Vox Pediatriae

VOX PEDIATRIAE
Aktuality
■
Schváleno:
firmy nebudou platit nemocenskou
Nový zákon o nemocenské, který měl začít platit od příštího roku,
včera definitivně pozměnili poslanci. Příští rok tak firmy ještě nečeká
výplata nemocenské rovnou zaměstnancům na místo státu.
Poslanci včera při závěrečném kole hlasování odsouhlasili novou
verzi zákona o nemocenské. Ta pro podnikatele počítá s postupným
snižováním sazby na nemocenské pojištění výměnou za to, že se
odloží přechod výplaty nemocenské na firmy. Sazby pojistného poklesnou
v roce 2008 z dnešních 3,3 na 2,3 procenta a v roce 2009
na konečných 1,4 procenta. Postupně bude na firmy přecházet i výplata
dávek v nemoci, v roce 2008 budou svým lidem platit polovinu
nemocenské a od roku 2009 celou.
Jinak celý zákon zůstane v platnosti. ODS spolu s lidovci a zelenými
se sice pokusila prosadit celé jeho odložení o jeden rok, ale tahle
snaha jim těsně neprošla.
Příští rok se tak zpřísní pokuty pro lékaře a simulanty a zvýší se nemocenská
pro majetnější lidi. Ti jsou dnes při marodění nejvíce biti.
Novelu teď bude ještě posuzovat Senát, ale tam se problémy vzhledem
k většině ODS nedají očekávat. Stejně tak jako u prezidenta.
Změna nového zákona vymyšlená ještě za předchozí vlády sociálních
demokratů byla dělaná hlavně s cílem narychlo ušetřit ve státním
rozpočtu. Vláda by totiž jinak přišla zhruba o osm miliard korun.
Úředníci si opět počkají
Poslanci včera souhlasili i s další změnou, která má státu pomoci
opět na čas odložit nutné platby. Už potřetí byl odložen služební zákon
pro státní úředníky. Ten jim měl přinést více peněz výměnou za
více zkoušek jejich znalostí a větší požadavky na jejich práci.
Zákon měl také zamezit plýtvání penězi na úřadech na takzvané
mrtvé duše. Nový služební zákon byl dokonce jedním z požadavků
Bruselu, který musíme splnit před vstupem. Ale zatím byl vždy kvůli
nedostatku peněz odložen.
■
Žilní skener zobrazí i „neviditelné“ žíly
Patříte k lidem, nad nimiž si při případném odběru krve sestřička
zoufá, kde má ty žíly najít? Někdy je jejich lokalizování opravdu náročné,
také vzhledem k věku pacienta a stavu jeho kůže. Právě proto
vznikl VeinViewer. Skener žil, který dokáže přímo na pacientově těle
promítnout jejich obraz.
VeinViewer vyvinula společnost Luminetx. Jde o technologii, která
dokáže lokalizovat žíly v těle a zobrazit jejich umístění přímo na kůži
člověka. Samotný přístroj se skládá ze stojanu a nevelkého skeneru,
který lze bez problémů umístit nad jakoukoli část lidského těla. Zařízení
používá proud světla blízkého infračervenému záření, které dokáže
odlišit červené krvinky od okolních buněk. Odražené fotony
světla pak zpětně přijme detektor videokamery umístěné poblíž skeneru.
Počítač zdigitalizuje obraz a promítne jej zpět pomocí DLP projektoru
přímo na místo, které je snímáno. Lékař či zdravotní sestra
tak vidí detailní obraz pacientových žil přímo na jeho těle - nezávisle
na jeho věku, stavu a barvě jeho kůže či jeho tělesném typu.
Nápad na vytvoření podobného přístroje vznikl již v roce 1995 na
University of Tennessee Health Science Center. Devět let poté vznikl
první prototyp, který byl časopisem Time označen za jednu z „nejúžasnějších
invencí roku 2004“. Letos byl VeinViewer certifikován
a připraven pro komerční použití.
I když VeinViewer není zařízením, které by v pravém slova smyslu zachraňovalo
lidské životy, dokáže významně ulehčit pacientům
i zdravotnímu personálu. Výhodou je také jednoduchá obsluha bez
nutnosti složitého školení či certifikace personálu. Neméně důležitá
je dále skutečnost, že nedochází k fyzickému kontaktu mezi zařízením
a pacientem, tudíž se není třeba obávat ani kontaminace či
přenosu chorob. Stejně tak samotné světlo blízké infračervenému
záření, které skener produkuje, není natolik intenzivní, aby dokázalo
kůži zahřát a poškodit. Podle dosavadních zkušeností jde tedy
o bezpečné a na používání nenáročné zařízení, jehož cena se pohybuje
kolem 25 000 amerických dolarů.
■
Kmenové buňky a genová terapie
proti Parkinsonovi
Lidé s Parkinsonovou chorobou trpí poruchami pohybu, závratěmi
a dalšími závažnými zdravotními potížemi. Příčinou jejich onemocnění
je smrt neuronů, které produkují molekuly dopaminu. Vsoučasnosti
se léčba soustředí na zvýšení hladiny dopaminu v mozku
pacientů pomocí léků.
Chorobu se daří jen zpomalit. Úplné uzdravení zůstává nesplněným
snem. Lékaři proto hledají prostředky k trvalému vyléčení nemocných.
Velkou naději vkládají do tzv. buněčných terapií. Při nich by se
odumřelé nervové buňky nahradily novými, vypěstovanými v laboratoři.
Mozek není k přijetí cizích buněk tak vnímavý, jako jiná místa těla.
Problém však nastává při získávání dostatečného množství nervových
buněk s potřebnými vlastnostmi.
Jedním z klíčů k úspěchu by se mohly stát embryonální kmenové
buňky. Ty lze v laboratoři vytvořením vhodných podmínek proměnit
na kterýkoli z 230 typů buněk nacházejících se v těle dospělého
člověka. Vypěstovat z nich náhradu za buňky odumřelé v mozku pacientů
s Parkinsonovou chorobou se ale dlouho nedařilo.
Zvládl to až tým vedený Stevenem Goldmanem z newyorské Cornell
University Medical College. Výsledky pokusů, v nichž se lidské embryonální
kmenové buňky měnily na neurony daných vlastností,
uveřejnil časopis Nature Medicine.
O plnohodnotnosti proměny embryonálních kmenových buněk se
vědci přesvědčili, když neurony transplantovali do mozku potkanů
s příznaky Parkinsonovy nemoci. Zvířata se uzdravovala. Neztrácela
rovnováhu a obnovila se jim koordinace pohybu narušená nemocí.
Bohužel, úspěch provázely nežádoucí vedlejší efekty. Některé embryonální
kmenové buňky se kompletně nepřeškolily do nové role
a začaly se po transplantaci v mozku zvířat nekontrolovaně množit -
48 VOX PEDIATRIAE - listopad/2006 - č.9 - ročník 6