČR s nízkou hustotou zalidnění. Od 

roku 1995 do roku 2005 k lesl podíl Jihočeského kraje na HDP ČR z 5,7 % na 5,5 

%. Podle Eurostatu dosahuje v roce 2004 Jihočeský kraj 69,9 % průměru EU 

v HDP na obyvatele v PPS 2004. V rámci ČR je to 89 % průměru. Na území kraje 

se nachází jaderná elektrárna Temelín. 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. České 

1. 3. 2. 2. 16. 7. 

Budějovice 

2. Písek 6. 8. 11. 1. 3. 5. 

3. Tábor 3. 14. 4. 5. 5. 4. 

4. Strakonice 2. 15. 7. 3. 9. 8. 

5. Vimperk 4. 1. 16. 6. 2. 16. 

6. Třeboň 9. 3. 5. 4. 13. 11. 

7. Jindřichův 

7. 7. 3. 7. 14. 6. 

Hradec 

8. Milevsko 15. 12. 1. 9. 1. 17. 

9. Trhové Sviny 17. 6. 8. 15. 4. 2. 

10. Dačice 14. 11. 9. 14. 7. 1. 

11. Soběslav 13. 13. 13. 13. 6. 9. 

12. Kaplice 9. 10. 17. 8. 10. 13. 

13. Prachatice 16. 5. 15. 10. 11. 12. 

14. Česká 

4. 2. 14. 12. 17. 14. 

Krumlov 

15. Bosňany 11. 16. 5. 11. 14. 10. 

16. Blatná 7. 9. 12. 16. 12. 14. 

17. Týn nad 

Vltavou 

12. 17. 10. 17. 8. 3. 

RNDr. Jan Zahradník, 

hejtman Jihočeského kraje 

od 2005 do 2008 

Mgr. Jiří Zimola, 

hejtman Jihočeského 

kraje 

od 2008 do 2011 

Tabulka č. 167: Město pro byznys – nejlepší město Jihočeského kraje 

Zdroj: [224] 

HDP na obyv. 


89 

90 


74 

THKF v % HDP 

117 


PZI v % HDP 

70 

70 


94 


90 


78 


35 

Graf č. 261: Pozice Jihočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

257


Kraj má čtvrtou nejnižší míru nezaměstnanosti v ČR (5,7 % v roce 2006). 

Největšími odvětvími v kraji jsou stavebnictví (7,9 %), výroba elektřiny (6,5 %) a 

zemědělství (5,5 %). V investicích zaostává za průměrem krajů ČR. 


Počet obyvatel (1. 7. 2007) 630 006 


mzda 

19 113 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

4,6 


2008 

7 011 


ČR (2006) 

90,1 


• Plzeňský kraj 

MUDr. Petr Zimmermann, 

hejtman Plzeňského kraje 

od 2005 do 2008 

Plzeňský kraj v roce 1999 – 2005 zaznamenal čtvrtý nejvyšší nárůst HDP v ČR 

(ve stálých cenách o 31 %). Podle EUROSTAT dosahuje v roce 2004 Plzeňský 

kraj 69,6 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS. V rámci ČR je to 96 % 

průměru krajů v roce 2005. Kraj vykázal průměrný příliv přímých zahraničních 

investic, které byly navíc dobře nasměrovány do výstavby nových průmyslových 

závodů. Má malou míru registrované zaměstnanosti (5,6 %, třetí nejlepší v ČR 

v roce 2006). Největšími odvětvími v kraji jsou stavebnictví se 7,3 % a výroba 

potravin se 6,5 % podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v kraji v roce 2005. 

Mezi průmyslovými odvětvími následují výroba kovodělných výrobků s 4,3 %, 

výroba elektřiny a elektrotechnický průmysl (shodně se 3,3 %). Výdaji na výzkum 

a vývoj ve výši 0,74 % HDP je kraj až na 11. místě. 

HDP na obyv. 


93 

96 


73 

Doc. MUDr. Milada 

Emmerová, CSc., 

hejtman Plzeňského kraje 

od 2008 do 2011 

THKF v % HDP 


52 

100 

PZI v % HDP 

63 


82 


93 


77 


46 

Graf č. 262: Pozice Plzeňského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

258





mzda 

20 046 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

4,4 


2008 

15 094 


ČR (2006) 

93,6 


• Karlovarský kraj 

Karlovarský kraj je nejméně lidnatým krajem ČR a třetím nejmenším co do 

rozlohy. Významným potencionálem regionu je cestovní ruch a lázeňství. HDP 

kraje se ve stálých cenách v roce 2005 pohyboval jen 3 % nad úrovní roku 1995. 

Podíl na tvorbě HDP České republiky se snížil z 2,8 % na 2,3 %. Podle 

EUROSTAT dosahuje v roce 2004 Karlovarský kraj a Ústecký kraj (které tvoří 

region NUST 2 Severozápad) 60,7 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS, 

v rámci ČR je to 78 % průměru v roce 2005. 

Nezaměstnanost je třetí nejvyšší v ČR (9,2 % v roce 2006). Na Karlovarsku se v 

letech 2000 –2006 zvýšila zhruba o 15 %. Největšími odvětvími v průmyslu jsou 

těžba uhlí se 7,9 %, výroba skla a keramiky se 4,6 % a výroba kovodělných 

výrobků se 3,8 % podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2005. Významné 

je zastoupení odvětví pohostinství a ubytování – 4 %, tj. největší podíl ze všech 

krajů. Kraj ve výdajích na výzkum a vývoj zaujímá v rámci ČR posle dní místo 

(0,11 % podílu na HDP) a zaujímá také poslední místo v podílu počtu 

vysokoškoláků na pracovní síle (8,2 %). V těchto ukazatelích se odráží málo 

vyspělá průmyslová základna a absence univerzit. 

JUDr. Josef Pavel, 

hejtman Karlovarského 

kraje 

od 2005 do 2008 

HDP na obyv. 

78 



76 

120 

PaeDr. Jozef Novotný, 

hejtman Karlovarského 

kraje 

od 2008 do 2011 

THKF v % HDP 

111 


8 

PZI v % HDP 

47 



56 

58 


95 


114 

Graf č. 263: Pozice Karlovarského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

259





mzda 

18 139 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

7,4 


2008 

3 809 


ČR (2006) 

76,3 


• Ústecký kraj 

Ing. Jiří Šulc, 

hejtman 


od 2005 do 2008 

Průmyslová výroba Ústeckého kraje je zaměřena na těžbu uhlí (4,6 %), chemický 

průmysl (5,5 %) a výrobu elektřiny (9,5 %). Populace obsahuje významné 

procento Romů. HDP Ústeckého kraje vzrostl v letech 1995–2005 o pouhých 7,9 

%, což je po Karlovarském kraji druhý nejhorší výsledek v zemi. Podle Eurostatu 

dosahuje v roce 2004 Karlovarský kraj a Ústecký kraj (které tvoří region NUST 2 

Severozápad) 60,7 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS. V kraji je vysoká 

míra nezaměstnanosti. V roce 2006 to bylo 13,8 %. Největší podniky v kraji jsou 

Mostecká uhelná (4 600 zaměstna nců), Severočeské doly 3900 zaměstnanců), 

Chemopetrol (2700 pracovníků), ČEZ (2100 zaměstnanců). Kraj vykazuje 

podprůměrnou úroveň kvality lidského kapitálu a přesto zaujímá předposlední 

místo ve výdajích na výzkum a vývoj v relaci na HDP (0,3 %) v ČR. Počet 

obyvatel se v roce 2001 – 2005 zvýšil. 

HDP na obyv. 


81 

88 


180 

THKF v % HDP 

95 

Jana Vaňhová, 

hejtman 


od 2008 do 2011 


PZI v % HDP 


21 

64 

61 


87 


122 


346 

Graf č. 264: Pozice Ústeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

260





mzda 

19 569 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

10,9 


2008 

6 555 


ČR (2006) 

80,7 


• Liberecký kraj 

Po Praze je Liberecký kraj co do rozlohy nejmenším regionem v ČR a počtem 

obyvatel druhý nejmenší po Karlovarsku. 78 % obyvatelstva žije ve městech. Za 

období 1995 – 2005 vykázal kraj podprůměrné tempo růstu, když se HDP zvýšil 

ve stálých cenách jen o 16,5 %. Mezi léty 1995 – 2005 také došlo k poklesu 

podílu regionu na tvorbě HDP ČR z 3,8 % na 3,3 %. Na úrovni celku NUTS 2 

tvoří Liberecko spolu s Královéhradeckým a Pardubickým krajem tvoří NUTS 2 

region Severovýchod HDP na obyvatele v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % 

průměru EU, což představuje mírně podprůměrnou úroveň mezi mimopražskými 

NUTS 2. Ta se pohybuje od 59,8 % do 69,9 % průměru EU. 

Kraj zaznamenal v roce 2005 relativně vysoký příliv zahraničních investic – 

v poměru k HDP to bylo 46,4 % (třetí nejvyšší hodnota po Praze a Středočeském 

kraji). Registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2006 činila 7 % a odpovídala 

průměru ČR. Největším odvětím průmyslu byla výroba aut a automobilových dílů 

7,8 %, výroba skla (5,5 %), výroba nábytku, šperků hudebních nástrojů a hraček 

(4, 6 %) a výroba (4,5 %) na tvorbě HPH. Je zajímavé, že přesto že má kraj 

největší podíl lesů 44,4 % rozlohy, zaujímá zemědělství a lesnictví ve svém podílu 

jen 1,6 % na tvorbě HPH. V kraji zaznamenal útlum textilní a sklářský průmysl. 

Největšími zaměstnavateli jsou Preciosa (4 000 zaměstnanců) a Delphi Packard 

Electric (2 600 zaměstnanců). Kraj zaujímá nadprůměrné postavení v inovační 

výkonnosti a slušné 6. místo ve výdajích na výzkum a vývoj (1,12 % HDP). 

Petr Skokan, 

hejtman Libereckého 

kraje 

od 2005 do 2008 

Bc. Stanislav Eichler, 

hejtman Libereckého 

kraje 

od 2008 do 2011 

261


HDP na obyv. 

80 


84 


THKF v % HDP 

89 

92 


79 

PZI v % HDP 

92 


69 


123 


105 


64 

Graf č. 265: Pozice Libereckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

21 692 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

6,0 


2008 

4 578 


ČR (2006) 

84,7 


• Královehradecký kraj 

Ing. Pavel Bradík, 

hejtman 

Královéhradeckého 

kraje 

od 2005 do 2008 

Kraj má významné postavení v zemědělské produkci a v cestovním ruchu. 68 % 

populace kraje žije ve městech. Kraj zaznamenal po středních Čechách a Praze 3. 

největší přírůstek HDP v letech 1995-1999 (o 24,9 %). V roce 2005 vzrostl HDP o 

6,7 %. V letech 1995 – 2005 došlo k poklesu podílu kraje na tvorbě HDP ČR z 5 

% na 4,8 %. Na úrovni celku NUTS 2 tvoří Královéhradecký kraj spolu s 

Libereckým a Pardubickým krajem region Severovýchod. 

HDP na obyvatele v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % průměru EU, což 

představuje mírně podprůměrnou úroveň mezi mimopražskými celky NUTS II 

(příčinou je především horší ekonomická úroveň dvou zbývajících krajů). 

Samotný Královéhradecký kraj jako NUTS 3 dosahuje 89 % prům ěru ČR v HDP 

na obyvatele. Kraj zaujímá poslední místo jak v podílu tvorbu hrubého fixního 

kapitálu na HDP (18,1 %), tak v přílivu přímých zahraničních investic v roce 2005 

17,3 %. Naopak má pátou nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2006 (6,3 %). 

262


Nejvýznamnějšími výrobci je automobilová výroba (5 %), kovodělný průmysl 

(3,8 %). Podíl zemědělství a lesnictví činil v roce 2005 2,1 % HDP. Škoda Auto 

zaměstnávala 2 300 zaměstnanců a Rubena 2 200 zaměstnanců. Průměrného 

postavení dosáhl kraj v oblasti inovační politiky i oblasti lidských zdrojů. Má 

vysoký podíl vysokoškoláků na pracovní síle – 13,8 % což je třetí místo mezi kraji 

v ČR v roce 2006. 

HDP na obyv. 

89 

Bc. Lubomír Franc, 

hejtman 

Královéhradeckého 

kraje 

od 2008 do 2011 


90 


82 

THKF v % HDP 

73 


58 

PZI v % HDP 

34 


98 


112 


64 


58 

Graf č. 266: Pozice Královéhradeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

18 601 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

4,5 


2008 

5 721 


ČR (2006) 

86,9 


• Pardubický kraj 

Pardubický kraj má zemědělský charakter. Rozhodujícími odvětvími v průmyslu 

je výroba strojů a přístrojů, (4,8 %) a kovodělný (3,9 %). HDP se v letech 1995 – 

2005 zvýšil 21,4 %. V tomto období však došlo k poklesu podílu kraje na HDP 

ČR ze 4,4 % na 4,1 %. Na úrovni regionu NUTS 2 vytváří Pardubický kraj spolu s 

Královéhradeckým a Libereckým krajem oblast Severovýchod. HDP na obyvatele 

v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % průměru EU, což představuje mírný 

podprůměr. Jako region NUTS 3 Pardubický kraj dosahoval v roce 2005 úrovně 

263


Ing. Ivo Toman, 

hejtman Pardubického 

kraje 

od 2005 do 2008 

82 % průměru ČR v HDP na obyvatele. Míra investiční aktivity je nízká, poměr 

přímých zahraničních investic v roce 2005 byl 29,8 % což je osmá nejvyšší 

hodnota v ČR. Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2006 6,9 %, což je šestá 

nejnižší hodnota v ČR. Podíl zemědělství a lesnictví činil v roce 2005 5,3 %. 

K největším zaměstnavatelům v regionu patří Aliachem (2 900 zaměstnanců, 

AVX (2 500 zaměstnanců) a Foxconn (2 100 zaměstnanců). Na výzkum kraj 

vynakládá 1,35 % HDP v roce 2005, což je 4. místo v ČR. Vysokoškoláci tvoří 12 

% pracovní síly, tomu odpovídá 7. místo v ČR. 

HDP na obyv. 

82 


85 


90 

THKF v % HDP 

79 


95 

Mgr. Radko Matínek, 

hejtman Pardubického 

kraje 

od 2008 do 2011 

PZI v % HDP 


59 

85 


124 


58 


99 

Graf č. 267: Pozice Pardubického kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

18 594 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

5,5 


2008 

10 928 


ČR (2006) 

81,7 


• Kraj Vysočina 

Kraj Vysočina má vysoký podíl venkovského obyvatelstva. Jen dvě města 

přesahují 25 000 obyvatel. V letech1995 – 2005 zaznamenal vzestup HDP 33,3 %. 

Pozitivní vývoj ovlivňuje výroba automobilových dílů koncernu BOSH v Jihlavě. 

Podíl kraje na tvorbě HDP ČR se v období 1995 – 2005 snížil z 4,4 % na 4,2 %. 

