vox pediatriae 8/2009 - DÄtský lékaÅ
vox pediatriae 8/2009 - DÄtský lékaÅ
vox pediatriae 8/2009 - DÄtský lékaÅ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V O X P E D I A T R I A E<br />
n 2. Shrnutí lékařských postupů<br />
V tomto oddíle se pediatři dozvědí o nejčastějších<br />
zdravotních problémech, které<br />
mívají děti s PAS. Například hned v prvním<br />
odstavci odstavci autoři upozorňují na<br />
výzkum, který byl proveden u dětí, které<br />
si neustále strkají do úst ruce, prsty nebo<br />
předměty, a doporučují pediatrům provést<br />
vyšetření na hladinu olova v krvi. Další problémy,<br />
které může pediatr očekávat u svých<br />
autistických pacientů, jsou:<br />
syndrom fragilního x chromozomu,<br />
tuberózní skleróza nebo<br />
epilepsie.<br />
O epilepsii uvádějí autoři<br />
tato fakta: trpí jí 11-39 % osob<br />
s poruchami autistického spektra,<br />
u 42 % osob s vážnými vývojovými<br />
poruchami se objevují<br />
záchvaty, u dětí s PAS existují<br />
dvě období, kdy se epilepsie<br />
objeví častěji než jindy, a sice<br />
před 5 rokem a pak v pubertě,<br />
u dětí s PAS se často vyskytují<br />
epileptoformní výboje na EEG<br />
(u 10-72 %) a EEG vyšetření<br />
se doporučuje při podezření na<br />
záchvaty, nikoli však plošně.<br />
O gastrointestinálních<br />
potížích uvádějí: u 46-85 %<br />
osob s PAS se vyskytují problémy<br />
jako chronická zácpa<br />
nebo průjem, avšak výsledky<br />
těchto výzkumů je ještě nutné<br />
důkladněji ověřit. V nejnovější<br />
(a zřejmě i dosud nejpřesnější)<br />
studii má zažívací obtíže 70 %<br />
dětí s PAS. Pokud dítě trpí takovýmito<br />
chronickými obtížemi, je<br />
vhodné provést vyšetření zažívacího<br />
traktu, včetně případné<br />
endoskopie. A to i v případech,<br />
kdy se u dítěte projeví náhlá<br />
změna chování, výbuchy agrese či autoagrese,<br />
které mohou se zažívacími potížemi<br />
souviset.<br />
O poruchách spánku autoři uvádějí, že<br />
jsou u osob s PAS poměrně typické. Existují<br />
výzkumy, které potvrdily u osob s PAS problémy<br />
s regulací hormonu melatoninu a že<br />
je možné tyto potíže řešit jeho podáváním.<br />
Dále také shrnují možnosti farmakoterapie:<br />
seznam léků, které je možné u dětí s PAS<br />
používat na nespavost.<br />
S pomoci přesných citací konkrétních<br />
výzkumů manuál informuje lékaře o možných<br />
příčinách problematického chování a možnostech<br />
nápravy (např. že příčinou neklidu<br />
a problematického chování může být řada<br />
různých fyzických potíží, např. otitida, zánět<br />
močových cest, zácpa, zubní absces, fraktura,<br />
zánět jícnu, bolesti hlavy, gastritida,<br />
kolitida a podobně) i o psychofarmakách -<br />
při jakém druhu potíží je vhodné podávat jaký<br />
preparát a pro koho je vhodný.<br />
O doplňkové a alternativní medicíně se<br />
pediatři dozvědí, že dosud neexistuje dostatek<br />
seriózních podkladů, které by používání<br />
podobných metod potvrdily nebo vyvrátily.<br />
Nicméně je možné tyto postupy vyzkoušet<br />
a zhodnotit jejich účinek. Článek rozděluje<br />
používané alternativní a doplňkové postupy<br />
na nebiologické a biologické. Mezi nebiologické<br />
patří: trénink sluchové integrace<br />
(auditory integration training), behaviorální<br />
optometrie, kraniosakrální manipulace, terapie<br />
s delfíny, muzikoterapie a facilitovaná<br />
komunikace.<br />
Mezi biologické patří: imunoregulační<br />
terapie (např. omezení potravinových alergenů<br />
v jídelníčku nebo injekce imunoglobulinu),<br />
detoxikační terapie (např. chelace),<br />
léčba zažívacího traktu (např. trávicí enzymy,<br />
antimykotická léčba, probiotika, bezlepková<br />
a bezmléčná dieta a vancomycin) a podávání<br />
potravinových doplňků, které mohou ovlivnit<br />
neurotransmisi, imunitní faktory nebo<br />
epigenetické faktory (např. vitamin A, C,<br />
B6, hořčík, kyselina listová, kyselina folinová<br />
(leucovorin), vitamin B12, dimetylglycin,<br />
trimetylglycin, karnosin, omega-3 mastné<br />
kyseliny, inositol, různé minerální<br />
látky a další). (O těchto biologických<br />
terapiích se však rodič<br />
autistického dítěte v Česku nemá<br />
většinou ani s kým poradit.)<br />
Tyto terapie jsou pak podrobně<br />
popsány: jsou zde uvedeny<br />
výzkumy, které byly u jednotlivých<br />
postupů provedeny (i když ne<br />
v rozsahu dostatečném pro klinické<br />
testy) i jejich účinnost nebo<br />
neúčinnost. Na závěr informací<br />
o alternativních terapiích autoři<br />
doslova píšou: „Lékaři, kteří mají<br />
v péči pacienty s PAS, by měli<br />
připustit, že mnoho jejich pacientů<br />
bude používat nestandardní<br />
terapeutické metody. Měli by<br />
se zaměřit především na to, aby<br />
byli sami o alternativních terapiích<br />
dobře informováni, zjistili si<br />
informace o využívání konkrétní<br />
alternativní terapie v minulosti<br />
i v současnosti, aby byli schopni<br />
pacientům poskytnout vyvážené<br />
informace a rady o možných<br />
léčebných postupech a zároveň<br />
dokázali popsat rizika a možné<br />
škodlivé účinky, aby alternativní<br />
terapii neprosazovali nebo naopak<br />
neodmítali způsobem, který<br />
by si pacient mohl vyložit jako<br />
necitlivost nebo lhostejnost, aby<br />
se snažili s rodinami spolupracovat, a to<br />
i v případě, že se s nimi ohledně zvolené<br />
terapie neshodnou.“<br />
Z vlastní zkušenosti i z mnoha rozhovorů<br />
s rodiči dětí s PAS vím, že otevřenost pediatra<br />
(tedy člověka, který zná nás i naše děti), jeho<br />
ochota s námi o problémech našich dětí mluvit,<br />
stejně jako jeho znalosti a snaha získávat<br />
nové informace o přidružených zdravotních<br />
obtížích, které mohou s autismem souviset,<br />
je možná ta nejdůležitější pomoc, které se<br />
nám v současnosti může dostat.<br />
n<br />
Literatura u autorky<br />
VOX PEDIATRIAE • říjen/<strong>2009</strong> • č. 8 • ročník 9<br />
25
Change language