Deskriptivní geometrie 1

6.6. Úlohy v axonometrii 60
Obrázek 6.17: Obrázek 6.18:
6.6.3 Průsečík přímky s rovinou
Průsečík přímky k s rovinou ρ budeme opět hledat metodou krycí přímky. Podobně jako v
Mongeově projekci volíme krycí přímku s tak, aby krycí přímka ležela v rovině ρ. Máme dvě
možnosti volby této krycí přímky: buď se kryjí axonometrické průměty přímek k a s a hledáme
průsečík jejich půdorysů nebo se kryjí půdorysy a hledáme průsečík axonometrických průmětů
přímek k a s. V následujících dvou příkladech jsme volili první možnost.
Obrázek 6.19: Obrázek 6.20:
Příklad 6.6 Sestrojíme průsečík přímky k s rovinou ρ, určenou stopami - obr. 6.19.
Řešení: (obr. 6.20)
1. Volíme krycí přímku s tak, že axonometrické průměty přímek s a k splynou a s ⊂ ρ.
2. Odvodíme půdorys přímky s pomocí stopníků N a M. Půdorys přímky s označíme s 1 .
3. Průsečík přímek s 1 a k 1 je půdorysem hledaného průsečíku P 1 . Axonometrický průmět
bodu P odvodíme pomocí ordinály (rovnoběžky s osou z).