Region NUST 2 Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj) dosáhl v roce 2004 

67,4 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS (4. nejlepší pozice v ČR). Kraj 

RNDr. Miloš Vystrčil, 

hejtman kraje Vysočina 

od 2005 do 2008 

264


Vysočina jako NUTS 3 dosahoval v průměru ČR 84% v HDP na obyvatele. Podíl 

tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP dosáhl v roce 2005 23,2% (8. nejvyšší 

hodnota) Přímé zahraniční investice činili v roce 2005 28,3 % HDP, což je 9. 

místo v ČR. Kraj vykázal také sedmou nejvyšší hodnotu v míře registrované 

nezaměstnaností – v roce 2006 7,1 %. Výroba aut a dílů pro automobilový 

průmysl činila v roce 2005 7,2 %, zemědělství 6,9 %. Největším zaměstnavatelem 

byl BOSH Diesel (4 500 zaměstnanců, a Žďas (3 000 zaměstnanců). 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. Humpolec 3. 1. 10. 5. 3. 3. 

2. Žďár nad 

Sázavou 

4. 2. 8. 1. 10. 9. 

3. Jihlava 1. 5. 7. 7. 14. 2. 

4. Velké Meziříčí 8. 15. 4. 2. 9. 1. 

5. Pacov 11. 12. 12. 4. 1. 7. 

6. Pelhřimov 7. 14. 9. 5. 8. 6. 

7. Třebíč 2. 8. 3. 14. 12. 4. 

8. Havlíčkův 

Brod 

6. 10. 6. 8. 13. 5. 

9. Moravské 

Budějovice 

12. 9. 1. 10. 5. 14. 

10. Bystřice nad 

Pernštejnem 

14. 11. 15. 3. 2. 13. 

11. Chotěboř 9. 6. 13. 9. 5. 8. 

12. Světlá nad 

Sázavou 

13. 6. 11. 11. 4. 12. 

13. Náměšť nad 

Oslavou 

15. 4. 2. 13. 7. 11. 

14. Nové Město 

na Moravě 

5. 3. 5. 15. 15. 9. 

15. Telč 9. 13. 14. 12. 11. 15. 

Tabulka č. 168: Město pro byznys – nejlepší město kraje Vysočina 

Zdroj: [73] 

MUDr. Jiří Běhounek, 

hejtman kraje Vysočina 

od 2008 do 2011 

HDP na obyv. 

84 



THKF v % HDP 

92 

93 

93 


40 

PZI v % HDP 

56 


81 


111 


49 


30 

Graf č. 268: Pozice kraje Vysočina v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

265


Kraj Vysočina 



mzda 

18 964 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

5,7 


2008 

5 535 


ČR (2006) 

84,3 


• Jihomoravský kraj 

Ing. Stanislav Juránek, 

hejtman 

Jihomoravského kraje 

od 2005 do 2008 

Mgr. Michal Hašek, 

hejtman 

Jihomoravského kraje 

od 2008 do 2011 

Podíl regionu na tvorbě celostátního HDP se snížil v letech 1995 – 2005 z 10,7 % 

na 10,2 %. Region NUST 2 Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj) dosáhl 

v roce 2004 67 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS (4. nejlepší pozice 

v ČR). Kraj jako NUTS 3,92 % průměru ČR v HDP na obyvatele (4. nejvyšší 

hodnota). Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HPD ČR je 29,9 % a je to 5. 

nevyšší hodnota v ČR v roce 2005. Naopak třetí nejhorší místo v roce 2005 zaujal 

kraj v oblasti přímých zahraničních investic - 19,5 %. V roce 2006 vykázal kraj 

pátou nejvyšší hodnotu nezaměstnanosti v ČR ve výši 8,8 %.Výroba strojů a 

přístrojů činí (3,9 %), výroba potravin (3,1 %), zemědělství a lesnictví 3,5 % na 

HPH. Největším zaměstnavatelem je Tyco Electronics Kuřim (1 900 

zaměstnanců). Kraj vykazuje 3. nejvyšší hodnotu podílu výdajů na výzkum a 

vývoj na HDP (1,54 %), což je třetí místo v ČR. 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Tabulka č. 169: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje 

Zdroj: [223] 

266 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. Znojmo 8. 4. 1. 2. 18. 5. 

2. Břeclav 12. 2. 9. 4. 13. 4. 

3. Kyjov 18. 19. 6. 3. 1. 17. 

4. Brno 1. 10. 20. 1. 15. 14. 

5. Bučovice 10. 7. 8. 14. 5. 3. 

6. Hustopeče 14. 15. 2. 9. 10. 1. 

7. Hodonín 6. 17. 10. 8. 4. 16. 

8. Veselí nad 

19. 14. 18. 7. 2. 2. 

Moravou 

9. Boskovice 19. 3. 12. 5. 13. 10. 

10. Blansko 16. 1. 7. 6. 21. 15. 

11. Kuřim 5. 7. 15. 17. 8. 6. 

12. Slavkov u 

14. 11. 4. 21. 5. 9. 

Brna 

13. Vyškov 7. 9. 3. 16. 11. 12. 

14. Šlapanice 2. 5. 10. 18. 19. 18. 

15. Mikulov 16. 16. 16. 11. 7. 8. 

16. Rosice 3. 12. 5. 20. 11. 21. 

17. Tišnov 9. 5. 19. 13. 16. 13. 

18. Ivančice 10. 20. 17. 10. 16. 11. 

19. Moravská 

21. 18. 13. 12. 3. 19. 

Krumlov 

20. Židlochovice 4. 21. 14. 19. 9. 20. 

21. Pohořelice 13. 13. 21. 15. 20. 7.


HDP na obyv. 


92 

93 


115 

THKF v % HDP 


104 

108 

PZI v % HDP 

39 


120 



86 

86 


24 

Graf č. 269: Pozice Jihomoravského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 


2008 


ČR (2006) 

1 132 

563 

19 879 

6,8 

16 683 

90,9 


• Olomoucký kraj 

V Olomouckém kraji žije ve městech jen 58 % populace regionu. Kraj patří mezi 

hospodářsky nejslabší regiony v ČR, avšak svým vývojem HDP v letech 1995 – 

2005 (růst o 24,4 %) se zařadil na 7. nejlepší místo. V letech 1995 – 2003 měl 

Olomoucký kraj, mimo roku 1997, nejnižší hodnotu HDP na obyvatele v ČR. 

Podíl kraje na tvorbě HDP ČR se v letech 1995 – 2005 snížil z 5,3 % na 4,9 %. 

V rámci NUTS 2 se Olomoucký kraj spojuje se Zlínským krajem jako část celku 

střední Morava. Bohužel byl tento celek v roce 2004 s 59,8 % na posledním místě 

v HDP na obyvatele k průměru EU v paritě kupní síly. Jako celek NUTS 3 dosáhl 

region v roce 2005 jen 78 % průměru ČR v HDP na obyvatele. V roce 2005 byla 

investiční aktivita slabá a podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP činil jen 

9,6 %. V tomto roce také dosáhl kraj druhou nejnižší hodnotu mezi kraji 

v přímých zahraničních investicích (19,4 % HDP) v ČR. Míra registrované 

RNDr. Ivan Kosatík, 

hejtman Olomouckého kraje 

od 2005 do 2008 

267


nezaměstnanost činila v roce 2006 9 %, což byla 4. nejvyšší hodnota v ČR. 

Výroba potravin činila 5,2 %, výroba strojů a přístrojů 4,3 % a podíl zemědělství a 

lesnictví 5,5 % podílu na hrubé přidané hodnotě v roce 2005. Největším 

zaměstnavatel byl Oděvní podnik Prostějov s 3 700 zaměstnanci. Kraj vykazuje 

dobrou inovační výkonnost. 

Ing. Martin Tesařík, 

hejtman Olomouckého kraje 

od 2008 do 2011 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. Olomouc 1. 3. 3. 1. 13. 8. 

2. Litovel 7. 9. 7. 4. 4. 3. 

3. Lipník nad 

8. 10. 1. 8. 2. 1. 

Bečvou 

4. Jeseník 4. 1. 6. 5. 7. 11. 

5. Šternberk 9. 7. 2. 3. 1. 9. 

6. Přerov 4. 13. 5. 7. 5. 5. 

7. Uničov 11. 11. 10. 2. 7. 10. 

8. Prostějov 3. 2. 3. 11. 10. 4. 

9. Šumperk 2. 6. 8. 6. 9. 13. 

10. Konice 12. 4. 12. 9. 3. 12. 

11. Mohelnice 13. 8. 8. 13. 6. 2. 

12. Hranice 4. 12. 11. 12. 10. 6. 

13. Zábřeh 10. 5. 13. 10. 12. 6. 


Zdroj: [74] 




mzda 

18 508 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

6,9 


2008 

5 358 


ČR (2006) 

74,2 


268


HDP na obyv. 

78 


86 


117 

THKF v % HDP 

79 


67 

PZI v % HDP 

39 


94 


100 


67 


44 

Graf č. 270: Pozice Olomouckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 

• Zlínský kraj 

Podíl obyvatelstva žijícího ve městech je 61 % (třetí nejnižší hodnota v ČR po 

kraji Olomouckém a Vysočině. HDP se v letech 1995 – 2005 zvýšil o pouhých 

16,7 %. Podíl Zlínského kraje se na tvorbě HDP ČR za období 1995 – 2005 snížil 

výrazně – z 5,2 % na 4,6 %. V rámci NUTS 2 se Zlínský kraj společně s 

Olomouckým krajem spojuje do celku střední Morava. Bohužel byl tento celek 

v roce 2004 s 59,8 % na posledním místě v HDP na obyvatele k průměru EU 

v paritě kupní síly. Jako celek NUTS 3 dosáhl kraj v roce 2005 čtvrté nejnižší 

úrovně průměru ČR v HDP na obyvatele (80 %). Přímé zahraniční investice činily 

v kraji v roce 2005 jen 29,5 %, což představovalo 4. nejnižší hodnotu mezi kraji. 

Stejnou pozici dosáhl region v roce 2005 v podílu tvorby hrubého fixního kapitálu 

na HDP (20,2 %). Míra nezaměstnanosti byla v roce 2006 šestá nejvyšší v ČR (7,8 

%). Největšího podílu na tvorbě hrubý přidané hodnoty dosáhla výroba pryže a 

plastu (9,9 %), výroba strojů a přístrojů 4,2 %. Výroba kůže a obuvi klesla v roce 

2005 jen na 0,7 %. Největším zaměstnavatelem je Barum Continental s 3 900 

zaměstnanci. Region vynakládá pátý nejvyšší podíl v ČR na výzkum a vývoj na 

obyvatele (14,1 %) a dosahuje šestý nejvyšší podíl v počtu vysokoškoláků na 

pracovní síle (v roce 2006 to bylo 12,5 %). V kraji byly zřízeny dvě vysoké 

školy: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a první soukromá vysoká škola na 

Moravě, Evropský polytechnický institut, s.r.o. 



prostředí 

Kvalita 

lokality 

Pracovní 

trh 

Kvalita 

veřejné 

správy 

Cenové 

podmínky 

Průzkum 

mezi 

podnikateli 

1. Bystřice pod 

Hostýnem 

9. 8. 1. 4. 1. 9. 

2. Zlín 1. 9. 8. 1. 3. 10. 

Libor Lukáš, 

hejtman Zlínského kraje 

od 2005 do 2008 

MVDr. Stanislav Mišák, 

hejtman Zlínského kraje 

od 2008 do 2011 

269


3. Valašské 

Meziříčí 

5. 6. 4. 3. 8. 5. 

4. Otrokovice 3. 7. 8. 5. 6. 8. 

5. Vsetín 13. 2. 11. 6. 2. 1. 

6. Uherské 

Hradiště 

7. 3. 10. 2. 12. 4. 

7. Valašské 

Klobouky 

10. 9. 3. 8. 7. 6. 

8. Holešov 4. 13. 6. 12. 4. 2. 

9. Luhačovice 8. 4. 2. 10. 11. 13. 

10. Kroměříž 2. 12. 7. 11. 10. 7. 

11. Vizovice 6. 4. 4. 9. 9. 12. 

12. Uherský Brod 11. 9. 13. 7. 13. 3. 

13. Rožnov pod 

Radhoštěm 

12. 1. 12. 13. 5. 11. 

Tabulka č. 171 : Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje 

Zdroj: [74] 

HDP na obyv. 

80 


88 


101 

THKF v % HDP 


81 

80 

PZI v % HDP 

43 


88 


102 


52 


47 

Graf č. 271: Pozice Zlínského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Zdroj: [96] 




mzda 

18 760 

v r. 2007 


v % k 29. 2. 2008 

6,1 


2008 

6 674 


ČR (2006) 

80,8 


270

Závěr 

Závěr 

Závěrem lze konstatovat, že vývoj podnikatelského prostředí v ČR od roku 1998, 

kdy v ČR přišlo ke změně společenského a hospodářského systému, je úspěšný. 

Hlavní makroekonomické indikátory jsou uspokojivé. 

I když se růst HDP ČR zpomaluje, stále ještě vysoce překračuje růst HDP 

průměru EU a dalších bohatých zemí světa. Rok 2008 byl charakteristický tím, že 

se v hospodářství zemí světa začíná významně projevovat globální hospodářská 

krize i tím, že si globální komunita začíná uvědomovat, že světová ekonomika 

směřuje do recese. Jak uvádí Robert Solov na konferenci Pioneer European 

Colloguia v Benátkách “realitní investiční horečka způsobená explozí levných 

hypoték vedla k vytvoření nadbytku realit v USA v hodnotě 3-5 % HND“. Tato 

situace se potom negativně projevila ve finančním systému. V důsledku jeho 

globálního propojení se v roce 2008 přelila z USA do EU a ovlivnila i Rusko a 

Čínu. USA a další země řešily tuto situaci dotováním nejdříve bank, později i 

podnikové sféry. Padají paradigmata liberální ekonomické teorie, pochybujeme o 

oprávněnost „homo oeconomicus“ neoklasické ekonomické teorie a posiluje 

keysiánský přístup nezbytnosti regulace státu. Je zcela jisté, že ke vzniku krize 

nepřispěla jenom hypotéční krize v USA, ale že jde také o problémy s řízením 

globálního hospodářství s vysokou mírou vzájemné propojenosti a závislosti, 

s existující superkonkurencí monopolů a nadbytkem výroby, s vysokým 

plýtváním zdroji, včetně lidskými, s nově se formujícími principy politického 

rozdělení světa atd. 

Globální krize samozřejmě dolehne i na ČR. Nejen dlouhodobý pokles hodnoty 

dolaru, ale především přechod ekonomiky Německa do recese, byť i krátkodobé 

se na prosperitě ČR projeví poklesem HDP. Protože však ČR má bankovní systém 

zdravý a z EU tekou do ekonomiky dotace, lze předpokládat, že ekonomika ČR 

nebude krizí zasažena tak silně, jako jiné země EU. Nelze však zabránit tomu, aby 

se nezvýšila nezaměstnanost v důsledku propouštění zaměstnanců ze strany 

českých i zahraničních firem (Crystalex, Evraz Vítkovice Steel, Ruukki, 

ArcelorMittal Ostrava, Slezan Frýdek Místek, TON, Magneton atd.). Objevuje se 

snaha podniků preferovat české pracovníky na úkor imigrantů, zvláště 

z Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny a Bulharska. 

