Vox Pediatriae

VOX PEDIATRIAE
Se psy je imunitě líp
Mnoho studií už prokázalo, že dítě, které je v kontaktu se psy či kočkami,
je méně náchylné k onemocnění astmatem a má i menší
„šanci“, že ho bude trápit alergie.
To samo o sobě blahodárný vliv zvířat na imunitní systém neprokazuje.
Může to jen znamenat, že rodiny se sklony k alergiím si zvířata
do bytu nepustí. Nově publikovaný výsledek výzkumu vědců z univerzity
v norském Bergenu ale teorii předpokládající, že přítomnost
zvířat „vytrénuje“ imunitní systém, podpořil.
Ukázal totiž, že ani lidé které alergie trápí, se často zvířat nezbavují
a svůj problém řeší pomocí léků.
Co bylo dřív, slepice, nebo vejce?
To, že chovatelé domácích zvířat trpí alergií méně často než zbytek
populace, je známo již dlouho. Poznatek odpovídá i selskému rozumu:
když milovníkům zvířat jejich mazlíček způsobuje závažné potíže,
musí se ho vzdát, a posílí tak řady alergiků mezi ne-chovateli.
A protože alergičtí rodiče mají často děti s podobnou dispozicí,
efekt se dále zvyšuje. Jenže takto nelze vysvětlit celý rozdíl mezi
oběma skupinami.
Z vyplněných dotazníků navíc plyne, že lidé si často i po propuknutí
alergie oblíbená zvířata ponechávají a s potížemi se vyrovnávají pomocí
léků.
Nová studie tedy přináší další argument podporující teorii, podle
které život s domácími mazlíčky v dětství a dospívání „vycvičí“ imunitní
systém tak, že bude méně citlivý na případné setkání s alergenem.
Okamžitý nákup chlupatého mazlíčka za účelem ochrany proti
alergiím ale odborníci nedoporučují. Pokud je totiž dítě na alergen
citlivé, problém by se okamžitě projevil.
■
Vědci hledají lék
proti slábnutí svalů
Odborníci se snaží najít a zablokovat geny zodpovědné za svalovou
atrofii.
Párkrát zajdete do posilovny a zocelíte své svaly. Pak už jen ležíte
doma u televize a vaše tělo zůstane pořád stejně krásné. Stačí spolknout
pilulku, která zabrání ochabování svalů. Takovou vizi slibují
autoři několika výzkumů citovaných nedávno v časopise New Scientist.
Podle některých odborníků to ale nebude zdaleka tak jednoduché.
Prostředek, který by zamezil rozpadávání nepoužívané svalové hmoty,
by usnadnil život mnoha lidem - ať už starším osobám, pacientům
upoutaným po delší čas na lůžko nebo astronautům při dlouhých
kosmických letech. Zároveň by se mohl stát podpůrným
prostředkem pro sportovce.
Co se vlastně děje uvnitř nepoužívaných svalů? Buněčný biolog Alfred
Goldberg z Harvardovy univerzity zjistil, že se v těle při „zahálení“
aktivují geny, které spustí celou kaskádu chemických procesů.
Nakonec se vždy bílkoviny tvořící svaly rozpadnou na jednoduché
aminokyseliny. Takových genů máme možná i několik desítek. Goldberg
je souhrnně nazval „atrogeny“, tedy geny zodpovědné za svalovou
atrofii.
Obdobné kaskády vedoucí ke stejným důsledkům mohou spustit
i různé patologické faktory (například genetické poruchy, infekční
onemocnění nebo rakovina). Odbourávání buněčných bílkovin je
VOX PEDIATRIAE - listopad/2006 - č.9 - ročník 6
ale přirozeným procesem, který probíhá v každém těle a vede k obnově
již „použitých“ molekul bílkovin. U nevyužívaných a nemocných
svalů ovšem dochází k nadměrnému odbourávání. Právě tomu chtějí
vědci předejít.
„Pokud se podaří některou složku z těchto komplikovaných procesů
zablokovat, svalová atrofie nenastane,“ říká Tomáš Soukup z Fyziologického
ústavu AV ČR. Několik výzkumných týmů již oznámilo, že
se jim podařilo získat látky schopné některý gen zablokovat. Například
Goldberg s kolegy identifikoval transkripční faktor zvaný FoxO,
bílkovinu, která řídí aktivitu některých atrogenů. Pokusy na myších
ukazují, že vypnutí faktoru FoxO skutečně omezuje ochabování svalů.
Zázračná pilulka nebude
„Takový přístup je sice slibný, ale značně zjednodušený,“ upozorňuje
Tomáš Soukup. Podle něj jsou vědci na správné cestě, ale výsledkem
rozhodně nebude jedna „zázračná“ pilulka. Na ochabování
svalové hmoty má totiž vliv celá řada genů. Kromě toho máme víc
druhů svalstva - svaly na hlavě, na zádech, na břiše a na končetinách
se liší. „Od určitého stádia vývoje vycházejí z odlišných buněk.
Neumím si proto představit jednu látku, která by na všechny svaly
působila jako všelék,“ upozorňuje Tomáš Soukup.
V lidském těle se vyvíjejí dva druhy svalových vláken, tzv. pomalé
a rychlé svaly. Rychlé svaly jsou výkonnější, ale snadno se unaví,
jsou typické například pro sprintery. Naproti tomu pomalé svaly,
převažující u vytrvalostních běžců, fungují delší dobu s nižší spotřebou
energie. „Každý z nás má jiný poměr rychlých a pomalých vláken.
A ukazuje se, že neexistuje jedna univerzální cesta, jak současně
zabránit atrofii obou typů. Takže výzkum bude složitější,“
předpokládá český odborník.
Většinu výzkumů citovaných v New Scientistu podporují farmaceutické
firmy. Jejich přístup považuje Tomáš Soukup za příliš jednoúčelový.
„Předem si stanoví cíl a hledají produkty, které půjde rychle
komerčně využít,“ říká.
Naproti tomu evropský výzkumný projekt MYORES (více viz text Od
červa..) se podle něj snaží komplexně popsat a pochopit celý proces
vývoje svalů, a teprve na základě získaných poznatků pak odvodit
látky s potenciálním využitím v praxi.
Jednou z možností, jak předejít ochabování svalů, je podle Tomáše
Soukupa využití tzv. satelitních buněk. Jsou to kmenové buňky, které
se v lidském těle uchovávají do dospělosti. V případě potřeby,
například při poškození nebo nemoci svalu, z nich vznikají další svalové
buňky. Pokud bychom satelitní buňky uměle aktivovali, svalová
hmota by se posílila a předešli bychom atrofii.
Problém je v tom, že zásoba satelitních buněk je omezená a dříve
nebo později by se při tomto postupu vyčerpala. V poslední době
proto vědci experimentují s možností odebrat část satelitních buněk,
namnožit je mimo tělo a pak je implantovat zpátky.
Pozor na kosti a šlachy
New Scientist optimisticky uvádí, že lék proti atrofii pomůže astronautům
při dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže. Je pravda, že například
při půlroční cestě na Mars mohou některé svaly zeslábnout
až o čtvrtinu. Proto i nyní obyvatelé Mezinárodní kosmické stanice
cvičí několik hodin denně.
Tomáš Soukup upozorňuje, že ani pro astronauty se nejspíš neuplatní
jedna univerzální pilulka. Stav beztíže totiž neovlivňuje všech-
51