PÅÃruÄka TepelnÃ¡ technika - Ytong

Praktická příručka pro navrhování energeticky efektivních staveb 

TEPELNÁ TECHNIKA 

Teplo je život

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM 

PRO ENERGETICKY ÚSPORNÉ STAVĚNÍ 

® 

Stropní dílec 

Nenosný překlad 

Střešní dílec 

Plochý překlad 

(varianta 

k nosnému překladu) 

Tepelněizolační desky 

Ytong Multipor 

Ztužující věnec 

z U-profilů 

Věncová tvárnice 

Tvárnice pro vnitřní 

nosné zdivo 

Příčkovky 

Nosný překlad 

Obloukové segmenty 

Překlad zhotovený 

z U-profilů Ytong 

Obvodové tvárnice 

Schodiště na míru 

Tvárnice 

pro nosné zdivo 

Ytong/Silka 

Tvárnice pro vnitřní nosné 

a akustické zdivo Silka 

Stropní systém 

Překlad zhotovený 

z U-profilů Silka 

Suché maltové 

směsi a nářadí

Obsah 

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 

1.1 Tepelná technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 

1.2 O příručce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 

2. Základní výpočty a veličiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 

2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 

2.2 Součinitel prostupu tepla U. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

2.2.1 Požadavky normy na obvodové konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 

2.2.2 Obvodové konstrukce Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

A. Energeticky vyhovující domy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

B. Energeticky úsporné domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 

C. Nízkoenergetické domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

D. Pasivní domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 

E. Souhrnný přehled obvodových konstrukcí Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

2.4 Bodový činitel prostupu tepla Χ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

2.5 Kondenzace vodní páry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 

2.5.1 Množství zkondenzované vodní páry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

2.5.2 Roční bilance vodní páry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

2.5.3 Hodnocení obvodových konstrukcí Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 

2.6 Vnitřní povrchová teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 

3. Energetická náročnost budovy (ENB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

3.1 Využití výpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

3.2 Výpočet a normy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

3.3 Vzorové výpočty RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 

3.4 Obvodové konstrukce RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 

3.5 Lineární tepelné mosty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 

3.6 Popis vzorových staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 

3.6.1 RD Bungalov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 

3.6.2 Patrový RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 

4. Výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 

4.1 Výpočty RD Bungalov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 

4.2 Výpočty Patrový RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 

4.3 Vyhodnocení výpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 

4.3.1 Energetický štítek budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 

4.3.2 Zařazení budov podle měrné potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 

4.4 Posouzení pasivního domu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 

4.5 Energetický průkaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 

5. Detaily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 

Obsah 3

1. Úvod 

1.1 Tepelná technika 

Tepelná technika je pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem moderního stavebnictví. Zatímco 

ještě před 40 lety se tepelně technickými výpočty a stavební fyzikou obecně zabývalo jen několik málo 

specialistů, dnes se bez znalostí tohoto oboru neobejde prakticky žádný projektant. 

Pozor! 

Přísnější zákony 

Vyžaduje to současná evropská legislativa, která se problematikou energetické 

optimalizace staveb zabývá stále intenzivněji. Navíc lze i do budoucna očekávat 

její další zpřísňování v důsledku napjaté globální energetické situace. 

Náročnější investoři 

Vyžadují to od projektanta stále častěji také investoři a uživatelé staveb, 

protože energetická bilance stavby zásadně ovlivňuje její provozní náklady. 

Téma energeticky úsporných a nízkoenergetických nebo pasivních domů 

je ústředním tématem většiny odborných diskusí v pozemním stavitelství 

a lze konstatovat, že je na úrovni „staré dobré a známé“ statiky. 

■ Nejde zdaleka jen o úspory energií 

Tepelná technika ale zdaleka není jen „o úsporách energie“, jak ji řada laiků i projektantů stále vnímá. 

Tepelná technika se zabývá také kvalitou vnitřního klimatu stavby, která je pro uživatele staveb velmi 

důležitá, navíc přímo ovlivňuje zdravotní a hygienické parametry staveb i jejich uživatelů. V důsledku 

tepelného namáhání stavby dochází v obvodových konstrukcích budov také k řadě stavebně fyzikálních 

procesů, které přímo ovlivňují jejich životnost a statické působení. Proto je nutné tématu věnovat patřičnou 

pozornost. 

■ Energetické úspory a Ytong 

Pórobeton Ytong dosahuje jedinečných tepelně izolačních parametrů, díky kterým mají pórobetonové 

stavby výbornou energetickou bilanci. Dosažení energeticky úsporného nebo nízkoenergetického 

standardu je velmi jednoduché a nevyžaduje žádná složitá opatření. Konstrukce Ytong přitom mají 

pozitivní vliv na pohodlí v interiéru a konstrukce splní požadavky norem ve všech stavebně fyzikálních 

parametrech. 

1.2 O příručce 

■ Nepřehledné normy 

Tepelná technika se v minulých letech velmi rychle vyvíjela a řada projektantů se v této problematice 

dostatečně neorientuje. Legislativní situace v oboru není také nejpřehlednější díky souběhu mnoha 

evropských a národních norem, které s problematikou souvisí a které se velmi často a rychle mění 

a novelizují. Proto vznikla tato příručka tepelné techniky, která by měla usnadnit všem odborníkům 

projektování energeticky úsporných staveb a navrhování vhodných obvodových konstrukcí z pórobetonu 

Ytong. 

■ 

Rychlé dotazy a odpovědi 

Komu je určena tato příručka? 

Tato příručka je prioritně určena projektantům a architektům. Může ale poskytnout řadu praktických 

rad i poučenému laikovi – investorovi, který hledá komplexní informace pro výběr stavebních materiálů 

a pro energeticky efektivní stavby. 

Jaký je hlavní cíl brožury? 

Měla by poskytnout projektantům praktický návod pro návrh energeticky efektivních staveb z pórobetonu 

Ytong, zejména energeticky úsporných a nízkoenergetických rodinných domů. Příručka nesupluje 

platné technické normy. 

4 1. Úvod 

1.1 Tepelná technika

Co příručka obsahuje? 

Příručka obsahuje přehled doporučených konstrukcí Ytong pro obvodové stěny a střešní konstrukce, 

včetně jejich vlastností a tepelně technického posouzení. Cituje také všechny důležité požadavky současných 

norem, které by měl projektant při návrhu obytných staveb znát. Cílem příručky je poskytnout 

uživatelům také jednoduché vodítko k tomu, jak dimenzovat obvodové konstrukce, aby stavba dosáhla 

potřebné kategorie energetického štítku nebo průkazu stavby. 

Materiál dále obsahuje vzorové výpočty energetické bilance dvou rozdílných rodinných domů ve třech 

různých energetických standardech. Tyto výpočty mohou posloužit jako návod pro výpočet energetického 

štítku a energetického průkazu rodinného domu z pórobetonu. Výpočty a jejich výsledky jasně 

ukazují, jak ovlivňují energetický standard stavby parametry jednotlivých konstrukcí nebo její tvarová 

charakteristika. V poslední části najdete také řešení typických stavebních detailů z materiálů Ytong 

s tepelně technickým posouzením, potřebným pro podrobný výpočet energetické bilance stavby. 

Pro jaké budovy je brožura určena? 

Příručka se zaměřuje na budovy určené pro dlouhodobý pobyt lidí. Některá pravidla a údaje lze použít 

i při návrhu jiných typů budov. Výpočty jsou řešeny výhradně na příkladech rodinných domů. 

Co příručka neobsahuje? 

Vzhledem k tomu, že výpočet energetické bilance staveb je podle současných platných norem poměrně 

složitý a nelze jej realizovat bez výpočetních programů, pouze za pomoci tužky, papírů a kalkulátoru, 

neobsahuje brožura detailní postup výpočtů. Zaměřuje se spíše na definování okrajových podmínek pro 

zadání výpočtu, a následně na vyhodnocení výsledků a jejich vzájemné porovnání. 

■ Návod na použití 

Aby příručka nebyla jednolitým nepřehledným textem, podobně jako technické normy, pokusili jsme 

se text, kromě tradičního dělení do kapitol, rozčlenit navíc do několika linií, které jsou graficky výrazně 

označeny po stranách hlavního textu pomocí jednoduchých piktogramů. 

Paragraf – takto označené texty zvýrazňují pasáže, ve kterých jsou citovány 

důležité požadavky nebo pravidla a postupy závazné dle platných norem, zákonů 

nebo vyhlášek. Pokud čtenář hledá důležité odkazy na tepelně technické 

normy, může se v textu jednoduše orientovat podle tohoto piktogramu. 

TIP! 

Žárovka – žárovkou označené bloky textu zvýrazňují 

praktické tipy a rady, které je dobré znát. 

Pozor! 

Vykřičník – vykřičník označuje důležité informace, které souvisí s danou problematikou. 

Kalkulačka – symbol kalkulačky označuje drobné výpočty použité v textu. 

Vzorec – důležité vzorce a veličiny jsou v boční liště vzestupně očíslovány, v dalších textech 

jsou použity číselné odkazy na tyto vzorce. 

( Vzorec 1) 

1. Úvod 1.2 O příručce 

5

2. Základní výpočty a veličiny 

2.1 Součinitel tepelné vodivosti 

( Vzorec 1) 

λ [W/(m.K)] 

Součinitel tepelné vodivosti λ je zásadním parametrem stavebních materiálů z hlediska tepelné techniky. 

Udává schopnost stejnorodého materiálu vést teplo. Izolační schopnosti obvodových konstrukcí 

tedy přímo závisí na této hodnotě. Čím je λ nižší, tím lépe materiál tepelně izoluje. 

■ 

Výjimečnost pórobetonu Ytong 

Výjimečnost pórobetonu Ytong spočívá v jedinečné 

krystalické struktuře materiálu, která obsahuje vysoké 

množství miniaturních uzavřených vzduchových dutin. 

Právě díky tomu má Ytong nejvyšší tepelně izolační 

schopnosti (nejnižší λ) ze všech masivních zdicích materiálů. 

Ytong dosahuje u nosných tvárnic pro obvodové 

stěny hodnoty λ = 0,08 W/m.K a u izolačních desek Ytong 

Multipor dokonce hodnoty λ = 0,045 W/m.K. Jde tedy 

o materiál, jehož tepelná vodivost je srovnatelná spíše 

s tepelnými izolacemi jako polystyren nebo minerální 

vlna, než se zdicími materiály. 

Tab. 1 Porovnání izolačních schopností různých materiálů 

Materiál [W/(m.K)] 

Pěnový polystyren / minerální vlna 0,040 

Ytong Multipor 0,045 

Ytong Theta 0,080 

Pálený blok typu Therm 0,135 

Dřevo měkké 0,180 

Železobeton 1,580 

Žula 3,100 

Ocel 50,000 

Obr. 1. 

Porovnání tepelné izolace 

λ 

[W/m.K] 


0,045 

0,080 

0,085 

0,096 

Ytong P2–400 

Ytong Theta 

Ytong Lambda 

jednovrstvé 

stěny 

zateplené 

a sendvičové zdivo 

tepelné 

izolace 

6 2. Základní výpočty a veličiny 

2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ

■ Různé třídy pórobetonu Ytong 

Pórobeton Ytong se vyrábí v různých třídách, které se liší objemovou hmotností, pevností a tepelně 

izolačními schopnostmi. Proto se různé třídy pórobetonu používají pro různé konstrukční účely. Principiálně 

platí, že čím nižší objemová hmotnost materiálu, tím je vyšší objem vzduchových pórů a tím 

vyšší je také izolační schopnost materiálu Ytong. 

CO ZNAMENÁ OZNAČENÍ PÓROBETONU YTONG? 

P2-350 

Zaručená pevnost v tlaku Objemová hmotnost (kg/m 3 ) 

Tab. 2 

Porovnání různých tříd pórobetonu Ytong 

Třída pórobetonu 10 DRY * [W/(m.K)] ** [W/(m.K)] Oblast použití 

Ytong Multipor – 0,045 

pasivní obvodové stěny, střechy, 

stropy a podhledy, požární obklady 

Ytong Theta P1,8-300 0,080 0,092 nízkoenergetické obvodové stěny 

Ytong Lambda P2-350 0,085 0,098 energeticky úsporné obvodové stěny 

Ytong P2-400 0,096 0,108 obvodové stěny 

Ytong P2-500 0,120 0,135 příčky, vnitřní stěny 

Ytong P4-500 0,120 0,135 

přizdívky, vnitřní nosné stěny, 

U profily, stropní vložky, věncovky 

Ytong P3,3-600 0,160 0,180 překlady, stropní a střešní panely 

Ytong P4,4-600 0,180 0,203 překlady, stropní a střešní panely 

λ 10 DRY * součinitel tepelné vodivosti ve vysušeném stavu 

λ** výpočtová hodnota pro zdivo včetně malty při vlhkosti u = 4,5 % 

TIP! 

Vliv vlhkosti 

S rostoucí vlhkostí pórobetonu jeho izolační schopnosti klesají. Podle normy ČSN EN 1745 se 

ve výpočtech používá hodnot λ změřených při vlhkosti u = 4,5 %. Tvárnice vystavené přímému 

působení atmosférické nebo stavební vlhkosti mohou dočasně absorbovat i větší množství 

vody. Proto je důležité při výstavbě tvárnice i rozestavěné konstrukce chránit proti působení 

deště, případně nechat zdivo před omítnutím dostatečně vyschnout. 

Stejné vlastnosti ve všech směrech 

Obrovskou výhodou pórobetonu Ytong proti jiným zdicím materiálům jsou stejné vlastnosti 

materiálu ve všech směrech. Vlastnosti zdiva proto nejsou závislé na orientaci tvárnic ve zdivu, 

usnadňuje to jednoduché řešení řady detailů bez dodatečného zateplení a bez vzniku 

tepelných mostů. Další výhodou je zpracování materiálu bez zbytečného odpadu. 

Pozor! 

2. Základní výpočty a veličiny 2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ 

7

2.2 Součinitel prostupu tepla U 

( Vzorec 2) 

U [W/(m 2 .K)] 

Součinitel prostupu tepla U je hlavní veličinou pro hodnocení tepelně technických parametrů obvodové 

obálky stavby. Hodnotí prostup tepla stavebních konstrukcí se započtením k ní přilehlých vzduchových 

vrstev. Zjednodušeně řešeno U udává, kolik tepla projde jedním čtverečním metrem konstrukce při 

rozdílu teplot 1 K na vnitřní a vnější straně konstrukce. 

( Vzorec 3) 

U = 

1 

= 1 

R si + R + R se R T 

Poznámky: 

R si je odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce 

je odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce 

R se 

Tab. 3 Rsi Odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce 

(neuvažujeme, pokud konstrukce přiléhá např. k zemině) 

R si [W/(m 2 .K)] 

Svislá konstrukce 0,13 

Vodorovná konstrukce 

tepelný tok nahoru 0,10 

tepelný tok dolů 0,17 

Tab. 4 Rse Odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce 

(neuvažujeme, pokud konstrukce přiléhá např. k zemině) 

R se [W/(m 2 .K)] 

zimní období 0,04 

zimní období (nadmořská výška ≥ 1000 m. n. m.) 0,03 

letní období 0,07 

Výpočet součinitele prostupu tepla U pro obvodovou stěnu 

Skladba stěny: 

Vnitřní omítka sádrová, tl. 5 mm (λ = 0,47 W/m.K) 

Stěna z tvárnic Ytong Lambda tl. 375 mm (λ = 0,098 W/m.K) 

Vnější lehčená omítka tl. 20 mm (λ = 0,37 W/m.K) 

Vnější šlechtěná minerální omítka tl. 2 mm (λ = 0,57 W/m.K) 

U = 

1 

= 

1 

R si + R + R se 

R si + Σ d + R se λ 

U = 

1 

0,13 + ( 

0,005 + 

0,375 + 

0,02 + 

0,002 

) + 0,04 

0,47 0,098 0,37 0,57 


2.2 Součinitel prostupu tepla U

U = 

1 

= 

1 

0,13 + 3,895 + 0,04 4,065 

. 

U = 0,246 W/m 2 .K = 0,25 W/m 2 .K 

■ Ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti 

Při přesném výpočtu součinitele prostupu tepla nehomogenní konstrukce, jakou jsou zděné stěny, je 

nutné uvažovat všechny tepelné vazby a mosty, včetně ložných spár, hmoždinek a podobných detailů. Ty 

mohou i významně zhoršit hodnotu U, vypočtenou u ideálně homogenní konstrukce. Jejich výpočet je 

poměrně složitý a čím je geometrie a nepravidelnost stěny větší, tím je složitější a méně přesný. 

TIP! 

U Ytongu je vliv spár díky nízké tloušťce ložné spáry, přesným rozměrům a zámkům tvárnic 

jen minimální. Tento vliv je již zahrnut ve výpočtových hodnotách (ekvivalentní součinitel 

tepelné vodivosti λ) uvedených v Tab. 2, na str. 7. 

Obr. 2. 

Porovnání páleného a pórobetonového zdiva 

Zatímco u stěn z pálených tvárnic (obrázek vlevo) odhaluje snímek z termokamery svislé i vodorovné 

tepelné vazby mezi jednotlivými zdicími prvky, zdivo z Ytongu (obrázek vpravo) je velmi homogenní 

s minimálním vlivem spár. Nižší povrchová teplota stěny navíc zjevně dokazuje vyšší izolační 

schopnost pórobetonové stěny (obě stavby se nachází ve stejné ulici a byly snímány za stejných 

podmínek). 

2.2.1 Požadavky normy na obvodové konstrukce 

Požadavky na součinitel prostupu tepla U N jednotlivých obvodových konstrukcí závazně stanovuje 

norma ČSN 73 0540-2. 

A. Požadované a doporučené hodnoty U N pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 

im = 20 °C: Tab. 5 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U 

budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θ im = 20 °C 

Popis konstrukce 

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně 

Strop s podlahou nad venkovním prostorem 

Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 

Stěna vnější vytápěná (vnější vrstvy od vytápění) 

N20 pro 

Součinitel prostupu tepla 

U N20 [W/(m 2 .K)] 

Požadované 

hodnoty 

Doporučené 

hodnoty 

0,24 0,16 

0,30 0,20 

2. Základní výpočty a veličiny 2.2 Součinitel prostupu tepla U 

9

Tab. 5 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN20 budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θ im = 20 °C 

Stěna vnější 

lehká 0,30 0,20 

Stěna k nevytápěné půdě 

Střecha strmá se sklonem nad 45° 

těžká 0,38 0,25 

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 

(s výjimkou případů podle poznámky 2) 

0,45 0,30 

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 0,40 

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k částečně vytápěnému prostoru 

Strop a stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu 

prostředí 

0,75 0,50 

Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině 

(s výjimkou případů podle poznámky 2) 

0,85 0,60 

Stěna mezi sousedními budovami 

Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně 

1,05 0,70 

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně 1,30 0,90 

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně 2,2 1,45 

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně 2,7 1,80 

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, 

z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) 

Jejich kovové rámy přitom musí mít U t ≤ 2,0 W/(m 2 .K), 

ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít U t ≤ 1,7 W/(m 2 .K). 

1,7 1,2 

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, 

z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně 

vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) 

3,5 2,3 

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem 

do 45° z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) 

Jejich kovové rámy přitom musí mít U t ≤ 2,0 W/(m 2 .K), 

ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít U t ≤ 1,7 W/(m 2 .K). 

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem 

do 45° z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo 

z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně 

rámu) 

1,5 1,1 

2,6 1,7 

Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná 

sestava včetně nosných prvků s poměrnou plochou 

průsvitné výplně otvoru 

f w = A w /A 

kde A je celková plocha lehkého obvodového 

pláště (LOP), v m 2 , 

A w je plocha průsvitné výplně otvoru včetně 

příslušných částí rámu v LOP, v m 2 . 

Rámy LOP by přitom měly mít U t ≤ 2,0 W/(m 2 .K). 

f w ≤ 0,50 0,3 + 1,4. f w 

0,2 + f w 

f w > 0,50 

0,7 + 0,6. f w 

Poznámky: Požadované a doporučené hodnoty U N ze vztahů v tabulce 6 se do 0,4 W/(m 2 .K) zaokrouhlují 

na setiny a od 0,4 W/(m 2 .K) výše na pět setin. 

TIP! 

Hodnoty požadované jsou závazné. Doporučené hodnoty jsou vhodné pro energeticky úsporné 

stavby. Nízkoenergetické stavby by měly dosahovat cca 2/3 hodnot doporučených. 

B. Pro ostatní budovy, s relativní vlhkostí vyšší než 60 %, platí vztah: 

( Vzorec 4) 

U N 

= U N,20 

. 

20 . 

35 

Θ im 

Θ im - Θ e 

kde U N,20 je součinitel prostupu tepla z tabulky 5, ve W/(m 2 .K) 

a kde Θ e je návrhová vnější teplota podle ČSN 73 0540-3, ve °C 



2.2.2 Obvodové konstrukce Ytong 

Jednou z hlavních předností pórobetonu Ytong jsou nadstandardní tepelně izolační schopnosti. Filozofií 

značky je nabízet zákazníkům jednoduchá funkční řešení, která jim umožní snadnější dosažení 

vyššího standardu bydlení s minimálními provozními náklady. Energeticky efektivní domy lze s tímto 

materiálem stavět jednodušeji než u jiných staviv. Se stejnými náklady je tak možné dosáhnout vyššího 

energetického standardu staveb. Společným jmenovatelem všech doporučovaných systémových řešení 

je bezchybná funkce obvodových obálek, bez kompromisů a omezení. Předností všech doporučovaných 

variant je pozitivní vliv na kvalitu mikroklimatu staveb a jejich uživatelský komfort. 