I v této situaci mzdy v ČR rostly. Ve třetím čtvrtletí 2008 činili průměrná mzda 

v ČR 23 144 Kč. 

Protože snižování mezd je i přes současnou ekonomickou krizi politicky 

neschůdné, lze očekávat cílené snižování pracovních míst v roce 2009. Ale již rok 

2010 by měl ČR vrátit do normálu. Hospodářské noviny dne 2. 12. 2008 uvádí 

následující názory českých podnikatelů na jejich prosperitu v nejbližším 

následujícím období: 

271

Závěr 

Obr. č. 43: Jak se vyvíjejí platy v Česku a s čím je třeba počítat v příštím roce 

Zdroj: [293] 

V oblasti vnitřní i zahraniční politiky byla země ve složité situaci. U zásadních 

problémů vnitřní i zahraniční politiky se vládnoucí koalice musela opírat o 

sympatizanty z opozice, protože ani samotné strany koalice nebyly v mnoha 

zásadních problémech jednotné (výstavba amerického radaru v Brdech, zdravotní 

reforma, schválení Ústavy EU atd.). 

V oblasti politické byly nejvýznamnějším překvapením výsledky voleb do 

krajských zastupitelstev. ODS utrpěla totální debakl, což vedlo nejen k vážným 

problémům uvnitř této strany, ale též k určitým problémům při realizaci politiky 

vlády v krajích, kdy hejtmani krajů vidí budoucnost jinak, než vláda. 

V závěru roku 2008 rozhodl Ústavní soud o tom, že schvalovaná ústava EU 

neodporuje Ústavě ČR, což byl hlavní protiargument presidenta ČR pana Václava 

Klause k tomuto dokumentu. 

272

Závěr 

V roce 2008 

odmítlo Irsko 

ústavu EUa tím ji 

zablokovalo. V ČR 

běžel tvrdý boj 

příznivců ústavy 

EU (ČSSD) a 

odpůrci prezidenta 

ČR V. Klause. 

V tomto roce 

rozhodl ústavní 

soud, že ústava EU 

je v souladu 

s ústavou ČR 

Obr. č. 44: Společná měna v Evropě v roce 2008 

Zdroj: [264] 

Obecně lze konstatovat, že se v roce 2008 často rozcházely názory na zahraniční 

postoje vlády presentované panem ministrem zahraničních věcí Vondrou a panem 

presidentem Václavem Klause. Zatím co USA hledají v roce 2008 možnosti co 

nejužší spolupráce s Asií, především Čínou a Indií, vykázala zahraniční politika 

ČR v této oblasti v tomto roce opět veliké rezervy. Nastupující president USA 

Barack Obama konstatoval „Naše vztahy s Čínou budou nejdůležitějšími 

bilaterálními vztahy na světě v tomto století“. Lze očekávat, že Amerika v dalších 

desetiletích tohoto století již nebude jedinou supervelmocí, která dnes prakticky 

rozhoduje o všem, co se na světě děje. Za dvacet let budou USA jednou ze čtyř, 

nebo pěti supervelmocí. S tímto vývojem by měla zahraniční politika ČR 

pragmaticky počítat. 

V roce 2008 se opozice pokusila 4 krát o vyslovení nedůvěry vládě v parlamentu. 

Ani jednou se jí to nepodařilo. 

V této situaci od 1. 1. 2008 zahájila vláda prosazování zdravotnické reformy, 

kterou opozice odmítá a koalice není zcela jednotná. O tom, co reforma přinese 

rozhodne rok 2009. 

Etická složka podnikatelského prostředí v roce 2008 nebyla na potřebné úrovni. 

Opožděné platby, nedostatečná vymahatelnost práva, závažná pochybení 

273

Závěr 

exekutorů a všeobecná korupce významně ovlivňují veřejné mínění. Úcta a důvěra 

k parlamentu, Senátu, vládě a dalším institucím v roce 2008 klesá. Dalším 

významným sociálním, ale nyní již i etickým problémem jsou v ČR vztahy 

majoritní populace a Romů. Neřešení situace vede k tomu, že majoritní populace 

začíná podporovat různá extremistická hnutí, protože si jinak nemůže poradit 

v některých lokalitách s nepřizpůsobivými občany. Důsledky tohoto vývoje, 

pokud se nenajde řešení, by mohly být v blízké budoucnosti velice závažné. 

Postoj politických stran k této problematice není koncepční a nenabízí žádná 

východiska. 

V roce 2008 se ČR pokusila zahájit proces o přiblížení terciárního vzdělávacího 

systému k západním standardům. Byla zveřejněna Bílá kniha a zahájena diskuse 

nad jejím obsahem. Cílem této práce je dosáhnout toho, aby jak vysoké školy, tak 

i jejich absolventi byli zdrojem inovací a rozvoje společnosti a hospodářství. Bude 

zajímavé vidět, zda se v roce 2009 tyto cíle projeví v nově připravované 

vysokoškolské legislativě. Na mnohých vysokých školách však k Bílé knize 

převažuje nedůvěra. 

I v roce 2008 přetrvává energetická závislost ČR na dovozech. Zdroje ropy a 

plynu nejsou stratifikované, což je další hrozba pro ČR. ČR v tomto roce 

pochopila, možná i díky zveřejnění Pačesovy zprávy, že budoucnost české 

energetiky v oblasti elektrické energie je v atomovém jádru přesto, že trvá 

dosavadní trend co nejvíce posílit obnovitelné zdroje. Růst cen energií spolu 

s růstem mezd se postupně stává pro malé a střední podniky limitujícím faktorem 

jejich existence. 

Souhlasím se Zdenkěm Škromachem, který v Ekonomu č. 49, 4. – 10. 12. 2008 

konstatuje: 

Světová ekonomická krize již klepe na vrata českých firem. Desítky českých 

podniků propouštějí zaměstnance. Tyto první příznaky nelze přehlížet a 

podceňovat. 

První na řadě budou lidé s nízkou kvalifikací a rizikové skupiny. K těm se 

tradičně řadí absolventi, lidé nad 50 let, ženy s malými dětmi a zdravotně 

postižení. Proto je nutné značně omezit projekt zelených karet pro 

nekvalifikované cizince a naopak posílit programovanou podporu rekvalifikací a 

veřejně prospěšných prcí. Významným zaměstnavatelem je a bude veřejný sektor. 

Zde je šance výrazněji posílit sociální služby a neziskový sektor. Vláda musí 

obnovit koncepšní přístup řešení zaměstnanosti. Zatím jen těžila ze setrvačnosti 

opatření zavedení předchozími vládami. 

Je nutné podpořit projekty na podporu investorů v perspektivních oborech. To je 

velká příležitost pro kraje a městá za přímé podpory evropských fondů a vládních 

institucí. V nebezpečí jsou živnostníci a malé firmy, které přímo ohrožuje pokles 

spotřeby zboží a služeb stejně tak jako úzská vazba na obory v krizových oborech. 

To zname á především automobilového, textilního nebo sklářského průmyslu. 

Barometrem bude stavebnictví. 

A proto by vláda neměla pokračovat ve výdajových restrikcích, které jen urychlí 

spirálu poklesu spotřeby a propad ekonomiky. Naopak je třeba koncentrovat 

finanční zdroje, ze kterých bude možno podporovat investice, zaměstnavatele, ale 

i spotřebu občanů. 

274

Závěr 

Stát musí garantovat úvěry exportním a ohroženým firmám v česku. Je čas jednat 

o přesměrování peněz z fondů EU na prevenci zaměstnanosti. To znamená na 

podporu zaměřenou na vytváření pracovních míst, podporu konkurenceschopnosti 

a zlepšní životního prostředí. 

V neposlední řadě musí vláda udělat aktivní kroky k zamezení signalizovaného 

prudkého nárůstu cen el. energie, které je ekonomicky nepodložené a může být 

pro mnoho firem likvidační. 

Konkrétní kroky by měli podpořit: 

• malé a střední podniky k udržení zaměstnanosti, rozvoje výzkumu a 

vývoje 

• v širším měřítku rekvalifikace a vzdělávání 

• zaměstnávání zněvýhodnění a zdravotně postižených pracovníků 

částečnou úhradou mzdových a provozních nákladů 

• krajské investiční pobýdky a podporu zaměstnanosti 

• nové malé podniky v perspektivních oborech 

• investice do ochrany životního prostředí, do úspor energií 

• rozšíření a skvalitnění veřejných služeb včetně veřejně prospěšných 

prací. 66 

Rok 2008 lze chápat jako rok, vněmž se politici, ekonomové i manažeři 

připravovali za zvládnutí globální finanční a hospodářské krize. 

66 ŠKROMACH, Z. Ať se vláda probudí ze svého snění. Ekonom, č. 49. 4. – 10. 12. 2008. 

275

Literatura 

Literatura 

[1] BĚLOHLÁVEK, F. Management. Praha : Rubico, 1991. 

[2] BĚLOHLÁVEK, F.; KOŠŤAN, P.; ŠULEŘ, O. Management. Brno : 

Computer Press, a.s., 2006. 

[3] BOHATÁ, M. Diskusní materiály. Etika a ekonomika – sborník ze 

semináře, CERGE-NHÚ, diskusní materiál č. 29, Praha 1994, s. 8. 

[4] Buletin CES VŠEM, ročník 2007, vydání č. 18, 17. 10. 2007, ISSN 1801- 

1578. 

[5] ĎAĎO, J. Marketingová analýza, Banská Bystrica : Ekonomická fakulta 

UMB, 1977. ISBN 80-8055-066-2. 

[6] DONALDSON, T. The Ethics of International Business. Oxford : 

Univerzity Press Oxford, 1989. 

[7] DUBOVEC, J. Mikroekonómia. Žilina : Žilinská univerzita, 2004. 

[8] ETIZIONI, A. Morální dimense ekonomiky. Praha : Victoria Publishing, 

1995. 

[9] FRIEDMAN, M. The Social Responsibility of Business Is to Increase its 

profits. New York : Times Magazine, 1979. 

[10] GIBSON, R. Nový obzor budoucnosti. Praha : Management Press, 2000. 

[11] GUINN, A.; KRATOCHVÍL, O.; MATUŠÍKOVÁ, I. Strategický 

management. Kunovice : EPI, s.r.o., 2007. ISBN 80-7314-125-7. 

[12] HABÁNIK, J. Makroekonómia. Kunovice : Evropský polytechnický 

institut, 2006. ISBN 80-7314-093-4. 

[13] HAMMER, M.; CHAMPY, J. A. Reengineering the Corporation: A 

Manifesto for Business Revolution, Harper Business Books, New York, 

1993. ISBN 0-06-662112-7. 

[14] HANDY, CH. Hlad ducha. Praha : Management Preess, 1999. 

[15] HUNTINGTON, S. P. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha : 

Rybka Publisher, 2001. 

[16] KADEŘÁBKOVÁ, A. a KOL. Ročenka konkurenceschopnosti České 

republiky 2006-2007. Praha : Linde nakladatelství s.r.o. 2007. ISBN 80- 

86131-64-5. str. 430. 

[17] KLVAČOVÁ, E. Morální problém globalizované ekonomiky: Neviditelný 

nevidomý vlastník. In: Acta Oeconomica Pragensia, Vědecký časopis VŠE, 

Praha 8/2002, s. 33. 

[18] KRÁLÍČEK, V. Auditing. Praha : VŠE:, 1997, s. 97. 

[19] KRÁLIK, J.; BABČÁK, V.; BALKO, L.; BAKEŠ, M.; MARKOVÁ, H.; 

TOMÁŠEK, M. Finančné právo. 1. vyd. Bratislava : Poradca podnikateľa, 

2006. ISBN 80-88931-53-3. 

[20] KRATOCHVÍL, O. Projektové řízení základ práce EPI, s.r.o. In : Edu 

2004 PM "Výuka projektového řízení na vysokých školách". Brno : VUT 

Brno, 2004. 

[21] KRATOCHVÍL, O.; SMIRNOV, G. N. Regiony a vnější ekonomická 

činnost (Zkušenosti ruských regionů). Kunovice : EPI, 2005. 

[22] KÜNG, H. 1994. Světový étos projekt. Zlín : Archa, 1994. 

[23] KURIL, J. Štátná služba. 1. vyd. Bratislava : Akadémia Policejného zboru 

v Bratislave, 2006. ISBN 80-8054-374-7. 

[24] NASH, L. Ethics without the Sermon. Harvard Business Review, r. 59, 

1981, s. 79-90. 

[25] NOACK, P. Die politische Dimension der Koruption. Kriminalistik č. 

276

Literatura 

7/1995, s. 481. 

[26] NORDSTRÖM, K. A.; RIDDERSTRÅLE, J. Funky Business. Praha : 

Grada, 2005. ISBN 80-247-1067-6. 

[27] PITRA, Z. Management inovačních aktivit. Praha : Professional 

Publishing, 2006. 

[28] POUČEK, J. Očekávaný vývoj světové energetiky podle IEA 

[29] PRNKA, T.; HRONEK, F.; ŠPERLINK, K. Evropská unie a inovace. 

květen 2003. ISBN: 80-7329-042-1. 

[30] PUTNOVA, A.; SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. Praha : Grada 

Publishing a.s., 2007. 

[31] ROBINS, S.; COULTER, M. Management. Praha : Grada, 2004. 

[32] ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998, s. 33 

[33] ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998, s. 40. 

[34] ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998. 

[35] ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii. Boskovice : Albert, 1988, s. 119. 

[36] ROSENBERG, M.; MEČÁR, M. Podpora konkurencieschopnosti malého 

a stredného podnikania ako súčasť politiky konkurencieschopnosti EÚ. 

2007. 

[37] RUDY, J.; CIBÁKOVÁ, V. Úvod do manažmentu a marketingu. 

Bratislava : 1996. 164 s. ISBN: 80-85756-25-0. 

[38] SENGE, P. M. Fifth Discipline: the Art and Practice of the Learning 

Organization. London : Random House, 1990. 

[39] SMEJKAL,V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 

Praha : Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-1667-4. 

[40] STRIŠ, J.; HITMÁR, Š. Manažment a marketing v železničnej doprave. 

Žilina : ŽSR a ŽU, 1997. ISBN 80-7100-403-0. 

[41] TRUNEČEK, J. Systémy řízení podniku ve společnosti znalostí. Praha : 

VŠE, 2001. 

[42] VODÁČEK, L. Management. Praha : Management Press, 1996. 

[43] VOJTOVIČ, S. Personálný manažment. Historické souvislosti vzniku a 

rozvoja. Iris, 2006. 

[44] WOKOUN, R. Strukturální fondy č.1 – Příprava České republiky na 

využívání strukturálních fondů. Praha: 1998, s. 12. 

[45] WOODRAFFE, KUBEŠ, M. Manažerské kompetence. Praha : Grada 

Publishing, 2004, s. 27. 

[46] ХАСБУЛАТОВ, Р. И. Мировая экономика и международные 

экономические отношения. Гардарики, 2006. ISBN 5-8297-0280-0. 

(Chasbulatov, R. I. Světová ekonomika a mezinárodní ekonomické vztahy: 

Gardariki 2006. ISBN 5-8297-0280-0.). 

[47] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006], 

Dostupné z www: http://www.czso.cz/. 

[48] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 4-6. 8. 

