Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Trávníky Travní směsi v roce 2010 – trendy a inspirace Krajinné trávníky a travní porosty k pícnímu využití představují svým plošným zastoupením významnou složku ploch veřejné zeleně a kulturní zemědělské krajiny. Dosažení a udržení jejich užitných vlastností (funkční účinnosti) je neodmyslitelně spojeno nejen s vhodným výběrem travních druhů použitých ve směsi, ale také s dodržením doporučeného výsevku a především s pochopením účelu využívání. Neporozumění významu souvislostí mezi účelem využití trávníku, ekologickými vlastnostmi jednotlivých druhů, konkurenčními vztahy v porostu, výsevkem a přirozenou sukcesí, vede často již ve fázi tvorby projektu k naprosto zavádějícím a nefunkčním výsledkům. V zahradní architektuře často skloňovaný termín „Květnatá louka“, coby přírodě blízký vegetační prvek, zahrnuje nesmírnou škálu druhově pestrých porostů, jejichž využití, složení a často zcela odlišný způsob ošetřování ovšem vyžadují důkladnější znalost problematiky pícninářství, pedologie, agrotechniky a fytocenologie, a to především od zahradních architektů, kterým je stále častěji svěřována kompetence pro vytvoření směsí pro luční a pastevní využívání, protierozní ochranu půd ohrožených desertifikací, napodobení konkrétního přírodního společenstva, a to vše s podmínkou zastoupení alespoň elementárního podílu bylin v porostu. V tomto příspěvku budou zmíněny alespoň některé aspekty vybraných typů travních směsí, se kterými je možné se i v zahradní a krajinné tvorbě stále častěji setkat. Pastevní směsi pro koně - Pastevní směs pro koně je poměrně specifická záležitost a složení takové směsi vyžaduje vysoký obsah vlákniny v píci. Kůň je býložravec, má schopnost enzymatického i mikrobiálního trávení. Na rozdíl od přežvýkavců probíhá trávení v trávícím traktu koně nejdříve enzymatické, a až následně trávení mikrobiální. Koně dávají přednost porostům trav ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci vyžadovány, popř. je jejich podíl ve směsi podstatně snížen proti běžným jetelovinotravním směsím učeným pro pastvu dobytka. Pastevní odchov koní na malých hospodářstvích je spíše doplňkovou záležitostí, ale značný význam pro zdraví koní má pastva u větších hřebčinců. Doporučený výsevek: 40–50 kg/ha Příklad pastevní směsi pro koně Jílek vytrvalý 4n 11 % Bojínek luční 28 % Lipnice luční 13 % Trojštět žlutavý 6 % Ovsík vyvýšený 5 % Festucoidní mezirodový hybrid 26 % Kostřava červená 11 % Směsi pro dostihové dráhy a parkurová závodiště – jsou extrémně zatěžovanými sportovními plochami, především na parkuru většinou bez možnosti závlahy. S extrémními a často i suchými podmínkami se takovéto trávníky mohou vyrovnat pouze v případě, že jsou ve směsi obsaženy jak suchovzdorné travní druhy, tak druhy odolávající intenzívnímu zatížení. Tyto podmínky splňuje především kostřava rákosovitá, kterou lze v současné době získat i ve velice jemných odrůdách a v kombinaci s výběžkatými travními druhy a rychle odnožujícím jílkem vytrvalým vznikne směs vyhovující požadavkům parkuru i dostihových drah. Příklad směsi pro parkur Jílek vytrvalý 30 % Lipnice luční 15 % Kostřava červená dlouze výběžkatá 25 % Kostřava rákosovitá 30 % Štěrkové trávníky – jako další možná alternativa k asfaltovým parkovacím stáním se schopností vysoké vodopropustnosti, jsou poslední dobou stále častěji skloňované a především v německy mluvích zemích je jejich studiu věnována značná pozornost. Právě vsakovací schopnost při současné zatížitelnosti zpevněných vegetačních substrátů ve štěrkových trávnících zvyšuje značný ekologický význam těchto ploch. Způsobem výstavby jednotlivých zpevněných vrstev a ozeleněním povrchu těchto ploch, je štěrkovým trávníkům umožněna vedle potřebné nosnosti také dostatečná pórovitost a propustnost, čímž je zaručena žádoucí vsakovací schopnost. Uvedené vlastnosti jsou významné především pro městské oblasti, kde je na klasických komunikacích