A. Energeticky vyhovující domy 

Základní řešení značky Ytong nabízí bezpečné překročení požadavků 

norem při minimálních nákladech na materiál i na realizaci 

stavby. Jde o řešení s kvalitním vnitřním klimatem budov a nízkými 

náklady na vytápění. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

■ Obvodové stěny Ytong P2-400 

Obvodové stěny se i při tloušťce 375 mm obejdou bez zateplení a přitom téměř o 30 % překročí požadavky 

normy. 

Tab. 6 

Základní skladba stěny Ytong P2-400 

Skladba stěny pro 

úsporné domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 

sádrová omítka 5 1200 10 0,47 

Ytong P2-400 375 400 5-10 0,108 

lehčená jádrová 

omítka 

20 1200 20 0,37 

šlechtěná omítka 2 1400 20 0,57 

celkem tloušťka 402 

R T 3,70 (m 2 .K)/W 

U 0,27 W/(m 2 .K) 

B. Energeticky úsporné domy 

Energeticky úsporný dům má izolační parametry a spotřebu energií 

na vytápění přibližně o 1/3 lepší, než vyžadují platné normy. Jedná 

se o standard, který by dnes měl být běžný pro každou novostavbu. 

V případě konstrukcí značky Ytong lze tohoto standardu dosáhnout 

bez navýšení rozpočtu stavby. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

■ Obvodové stěny Ytong Lambda 

Díky použití pórobetonu Ytong Lambda se energeticky úsporný dům obejde bez komplikovaného dodatečného 

zateplení i při malé tloušťce obvodových stěn. Dům si zachovává všechny přednosti tradičních 

zděných staveb, ale dosahuje izolačních schopností jako zděné domy s dodatečným zateplením. 


11

Tab. 7 

Skladba stěny pro úsporné domy 


úsporné domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 


Ytong Lambda 375 350 5-10 0,098 

lehčená jádrová 

omítka 

20 1200 20 0,37 



R T 4,05 (m 2 .K)/W 

U 0,25 W/(m 2 .K) 

Pozor! 

Difuzně otevřená stěna 

Obvodová stěna z tvárnic Ytong Lambda je při dodržení doporučené skladby difuzně otevřenou 

konstrukcí, která objektu umožňuje přirozeně „dýchat“ a tím zaručuje optimální vnitřní 

klima domu. Aplikace lepidel s vysokým difuzním odporem místo doporučených omítek tuto 

schopnost významně snižuje. 

TIP! 

Minimální náklady 

Díky výjimečné přesnosti zdění a snadnému 

tvarování pórobetonu do požadovaných 

rozměrů, vyniká energeticky 

úsporná stěna Ytong rychlostí výstavby, 

což pozitivně ovlivňuje ekonomiku stavby. 

Rychlost výstavby přitom není na úkor 

přesnosti a kvality provedení. Jedná se 

prakticky o jediný zdicí systém, který 

umožňuje přesné jednoplášťové zdění 

bez tepelných mostů. 

[m 2 /h] 

2 

1,5 

1 

0,5 

0 

STAVEBNÍ PRODUKTIVITA 

jednovrstvé 

zděné stěny 

YTONG 

300 mm 

YTONG 

375 mm 

zateplené 

zdivo 

YTONG 

500 mm 

100 200 300 400 500 600 

2,13 

1,79 

1,33 

tloušťka stěny 

[mm] 

■ Masivní šikmé střechy Ytong 

Důležitým parametrem tepelného mikroklimatu 

staveb je vedle zimní tepelné pohody 

také letní tepelná pohoda staveb. To je velké 

téma zejména pro podkrovní prostory, které 

v létě trpí nadměrným přehříváním v důsledku 

malé tepelné akumulace a nízkého fázového 

posunu lehkých střešních plášťů. Tradiční 

krovové konstrukce šikmých střech při dostatečné 

dimenzi minerálních izolací dosahují 

potřebného součinitele prostupu tepla U, ale 

nemají dostatečnou akumulaci. Proto podkroví 

s lehkými střechami v zimě rychle chladnou 

a naopak v létě se rychle a často přehřívají. 

To vyžaduje instalaci energeticky náročnějších 

systémů vytápění a chlazení pro zajištění komfortního 

klimatu. 

TIP! 

Elegantní řešení celoročního komfortu v podkroví nabízí masivní střecha z pórobetonových 

střešních dílců Ytong a minerálních izolačních desek Ytong Multipor. Tato konstrukce je velmi 

jednoduchá a funguje velmi podobně jako homogenní jednovrstvá obvodová stěna Ytong 

s nadstandardní tepelnou izolací. 



Tab. 8 

Skladba masivní střechy pro úsporné domy 

Skladba masivní střechy 

pro úsporné domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 


Ytong panel P3,3-600 240 600 5-10 0,18 

Ytong Multipor 220 115 3 0,045 

difuzní fólie, provětrávaná 

mezera, krytina 

celkem tloušťka (bez krytiny) 465 

R T 6,40 (m 2 .K)/W 

U 0,16 W/(m 2 .K) 

C. Nízkoenergetické domy 

Nízkoenergetický dům má spotřebu energií na vytápění maximálně 

50 % ve srovnání s běžným domem splňujícím platné normy. Podle 

tvarové charakteristiky stavby, použitých dalších konstrukcí a technologií, 

domy z těchto konstrukcí bezpečně dosahují kategorie B 

energetického průkazu dle vyhlášky 148/2007. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozor! 

Ne každý dům s nízkou spotřebou energií je skutečně nízkoenergetickým domem. Moderní 

nízkoenergetický dům musí kromě nízké spotřeby energie nabízet také nadstandardní 

komfort a zdravé vnitřní prostředí. Použití výjimečných materiálů Ytong pro obvodové stěny 

a střešní konstrukce zaručuje kromě minimální spotřeby energií také výjimečnou kvalitu 

vnitřního prostředí. 

■ Obvodové stěny Ytong Theta 

Obvodová stěna z tvárnic Ytong Theta tl. 499 mm, bez dodatečného zateplení, dosahuje součinitele 

prostupu tepla U = 0,18 W/(m 2 .K), což překračuje požadavky norem o více než 50 %. Přesné rozměry, 

snadné řezání a stejné vlastnosti materiálu ve všech směrech umožňují velmi jednoduché a přitom 

maximálně účinné řešení všech potenciálních tepelných mostů. Ve srovnání s jinými zdicími materiály 

je dosažení výpočtových hodnot na stavbě skutečně reálné, nikoliv pouze hypotetické. 

Tab. 9 

Skladba stěny pro nízkoenergetické domy 


nízkoenergetické domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 


Ytong Theta 499 300 5-10 0,092 

lehčená jádrová omítka 20 1200 20 0,47 



R T 5,65 (m 2 .K)/W 

U 0,18 W/(m 2 .K) 

Pozor! 

Difuzně otevřená stěna 

Obvodová stěna z tvárnic Ytong Theta je při dodržení doporučené skladby difuzně otevřenou 

konstrukcí, která objektu umožňuje přirozeně „dýchat“ a tím zaručuje optimální vnitřní 

klima domu. Aplikace lepidel s vysokým difuzním odporem, místo doporučených omítek, 

tuto schopnost významně snižuje. 


13

Nejdostupnější řešení 

Jednoduchá technologie a snadné rychlé zdění přináší 

při realizaci obvodových konstrukcí z tvárnic 

Ytong Theta významné úspory ve srovnání s vícevrstvými 

konstrukcemi srovnatelných parametrů. 

Stěna je navíc mechanicky odolnější než systémy 

opatřené dodatečným kontaktním zateplením. 

Snímky z termokamery u realizovaných objektů 

prokazují, že při kvalitním vyzdění jsou tyto stěny 

zcela prosty tepelných mostů a vazeb, stejně jako 

kvalitně provedené silně zateplené konstrukce. 

TIP! 

Založení zdarma 

Podmínkou pro dosažení nízkoenergetického 

standardu je přesná stavba a zdění bez 

tepelných mostů. To vyžaduje pečlivé a přesné 

založení první řady tvárnic na základovou 

desku. Ytong nabízí zdarma každému svému 

zákazníkovi i profesionálním realizačním 

firmám přesné založení rohů v první řadě 

tvárnic. 

■ Masivní nízkoenergetická střecha 

Dobré izolační schopnosti pórobetonových střešních dílců 

eliminují tepelné mosty v uložení panelů na obvodové 

stěny. Tloušťku vrstvy z desek Ytong Multipor lze libovolně 

měnit dle potřeby objektu. Při větších tloušťkách 

se může složit ze dvou vrstev, které se k sobě navzájem 

lepí systémovou difuzně otevřenou maltou Multipor. 

Stejným způsobem se lepí desky Ytong Multipor také 

na nosné střešní dílce z pórobetonu. 

TIP! 

Velkou výhodou masivních stropů je pevný a únosný podhled, který tvoří přímo pórobeton 

opa-třený interiérovou omítkou. Zcela odpadá pracná a často chybně realizovaná parotěsná 

vrstva v podhledu. Vedení elektroinstalací a zavěšení zařizovacích předmětů v pórobetonu je 

přitom velmi snadné, rychlé a variabilní. 



Tab. 10 

Skladba masivní střechy pro nízkoenergetické domy 


pro nízkoenergetické domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 






celkem tloušťka (bez krytiny) 545 

R T 8,18 (m 2 .K)/W 

U 0,12 W/(m 2 .K) 

D. Pasivní domy 

Pasivní dům nepotřebuje téměř žádnou energii na své vytápění. 

Po většinu roku stačí pokrýt minimální tepelné ztráty domu tepelnými 

zisky, jako je solární energie procházející jižně orientovanými 

okny, vnitřní zisky od vaření, přípravy TV, svícení a dalších elektrospotřebičů, 

pohybu osob atd. Zajistit tak nízké tepelné ztráty pomáhá 

dokonalá obálka budovy bez tepelných mostů a vždy také řízené 

větrání s rekuperací vzduchu. 

Díky minimální výměně vzduchu v těchto domech je obzvláště důležitým 

tématem, které si zaslouží zvláštní pozornost projektantů, 

problematika vlhkostního mikroklimatu. To je třeba zvažovat již při 

výběru stavebních materiálů a konstrukčního řešení stavby. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TIP! 

Pasivní dům je jedinou kategorií novostaveb, pro které je možné získat dotace na výstavbu 

z programu Zelená úsporám. Podkladem pro získání dotace je podrobný tepelně technický 

výpočet zpracovaný dle normy TNI 73 0329. Ukázku výpočtu najdete v poslední kapitole této 

příručky. 

■ Obvodové stěny Ytong + Ytong Multipor 

Obvodová stěna pro pasivní domy v sobě kombinuje výhody tradičních jednoplášťových stěn a vícevrstvých 

superizolačních sendvičů. Nosnou část stěny představuje zdivo z tvárnic Ytong P2-400 tloušťky 

300 mm, které je z vnější strany kontaktně obloženo pórobetonovými izolačními deskami Ytong Multipor. 

Spojením těchto materiálů pomocí lehké difuzně otevřené malty Multipor vzniká unikátní souvrství, 

které vypadá, a v mnoha směrech funguje, stejně jako homogenní jednovrstvá zděná stěna. Přitom ale 

dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,13 W/(m 2 .K) při celkové tloušťce stěny 514 mm. 

Tab. 11 

Skladba stěny pro pasivní domy 


pasivní domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 


Ytong P2-400 300 400 5-10 0,108 

lehká malta Multipor 4 833 10 0,18 


lehká malta Multipor 3 833 10 0,18 

šlechtěná minerální omítka 2 1400 15 0,57 


R T 7,44 (m 2 .K)/W 

U 0,13 W/(m 2 .K) 


15

Pozor! 

Bez kondenzace vody 

Výjimečnost této stěny spočívá v tom, že na rozdíl od všech běžných sendvičů s kontaktním 

zateplením v této konstrukci nedochází k žádné kondenzaci vodních par. To má pozitivní 

vliv na izolační schopnosti stěny i na životnost a trvanlivost stěny. Je to důsledek optimální 

skladby celé stěny a výjimečných vlastností všech komponentů, včetně systémové lehké 

malty Multipor. 

Pevná odolná stěna 

Další velmi praktickou výhodou pasivní stěny Ytong je její vysoká mechanická odolnost z vnější strany. 

(Při poklepu a mechanickém zatížení se stěna nechová jako zdivo s kontaktním zateplením z minerální 

vlny nebo EPS, ale podobně jako tradiční omítnutá stěna vyzděná z běžných tvárnic Ytong.) To má 

samozřejmě pozitivní vliv na životnost a odolnost fasád. 

■ Masivní pasivní střecha 

Masivní střešní konstrukce pasivních domů z Ytongu je prakticky stejná jako skladba obvodových stěn. 

Nosné konstrukce z pórobetonu tedy na sebe navzájem navazují podobně jako vnější kontaktní vrstva 

z desek Ytong Multipor. Jedná se o nadstandardní stavební systém bez kompromisů, který ukazuje 

cestu pro ekologické stavby budoucnosti. 

Pasivní domy Ytong mají kromě vynikajících tepelně izolačních vlastností také optimální míru tepelné 

akumulace a tepelné setrvačnosti. To, na rozdíl od lehkých konstrukcí, umožňuje dostatečné využití 

tepelných zisků, které se mohou akumulovat v konstrukcích. Dostatečná akumulace zabraňuje také 

přehřívání stavby v letních měsících, které bývá dokonce větším problémem pasivních domů, než jejich 

vytápění v zimě. Zároveň je ale stavba dostatečně pružná na to, aby i nízkoteplotní otopné systémy 

s malým výkonem dokázaly pružně regulovat teplotu v interiéru dle potřeby obyvatel domu. 

Tab. 12 

Skladba masivní střechy pro pasivní domy 


pro pasivní domy 

tl. 

[mm] [kg/m 3 ] 

μ (u = 4,5 %) 

[W/(m.K)] 






Celkem tloušťka (bez krytiny) 625 

R T 9,96 (m 2 .K)/W 

U 0,10 W/(m 2 .K) 

E. Souhrnný přehled obvodových konstrukcí Ytong 

Následující tabulka obsahuje hodnoty součinitele prostupu tepla všech doporučených obvodových 

konstrukcí Ytong a jejich orientační zatřídění dle kategorií energetického průkazu staveb dle vyhlášky 

148/2007. 

Pozor! 

Zatřídění konstrukcí je pouze orientační a vyžaduje vždy podrobné posouzení každé stavby. 

Záleží také na parametrech dalších konstrukcí, jako jsou okna nebo podlahy, na tvarové 

charakteristice budovy i způsobu větrání a vytápění domu. 



Tab. 13 

Obvodové stěny Ytong 

skladba stěny 

tloušťka 

bez omítek 

(m) 

celková 

tloušťka včetně 

omítek 

(m) 

U 

W/(m 2 .K) 

R 

(m 2 .K)/W 

zatřídění dle kategorie 

C B A 

Ytong P2-400 0,375 0,402 0,27 3,70 X 

Ytong Lambda 0,375 0,402 0,25 4,05 X X 

Ytong Theta 0,499 0,526 0,18 5,65 X X 

Ytong P2-400 + 


0,300 + 0,200 0,514 0,13 7,44 X X 

Tab. 14 

Šikmé střechy Ytong 

tloušťka zateplení 


tloušťka 

panelu 

(m) 

U [W/(m 2 .K)] 

podle tloušťky zateplení deskami Ytong Multipor (mm) 

0,120 0,160 0,200 0,240 0,300 0,340 0,380 0,400 

Střešní dílce Ytong P3,3-600 0,150 – 0,22 0,18 0,16 0,13 0,12 0,11 0,10 


Střešní dílce Ytong P3,3-600 0,240 0,24 0,2 0,17 0,15 0,12 0,11 0,10 0,10 



Legenda: 

Adekvátní konstrukce pro domy kategorie 

A – mimořádně úsporné ■ 

B – úsporné ■ 

C – vyhovující ■ 

2.3 Lineární činitel prostupu tepla 

Ψ [W/(m.K)] 

( Vzorec 5) 

Lineární činitel prostupu tepla Ψ udává vliv liniového tepelného mostu (např. roh dvou stěn, spoj stěny 

a podlahy nebo stropu, spoj stěny a okenní výplně atd.) na tepelný prostup. Kladné číslo udává, o kolik 

je vyšší tepelný tok v místě lineárního mostu proti tepelnému toku v běžné ploše konstrukce. Jeho zanedbáním 

by tedy ve výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění došlo ke zkreslení výsledku a podcenění 

tepelných ztrát. Záporné číslo naopak znamená, že detail dokonce snižuje tepelné ztráty a zlepšuje tím 

celkovou energetickou bilanci. 

Pozor! 

Stanovení lineárních činitelů je nezbytné k podrobnému výpočtu tepelných ztrát obvodovými 

konstrukcemi. Vliv lineárních tepelných mostů roste s izolačními parametry obvodových 

konstrukcí. Zejména u nízkoenergetických a pasivních staveb mohou špatně navržené lineární 

mosty způsobovat podstatnou část celkových tepelných ztrát budovy. 

Pozor! 

Kromě toho, že tepelné mosty zvyšují ztráty tepla prostupem, mohou způsobovat i závažné 

degradace stavebních konstrukcí vlivem kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu detailu 

nebo uvnitř konstrukce. To má za následek další snižování izolačních schopností detailu 

a jeho okolí, četné destrukce konstrukcí i zhoršení hygieny interiéru. Více v kapitole 2.6. 

2. Základní výpočty a veličiny 2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ 

17

Požadavky normy 

Maximální požadované a doporučené hodnoty Ψ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní 

teplotou θ im = 20 ºC: 

Tab. 15 

Maximální požadované a doporučené hodnoty Ψ podle ČSN 73 0540-2 

pro budovy s převažující vnitřní teplotou θ im = 20 ºC: 

Požadované 

hodnoty 

Typ lineární tepelné vazby 

Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně 

otvoru, např. na základ, strop nad nevytápěným prostorem, 

jinou vnější stěnu, střechu, lodžii či balkon, markýzu či 

arkýř, vnitřní stěnu a strop (při vnitřní izolaci) aj. 

Vnější stěna navazující na výplň otvoru, např. na okno, dveře, vrata 

a část prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží 

Střecha navazující na výplň otvoru, např. 

střešní okno, světlík, poklop výlezu 

Doporučené 

hodnoty 

Lineární činitel prostupu 

tepla k, N [W/(m.K)] 

0,60 0,20 

0,10 0,03 

0,30 0,10 

U ostatních budov se maximální přípustné hodnoty stanoví dle vztahu: 

U = Ψ k,N 

= Ψ k,N,20 . e 1 . 

35 

ΔΘ ie 

Kde: 

e 1 

součinitel typu budovy; stanoví se ze vztahu: 

e 1 = 20 

Θ im 

ΔΘ ie 

základní rozdíl teplot vnitřního a venkovního vzduchu, ve ºC, který se stanoví ze vztahu 

ΔΘ ie = Θ im - Θ ae 

Θ ae návrhová teplota venkovního vzduchu podle ČSN 73 0540-3, ve ºC 

Požadované a doporučené hodnoty U N se do 0,4 W/(m 2 .K) zaokrouhlují na setiny, od 0,4 W/(m 2 .K) 

včetně do 2,0 W/(m 2 .K) na pět setin a nad 2,0 W/(m 2 .K) včetně na desetiny. 

Pozor! 

Požadavky v ČSN 73 0540-2:2007 jsou stanoveny pro vnější soustavu rozměrů, proto se musí 

při hodnocení porovnávat výsledky, které vychází z vnějších rozměrů lineárních mostů! 

TIP! 

Nízkoenergetické domy by měly mít tepelné vazby maximálně na úrovni poloviny požadovaných 

hodnot. Pasivní domy maximálně na úrovni 30 %. 

Výpočet 

Výpočtové metody lineárních činitelů prostupu tepla Ψ tepelných vazeb mezi konstrukcemi jsou shrnuty 

v ČSN 73 0540-4. V praxi se většinou řeší pomocí speciálních tepelně technických softwarů. 


2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ

■ 

Typické lineární mosty konstrukcí Ytong Lambda a Ytong Theta 

Tab. 16 Tabulka lineárních mostů Ψi Číslo 

detailu 

Název detailu Ytong Lambda tl. 375 mm Ytong Theta tl. 500 mm 

2 Zdivo u základu, terén na úrovni podlahy -0,001 -0,011 

3 Zdivo u základu, terén pod úrovní podlahy -0,055 -0,052 

4 Francouzské okno nad základem -0,022 -0,021 

5 Roh zdiva -0,147 -0,137 

6a 

6b 

Obvodová stěna v místě napojení 

vnitřní nosné stěny 

Obvodová stěna v místě napojení 

vnitřní nosné stěny 

0,013 0,016 

-0,008 -0,004 

7 

Obvodová stěna se svislou 

šachtou pro kanalizaci 

0,033 0,017 

8 Ostění -0,009 -0,002 

9 Parapet 0,023 0,028 

10 Nadpraží – ploché překlady 0,026 0,061 

11 Nosný překlad – stropní dílce 0,053 0,085 

12 Nosný překlad – vložkový strop 0,083 0,111 

13 Obvodová stěna u pozednice -0,069 -0,055 

14 Štítová stěna -0,112 -0,102 

15 Obvodová stěna a masivní střecha -0,012 0,019 

16 

Obvodová stěna v místě 

napojení střechy (štít) 

-0,060 -0,047 

17 Atika nad masivní střechou -0,047 -0,016 

2.4 Bodový činitel prostupu tepla 

χ (W/K) 

( Vzorec 6) 

Bodový činitel prostupu tepla Χ udává vliv bodového tepelného mostu (např. prostup sloupů, nosníků 

a konzol) na plošnou tepelnou propustnost. Platí pro něj podobná pravidla jako pro lineární činitel 

prostupu tepla Ψ (viz předchozí kapitola). 