2006]. PATRIA FINANCE, HN, Dostupné z www: http://www.czso.cz/ 

[49] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006] Dostupné z www: 

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 

[50] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2007] Dostupné z www: 

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 

[51] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006]. 

Dostupné z www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_2_ekonomika 

_a_infrastruktura_zu/$File/2zu_eki.xls 

277

Literatura 

[52] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2.9.2008]. 

Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm, 

[53] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : c2002. [cit. 

2.9.2008]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Coal;07/01/2007 

[54] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : c2002. [cit. 

2.9.2008]. Dostupné z www: 

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Us_coal_regions_1996.png 

[55] Západočeská univerzita, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. 

Dostupné z www: http://home.zcu.cz/~mnozar/6_cviceni.htm 

[56] i.ck, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: 

http://i.ck.cz/f/131/26.jpg 

[57] i.ck, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: 

http://i.ck.cz/f/809/76.jpg 

[58] ihned online zprávy hospodářských novin, [online]. Česká republika : [cit. 

10.9.2008]. Dostupné z www: http://ihned.cz/3-22196840- 

elektr%E1rensk%E1-O00000_detail-a7 

[59] ústav pro informace ve vzdělávání, [online]. Česká republika : c2006- 

2009. [cit. 10.10.2008]. Dostupné z www: 

http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp 

[60] bp, [online]. Česká republika : c2006-2009. [cit. 10.10.2008]. Dostupné z 

www: http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do?categoryId=9010964 

&contentId=7021586; 2006 

[61] Northeastenrn University, [online]. Boston : c2008. [cit. 20.10.2008]. 

Dostupné z www: http://www.ccs.neu.edu/home/gene/peakoil/map_nat_ 

gas_lng_move_565x360.gif 

[62] Informační systém o dražbách a ostatních nabídkách, [online]. Česká 

republika : c2000-2009. [cit. 10.1.2009]. Dostupné z www: 

http://www.centralniadresa.cz/cadr/cadr07002.do?dispatch=vyhledej&rok 

=2000&datumOd=01.01&datumDo=31.12. 

[63] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 

10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_ 

bilance_stat/pzi/pzi_2007_toky/index.html 


10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www. 

cnb.cz/cs/statistika/dalsi_statistiky/INDIKATORY_CS.PDF. 

[65] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2.9.2007]. 

Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07 


Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/ 

2100442377/$File/40070704.pdf, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan. 

nsf/p/4002-07 


10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.e15.cz/udalosti/rok-2007- 

schodek-664-miliardy-6512/ 

[68] Ekologie, [online]. Česká republika : [cit. 2.12.2006]. Dostupné z www: 

http://www.ekologie.ic.cz/text/vetezime_sver_cechy.html 

[69] Finance, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné 

z www: http://www.finance.cz/ekonomika/svetove-makroukazatele 

/inflace/ 

278

Literatura 

[70] Finance, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné 

z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/144903-minimalni-mzdana-hranici-chudoby/ 

[71] International Energy Agency, [online]. Paris : c2009. [cit. 10.8.2006]. 

Dostupné z www: http://www.iea.org/Textbase/stats/prodresult. 

asp?PRODUCT=Coal; 08/2006 

[72] Město pro byznys, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 10.5.2007]. 

Dostupné z www: http://www.mestoprobyznys.cz/113-vysledky/ 


Dostupné z www:http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/13 


Dostupné z www:http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/14 


Dostupné z www: http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/7/ 

[76] Ministerstvo financí české republiky, [online]. Česká republika : c2005- 

2009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg 

/mfcr/hs.xsl/konvergen_programy.html 



/mfcr/hs.xsl/makro_pre_34481.html 


2009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/ 

xchg/mfcr/xsl/stat_rozp.html 

[79] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. 

Dostupné z www: http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 

[80] Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]. Česká republika : [cit. 

20.8.2005]. Dostupné z www: http://www.mpo.cz/dokument10720.html / 

Tuhá paliva 2005.pdf; 

[81] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. 

Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments /Zemedelstvi_2007.pdf 

[82] http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=2&deploy=2604&typ=2&ch=77&ids= 

2607&val=2607 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/Lesni%20 

hospodarstvi.pdf 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/ 

Potravinarstvi.pdf 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinovaVodni% 

20hospodarstvi.pdf 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/ 

Zemedesltvi.pdf 

[87] Natural Gas Bank, [online]. [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: 

http://www.naturalgasbank.com/images/natural _gas_production.gif 

[88] Novinky.cz, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 27.11.2007]. 

Dostupné z www: http://www.novinky.cz/clanek/127689-cesi-uz-berouprumerne-21-470-korun-o-1-517-vic-nez-loni.html 

279

Literatura 

[89] Transparency International, [online]. Berlin : [cit. 27.11.2007]. Dostupné 

z www: http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi 

/2006, 2007 

[90] Tzbinfo, [online]. Česká republika : c2001-2009. [cit. 27.11.2006]. 

Dostupné z www: http://www.tzb-info.cz; 

[91] Vokac.cz, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 27.11.2007]. 

Dostupné z www: http://www.vokac.cz/statistiky_msp.html#pocet 

_aktivnich _msp 

[92] World Coal Institute, [online]. England : c2009. [cit. 26.9.2006]. Dostupné 

z www: http://www.worldcoal.org/pages/content/index.asp?PageID=188 

[93] Zverina.cz, [online]. Česká republika : c2004-2009. [cit. 27.11.2007]. 

Dostupné z www: http://www.zverina.cz/imgview/856/cz/372/inovacniindex-jednotlivych-zemi-i-eu-za-rok-2006/ 

[94] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 10.2. 2008]. 

Dostupné z www: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_ 

makroekonomicke_udaje/31.12. 2007. 

[95] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : c1996-2008 [cit. 

2007-12-20]. Dostupné z www: http://old.mmr.cz/index.php?show= 

00102603701400 0008001 

[96] Ministerswo Rolnictwa i Rozwoju Wsi, [online]. Polsko : c2003-2009 [cit. 

20.10.2007]. Dostupné z www:http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault. 

aspx?TabOrgId=892 

[97] Ministerstvo zdravotnictví České republiky, [online]. Česká republika : 

c2008 [cit. 12.3.2008]. Dostupné z www: http://www.mzcr.cz/ 

[98] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [online]. Česká republika : 

c2006 [cit. 3.10.2005]. Dostupné z www: www.msmt.cz 

[99] Organisation for Economic co-operation and Development, [online]. [cit. 

12.12.2005]. Dostupné z www: www.oecd.org, PMA, 

[100] Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 13.5.2008 

[101] Czech RE Agency, [online]. Česká republika : c2003-2009 [cit. 3.10.2008]. 

Dostupné z www: www.czrea.org/cs/ druhy-oze/fotovoltaika. 

[102] Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. Česká republika : [cit. 

3.10.2008]. Dostupné z www: www.mpsv.cz/cs/4718 

[103] ČÁSTEK, M. Země z horní příčky. Ihned.cz, [online]. Česká republika : 

[cit. 22.2.2007]. Dostupný www : http://www.vyhledavani.ihned.cz/index. 

php?s1=M&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=d&article[id]=20500400 

&article[what]=nejv%ECt%9A%ED+zahrani%E8n%ED+investice&articl 

e[sklonuj]=on 

[104] ANÝŽ, D. USA hledají recept proti emisím. Hospodářské noviny, 3. 6. 

2008, str. 8. 

[105] BAUMRUKOVÁ, J. Evropskou jedničkou v inovacích je Švýcarsko. 

Hospodářské noviny, 23. 6. 2008, str. 20 

[106] BENEŠOVÁ, P.; KOTASOVÁ, I. Česko má stále málo vysokoškoláků. 

Hospodářské noviny, 10. 9. 2008, str. 4. 

[107] BENEŠOVÁ, P.; ZLÁMALOVÁ, L. Utrácet za vědu se vyplácí, říkají 

firmy.Hospodářské noviny, 22. 5. 2008, str. 4. 

[108] BLOOMBERS. Hospodářské noviny, 15.7.2006. 

[109] BLUMA, A. Štěstí je věda. Ekonom, 30. 4. – 6. 5. 2008, č. 18, str, 66-67. 

[110] BÖHM, J. Elektřina: otázky a odpovědi. Lidové noviny, 25. 11. 2008, str. 

3. 

280

Literatura 

[111] BOLDOCKÁ, S. Bill Gates zosadil Warrena Buffetta. Hospodářské 

noviny, 19. – 21. 9. 2008, str. 11, č. 181 

[112] BOLDOCKÁ, S. Ropné giganty už nezaujíma prieskum. Hospodářské 

noviny SR, 31. 7. 2008, str. 15. 

[113] CECHL, P. Příjem v době nemoci zvyšuje pojištění. Hospodářské noviny, 

3. 11. 2008, str. 27. 

[114] ČEPICKÝ, M. Televizi po síti už sledují milióny lidí. Hospodářské 

noviny. 11. 4. 2006, s. 21. Gartner. 

[115] ČERNÝ, A. Evropa se snaží dosáhnout na turkmenský plyn. Hospodářské 

noviny, 16. 4. 2008, str. 7. 

[116] Česko má jedny z nejnižších penzí ve srovnání se mzdami. Právo. 19. 9. 

2005. 

[117] CIZNER, J. Cizinci mají v českých firmách stamiliardy. Hospodářské 

noviny, 9. 1. 2007, str. 14. 


10.8.2006]. Dostupné z www: www.cnb.cz 

[119] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 7. 11. 

2008]. Dostupné z www: www.cnb.cz 

[120] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 1. 8. 

2006]. Dostupné z www: www.cnb.cz 

[121] Česká tisková kancelář, [online]. Česká republika : [cit. 10.5.2005]. 

Dostupné z www: www.ctk.cz 

[122] Česká tisková kancelář, [online]. Česká republika : [cit. 10.5.2006]. 

Dostupné z www: www.ctk.cz 

[123] CTK, Česko přitahuje investory z východu. Ihned.cz, [online]. Česká 

republika : [cit. 6.8.2008]. Dostupné z www: ttp://hn.ihned.cz/c1- 

26199270-cesko-pritahuje-investory-z-vychodu 

[124] Czechinvest, [online]. Česká republika : c1994-2009. [cit. 10.5.2005]. 

Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/ 

[125] CZESANÁ, V. Vzdělávají se dospělí v České republice dostatečně?. 

Hospodářské noviny. Příloha. 25. 5. 2006. 

[126] Denik, 14. 7. 2008, str. 9., 23., 26. 

[127] Důchody rekordně zaostávají za platy. Lidové Noviny. 19. 4. 2005. 

[128] Ekonom, 1. 11. 2004, str. 26-27 

[129] Ekonom, 10. – 16. 7. 2008, č- 28, str. 21., 38 

[130] Ekonom, 12. – 18. 6. 2008, číslo 24, str. 65. 

[131] Ekonom, 17. – 23. 2008, č. 29, str. 44. 

[132] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 32-33., 50. 

[133] Ekonom, 20. – 26. 3. 2008, č. 12, str. 56 

[134] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 29., 48-49., 51. 

[135] Ekonom, 3. – 9. 7. 2008, č. 27, str. 31. 

[136] Elektřina zdraží nejvíce za šest let. Hospodáské noviny, 25. 11. 2008, str. 

14. 

[137] Exekutorská komora ČR 

[138] Graphic News, EIA, týden, str. 51 

[139] HEŘMANSKÝ, P. USA aeurozóna: nejvyšší inflace od roku 1991. 


[140] HILKOVIČOVÁ, M. Na svete ich je 10 miliónov. Milionárov. 

Hospodárské noviny SR, 25. 6. 2008, str. 15. 

[141] HILKOVIČOVÁ, M. Najvýznamnejšou metropolii je Londýn. 


281

Literatura 

[142] HLOUŠKOVÁ, L. Průměrný Čech loni vytřídil 49 kg odpadu. Právo, 28. 

6. 2008,str. 5. 

[143] HLOUŠKOVÁ, L. V česku žije nejméně chudých v Unii. Právo, 15. 11. 

2008, str. 10. 

[144] Hospodářské noviny, 6. 3. 2006. 

[145] Hospodářské noviny, SR, 9. 1. 2007. 



[148] Hospodářské noviny, 17. 1. 2008 

[149] Hospodářské noviny, 24-26.2.2006. 

[150] Hospodářské noviny, 28 - 30. 7. 2006. 

[151] HOLUB, P. Hospodářské noviny, 15. 6. 2006 

[152] HOLUB, P.; ZLÁMALOVÁ, L. ČSSD promarnila hospodářský růst. 

Hospodářské noviny. 23. 3. 2005. s. 4. 

[153] HORKÁ, J. Nejkvalitnější život lze žít v Curychu. Hospodářské noviny, 11. 

6. 2008, str. 20. 

[154] HORKÁ, J. Nejlepší pro byznys je Dánsko. Hospodářské noviny, 2. 7. 

2008, str. 20. 

[155] Hospodářské noviny SK, 30. 6. 2008, str. 21. 

[156] Hospodářské noviny , 20. – 22. 6. 2008, str. 18 

[157] Hospodářské noviny SR, 11. 6. 2008, str. 19. 


[159] Hospodářské noviny, 2. 9. 2008, str. 3. 

[160] Hospodářské noviny, 20. – 22. 6. 2008, str. 14 


[162] Hospodárské noviny, 23. 6. 2008, str. 4. 

[163] Hospodářské noviny, 27. – 29. 6. 2008. 

[164] Hospodářské noviny, 30. ledna 2008. 

[165] Charita v pracovní době "letí". Jak pomáhají firemní dobrovolníci v 

Česku. Hospodářské noviny, 30. ledna 2008. 

[166] Hospodářské noviny, 31. 10. – 2. 11. 2008, str. 19. 

[167] Reforma důchodů tiše začala. Hospodářské noviny, 13. 2. 2008. 

[168] Informační systém o průměrném výdělku MPSV ČR, 20. 2. 2006. 

[169] International Parliamentary Union, HN, 9. 3. 2005. 

[170] JAMRICHOVÁ, P.; BUFFA, R. Euro znejistí export k susedom. 


[171] JUNEK, A. V Evropě může vzniknout čtrnáct milionů míst Hospodářské 

noviny. 23. 11. 2005, s. 22. ACCENTURE. 

[172] KALÁB, V. Exekutoři navštívili čtvrt miliónu Čechů. Hospodářské 

noviny. 23. 3. 2006, s. 13. 

[173] KEDROŇ R. Kriminalita: stejné problémy, stejné sliby. Hospodářské 

noviny. 10. 5. 2006. s. 4. 

[174] KEMÉNYOVÁ, Z. Zemědělci zrušili protest, uklidnil je slib. Hospodářské 

noviny, 13. 10. 2008, str. 18 

[175] KERLES, M. cesta k chudobě: děti a rozvod. Lidové noviny, 5. 11. 2008. 

[176] KOUBEK, J. Vysokou nezaměstnanost zavinila ODS : Tajemství trhu 

práce: koncem 90. let zažíval příliv, ale už napřesrok začne odliv. 

Hospodářské noviny. 25. 4. 2006, č. 81, s. 11. 

[177] KOUBOVÁ, K. Unie se potácí na hraně recese. MF Dnes, 4. 11. 2008. 

[178] KOUBOVÁ, K. Ekonomika běží, ale už pomaleji. MF Dnes, 15. 8. 2008, 

str. A9. 