s asfaltovým povrchem propustnost pro vodu znemožněna, takže dochází k následujícím problémům: – při plošném povrchovém odtoku vody se zvyšuje množství vody v kanalizační síti a při povodňových událostech je kanalizace zcela přetížena. – dochází k poklesu hladiny spodní vody – zhoršení městského klimatu Různé varianty složení směsí pro štěrkové trávníky je uvedeno v normě FLL – „RSM – pravidla pro sestavování směsí trávníků“ v části RSM 5.1 Parkové trávníky. Ještě konkrétněji se doporučeními, kdy je vůbec vhodné přistoupit k použití štěrkového trávníku dle RSM 5.1, zabývá podrobně zpracovaná metodika FLL – „ Směrnice pro navrhování, realizaci a údržbu zpevněných zatravněných ploch“. Podle intenzity využití jsou zakládány štěrkové trávníky s jednou nosnou vegetační vrstvou s mocností 15–30 cm nebo se dvěma vrstvami, kde hlubší vrstva je drenážní o mocnosti 20–25 cm z hrubšího materiálu a svrchní vrstva má mocnost 10–15 cm a obsahuje jemnější frakci štěrku smíchanou s kompostem. Při výstavbě dvouvrstevných štěrkových trávníků může nastat nepříjemná situace, kdy je svrchní vrstva kvůli slabší mocnosti snadněji rozrušena a jemnější částice postupně tlakem a srážkami klesají do spodní drenážní vrstvy, kde negativně působí na její propustnost. Schéma č. 1 – Štěrkový trávník s jednou vegetační nosnou vrstvou (Florineth, 2004) Směs 10–20 objemových % zeminy (kompostu) a 80-90 % štěrku Zrnitost: 0/32-0/64 Podkladní vrstva 18 S v a z z a k l á d á n í a ú d r ž b y zeleně
Trávníky Schéma č. 2 – Štěrkový trávník se dvěma vrstvami (Florineth, 2004) Směs 10-20 obj. % zeminy (kompostu) a 80-90 obj. % štěrku; zrnitost: 0/32-0/45 Štěrk; zrnitost: 0/45-0/64 Podkladní vrstva Graf č. 1 – Zrnitostní křivka pro štěrkové trávníky,( FLL 2000) Kostřava červená trsnatá 20 % Kostřava ovčí 20 % C) Jílek vytrvalý 15 % Kostřava červená dlouze výběžkatá 30 % Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % Kostřava červená trsnatá 20 % Kostřava ovčí 20 % Jetel plazivý 5 % Poděkování Ke zpracování tohoto učebního textu byly použity informace získané při řešení projektu výzkumu a vývoje s identifikačním číslem 2B06034 s názvem „Racionální postupy při zakládání a ošetřování travnatých ploch v kulturní krajině“, realizujícího NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II. Okrasné směsi s jílkem vytrvalým – jsou zařazeny v německých pravidlech pro sestavování směsí pod názvem RSM 1.1., varianta 1 již několik let, ale v českém prostředí se s nimi zatím příliš nesetkáváme. Použití jílku vytrvalého do okrasných směsí je podmíněno výběrem opravdu těch nejjemnějších odrůd a ty jsou šlechtěním získávány až v poslední době. Již z názvu směsi vyplývá, že tato směs nachází své uplatnění v intenzívně ošetřovaných trávnících okrasného charakteru, jako jsou partery, pohledové plochy nebo předzahrádky, které nejsou pravidelně zatěžované. Význam jílku vytrvalého v této směsi spočívá v rychlejším vzejití a zapojení trávníku. Složení okrasné travní směsi s jílkem vytrvalým – RSM 1.1., var.1 Kostřava červená trsnatá 30 % Kostřava červená dlouze výběžkatá 20 % Kostřava červená krátce výběžkatá 30 % Jílek vytrvalý 20 % Směsi pro solární elektrárny – jsou nyní tzv. na pořadu dne. Neustále probíhají různá výběrová řízení na zatravnění fotovoltaických elektráren, přičemž málokdo si uvědomuje, jaké záludnosti na realizátora čekají. Na těchto plochách není hlavním nebezpečím zastínění trávníku jednotlivými panely, ale především srážkový stín, který ohrožuje úspěšnost vzejití dost podstatným způsobem. Z tohoto pohledu se jako výhodnější jeví podzimní termín výsevu. Dalším požadavkem ze strany provozovatele jsou rychlé a trvalé zapojení kvůli eliminaci prašnosti, co nejnižší náklady na založení a údržbu a malý nárůst hmoty. Logicky připadají v úvahu suchovzdorné travní směsi krajinného charakteru s trávníkovým výsevkem 25–30 g/m 2 . Při použití jetele plazivého ve směsi sice stoupá cena za osivo, ale