Požadavky normy 

Maximální požadované a doporučené hodnoty Χ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní 

teplotou θ im = 20 ºC: 

Tab. 17 

Maximální požadované a doporučené hodnoty Χ podle ČSN 73 0540-2 

pro budovy s převažující vnitřní teplotou θ im = 20 ºC: 

Požadované 

hodnoty 

Typ bodové tepelné vazby 

Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) 

vnější stěnou, podhledem nebo střechou 

Doporučené 

hodnoty 

Bodový činitel prostupu 

tepla j, N [W/K] 

0,90 0,30 

2. Základní výpočty a veličiny 2.4 Bodový činitel prostupu tepla Χ 

19

U ostatních budov se maximální přípustné hodnoty stanoví dle vztahu: 

Χ j,N 

= Χ k,N,20 . e 1 . 

35 

ΔΘ ie 

Kde: 

e 1 

součinitel typu budovy; stanoví se ze vztahu: 

e 1 = 20 

Θ im 

ΔΘ ie 

základní rozdíl teplot vnitřního a venkovního vzduchu, ve ºC, který se stanoví ze vztahu 

ΔΘ ie = Θ im - Θ ae 

Θ ae návrhová teplota venkovního vzduchu podle ČSN 73 0540-3, ve ºC 

Požadované a doporučené hodnoty U N se do 0,4 W/(m 2 .K) zaokrouhlují na setiny, od 0,4 W/(m 2 .K) 

včetně do 2,0 W/(m 2 .K) na pět setin a nad 2,0 W/(m 2 .K) včetně na desetiny. 

TIP! 

Nízkoenergetické domy by měly mít tepelné vazby maximálně na úrovni poloviny požadovaných 

hodnot. Pasivní domy maximálně na úrovni 30 %. 

2.5 Kondenzace vodní páry 

Za základní veličinu, charakterizující schopnost stavebních materiálů propouštět vodní páru, lze považovat 

faktor difuzního odporu μ. Jeho hodnota udává, kolikrát je konkrétní stavební materiál méně 

propustný pro vodní páru než vzduch. 

Pórobeton Ytong se vyznačuje velmi nízkým difuzním odporem, který umožňuje vyšší prostup vodních 

par obvodovou stěnou než u difuzně uzavřených materiálů. 

( Vzorec 7) 

μ Ytong = 5-10 

Pro výpočty se používá vždy ta z krajních hodnot, která je pro výpočet méně výhodná. 

Vyvážené souvrství 

Pro prostup vodní páry stěnou jsou ale důležité vlastnosti všech vrstev stěny, včetně omítek a povrchových 

úprav. 

TIP! 

Všechny vrstvy stěny by měly mít přibližně stejný difuzní odpor μ, případně by difuzní odpor 

vrstev stěny měl klesat směrem z interiéru do exteriéru tak, aby ve stěně nedocházelo k nadměrné 

kondenzaci vodní páry. 


2.5 Kondenzace vodní páry

Pozor! 

Použití disperzních lepidel na vnější povrch jednovrstvých stěn výrazně zvýší difuzní odpor 

celé stěny a nežádoucí měrou zvýší také množství zkondenzované páry uvnitř stěny. Podobný 

vliv má na stěnu aplikace kontaktních zateplovacích systémů, které pro lepení a armování 

používají právě difuzně uzavřená disperzní lepidla (nehledě na vysoký difuzní odpor některých 

izolačních materiálů). 

2.5.1 Množství zkondenzované vodní páry 

M c (kg/m 2 .a) 

( Vzorec 8) 

– množství vodní páry zkondenzované v konstrukci při normových podmínkách za 1 rok 

Požadavky norem 

Norma ČSN 73 0540-2 stanovuje následující závazná pravidla pro kondenzaci vodních par v obvodových 

konstrukcích: 

1. Stavební konstrukce musí být navrženy tak, aby v nich nedocházelo ke kondenzaci vodní páry, 

pokud by zkondenzovaná vodní pára mohla ohrozit požadovanou funkci této konstrukce. 

Ohrožením požadované funkce se obvykle rozumí zkrácení předpokládané životnosti v důsledku kondenzace, 

snížení vnitřní povrchové teploty vedoucí ke vzniku plísní nebo objemové změny a zvýšení 

hmotnosti konstrukce nad rámec statických rezerv. Případně zvýšení vlhkosti materiálů na úroveň 

způsobující jejich degradaci, zejména v případě použití dřeva a materiálů na bázi dřeva. 

2. U ostatních konstrukcí platí pro roční množství zkondenzované vodní páry 

M C ≤ M C,N 

Kde pro jednoplášťové střechy s dřevěnými prvky, pro konstrukce s vnějším tepelně izolačním systémem 

nebo s difuzně málo propustným vnějším povrchem platí: 

M C,N = 0,10 kg/(m 2 .a) nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší z hodnot) 

a pro ostatní konstrukce platí: 

M C,N = 0,50 kg/(m 2 .a) nebo 5 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší z hodnot) 

2.5.2 Roční bilance vodní páry 

M ev (kg/m 2 .a) 

( Vzorec 9) 

– množství vodní páry vypařené z konstrukce za 1 rok 

V konstrukcích s připuštěnou kondenzací vodní páry nesmí v celoroční bilanci zkondenzované a vypařené 

páry zůstat uvnitř konstrukce žádné množství zbytkové zkondenzované páry. Množství vypařené 

vodní páry tedy musí být vyšší než množství zkondenzované páry. 

M C ≤ M ev 

2. Základní výpočty a veličiny 2.5 Kondenzace vodní páry 

21

TIP! 

Pokud M C ≤ M ev , hovoříme o takzvané „aktivní bilanci vodních par“. 

Bilance vodních par se prokazuje výpočtem po měsících podle ČSN EN ISO 13788, podle průměrných 

měsíčních teplot v konkrétní lokalitě, případně podle ČSN 73 0540-4. V praxi se pro výpočet používá 

výpočetních programů, sestavených dle podmínek těchto norem. 

2.5.3 Hodnocení obvodových konstrukcí Ytong 

Difuzně otevřené stěny Ytong 

Všechny doporučené obvodové stěny značky Ytong splňují podmínky maximální přípustné kondenzace 

vodních par M C < 0,50 kg/(m 2 .a) i podmínku aktivní roční bilance vodních par. Při výpočtu dle ČSN 

EN ISO 13788 ke kondenzaci ve skladbách nedochází ani u jedné ze stěn. Při výpočtu dle podmínek 

ČSN 73 0540 dochází u stěn Ytong Lambda a Ytong Theta podobně jako u ostatních jednoplášťových 

stěn k minimální kondenzaci vodních par. Množství vypařené vodní páry je však mnohonásobně vyšší 

a v konstrukcích tedy nedochází k hromadění kondenzátu. 

U vícevrstvé konstrukce z tvárnic Ytong a izolačních desek Ytong Multipor nedochází ke kondenzaci vodních 

par ani při nejnevýhodnějších návrhových podmínkách. Tím se tato stěna doporučená pro pasivní 

a nízkoenergetické domy odlišuje od všech běžně používaných sendvičových konstrukcí s kontaktním 

zateplením z EPS nebo z minerální vlny, v nichž ke kondenzaci vodních par dochází. 

Tab. 18 

Bilance vodní páry u obvodových stěn Ytong 

Bilance vodní páry 

Doporučené obvodové tloušťka U 

dle ČSN 730540 dle ČSN EN ISO 13788 

stěny Ytong 

(m) [W/(m 2 .K)] M c ,a M ev M c ,a M ev 

kg/m 2 ,a kg/m 2 ,a kg/m 2 ,a kg/m 2 ,a 

Ytong Lambda 375 mm 0,402 0,25 0,105 4,422 nekondenzuje 

Ytong Theta 500 mm 0,526 0,18 0,052 4,277 nekondenzuje 

Ytong Multipor 300 + 200 mm 0,514 0,13 nekondenzuje! nekondenzuje 

Hodnocení je provedeno pro obvyklé podmínky v obytných budovách a většině občanských budov, kde je 

návrhová teplota vnitřního vzduchu θ ai = +21 °C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ i = 50 % a vlhkostní 

bezpečnostní přirážka Δφ i = 5 %. 

■ 

Rozložení tlaků vodní páry v řezu obvodových stěn Ytong 

A. Obvodové stěny Ytong Lambda 

Obr. 3. 

Výpočet dle ČSN EN ISO 13788 Výpočet dle ČSN 730540 


2.5 Kondenzace vodní páry

B. Obvodové stěny Ytong Theta 

Obr. 4. 


C. Obvodové stěny Ytong + Ytong Multipor 

Obr. 5. 


Pozor! 

Obvodová stěna Ytong s izolačními deskami Ytong Multipor je premiantem v kategorii kontaktně 

zateplených zděných stěn. Ani v extrémních výpočtových podmínkách v této stěně 

nedochází ke kondenzaci vodních par jako u ostatních kontaktně zateplených systémů. To 

je zárukou bezchybné funkce systému za všech atmosférických podmínek v průběhu celého 

roku. Konstrukce je stejně trvanlivá jako tradiční jednovrstvé zdivo, přitom je ale vhodná pro 

nízkoenergetické a pasivní domy s minimální spotřebou energií. 

Pro porovnání uvádíme průběh tlaků vodní páry 

s vyznačeným výskytem kondenzace u zdiva 

s běžným kontaktním zeteplovacím systémem 

(ETICS). Na grafu jsou zjevná hned dvě místa 

kondenzace vodní páry: ve zdivu pod lepicí 

vrstvou a téměř v celé tloušťce tepelné izolace 

(v tomto případě se jedná o pálené zdivo 

tl. 300 mm, zateplené 160 mm izolace z EPS). 

Výpočet dle ČSN 730540 

Masivní střecha Ytong 

Masivní střecha ze střešních dílců Ytong a izolačních 

desek Ytong Multipor je difuzně otevřenou 

konstrukcí stejně jako obvodové stěny 

Ytong. Díky vlastnostem lepicí malty Multipor 

má celé souvrství prakticky stejný difuzní odpor 

μ v celém průřezu. 

TIP! 

Šikmé střechy Ytong jsou koncipovány jako dvouplášťové s odvětrávanou mezerou nad deskami 

Ytong Multipor. Pojistná hydroizolace střechy musí být navržena jako kontaktní difuzně 

otevřená směrem z vnitřní strany. 

2. Základní výpočty a veličiny 2.5 Kondenzace vodní páry 

23

2.6 Vnitřní povrchová teplota 

( Vzorec 10) 

Θ si (°C) 

Nejnižší vnitřní povrchová teplota obvodových konstrukcí θ si musí být u všech částí stavby vyšší než 

kritická vnitřní povrchová teplota θ si,cr . Splnění tohoto požadavku brání tomu, aby na vnitřním povrchu 

docházelo k podmínkám, při kterých může docházet ke kondenzaci vodních par nebo růstu plísní. Jedná 

se tedy o velmi důležitou podmínku, jejíž splnění má zásadní vliv na životnost obvodových konstrukcí 

a jejich povrchových úprav i na hygienické parametry interiéru. 

Kritickými místy z hlediska vnitřní povrchové teploty jsou především tepelné mosty a tepelné vazby 

mezi obvodovými konstrukcemi. Proto je nutné provést výpočet nejnižší povrchové teploty u všech 

předvídatelných tepelných mostů a vazeb. 

Pozor! 

Kritická vnitřní povrchová teplota si,cr závisí na teplotě vnitřního vzduchu ai a jeho relativní 

vlhkosti i . Je to taková teplota, při které za daných parametrů nabývá vzduch v těsné 

blízkosti povrchu kritické hodnoty relativní vlhkosti si,cr = 100 % u výplní stavebních otvorů, 

a 80 % u ostatních konstrukcí, včetně stěn. 

Podle ČSN 73 0540 se požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu stanovuje pomocí odvozené 

veličiny – teplotního faktoru vnitřního povrchu f Rsi , který nezávisí na teplotách okolního prostředí. 

( Vzorec 11) 

f Rsi ≥ f Rsi,cr + Δf Rsi 

Kde 

f Rsi,cr je kritický teplotní faktor vnitřního povrchu 

Δf Rsi je bezpečnostní přirážka teplotního faktoru 

V obytných budovách a ve většině občanských budov lze uvažovat relativní vlhkost vnitřního vzduchu 

φ i = 50 %. Následující tabulky uvádí požadované hodnoty f Rsi,cr při této vlhkosti a při různých návrhových 

teplotách vnitřního vzduchu a požadované hodnoty bezpečnostní přirážky dle ČSN 73 0540. 

Tab. 19 

Konstrukce 

Výplň otvoru 

podle 4.6 

Ostatní 

konstrukce 

Požadované hodnoty kritického teplotního faktoru vnitřního povrchu f Rsi,cr 

pro relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ i = 50 % 

Návrhová teplota 

vnitřního vzduchu 

Θ ai [°C] 

Návrhová teplota venkovního vzduchu Θ e [°C] 

-13 -15 -17 -19 -21 

Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu f Rsi, cr 

20 0,675 0,693 0,710 0,725 0,738 

21 0,682 0,700 0,715 0,730 0,742 

22 0,689 0,705 0,721 0,734 0,747 

20 0,776 0,789 0,801 0,811 0,820 

21 0,781 0,793 0,804 0,814 0,823 

22 0,786 0,789 0,808 0,817 0,826 


2.6 Vnitřní povrchová teplota

Tab. 20 

Požadované hodnoty bezpečnostní přirážky teplotního faktoru Δf Rsi 

Konstrukce 

Výplň otvoru podle 4.6 

topné těleso pod výplní otvoru 

Ostatní konstrukce 

Vytápění s poklesem výsledné teploty Θ v [°C] 

ΔΘ v < 2 °C 2 °C ≤ ΔΘ v ≤ 5 °C ΔΘ v > 5 °C 

Bezpečnostní přirážka teplotního faktoru Δf Rsi 

ano -0,030 -0,015 0 

ne 0 0,015 0,030 

těžká 0 0,015 0,030 

lehká 0,015 0,030 0,045 

V obytných budovách a ve většině občanských budov lze uvažovat teplotu vnitřního 

vzduchu θ ai = +21 °C a jeho relativní vlhkost φ i = 50 %. Typickým systémem vytápění v praxi 

je přerušované vytápění s poklesem teplot do 5 °C. Na vnitřním povrchu obvodových stěn 

z tvárnic Ytong v takových případech musí být nejnižší vnitřní povrchové teploty minimálně 

následující: 

TIP! 

Tab. 21 

Tabulka 

Návrhová teplota vnějšího vzduchu 

θ e (°C) 

minimální teplotní faktor 

f Rsi,80 

-13 0,796 

-15 0,808 

-17 0,819 

■ 

Hodnocení konstrukčních detailů obvodových stěn Ytong 

Nejnižší vnitřní povrchové teploty vybraných detailů jsou podrobně uvedeny v poslední kapitole příručky. 

Uvedené konstrukční detaily byly spočítány metodou dvourozměrného vedení tepla. 

Při výpočtu vnitřní povrchové teploty se v souladu s ČSN EN ISO 13788 uvažuje odpor při přestupu 

tepla na vnitřní straně R si = 0,25 m 2 .K/W, který odpovídá pomalejšímu proudění v mezní vrstvě vzduchu 

v koutě nebo za nábytkem. Výjimku tvoří výplně otvorů, pro které se pro toto hodnocení uvažuje 

R si = 0,13 m 2 .K/W. 

Hodnocení je provedeno pro obvyklé podmínky v obytných budovách a ve většině občanských budov, kde 

je teplota vnitřního vzduchu θ ai = +21 °C a jeho relativní vlhkost φ i = 50 %. 

2. Základní výpočty a veličiny 2.6 Vnitřní povrchová teplota 

25

3. Energetická náročnost budovy 

3.1 Využití výpočtu 

Energetická bilance je jednou z hlavních průvodních informací o každé budově. Podrobněji popisuje její 

kvalitu a řadu užitných vlastností, včetně ekonomické hospodárnosti jejího provozu. Celkové množství 

energie potřebné pro provoz budovy, při zajištění požadovaných podmínek, se skládá z řady dílčích 

energetických potřeb, zejména z: 

• energie na vytápění domu, 

• energie na větrání a výměnu vzduchu, 

• energie na chlazení budovy v létě, 

• energie na přípravu teplé vody, 

• energie na provoz technických zařízení budovy, 

• energie pro svícení a provoz ostatních domácích spotřebičů. 

Pozor! 

Celková spotřeba energie je tedy u každé budovy závislá na řadě okolností a okrajových 

podmínek i na individuálním způsobu užívání. Každá výpočetní metoda je zjednodušeným 

výpočtem, který nemůže zcela přesně postihnout například klimatické výkyvy v různých letech 

ani individuální chování obyvatel. To má přitom na spotřebu energie budovy významný 

vliv, zejména u moderních budov s nízkou nebo velmi nízkou spotřebou energie. 

Výpočet energetické bilance stavby je navíc poměrně složitým úkonem, který přesahuje znalosti z více 

technických oborů. Přestože se evropské normy snaží sjednotit metodiku výpočtu i jeho okrajové podmínky, 

je stále možné u stejné stavby dojít použitím různých metod k různým výsledkům. 

■ Již dokončené budovy 

U budov stávajících, již užívaných, je celková spotřeba energií většinou poměrně jednoduše zjistitelná. 

Problémem většinou bývá složité měření jednotlivých energetických spotřeb a odlišení například 

spotřeby na větrání, vytápění nebo na provoz spotřebičů, pokud využívají stejný zdroj energie (např. el. 

energii). Teoretický výpočet u užívaných budov může porovnat hospodárnost objektu se srovnatelnou 

referenční budovou a pomoci nalézt rezervy ve využívání energetických zdrojů a provozování stavby. 

■ Nově projektované stavby 

U nově projektovaných budov, se výpočet energetické bilance používá jako kvalifikovaná prognóza 

budoucí energetické náročnosti domu a finanční náročnosti jejího provozu. U plánované budovy je ale 

řada budoucích údajů a potřebných parametrů neznámá a v čase proměnná. 

Kromě odhadu budoucí spotřeby výpočet slouží také k energetickému zatřídění projektované budovy 

a k jejímu porovnání s jinými budovami srovnatelné velikosti a se stejným účelem užívání. A především 

tak je nutné k výpočtu energetické bilance přistupovat. Proto je potřebné sjednocení výpočetních metod 

a normové stanovení referenčních podmínek i budoucích okrajových hodnot. 

TIP! 

Pouze včasný výpočet energetické bilance, nebo alespoň jeho částí v průběhu projektování 

stavby, umožní dosáhnout na konci skutečně požadovaného energetického standardu stavby. 

Včasný výpočet umožní projektantovi změnit parametry použitých materiálů nebo upravit 

konstrukční systémy a použité materiály tak, aby stavba splnila požadované energetické 

standardy. 

3.2 Výpočet a normy 

Aby výpočty bilance různých staveb od různých autorů byly vzájemně srovnatelné, je nutné dobře stanovit 

především široký okruh okrajových podmínek a výpočtové metody. To je také cílem řady nových 

a novelizovaných evropských a národních technických norem, které jsou ale pro běžného projektanta 

často velmi složité a poměrně nepřehledné. Vypočítat energetickou náročnost objektu pomocí tužky, 

papíru a kalkulačky je dnes prakticky nemyslitelné. Proto se v praxi používají různé výpočtové progra- 

26 3. Energetická náročnost budovy 

3.1 Využití výpočtu

my, které podle daných normových postupů vypočítají potřebné hodnoty a často vystaví i požadované 

protokoly. 

■ Přehled nejdůležitějších zákonů a norem 

Jak jsme již několikrát v tomto materiálu zmiňovali, množství norem, které se vztahují k podrobnému 

výpočtu ENB čítá soupis několika desítek norem, z nich většina nemá pro práci běžného projektanta 

prakticky žádný dopad. Níže uvádíme přehled norem a zákonů, které jsou naopak zcela zásadní a pro 

práci architekta a projektanta neopominutelné. 

Zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, 

ve znění pozdějších předpisů. 

Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, která stanovuje způsob provedení 

hodnocení energetické náročnosti budovy. 

Tímto zákonem a vyhláškou se do českých právních předpisů implantovala směrnice 2002/91/ES 

o energetické náročnosti budov, která je aktuálním dokumentem jednotně upravujícím v EU způsob 

hodnocení účinnosti užití energie v budovách pro bydlení a veřejný sektor. 

Od 1. ledna 2009 je podle této legislativy povinností pro většinu novostaveb, včetně rodinných a bytových 

domů posouzení Energetické náročnosti budovy (ENB) a vystavení Energetického průkazu budovy. Mezi 

hlavní požadavky vyhlášky patří: 

1. Hodnocení energetické náročnosti budovy 

Požadavky na ENB jsou podle zákona splněny, pokud energetická náročnost hodnocené budovy, stanovená 

podle vyhlášky bilančním výpočtem dle ČSN EN ISO 13790, je nižší než energetická náročnost 

takzvané referenční budovy. V praxi se jedná o porovnání vypočtené spotřeby energie přepočtené 

na 1 m 2 celkové podlahové plochy budovy s referenční tabulkou uvedenou níže, přičemž budova musí 

dosáhnout nejméně třídy energetické náročnosti C. 

