Operativní průzkum a dokumentace historických staveb - FF UJEP
Operativní průzkum a dokumentace historických staveb - FF UJEP
Operativní průzkum a dokumentace historických staveb - FF UJEP
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
64<br />
Přílohy<br />
14–15. Kresebné znázornění řezů stavby.<br />
Zásadní dovedností zpracovatele OPD je kresebné zobrazení řezů dokumentované<br />
stavby. Náčrt půdorysu a typického příčného řezu s vyznačením tloušky<br />
zdí a věrným zobrazením tvaru a polohy otvorů a jejich nik se vyhotovuje vždy,<br />
když chceme věrně zachytit podobu konstrukcí a disposice stavby (příp. souboru<br />
<strong>staveb</strong>) a máme dostatek času. Náčrt může být stejně tak definitivní formou<br />
zobrazení, jako podkladem pro zaznamenání měr při zaměřování objektu. Důležité<br />
je dbát na přiměřenou věrnost proporcí, rozmístění otvorů a vzájemné prostorové<br />
vztahy místností. Tzv. polní náčrt se většinou při zpracování nálezové<br />
zprávy překresluje, je-li však zpracován dostatečně čistě již v terénu, není to nutné,<br />
a lze tím uspořit mnoho času.<br />
Při volbě velikosti náčrtu je třeba vycházet z rozsahu dokumentovaného objektu.<br />
Vhodné je kreslit alespoň v přibližném měřítku, například na základě krokování<br />
nebo s pomocí laserového měřidla. Při překreslování v ateliéru je možné upravit<br />
obrázek například na základě měr z katastrální mapy do reálných proporcí. U objektů,<br />
u kterých je pravděpodobné, že se k nim již vícekrát nevrátíme, nebo které<br />
jsou bezprostředně ohrožené, je zpravidla důležitější počet různých zobrazení<br />
objektu a množství zaznamenaných detailů než preciznost výkresu. Tuto metodu<br />
lze používat jak pro drobné objekty (kapličky, boží muka, brány atp.), tak pro větší<br />
domy i celé areály.