You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Kapitola 2<br />
Nevlastní elementy<br />
2.1 Úvodní úvaha<br />
Je dána přímka q a bod P , který na této přímce neleží. Bodem P prochází přímka p (obr.2.1).<br />
Otáčíme přímkou p kolem bodu P a sestrojujeme průsečíky přímky p s přímkou q.<br />
Obrázek 2.1:<br />
V určitém okamžiku se přímka p dostane do speciální polohy (p ‖ q), kdy průsečík neexistuje.<br />
Nyní nastávají dvě možnosti: buď ve svých úvahách budeme uvádět tento případ zvlášť, nebo<br />
si pomůžeme tím, že i pro tuto situaci zavedeme „průsečík a budeme rovnoběžky považovat<br />
za přímky, které mají společný bod. Tento průsečík, který ovšem nemůžeme zobrazit, nazveme<br />
nevlastním bodem.<br />
2.2 Nevlastní bod, přímka a rovina<br />
Definice 2.1 Všechny navzájem rovnoběžné přímky v prostoru mají společný právě jeden bod,<br />
který nazýváme nevlastním bodem. (Někdy říkáme, že rovnoběžné přímky mají stejný směr<br />
- nahradili jsme tedy pojem směr pojmem nevlastní bod.) - obr. 2.2<br />
Podobnou úvahu jako v obr. 2.1 můžeme provést pro dvě roviny a vyslovíme další definice:<br />
10
Change language