Tab. 22 

Hodnocení energetické náročnosti budovy 

Druh budovy A B C D E F G 

Rodinný dům 288 

Bytový dům 245 

Hotel a restaurace 590 

Administrativní budova 345 

Nemocnice 625 

Budova pro vzdělávání 265 

Sportovní zařízení 297 

Budova pro velkoobchod 

a maloobchod 

362 

Tab. 23 

Hodnocení energetické náročnosti budovy 

Třída energetické náročnosti budovy 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy 

Mimořádně úsporná 

Úsporná 

Vyhovující 

Nevyhovující 

Nehospodárná 

Velmi nehospodárná 

Mimořádně nehospodárná 

3. Energetická náročnost budovy 3.2 Výpočet a normy 

27

2. Vystavení Průkazu energetické náročnosti budovy 

Průkaz ENB tvoří protokol s povinnými údaji přesně popsanými v příloze 

Vyhlášky, včetně grafického znázornění Průkazu. 

PRKAZ ENERGETICKÉ 

NÁRONOSTI BUDOVY 

Rodinný dm - Patrový dm - Ytong Multipor 

obecná poloha 

Hodnocení budovy 

stávající 

stav 

Celková podlahová plocha: 170,8 m 2 A 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

po realizaci 

doporuení 

Mrná vypotená roní spoteba energie v kWh/m 2 rok 39 

Celková vypotená roní dodaná energie v GJ 24,12 

Podíl dodané energie pipadající na: 

Chlazení Vtrání Teplá voda Vytápní Osvtlení 

51,0 % 13,0 % 10,0 % 26,0 % 

Doba platnosti prkazu 

Prkaz vypracoval 

do 

Energy Consulting 

Osvdení . 

Pozor! 

Energetický průkaz a Energetický štítek není totéž a často se zaměňují. Zatímco energetický 

štítek zpracovaný dle ČSN 73 0540 se vtahuje pouze k vlastnostech obvodových konstrukcí 

stavby a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění, Energetický průkaz hodnotí navíc také 

spotřebu energie na větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu TV a osvětlení. 

3. Splnění porovnávacích ukazatelů 

Současně se splněním maximální energetické náročnosti musí budova splnit 

řadu požadavků na stavební konstrukce a jejich stavebně fyzikální parametry 

dle ČSN 73 0540-2. Této problematice se podrobněji věnuje kapitola 2 příručky. 

Energetický štítek 

Jednou ze závazných podmínek dle vyhlášky č. 148/2007Sb. je takový návrh 

obvodových konstrukcí, aby budova nepřekročila nejvýše požadovaný průměrný 

součinitel prostupu tepla obálky budovy U em dle ČSN 73 0540-2, který 

graficky zobrazuje Energetický štítek budovy. 

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK 

OBÁLKY BUDOVY 

(Typ budovy, místní oznaení) 

Hodnocení obálky 

(Adresa budovy) 

budovy 

2 

Celková podlahová plocha Ac = 179,2 m stávající doporuení 

Cl 

0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

Velmi úsporná 

A 

B 

C 

Mimoádn nehospodárná 

Prmrný souinitel prostupu tepla obálky budovy 

Uem ve W/(m 2·K) 

Uem = HT / A 

Klasifikaní ukazatele Cl a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,70 m 2 /m 3 

0,59 

CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,15 0,31 (0,38) 0,51 0,81 1,11 1,66 

Platnost štítku do 

Datum vystavení štítku 

Štítek vypracoval 

D 

E 

F 

(Jméno a píjmení) 

G 

0,30 

(Kvalifikace) 

Pozor! 

ČSN EN ISO 13790 – Energetická náročnost budov – 

Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení 

Tato norma obsahuje popis výpočtových postupů pro výpočet ENB, které jsou závazné pro 

stavby dle Vyhlášky 148/2007 Sb. Vzhledem ke snaze o výstižnost pro budovy v odlišných 

klimatických podmínkách v zemích, pro které tato mezinárodní norma platí (včetně mimoevropských 

zemí s horkým suchým nebo horkým vlhkým klimatem), je velmi rozsáhlá (více 

než 140 stran). Svým rozsahem, strukturou a mírou podrobnosti je tedy určena zejména pro 

zpracovatele výpočetních programů a další specialisty, přestože je v současnosti jedinou 

platnou normou pro výpočet potřeby tepla na vytápění. 

TNI 73 0329 (rodinné domy) a TNI 73 0330 (bytové domy) – Zjednodušené výpočtové hodnocení 

a klasifikace obytných budov s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění. 

Tyto technické normalizační informace (TNI) stanovují jednotný postup a okrajové podmínky 

pro hodnocení nízkoenergetických a pasivních budov. Obsahují řadu okrajových podmínek 

potřebných pro výpočet ENB dle ČSN EN ISO 13790. 

TIP! 

Zelená úsporám 

Výpočet dle TNI 73 0329 a TNI 73 0330 vyžadují podmínky dotačního titulu „Zelená úsporám“ 

při podání žádosti o podporu při výstavbě novostaveb rodinných a bytových domů v pasivním 

standardu. Kvalitní výpočtové programy již obsahují hodnocení dle těchto TNI. 

ČSN 73 0540-1 až 4 – Tepelná ochrana budov 

Tato řada norem stanovuje především tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov 

(ČSN 73 0540 - 2), které jsou závazné z titulu Vyhlášky 148/2007 Sb. (splnění porovnávacích ukazatelů). 

Norma obsahuje výpočtové metody (ČSN 73 0540 - 4) pro návrh a ověření jednotlivých požadavků 

a způsob výpočtu Energetického štítku budovy. 


3.2 Výpočet a normy

■ Výpočtové programy 

Nejběžněji používanými programy u nás jsou propracované programy společností Svoboda software 

(použit pro výpočty v této příručce) a Protech. Zdarma je možné si na internetových stránkách stavební 

fakulty ČVUT stáhnout také Národní kalkulační nástroj, určený pro vystavení Energetického průkazu 

dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. 

Pozor! 

Různé výpočtové programy pro výpočet ENB se navzájem liší, a často pro stejné budovy 

vypočítají mírně odlišné hodnoty. To znovu připomíná fakt, že vypočtené hodnoty jsou především 

snahou o co nejlepší prognózu budoucího stavu, který se ale nejspíš od vypočtených 

hodnot bude do určité míry lišit. S tím by měl být samozřejmě seznámen také investor, který 

si u projektanta návrh stavby zadává. 

3.3 Vzorové výpočty RD 

Tato kapitola obsahuje vzorové výpočty ENB u dvou konkrétních rodinných domů rozdílné velikosti, 

architektury a typologie. Každý z objektů je navržen ve třech energeticky úsporných variantách obvodových 

konstrukcí z materiálů Ytong. Ostatní obvodové konstrukce domu jsou vždy voleny v adekvátním 

tepelně izolačním standardu odpovídajícím parametrům obvodových konstrukcí Ytong. 

TIP! 

Výpočty tedy neřeší pouze obvodové stěny nebo střešní konstrukce Ytong, jsou také doporučením 

toho, jak volit ostatní konstrukce, aby navrhovaná budova splnila potřebný energetický 

standard. 

■ Výsledky výpočtů 

U všech šesti variant domů jsme spočítali Energetický štítek budovy dle ČSN 73 0540, který nejlépe 

vypovídá o energetických vlastnostech stavebních konstrukcí. U každého ze dvou domů přetiskujeme 

jeden podrobný protokol, ve kterém jsou výsledky uvedeny pro všechny tři energetické kategorie 

výpočtu, a následné shrnutí výsledků. Výsledky jsou praktickým návodem pro projektanty a investory 

rodinných domů při volbě materiálů a parametrů pro obvodové konstrukce domů. Dále ve výpočtech 

najdete posouzení pasivního rodinného domu podle TNI 730329 a jeho Energetický průkaz, který prokazuje 

zatřídění domu do kategorie A. 

■ Vzájemné porovnání 

Podrobnější prostudování výstupů a porovnání výsledků poskytne čtenáři jasnou představu o tom, jaký 

vliv má každá z obvodových konstrukcí na celkovou energetickou náročnost budovy a jak se vypočtené 

hodnoty změní při změně parametrů jednotlivých konstrukcí. Velmi patrný je také vliv geometrie stavby 

na ENB. 

■ Výpočtové metody 

Uváděné vzorové výpočty byly provedeny v programu Energie 2009 dle okrajových podmínek podle TNI 

730329 (pro nízkoenergetické rodinné domy) metodou měsíčního výpočtu potřeby energie. 

3. Energetická náročnost budovy 3.3 Vzorové výpočty RD 

29

3.4 Obvodové konstrukce RD 

Při výpočtech bylo pro jednotlivé kategorie obou staveb použito vždy následujících izolačních parametrů 

obvodových konstrukcí. V protokolech výpočtů je názorně uvedeno, kolik energie budova ztrácí jednotlivými 

konstrukcemi při těchto parametrech. Snadno si tak odvodí, jak se změna izolačních parametrů 

jednotlivých konstrukcí projeví v celkové bilanci domu. 

Tab. 24 

Obvodové stěny 

Energeticky úsporný 

standard Ytong Lambda 

Nízkoenergetický 

standard Ytong Theta 

Pasivní standard 

Ytong + Ytong Multipor 

jednotlivé vrstvy 

[m] 

sádrová omítka 0,005 

Ytong Lambda 0,375 

lehčená jádrová omítka 0,020 

šlechtěná min. omítka 0,002 


Ytong Theta 0,499 

lehčená jádrová omítka 0,020 



Ytong P2-400 0,300 

lehká malta Multipor 0,004 


lehká malta Multipor 0,003 


součinitel prostupu tepla U 

[W/(m 2 .K)] 

0,25 

0,18 

0,13 

Tab. 25 

Střecha 








[m] 


Ytong panel P3,3-600 0,240 









[W/(m 2 .K)] 

0,16 

0,12 

0,10 

Tab. 26 

Strop pod půdou (pouze u RD Bungalov) 








[m] 











[W/(m 2 .K)] 

0,17 

0,12 

0,10 


3.4 Obvodové konstrukce RD

Tab. 27 

Podlaha na zemině 

Energeticky 

úsporný standard 






jednotlivé vrstvy [m] součinitel prostupu tepla U [W/(m 2 .K)] 

Keramická dlažba 0,010 

Lepidlo 0,010 

Betonová mazanina 0,080 

0,17 

Extrudovaný polystyren 0,120 


Lepidlo 0,010 


0,12 



Lepidlo 0,010 


0,10 


Tab. 28 

Okna a dveře 







typ 

Kvalitní izolační rámy 

s kvalitním dvojsklem 

Vysoce izolační rámy 

s trojsklem 

součinitel prostupu tepla U [W/(m 2 .K)] 

1,1 

0,8 

Superizolační rámy s trojsklem 0,6 

TIP! 

Parametry všech konstrukcí jsou voleny tak, aby jejich součinitel prostupu tepla U byl ve stejném 

poměru k požadavkům z ČSN 73 0540-2 jako doporučené obvodové stěny Ytong. To znamená, 

že všechny ostatní parametry překračují požadavky normy stejnou měrou. Konkrétní 

skladby kromě stěn a střech jsou jen ilustrační a zobrazují, kolik tepelné izolace je třeba 

použít v dané konstrukci, pro dosažení potřebného součinitele prostupu tepla U. 

3.5 Lineární tepelné mosty 

Tab. 29 

Použité lineární tepelné mosty 

poloha 

Energeticky 



ψ 

[W/(m.K)] 


standard 


ψ 

[W/(m.K)] 


Ytong 

+ Ytong Multipor 

ψ 

[W/(m.K)] 

zdivo u základu -0,001 -0,011 -0,020 

roh budovy -0,137 -0,008 -0,008 

kout budovy 0,062 0,061 0,035 

strop a stěna pod nevyt. půdou 0,059 0,017 0,010 

napojení zdiva a střechy u římsy -0,012 0,019 0,006 

hřeben -0,002 -0,002 -0,004 

napojení zdiva a střechy u štítu -0,060 -0,047 -0,072 

hrana stropu a štítu do půdy 0,086 0,046 0,025 

nadpraží oken a dveří 0,026 0,061 0,048 

ostění oken a dveří -0,009 -0,002 -0,001 

parapet oken 0,023 0,028 0,032 

práh dveří -0,096 -0,096 -0,096 

práh francouzského okna -0,022 -0,021 -0,019 

Podrobné řešení tepelných mostů u typických detailů najdete v kapitole 5. 

3. Energetická náročnost budovy 3.5 Lineární tepelné mosty 

31

3.6 Popis vzorových staveb 

3.6.1 RD Bungalov 

Popis budovy 

Přízemní rodinný dům půdorysu písmene „Z“ se 

sedlovou střechou. Rodinný dům má dispozici 3 + 1 

a užitnou podlahovou plochu 110 m 2 . Rodinný dům 

má centrální obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou, 

dva samostatné pokoje, jednu prostornou 

koupelnu, malý sklad a zádveří. Prostor poskytuje 

účelné bydlení pro tří až čtyřčlennou rodinu. 

Tvarová charakteristika 

Poměrně členitý půdorys a jednopodlažní dispozice 

není nejpříznivější z hlediska tepelné techniky 

a energetické náročnosti domu. Dům má při relativně 

malé užitné ploše velkou plochu obálkových konstrukcí. Tvarová charakteristika není optimální, 

což se projeví ve zvýšené energetické náročnosti budovy přepočtené na metr čtvereční užitné plochy. 

Obvodové konstrukce 

Objekt je nepodsklepený, větší část půdorysu je zastřešena masivním stropem Ytong s dodatečnou 

tepelnou izolací, který tvoří tepelně izolační konstrukci mezi obytnými místnostmi a nevytápěným 

podkrovím, které slouží jako sklad a technická místnost. Pouze obývací pokoj je zčásti otevřen a jeho 

strop tvoří podhled šikmé sedlové střechy, která v této části stavby představuje tepelně izolační obálku. 

V následujících výpočtech je dům prověřen při použití různých izolačních standardů obvodových konstrukcí 

dle kapitoly 3.4. 

Obr. 6. 

RD Bungalov 

4.93 5 

11.25 

5.15 

3.50 

50 

4.25 

25 

1.50 

15 

4.10 

50 

1.50 

1.60 

1.50 

1.15 5 40 

1.20 

B 

1.68 80 

2.40 

4.11 

P= 90.00 P= 120.00 

13.55 

7.30 

6.25 

2.11 5 50 

4.085 

5.15 

1.00 10 50 

10 

1.20 

A 

2.51 

16 3.00 16 

 

 

16 

 

 

 

2.11 5 1.13 5 2.95 

2.80 

80 

2.00 

4.35 

2.80 

4.08 5 

39 

2.24 75 10 

59 5 

8 5 

3.97 

 

 

1.16 

P= 120.00 

1.86 

 

5 90 

70 

6 5 

10 60 

2.00 

6 

1.50 

 

 

1.00 

80 

2.00 

45 

15 

5.15 

 

 

34 80 1.21 5 

1.19 5 80 

2.00 

1.11 

10 

1.04 

15 

80 

1.35 

4.09 5 

 

 

 

5.00 

53 5 

10 2.00 

44 

51 5 

1.00 

88 5 

A 

P= 90.00 P= 90.00 

P= 0.00 

142 

 

 

 

9.25 

30 50 

1.20 

2.80 

25 15 

4.35 

1.20 

1.50 

55 1.20 1.50 

50 4.30 

5.00 

6.00 7.55 

75 

25 

90 

10 

2.65 

+ 6.19 5 

7.30 

3.37 

+ 2.76 5 + 2.65 + 2.69 5 

 

- 0.15 - 0.15 

7.15 

1.70 5 2.44 5 30 

50 

P= 90.00 P= 202.00 P= 90.00 P= 90.00 P= 90.00 

- 1.10 

- 1.10 

- 0.60 

- 0.60 

2.38 5 1.03 

2.40 

4.50 

1.08 5 

1.20 1.10 1.30 

1.84 

1.50 

50 9.25 50 

B 

1.30 

38 

10.25 

80 50 

1.50 

1.10 

1.50 

30 

50 

1.50 

14.75 

Tab. 30 

Parametry domu pro výpočet dle tří energetických standardů 

poloha 

Energeticky 




standard 





zastavěná plocha 138,3 m 2 138,3 m 2 138,3 m 2 

celková podlahová plocha 116,60 m 2 110,16 m 2 111,04 m 2 

objem budovy 493,13 m 3 493,13 m 3 493,13 m 3 

vytápění teplovodní teplovodní teplovzdušné 

větrání přirozené nucené nucené 

rekuperace ne ano ano 

solární systém ne ne ano 

počet bytových jednotek / počet osob 1/4 1/4 1/4 


3.6 Popis vzorových staveb

1100 

70 

1100 

260 

250 250 80 

1210 

800 580 120 

500 3510 2590 

2050 

800 

800 

240 

1970 

1970 

500 

240 

1010 

510 

1410 

3810 

3510 

3750 

2500 

2750 (120) 

2500 

1600 

7270 

500 

500 

8100 

1260 

240 

240 

1210 

1100 

2560 

1500 

3020 

2400 

1500 

2750 (120) 

800 

1490 

14370 

13270 

800 

1970 

570 

120 

1500 

2110 

810 

1000 

1000 (870) 

1000 

500 

400 

1500 

2750 (120) 

1500 

240 

240 

6800 

1500 

1500 

5170 

5000 

3760 

3760 

3760 

1500 

2750 (120) 

1500 

500 

1000 

260 

240 

500 

3.6.2 Patrový RD 

Popis budovy 

Dvoupodlažní kompaktní rodinný dům s obdélníkovým 

půdorysem a pultovou střechou. 

Rodinný dům má poměrně velkorysou dispozici 

na užitné ploše 170 m 2 . V přízemí se nachází 

nevytápěné závětří a sklad, vstupní hala a malá 

technická místnost, velký obývací pokoj s kuchyní 

a jídelnou, ke které přiléhá spíž a samostatný pokoj 

s koupelnou. V horním podlaží je galerie, velký dětský 

pokoj, ložnice a druhá koupelna. Dům je určen 

pro čtyřčlennou rodinu. 

Tvarová charakteristika 

Tento rodinný dům je tvarově velmi kompaktní, navíc s obytnými místnostmi a okny orientovaný na jižní 

stranu. Architektura domu využívá pasivní solární zisky a je velmi efektivní z hlediska energetické 

náročnosti budovy. 

Obvodové konstrukce 

Objekt je nepodsklepený, díky pultové střeše s minimálním sklonem nabízí podkroví plnohodnotný 

obytný prostor se světlou výškou podlaží až 3,5 m. V následujících výpočtech je dům prověřen při použití 

různých izolačních standardů obvodových konstrukcí dle popisu v kapitole 3.4. 

Obr. 7. 