současně se zvyšuje jistota založení a úspěšnost zatravnění. Příklady použití směsí pro zatravnění fotovoltaických elektráren A) Jílek vytrvalý 15 % Kostřava červená dlouze výběžkatá 30 % Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % Kostřava červená trsnatá 20 % Kostřava ovčí 20 % Lipnice luční 5 % B) Jílek vytrvalý 20 % Kostřava červená dlouze výběžkatá 30 % Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % Florineth, 2004 Použitá literatura Gandert, K. D., Bureš, F., 1991: Handbuch Rasen. Deutscher Landwirtschaftsverlag Berlin, 1991, 365 s. Hrabě, F., Buchgraber, K., 2004: Pícninářství – travní porosty. MZLU v Brně, 149 s. Florineth, F., 2004: Pflanzen statt beton. Handbuch zur Ingenierbiologie und Vegetations technik. Patzer Verlag, Berlin – Hanover, 272 s. Ing. Marie Straková, Ph.D., Ing. Ľubica Janků, Ph.D., Ing. Josef Straka, Ph.D. Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov S v a z z a k l á d á n í a ú d r ž b y zeleně 19
- Page 1 and 2: Svaz zakládání a údržby zelen
- Page 3 and 4: Obsah ■ SLOVO PŘEDSEDY SZÚZ ■
- Page 5 and 6: Představujeme... onu zahradu a spo
- Page 7 and 8: Pohádka o parcích, které si zahr
- Page 9 and 10: Hotel Zelené San střechy Remo Úd
- Page 11: Zahradní traktor P11577RB Traktor
- Page 14 and 15: Ceny JAK TYP TRÁVNÍKU A JEHO KVAL
- Page 16: Porovnání tří typů trávníků
- Page 21 and 22: Lipová ratolest 2010 Soutěž mlad
- Page 23 and 24: Návrhy a realizace zahrad. Poklád
- Page 25 and 26: 4.VELETRH přivítal jaro Veletrh j
- Page 27 and 28: SEZNAM ČLENŮ SEKCE BIOBAZÉNŮ, O
- Page 29 and 30: Reklamní prezentace 29
- Page 31 and 32: Stromy bez rizika BAOBAB - péče o
Trávníky<br />
Travní směsi v roce 2010<br />
– trendy a inspirace<br />
Krajinné trávníky a travní porosty k pícnímu využití představují svým plošným zastoupením<br />
významnou složku ploch veřejné zeleně a kulturní zemědělské krajiny. Dosažení<br />
a udržení jejich užitných vlastností (funkční účinnosti) je neodmyslitelně spojeno nejen<br />
s vhodným výběrem travních druhů použitých ve směsi, ale také s dodržením doporučeného<br />
výsevku a především s pochopením účelu využívání. Neporozumění významu<br />
souvislostí mezi účelem využití trávníku, ekologickými vlastnostmi jednotlivých druhů,<br />
konkurenčními vztahy v porostu, výsevkem a přirozenou sukcesí, vede často již ve fázi<br />
tvorby projektu k naprosto zavádějícím a nefunkčním výsledkům.<br />
V zahradní architektuře často skloňovaný<br />
termín „Květnatá louka“, coby přírodě blízký<br />
vegetační prvek, zahrnuje nesmírnou škálu<br />
druhově pestrých porostů, jejichž využití, složení<br />
a často zcela odlišný způsob ošetřování<br />
ovšem vyžadují důkladnější znalost problematiky<br />
pícninářství, pedologie, agrotechniky<br />
a fytocenologie, a to především od zahradních<br />
architektů, kterým je stále častěji svěřována<br />
kompetence pro vytvoření směsí pro<br />
luční a pastevní využívání, protierozní ochranu<br />
půd ohrožených desertifikací, napodobení<br />
konkrétního přírodního společenstva, a to<br />
vše s podmínkou zastoupení alespoň elementárního<br />
podílu bylin v porostu.<br />
V tomto příspěvku budou zmíněny alespoň<br />
některé aspekty vybraných typů travních<br />
směsí, se kterými je možné se i v zahradní<br />
a krajinné tvorbě stále častěji setkat.<br />
Pastevní směsi pro koně - Pastevní směs<br />
pro koně je poměrně specifická záležitost<br />
a složení takové směsi vyžaduje vysoký obsah<br />
vlákniny v píci. Kůň je býložravec, má<br />
schopnost enzymatického i mikrobiálního<br />
trávení. Na rozdíl od přežvýkavců probíhá<br />
trávení v trávícím traktu koně nejdříve enzymatické,<br />
a až následně trávení mikrobiální.<br />
Koně dávají přednost porostům trav<br />
ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla<br />
vzhledem k vysokému obsahu bílkovin<br />
v píci vyžadovány, popř. je jejich podíl<br />
ve směsi podstatně snížen proti běžným<br />
