Vox Pediatriae

VOX PEDIATRIAE
včera Právu řekl, že „takto se neuvažuje“. Podle něj by doplatky byly
„pro všechny bez rozdílu“.
Kamenem úrazu zřejmě bude nejen, pro koho by poplatky u lékaře
byly, ale i v jaké výši. „Jestli ODS přijde s poplatkem třeba 200 korun
u lékaře a 50 korun za recept, tak se o tom můžeme bavit,“ řekl
Rath. Dodal, že pokud by byly poplatky u lékaře skutečně jen pro lidi
průměrně a nadprůměrně situované, tak mohou být v této výši.
Pokud by však šlo o plošné zavedení poplatků pro všechny, pak rozhodně
s tím souhlasit ČSSD nebude.
„A nebudeme souhlasit ani s oním stropem 3000 korun ročně, jak
uvažuje ministr Julínek ohledně doplatků za léky. Já si umím představit,
že tato částka nebo nižší by mohla být za všechny doplatky u
lékaře včetně léků,“ prohlásil Rath.
Cikrt Právu řekl, že v současné době doplatek za léky vyšší než
3000 korun ročně platí zhruba 150 tisíc lidí, z toho dvě třetiny důchodců.
„Je to poprvé, co toto číslo zveřejňujeme, protože dříve se
nesledovalo,“ řekl Cikrt.
Rath mu ale oponuje: „Průměrný doplatek za léky je nyní 800 korun
a u důchodce asi 1500. Pokud by Julínek chtěl strop 3000 za léky
ročně, pak by to znamenalo podstatné zvýšení doplatků za léky, a s
tím souhlasit nemůžeme,“ řekl Rath.
Julínek v rámci doplatků za léky uvažuje buď o poplatku za recept,
nebo poplatku za lék na receptu.
„Vše se nyní analyzuje a žádná výše stanovena nebyla,“ řekl Cikrt.
Odmítl také, že by Julínek uvažoval o snížení počtu plně hrazených
léků ze zdravotního pojištění. „Dnes máme 360 skupin léků a v každé
je jeden lék plně hrazený.
Revizi by tento počet rozhodně potřeboval, ale nic není rozhodnuto,“
řekl Cikrt. Uvedl, že všechny poplatky ve zdravotnictví se budou
konzultovat s politickými partnery a musí na ně být shoda, aby v
Parlamentu prošlo jejich uzákonění.
■
Spor o pupečníkovou krev
Pokud rodiče plánují uschování pupečníkové krve svého potomka,
měli by vědět i o nevýhodách tohoto kroku.
Kryštofovi bylo sedm měsíců a zachránil lidský život. Ani o tom nevěděl.
Když se narodil, odebrali lékaři z jeho placenty necelé deci
tzv. pupečníkové krve. Ta obsahuje buňky, z nichž vznikají bílé i červené
krvinky. Lze ji využít k transplantaci místo kostní dřeně. Kryštofova
krev se dočkala uplatnění velice záhy. Lékaři jí nahradili
„zblázněnou“ kostní dřeň dítěte trpícího leukemií a uzdravili jej ze
smrtelné choroby.
Kryštofovi rodiče darovali chlapcovu krev veřejné bance. Tam byla
k dispozici každému, kdo ji potřebuje a ukáže se jako vhodný příjemce.
Mohli ji ale uskladnit v soukromé bance a mít ji připravenou
výhradně pro Kryštofovu vlastní potřebu. Co kdyby jednou onemocněl
a sám potřeboval transplantaci? V České republice celá procedura
vyjde na 20 až 40 tisíc korun a je k mání dokonce na splátky.
Nabídka soukromých bank vypadá lákavě. Přesto ji bioetická komise
Evropské unie označila za pochybnou. Proti se vyslovily organizace
amerických pediatrů a organizace britských a amerických gynekologů.
