Deskriptivní geometrie 1

5.3. Obraz přímky 28
Obrázek 5.3: Obrázek 5.4:
Je-li přímka kolmá k ose x a přitom není kolmá k žádné průmětně, pak její sdružené průměty
splývají a jsou kolmé k x 1,2 . Jen v tomto případě není přímka určena svými sdruženými průměty.
K určení je v tomto případě nutná znalost např. průmětů dvou různých bodů přímky.
Přímkou, která není kolmá k průmětně, můžeme proložit rovinu kolmou k průmětně. Této
rovině říkáme promítací rovina přímky. Přímkou můžeme proložit půdorysně promítací
rovinu kolmou k půdorysně nebo nárysně promítací rovinu kolmou k nárysně.
Na zvláštní polohy přímky vzhledem k průmětně se podívejme v příkladu 5.2.
Obrázek 5.5: Obrázek 5.6:
Příklad 5.2 V obrázku 5.7 určíme polohu jednotlivých přímek vzhledem k průmětnám.
Řešení: Přímky p, q, r jsou kolmé k základnici. Přímka p je navíc kolmá k půdorysně a q
je kolmá k nárysně. Přímka r není svými průměty jednoznačně určena a musíme ji dourčit
sdruženými průměty dvou bodů, které na ní leží. Přímka s je rovnoběžná s půdorysnou a přímka
t s nárysnou, s ′ v půdorysně leží a u je rovnoběžná se základnicí.
□