Patrový RD 

1600 1000 2510 1000 500 1300 

100 

5200 

150 

120 

120 

A´ 

150 

A´ 

150 

9660 

1500 

4840 

2400 

1220 

1100 

1400 4470 5240 

1130 

800 

1970 

230 

980 

120 

500 

1480 1000 1480 

2 

±0,000 3960 

7 

±0,000 

5 

800 

1970 

120 

910 1000 380 1350 5250 

120 

1 

120 

860 950 490 

900 

10 

800 

120 

1970 

250 

250 

1120 

1750 

1970 

800 

1970 

2 x 4 + 10 x 185 x 250 

800 

1970 

900 

1970 

550 

470 3510 240 810 1000 880 

470 

2400 

500 (2320) 

240 

250 

250 

1780 

1100 

1000 

1480 

470 

120 

7020 

120 

2290 

2210 800 500 

3510 

240 

510 2500 500 

2695 (0) 

470 

240 

240 

240 

240 

800 

1970 

800 

120 

1970 700 

3 4 

4520 ±0,000 

1360 900 430 

1260 

100 

120 

760 

240 

250 

250 

500 (1820) 500 (1820) 

1310 400 

900 1300 1200 

8520 

6 

±0,000 

9 

240 

750 

800 

37608 

3230 

700 800 2260 

2760 470 

240 

3760 470 

3020 5000 500 470 

2695 (0) 

980 2500 3760 5000 970 

1100 3810 2530 6830 

1550 

800 1300 800 

120 

2900 

4000 

240 

240 

±0,000 

980 

500 

470 

800 

800 

1300 

3100 

800 

100 

470 

1400 

120 

150 

300 250250 

3860 

800 

100 

240 

240 

1710 

2020 

930 

240 

470 

520 

1500 

4760 

470 

13210 

240 

480 

1370 

650 

4280 

470 

1410 

120 

1210 

5690 

230 

B´ 

230 

240 

120 

240 

1600 

1210 

1670 

2400 

545 (900) 

1620 

230 

1600 

3470 

2400 

2100 

1400 

150 

7960 

2600 

1400 

7990 

1500 

4420 

3670 

3720 

4300 

1500 

500 

1500 

5400 

480 

120 

240 260 

15 

+3,330 

1600 

1970 

14 

+3,330 

120 

1500 

840 

500 3760 800 

240 

520 

260 

250 

2020 

1200 

2 x 4 + 10 x 185 x 250 

3560 

250 

240 

240 

17 

260 

240 

800 

1970 

600 

11 

4160 

1700 

16 

2020 

240 

120 

200 

240 650 

800 

640 

1120 

1080 800 

120 

120 

1370 

1640 

500 

260 

120 

3900 

3000 

240 

13 

12 

+3,330 

B´ 

760 

500 3260 3000 

1000 (870) 

1440 

1260 

3760 3000 

1570 

1380 

1570 

9590 

14370 

6830 

1000 

7440 

6930 

A 

Půdorys 1. NP 

B 

A 

Půdorys 2. NP 

B 

Tab. 31 

Parametry domu pro výpočet dle tří energetických standardů 

poloha 

Energeticky 




standard 





zastavěná plocha 106,03 m 2 106,03 m 2 106,03 m 2 

celková podlahová plocha 179,16 m 2 169,54 m 2 170,84 m 2 

objem budovy 709,28 m 3 709,28 m 3 709,28 m 3 

vytápění teplovodní teplovodní teplovzdušné 

větrání přirozené nucené nucené 

rekuperace ne ano ano 

solární systém ne ne ano 

počet bytových jednotek / počet osob 1/4 1/4 1/4 

3. Energetická náročnost budovy 3.6 Popis vzorových staveb 

33

4. VÝPOČTY 

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE 

PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ 

4.1 Výpočty RD Bungalov 

Název úlohy: RD Bungalov – varianty Ytong Lambda, Ytong Theta, Ytong + Multipor 

■ 

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT: 

Počet zón v objektu: 1 

Typ výpočtu potřeby energie: podle TNI 730329 (měsíční) 

Tab. 32 

Okrajové podmínky výpočtu: 

Název Počet Teplota Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m 2 ] 

období dnů exteriéru Sever Jih Východ Západ Horizont 

1. měsíc 31 -1,0 °C 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 

2. měsíc 28 1,0 °C 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 

3. měsíc 31 4,0 °C 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 

4. měsíc 30 9,0 °C 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 

5. měsíc 31 14,6 °C 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 

6. měsíc 30 17,0 °C 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 

7. měsíc 31 18,2 °C 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 

8. měsíc 31 18,8 °C 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 

9. měsíc 30 13,8 °C 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 

10. měsíc 31 9,4 °C 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 

11. měsíc 30 4,0 °C 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 

12. měsíc 31 -0,5 °C 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 

Tab. 33 



období dnů exteriéru SV SZ JV JZ 

1. měsíc 31 -1,0 °C 43,2 43,2 133,2 158,4 

2. měsíc 28 1,0 °C 72 72 169,2 183,6 

3. měsíc 31 4,0 °C 129,6 133,2 262,8 273,6 

4. měsíc 30 9,0 °C 183,6 176,4 331,2 309,6 

5. měsíc 31 14,6 °C 284,4 262,8 392,4 352,8 

6. měsíc 30 17,0 °C 327,6 262,8 388,8 316,8 

7. měsíc 31 18,2 °C 280,8 270 370,8 349,2 

8. měsíc 31 18,8 °C 230,4 226,8 363,6 360 

9. měsíc 30 13,8 °C 136,8 144 295,2 309,6 

10. měsíc 31 9,4 °C 75,6 90 183,6 255,6 

11. měsíc 30 4,0 °C 36 39,6 90 115,2 

12. měsíc 31 -0,5 °C 32,4 32,4 82,8 73,6 

34 4. VÝPOČTY 

4.1 Výpočty RD Bungalov

■ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÓN V OBJEKTU: 

HODNOCENÍ ZÓNY Č. 1 

Tab. 34 

Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

Základní popis zóny 

Název zóny bungalov bungalov bungalov 

Geometrie (objem/podlah. pl.) 493,13 m 3 / 116,6 m 2 493,13 m 3 / 110,16 m 2 493,13 m 3 / 111,04 m 2 

Účinná vnitřní tepelná kapacita 80,0 kJ/(K.m 2 ) 80,0 kJ/(K.m 2 ) 80,0 kJ/(K.m 2 ) 

Vnitřní teplota (zima/léto) 20,0 °C/20,0 °C 20,0 °C/20,0 °C 20,0 °C/20,0 °C 

Zóna je vytápěna/chlazena ano/ne ano/ne ano/ne 

Regulace otopné soustavy ano ano ano 

Průměrné vnitřní zisky 380 W 380 W 380 W 

odvozeny pro počet osob 4 a počet bytů: 1 4 a počet bytů: 1 4 a počet bytů: 1 

Teplo na přípravu TV 7920,0 MJ/rok 7920,0 MJ/rok 7920,0 MJ/rok 

Celk. pomocná energie 360,0 MJ/rok 360,0 MJ/rok 360,0 MJ/rok 

Celk. elektřina na osvětlení 11 520,0 MJ/rok 11 520,0 MJ/rok 11 520,0 MJ/rok 

Zpětně získané teplo mimo VZT 0,0 MJ/rok 0,0 MJ/rok 0,0 MJ/rok 

Zdroje tepla na vytápění v zóně 

Vytápění je zajištěno VZT ne ne ne 

Účinnost sdílení/distribuce 100,0 %/100,0% 100,0 %/100,0% 100,0 %/100,0% 

Název zdroje tepla (podíl 100,0 %) (podíl 100,0 %) (podíl 100,0 %) 

Typ zdroje tepla 

obecný zdroj tepla 

(např. kotel) 





Účinnost výroby/regulace 100,0 %/100,0 % 100,0 %/100,0 % 100,0 %/100,0 % 

Tab. 35 

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 


Objem vzduchu v zóně 394,504 m 3 394,504 m 3 394,504 m 3 

Podíl vzduchu z objemu zóny 80,0 % 80,0 % 80,0 % 

Typ větrání zóny 

přirozené nebo 

nucené 


nucené 


nucené 

Objem. tok přiváděného vzduchu 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 

Objem. tok odváděného vzduchu 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 

Násobnost výměny při dP = 50Pa 3,0 1/h 1,5 1/h 0,6 1/h 

Souč. větrné expozice e 0,01 0,01 0,01 

Souč. větrné expozice f 20 20 20 

Účinnost zpětného 

získávání tepla: 

0,0 % 70,0 % 70,0 % 

Měrný tepelný tok větráním H v 27,824 W/K 9,152 W/K 7,945 W/K 

4. VÝPOČTY 4.1 Výpočty RD Bungalov 

35

Tab. 36 

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem 

Název Plocha b U N 

U [W/(m 2 .K)] 

konstrukce [m 2 ] [-] [W/(m 2 .K)] Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

stěna 169,45 1,00 0,380 0,250 0,180 0,130 

stěna–půda 6,42 1,00 0,380 0,250 0,180 0,130 

strop pod 

půdou 

109,55 1,00 0,240 0,170 0,120 0,100 

střecha 32,27 1,00 0,240 0,160 0,120 0,100 

dveře 4,08 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 1 1,50 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 2 3,30 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 3 0,84 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 4 4,80 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 5 0,48 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 6 5,76 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 7 3,60 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 8 0,48 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

Tab. 37 


Název liniového Délka b 

[W/(m.K)] 

tep. mostu 

[m] [-] Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

roh budovy 20,13 1,00 -0,137 -0,008 -0,008 

kout budovy 6,71 1,00 0,062 0,061 0,035 

strop a stěna pod 

nevyt. půdou 

41,35 1,00 0,059 0,017 0,010 

napojení zdiva 

a střechy u římsy 

14,20 1,00 -0,012 0,019 0,006 

hřeben 5,00 1,00 -0,002 -0,002 -0,004 


a střechy u štítu 

12,90 1,00 -0,060 -0,047 -0,072 

hrana: strop–stěna 

k půdě 

7,25 1,00 0,086 0,046 0,025 

nadpraží oken a dveří 15,10 1,00 0,026 -0,002 -0,001 

ostění dveří a dveří 44,40 1,00 -0,009 0,028 0,032 

parapet oken 11,00 1,00 0,023 -0,021 -0,012 

práh dveří 1,70 1,00 -0,096 -0,096 -0,096 

parapet fr. okna 2,40 1,00 -0,022 0,061 0,048 

Měrný tok prostupem do exteriéru Hd: 94,875 W/K 70,412 W/K 52,594 W/K 



Tab. 38 

Měrný tok zeminou u zóny č. 1 


Název konstrukce podlaha na terénu podlaha na terénu podlaha na terénu 

Tepelná vodivost zeminy 2,0 W/(m.K) 2,0 W/(m.K) 2,0 W/(m.K) 

Plocha podlahy 138,3 m 2 138,3 m 2 138,3 m 2 

Exponovaný obvod podlahy 55,6 m 55,6 m 55,6 m 

Lin. činitel v napojení stěny -0,001 W/(m.K) -0,001 W/(m.K) -0,001 W/(m.K) 

Součinitel vlivu spodní vody G w 1,0 1,0 1,0 

Typ podlahové konstrukce podlaha na terénu podlaha na terénu podlaha na terénu 

Tloušťka obvodové stěny 0,402 m 0,526 m 0,509 m 

Tepelný odpor podlahy 3,57 (m 2 .K)/W 4,76 (m 2 .K)/W 7,69 (m 2 .K)/W 

Přídavná okrajová izolace svislá svislá svislá 

Tloušťka okrajové izolace 0,1 m 0,1 m 0,1 m 

Tepelná vodivost okrajové izolace 0,04 W/(m.K) 0,04 W/(m.K) 0,04 W/(m.K) 

Hloubka okrajové izolace 0,5 m 0,5 m 0,5 m 

Vypočtený přídavný lin. činitel prostupu -0,028 W/(m.K) -0,018 W/(m.K) -0,009 W/(m.K) 

Souč. prostupu mezi interiérem 

a exteriérem U 

0,184 W/(m 2 .K) 0,15 W/(m 2 .K) 0,104 W/(m 2 .K) 

Ustálený měrný tok zeminou H g 25,43 W/K 20,102 W/K 13,297 W/K 

Kolísání ekv. měsíčních 

měrných toků H g,m 

od 19,913 

do 119,577 W/K 

od 15,823 

do 93,125 W/K 

od 10,605 

do 59,244 W/K 

– stanoveno pro periodické toky H pi / H pe 27,962/13,873 W/K 22,372/11,138 W/K 15,227/7,657 W/K 

Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg 25,430 W/K 20,102 W/K 13,297 W/K 

Kolísání celk. ekv. měsíčních 


od 19,913 

do 119,577 W/K 

od 15,823 

do 93,125 W/K 

od 10,605 

do 59,244 W/K 

Tab. 39 

Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 

Název Plocha F f F c F s Orientace 

g [-] 

konstrukce [m 2 ] [-] [-] [-] 


okno 1 1,50 0,63 1,0 0,835 JZ 0,67 0,80 0,50 

okno 2 3,30 0,68 1,0 0,941 JZ 0,67 0,80 0,50 

okno 3 0,84 0,62 1,0 0,902 JZ 0,67 0,80 0,50 

okno 4 4,80 0,70 1,0 0,912 SV 0,67 0,80 0,50 

okno 5 0,48 0,60 1,0 0,902 SV 0,67 0,50 0,50 

okno 6 5,76 0,74 1,0 0,960 SV 0,67 0,50 0,50 

okno 7 3,60 0,69 1,0 0,941 JV 0,67 0,50 0,50 

okno 8 0,48 0,60 1,0 0,826 JV 0,67 0,50 0,50 

Tab. 40 Celkový solární zisk okny Qs (MJ): 

Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 


Lambda 

Zisk 

(vytápění) 

721,9 957,8 1543,7 1964,6 2598,2 2712,7 2541,3 2326,6 1699,3 1142,6 534,8 423,0 


Theta 

Zisk 

(vytápění) 

718,6 941,4 1508,2 1899,7 2495,3 2583,7 2446,5 2254,5 1663,0 1147,8 533,7 409,5 

Ytong + 

Multipor 

Zisk 

(vytápění) 

538,7 714,8 1152,0 1466,1 1939,0 2024,4 1896,5 1736,3 1268,2 852,7 399,1 315,7 


37

■ PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY 

Tab. 41 

Výsledky výpočtu pro zónu č. 1 



Měrný tok prostupem 

do exteriéru H d 

94,875 W/K 70,412 W/K 52,594 W/K 


Výsledný měrný tok H 148,130 W/K 99,666 W/K 73,837 W/K 

Tab. 42 

Potřeba tepla na vytápění po měsících 



Ytong + Multipor 

Měsíc Q H,ht [GJ] Q int [GJ] Q sol [GJ] Q gn [GJ] Eta H [-] f H [%] Q H,nd [GJ] 

1 8,021 1,018 0,722 1,740 0,973 100,0 6,328 

2 6,584 0,919 0,958 1,877 0,954 100,0 4,793 

3 6,192 1,018 1,544 2,561 0,910 100,0 3,861 

4 4,223 0,985 1,965 2,950 0,796 100,0 1,875 

5 2,315 1,018 2,598 3,616 0,518 37,3 0,441 

6 1,391 0,985 2,713 3,698 0,376 0,0 --- 

7 0,998 1,018 2,541 3,559 0,280 0,0 --- 

8 0,779 1,018 2,327 3,344 0,233 0,0 --- 

9 2,524 0,985 1,699 2,684 0,656 62,0 0,762 

10 4,217 1,018 1,143 2,160 0,869 100,0 2,339 

11 5,993 0,985 0,535 1,520 0,963 100,0 4,529 

12 7,839 1,018 0,423 1,441 0,981 100,0 6,426 

Potřeba tepla na vytápění za rok Q H,nd : 31,355 GJ 

1 5,365 1,018 0,719 1,736 0,968 100,0 3,685 

2 4,407 0,919 0,941 1,861 0,941 100,0 2,655 

3 4,150 1,018 1,508 2,526 0,877 100,0 1,935 

4 2,841 0,985 1,900 2,885 0,720 79,1 0,765 

5 1,575 1,018 2,495 3,513 0,448 0,0 --- 

6 0,960 0,985 2,584 3,569 0,269 0,0 --- 

7 0,701 1,018 2,447 3,464 0,202 0,0 --- 

8 0,555 1,018 2,254 3,272 0,170 0,0 --- 

9 1,713 0,985 1,663 2,648 0,550 27,4 0,256 

10 2,839 1,018 1,148 2,166 0,814 100,0 1,075 

11 4,017 0,985 0,534 1,519 0,953 100,0 2,569 

12 5,244 1,018 0,409 1,427 0,978 100,0 3,847 


1 4,002 1,018 0,539 1,557 0,973 100,0 2,487 

2 3,284 0,919 0,715 1,634 0,947 100,0 1,736 

3 3,088 1,018 1,152 2,170 0,880 100,0 1,178 

4 2,105 0,985 1,466 2,451 0,702 59,8 0,383 

5 1,152 1,018 1,939 2,957 0,390 0,0 --- 

6 0,691 0,985 2,024 3,009 0,230 0,0 --- 

7 0,495 1,018 1,896 2,914 0,170 0,0 --- 

8 0,385 1,018 1,736 2,754 0,140 0,0 --- 

9 1,256 0,985 1,268 2,253 0,558 0,0 --- 

10 2,102 1,018 0,853 1,870 0,806 95,6 0,595 

11 2,989 0,985 0,399 1,384 0,955 100,0 1,666 

12 3,910 1,018 0,316 1,333 0,981 100,0 2,602 


Vysvětlivky: Q H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q int jsou vnitřní tepelné zisky, Q sol jsou 

solární tepelné zisky, Q gn jsou celkové tepelné zisky, Eta H je stupeň využitelnosti tepelných 

zisků, f H je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q H,nd je 

potřeba tepla na vytápění. 



Tab. 43 

Energie dodaná do zóny po měsících 




Měsíc Q f,H [GJ] Q f,C [GJ] Q f,RH [GJ] Q f,W [GJ] Q f,L [GJ] Q f,A [GJ] Q fuel [GJ] 

1 6,328 --- --- 0,660 1,459 0,030 8,478 

2 4,793 --- --- 0,660 1,200 0,030 6,683 

3 3,861 --- --- 0,660 0,998 0,030 5,549 

4 1,875 --- --- 0,660 0,816 0,030 3,381 

5 0,441 --- --- 0,660 0,672 0,030 1,803 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

9 0,762 --- --- 0,660 0,835 0,030 2,287 

10 2,339 --- --- 0,660 0,989 0,030 4,018 

11 4,529 --- --- 0,660 1,190 0,030 6,410 

12 6,426 --- --- 0,660 1,440 0,030 8,556 

Celková roční dodaná energie Q fuel : 51,155 GJ 

1 3,685 --- --- 0,660 1,459 0,030 5,834 

2 2,655 --- --- 0,660 1,200 0,030 4,545 

3 1,935 --- --- 0,660 0,998 0,030 3,623 

4 0,765 --- --- 0,660 0,816 0,030 2,271 

5 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

9 0,256 --- --- 0,660 0,835 0,030 1,781 

10 1,075 --- --- 0,660 0,989 0,030 2,754 

11 2,569 --- --- 0,660 1,190 0,030 4,450 

12 3,847 --- --- 0,660 1,440 0,030 5,977 


1 2,487 --- --- 0,660 1,459 0,240 4,847 

2 1,736 --- --- 0,660 1,200 0,240 3,836 

3 1,178 --- --- 0,660 0,998 0,240 3,077 

4 0,383 --- --- 0,660 0,816 0,240 2,099 

5 --- --- --- 0,660 0,672 0,240 1,572 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,240 1,524 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,240 1,524 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,240 1,572 

9 --- --- --- 0,660 0,835 0,240 1,735 

10 0,595 --- --- 0,660 0,989 0,240 2,484 

11 1,666 --- --- 0,660 1,190 0,240 3,757 

12 2,602 --- --- 0,660 1,440 0,240 4,942 


Vysvětlivky: Q f,H je spotřeba energie na vytápění, Q f,C je spotřeba energie na chlazení, Q f,RH je spotřeba 

energie na úpravu vlhkosti vzduchu, Q f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody, Q f,L 

je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče), Q f,A je spotřeba pomocné 

energie (čerpadla, ventilátory atd.) a Q fuel je celková dodaná energie. Všechny hodnoty 

zohledňují vlivy účinností technických systémů. 


39

■ 

PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT 

Faktor tvaru budovy A/V: 0,98 m 2 /m 3 

Tab. 44 

Zóna 

Rozložení měrných tepelných toků 

Položka 


Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

1 Celkový měrný tok H 148,130 100,0 99,666 100,0 73,837 100,0 

Z toho: Měrný tok výměnou vzduchu H v 27,824 18,8 9,152 9,2 7,945 10,8 

Měrný (ustálený) tok zeminou H g 25,430 17,2 20,102 20,2 13,297 18,0 

Měrný tok přes nevytápěné 

prostory H u 

--- 0,0 --- 0,0 --- 0,0 

Měrný tok tepelnými mosty H d,tb -0,203 -0,1 1,865 1,9 0,645 0,9 

Měrný tok plošnými konstr. H d,c 95,078 64,2 68,547 68,8 51,949 70,4 

Rozložení měrných toků po konstrukcích 

Obvodové stěny 43,968 29,7 31,657 31,8 22,863 31,0 

Střecha 23,787 16,1 17,018 17,1 14,182 19,2 

Podlaha 25,430 17,2 20,102 20,2 13,297 18,0 

Otvorové výplně 27,324 18,4 19,872 19,9 14,904 20,2 

Zbylé méně významné konstrukce --- 0,0 --- 0,0 --- 0,0 

Měrný tok speciálními 

konstrukcemi dH 

0,000 0,0 --- 0,0 --- 0,0 

Tab. 45 

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy 


Součet měrných tepelných toků 

prostupem jednotlivými zónami H t 

120,3 W/K 90,5 W/K 65,9 W/K 

... dtto pro činitel teplotní redukce výplní 

otvorů b = 1,15 (dle ČSN 730540) 

123,7 W/K 93,0 W/K 67,8 W/K 

Plocha obalových konstrukcí budovy 480,8 m 2 480,8 m 2 480,8 m 2 

Limit odvozený z U,req dílčích 

konstrukcí… U em,lim 

0,46 W/(m 2 .K) 0,48 W/(m 2 .K) 0,49 W/(m 2 .K) 

Prům. souč. prostupu tepla obálky 

budovy U em – dle TNI 730329 

0,25 W/(m 2 .K) 0,19 W/(m 2 .K) 0,14 W/(m 2 .K) 


budovy U em dle ČSN 730540 

0,26 W/(m 2 .K) 0,19 W/(m 2 .K) 0,14 W/(m 2 .K) 

Tab. 46 

Celková a měrná potřeba tepla na vytápění 

Celková roční potřeba tepla 

na vytápění budovy 

Objem budovy stanovený 

z vnějších rozměrů 


31,355 GJ 8,710 MWh 16,788 GJ 4,663 MWh 10,649 GJ 2,958 MWh 

493,1 m 3 493,1 m 3 493,1 m 3 

Celková podlahová plocha budovy 116,6 m 2 110,2 m 2 111,0 m 2 

Měrná potřeba tepla 

na vytápění budovy (na 1 m 3 ) 



17,7 kWh/(m 3 .a) 9,5 kWh/(m 3 .a) 6,0 kWh/(m 3 .a) 

75 kWh/(m 2 .a) 42 kWh/(m 2 .a) 27 kWh/(m 2 .a) 

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise 

tepla. 



Obr. 8. 

