Operativní průzkum a dokumentace historických staveb - FF UJEP

Přílohy
47
padě se i šikmé prvky kreslí tenkou plnou čarou. Pravidla pro vykreslování
podélného vázání nicméně nelze stanovit příliš přísně, situace se liší případ
od případu a smyslem je zachytit co nejvíce důležitých informací při zachování
přehlednosti a jednoznačnosti zobrazení. Doporučené měřítko pro vynášení je
opět 1 : 50.
Kresebné zachycení detailů
Rozsah podle situace a úvahy zpracovatele, jedná se zejména o následující
kategorie:
■ tesařské spoje 10) – jejich podoba je zřejmá ze skic příčných vazeb a stolic podélného
vázání, podrobně se ve větším měřítku rozkreslují složitěji tvarované
pláty, spoje s kovanými spojovacími prvky nebo např. spoje použité při starších
opravách k protézování trámů
■ druhotně použité prvky – přesně změřené a vykreslené dlaby na sekundárně
použitých trámech nám v příznivých případech dovolují provést rekonstrukci
starší zaniklé podoby krovu 11)
■ montážní značky – číslování vazeb, stopy po rozměřování spojů, pro dokumentaci
značek tvořených vruby či záseky v měřítku 1 : 1 lze využít metody tzv.
frotáže; 12)
zjištěný postup montážního číslování zakreslujeme do půdorysu
krovu. Při hledání méně zřetelných stop a nápisů na povrchu trámů je důležité
vybavit se silnou akumulátorovou svítilnou; optimální podmínky poskytuje
stav se sejmutou střešní krytinou
■ stopy tesařských nástrojů – jejich vyhodnocení zpravidla vyžaduje hlubší teoretické
základy 13)
■ nápisy a kresby – nejcennější jsou v této souvislosti stavební datace určující
dobu vzniku konstrukce, nacházíme je zpravidla poblíž vstupu na půdu nebo
ve výrazných polohách v konstrukci – středy symetrie, sloupky, poblíž ozdobných
prvků, apod.; význam mají i mladší nápisy, které často obsahují data
oprav střechy i se jmény řemeslníků; ojedinělé, ale pro výzkum nesmírně cenné
jsou obrázky ikonografické povahy s vazbou na objekt a jeho okolí nebo
dokonce technické náčrtky konstrukcí či detailů
10) Podrobnou klasifikaci tesařských spojů spolu s inspirací pro rozkreslování detailů lze nalézt in: Manfred
GERNER: Handwerkliche Holzverbindungen der Zimmerer. Stuttgart 1992 (Český překlad: Petr
REZEK, Petr RŮŽIČKA: Tesařské spoje, Grada, Praha 2003).
11) Jiří BLÁHA: Hypotetická kresebná rekonstrukce dvou zaniklých krovů na Jičínsku, in: Dějiny staveb
2001, sborník příspěvků z konference v Nečtinech, Plzeň 2001, s. 21–24.
12) Jedná se o přesné přenesení obrysu hlubokého reliéfu na list papíru, který přiložíme na plochu trámu
a pak po něm přejíždíme kreslícím uhlem nebo silnější tužkou. Příklady použití viz: Michal
PANÁČEK: Kostel sv. Kříže v České Lípě a stavebně historická analýza krovu jeho střechy, in: Průzkumy
památek 1/2003, s. 53–90.
13) Petr RŮŽIČKA: Trasologie tesařských seker – stopy po nástrojích, které vznikají při opracování dřeva
při výrobě tesařských konstrukcí, in: Svorník 3/2005 Krovy a střechy, Praha 2005, s. 5–30; Karel
JANÁK: Co může říci prkno (vývoj a trasologie řezných nástrojů), in: Svorník 3/2005 Krovy a střechy,
Praha 2005, s. 31–34.