jetelovinotravním směsím učeným pro pastvu<br />
dobytka. Pastevní odchov koní na malých<br />
hospodářstvích je spíše doplňkovou<br />
záležitostí, ale značný význam pro zdraví<br />
koní má pastva u větších hřebčinců. Doporučený<br />
výsevek: 40–50 kg/ha<br />
Příklad pastevní směsi pro koně<br />
Jílek vytrvalý 4n 11 %<br />
Bojínek luční 28 %<br />
Lipnice luční 13 %<br />
Trojštět žlutavý 6 %<br />
Ovsík vyvýšený 5 %<br />
Festucoidní mezirodový hybrid 26 %<br />
Kostřava červená 11 %<br />
Směsi pro dostihové dráhy a parkurová<br />
závodiště – jsou extrémně zatěžovanými<br />
sportovními plochami, především na parkuru<br />
většinou bez možnosti závlahy. S extrémními<br />
a často i suchými podmínkami se<br />
takovéto trávníky mohou vyrovnat pouze<br />
v případě, že jsou ve směsi obsaženy jak<br />
suchovzdorné travní druhy, tak druhy odolávající<br />
intenzívnímu zatížení. Tyto podmínky<br />
splňuje především kostřava rákosovitá,<br />
kterou lze v současné době získat i ve velice<br />
jemných odrůdách a v kombinaci s výběžkatými<br />
travními druhy a rychle odnožujícím<br />
jílkem vytrvalým vznikne směs vyhovující<br />
požadavkům parkuru i dostihových drah.<br />
Příklad směsi pro parkur<br />
Jílek vytrvalý 30 %<br />
Lipnice luční 15 %<br />
Kostřava červená dlouze výběžkatá 25 %<br />
Kostřava rákosovitá 30 %<br />
Štěrkové trávníky – jako další možná alternativa<br />
k asfaltovým parkovacím stáním se<br />
schopností vysoké vodopropustnosti, jsou<br />
poslední dobou stále častěji skloňované<br />
a především v německy mluvích zemích je<br />
jejich studiu věnována značná pozornost.<br />
Právě vsakovací schopnost při současné<br />
zatížitelnosti zpevněných vegetačních<br />
substrátů ve štěrkových trávnících zvyšuje<br />
značný ekologický význam těchto ploch.<br />
Způsobem výstavby jednotlivých zpevněných<br />
vrstev a ozeleněním povrchu těchto<br />
ploch, je štěrkovým trávníkům umožněna<br />
vedle potřebné nosnosti také dostatečná<br />
pórovitost a propustnost, čímž je zaručena<br />
žádoucí vsakovací schopnost. Uvedené<br />
vlastnosti jsou významné především pro<br />
městské oblasti, kde je na klasických komunikacích<br />
s asfaltovým povrchem propustnost<br />
pro vodu znemožněna, takže dochází<br />
k následujícím problémům:<br />
– při plošném povrchovém odtoku vody se<br />
zvyšuje množství vody v kanalizační síti<br />
a při povodňových událostech je kanalizace<br />
zcela přetížena.<br />
– dochází k poklesu hladiny spodní vody<br />
– zhoršení městského klimatu<br />
Různé varianty složení směsí pro štěrkové<br />
trávníky je uvedeno v normě FLL – „RSM<br />
– pravidla pro sestavování směsí trávníků“<br />
v části RSM 5.1 Parkové trávníky. Ještě<br />
konkrétněji se doporučeními, kdy je vůbec<br />
vhodné přistoupit k použití štěrkového<br />
trávníku dle RSM 5.1, zabývá podrobně<br />
zpracovaná metodika FLL – „ Směrnice pro<br />
navrhování, realizaci a údržbu zpevněných<br />
zatravněných ploch“.<br />
Podle intenzity využití jsou zakládány štěrkové<br />
trávníky s jednou nosnou vegetační<br />
vrstvou s mocností 15–30 cm nebo se dvěma<br />
vrstvami, kde hlubší vrstva je drenážní<br />
o mocnosti 20–25 cm z hrubšího materiálu<br />
a svrchní vrstva má mocnost 10–15 cm a obsahuje<br />
jemnější frakci štěrku smíchanou<br />
s kompostem. Při výstavbě dvouvrstevných<br />
štěrkových trávníků může nastat nepříjemná<br />
situace, kdy je svrchní vrstva kvůli slabší<br />
mocnosti snadněji rozrušena a jemnější<br />
částice postupně tlakem a srážkami klesají<br />
do spodní drenážní vrstvy, kde negativně<br />
působí na její propustnost.<br />
Schéma č. 1 – Štěrkový trávník s jednou vegetační nosnou vrstvou (Florineth, 2004)<br />
Směs 10–20 objemových % zeminy<br />
(kompostu) a 80-90 % štěrku<br />
Zrnitost: 0/32-0/64<br />
Podkladní vrstva<br />
18 S v a z z a k l á d á n í a ú d r ž b y zeleně
Change language