282

Literatura 

[179] KOVANDA, L. Proč je Luxembursko bohaté. Ekonom. 

[180] KOZÁKOVÁ, P. Inflace konečně ztrácí dech. Lidové noviny, 11. 11. 

2008. 

[181] KRÁLOVÁ, S. Nejdražší bydlení je v Polsku. Lidové noviny, 6. 8. 2008, 

str. IV bydlení 

[182] Langer: Policista musí být v ulicích znát. Deník, 26. 3. 2008, str. 10. 

[183] LAVIČKA, V. British Energy dala Francii košem. Hospodářské noviny, 

4. 8. 2008, str. 17. 

[184] LAVIČKA, V. Čína vytáhla miliardy na boj proti krizi. Hospodářské 

noviny, 11. 11. 2008, str. 21. 

[185] LAVIČKA, V. Fimrě BP klesl zisk,bude propouštět. Hospodářské noviny, 

6. 2. 2008.¨ 

[186] LAVIČKA, V. Investory nejvíc láká Čína, nahoru jde i Rusko. 

Hospodářské noviny, 6. – 8. 6. 2008, str. 22. 

[187] LAVICKA, V. Maďarská vláda získá od EU půjčku 6,5 miliardy eur. 


[188] LAVIČKA, V. Rusko láká investory, nové země EU ztácejí. Hospodářské 

noviny, 1. 7. 2008, str. 19. 

[189] LAVIČKA, V. Slováci vědí, na kolik přijde euro. Hospodářské noviny, 9. 

7. 2008, str. 21. 

[190] LAVIČKA, V. Summit G20 hledá recept na recesi. Hospodářské noviny, 

14. – 17. 11. 2008, str. 8. 

[191] LAVIČKA, Volary se staví i studuje. Hospodářské noviny, 10. 7. 2008, 

str. 12. 

[192] LAVIČKA, V. Zkapalněný plyn konkuruje plynovodům. Hospodářské 

noviny, 14. 8. 2008, str. 13. 

[193] LAVIČKA, V.; ŠMÍD, P.; MĚMEC, P. Závislost na cizí energii roste. 

Hospodářské noviny. 12. 5. 2005. 

[194] Lidí bez práce je nejméně za devět let. Hospodářské noviny, 13. 5. 2008, 

str. 17. 

[195] Lidové noviny, 15. 7. 2008, str. 11. 

[196] Největší problém? Růst cen. Lidové noviny, 29. 1. 2008. 

[197] Loni se narodilo nejvíce dětí za deset let. Hospodářské noviny. 24. – 26. 3. 

2006. 

[198] LUŇÁKOVÁ, Z. Ztráty řezězce odnesl další šéf. Hospodářské noviny, 21. 

10. 2008, str. 18. 

[199] LUŃÁKOVÁ, Z.; BERÁNEK, J. České podniky zachraňují cizinci. 

[200] LUPPOVÁ, S. Eurozóna sa takměř zastaví. Hospodárské noviny, 4. 11. 

2008. 

[201] Manažeři o rostoucích cenách plynu a elektřiny. Hospodářské noviny. s. 

16, 6. 9. 2005. 

[202] MAŘÍK, M. a kol. Firmy razí vlastní „zdravotní politiku“. Hospodářské 

noviny. 22. 3. 2006, s. 16. 

[203] MÁŠOVÁ, H. Tři miliony Čechů na webu. Lidové noviny. 13. 4. 2006, s. 

14. Market. 

[204] Mladá fornta dnes, 20. 10. 2008. 

[205] MIROSLAV, P. Gastarbeiterům pomůže fond. Hospodářské noviny, 25. 

5. 2008, str. 15 

[206] Moderní řízení, č. 9/2003, str. 27. 

[207] MOŽNÝ, I. Komu prospěje nový rodičovský příspěvek. Hospodářské 

noviny. 21. 3. 2006, s. 9. 

283

Literatura 

[208] MUCHOVÁ, E. Slovenská ekonomika rastie pomalšie. Hospodářské 

noviny, 18. 11. 2008, str. 3. 

[209] Největší firmou světa je opět řetězec Wal-Mart. Hospodářské noviny, 1. – 

3. 8. 2008. 

[210] Nejvyšší mzdy mají manažeři, nejméně berou pomocné síly. Právo. 18. 5. 

2006, s. 17. 

[211] Němci šetří. A Čechy to bolí. MF dnes, 14. 11. 2008. 

[212] NĚMEČEK, J. Soukromníci přidávají opatrněji než stát. Hospodářské 

noviny. [online]. Česká republika : [cit. 1. 12. 2005]. Dostupné z www: 

http://www.finance.cz/ekonomika/prace/mzda/ 

[213] NOVOTNÝ, P. Elitné stretnutie. Bush vystúpi naposledy. Hospodářské 

noviny SR, 7. 7. 2008, str. 7. 

[214] NOVOTNÝ, P. Ženy sa bijú o via moci v Európe. Hospodářské noviny 

SR, 19. 21. 9. 2008, str. 6. 

[215] OBRADOVIČ, F. Firmy prepúšťajú, nezaměstnanost klesá. Hospodárské 

noviny, 19. 11. 2008, str. 3. 

[216] Ochrana zaměstnanců dělí sněmovnu. Hospodářské noviny. 21. 9. 2005. 

[217] PATOČKOVÁ, M. V krizi slibuje stát malé dluhy. MF dnes, 12. 11. 2008. 

[218] PETR, M. Ropa ze západu pomůže, ale ne hned. Hospodářské noviny, 18. 

– 20. 7. 2008, str. 17. 

[219] PETŘÍČEK, M. Přebytky elektřiny se tenčí. Hospodářské noviny, 27. 8. 

2008, str. 18. 

[220] PETŘÍČEK, M. Proud zdražil, Češi si ale polepšili. Hospodářské noviny, 

4. 8. 2008, str. 16. 

[221] PETŘÍČEK, M.; SOCHOR, J. ČEZ opět zlomil vlastnírekord v zisku. Je 

vyšší o 40 procent. Hospodářské noviny, 14. – 17. 11. 2008, str. 17. 

[222] PLAČEK, Š. Dopady reformy: Další dítě? Teď na to nemáme. Deník, 

18.7.2008, str. 9. 

[223] PLHOŃ, T. Ekonom, 12. 6. – 18. 6. 2008, č. 24, str. 24. 

[224] PLHOŃ, T. Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26. 

[225] Po plyne nasleduje ropa. Hospodářské noviny SR. 5. – 7. 1. 2007., str. 11. 

[226] POKORNÝ, J. Kolik lidí umře na drogy. MF dnes, 7. 11. 2008, str. A7. 

[227] Praha stoupá v pořadí drahoty. Hospodářské noviny, 25. – 27. 7. 2007, str. 

17. 

[228] Právo, 2. 2. 2008. 

[229] Právo, 20. 06. 2006. 

[230] Právo, 22. 7. 2008. 

[231] Právo, 27. 7. 2006 

[232] Prosperita, srpen 2006. 

[233] ROUPCOVÁ, M. Praha je lepší než Moskva nebo Atény. Lidové noviny, 

10. 6. 2008, str. 15. 

[234] ŠALANDA, R. Češi dluží 875,3 miliardy Kč. Lidové noviny, 31. 7. 2008, 

str. 10. 

[235] SEHNOUTKA, J.; BENEŠOVÁ, P. Nájemné podraží víc, než o třetinu. 

Hospodářské noviny. 28. 6. 2006. 

[236] ŠITNER, R. Dnešní platy nad lácí roku 1993 vítězí. Hospodářské noviny, 

9. 7. 2008, str. 16. 

[237] ŠITNER, R. Některé podniky již na růst mezd nemají. Hospodářské 

noviny, 28. 8. 2008, str. 14. 

[238] ŠITNER, R. Růst platů tlačí inflaci vzhůru. Hospodářské noviny, 3. 6. 

2008, str. 18. 

284

Literatura 

[239] ŠITNER, R.; SKALKOVÁ, O. Rekordní přebytek bude těžké zopakovat. 


[240] SKALKOVÁ, O. Bohatí sázejí víc na hotovost a vklady. Hospodářské 

noviny, 25. 6. 2008, str. 16. 

[241] SKALKOVÁ, O. Češi patří k favoritům v utrácení. Hospodářské noviny. 

28. 6. 2006, s. 18. 

[242] SKALKOVÁ, O. Hypoteční trh pokračuje v propadu. Hospodářské 

noviny, 27. 10. 2008, str. 18. 

[243] SKALKOVÁ, O.; JONÁK, P. Česko je pro investory přitažlivé. 

Hospodářské noviny. 29. 6. 2006, s. 16. 

[244] Škodovka loni prodala 550 tisíc automobilů. Hospodářské noviny, 8. 1. 

2007, str. 15. 

[245] SOUKUP, O. Ruská ropná (ne)spolehlivost. Hospodářské noviny, 14. 7. 

2008, str. 5. 

[246] STEM, 2006. 

[247] SŮRA, J. Přišli o práci, domů nemohou. MF dnes, 21. 11. 2008. 

[248] Světový trh s ropou. Hospodářské noviny, 22. 5. 2008, str. 21. 

[249] SVOBODA, J. Češi utrácejí, přestože růst mezd zpomalil. Právo. 20. 4. 

2006, s. 15. 

[250] SZABÓ, I. Silní idú proti kríze společne. Hospodárské noviny, 18. 11. 

2008. 

[251] Týden, 5/2008. 

[252] Týden, str. 12., 19. 

[253] VAŠEK, P.; KOTASOVÁ, I. Lékaři: Boj proti simulantům je marný. 


[254] VAVROŇ, J. Česko má podle registru dva milióny podnikatelů. Právo. 5. 

4. 2005. s. 15. 

[255] VAVROŇ, J. Vstup do Evropy pomohl české ekonomice. Právo. 28. 4. 

2006, s. 18. 

[256] VAVROŇ, J. Za hmotnou nouzi často alkohol či nemoc. Právo, 29. 7. 

2008, str. 19. 

[257] Veřejná soutěž bez korupce. Ekonom, č. 31, str. 35. 3. - 9. 8. 2006. Pramen: 

WEF, Global Competiveness Report 2004-2005, Palgrave McMillan 2005. 

[258] Vláda schválila rozpočet, jemuž nevěří. Hospodářské noviny, 23. 9. 2008, 

str. 2. 

[259] VRABEC, N. Odbory kvuli kríze zmiernili tón. Hospodárské noviny, 20. 

11. 2008. 

[260] ZÁLUSKÝ, J. Evropa přestává investovat do nemovitostí. Hospodářské 

noviny, 16. 7. 2008, str. 17. 

[261] ZELENÝ, M. Svět se změnil. Kdo uspěje? Moderní řízení. 2006, č. 4. 

[262] ZLÁMALOVÁ, L. Nejhorší penze Evropy přežijí i Topolánka. 


[263] ZLÁMALOVÁ, L. Politici chtějí oddálit odchod do penze. Hospodářské 

noviny. 2. 5. 2005, s. 3. 

[264] ZORAK, K. Otazník jménem euro. Euro 30, 21. 7. 2008. 

[265] KHASBULATOV, R. I.; KHASBULATOV, O. Globální finanční krize. 

Kunovice : EPI, s.r.o., 2009. 

[266] Peníze. cz. [on-line] Česká republika : c1998-2009 [cit.26. 3. 2009] 

Dostupné z www: http://www.penize.cz/Image.aspx?itemid=42672& 

width=630&height=&q=100 

[267] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 35.. 

285

Literatura 

[268] BOLDOCKÁ, S. Bill Gates zosadil Warrena Buffetta. Hospodářské 

noviny, 19. – 21. 9. 2008, str. 11, č. 181. 

[269] RWE Transgas Net. [on-line] Česká republika : [cit.26. 3. 2009] Dostupné 

z www: http://www.rwe-transgasnet.cz/cs/prepravni_soustava/ 

[270] VŠEM. [on-line] Česká republika : c2009 [cit.26. 3. 2008] Dostupné z 

www: http://www.vsem.cz/data/docs/gf_ekonom207_RV.pdf 

[271] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2. 9. 2008]. 

Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm, 


Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyzkum_a_vyvoj_ 

v_cr_aktualni_udaje_za_rok_2006 

[273] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2. 9. 2008]. 

Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm 

[274] Energy Bulletin. [on-line] Česká republika : [cit.17. 1. 2008] Dostupné z 

www:http://www.energybulletin.cz/?qćlanek/nektere. odpovedi-na-otazkyzemniho-plynu-js 

[275] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z 

www: www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/8000393C0C/$File/114307 

t02.pdf 

[276] VŠEM. [on-line] Česká republika : c2009 [cit.26. 3. 2008] Dostupné z 

www: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/gf_brat_spev_9_ 2_07. 

pdf 

[277] KOUBOVÁ, K. Unie se potácí na hraně recese. MF Dnes, 4. 11. 2008. 

[278] ZORAK, K. Otazník jménem euro. Euro 30, 21. 7. 2008. 

[279] LAVICKA, V. Maďarská vláda získá od EU půjčku 6,5 miliardy eur. 


[280] Hospodářské noviny, 27. – 29. 6. 2008. 

[281] LAVICKA, V. Investory nejvíc láká Čína, nahoru jde i Rusko. 

Hospodářské noviny, 6. – 8. 6. 2008, str. 22. 



/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2008 

[283] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 4. – 10. 12. 2008]. 

Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_ 

srovnavaci_program 

[284] Ekonom, č. 49., 4. – 10. 12. 2008 

[285] Fondy Evropské unie, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2008]. 

Dostupné z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1138711540. 

materi-l-nrp---iii.-nrp.pdf 

[286] HORÁČEK, F. Pačesova komise doporučila vládě více energie z jádra. 

Idnes.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 4.7.2008]. Dostupné 

z www: http://ekonomika.idnes.cz/pacesova-komise-doporucila-vladevice-energie-z-jadra-p0w/ekonomika.asp?c=A080704_131638_ekonomika 

_fih 

[287] Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]. Česká republika : c2005. [cit. 

20.8.2008]. Dostupné z www: http://download.mpo.cz/get/28172/29964/3 

22193/priloha001.pdf 


Dostupné z www: http://old.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovnihoruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 

286

Literatura 

[289] České noviny, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 20.8.2008]. 

Dostupné z www: http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?Id=3 

23036&id_seznam=10878 


www: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/6001-05-v_lednu 

_az _rijnu_2005 

[291] Ernst a Young, [online]. Česká republika : [cit. 18.1.2008]. Dostupné z 

www: http://www.ey.com/global/content.nsf/Czech_Republic/2008_ 

nejdražší_ společnosti 

[292] Ihned.cz, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 21.1.2008]. 

Dostupné z www: http://finweb.ihned.cz/2-22800100-006000_d-d4 

[293] LUŇÁKOVÁ, Z.; BERÁNEK, J. Absolventům mohou skončit zlaté časy. 


[294] Deník, 14. 7. 2008, str. 9. 

[295] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 51. 

[296] Iniciativa společností EQUAL, [online]. Česká republika : c2006. [cit. 

20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.equalcr.cz/files/clanky/532/ 

Postaveni_zamestnancu_nad_50_let.pdf 

[297] PriceWaterhouseCoopers, [online]. England : c2009. [cit. 20.8.2008]. 

