Deskriptivní geometrie 1

3.1. Základní pojmy 13
hrany kolmé na roviny podstav, nazýváme hranol kolmý a spojnice středů podstav je jeho osou
(pokud existuje). V opačném případě je hranol kosý. Hranol, jehož podstavou je rovnoběžník,
nazýváme rovnoběžnostěn.
Obrázek 3.1: Obrázek 3.2:
3.1.3 Kuželová plocha, kužel
Kuželová plocha je určena rovinnou křivku k (k ⊂ σ) a bodem V , který neleží v rovině dané
křivky (V ∉ σ), a je tvořena přímkami, které protínají křivku k a procházejí bodem V - obr.
3.2 a).
Je-li křivka k uzavřená, pak množina přímek, které procházejí daným bodem V a protínají
křivku nebo vnitřek křivky, se nazývá kuželový prostor. Přímka určená vrcholem V a bodem
křivky k je površka kuželové plochy.
Rovina, která prochází vrcholem, se nazývá vrcholová rovina.
Kužel je průnik kuželového prostoru a prostorové vrstvy určené rovinou σ řídícího polygonu
a vrcholové roviny σ ′ ‖ σ - obr. 3.2 c).
Je-li řídící křivkou kuželové plochy kružnice (řídící kružnice), kuželová plocha se nazývá
kruhová. Jestliže je spojnice středu S řídící kružnice k a vrcholu V kolmá na rovinu σ, pak
nazýváme kuželovou plochu kolmou nebo rotační a přímku SV osou kuželové plochy. Rotační
kuželovou plochu můžeme také získat rotací přímky, která protíná osu otáčení a není k ní kolmá.
Není-li přímka SV kolmá na rovinu řídící kružnice, nazývá se kuželová plocha kosá. Podobně
kolmý nebo rotační kužel má osu kolmou k rovině podstavy na rozdíl od kosého kužele.
3.1.4 Válcová plocha, válec
Válcová plocha je určena rovinnou křivkou k (k ⊂ σ) a směrem s, který nenáleží dané rovině
(s ̸‖ σ), a je tvořena přímkami, které protínají křivku k a jsou směru s - obr. 3.2 b).