univerzita palackého v olomouci přírodovědecká fakulta katedra ...

povrch kupy, nechávají se nahřát sluncem a poté se vracejí do nitra kupy, kde předávají
teplo mraveništi) jako funkci spouštění metabolické aktivity mravenců. Slunění dělnic
je častější na hnízdech, jejichž okolí zůstává chladné dlouho po probuzení mravenců
(Rosengren et al., 1987).
(3) Metabolické teplo produkované mravenci
Teplo produkované mravenci obývajícími jedno hnízdo činí přibližně 2 – 8 W
(Frouz 2000b). Metabolismus mravenců může být signifikantním tepelným zdrojem
pouze když se shromažďují na jednom místě (Coenen-Stab et al. 1980).
(4) Teplo vznikající rozkladem organického materiálu
Mezi teplotou a vlhkostí hnízdní kupy existuje úzký vztah. Vyšší tepelné ztráty
vlhkých hnízd jsou kompenzovány teplem produkovaným mikroorganismy žijícími
v hnízdě (Frouz 2000b). Vnitřní teplota těchto hnízd je vyšší než teplota povrchová
(Frouz 2000a). Teplo uvolňované při mikrobiálním rozkladu činí přibližně 60 W.
Mikrobní metabolismus je z velké části aerobní, proto musí být vnitřek hnízda
dostatečně zásobený kyslíkem V zimě, když mravenci zalezou do podzemních částí a
kupa sesedne, poklesne i populace mikrobiální flóry. Navíc je metabolická aktivita
snížena nižší teplotou uvnitř hnízda v tomto období. Na jaře stavební aktivita mravenců
roste, části čerstvých rostlin jsou přimíchávány do starého hnízdního materiálu a
mikrobiální metabolismus roste (Coenen-Stab et al. 1980). S touto myšlenkou však
nesouhlasí Rosengren et al. (1987), který vypozoroval vzrůst teploty v hnízdních
kupách ještě před roztátím sněhu, tedy v době, kdy nebyl do hnízda zabudováván
čerstvý materiál a mikrobní metabolismus nemohl být iniciován vyšší teplotou vně
hnízda. Iniciace mikrobní produkce tepla zvýšenou teplotou v hnízdě ale může být
uskutečněná i metabolickou aktivitou mravenců nebo jejich sluněním. Vliv na
mikroflóru hnízda má také množství humusu, poměr uhlíku a dusíku, množství živin,
stupeň pH. Všechny tyto faktory mohou mravenci svou činností ovlivňovat (Millar
1974 In: Frouz 2000b, Hruška 1980).
2.4.5. Zavlhčení hnízda
Zdrojů vody v hnízdech lesních mravenců může být několik. Patří mezi ně
kondenzace páry, déšť, mlha a metabolická voda mravenců. Zdroje vlhkosti vzrůstají
úměrně s objemem hnízda (Frouz 2000b). Vyšší obsah vody v mravenčích hnízdech
20