Dostupné z www: http://www.pwc.com/extweb/onlineforms.nsf/docid_ 

response /5A8953F4CA3B5694852573D200648C5C?OpenDocument& 

[298] Ihned.cz, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 23.1.2008]. 

Dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c4-10112070-22813880- 

001000_d-manazeri-se-nejvice-obavaji-recese 

[299] Finance.cz, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 4.10.2008]. 

Dostupné z www: http://www.finance.cz /ekonomika/hdp/vyvoj/ 


Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/ceny/cpi/ 

[301] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : [cit. 

18.4.2008]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki 

/Parita_kupní_síly 


www: http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1607-07-_2007-8 


www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/ 

$File/HLMAKRO.xls 

[304] Finanční noviny.cz, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 150.4.2008]. 

Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/index_view.php 

?id=292691 


Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/svetovemakroukazatele/inflace/ 


www:http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1607-07-_2007- 

8 


www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 

[308] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c2005- 

2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr 

/xsl/str_vyvoj_sd.html 

287

Literatura 

[309] Finanční noviny.cz, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 150.4.2008]. 

Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/index_view.php?Id 

=292691 


www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/8106-08 


www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta05310707.doc 


Dostupné z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/66198-vydaje-zapotraviny-u-nas-nad-prumerem-eu/ 


2.9.2008]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cnb/stat.STAT_DATA_ 

ARAD.link_to_arad?p_kod=BS&p_lang=CS 

[314] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 2.2.2006]. Dostupné 

z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-17742660-loudave-sporitelny 

[315] Měšec.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 5.10.2006]. 

Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/domacnosti-se-rychlezadluzuji-i-ve-svete/ 

[316] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 50. 

[317] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 28. 

[318] Ekonom, 10. – 16. 7. 2008, str. 38, č. 28. 

[319] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 16.10.2008]. 

Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-29049440-i-zeleni-vsadi-naatom 


Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-25999550-kam-se-ztraci-ropa 


Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c4-10005590-25998620- 

406000_d-atomovy-osmivalec 

[322] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 48-49. 


[324] Po plynu následuje ropa. Hospodářské noviny SR. 5. – 7. 1. 2007., str. 11. 

[325] Ekonom, 20. – 26. 3. 2008, č. 12, str. 56. 

[326] Exxonmobil, [online]. England : c2003-2009. [cit. 2.2.2007]. Dostupné z 

www: http://www.exxonmobil.com/corporate/ 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=2545 

&typ=2&ch=72&ids=2583&val=2583 

[328] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : [cit. 

23.9.2008]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Us_coal 

_regions_1996.png 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/souhrn_zemedelstvi.pdf 

[330] KEMÉNYOVÁ, Z. Zemědělci zrušili protest, uklidnil je slib. Hospodářské 

noviny, 13. 10. 2008, str. 18. 

[331] Státní zemědělský intervenční fond, [online]. Česká republika : c2000- 

2009. [cit. 1.6.2008]. Dostupné z www: http://www.szif.cz/irj/go/km/docs/ 

apa_anon/cs/zpravy/tis/zpravy_o_trhu/05/1225877984484.pdf 


Dostupné z www: www.mze.cz/UserFiles/File/1600/16310/ENVI2008/10_ 

PRVKU%20CR%20PRVKUK.pdf 

288

Literatura 


www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/A9002A1427/$File/ 

212608014.pdf 

[334] Vítej na zemi, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 2008]. Dostupné z 

www: http://vitejtenazemi.cenia.cz/voda/popup_img.php?img=40 


2009. [cit. 10.6.2007]. Dostupné z www: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg 

/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_23358.html 

[336] Denik, 14. 7. 2008, str. 23. 

[337] Czechtourism, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z 

www:http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/Highlights2003_cz.pdf 


Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/cena-a-spotreba-elektriny/ 

[339] Deník, 14. 7. 2008, str. 26. 


Dostupné z www: http://www.mmr.cz/provadeci-dokument-ke-koncepcistatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 



[342] Výpočetní centrum, [online]. Česká republika : [cit.15.9.2008]. Dostupné z 

www: http://st.vse.cz/~XCVRM02/soubory/xcvrm02.doc 

[343] Glosy.info, [online]. Česká republika : [cit. 6.10.2008]. Dostupné z www: 

http://volby.glosy.info/vysledky-voleb/ 

[344] Novinky.cz, [online]. Česká republika : c2003-2006. [cit. 15.2.2007]. 

Dostupné z www: http://volby.novinky.cz/ps.2006. 

[345] Průvodce zaměstnance Evropskou unií, [online]. Česká republika : c2005- 

2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://statorg.cmkos.cz/eu/ 

brozura.html 


www: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyzkum_a_vyvoj_v_cr_v_roce_ 

2007 

[347] Výzkum a vývoj v České republice, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 

15.10. 2008]. Dostupné z www: http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx? 

idpriloha=25773 


2009. [cit. 19.4.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde 

/xbcr/mfcr/Narodni_program_reforem _CR_2008 -2010_pdf.pdf 

[349] Ekonom, [online]. Česká republika : c2005-2009. [cit. 2007]. 

http://ekonom.ihned.cz/c1-24570680-pacesova-zprava-v-cervnu 


2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi 

_archiv _gdjac/Firmy_maji_problem_s_emisemi.html 


Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf 


2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.transparency.cz/ 

doc/CPI2007_poradi_zemi.xls 


2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/ 

oddeleni/centrum/papers/wp2005-08.pdf 

289

Literatura 


www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu 


2009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/ 

dokument/migrace/trendy.pdf 


www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1414-07-2007- 

0900 

[357] CIZNER, J. Cizinci mají v českých firmách stamiliardy. Hospodářské 

noviny, 9. 1. 2007, str. 14. 

[358] Ekonom, č. 49, 4. – 10. 12. 2008 


www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr 


www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120108analyza08. 

doc 


Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-zije-ve-svetespokojeni-africane-a-skandinavci/ 

[362] Ekonom, 17. – 23. 7. 2008. 

[363] KERLES, M. cesta k chudobě: děti a rozvod. Lidové noviny, 5. 11. 2008. 


Dostupné z www: http://www.ey.com/global/content.nsf/Czech_Republic/ 

2008_Attractiveness_CZ 

[365] Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 

5.10.2007]. Dostupné z www: http://www.spcr.cz/statistika/neschopnost 

2.htm 




Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf 

[368] Týden, str. 19., 12 

[369] Ekonom, 3. – 9. 7. 2008, č. 27, str. 31. 

[370] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009 [cit. 14.2.2008]. Dostupné z 

www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1 

&language= en&pcode=tsieb020&plugin=0 

[371] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009 [cit. 14.2.2008]. Dostupné z 

www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&l 

anguage= en&pcode=tsieb060&plugin=0 


Dostupné z www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke 

_udaje/$File/ HLMAKRO.xls 

[373] Česká národní banka [online]. Česká republika : c2003-2009 [cit. 

15.4.2008]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cnb/STAT. 

ARADY_PKG.STROM _DRILL?p_strid=0 &p_lang=CS 

[374] LUPPOVÁ, S. Eurozóna sa takměř zastaví. Hospodárské noviny, 4. 11. 

2008. 

290

Seznam 

Seznam tabulek 

Tabulka č. 1: Největší pivovary na světě (2008) 

Tabulka č. 2: Největší společnosti světa podle obratu 

Tabulka č. 3: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) 

Tabulka č. 4: Štiky českého byznysu 2007 

Tabulka č. 5: Nejziskovější firmy z TOP 100 ČR (2007) 

Tabulka č. 6: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) 

Tabulka č. 7: Čeho se šéfové firem nejvíce obávají 

Tabulka č. 8: Podíl jednotlivých zemí na světové ekonomice (v %), 2007 

Tabulka č. 9: Hospodářský růst vybraných zemí OECD (meziroční změny HDP v %) 2008 

Tabulka č. 10: Hrubý domácí produkt zemí EU ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) 

Tabulka č. 11: Vývoj HDP ČR za posledních 12 let (v milionech Kč) 

Tabulka č. 12: Prognóza nezaměstnanosti v EU 

Tabulka č. 13: Makroekonomické indikátory ČR 

Tabulka č. 14: Pro a proti jednotné měně v Česku 

Tabulka č. 15: Maastrichtská kritéria 

Tabulka č. 16: Očekávaný vstup do eurozóny 

Tabulka č. 17: Nové členské země EU a euro 

Tabulka č. 18: Úroveň HDP na obyvatele v eurech 

Tabulka č. 19: HDP přepočítané na občana v dané zemi v roce 2006 (v %, EU = 100 %) 

Tabulka č. 20: Ekonomické ukazatele HDP (2008) 

Tabulka č. 21: Předpovědě ekonomického růstu (meziroční změna HDP v % v roku 2009) 

Tabulka č. 22: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí 

Tabulka č. 23: Produktivita práce (HDP na zaměstnanou osobu, roční reálná tempa růstu v %) 

Tabulka č. 24: HDP a produktivita práce v ČR (v %) 

Tabulka č. 25: Ekonomické ukazatele Inflace (2008) 

Tabulka č. 26: Srovnání růstu HDP, růstu produktivity práce a růstu inflace v zemích EU v roce 

2006 (v %) 

Tabulka č. 27: Plánovaný a skutečný schodek (v mld. Kč.) 

Tabulka č. 28: Dluhy cizích států vůči ČR (2007) 

Tabulka č. 29: Rozpočet ČR pro rok 2008 

Tabulka č. 30: Předpokládaný rozpočet ČR pro rok 2009 

Tabulka č. 31: Výdaje státního rozpočtu u vybraných kapitol pro rok 2006 - 2008 

Tabulka č. 32: Jak budou vypadat výdaje státu podle rozpočtu 

Tabulka č. 33: Úmrtí na drogy (za rok 2008) 

Tabulka č. 34: Největší ropné koncerny na světě (2007) 

Tabulka č. 35: Největší exportéři uhlí (2005, v mil. tun) 

Tabulka č. 36: Největší exportéři uhlí (2005, mil. Tun) 

Tabulka č. 37: Největší importéři uhlí (2005, mil. Tun) 

Tabulka č. 38: Vývoj cen uhlí v ČR 

Tabulka č. 39: Vývoj vybraných cen uhlí ve světě 

Tabulka č. 40: Ceny elektřiny v EU (2007) 

Tabulka č. 41: Deset zemí s největším výkonem jaderných elektráren 

Tabulka č. 42: Průměrný roční růst investic (v %, 1997-2006) 

Tabulka č. 43: Míra investic (tvorba hrubého fixního kapitálu v % HDP) 

Tabulka č. 44: Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR (mld. Kč, běžné ceny) 

Tabulka č. 45: Nejpřitažlivější země pro investory 2006 

Tabulka č. 46: Nejpřitažlivější země pro investory 2008 

Tabulka č. 47: Příliv kapitálu do vybraných zemí (mld. eur) 

Tabulka č. 48: Největší investice v roce 2005 

Tabulka č. 49: Stav PZI v ČR podle odvětví, rok 2006 

Tabulka č. 50: Kumulovaný stav PZI v ČR podle investujících zemí, rok 2006 

Tabulka č. 51: Největší investoři, kteří investovali do autoprůmyslu v ČR 

Tabulka č. 52: Stav přímých zahraničních investic v jednotlivých krajích ČR 

Tabulka č. 53: Žebříček podnikatelských rájů (2008) 

Tabulka č. 54: Kam míří investoři – hlavní cíle fúzí a akvizic ve východní Evropě (v %) (2008) 

Tabulka č. 55: Hodnocení měst v projektu MasterCard Worldwide Center of Commerce 2008 

Tabulka č. 56: Platby ČR do rozpočtu EU a příjmy ČR z rozpočtu EU 

Tabulka č. 57: Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců (2007) 

Tabulka č. 58: Rozdělení peněz ze strukturálních fondů v ČR pro léta 2007 – 2013 

291

Seznam 

Tabulka č. 59: Vývoz v roce 2007 vítězil nad dovozem. (v miliardách korun) 

Tabulka č. 60: Tržby deseti největších obchodníků v ČR v roce 2006 



Tabulka č. 63: Růst výdajů za potraviny v EU v roce 2007 (meziročně v %, říjen 2006 = 100) 

Tabulka č. 64: Vývoj spotřebitelských cen v Česku (v korunách za kg, litr) 

Tabulka č. 65: Vývoj cen farmářů v Česku (v korunách za kg, litr) 

Tabulka č. 66: Porovnání některých spotřebitelských cen (v korunách za kg, litr, odhady za rok 

2007) 

Tabulka č. 67: Jak se vyvíjeli půjčky (v miliardách) 

Tabulka č. 68: Zadlužení domácností ve světě k poměru HDP v % 

Tabulka č. 69: Teritoriální skladba světového agrárníhi zahraničního obchodu 

Tabulka č. 70: Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR 

Tabulka č. 71: Teritoriální skladba agrárního zahraničného obchodu ČR 

Tabulka č. 72: Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2008 (HUF/t) 

Tabulka č. 73: Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na HPH v % 

Tabulka č. 74: Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů 

Tabulka č. 75: Lesy ve vlastnictví ČR 

Tabulka č. 76: Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez příspěvků na hospodaření v lesích) 

v Kč/ha 

Tabulka č. 77: Počet zaměstnanců v lesních činnostech 

Tabulka č. 78: Měsiční průměrné mzdy v Kč 

Tabulka č. 79: Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč 

Tabulka č. 80: Vývoz a dovoz surového dříví v ČR 

Tabulka č. 81: Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech 

Tabulka č. 82: Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997-2006 v mil. m³ 

Tabulka č. 83: Meziroční souhrnné cenové indexy 

Tabulka č. 84: Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR 

Tabulka č. 85: Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR 

Tabulka č. 86: Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) 

Tabulka č. 87: Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) 

Tabulka č. 88: Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč 

Tabulka č. 89: Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1. 3. do 31. 3. 2008 

Tabulka č. 90: Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 

Tabulka č. 91: Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993- 

2006 

Tabulka č. 92: Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce 

Tabulka č. 93: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR (k 31. 12. 2006) 

Tabulka č. 94: Druhová skladba hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 

Tabulka č. 95: Přehled států s nejvyšším počtem mezinárodních příjezdů v oce 2005 (v mil.) 

