Deskriptivní geometrie 1

6.4. Zobrazení přímky 56
Obrázek 6.6: Obrázek 6.7:
Příklad 6.2 Zobrazíme body A ∈ xy, B ∈ yz, C ∈ xz - obr. 6.6.
Řešení: (obr.6.7)
A ∈ xy ⇒ A = A 1 , A 2 ∈ x, A 3 ∈ y
B ∈ yz ⇒ B = B 3 , B 2 ∈ z, B 1 ∈ y
C ∈ xz ⇒ C = C 2 , C 1 ∈ x, C 3 ∈ z
□
6.4 Zobrazení přímky
Přímka je určena dvěma body, průmět přímky je tedy určen průměty dvou bodů.
Obrazem přímky p, která není kolmá k průmětně, je opět přímka. Zadáváme ji opět pomocí
axonometrického průmětu p A a pravoúhlého průmětu do souřadnicové roviny (např. p 1A ).
Stopník je opět průsečík přímky s průmětnou, ovšem v tomto případě s průmětnou axonometrickou.
Tento stopník ale v konstrukcích zpravidla nevyužíváme. Výhodné jsou pro nás
pomocné stopníky, jimiž jsou průsečíky přímky se souřadnicovými rovinami (xy, xz, yz). Nazýváme
je půdorysný, nárysný a bokorysný stopník.
Příklad 6.3 Sestrojíme půdorysný, nárysný a bokorysný stopník přímky a - obr. 6.8.
Řešení: (obr.6.9)
Průsečík přímky a a jejího půdorysu a 1 je půdorysný stopník P = P 1 .
Průsečík přímky a 1 s osou x je půdorys nárysného stopníku N 1 , nárysný stopník N najdeme
na přímce a a na rovnoběžce s osou z vedené bodem N 1 .
Průsečík přímky a 1 s osou y je půdorys bokorysného stopníku M 1 , bokorysný stopník M
najdeme na přímce a a na rovnoběžce s osou z vedené bodem M 1 .
□