Energetický štítek RD Bungalov 

YTONG LAMBDA YTONG THETA YTONG + MULTIPOR 






budovy 






budovy 






budovy 

Celková podlahová plocha Ac = 116,6 m 2 stávající doporuení 

Cl 



Cl 



Cl 


0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,58 

0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,42 

0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,31 






Uem = HT / A 

0,26 



Uem = HT / A 

0,19 



Uem = HT / A 

0,14 


CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,13 0,27 (0,34) 0,45 0,75 1,05 1,57 




CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,13 0,27 (0,34) 0,45 0,75 1,05 1,57 




CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,13 0,27 (0,34) 0,45 0,75 1,05 1,57 









(Kvalifikace) 

(Kvalifikace) 

(Kvalifikace) 

Tab. 47 

Celková energie dodaná do budovy 





1 6,328 --- --- 0,660 1,459 0,030 8,478 

2 4,793 --- --- 0,660 1,200 0,030 6,683 

3 3,861 --- --- 0,660 0,998 0,030 5,549 

4 1,875 --- --- 0,660 0,816 0,030 3,381 

5 0,441 --- --- 0,660 0,672 0,030 1,803 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

9 0,762 --- --- 0,660 0,835 0,030 2,287 

10 2,339 --- --- 0,660 0,989 0,030 4,018 

11 4,529 --- --- 0,660 1,190 0,030 6,410 

12 6,426 --- --- 0,660 1,440 0,030 8,556 


1 3,685 --- --- 0,660 1,459 0,030 5,834 

2 2,655 --- --- 0,660 1,200 0,030 4,545 

3 1,935 --- --- 0,660 0,998 0,030 3,623 

4 0,765 --- --- 0,660 0,816 0,030 2,271 

5 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,030 1,314 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,030 1,362 

9 0,256 --- --- 0,660 0,835 0,030 1,781 

10 1,075 --- --- 0,660 0,989 0,030 2,754 

11 2,569 --- --- 0,660 1,190 0,030 4,450 

12 3,847 --- --- 0,660 1,440 0,030 5,977 


1 2,487 --- --- 0,660 1,459 0,240 4,847 

2 1,736 --- --- 0,660 1,200 0,240 3,836 

3 1,178 --- --- 0,660 0,998 0,240 3,077 

4 0,383 --- --- 0,660 0,816 0,240 2,099 

5 --- --- --- 0,660 0,672 0,240 1,572 

6 --- --- --- 0,660 0,624 0,240 1,524 

7 --- --- --- 0,660 0,624 0,240 1,524 

8 --- --- --- 0,660 0,672 0,240 1,572 

9 --- --- --- 0,660 0,835 0,240 1,735 

10 0,595 --- --- 0,660 0,989 0,240 2,484 

11 1,666 --- --- 0,660 1,190 0,240 3,757 

12 2,602 --- --- 0,660 1,440 0,240 4,942 


Vysvětlivky: Q f,H je spotřeba energie na vytápění, Q f,C je spotřeba energie na chlazení, Q f,RH je 

spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu, Q f,W je spotřeba energie na přípravu 

teplé vody, Q f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče), Q f,A 

je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) a Q fuel je celková dodaná 

energie. Všechny hodnoty zohledňují vlivy účinností technických systémů. 


41

Tab. 48 



GJ MWh kWh/m 2 GJ MWh kWh/m 2 GJ MWh kWh/m 2 

Spotřeba energie 

na vytápění za rok Q fuel,H 

31,355 8,710 75 16,788 4,663 42 10,649 2,958 27 

Spotřeba pom. energie 

na vytápění Q aux,H 

0,216 0,060 1 0,144 0,040 0 1,152 0,320 3 

Energetická náročnost 

vytápění za rok EP H 

31,571 8,770 75 16,932 4,703 43 11,801 3,278 30 


na přípravu TV Q fuel,W 

7,920 2,200 19 7,920 2,200 20 7,920 2,200 20 


na rozvod TV Q aux,W 

0,144 0,040 0 0,072 0,020 0 0,576 0,160 1 

Energ. náročnost 

přípravy TV za rok EP W 

8,064 2,240 19 7,992 2,220 20 8,496 2,360 21 


na osvětlení a spotř. Q fuel,L 

11,520 3,200 27 11,520 3,200 29 11,520 3,200 29 


osvětlení za rok EP L 

11,520 3,200 27 11,520 3,200 29 11,520 3,200 29 

Celková roční dodaná 

energie Q fuel = EP 

51,155 14,210 122 36,588 10,163 92 32,969 9,158 82 

Tab. 49 

Měrná spotřeba energie dodané do budovy 


Celková roční dodaná energie 14 210 kWh 10 163 kWh 9 158 kWh 



493,1 m 3 493,1 m 3 493,1 m 3 


Měrná spotřeba dodané energie EP V 28,8 kWh/(m 3 .a) 20,6 kWh/(m 3 .a) 18,6 kWh/(m 3 .a) 

Měrná spotřeba energie budovy EP A 121,9 kWh/(m 2 .a) 92,3 kWh/(m 2 .a) 82,5 kWh/(m 2 .a) 

Poznámka: Měrná spotřeba energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. 

systémů. 

Pozor! 

Měrná spotřeba energie budovy spočítaná podle TNI se liší od metodiky výpočtu dle Vyhlášky 

148/2007, podle které se vystavuje energetický průkaz budovy. To je nutné zohlednit i při 

zadávání výpočtu pomocí výpočetních programů. Příklad energetického průkazu budovy je 

zpracován v kapitole 4.5 této brožury. 



4.2 Výpočty Patrový RD 

Název úlohy: Patrový dům – varianty Ytong Lambda, Ytong Theta, Ytong + Multipor 

■ 

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT: 

Počet zón v objektu: 1 

Typ výpočtu potřeby energie: podle TNI 730329 (měsíční) 

Tab. 50 



období dnů exteriéru Sever Jih Východ Západ Horizont 

1. měsíc 31 -1,0 °C 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 

2. měsíc 28 1,0 °C 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 

3. měsíc 31 4,0 °C 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 

4. měsíc 30 9,0 °C 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 

5. měsíc 31 14,6 °C 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 

6. měsíc 30 17,0 °C 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 

7. měsíc 31 18,2 °C 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 

8. měsíc 31 18,8 °C 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 

9. měsíc 30 13,8 °C 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 

10. měsíc 31 9,4 °C 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 

11. měsíc 30 4,0 °C 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 

12. měsíc 31 -0,5 °C 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 

Tab. 51 



období dnů exteriéru SV SZ JV JZ 

1. měsíc 31 -1,0 °C 43,2 43,2 133,2 158,4 

2. měsíc 28 1,0 °C 72 72 169,2 183,6 

3. měsíc 31 4,0 °C 129,6 133,2 262,8 273,6 

4. měsíc 30 9,0 °C 183,6 176,4 331,2 309,6 

5. měsíc 31 14,6 °C 284,4 262,8 392,4 352,8 

6. měsíc 30 17,0 °C 327,6 262,8 388,8 316,8 

7. měsíc 31 18,2 °C 280,8 270 370,8 349,2 

8. měsíc 31 18,8 °C 230,4 226,8 363,6 360 

9. měsíc 30 13,8 °C 136,8 144 295,2 309,6 

10. měsíc 31 9,4 °C 75,6 90 183,6 255,6 

11. měsíc 30 4,0 °C 36 39,6 90 115,2 

12. měsíc 31 -0,5 °C 32,4 32,4 82,8 73,6 

4. VÝPOČTY 4.2 Výpočty Patrový RD 

43

■ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÓN V OBJEKTU: 

HODNOCENÍ ZÓNY Č. 1 

Tab. 52 


Základní popis zóny 

Název zóny RD RD RD 

Geometrie (objem/podlah. pl.) 709,28 m 3 /179,16 m 2 709,28 m 3 /169,54 m 2 709,2 m 3 /170,84 m 2 

Účinná vnitřní tepelná kapacita 80,0 kJ/(K.m 2 ) 80,0 kJ/(K.m 2 ) 80,0 kJ/(K.m 2 ) 

Vnitřní teplota (zima/léto) 20,0 °C/20,0 °C 20,0 °C/20,0 °C 20,0 °C/20,0 °C 

Zóna je vytápěna/chlazena ano/ne ano/ne ano/ne 

Regulace otopné soustavy ano ano ano 

Průměrné vnitřní zisky 380 W 380 W 380 W 

odvozeny pro počet osob 4 a počet bytů: 1 4 a počet bytů: 1 4 a počet bytů: 1 

Teplo na přípravu TV 11880,0 MJ/rok 11880,0 MJ/rok 11880,0 MJ/rok 

Celk. pomocná energie 360,0 MJ/rok 360,0 MJ/rok 2880,0 MJ/rok 

Celk. elektřina na osvětlení 11520,0 MJ/rok 11520,0 MJ/rok 11520,0 MJ/rok 

Zpětně získané teplo mimo VZT 0,0 MJ/rok 0,0 MJ/rok 0,0 MJ/rok 

Zdroje tepla na vytápění v zóně 

Vytápění je zajištěno VZT ne ne ne 

Účinnost sdílení/distribuce 100,0 % / 100,0 % 100,0 % / 100,0 % 100,0 % / 100,0 % 

Název zdroje tepla (podíl 100,0 %) (podíl 100,0 %) (podíl 100,0 %) 

Typ zdroje tepla 





tepelné čerpadlo 

Účinnost výroby/regulace 100,0 % / 100,0 % 100,0 % / 100,0 % 100,0 % / 100,0 % 

Tab. 53 

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 


Objem vzduchu v zóně 567,424 m 3 567,424 m 3 567,360 m 3 

Podíl vzduchu z objemu zóny 80,0 % 80,0 % 80,0 % 

Typ větrání zóny 


nucené 


nucené 


nucené 

Objem.tok přiváděného vzduchu 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 

Objem.tok odváděného vzduchu 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 70,0 m 3 /h 

Násobnost výměny při dP = 50Pa 3,0 1/h 1,5 1/h 0,6 1/h 

Souč.větrné expozice e 0,01 0,01 0,01 

Souč.větrné expozice f 20 20 20 

Účinnost zpětného získávání tepla 0,0 % 70,0 % 70,0 % 



4.2 Výpočty Patrový RD

Tab. 54 


Název Plocha b U N 

U [W/(m 2 .K)] 

konstrukce [m 2 ] [-] [W/(m 2 .K)] Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

stěny 238,28 1,00 0,380 0,250 0,180 0,130 

střecha 108,23 1,00 0,240 0,160 0,120 0,100 

dveře 1,90 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 1 13,48 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 2 6,74 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 3 1,44 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 4 0,50 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 5 1,09 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 6 11,50 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 7 3,83 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 8 1,22 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

okno 9 2,04 1,00 1,700 1,100 0,800 0,600 

Tab. 55 


Název liniového Délka b 

[W/(m.K)] 

tep. mostu 

[m] [-] Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

roh budovy 25,44 1,00 -0,137 -0,008 -0,008 


a střechy u římsy 

26,54 1,00 -0,012 0,019 0,006 


a střechy u šťítu 

16,40 1,00 -0,060 -0,047 -0,004 

nadpraží oken a dveří 24,47 1,00 0,026 -0,002 -0,001 

ostění oken a dveří 44,47 1,00 -0,009 0,028 0,032 

parapet oken 13,60 1,00 0,023 -0,021 -0,019 

práh dveří 0,95 1,00 -0,096 -0,096 -0,096 

parapet franc. okna 9,92 1,00 -0,022 0,061 0,048 

Měrný tok prostupem do exteriéru H d : 120,460 W/K 94,050 W/K 70,843 W/K 


45

Tab. 56 Měrný tok zeminou u zóny č. 1 

1. konstrukce ve styku se zeminou Ytong Lambda Ytong Theta Ytong + Multipor 

Název konstrukce podlaha na terénu podlaha na terénu podlaha na terénu 

Tepelná vodivost zeminy 2,0 W/(m.K) 2,0 W/(m.K) 2,0 W/(m.K) 

Plocha podlahy 106,03 m 2 105,87 m 2 105,87 m 2 

Exponovaný obvod podlahy 42,52 m 42,48 m 42,48 m 

Lin. činitel v napojení stěny -0,001 W/(m.K) -0,011 W/(m.K) -0,019 W/(m.K) 

Součinitel vlivu spodní vody G w 1,0 1,0 1,0 

Typ podlahové konstrukce podlaha na terénu podlaha na terénu podlaha na terénu 

Tloušťka obvodové stěny 0,402 m 0,5 m 0,509 m 

Tepelný odpor podlahy 3,57 (m 2 .K)/W 4,76 (m 2 .K)/W 7,69 (m 2 .K)/W 

Přídavná okrajová izolace svislá svislá svislá 

Tloušťka okrajové izolace 0,1 m 0,2 m 0,2 m 

Tepelná vodivost okrajové izolace 0,04 W/(m.K) 0,04 W/(m.K) 0,04 W/(m.K) 

Hloubka okrajové izolace 0,5 m 1,0 m 1,0 m 

Vypočtený přídavný lin. činitel prostupu -0,028 W/(m.K) -0,052 W/(m.K) -0,027 W/(m.K) 

Souč. prostupu mezi interiérem 

a exteriérem U 

0,184 W/(m 2 .K) 0,137 W/(m 2 .K) 0,097 W/(m 2 .K) 


Kolísání ekv. měsíčních 


od 15,25 

do 91,815 W/K 

od 10,846 

do 67,634 W/K 

od 7,439 

do 43,805 W/K 

– stanoveno pro periodické toky H pi /H pe 21,438 / 10,609 W/K 17,162 / 7,405 W/K 11,656 / 5,235 W/K 

Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg 19,488 W/K 13,990 W/K 9,453 W/K 

Kolísání celk. ekv. měsíčních 


od 15,25 

do 91,815 W/K 

od 10,846 

do 67,634 W/K 

od 7,439 

do 43,805 W/K 

Tab. 57 Solární zisky průsvitnými konstrukcemi 

zóny č. 1 Ytong Lambda 

Název Plocha F f F c F g [-] 

s 

konstrukce [m 2 Orientace 

] [-] [-] [-] 


okno 1 13,48 0,78 1,0 0,724 JZ 0,67 0,50 0,50 

okno 2 6,74 0,78 1,0 0,724 JZ 0,67 0,50 0,50 

okno 3 1,44 0,70 1,0 0,902 SZ 0,67 0,50 0,50 

okno 4 0,50 0,60 1,0 0,828 SV 0,67 0,50 0,50 

okno 5 1,09 0,70 1,0 0,843 JV 0,67 0,50 0,50 

okno 6 11,50 0,78 1,0 0,883 JZ 0,67 0,50 0,50 

okno 7 3,83 0,78 1,0 0,902 JZ 0,67 0,50 0,50 

okno 8 1,22 0,70 1,0 0,828 SV 0,67 0,50 0,50 

okno 9 2,04 0,70 1,0 0,882 JV 0,67 0,50 0,50 

Tab. 58 Celkový solární zisk okny Qs (MJ): 

Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 


Lambda 

Zisk 

(vytápění) 

2305,9 2714,5 4084,5 4696,1 5445,9 4988,5 5375,1 5457,6 4610,0 3699,5 1676,3 1109,3 


Theta 

Zisk 

(vytápění) 

1659,3 1954,9 2943,0 3386,6 3931,7 3606,3 3880,1 3936,1 3321,1 2661,5 1206,3 799,5 

Ytong + 

Multipor 

Zisk 

(vytápění) 

1659,3 1954,9 2943,0 3386,6 3931,7 3606,3 3880,1 3936,1 3321,1 2661,5 1206,3 799,5 



■ PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY 

Tab. 59 

Výsledky výpočtu pro zónu č. 1 



Měrný tok prostupem 

do exteriéru H d 

120,460 W/K 94,050 W/K 70,843 W/K 


Výsledný měrný tok H 169,535 W/K 118,074 W/K 88,593 W/K 

Tab. 60 

Potřeba tepla na vytápění po měsících 




Měsíc Q H,ht [GJ] Q int [GJ] Q sol [GJ] Q gn [GJ] E ta,H [-] f H [%] Q H,nd [GJ] 

1 9,297 1,018 2,306 3,324 0,955 100,0 6,124 

2 7,620 0,919 2,714 3,634 0,918 100,0 4,284 

3 7,146 1,018 4,084 5,102 0,830 100,0 2,912 

4 4,833 0,985 4,696 5,681 0,659 65,7 1,088 

5 2,585 1,018 5,446 6,464 0,400 0,0 --- 

6 1,502 0,985 4,988 5,973 0,251 0,0 --- 

7 1,036 1,018 5,375 6,393 0,162 0,0 --- 

8 0,777 1,018 5,458 6,475 0,120 0,0 --- 

9 2,834 0,985 4,610 5,595 0,507 0,0 --- 

10 4,822 1,018 3,699 4,717 0,727 90,7 1,392 

11 6,915 0,985 1,676 2,661 0,946 100,0 4,396 

12 9,082 1,018 1,109 2,127 0,982 100,0 6,992 


1 6,464 1,018 1,659 2,677 0,964 100,0 3,884 

2 5,299 0,919 1,955 2,874 0,929 100,0 2,629 

3 4,971 1,018 2,943 3,961 0,838 100,0 1,651 

4 3,366 0,985 3,387 4,372 0,652 51,1 0,518 

5 1,806 1,018 3,932 4,950 0,365 0,0 --- 

6 1,054 0,985 3,606 4,591 0,230 0,0 --- 

7 0,731 1,018 3,880 4,898 0,149 0,0 --- 

8 0,552 1,018 3,936 4,954 0,111 0,0 --- 

9 1,979 0,985 3,321 4,306 0,460 0,0 --- 

10 3,359 1,018 2,662 3,679 0,722 70,2 0,703 

11 4,811 0,985 1,206 2,191 0,953 100,0 2,723 

12 6,315 1,018 0,800 1,817 0,986 100,0 4,522 


1 4,870 1,018 1,659 2,677 0,955 100,0 2,314 

2 3,990 0,919 1,955 2,874 0,903 100,0 1,394 

3 3,740 1,018 2,943 3,961 0,772 79,1 0,680 

4 2,526 0,985 3,387 4,372 0,578 0,0 --- 

5 1,344 1,018 3,932 4,950 0,272 0,0 --- 

6 0,776 0,985 3,606 4,591 0,169 0,0 --- 

7 0,531 1,018 3,880 4,898 0,108 0,0 --- 

8 0,395 1,018 3,936 4,954 0,080 0,0 --- 

9 1,476 0,985 3,321 4,306 0,343 0,0 --- 

10 2,519 1,018 2,662 3,679 0,625 26,0 0,220 

11 3,619 0,985 1,206 2,191 0,939 100,0 1,562 

12 4,757 1,018 0,800 1,817 0,986 100,0 2,966 


Vysvětlivky: Q H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q int jsou vnitřní tepelné zisky, Q sol jsou 

solární tepelné zisky, Q gn jsou celkové tepelné zisky, Eta H je stupeň využitelnosti tepelných 

zisků, f H je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q H,nd je 

potřeba tepla na vytápění. 


47

Tab. 61 

Energie dodaná do zóny po měsících 





1 6,124 --- --- 0,990 1,459 0,030 8,603 

2 4,284 --- --- 0,990 1,200 0,030 6,504 

3 2,912 --- --- 0,990 0,998 0,030 4,930 

4 1,088 --- --- 0,990 0,816 0,030 2,924 

5 --- --- --- 0,990 0,672 0,030 1,692 

6 --- --- --- 0,990 0,624 0,030 1,644 

7 --- --- --- 0,990 0,624 0,030 1,644 

8 --- --- --- 0,990 0,672 0,030 1,692 

9 --- --- --- 0,990 0,835 0,030 1,855 

10 1,392 --- --- 0,990 0,989 0,030 3,401 

11 4,396 --- --- 0,990 1,190 0,030 6,607 

12 6,992 --- --- 0,990 1,440 0,030 9,452 


1 4,004 --- --- 1,042 1,459 0,030 6,536 

2 2,710 --- --- 1,042 1,200 0,030 4,983 

3 1,703 --- --- 1,042 0,998 0,030 3,773 

4 0,534 --- --- 1,042 0,816 0,030 2,422 

5 --- --- --- 1,042 0,672 0,030 1,744 

6 --- --- --- 1,042 0,624 0,030 1,696 

7 --- --- --- 1,042 0,624 0,030 1,696 

8 --- --- --- 1,042 0,672 0,030 1,744 

9 --- --- --- 1,042 0,835 0,030 1,907 

10 0,724 --- --- 1,042 0,989 0,030 2,785 

11 2,807 --- --- 1,042 1,190 0,030 5,069 

12 4,662 --- --- 1,042 1,440 0,030 7,174 


1 0,487 --- --- 1,042 1,459 0,240 3,228 

2 0,293 --- --- 1,042 1,200 0,240 2,775 

3 0,143 --- --- 1,042 0,998 0,240 2,424 

4 --- --- --- 1,042 0,816 0,240 2,098 

5 --- --- --- 1,042 0,672 0,240 1,954 

6 --- --- --- 1,042 0,624 0,240 1,906 

7 --- --- --- 1,042 0,624 0,240 1,906 

8 --- --- --- 1,042 0,672 0,240 1,954 

9 --- --- --- 1,042 0,835 0,240 2,117 

10 0,046 --- --- 1,042 0,989 0,240 2,317 

11 0,329 --- --- 1,042 1,190 0,240 2,801 

12 0,624 --- --- 1,042 1,440 0,240 3,346 


Vysvětlivky: Q f,H je spotřeba energie na vytápění, Q f,C je spotřeba energie na chlazení, Q f,RH je spotřeba 

energie na úpravu vlhkosti vzduchu, Q f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody, Q f,L 

je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče), Q f,A je spotřeba pomocné 

energie (čerpadla, ventilátory atd.) a Q fuel je celková dodaná energie. Všechny hodnoty 

zohledňují vlivy účinností technických systémů. 



■ PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT 

Faktor tvaru budovy A/V: 0,7 m 2 /m 3 

Tab. 62 

Rozložení měrných tepelných toků 

Zóna 

Položka 


Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

Měrný 

tok [W/K] 

Procento 

[%] 

1 Celkový měrný tok H 169,535 100,0 118,074 100,0 88,593 100,0 

Z toho: Měrný tok výměnou vzduchu H v 29,588 17,5 10,034 8,5 8,297 9,4 

Měrný (ustálený) tok zeminou H g 19,488 11,5 13,990 11,8 9,453 10,7 

Měrný tok přes nevytápěné 

prostory H u 

--- 0,0 --- 0,0 --- 0,0 

Měrný tok tepelnými mosty H d,tb -4,548 -2,7 1,015 0,9 1,176 1,3 

Měrný tok plošnými 

konstrukcemi H d,c 

125,008 73,7 93,035 78,8 69,667 78,6 

Rozložení měrných toků po konstrukcích 

Obvodová stěna 59,570 35,1 42,890 36,3 30,976 35,0 

Střecha 17,317 10,2 12,988 11,0 10,823 12,2 

Podlaha 19,488 11,5 13,990 11,8 9,453 10,7 

Otvorová výplň 48,121 28,4 37,157 31,5 27,868 31,5 

Zbylé méně významné konstrukce --- 0,0 --- 0,0 --- 0,0 

Měrný tok speciálními 

konstrukcemi dH 

--- 0,0 --- 0,0 0,000 0,0 

Tab. 63 Průměrný součinitel prostupu tepla budovy 


Součet měrných tepelných toků 

prostupem jednotlivými zónami H t 

139,9 W/K 108,0 W/K 80,3 W/K 

… dtto pro činitel teplotní redukce výplní 

otvorů b = 1,15 (dle ČSN 730540) 

146,9 W/K 113,6 W/K 84,5 W/K 

Plocha obalových konstrukcí budovy 496,3 m 2 498,8 m 2 498,8 m 2 

Limit odvozený z U req dílčích 

konstrukcí… U em,lim 

0,53 W/(m 2 .K) 0,54 W/(m 2 .K) 0,55 W/(m 2 .K) 


budovy U em dle TNI 730329 a 30 

0,28 W/(m 2 .K) 0,22 W/(m 2 .K) 0,16 W/(m 2 .K) 


budovy U em dle ČSN 730540 

0,30 W/(m 2 .K) 0,23 W/(m 2 .K) 0,17 W/(m 2 .K) 

Tab. 64 

Celková a měrná potřeba tepla na vytápění 

Celková roční potřeba tepla 





27,188 GJ 7,552 MWh 16,631 GJ 4,620 MWh 9,135 GJ 2,538 MWh 

709,3 m 3 709,3 m 3 709,2 m 3 



na vytápění budovy (na 1 m 3 ) 



10,6 kWh/(m 3 .a) 6,5 kWh/(m 3 .a) 3,6 kWh/(m 3 .a) 

42 kWh/(m 2 .a) 27 kWh/(m 2 .a) 15 kWh/(m 2 .a) 

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise 

tepla. 


49

Obr. 9. 

Energetický štítek 

YTONG LAMBDA YTONG THETA YTONG + MULTIPOR 






budovy 


Cl 







budovy 


Cl 







budovy 


Cl 


0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,59 

0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,45 

0,3 

0,6 

1,0 

1,5 

2,0 

2,5 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

0,33 






Uem = HT / A 

0,30 



Uem = HT / A 

0,23 



Uem = HT / A 

0,17 


CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,15 0,31 (0,38) 0,51 0,81 1,11 1,66 




CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,15 0,31 (0,38) 0,51 0,81 1,11 1,66 




CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 

Uem 0,15 0,31 (0,38) 0,51 0,81 1,11 1,66 









(Kvalifikace) 

(Kvalifikace) 

(Kvalifikace) 

Tab. 65 






1 6,124 --- --- 0,990 1,459 0,030 8,603 

2 4,284 --- --- 0,990 1,200 0,030 6,504 

3 2,912 --- --- 0,990 0,998 0,030 4,930 

4 1,088 --- --- 0,990 0,816 0,030 2,924 

5 --- --- --- 0,990 0,672 0,030 1,692 

6 --- --- --- 0,990 0,624 0,030 1,644 

7 --- --- --- 0,990 0,624 0,030 1,644 

8 --- --- --- 0,990 0,672 0,030 1,692 

9 --- --- --- 0,990 0,835 0,030 1,855 

10 1,392 --- --- 0,990 0,989 0,030 3,401 

11 4,396 --- --- 0,990 1,190 0,030 6,607 

12 6,992 --- --- 0,990 1,440 0,030 9,452 

Celková roční dodaná energie Q fuel : GJ 

1 4,004 --- --- 1,042 1,459 0,030 6,536 

2 2,710 --- --- 1,042 1,200 0,030 4,983 

3 1,703 --- --- 1,042 0,998 0,030 3,773 

4 0,534 --- --- 1,042 0,816 0,030 2,422 

5 --- --- --- 1,042 0,672 0,030 1,744 

6 --- --- --- 1,042 0,624 0,030 1,696 

7 --- --- --- 1,042 0,624 0,030 1,696 

8 --- --- --- 1,042 0,672 0,030 1,744 

9 --- --- --- 1,042 0,835 0,030 1,907 

10 0,724 --- --- 1,042 0,989 0,030 2,785 

11 2,807 --- --- 1,042 1,190 0,030 5,069 

12 4,662 --- --- 1,042 1,440 0,030 7,174 


1 0,487 --- --- 1,042 1,459 0,240 3,228 

2 0,293 --- --- 1,042 1,200 0,240 2,775 

3 0,143 --- --- 1,042 0,998 0,240 2,424 

4 --- --- --- 1,042 0,816 0,240 2,098 

5 --- --- --- 1,042 0,672 0,240 1,954 

6 --- --- --- 1,042 0,624 0,240 1,906 

7 --- --- --- 1,042 0,624 0,240 1,906 

8 --- --- --- 1,042 0,672 0,240 1,954 

9 --- --- --- 1,042 0,835 0,240 2,117 

10 0,046 --- --- 1,042 0,989 0,240 2,317 

11 0,329 --- --- 1,042 1,190 0,240 2,801 

12 0,624 --- --- 1,042 1,440 0,240 3,346 


Vysvětlivky: Q f,H je spotřeba energie na vytápění, Q f,C je spotřeba energie na chlazení, Q f,RH je 

spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu, Q f,W je spotřeba energie na přípravu 

teplé vody, Q f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče), Q f,A 

je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) a Q fuel je celková dodaná 

energie. Všechny hodnoty zohledňují vlivy účinností technických systémů. 



Tab. 66 



GJ MWh kWh/m 2 GJ MWh kWh/m 2 GJ MWh kWh/m 2 


na vytápění za rok Q fuel,H 

27,188 7,552 42 17,145 4,763 28 1,922 0,534 3 


na vytápění Q aux,H 

0,216 0,060 0 0,144 0,040 0 1,152 0,320 2 

Energetická náročnost 

vytápění za rok EP H 

27,404 7,612 42 17,289 4,803 28 3,074 0,854 5 


na přípravu TV Q fuel,W 

11,880 3,300 18 12,505 3,474 20 12,505 3,474 20 


na rozvod TV Q aux,W 

0,144 0,040 0 0,072 0,020 0 0,576 0,160 1 


přípravy TV za rok E P,W 

12,024 3,340 19 12,577 3,494 21 13,081 3,634 21 


na osvětlení a spotř. Q fuel,L 

11,520 3,200 18 11,520 3,200 19 11,520 3,200 19 


osvětlení za rok EP L 

11,520 3,200 18 11,520 3,200 19 11,520 3,200 19 

Celková roční dodaná 

energie Q fuel = EP 

50,948 14,152 79 41,530 11,536 68 28,827 8,008 47 

Tab. 67 

Měrná spotřeba energie dodané do budovy 


Celková roční dodaná energie 14152 kWh 11536 kWh 8008 kWh 



709,3 m 3 709,3 m 3 709,2 m 3 


Měrná spotřeba dodané energie EP V 20,0 kWh/(m 3 .a) 16,3 kWh/(m 3 .a) 11,3 kWh/(m 3 .a) 

Měrná spotřeba energie budovy EP A 79,0 kWh/(m 2 .a) 68,0 kWh/(m 2 .a) 46,9 kWh/(m 2 .a) 

Poznámka: Měrná spotřeba energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. 

systémů. 

Pozor! 

Měrná spotřeba energie budovy spočítaná podle TNI se liší od metodiky výpočtu dle Vyhlášky 

148/2007, podle které se vystavuje energetický průkaz budovy. To je nutné zohlednit i při 

zadávání výpočtu pomocí výpočetních programů. Příklad energetického průkazu budovy je 

zpracován v kapitole 4.5 této brožury. 

4.3 Vyhodnocení výpočtů 

4.3.1 Energetický štítek budovy 

Tab. 68 

Energetický štítek budovy 

objekt 

Celková roční 

potřeba tepla 

na vytápění 

Měrná potřeba 

tepla na vytápění 

Hodnocení obálky budovy 

dle ČSN 73 0540-2 

[MWh] [kWh/m 2 ] Klasifikace C I 

Bungalov – Ytong Lambda 8,71 75 0,58 B - úsporná 

Bungalov – Ytong Theta 4,663 42 0,42 B - úsporná 

Bungalov – Ytong Multipor 2,958 27 0,31 B - úsporná 

Patrový dům – Ytong Lambda 7,552 42 0,59 B - úsporná 

Patrový dům – Ytong Theta 4,62 27 0,45 B - úsporná 

Patrový dům – Ytong Multipor 2,538 15 0,33 B - úsporná 

4. VÝPOČTY 4.3 Vyhodnocení výpočtů 

51

Zařazení budov podle štítku 

Obě hodnocené budovy se ve všech třech variantách obvodových konstrukcí zařadily do kategorie B 

energetického štítku dle ČSN 73 0540, pro který platí požadavek C I = 0,3–0,6. 

Pozor! 

Zatímco při hodnocení podle klasifikačního ukazatele C I se obě budovy jeví jako téměř srovnatelné, 

z porovnání měrné potřeby tepla na vytápění je zjevné, že energetická náročnost 

obou budov je velmi odlišná. Důvodem je jiná tvarová charakteristika obou domů. Zatímco 

RD bungalov je poměrně členitý (A/V = 0,98), posuzovaný patrový dům je velmi kompaktní 

(A/V = 0,7). V důsledku toho má patrový dům téměř o polovinu nižší měrnou spotřebu tepla 

při přepočtu na jeden čtvereční metr užitné plochy. A celková roční potřeba patrového domu 

je dokonce nižší než u bungalovu, přestože jeho užitná plocha je podstatně větší. 

To je dokladem toho, že pouze zařazení do kategorie A–C není pro hodnocení dostačující. Je potřeba 

vždy uvádět nejen číselnou hodnotu klasifikačního ukazatele C I , ale také měrnou spotřebu tepla na vytápění, 

která je nejlepším hodnotícím parametrem energetického standardu budovy. 

4.3.2 Zařazení budov podle měrné potřeby 

Posouzením jednotlivých variant domů podle měrné potřeby tepla na vytápění je možné domy zařadit 

podle tradičně zavedené terminologie energetické náročnosti budov, ve které platí následující konvence: 

Tab. 69 

Měrná potřeba tepla na vytápění 

Terminologie domů Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/m 2 ] 

Pasivní domy ≤ 15 

Nízkoenergetické domy ≤ 50 

Energeticky úsporné domy ≤ 75 

Pozor! 

Z porovnání vypočtených hodnot opět vyplývá, jak významná je geometrie a architektura 

stavby v energetickém hodnocení budovy. Zatímco u patrového domu všechny tři varianty 

dosahují parametrů nízkoenergetického domu a nejlepší varianta Ytong Multipor dokonce 

splní požadavky na pasivní dům, RD bungalov dosáhne ve variantě Ytong Lambda „jen“ 

na hranici energeticky úsporného domu a další dvě varianty bezpečně splní požadavky 

na nízkoenergetický dům, ale hodnot pasivního domu nedosáhnou ani v nejlepší variantě. 

Doporučení obvodových konstrukcí 

■ Ytong Lambda – kategorie B až C 

Stavby s obvodovými stěnami Ytong Lambda se při zvolení adekvátních ostatních obvodových konstrukcí 

pohybují těsně nad hranicí pro úsporné domy kategorie B štítku. I při použití horších ostatních konstrukcí, 

stále s velkou rezervou splní parametry kategorie C. 

■ Ytong Theta – kategorie B s rezervou 

Domy s obvodovými konstrukcemi ve standardu Ytong Theta s velkou rezervou splňují kategorii B štítku 

a parametry nízkoenergetických domů. 

■ Ytong Multipor – pro pasivní domy 

Při kvalitním návrhu budovy a dobré tvarové charakteristice splní budovy navržené ve standardu Ytong 

Multipor požadavky na pasivní domy. A to přesto, že podle energetického štítku dosáhne stavba „pouze“ 

hodnot na hranici kategorie A a B. U bytových domů a větších staveb s lepší tvarovou charakteristikou 

než mají rodinné domy, se stavby z těchto konstrukcí budou pohybovat v kategorii A. 


4.3 Vyhodnocení výpočtů

4.4 Posouzení pasivního domu 

Posouzení budovy „Patrový RD“ dle TNI 73 0329 

Pro zařazení budovy do kategorie pasivního domu je nutné vyhodnocení dle TNI 73 0329 (pro rodinné 

domy) a TNI 73 0330 (pro bytové domy). 

TIP! 

Tímto způsobem se také prokazuje nárok na dotace z titulu „Zelená úsporám“ pro novostavby 

v pasivním standardu. 

Tab. 70 

Vyhodnocení dle TNI 73 0329 

Prostup tepla 

1a 

Jev, veličina Označení Jednotka Požadavek Vypočítaná hodnota Hodnocení 

Součinitel prostupu 

tepla všech 

jednotlivých konstrukcí 

na systémové hranici 

U 

W/(m 2 .K) 

Doporučené 

hodnoty 

podle ČSN 

73 0540-2 

viz.: Skladba 

obvodových konstrukcí 

Splněno 

Střední hodnota součinitele 

1b 

U 

prostupu tepla 

em W/(m 2 .K) U em ≤ 0,22 0,17 Splněno 

Kvalita vzduchu a tepelná ztráta výměnou vzduchu 

2 

3 

4 

Přívod čerstvého 

vzduchu do všech 

pobytových místností 

Účinnost zpětného získávání 

tepla z odváděného vzduchu 

Neprůvzdušnost 

obálky budovy 

A: ve fázi přípravy stavby 

-- -- Zajištěn 

η % η ≥ 75 

n 50 m 3 /(m 3 .h) n 50 = 0,6 

B: po dokončení stavby n 50 m 3 /(m 3 .h) n 50 = 0,6 

Zajištění pohody prostředí v letním období 

5 

Nejvyšší teplota vzduchu 

v pobytové místnosti 

Potřeba tepla na vytápění 


6 

na vytápění 

Potřeba primární energie 

7 

Potřeba primární energie 

z neobnovitelných zdrojů 

na vytápění, přípravu 

teplé vody a technické 

systémy budovy 

θ i °C ≤ 27 

E A 

PE A 

kWh/ 

(m 2 .a) 

kWh/ 

(m 2 .a) 

Předpokládá se nucené 

větrání s rekuperací 

Předpokládá 

se rekuperace 

s účinností 80 % 

Předpokládá se 

n 50 = 0,5 m 3 /(m 3 .h) 

Nutno změřit 

po dokončení metodou 

tlakového spádu 

v souladu s ČSN EN 

13829, metoda B. 

Předpokládá se stínění 

oken, které bude 

dořešeno v prováděcí 

dokumentaci 

na základě požadavku 

konkrétního uživatele. 

≤ 20 15 Splněno 

≤ 60 

V závislosti 

na použitém palivu 

a případně použitých 

solárních kolektorech 

je nutné spočítat 

skutečnou hodnotu. 

Splněním výše uvedených požadavků, se může objekt „Patrový dům – 

Ytong Multipor" označovat jako energeticky pasivní rodinný dům 

4. VÝPOČTY 4.4 Posouzení pasivního domu 

53

4.5 Energetický průkaz 

Jak již bylo dříve zmíněno, do hodnocení Energetického průkazu budovy vstupuje kromě energie potřebné 

na vytápění domu také energie na větrání, přípravu teplé užitkové vody a na osvětlení. Její 

hodnoty již nezávisí přímo na konstrukci stavby, ale především na způsobu užívání a na instalovaných 

technologiích. Z hlediska efektivního návrhu budovy a jejího konstrukčního řešení, proto Energetický 

průkaz není tak užitečným a praktickým nástrojem jako Energetický štítek. 

TIP! 

Prostou změnou zdroje energie na vytápění domu například z elektřiny na biomasu lze významně 

vylepšit výsledek hodnocení dle Průkazu energetické náročnosti. Obdobné je to při 

instalaci solárních kolektorů pro ohřev teplé vody. 

Pokud budova dosáhne hodnocení A, B nebo C dle energetického štítku, může zpracovatel energetického 

průkazu poměrně jednoduchými úpravami v zadání ovlivnit výsledek tak, aby hodnocení vyšlo 

ve stejné kategorii jako štítek nebo o kategorii hůř, případně dokonce lépe. 

TIP! 

Zatřídění vzorových domů 

Všechny hodnocené varianty rodinných domů „RD Bungalov“ a „Patrový RD“, při zadání 

běžných technologií a okrajových podmínek, vychází bezpečně v kategorii B energetického 

průkazu. Při volbě energeticky efektivnějších technologií pak domy ve standardu Ytong Multipor 

poměrně snadno dosáhnou kategorie A průkazu (viz: následující příklad). 

■ Ukázka vzorového protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy dle vyhlášky 

148/2007 Sb.: 

Patrový RD, varianta Ytong + Ytong Multipor 

a) identifikační údaje budovy 

Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ): 

Účel budovy: 

Nová budova 

Patrový dům – Ytong Multipor 

Rodinný dům 

Změna stávající budovy 

Umístění na veřejném místě podle § 6a, odst. 6 zákona 406/2000 Sb. 

b) typ budovy 

Rodinný dům 

Administrativní budova 

Sportovní zařízení 

Jiný druh budovy – připojte jaký: 

Bytový dům 

Nemocnice 

Budova pro velkoobchod a maloobchod 

Hotel a restaurace 

Budova pro vzdělávání 

c) užití energie v budově 

1. stručný popis energetického a technického zařízení budovy 

Dům bude vytápěn teplovzdušně vzduchotechnickou rekuperační jednotkou. Ta bude zajišťovat 

přívod čerstvého vzduchu a také vytápěcího cirkulačního. Zdrojem otopné vody bude akumulační 

zásobník. Ten bude dotápěn solárními kolektory a výměníkem kotle na biomasu (peletky). 


4.5 Energetický průkaz

2. druhy energie užívané v budově 

Elektrická energie 

Hnědé uhlí 

TTO 

Jiné plyny 

Tepelná energie 

Černé uhlí 

LTO 

Druhotná energie 

Ostatní obnovitelné zdroje – připojte jaké: sluneční záření 

Jiná paliva – připojte jaká: 

Zemní plyn 

Koks 

Nafta 

Biomasa 

3. hodnocená dílčí energetická náročnost budovy EP 

Vytápění (EPH) Příprava teplé vody (EPDHW Chlazení (EPC) Osvětlení (EPLight Mechanické větrání (vč. zvlhčování) (EPAux;Fans d) technické údaje budovy 

1. stručný popis budovy 

Jedná se o modelový dvoupatrový rodinný dům. Postavený z plynosilikátových stavebních 

systémů Ytong Multipor. 

2. geometrické charakteristiky budovy 

Objem budovy V – vnější objem vytápěné budovy [m 3 ] 709,2 

Celková plocha obálky A – součet vnějších ploch ochlazovaných 

konstrukcí ohraničujících objem budovy [m 2 ] 

498,8 

Celková podlahová plocha budovy A c [m 2 ] 170,8 

Objemový faktor tvaru budovy A/V [m 2 /m 3 ] 0,70 

3. klimatické údaje a vnitřní návrhová teplota 

Klimatické místo 


Venkovní návrhová teplota v otopném období Θ e [°C] -15 

Převažující vnitřní návrhová teplota v otopném období Θ i [°C] 20 

4. charakteristika ochlazovaných konstrukcí budovy 

Ochlazovaná konstrukce 

Plocha 

A [m 2 ] 

Součinitel prostupu tepla 

U [W/(m 2 .K)] 

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla 

H T [W/K] 

Obvodová stěna 238,3 0,13 31,0 

Střecha 108,2 0,10 10,8 

Podlaha 105,9 0,13 9,5 

Otvorová výplň 46,4 0,60 32,0 

Tepelné vazby 1,2 

Celkem 498,8 --- 84,5 

5. tepelně technické vlastnosti budovy 

Požadavek podle § 6a Zákona Veličina a jednotka Hodnocení 

1. Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech 

místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní 

povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry. 

2. Stavební konstrukce a jejich styky mají 

nejvýše požadovaný součinitel prostupu 

tepla a činitel prostupu tepla. 

3. U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci 

vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich 

funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti. 

4. Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše 

požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní 

konstrukce a spáry obvodového pláště budovy 

jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně nízkou 

celkovou průvzdušností obvodového pláště. 

teplotní faktor vnitřního 

povrchu f Rsi,N [-] 

souč. prostupu tepla 

U N [W/(m 2 .K)], 

činitel prostupu tepla 

ψ N [W/(m.K)] a χ N [W/K] 

roční množství kondenzátu 

a možnost odpaření 

M c,N [kg/(m 2 .a)] a M c

5. Podlahové konstrukce mají požadovaný 

pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich 

jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu. 