Tabulka č. 96: Podíl vybraných zemí na světovém trhu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu 

(%) 

Tabulka č. 97: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR 

(Hosté) 

Tabulka č. 98: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR 

(Přenocování) 

Tabulka č. 99: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Délka 

pobytu) 

Tabulka č. 100: Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2002 a 2006 (relativní podíly 

v %) 

Tabulka č. 101: Volební účast v ČR (údaje v procentech oprávněných voličů) 

Tabulka č. 102: Ženy v parlamentech 

Tabulka č. 103: Složení krajských zastupitelstev (2004 – 2008) 

Tabulka č. 104: Složení krajských zastupitelstev (2008-2012) 

Tabulka č. 105: Historie objevených technologií 

Tabulka č. 106: Počty uživatelů internetu v ČR 

Tabulka č. 107: Vývoj počtu diváků televize přes internet 

Tabulka č. 108: Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu (na mil. obyvatel) v rozlišení 

na přihlašovatele a původce 

Tabulka č. 109: Struktura financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR (v %) 

Tabulka č. 110: Výdaje na výzkum v roce 2007 (V % HDP) 

Tabulka č. 111: Kolik povolenek mají jednotlivé země EU (v milionech tun ročně) 

292

Seznam 

Tabulka č. 112: Pěstování geneticky modifikovaných (GMO) plodin v EU 

Tabulka č. 113: Česko a korupce za posledních osm let 

Tabulka č. 114: Policejní případy 

Tabulka č. 115: Nejvíce a nejméně zkorumpované státy v roce 2007 

Tabulka č. 116: Kriminalita celkem – počet zjištěných trestných činů (na tis. obyvatel) 

Tabulka č. 117: Delikty v letech 2002 až 2005 

Tabulka č. 118: Střední délka života obyvatelstva (roky) 

Tabulka č. 119: Romové ve vybraných státech EU v roce 2006 (čísla představují odhady Evropské 

unie, přesné statistiky neexistují) 

Tabulka č. 120: Vztah Evropanů k Romům 

Tabulka č. 121: Pořadí cizinců, které by občané ČR chtěli za sousedy (2006) 

Tabulka č. 122: Kdo ovládá firmy v Česku podle kapitálu 

Tabulka č. 123: Kdo ovládá firmy v Česku podle počtu 

Tabulka č. 124: Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců 

Tabulka č. 125: Podíl cizinců na pracovní síle krajů a okresů ČR, rok 2006 (v%) 

Tabulka č. 126: žádosti Vietnamců o víza 

Tabulka č. 127: Podíl zaměstnaných cizinců v ČR podle odvětví, rok 2005 (v%) 

Tabulka č. 128: Počet hodin v práci ve vybraných evropských zemí (v roce 2006) 



Tabulka č. 131: Poměr odborníků a neodborných profesí v zemích EU v roce 2006 

Tabulka č. 132: Vývoj mezd v ČR podle odvětví (k 3. 6. 2008) 

Tabulka č. 133: Průměrné mzdy v krajích (ve druhém čtvrtletí 2008) 

Tabulka č. 134: Hodinové výdělky v eurech v roce 2007 

Tabulka č. 135: Srovnání průměrné hrubé mzdy v roce 2006 

Tabulka č. 136: Růst mezd (v % meziročně) 

Tabulka č. 137: Důchod vůči průměrnému platu ve vybraných zemích EU 

Tabulka č. 138: Důchod vůči průměrnému platu v ČR 

Tabulka č. 139: Důchody v ČR 

Tabulka č. 140: Míra chudoby 

Tabulka č. 141: Důvody hmotné nouze (pořadí důležitosti podle názorů respondentů) 

Tabulka č. 142: Populace na hranici bídy v roce 2008 

Tabulka č. 143: Nákup po 15 letech 

Tabulka č. 144: Stoupající nájmy ve městech ČR 

Tabulka č. 145: Srovnání cen nájemného ve V4 

Tabulka č. 146: Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (v % pracovních sil) 

Tabulka č. 147: Porovnání počtu úředníků na ministerstvech v roce 2002 a 2006. 

Tabulka č. 148: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR v roce 2006 

Tabulka č. 149: Změna podmínek podnikání v ČR 

Tabulka č. 150: Do kterých zemí směřují české firmy? 

Tabulka č. 151: Žebříček krajin dle platební disciplíny 

Tabulka č. 152: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) 

Tabulka č. 153: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj 

Tabulka č. 154: Žebříček evropských zemí podle počtu přihlášených patentů 

Tabulka č. 155: Výdaje ČR, FIN, EU27, EU15 a USA na výzkum a vývoj (rok 2005) 

Tabulka č. 156: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) 

Tabulka č. 157: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) 

Tabulka č. 158: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) 

Tabulka č. 159: Výtěžnost odpadu na obyvatele 

Tabulka č. 160: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) 

Tabulka č. 161: Index světové konkurenceschopnosti 

Tabulka č. 162: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR 

Tabulka č. 163: Kde se v Česku žije nejlépe 2007 (pořadí podle umístění v jednotlivých kritériích 

kvality života) 

Tabulka č. 164: Města kde se podle manažerů a statistických údajů žije nejlépe 

Tabulka č. 165: Nejdražší města světa 

Tabulka č. 166: Město pro byznys – nejlepší město Moravskoslezského kraje 

Tabulka č. 167: Město pro byznys – nejlepší město Jihočeského kraje 

Tabulka č. 168: Město pro byznys – nejlepší město kraje Vysočina 




293

Seznam 

Seznam obrázků 

Obr. č. 1: Struktura podniku v počátcích jeho vzniku 

Obr. č. 2: Pojetí struktury podniku ve 20. století 

Obr. č. 3: Model řízení podniku z pohledu toku informací 

Obr. č. 4: Nejdůležitější vlivy externího prostředí, které působí na MSP 

Obr. č. 5: Členění podnikatelského prostředí 

Obr. č. 6: Největší američtí miliardáři (2008) 

Obr. č. 7: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí 

Obr. č. 8: Deset zemí s největšími potvrzenými zásobami ropy (za rok 2008) 

Obr. č. 9: Denní spotřeba ropy v roku 2007 (v tisících barelech denně) 

Obr. č. 10: Deset největších producentů ropy na světě (za rok 2008) 

Obr. č. 11: Deset největších spotřebitelů ropy na světě (za rok 2008) 

Obr. č. 12: Nejvýznamnější distribuční trasy ropy 

Obr. č. 13: Závislost členů EU na ruském plynu a ropě v roce 2008 

Obr. č. 14: Kudy proudí do česka ropa 

Obr. č. 15: Trasa ropovodu Družba 

Obr. č. 16: Ropovody v Česku 

Obr. č. 17: Vývoj ceny ropy v amerických dolarech za barel (1861 – 2008) 

Obr. č. 18: Události, které významně ovlivnily cenu ropy 

Obr. č. 19: Globální rozložení úhelných regionů 

Obr. č. 20: Jadersné elektrárny v provozu 

Obr. č. 21: Česká jaderná energetika 

Obr. č. 22: Přehled velkých fotovoltaických systémů v ČR 

Obr. č. 23: Těžba plynu ve světě (2008) 

Obr. č. 24: Zásoby zemního plynu (2008) 

Obr. č. 25: Transportní trasy zemního plynu (2008) 

Obr. č. 26: Plynovody v jižní části Evropy 

Obr. č. 27: Dovoz zemního plynu do Evropy v roce 2020 

Obr. č. 28: Přepravní soustava zemního plynu v ČR 

Obr. č. 29: Jak jsou na tom ekonomiky střední a východní Evropy (údaje v procentech) 

Obr. č. 30: Vize exportní strategie 

Obr. č. 31: Schodek/přebytek agrárního zahraničního obchodu (v milionech EUR) 

Obr. č. 32: Roční množství dešťových srážek 

Obr. č. 33: Evropské srovnání cestovního ruchu 

Obr. č. 34: Češi v lázních 

Obr. č. 35: Rozložení sněmovny po volbách 

Obr. č. 36: O co se bojuje v krajských volbách, krajské volby 2004 

Obr. č. 37: Obecný model morálního rozhodnutí podle Rolného 

Obr. č. 38: Model etického rozhodnutí, O. C. Ferrella, L. G. Greshama a W. C. Fraedericha 

Obr. č. 39: Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku 

Obr. č. 40: Hlavní migrační proudy 

Obr. č. 41: Okresy a kraje ČR 

Obr. č. 42: Počty lékařů v ČR a krajích na 100 000 (14. 7. 2008) 

Obr. č. 43: Jak se vyvíjejí platy v Česku a s čím je třeba počítat v příštím roce 

Obr. č. 44: Společná měna v Evropě v roce 2008 

Seznam grafů 

Graf č. 1: Nejdražší firmy světa (hodnota v miliardách dolarů) (2007) 

Graf č. 2: Nejdražší společnosti, s jejichž akciemi se v tuzemsku obchoduje (k 17. 1 . 2008) 

Graf č. 3: Které akcie v Česku v roce 2007 vynesly nejvíce (v %, k 17. 1.2008) 

Graf č. 4: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) 

Graf č. 5: Nejčastější uváděné přednosti manažery (výzkum za duben 2006 až červen 2006) 

Graf č. 6: Nejčastější manažery uváděné nedostatky (výzkum za duben 2006 až červen 2006) 

Graf č. 7: Poroste obrat Vaší firmy? 

Graf č. 8: Cykličnost světové ekonomiky 

Graf č. 9: Časová řada HDP a inflace zemí eurozóny (2004-2007) 

Graf č. 10: HDP podle parity kupní síly (v bilionech dolarů), 2007 

294

Seznam 

Graf č. 11: Tempo růstu reálného HDP 2006-2007 ve vybraných zemích 

Graf č. 12: Finanční bohatství světa (v bilionech dolarů) 

Graf č. 13: Počet multimilionářů ve světe (v milionech) 

Graf č. 14: Počet dolarových milionářů (tisíce osob) v ČR 

Graf č. 15: Růst HDP ČR v roce 2006 a 2007 a jeho další prognóza, (* prognóza) 

Graf č. 16: Vývoj českého hospodářství (v procentech) 

Graf č. 17: Graf vývoje HDP ČR (v milionech Kč) 

Graf č. 18: Srovnání HDP EU-27 a EU-15 ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) 

Graf č. 19: Průměrná roční tempa růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001-2006 v zemích EU 

Graf č. 20: Srovnání růstu HDP v EÚ (v % meziročně), Česka, Polska a Slovenska v letech 1999 

až 2007 

Graf č. 21: Růst HDP ČR v letech 1996-2007 v % 

Graf č. 22: Srovnání reálného meziročního růstu HDP ČR a SR v % 

Graf č. 23: Růst HDP Slovenska (v % meziročně) 




Graf č. 27: Míra zranitelnosti vybraných zemí (údaje v %) ukazatel zranitelnosti 2009 

Graf č. 28: Růst a pád české koruny 

Graf č. 29: Pořadí zemí EU-27 podle HDP p.c. v PPS, rok 2006 (EU-25=100)* 

Graf č. 30: HPH na zaměstnanou osobu v technologicky náročných odvětvích (ČR=100) 

v krajích ČR 

Graf č. 31: Rozklad růstu HDP (příspěvky k růstu v p. b.) 

Graf č. 32: HDP na obyvatele (v přepočtu pomocí parity kupní síly, EU-27 = 100) 

Graf č. 33: Tempo růstu produktivity práce v zemích EU-27 (průměrné reálné tempo růstu 

produktivity práce v letech 2001-2006, v %) 

Graf č. 34: Meziroční inflace ve Spojených státech 

Graf č. 35: Meziroční inflace v Eurozóně 

Graf č. 36: Výška inflace v zemích EU v roce 2007 

Graf č. 37: Míra inflace v ČR v % v období let 2001 až 2007 

Graf č. 38: Vývoj státního dluhu ČR v miliardách Kč 

Graf č. 39: Vládní výdaje podle kapitol (2007) 

Graf č. 40: Návštěvy u lékaře za rok 2006 

Graf č. 41: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v miliardách korun) 

Graf č. 42: Výdaje občanů (v miliardách korun) 

Graf č. 43: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v procentech HDP) 

Graf č. 44: Výdaje občanů (v procentech z celkových zdravotnických výdajů) 

Graf č. 45: Kolik stojí pojištění pro případ nemoci (Kč/rok) 

Graf č. 46: Vývoj výdajů na nemocenské v tisících Kč v roce 2008 

Graf č. 47: Kdy jsou lidé nejvíce nemocní (2008) 

Graf č. 48: Světová poptávka po primární energii (v. mil. tun ropného ekvivalentu, referenční 

scénář IEA v roce 2008) 

Graf č. 49: Vývoj energetické závislosti ČR (v %) 

Graf č. 50: Kolik energie česko dováží (v %) Závislost ekonomiky na energii 

Graf č. 51: Vývoj tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR 

Graf č. 52: Vývoj konečné spotřeby energie v ČR 

Graf č. 53: Země s největšími zásobami ropy (v mld. barelů) (2008) 

Graf č. 54: Vývoj ceny ropy 

Graf č. 55: Příjmy kartelu OPEC z vývozu ropy (v miliardách dolarů) za rok 2008 

Graf č. 56: Dovoz ropy (za rok 2004, v tis. tun) 

Graf č. 57: Dovozy ropy do Spojených států (listopad 2007) 

Graf č. 58: Těžba ropy v roce 2007 v % 

Graf č. 59: Růst poptávky po ropě - předpověď pro rok 2008, v % 

Graf č. 60: Spotřeba ropy v zemích G8 (v tisících barelech denně, barel = 159 litrů) 

Graf č. 61: Objem skladované ropy v ČR (tis. tun) 

Graf č. 62: Dodávky do České rafinérské, a.s. (1996-2005) 

Graf č. 63: Přeprava ropovody MERO ČR, a.s. (1994-2005) 

Graf č. 64: Výdavky na výzkum a rozvoj (v mld. USD) 

Graf č. 65: Největší producenti uhlí ve světě (dlouhodobě) 

Graf č. 66: Vývoj produkce a spotřeby uhlí ve světě 

Graf č. 67: Objem těžby 

Graf č. 68: Vývoj těžby uhlí v ČR 

295

Seznam 

Graf č. 69: Čistá roční výroba a čistá spotřeba elektřiny v ČR 

Graf č. 70: Zdroje elektrické energie v ČR (za rok) (2008) 

Graf č. 71: Vývoj výroby elektřiny podle paliv (TWh) 

Graf č. 72: Vývoj cen elektřiny (cena MWh, bez DPH a daně z elektřiny) 

Graf č. 73: Ceny elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině roku 2007 (přepočteno na kupní sílu, 

za kWh, včetně daní) 

Graf č. 74: Roční zdražování proudu a čistý zisk ČEZ (miliardy Kč) 

Graf č. 75: Ceny elektřiny pro domácnosti ve vybraných zemích EU (v eurech za 100 

kilowatthodin, k 1. 1. 2007) 

Graf č. 76: Podíl daní v cenách elektřiny (v %) 

Graf č. 77: Cena elektřiny pro domácnosti v EU (v přepočtu na standard kupní síly (cena 

v PPS/kWh) 

Graf č. 78: Meziroční růst ceny elektrické energie v % v ČR. 