Proč? Je krajně nepravděpodobné, že by dárce svou
pupečníkovou krev někdy použil. Odborníci odhadují šanci na 1 :
200 000. Při většině onemocnění, například při akutní leukemii,
stačí tradiční léčba a transplantace krvetvorných buněk cizího dárce.
V případě leukemií existují navíc pádné argumenty proti použití
pacientových vlastních krvetvorných buněk, které nesou poruchy
dědičné informace vyvolávající chorobu. Při transplantaci vlastních
krvetvorných buněk dospělému pacientovi lékaři narazí na nedostatek
buněk. Pupečníkové krve se daří odebrat přinejlepším decilitr
a to stačí jen dítěti.
Hodně se hovoří o tom, že se v pupečníkové krvi nacházejí buňky
schopné proměny i na jiné typy buněk než jsou krvinky. To by otevřelo
cestu k léčbě Parkinsonovy choroby, cukrovky, rakoviny nebo
kardiovaskulárních onemocnění. Tyto možnosti jsou zatím předmětem
výzkumu, jehož výsledky zdaleka nevyznívají jednoznačně. Je to
holub na hodně vysoké střeše.
Soukromé firmy se dostávají do rozporu s etikou, když se obracejí
na budoucí rodiče v citově velmi vypjatém období a často hrají na
strunu jejich zjitřených emocí. V propagačních materiálech a inzerátech
vycházejících v českých novinách lze číst formulace jako „zachraňte
si klíč k budoucímu zdraví“ nebo „nechte si zmrazit náhradní
imunitní systém“. Rodič snadno podlehne dojmu, že se dopustí
fatální chyby, pokud dítěti nezajistí „to, co mu může jednou zachránit
život“.
Sám odběr není po organizační stránce jednoduchý a zaměstnává
lékaře i zdravotnický personál v období, kdy by se měli přednostně
věnovat matce a dítěti. To je na pováženou především při komplikovaných
porodech. V případech dárcovství pupečníkové krve nehraje
tento faktor velkou roli, protože tam lze při komplikacích od odběru
snadno upustit a také se to tak praktikuje.
Uskladnění pupečníkové krve má smysl jen tehdy, pokud se ji podaří
uchovat po velmi dlouhou dobu, řádově desetiletí. Současný
boom soukromých bank ale zákonitě vyvrcholí tvrdým konkurenčním
bojem, jejž zdaleka nepřežijí všechny. Ve Spojených státech,
kde má toto podnikání nejdelší tradici, se už některé společnosti
potýkají s nedostatkem zákazníků. Navíc hrozí, že i prosperující firma
nezíská potřebné akreditace. Před rodiči zvažujícími uložení krve
dítěte v soukromé bance proto stojí i otázka: Co se stane s pupečníkovými
krvemi uloženými u firem, které zkrachují?
■
Domácími zvířaty proti alergii
Život pod jednou střechou s domácími mazlíčky nemusí znamenat
zdravotní riziko. Výzkumy ukazují, že to může být právě naopak. Pokud
vaše ratolest vyrůstá spolu s kočkou nebo psem, bude méně
ohrožena alergií než dítě, v jehož okolí „sterilitu“ prostředí žádný domácí
mazlíček neohrožuje.
Rozsáhlá studie, kterou vypracoval tým vedený Cecilií Svanesovou
z bergenské univerzity, efekt dokonce kvantifikuje. Podle norských
odborníků je u chovatelů zvířat riziko vzniku alergie nižší o jednu třetinu.
K tomuto zjištění vědci došli po devítiletém zkoumání vzorku 9812
Evropanů, uvádí agentura Reuters. Účastníci výzkumu odpovídali
na otázky týkající se potíží způsobených onemocněním dýchací soustavy,
zda měli v mládí alergii či symptomy astmatu. Vědce také zajímalo,
jak často byli během dětství a dospívání v kontaktu s domácími
zvířaty. Studie vyšla v zářijovém čísle odborného časopisu
Journal of Allergy and Clinical Immunology.
50 VOX PEDIATRIAE - listopad/2006 - č.9 - ročník 6