6. Místnosti (budova) mají požadovanou tepelnou 

stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko 

jejich přílišného chladnutí a přehřívání. 

pokles dotykové teploty 

ΔΘ 10,N [°C] 

pokles výsledné teploty 

ΔΘ v,N (t) [°C], nejvyšší vzestup 

teploty nebo teplota vzduchu 

ΔΘ ai,max,N /Θ ai,max,N [°C] 

vyhovující 

vyhovující 

7. Budova má požadovaný nízký průměrný součinitel 

prostupu tepla obvodového pláště U em . 

Pozn.: Hodnoty 1, 2, 3 převzaty z projektové dokumentace. 

průměrný součinitel prostupu 

tepla obálky U em,N [W/(m 2 .K)] 

vyhovující 

6. vytápění 

Otopný systém budovy 

Typ zdroje (zdrojů) energie 

Použité palivo 

kotel na peletky s akumulační nádrží 

biomasa 

Jmenovitý tepelný výkon kotle (kotlů) [kW] cca 3,1–18 

Průměrná roční účinnost zdroje (zdrojů) energie [%] 80 Výpočet 

Roční doba využití zdroje (zdrojů) energie [hod./rok] 5400 Výpočet 

Měření 

Měření 

Odhad 

Odhad 

Regulace zdroje (zdrojů) energie 

prostorový termostat 

Údržba zdroje (zdrojů) energie 

Pravidelná 

Pravidelná smluvní 

Není 

Převažující typ otopné soustavy 

teplovzdušná 

Převažující regulace otopné soustavy 

Rozdělení otopných větví podle orientace budovy 

Stav tepelné izolace rozvodů otopné soustavy 

automatický regulátor 

Ano 

nová izolace 

Ne 

7. dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění 

Vytápění 

Bilanční 

Dodaná energie na vytápění Q fuel,H [GJ/rok] 11,75 

Spotřeba pomocné energie na vytápění Q Aux,H [GJ/rok] 0,54 

Energetická náročnost vytápění EP H = Q fuel,H + Q Aux,H [GJ/rok] 12,28 

Měrná spotřeba energie na vytápění vztažená na celkovou 

podlahovou plochu EP H,A [kWh/(m 2 .rok)] 

20 

8. větrání a klimatizace 

Mechanické větrání 

Typ větracího systému (systémů) 

větrací jednotka s rekuperací 

Tepelný výkon [kW] 3,6 

Jmenovitý elektrický příkon systému 

(systémů) větrání [kW] 

4 

Jmenovité průtokové množství vzduchu [m3/hod] 300 

Převažující regulace větrání 

automatická 

Údržba větracího systému (systémů) 

Pravidelná 

Pravidelná smluvní 

Není 

Zvlhčování vzduchu 

Typ zvlhčovací jednotky (jednotek) 

není 

Chlazení 

Druh systému (systémů) chlazení 

není 

9. dílčí hodnocení energetické náročnosti mechanického větrání (vč. zvlhčování) 

Mechanické větrání a úprava vnitřní vlhkosti 

Bilanční 

Spotřeba pomocné energie na mech. větrání Q Aux;Fans [GJ/rok] 3,15 

Dodaná energie na zvlhčování Q fuel,Hum [GJ/rok] 

Energetická náročnost mechanického větrání (vč. zvlhčování) 

EP Fans = Q Aux;Fans + Q fuel,Hum [GJ/rok] 

Měrná spotřeba energie na mech. větrání vztažená na celkovou 

podlahovou plochu EP Fans,A [kWh/(m 2 .rok)] 

3,15 

5 



11. příprava teplé vody (TV) 

Příprava teplé vody 

Druh přípravy TV 

Systém přípravy TV v budově 

Použitá energie 

akumulační zásobník 

Centrální 

Lokální 

sluneční energie, obnovitelné zdroje 

Kombinovaný 

12. dílčí hodnocení energetické náročnosti přípravy teplé vody 

Příprava teplé vody 

Bilanční 

Dodaná energie na přípravu TV Q fuel,DHW [GJ/rok] 1,94 

Spotřeba pomocné energie na přípravu TV Q Aux,DHW [GJ/rok] 0,45 

Energetická náročnost přípravy TV EP DHW = Q fuel,DHW + Q Aux,DHW [GJ/rok] 2,39 

Měrná spotřeba energie na přípravu teplé vody vztažená 

na celkovou podlahovou plochu EP DHW,A [kWh/(m 2 .rok)] 

4 

13. osvětlení 

Osvětlení 

Typ osvětlovací soustavy 

Celkový elektrický příkon osvětlení budovy 

Způsob ovládání osvětlovací soustavy 

kompaktní zářivky 

170,8 W 

manuální 

14. dílčí hodnocení energetické náročnosti osvětlení 

Osvětlení 

Bilanční 

Dodaná energie na osvětlení Q fuel,Light,E [GJ/rok] 6,30 

Energetická náročnost osvětlení EP Light = Q fuel,Light,E [GJ/rok] 6,30 

Měrná spotřeba energie na osvětlení vztažená na celkovou 

podlahovou plochu EP Light,A [kWh/(m 2 .rok)] 

10 

15. ukazatel celkové energetické náročnosti budovy 

Energetická náročnost budovy 

Bilanční 

Výroba energie v budově nezapočtená v dílčích energetických náročnostech 

(např. z kogenerace a fotovoltaických článků) Q E [GJ/rok] 

Energetická náročnost budovy EP [GJ/rok] 24,12 

Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EP A [kWh/(m 2 .rok)] 39 

Měrná spotřeba energie referenční budovy R rq,A [kWh/(m 2 .rok)], tj. energetická 

náročnost referenční budovy R rq vztažená na celkovou podlahovou plochu A 

142 

Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy 

budova splňuje požadavky 

Třída energetické náročnosti hodnocené budovy 

A - mimořádně úsporná 

e) energetická bilance budovy pro standardní užívání 

1. dodaná energie z vnější strany systémové hranice budovy stanovená bilančním hodnocením 

Vypočtené množství 

Energonositel 

dodané energie 

GJ/rok 

elektřina 10,44 

biomasa 13,69 

Energie skutečně 

dodaná do budovy 

GJ/rok 

Celkem 24,13 0,00 

2. energie vyrobená v budově 

Jednotková cena 

Kč/GJ 

Druh zdroje energie 

Vypočtené množství vyrobené energie 

GJ/rok 

Solární kolektory 18,89 

Celkem 18,89 

4. VÝPOČTY 4.5 Energetický průkaz 

57

Obr. 10. 

Energetický průkaz 

PRKAZ ENERGETICKÉ 

NÁRONOSTI BUDOVY 

Rodinný dm - Patrový dm - Ytong Multipor 


Hodnocení budovy 

stávající 

stav 

po realizaci 

doporuení 

Celková podlahová plocha: 170,8 m 2 A 

A 

B 

C 

D 

E 

F 

G 

Mrná vypotená roní spoteba energie v kWh/m 2 rok 39 

Celková vypotená roní dodaná energie v GJ 24,12 

Podíl dodané energie pipadající na: 

Vytápní Chlazení Vtrání Teplá voda Osvtlení 

51,0 % 13,0 % 10,0 % 26,0 % 

Doba platnosti prkazu 

Prkaz vypracoval 

do 

Energy Consulting 

Osvdení . 



5. Detaily 

Vnitřní nosná stěna u základu 

Tab. 71 

Teplota 

v místě styku 

vnitřní stěny 

a podlahy 

Detail 1 – Vnitřní stěna P2-400 

Parametr Vnitřní stěna P2-400 

Teplotní faktor f Rsi [-] 0,972 

Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξ Rsi [-] 0,028 

Vnitřní minimální povrchová teplota 

-13,0 20,1 

[°C] pro teplotu interiéru 21 °C 

-15,0 20,0 

a exteriérových teplotách: 

-17,0 19,9 

Lineární činitel prostupu tepla z exteriéru ψ e [W/(m.K)] 0,017 

Lineární činitel prostupu tepla z interiéru ψ i [W/(m.K)] 0,017 

Obr. 11. 

Detail 1 – Vnitřní stěna P2-400 

Obr. 12. 

Průběh teplot v konstrukci 

Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Vnitřní nosná stěna u základu 

59

Zdivo u základu 

Tab. 72 

Teplota 


obvodové 

stěny 

a podlahy 

v interiéru 

Detail 2 – Ytong Lambda 375 mm 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,9 


-15,0 17,7 


-17,0 17,5 

Lineární činitel prostupu tepla z exteriéru ψ e [W/(m.K)] -0,001 

Lineární činitel prostupu tepla z interiéru ψ i [W/(m.K)] -0,001 

Obr. 13. 


Obr. 14. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

60 5. Detaily 

Zdivo u základu


Tab. 73 

Teplota 


obvodové 

stěny 

a podlahy 

v interiéru 

Detail 2 – Ytong Theta 500 mm 

Parametr 

YTONG Theta 




-13,0 18,7 


-15,0 18,6 


-17,0 18,5 



Obr. 15. 


Obr. 16. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Zdivo u základu 

61


Tab. 74 

Teplota 


obvodové 

stěny 

a podlahy 

v interiéru 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,7 


-15,0 17,5 


-17,0 17,3 



Obr. 17. 


Obr. 18. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

62 5. Detaily 

Zdivo u základu


Tab. 75 

Teplota 


obvodové 

stěny 

a podlahy 

v interiéru 


Parametr YTONG P1,8 tl. 500 




-13,0 18,6 


-15,0 18,5 


-17,0 18,4 



Obr. 19. 


Obr. 20. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Zdivo u základu 

63

Francouzské okno 

Tab. 76 

Teplota 


obvodové 

stěny a rámu 

okna 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,7 


-15,0 17,5 


-17,0 17,3 



Obr. 21. 


Obr. 22. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

64 5. Detaily 

Francouzské okno

Francouzské okno 

Tab. 77 

Teplota 


obvodové 

stěny a rámu 

okna 






-13,0 17,8 


-15,0 17,6 


-17,0 17,4 



Obr. 23. 


Obr. 24. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Francouzské okno 

65

Roh zdiva 

Tab. 78 

Teplota 

v rohu 

místnosti 

v interiéru 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 16,2 


-15,0 15,9 


-17,0 15,6 



Obr. 25. 


Obr. 26. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

66 5. Detaily 

Roh zdiva

Roh zdiva 

Tab. 79 

Teplota 

v rohu 

místnosti 

v interiéru 






-13,0 17,1 


-15,0 16,9 


-17,0 16,7 



Obr. 27. 


Obr. 28. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Roh zdiva 

67

Obvodová a vnitřní stěna 

Tab. 80 

Teplota 

v místě 

napojení 


na obvodovou 

Detail 6a – Ytong Lambda 375 mm 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,8 


-15,0 17,6 


-17,0 17,4 



Obr. 29. 

Detail 6a – Ytong Lambda 375 mm 

Obr. 30. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

68 5. Detaily 

Obvodová a vnitřní stěna


Tab. 81 

Teplota 

v místě 

napojení 


na obvodovou 

Detail 6a – Ytong Theta 500 mm 





-13,0 18,5 


-15,0 18,4 


-17,0 18,3 



Obr. 31. 

Detail 6a – Ytong Theta 500 mm 

Obr. 32. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Obvodová a vnitřní stěna 

69


Tab. 82 

Teplota 

v místě 

napojení 


na obvodovou 

Detail 6b – Ytong Lambda 375 mm 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 18,3 


-15,0 18,1 


-17,0 17,9 



Obr. 33. 

Detail 6b – Ytong Lambda 375 mm 

Obr. 34. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

70 5. Detaily 

Obvodová a vnitřní stěna


Tab. 83 

Teplota 

v místě 

napojení 


na obvodovou 

Detail 6b – Ytong P1 Theta 500 mm 





-13,0 19,0 


-15,0 18,9 


-17,0 18,8 



Obr. 35. 

Detail 6b – Ytong P1 Theta 500 mm 

Obr. 36. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Obvodová a vnitřní stěna 

71

Svislá šachta 

Tab. 84 

Teplota 

v místě 

vnitřního 

rohu šachty 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 16,4 


-15,0 16,1 


-17,0 15,8 



Obr. 37. 


Obr. 38. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

72 5. Detaily 

Svislá šachta

Svislá šachta 

Tab. 85 

Teplota 

v místě 

vnitřního 

rohu šachty 






-13,0 17,7 


-15,0 17,5 


-17,0 17,3 



Obr. 39. 


Obr. 40. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Svislá šachta 

73

Ostění 

Tab. 86 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 16,8 


-15,0 16,5 


-17,0 16,3 



Obr. 41. 


Obr. 42. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

74 5. Detaily 

Ostění

Ostění 

Tab. 87 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 






-13,0 16,5 


-15,0 16,2 


-17,0 15,9 



Obr. 43. 


Obr. 44. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Ostění 

75

Parapet 

Tab. 88 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 15,5 


-15,0 15,2 


-17,0 14,9 



Obr. 45. 


Obr. 46. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

76 5. Detaily 

Parapet

Parapet 

Tab. 89 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 






-13,0 15,9 


-15,0 15,6 


-17,0 15,3 



Obr. 47. 


Obr. 48. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Parapet 

77

Nadpraží – ploché překlady 

Tab. 90 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 18,2 


-15,0 18,0 


-17,0 17,8 

Teplotní faktor f 

Teplota 

Rsi [-] 0,844 

v místě styku Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξ Rsi [-] 0,156 

rámu okna Vnitřní minimální povrchová teplota 

-13,0 15,7 

se zdivem [°C] pro teplotu interiéru 21 °C 

-15,0 15,4 

v interiéru a exteriérových teplotách: 

-17,0 15,1 


Lineární činitel prostupu tepla z interiéru pro horní místnost 

0,048 

(část detailu) ψ iH [W/(m.K)] 

Lineární činitel prostupu tepla z interiéru pro dolní místnost 

0,073 

(část detailu) ψ iD [W/(m.K)] 

Obr. 49. 


Obr. 50. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

78 5. Detaily 

Nadpraží – ploché překlady

Nadpraží – ploché překlady 

Tab. 91 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 






-13,0 18,4 


-15,0 18,2 


-17,0 18,0 


Teplota 

Rsi [-] 0,872 



-13,0 16,7 


-15,0 16,4 


-17,0 16,1 



0,044 



0,081 


Obr. 51. 


Obr. 52. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Nadpraží – ploché překlady 

79

Nosný překlad – stropní dílce 

Tab. 92 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 18,1 


-15,0 17,9 


-17,0 17,7 


Teplota 

Rsi [-] 0,850 



-13,0 15,9 


-15,0 15,6 


-17,0 15,3 



0,043 



0,100 


Obr. 53. 


Obr. 54. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

80 5. Detaily 

Nosný překlad – stropní dílce

Nosný překlad – stropní dílce 

Tab. 93 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 






-13,0 18,5 


-15,0 18,4 


-17,0 18,3 


Teplota 

Rsi [-] 0,833 



-13,0 15,3 


-15,0 15,0 


-17,0 14,7 



0,037 



0,113 


Obr. 55. 


Obr. 56. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Nosný překlad – stropní dílce 

81

Nosný překlad – vložkový strop 

Tab. 94 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 18,2 


-15,0 18,0 


-17,0 17,8 


Teplota 

Rsi [-] 0,839 



-13,0 15,5 


-15,0 15,2 


-17,0 14,9 



0,057 



0,121 


Obr. 57. 


Obr. 58. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

82 5. Detaily 

Nosný překlad – vložkový strop

Nosný překlad – vložkový strop 

Tab. 95 

Minimální 

teplota 

v horní 

místnosti 

v rohu 






-13,0 18,7 


-15,0 18,6 


-17,0 18,5 


Teplota 

Rsi [-] 0,842 



-13,0 15,6 


-15,0 15,3 


-17,0 15,0 



0,049 



0,131 


Obr. 59. 


Obr. 60. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Nosný překlad – vložkový strop 

83

Stěna u pozednice 

Tab. 96 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,4 


-15,0 17,2 


-17,0 17,0 



Obr. 61. 


Obr. 62. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

84 5. Detaily 

Stěna u pozednice

Stěna u pozednice 

Tab. 97 

Teplota 


rámu okna 

se zdivem 

v interiéru 






-13,0 18,4 


-15,0 18,2 


-17,0 18,0 



Obr. 63. 


Obr. 64. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Stěna u pozednice 

85

Štítová stěna 

Tab. 98 

Minimální 

teplota 

v místě 

styku stěny 

a střechy 


Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 17,0 


-15,0 16,8 


-17,0 16,6 



Obr. 65. 


Obr. 66. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

86 5. Detaily 

Štítová stěna

Štítová stěna 

Tab. 99 

Minimální 

teplota 

v místě 

styku stěny 

a střechy 






-13,0 17,6 


-15,0 17,4 


-17,0 17,2 



Obr. 67. 


Obr. 68. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Štítová stěna 

87

Obvodová stěna a masivní střecha 

Tab. 100 Detail 15 – Ytong Lambda 375 mm 

Teplota 


střechy 

a stěny 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 15,0 


-15,0 14,6 


-17,0 14,2 



Obr. 69. 


Obr. 70. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

88 5. Detaily 

Obvodová stěna a masivní střecha

Obvodová stěna a masivní střecha 

Tab. 101 Detail 15 – Ytong Theta 500 mm 

Teplota 


střechy 

a stěny 





-13,0 14,9 


-15,0 14,5 


-17,0 14,1 



Obr. 71. 


Obr. 72. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Obvodová stěna a masivní střecha 

89

Štítová stěna – masivní strop 


Teplota 


střechy 

a stěny 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 14,6 


-15,0 14,2 


-17,0 13,8 



Obr. 73. 


Obr. 74. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

90 5. Detaily 

Štítová stěna – masivní strop

Štítová stěna – masivní strop 


Teplota 


střechy 

a stěny 





-13,0 14,8 


-15,0 14,4 


-17,0 14,0 



Obr. 75. 


Obr. 76. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Štítová stěna – masivní strop 

91

Atika nad masivní střechou 


Teplota 


střechy 

a stěny 

Parametr 

YTONG Lambda 




-13,0 13,4 


-15,0 13,0 


-17,0 12,6 



Obr. 77. 


Obr. 78. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

92 5. Detaily 

Atika nad masivní střechou

Atika nad masivní střechou 


Teplota 


střechy 

a stěny 





-13,0 13,6 


-15,0 13,2 


-17,0 12,8 



Obr. 79. 


Obr. 80. 


Teplota 

T (K) 

21,0 

17,4 

13,8 

10,2 

6,6 

3,0 

-0,6 

-4,2 

-7,8 

-11,4 

-15,0 

5. Detaily Atika nad masivní střechou 

93

Poznámky 

94 

Poznámky

YTONG – PARTNER PRO KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY 

7 

8 

8 

9 

5 

2 

4 

4 

4 

10 

13 

10 

13 

15 

17 

17 

16 

16 

3 

6 

11 

18 

18 

14 

Kontakty na technické poradce (poradenství pro architekty a projektanty) 

jih a západ České republiky 

Praha + sever a východ České republiky 

region jméno kontakt region jméno kontakt 

2, 3, 6, 9 

5 

Ing. Radek Sazama 

11, 13, 14, 18 Ing. Rudolf Svoboda 

Michal Přívětivý 

602 646 417 

602 159 823 

4 

Ing. Karel Poucha 

724 371 265 

602 595 067 4 

Jan Tinka 

724 371 266 

7, 8, 10 

Ing. Lukáš Vopat 725 059 333 

16, 17 Ing. Milan Koukal 724 773 768 

Obchodní kanceláře 

U Keramičky 449 

334 42 Chlumčany 

Tel.: 377 150 627 

Fax: 377 973 153 

Classic 7 

Jankovcova 1037/49 

170 00 Praha 7 – Holešovice 

Tel.: 315 617 675 

Fax: 315 617 672 

Sídlo společnosti 

Xella CZ, s. r. o. 

Vodní 550 

664 62 Hrušovany u Brna 

Tel.: 547 101 117 

Fax: 547 101 103 

IČ: 64 83 29 88 

Ytong linka (7 – 17 hod) 

800 828 828 

Pokud nám chcete poslat e-mail, 

adresu vytvoříte: jmeno.prijmeni@xella.com 

Tepelná technika 

Praktická příručka pro navrhování energeticky efektivních domů 

Vydala Xella CZ, s. r. o., Vodní 550, Hrušovany u Brna 

Vydání první, červen 2010, změny vyhrazeny 

© Deee, s. r. o. 

Autor publikace: Marek Dudák 

Odborný poradce: Ing. Václav Vetengl 

Autor výpočtů: Ing. Roman Šubrt, Energy Consulting, o. s. 

Návrh a výpočet detailů: Ing. Roman Šubrt, Ing. Václav Vetengl, Marek Dudák 

Údaje v této brožuře vychází z normových požadavků platných v době vzniku a nemusí zohledňovat pozdější 

aktualizace, novely, doplňky či výklady. Uvedené postupy a údaje v tabulkách uvádí metodické postupy 

a informativní hodnoty. Pro konkrétní případy je nutné zpracovat vždy tepelně technický výpočet.

Aktualizace: duben 2010. Změny vyhrazeny. 

Ytong ® and Silka ® are registered trademarks of the Xella Group. 

Xella CZ, s. r. o. 

Vodní 550 

664 62 Hrušovany u Brna 

Ytong linka (7– 17 hod.) 

Telefon 800 828 828 

www.ytong.cz

PÅÃ­ruÄka TepelnÃ¡ technika - Ytong

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

PÅÃruÄka TepelnÃ¡ technika - Ytong