Graf č. 79: Čistý vývoz elektřiny (v terawatthodinách) 

Graf č. 80: Počty zásobovaných domácností el. energii v ČR podle dodavatele v milionech (v roce 

2007) 

Graf č. 81: Jak se vyvíjel čistý zisk ČEZ (v mld. Kč, včetně mimořádných vlivů) 

Graf č. 82: Výroba elektrické energie v JE Temelín (v Twh) 

Graf č. 83: Jaderná energetika v Evropě (stav ke konci května 2008) 

Graf č. 84: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), očekávaný objem 

produkce 

Graf č. 85: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší 

dodavatelé (rok 2007) 

Graf č. 86: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší 

odběratelé (rok 2007) 

Graf č. 87: Největší dodavatelé plynu v Evropě (2008) 

Graf č. 88: Vývoj výroby tepla podle paliv ČR 

Graf č. 89: Obnovitelné zdroje a dovoz energie 

Graf č. 90: Jakému energetickému zdroji dávají do budoucna lidé přednost 

Graf č. 91: Podíl samostatně výdělečných osob na zaměstnanosti ve státech EU (2007) 

Graf č. 92: Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 až 2007 v ČR 

Graf č. 93: Vývoj počtu MSP v létech 1997 až 2005 

Graf č. 94: Vývoj počtu nově založených firem 

Graf č. 95: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) v krajích ČR 

Graf č. 96: Investice do komerčních nemovitostí v Evropě (v miliardách eur) 

Graf č. 97: Toky přímých zahraničních investic (PZI), 1980-2005 (v mil. USD) 

Graf č. 98: Přímé zahraniční investice v Česku 

Graf č. 99: Nejatraktivnější země pro investory v roce 2005 

Graf č. 100: Počet zahraničních investic v Česku 

Graf č. 101: Evropské země nejvhodnější pro nové investice, případně pro další expanzi (podíl na 

celkových odpovědích v % v roce 2008) 

Graf č. 102: Celková hodnota dosud získaného kapitálu v přepočtu na obyvatele (za období 1990 – 

2007, eur) 

Graf č. 103: Prodej vozů Škoda auto (počet v tisících) 

Graf č. 104: Stav přímých zahraničních investic na obyvatele (ČR=100)v roce 2001 a 2005 

Graf č. 105: Vývoj vývozu a dovozu České republiky v mld. Kč (1999-2006) 

Graf č. 106: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu Česka (v miliardách korun) v letech 

1996 až 2007 

Graf č. 107: Bilance zahraničního obchodu ČR v miliardách Kč (1993 – 2007) 

Graf č. 108: Země, kam Česko nejvíce vyváží (2005), (v mkl. Kč) 

Graf č. 109: Země, odkud Česko nejvíce dováží (2005), (v mld. Kč) 

Graf č. 110: Český obchod s Německem (v mld. Kč) 

Graf č. 111: Vývoj německého HDP (v %) 

Graf č. 112: Zahraniční obchod Slovenska (v 1. čtvrtletí, mil. Sk) 

Graf č. 113: Vývoz SR podle zemí (v 1. čtvrtletí 2008, mil. Sk) 

Graf č. 114: Za co lidé utrácí 

Graf č. 115: Zadlužení domácností v ČR (v miliardách korun, údaje na konci roku) 

Graf č. 116: Zadlužení domácností u bankovního sektoru 

Graf č. 117: Objem úvěrů (v miliardách korun) 

Graf č. 118: Počet nových smluv 

Graf č. 119: Objem hypotéky poskytnutých občanům (v miliardách korun) 

Graf č. 120: Nesplacené úvěry v ČR (v miliardách Kč) 

296

Seznam 

Graf č. 121: Podíl klientů České poradny při finanční tísni podle výše měsíčních příjmů 

Graf č. 122: Vývoj počtu konkurzů v ČR 

Graf č. 123: Počty exekucí nařízených soudy a počty skončených exekucí 

Graf č. 124: Dražby v letech 2000-2007 

Graf č. 125: Dražby nemovitostí v letech 2000-2007 

Graf č. 126: Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci nemovité) 

Graf č. 127: Vývoj míry bankrotu v ČR (v %) 

Graf č. 128: Pozice zemědělství v rámci národního hospodářství ČR 

Graf č. 129: Jak se daří českým zemědělcům (zisk/ztráta odvětví v miliardách korun) 

Graf č. 130: Zemědělství ČR - podnikatelský důchod, produkce, dotace a zadluženost (v %/mld. 

Kč) 

Graf č. 131: Definitivní hospodářské výsledky za roky 2004 a 2005 (Kč/ha z.p.) 

Graf č. 132: Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace v letech 2000 

až 2006 (rok 2000 = 100%) (v %) 

Graf č. 133: Aplikace průmyslových hnojiv v letech 1989 až 2006 (kg č. ž./ha z. p.) 

Graf č. 134: Podnikatelská struktura na zemědělské půdě v letech 2006 a 2007 

Graf č. 135: Agrární zahraniční obchod - vývoj stupně krytí dovozu vývozem v letech 2000 až 

2007 (mld. Kč / %) 

Graf č. 136: Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 15 v % 

Graf č. 137: Vývoj počtu pracovníků a nominálních a reálných mezd v zemědělství v letech 1989 

až 2006 (v %) 

Graf č. 138: Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 

Graf č. 139: Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v 

%) 

Graf č. 140: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) 

Graf č. 141: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – účetní přidaná hodnota (v 

%) 

Graf č. 142: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – zaměstnanci (v %) 

Graf č. 143: Přímé zahraniční investice OKEČ a přímé zahraniční investice ZP (v %) 

Graf č. 144: Tuzemské a zahraniční investice (v %) 

Graf č. 145: Umělá obnova podle druhů dřevin 

Graf č. 146: Celková rozloha přirozené obnovy (v tis. ha) 

Graf č. 147: Těžba dřeva (v mil. m 3 ) 

Graf č. 148: Celkové zásoby dřeva v mil. m³ 

Graf č. 149: Vývoj počtu obyvatel ČR bydlících v domech napojených na kanalizaci a množství 

vypouštěných a čistěných odpadních vod v letech 1989 a 1997 – 2006 

Graf č. 150: Odběry povrchových vod v ČR v letech 1985 – 2006 

Graf č. 151: Češi v lázních (dospělí) 

Graf č. 152: Cizinci v českých lázních 

Graf č. 153: Vývoj počtu ubytovaných zahraničních turistů v HUZ a počtu jejich přenocování 

Graf č. 154: Výdaje zahraničních turistů v ČR, 2006 (v Kč na osobu a den) 

Graf č. 155: Sezónnost zahraniční návštěvnosti ČR (rok 2006) 

Graf č. 156: Vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubyt. 

zařízeních v ČR 

Graf č. 157: Vývoj podílu sektoru Ubytování a stravování na HDP v jednotlivých letech (v %) 

Graf č. 158: Vývoj podílu zaměstnanců v sektoru Ubytování a stravování na celkové 

zaměstnanosti (v %) 

Graf č. 159: Vývoj tržeb v sektoru Ubytování a stravování (v mil. Kč) 

Graf č. 160: Srovnání průměrných mezd v sektoru s ČR (fyzické osoby) 

Graf č. 161: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – počet mandátů 

Graf č. 162: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – v % 

Graf č. 163: Poměr sil v parlamentu - Poslanecká sněmovna (2007) 

Graf č. 164: Poměr sil v parlamentu – Senát (2007) 

Graf č. 165: Podíly žen tvořící národní parlamenty ve vybraných zemích 

Graf č. 166: Složení krajských zastupitelstev v % (2008-2012) 

Graf č. 167: Vztah Čechů k vlasti 

Graf č. 168: Názory Čechů podle Eurobarometru 

Graf č. 169: Kolik % zaměstnanců v ČR je v odborech 

Graf č. 170: Nezaměstnanost a ochrana zaměstnanců 

Graf č. 171: Obrat největšího nákupního serveru Amazon.com (v miliardách dolarů) 

Graf č. 172: Počet patentových přihlášek u EPO na mil. obyvatel (průměr 2004-2006) 

Graf č. 173 Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj (rok 2005, v % HDP) 

297

Seznam 

Graf č. 174: Podíl vědců a inženýrů na celkové zaměstnanosti (v %) 




Graf č. 178: Evropský inovační žebříček 2007 

Graf č. 179: České firmy dávají na vědu a výzkum miliardy 

Graf č. 180: Vývoj emisí v ČR 

Graf č. 181: Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR 

Graf č. 182: Nárůst plochy na níž se pěstují GMO za poslední rok (v %) 

Graf č. 183: Kriminalita v Česku vzrostla, vražd však ubývá 

Graf č. 184: Policejní boj s podvodníky – úspěšnost v ČR 

Graf č. 185: Hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání veřejných zakázek (2006) 

Graf č. 186: Počet obyvatel na jednoho policistu 

Graf č. 187: Světová populace v letech 1950-2050 v mld. 

Graf č. 188: Naděje dožití (v letech) 

Graf č. 189: Počet narozených dětí v ČR 

Graf č. 190: Přehled narozených dětí a zemřelých lidí v letech 2001-2007 

Graf č. 191: Přirozený přírůstek obyvatel 

Graf č. 192: Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu podle ročníku narození a vzdělání 

Graf č. 193: Fluktuace pracovních sil na trhu práce 1990-2010 

Graf č. 194: Počet osob vstupujících na trh práce a opouštějících trh práce 

Graf č. 195: Podíl cizinců, na populaci, rok 2006 (v %) 

Graf č. 196: Počet cizinců zaměstnaných legálně v Česku 

Graf č. 197: Meziroční nárůst cizinců v ČR 

Graf č. 198: Pracovní neschopnost v zemích EU (2006) 

Graf č. 199: Míra pracovní neschopnosti v procentech 

Graf č. 200: Míra nezaměstnanosti (rok 2006, v %) v zemích EU 

Graf č. 201: Míra nezaměstnanosti v EÚ (rok 2007 v %, věk 15 – 64 let) 

Graf č. 202: Vývoj dlouhodobé a obecné nezaměstnanosti v ČR (v %) 

Graf č. 203: Celková míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU, rok 

2006 (v %) 

Graf č. 204: Regionální míry nezaměstnanosti v ČR (v %) 

Graf č. 205: Míra evidovaní nezaměstnanosti ročně v SR (2008, v %) 

Graf č. 206: Míra evidovaní nezaměstnanosti měsíčně v SR (2008, v %) 

Graf č. 207: Roční příjmy ve vysoce kvalifikovaných oborech (2007) 

Graf č. 208: Kolik lidí ve věku 55 až 65 let pracuje (2006) 

Graf č. 209: Vývoj průměrné mzdy v ČR 

Graf č. 210: Vývoj průměrné mzdy na Slovensku 

Graf č. 211: Růst mezd v ČR 

Graf č. 212: Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí* 2008 

Graf č. 213: Srovnání vývoje průměrné mzdy zaměstnance v ČR a SR (v Kč) 

Graf č. 214: Procentuální růst reálných platů v ČR 

Graf č. 215: Statistické rozložení výše platů zaměstnanců v podnicích s více než deseti 

zaměstnanci podle pohlaví v roce 2006 

Graf č. 216: Koeficient nerovnosti (výběr; v polovině prvního desetiletí 21. století) 

Graf č. 217: Průměrná měsiční hrubá mzda v ČR (první čtvrtletí 2008, v Kč) 

Graf č. 218: Nejlépe placené obory (za 1. pololetí 2008) 

Graf č. 219: Nejhůře placené obory (za 1. pololetí 2008) 

Graf č. 220: Minimální mzda v Kč 

Graf č. 221: Náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu v roce 2005 

Graf č. 222: Mzdové náklady na pracovníka měsíčně (platy, povinné odvody pojistného, náklady 

na školení) - 2006 

Graf č. 223: Průměrné tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance (2001-2006, v %) 

Graf č. 224: Výdělky v odvětvích v ČR (2006) 

Graf č. 225: Výdělky v jednotlivých krajích v ČR (2006) 

Graf č. 226: Relativní úroveň souhrnné produktivity v ČR k EU-15 (EU=100) 

Graf č. 227: Výška důchodu v ČR (v % platu na konci kariéry) 

Graf č. 228: Výška důchodu v Maďarsku (v % platu na konci kariéry) 

Graf č. 229: Výška důchodu na Slovensku (v % platu na konci kariéry) 

Graf č. 230: Výška důchodu v Polsku (v % platu na konci kariéry) 

Graf č. 231: Podíl chudého obyvatelstva (v procentech) (2008) 

Graf č. 232: Kupní síla vybraných zemí EU 

298

Seznam 

Graf č. 233: Jak jsme si žili v roce 1968 a dnes (HDP na hlavu v paritě kupní síly, v dolarech) 

Graf č. 234: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlový byt 3+1 

Graf č. 235: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlová garsonka 

Graf č. 236: Stěhování obyvatel v ČR (2007) 

Graf č. 237: Počet přijatých vysokoškoláků v letech 1993 až 2008 

Graf č. 238: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 

Graf č. 239: Účast na dalším vzdělávání 

Graf č. 240: Kolik času dávají firmy odběratelům na splacení faktur (počet podniků v % a doba 

jimi požadované splatnosti) 

Graf č. 241: Platební disciplína na Slovensku (ve dnech) 

Graf č. 242: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů) 

Graf č. 243: Počet nově založených firem v letech 2003 – 2007 (a.s. a s.r.o.) 

Graf č. 244: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce 2006 

Graf č. 245: Index globální konkurenceschopnosti v EU 

Graf č. 246: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky 

Graf č. 247: Desítka největších znečišťovatelů (rok 2005 v miliardách tun CO 2 ). 

Graf č. 248: Globální emise vznikají spotřebou a spalováním fosilních paliv (v miliardách tun) 

Graf č. 249: Podnební změny v ČR 

Graf č. 250: Skóre pilířů konkurenceschopnosti WEF 

Graf č. 251: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) 

Graf č. 252: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) 

Graf č. 253: Hospodářský obraz Slovenska ve srovnání s Českem 

Graf č. 254: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005) 

Graf č. 255: Úroveň a dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR (percentily, 2001-2005) 

Graf č. 256: Nezaměstnanost v krajích ČR (první polovina 2008) 

Graf č. 257: Pozice hl. m. Prahy v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 258: Pozice Středočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 259: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 260: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 261: Pozice Jihočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 262: Pozice Plzeňského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 263: Pozice Karlovarského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 264: Pozice Ústeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 265: Pozice Libereckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 266: Pozice Královéhradeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 267: Pozice Pardubického kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 268: Pozice kraje Vysočina v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 269: Pozice Jihomoravského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 270: Pozice Olomouckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Graf č. 271: Pozice Zlínského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 

Seznam základních použitých zkratek 

MSP - Malý a střední podnik 

RVHP - Rada vzájemné hospodářské pomoci 

EU - Evropská unie 

ČR - Česká republika 

MWWA - Manage-While-Walking-Around 

TQM - Total Quality Management 

HDP – Hrubý domácí produkt 

OECD - Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj 

VZP – Veřejná zdravotní pojišťovna 

PZI – Přímé Zahraniční investice 

EIT - Evropský technologický institut 

OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 

OP PI - Operační program Podnikání a Inovace 

CTR - Kulatý stůl 

CSR - Corporate Social Responsibilty 

299

Seznam 

OSN – Organizace spojených národů 

BLF -Buseness Leaders Forum 

TCI - The Competitivness Institute 

MOSAP - Moskevska akadémia podnikatelská 

REA - Ruská ekonomická akademia G. V. Plechanova 

EPI - Evropský polytechnický institut 

300

Název: 


Autor: 

Prof. Alan Guinn, Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA, 

Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. 

Vydavatel, vyrobil: 

Evropský polytechnický institut, s.r.o., 

Osvobození 699, 686 04 Kunovice 

Náklad: 200 ks 

Počet stran: 300 

Rok vydání: 2009 

ISBN 978-80-7314-176-0

PodnikatelskÃ© prostÅedÃ­ v ÄR - InformaÄnÃ­ systÃ©m - EvropskÃ½ ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

PodnikatelskÃ© prostÅedÃ v ÄR - InformaÄnÃ systÃ©m - EvropskÃ½ ...